1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národnich Listů“ k číslu 66. ze dne 7. března 190l.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ruská studentka Alexandrina Zeleni
nova, jež, jak známo, byla postřelena, když svým
tělem chránila prof. Deschanela před střelou své
kollegyně Gelovovy, zaslala obžalovacímu senátu
trestního soudu pařížského následující dopis: »Ctění
pánově! Mohu jedva psát; promiňte mi. Zapřísahám
vás, abyste mi vrátili moji přítelkyni. Kdybyste mi
odepřeli tuto laskavost, zhoršila by se moje choroba.
Nedopustíte se této ukrutnosti. S veškerou úctou
Alexandrina Zeleninova.« Tímto dopisem podporovala
slečna Zeleninova, doposud těžce nemocná, žádost
Věry Gelovovy, aby prozatím byla propuštěna na
svobodu. Žádosti její bylo vyhověno, když se Věra
Gelovova zavázala, že neopustí Paříž, nýbrž že bude
vždycky k disposici soudu. Ostatně vyšetřování ve
věci attentátu daleko nepokročilo. Není dosud známo,
kdo byl onen nemravný, dotěrný stařec, jenž v Že-
nevě i v Paříži pronásledoval Věru Gelovovu a jejž
se domnívala poznati v professorovi Deschanelovi.
ačkoliv po činu doznala, že se zmýlila a že lituje
du
svého omylu.
Alexandrin
profesor
Deschanel
Alexandrin Zeleninův
Zeleninův
Gelovův
Paříž
4
article
= Björnson o Francouzích. Jeden ze spolu-
pracovníků »Revue hebdomadaire« tázal se Björn-
stjerne Björnsona, co soudí o Francii a o Francou-
zích. Björnson odpověděl: »Miluji velmi Francouze
Zdají se mi roztomilí. Ostatně bylo by nanejvýš ne-
vděčno ode mne, kdybych soudil jinak, neboť vůči
mně byli Francouzi vždy neobyčejně roztomilí.. . Paříž
jest vskutku obdivuhodné město. Člověk zde dýchá
ovzduší, jakého nenaleznete nikde na světě. Ovzduší.
jež vskutku obdivuhodně zúrodňuje mozek a dodáva
mu nejčilejších impulsů. . . Co se týče našeho po-
měru k Francouzům, pravím: Nerozumíme jim a oni
nerozumějí nám... Mluvíte o vlivu skandinávského
divadla na dramatickou produkci mladě Francie; ale
toho vůbec není, ani památky. Curel, Brieux pod
vlivem skandinavského divadla? Ale kde pak? Ne-
rozumějí tomu rovněž jako francouzské obecenstvo.
Na naší staré pevnině jsou dvě plemena: Evropa,
spojené státy evropské, kosmopolis, chcete-li a —
Francie. Francie jest od ostatního světa oddělena
jakoby čínskou zdí . . . Jest zahalena ve svoji oso-
bitou kulturu jako v železný krunýř. Tato kultura
jest znamenitá, vznešená ve mnohém ohledu, ale
zůstává pro nás vždy neproniknutelnou. Taková jest
pravda.« — Kdo si blíže všímá názorů Francouzů
o cizích národech a zkoumá podstatu názorů fran-
couzských na život, shledá, že slavný skandinavský
básník vskutku ve mnohém ohledu vystihl skutečný
poměr Francouzů k ostatním národům.
Björnson
Francouz
Björn
Curel
Brieux
Francie
Paříž
Evropa
spojený stát
5
article
= Lepra v Dalmacii. Nejvyšší zdravotní rada
zabývala se v poslední době opět otázkou, kterak za-
brániti šíření se lepry v Dalmacii. Tato nemoc v po-
sledních letech častěji se objevila v tamějších kon-
činách. Také ve východních končinách Pruska pozo-
rovány časté případy lepry, takže již přede dvěma
lety svolána do Berlína konference v záležitosti této
otázky. Na této konferenci označena tato choroba,
jež ve středověku byla tak hrozna, jakožto choroba
infekční a jakožto příčina její označen bacillus
lepry. Tyto bacilly nalezeny nejen na vnější ploše
úst, ale též ve hlenu nosu a v chrchlích. Pacienti
stižení leprou mají tudíž v tomto ohledu býti léčeni
jako tuberkulosní. Dále dlužno desinfikovati veškeré
výměty pacientů. Mimo to jest nutno, aby nemocní
Dalmacie
Prusko
Berlín
6
article
byli odloučeni odostatního obyvatelstva a umístěni
ve zvláštních odděleních posavadních nemocnic anebo
ještě lépe v barácích pro ně zřízených. Léčení děje
se tím způsobem, že se přispívá k tomu, aby bacilly
se rozkládaly a byly vstřebány. Nejtíže vyléčitelna a
nejnebezpečnější jest hlízovitá forma nemoci, ježi
pro případ vyléčení většínou zanechává těžkou ne
dokrevnost rukou a nohou, jakož i ochrnutí očních
víček a značně rozšířenou necitelnost. Jakmile
zjištěna příčina choroby v bacillech, přidržují se ve-
škeré léčebné methody způsobu níčení bakterií a
vstřikováním desinfikujících léků snaží se bakterie
usmrtit. Lékaři Kitasato a dr. Carrasquilla pokusili
se o léčení serem, jež však dosud neposkytlo nijakých
příznivých výsledků. Poněvadž léčení lepry jest sice
možné, ale velmi obtížné a poněvadž i vyléčený
nikdy nenabude úplného zdraví, jest hlavní věcí za-
brániti šíření se lepry. Dlužno se tudíž postarati o
to, aby konány byly časté inspekce v nakažených
krajinách, aby veškeré případy v čas byly oznamo-
vány a nemocní co možná brzy isolování a bude li
mimo to obyvatelstvo častějším poučováním upozor-
ňováno na tuto chorobu, nelze se obávati dalšího
šíření se lepry.
Kitasato
doktor
Carrasquill
7
article
= Veselá poštovní vojna povstala v Shei-
fieldu mezi jednou tamější velkou firmou a poštov
ním úřadem. Poštovní úřad totiž dává odvážeti ve-
škeré poštovní balíky, ale žádá, aby rekomandované
zásilky odevzdávány byly v kanceláři. Poněvadž pak
firma každodenně zasílá několik tisíc rekomandova-
ných dopisů, jest dodávání dopisů v kanceláři pro
obě strany velice obtížné a nepříjemné. Majitel firmy
žádal tudíž poštovní úřad, aby si posílal také pro
rekomandované zásilky. Když to pošta odepřela, zá-
počala firma svoji válečnou výpravu tim, že o půl
třetí hodině odpolední poslala dvě stě svých zřízenců
ve dlouhém průvodu na poštu, aby každý z nich
koupil známky. V čele průvodu nesen velký plakát
s nápisem: »Válka Gravesova s poštou. Zahájení
výpravy. Boj až na nůž.« Pošta nebyla s to zmoci
tento nával. Služba pro ostatní obecenstvo musila
býti přerušena. Když kupování známek trvalo dvě
hodiny a ještě nebylo konce, požádal poštmistr pří-
tomného majitele firmy Gravesa, aby »svoje vojsko
odvolal.« Graves poukázal na novo k tomu, jaké má
obtíže a že se již po tři léta snaží dohodnouti se
s poštou, ale beze všeho výsledku. Pro tento den že
povolí, ale začne prý boj znovu, nebude-li mu vyho-
věno. Dlužno tedy očekávati nové »bitvy«.
Válek
Gravesův
Graves
Graves
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 1. března 1901: Osvaldová Hedvika,
manželka krejčího, 38 roků, 198—V. Pilát Václav,
posluha, 56 roků, 249—V. Bambas Josef, syn holiče,
1 den, 739—VII. Štěpánek Josef, soustružník železa.
21 rok, 144—VII. — Ve všeo becné nem oc-
níci: Náprstek Josef, rolník, 53 roky. Hyvharová
Anna, vdova po vrátném, 61 rok. Spal Kařel, uzenář.
18 roků. — V josefovské nemocnřci: Kri-
stov Ondřej, kočí, 49 roků.— V chorobinci:
Rohovec Václav, zahradník, 65 roků. — U milo-
srdnýchbratří: Moudrý Vojtěch, zednický po-
mocník, 22 roky. Padovec František, ohuvnický po-
mocník, 67 roků. — Umilosrdných sester
Selky Vilém, klempíř, 21 rok. Kučerá Antonín, děl-
ník, 62 roky. Burian Jakub, čeledín, 57 roků. Kukla
František, bednář, 50 roků.
V Pilát
Václav
V Bambas
Josef
Štěpánek
Ondřej
Vojtěch
Vilém
Antonín
Burian
Jakub
Kukla
Praha
Hyvharová Anno
Kri
Padovec František
Osvaldová Hedvika
Náprstek Josef
10
article
Dne 2. března 1901: Kwaysser Vincenc, ře-
ditel továrny, 63 roky, 1324—II. Černý Jan, syn lé-
kaře, 3 dny, 334—I. Váňa Václav, úřadník, 37e roků,
477—II. Žižka Jan, syn účetního, 2 hodiny, 1733-II.
Koppová Vincencie, švadlena, 59 roků, 1473—II
Ditrichova Anna, dcera číšníka, 11/2 roku, 566—II..
— Ve všeobecné nemocnici: Spravilová-
Marie, manželka povozníka, 45 roků. Müllerová Fran-
tiška, dělnice, 51 rok.
Dne 3. března 1901 Bach František, c. k.
policejní strážník, 73 roky, 276—II. Havlíkova Jar-
mila, dcera bednáře, 6 měsíců, 779—I. Jeník Bohu-
slav, syn dělníka, 1 rok. 715—VII. — Ve v šte-
obecné nemocníci: Olivieri Josef, drogista,
18 roků, Kadeřábek Antonín, zednický učeň, 16 r.
Janéčková Veronika, nádennice, 30 roků. —- V jo-
sefovské nemocnici: Kuthanová Kateřina,
almužnice, 77 roků. — V chorobinci: Břešťál
Jan, nádenník, 75 roků.
Jan
I Váňa
Václav
Žižek
Koppová
Müllerová Fran
Havlíkův
Kadeřábek
Janéčková Veronika
II Ditrichův Anno
Bach František
Kwaysser Vincenc
SpravilováMarie
Jeník bůh
Olivieri Josef
Kuthanová Kateřina
Břešťál Jan
11
article
Král.české zem. divadlo v Praze
Král.české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 7. března.
153. hra v předpl.
1. čtvrtka. e
Mořská panna.
Žert o třech dějstvích. Napsal Josef Štolba.
Režisér Josef Šmaha.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod.
V pátek 8. března.
Král
Žert
Štolba
Šmaha
Praha
národní divadlo
12
article
153. hra v předpl.
2. čtvrtka.
Přítmí. — Koncert.
Medvěd námluvčím.
jsl
13
article
Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 7. hod.
Ve čtvrtek 7. března.
Ve prospěch p. J. Kubíka ml.
Jako host vystoupí sl. M. Kandlerova.
Poprvé: Charleyova tetu.
Fraška o 3 jedn. Napsal L. Tomas, přel. E. Pešková.
Režisér p. J. Kubík.
Před tím poprvé: Hrůzný sen. (Marcel.)
Činohra o 1 dějství. Napsal Viktor Sardou a P. De-
courcelles. Přel. E. Pešková. Režisér pan J. Kubík.
J Kubík
M Kandlerův
Charleyův
Fraško
L Tomas
E Pešková
Marcel
Sardou
P courcelles
Smichov
Svandovo divadlo
14
article
Pistékovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pistékovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o 1/27. hod.
Ve čtvrtek 7. přezna.
o Ve prospěch režiséra p. J. Javorčáka.
vsaiod Poprvé: Český sedlák.
Obraz ze života o 3 jednaních. Napsal Sch. B
Král
J Javorčák
Pistékovo divadlo
16
article
se mu zdáli tak blízkými, skoro jako vlastní, musí dáti
s bohem dobrému hospodáři a roztomilým hospodýním.
Byl by to všechno rád sdělil osobně Fomu Bogdanovičí,
ale poněvadž přišla neočekávaná zpráva dnes časně ráno,
za ranních červánků, tak, nechtěje za prvé ztratiti ani
okamžik drahého času a za druhé, nechtěje rušiti spánek
Fomy Bogdanoviče, odhodlal se k odjezdu, nerozloučiv
se s ním, neobejmuv ho, dle vší pravděpodobnosti před
dlouhým odloučením. v
»Na mé neveselé, všelijakými nehodami zkoušené
cestě,« psal ke konci Felsen, »našel jsem v Bogdanovsku
ráj, z kterého mne vyhání nyní věčně nepřátelský osud.
Co činiti?. Musím zatíti zuby a podrobiti se. Odnáším
z pod vaší střechy jediné světlé vzpomínky svého života,
a věčně (mnoho-li může můj život spolehati na věčnost),«
připojil záhadně do závorky, »uchovám je ve vděčném
srdci. . .«
— No a všechny pozdravuje, vyřizoval již Foma
Bogdanovíč se slzami v očích, píše, vyřiďte celé vaší ro-
dině, že mikoho z nich nezapomenu... A jak pěkně
píše, co, Ljubov Petrovno? Vždyť ani sám Karamzin
by lépe nepsal než on a byl to přece takový spisovatel!
Foma Bogdanovič při posledním slově zavzlykal,
takže se mohlo předpokládati, že byl tak dojatý právě
proto, že si vzpomněl, jakým byl Karamzin spisovatelem.
Podívav se ještě jednou něžně na dopis Felsenův, vzdychl
a vstrčil ho opět do kapsy u spodků.
2 — A tak najednou to přišlo! naříkal. Včera ještě
tak u nás zpíval a přel se s Darjou Pavlovnou k vůli
ženským, byl tak vesel, tak milý... a dnes ho pojednou
zde není! Osiřeli jsme bez něho, Ljubočko Petrovno . ..
A proč pak vám to neřekl ? zeptal se pojednou.
nzb
Bogdanovič
Ljubov
Karamzin
Felsenův
Pavlovna
Petrovna
17
article
Dávno ničeho neuživá, odpověděl onen; když
zde byl posledně lékař, pravil, že to jest nyní úplně
tslq ial5 zlml
zbytečné.
— To jenom vaším modlením, tetinko, pravila,
usmívajíe se na Annu Vasiljevnu, zotavil se podivuhodně
od té doby, co jsme zde.o
er HsA
— A ty... jak..? Lju — bočko ? dívuje se ne-
ustále na ni pravil nemočný a v jeho hlubokých — očích
se jevil výraz nesmírněho požitku, že mohlo vyslovitis to
slovo »Ljubočka«. sss seda 31 .5v
Podívala se na něj s udiveným úsměvem.iu 1e.
sn v p — da rekí opět, a jeho oboč
se starostlivě stáhlo.
— Spala jsem špatně a byla jsem liná ráno se
vykoupati. Vidíte toho následky na mém starém obličeji,
odpověděla mu se smíchem.
— Ano, včera jsme byli dlouho vzhůru ! zvolala
Anpa Vasiljevna, nemělo by to býti, říkám to vždy. Ale
to Foma Bogdanovič s tou svou hudbou.
— Co pak Foma Bogdanovič se svou hudbou?
zvolal sám, spěchaje z Vasova pokoje a podpíraje ruce
v boky a divaje se do stropu zůstal dva kroký od ženy
státi a očekával v této posici její odpověd.
—To jsi ty vínen, starý, pravila Anna Vasiljevna
s laskavou výčitkou, že samou hudbou nemůže u nás
2 svSjlieg
v domě nikdo spáti.
— A neni ho tu více! přerůšil ji s jakýmsi zoufa-
lým pohybem Foma Bogdanovič
— Ach, bože, drahoušku! zvolala uřeknutě Anna
Vasiljevna, co pak se přihodilo?
Zavomonutá otázka.
Anna Vasiljevna
Anpa
Bogdanovič
Vasův
Foma Bogdanovič