ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0895d5a0-66c5-11dc-b471-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 18 celkem · entity: person 62, place 17, org 11, work 8
1 masthead
Románová přiloha
2 masthead
„Národnich Listů“ k číslu 66. ze dne 7. března 190l.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Ruská studentka Alexandrina Zeleni nova, jež, jak známo, byla postřelena, když svým tělem chránila prof. Deschanela před střelou své kollegyně Gelovovy, zaslala obžalovacímu senátu trestního soudu pařížského následující dopis: »Ctění pánově! Mohu jedva psát; promiňte mi. Zapřísahám vás, abyste mi vrátili moji přítelkyni. Kdybyste mi odepřeli tuto laskavost, zhoršila by se moje choroba. Nedopustíte se této ukrutnosti. S veškerou úctou Alexandrina Zeleninova.« Tímto dopisem podporovala slečna Zeleninova, doposud těžce nemocná, žádost Věry Gelovovy, aby prozatím byla propuštěna na svobodu. Žádosti její bylo vyhověno, když se Věra Gelovova zavázala, že neopustí Paříž, nýbrž že bude vždycky k disposici soudu. Ostatně vyšetřování ve věci attentátu daleko nepokročilo. Není dosud známo, kdo byl onen nemravný, dotěrný stařec, jenž v Že- nevě i v Paříži pronásledoval Věru Gelovovu a jejž se domnívala poznati v professorovi Deschanelovi. ačkoliv po činu doznala, že se zmýlila a že lituje du svého omylu.
Alexandrin profesor Deschanel Alexandrin Zeleninův Zeleninův Gelovův Paříž
4 article
= Björnson o Francouzích. Jeden ze spolu- pracovníků »Revue hebdomadaire« tázal se Björn- stjerne Björnsona, co soudí o Francii a o Francou- zích. Björnson odpověděl: »Miluji velmi Francouze Zdají se mi roztomilí. Ostatně bylo by nanejvýš ne- vděčno ode mne, kdybych soudil jinak, neboť vůči mně byli Francouzi vždy neobyčejně roztomilí.. . Paříž jest vskutku obdivuhodné město. Člověk zde dýchá ovzduší, jakého nenaleznete nikde na světě. Ovzduší. jež vskutku obdivuhodně zúrodňuje mozek a dodáva mu nejčilejších impulsů. . . Co se týče našeho po- měru k Francouzům, pravím: Nerozumíme jim a oni nerozumějí nám... Mluvíte o vlivu skandinávského divadla na dramatickou produkci mladě Francie; ale toho vůbec není, ani památky. Curel, Brieux pod vlivem skandinavského divadla? Ale kde pak? Ne- rozumějí tomu rovněž jako francouzské obecenstvo. Na naší staré pevnině jsou dvě plemena: Evropa, spojené státy evropské, kosmopolis, chcete-li a — Francie. Francie jest od ostatního světa oddělena jakoby čínskou zdí . . . Jest zahalena ve svoji oso- bitou kulturu jako v železný krunýř. Tato kultura jest znamenitá, vznešená ve mnohém ohledu, ale zůstává pro nás vždy neproniknutelnou. Taková jest pravda.« — Kdo si blíže všímá názorů Francouzů o cizích národech a zkoumá podstatu názorů fran- couzských na život, shledá, že slavný skandinavský básník vskutku ve mnohém ohledu vystihl skutečný poměr Francouzů k ostatním národům.
Björnson Francouz Björn Curel Brieux Francie Paříž Evropa spojený stát
5 article
= Lepra v Dalmacii. Nejvyšší zdravotní rada zabývala se v poslední době opět otázkou, kterak za- brániti šíření se lepry v Dalmacii. Tato nemoc v po- sledních letech častěji se objevila v tamějších kon- činách. Také ve východních končinách Pruska pozo- rovány časté případy lepry, takže již přede dvěma lety svolána do Berlína konference v záležitosti této otázky. Na této konferenci označena tato choroba, jež ve středověku byla tak hrozna, jakožto choroba infekční a jakožto příčina její označen bacillus lepry. Tyto bacilly nalezeny nejen na vnější ploše úst, ale též ve hlenu nosu a v chrchlích. Pacienti stižení leprou mají tudíž v tomto ohledu býti léčeni jako tuberkulosní. Dále dlužno desinfikovati veškeré výměty pacientů. Mimo to jest nutno, aby nemocní
Dalmacie Prusko Berlín
6 article
byli odloučeni odostatního obyvatelstva a umístěni ve zvláštních odděleních posavadních nemocnic anebo ještě lépe v barácích pro ně zřízených. Léčení děje se tím způsobem, že se přispívá k tomu, aby bacilly se rozkládaly a byly vstřebány. Nejtíže vyléčitelna a nejnebezpečnější jest hlízovitá forma nemoci, ježi pro případ vyléčení většínou zanechává těžkou ne dokrevnost rukou a nohou, jakož i ochrnutí očních víček a značně rozšířenou necitelnost. Jakmile zjištěna příčina choroby v bacillech, přidržují se ve- škeré léčebné methody způsobu níčení bakterií a vstřikováním desinfikujících léků snaží se bakterie usmrtit. Lékaři Kitasato a dr. Carrasquilla pokusili se o léčení serem, jež však dosud neposkytlo nijakých příznivých výsledků. Poněvadž léčení lepry jest sice možné, ale velmi obtížné a poněvadž i vyléčený nikdy nenabude úplného zdraví, jest hlavní věcí za- brániti šíření se lepry. Dlužno se tudíž postarati o to, aby konány byly časté inspekce v nakažených krajinách, aby veškeré případy v čas byly oznamo- vány a nemocní co možná brzy isolování a bude li mimo to obyvatelstvo častějším poučováním upozor- ňováno na tuto chorobu, nelze se obávati dalšího šíření se lepry.
Kitasato doktor Carrasquill
7 article
= Veselá poštovní vojna povstala v Shei- fieldu mezi jednou tamější velkou firmou a poštov ním úřadem. Poštovní úřad totiž dává odvážeti ve- škeré poštovní balíky, ale žádá, aby rekomandované zásilky odevzdávány byly v kanceláři. Poněvadž pak firma každodenně zasílá několik tisíc rekomandova- ných dopisů, jest dodávání dopisů v kanceláři pro obě strany velice obtížné a nepříjemné. Majitel firmy žádal tudíž poštovní úřad, aby si posílal také pro rekomandované zásilky. Když to pošta odepřela, zá- počala firma svoji válečnou výpravu tim, že o půl třetí hodině odpolední poslala dvě stě svých zřízenců ve dlouhém průvodu na poštu, aby každý z nich koupil známky. V čele průvodu nesen velký plakát s nápisem: »Válka Gravesova s poštou. Zahájení výpravy. Boj až na nůž.« Pošta nebyla s to zmoci tento nával. Služba pro ostatní obecenstvo musila býti přerušena. Když kupování známek trvalo dvě hodiny a ještě nebylo konce, požádal poštmistr pří- tomného majitele firmy Gravesa, aby »svoje vojsko odvolal.« Graves poukázal na novo k tomu, jaké má obtíže a že se již po tři léta snaží dohodnouti se s poštou, ale beze všeho výsledku. Pro tento den že povolí, ale začne prý boj znovu, nebude-li mu vyho- věno. Dlužno tedy očekávati nové »bitvy«.
Válek Gravesův Graves Graves
8 article
Zemřelí v Praze. Dne 1. března 1901: Osvaldová Hedvika, manželka krejčího, 38 roků, 198—V. Pilát Václav, posluha, 56 roků, 249—V. Bambas Josef, syn holiče, 1 den, 739—VII. Štěpánek Josef, soustružník železa. 21 rok, 144—VII. — Ve všeo becné nem oc- níci: Náprstek Josef, rolník, 53 roky. Hyvharová Anna, vdova po vrátném, 61 rok. Spal Kařel, uzenář. 18 roků. — V josefovské nemocnřci: Kri- stov Ondřej, kočí, 49 roků.— V chorobinci: Rohovec Václav, zahradník, 65 roků. — U milo- srdnýchbratří: Moudrý Vojtěch, zednický po- mocník, 22 roky. Padovec František, ohuvnický po- mocník, 67 roků. — Umilosrdných sester Selky Vilém, klempíř, 21 rok. Kučerá Antonín, děl- ník, 62 roky. Burian Jakub, čeledín, 57 roků. Kukla František, bednář, 50 roků.
V Pilát Václav V Bambas Josef Štěpánek Ondřej Vojtěch Vilém Antonín Burian Jakub Kukla Praha Hyvharová Anno Kri Padovec František Osvaldová Hedvika Náprstek Josef
9 title
Pkaa as or d
10 article
Dne 2. března 1901: Kwaysser Vincenc, ře- ditel továrny, 63 roky, 1324—II. Černý Jan, syn lé- kaře, 3 dny, 334—I. Váňa Václav, úřadník, 37e roků, 477—II. Žižka Jan, syn účetního, 2 hodiny, 1733-II. Koppová Vincencie, švadlena, 59 roků, 1473—II Ditrichova Anna, dcera číšníka, 11/2 roku, 566—II.. — Ve všeobecné nemocnici: Spravilová- Marie, manželka povozníka, 45 roků. Müllerová Fran- tiška, dělnice, 51 rok. Dne 3. března 1901 Bach František, c. k. policejní strážník, 73 roky, 276—II. Havlíkova Jar- mila, dcera bednáře, 6 měsíců, 779—I. Jeník Bohu- slav, syn dělníka, 1 rok. 715—VII. — Ve v šte- obecné nemocníci: Olivieri Josef, drogista, 18 roků, Kadeřábek Antonín, zednický učeň, 16 r. Janéčková Veronika, nádennice, 30 roků. —- V jo- sefovské nemocnici: Kuthanová Kateřina, almužnice, 77 roků. — V chorobinci: Břešťál Jan, nádenník, 75 roků.
Jan I Váňa Václav Žižek Koppová Müllerová Fran Havlíkův Kadeřábek Janéčková Veronika II Ditrichův Anno Bach František Kwaysser Vincenc SpravilováMarie Jeník bůh Olivieri Josef Kuthanová Kateřina Břešťál Jan
11 article Král.české zem. divadlo v Praze
Král.české zem. divadlo v Praze Národní divadlo. Ve čtvrtek 7. března. 153. hra v předpl. 1. čtvrtka. e Mořská panna. Žert o třech dějstvích. Napsal Josef Štolba. Režisér Josef Šmaha. Začátek o 7. hod. Konec o 10. hod. V pátek 8. března.
Král Žert Štolba Šmaha Praha národní divadlo
12 article
153. hra v předpl. 2. čtvrtka. Přítmí. — Koncert. Medvěd námluvčím. jsl
13 article Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově. Začátek o 7. hod. Ve čtvrtek 7. března. Ve prospěch p. J. Kubíka ml. Jako host vystoupí sl. M. Kandlerova. Poprvé: Charleyova tetu. Fraška o 3 jedn. Napsal L. Tomas, přel. E. Pešková. Režisér p. J. Kubík. Před tím poprvé: Hrůzný sen. (Marcel.) Činohra o 1 dějství. Napsal Viktor Sardou a P. De- courcelles. Přel. E. Pešková. Režisér pan J. Kubík.
J Kubík M Kandlerův Charleyův Fraško L Tomas E Pešková Marcel Sardou P courcelles Smichov Svandovo divadlo
14 article Pistékovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pistékovo divadlo na Král. Vinohradech. Začátek o 1/27. hod. Ve čtvrtek 7. přezna. o Ve prospěch režiséra p. J. Javorčáka. vsaiod Poprvé: Český sedlák. Obraz ze života o 3 jednaních. Napsal Sch. B
Král J Javorčák Pistékovo divadlo
16 article
se mu zdáli tak blízkými, skoro jako vlastní, musí dáti s bohem dobrému hospodáři a roztomilým hospodýním. Byl by to všechno rád sdělil osobně Fomu Bogdanovičí, ale poněvadž přišla neočekávaná zpráva dnes časně ráno, za ranních červánků, tak, nechtěje za prvé ztratiti ani okamžik drahého času a za druhé, nechtěje rušiti spánek Fomy Bogdanoviče, odhodlal se k odjezdu, nerozloučiv se s ním, neobejmuv ho, dle vší pravděpodobnosti před dlouhým odloučením. v »Na mé neveselé, všelijakými nehodami zkoušené cestě,« psal ke konci Felsen, »našel jsem v Bogdanovsku ráj, z kterého mne vyhání nyní věčně nepřátelský osud. Co činiti?. Musím zatíti zuby a podrobiti se. Odnáším z pod vaší střechy jediné světlé vzpomínky svého života, a věčně (mnoho-li může můj život spolehati na věčnost),« připojil záhadně do závorky, »uchovám je ve vděčném srdci. . .« — No a všechny pozdravuje, vyřizoval již Foma Bogdanovíč se slzami v očích, píše, vyřiďte celé vaší ro- dině, že mikoho z nich nezapomenu... A jak pěkně píše, co, Ljubov Petrovno? Vždyť ani sám Karamzin by lépe nepsal než on a byl to přece takový spisovatel! Foma Bogdanovič při posledním slově zavzlykal, takže se mohlo předpokládati, že byl tak dojatý právě proto, že si vzpomněl, jakým byl Karamzin spisovatelem. Podívav se ještě jednou něžně na dopis Felsenův, vzdychl a vstrčil ho opět do kapsy u spodků. 2 — A tak najednou to přišlo! naříkal. Včera ještě tak u nás zpíval a přel se s Darjou Pavlovnou k vůli ženským, byl tak vesel, tak milý... a dnes ho pojednou zde není! Osiřeli jsme bez něho, Ljubočko Petrovno . .. A proč pak vám to neřekl ? zeptal se pojednou. nzb
Bogdanovič Ljubov Karamzin Felsenův Pavlovna Petrovna
17 article
Dávno ničeho neuživá, odpověděl onen; když zde byl posledně lékař, pravil, že to jest nyní úplně tslq ial5 zlml zbytečné. — To jenom vaším modlením, tetinko, pravila, usmívajíe se na Annu Vasiljevnu, zotavil se podivuhodně od té doby, co jsme zde.o er HsA — A ty... jak..? Lju — bočko ? dívuje se ne- ustále na ni pravil nemočný a v jeho hlubokých — očích se jevil výraz nesmírněho požitku, že mohlo vyslovitis to slovo »Ljubočka«. sss seda 31 .5v Podívala se na něj s udiveným úsměvem.iu 1e. sn v p — da rekí opět, a jeho oboč se starostlivě stáhlo. — Spala jsem špatně a byla jsem liná ráno se vykoupati. Vidíte toho následky na mém starém obličeji, odpověděla mu se smíchem. — Ano, včera jsme byli dlouho vzhůru ! zvolala Anpa Vasiljevna, nemělo by to býti, říkám to vždy. Ale to Foma Bogdanovič s tou svou hudbou. — Co pak Foma Bogdanovič se svou hudbou? zvolal sám, spěchaje z Vasova pokoje a podpíraje ruce v boky a divaje se do stropu zůstal dva kroký od ženy státi a očekával v této posici její odpověd. —To jsi ty vínen, starý, pravila Anna Vasiljevna s laskavou výčitkou, že samou hudbou nemůže u nás 2 svSjlieg v domě nikdo spáti. — A neni ho tu více! přerůšil ji s jakýmsi zoufa- lým pohybem Foma Bogdanovič — Ach, bože, drahoušku! zvolala uřeknutě Anna Vasiljevna, co pak se přihodilo? Zavomonutá otázka.
Anna Vasiljevna Anpa Bogdanovič Vasův Foma Bogdanovič
18 title
— 181 1.
181 1