1
masthead
šdožzoní ev ,dse5 ljod annozd es švonže
2
masthead
miššmol můbod Hlen
V Praze, ve ctvrtek dne 7. brezna.
Praha
7
article
Na »Národní Lištý-
ranní a odpolední
předplácí se
(svo v Praze
nevl administrácisb
na měsíc 2 K h.
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
mom pašfon:
na měsíc3 k 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 85 h
Praha
národní Lištý
8
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 7. března Levice je vývojem
věcí v parlamentě pojednou velice znepokojena
Jaly ji pochyby, ba také strach, že by se mohlo
státi, čeho si nepřejí: rekonstrukce pravice.
Kromě toho bojí se, že mezi drem. K ör-
brem a Čechy přece ujednány koncesse
povahy politické, které na venek označovány
budou jako kulturní.
Oba hlavní orgány bývalé německé ob-
strukce uveřejňují o tom stati.
SN eue Freie Presse« píše: »Pro
stý a přirozený výklad, že Čechové dospěli
k poznání škod, které by způsobili svému
vlastnímu národu, kdyby pokračovali v po-
dobné parlamentní činnosti, nedostačuje právě
proto, že tento výklad je prostým a přiroze
ným. Tyto škody rozpoznali Čechové také
dříve. Za voleb však bylo jejich parolou
raději utrpěti hospodařské škody než opu-
stiti stanovisko národní.
Proto nejde nám na rozum, že ústupky
vlády, jim po stránce hospodářské učiněne
samy jediné je přiměly, zastaviti obstrukci
Také strach před absolutismem sotva je po-
hnul k povolnosti.
Tomuto nebezpečí se smáli, namítajíce
že absolutismus může býti jenom přechod
ným a skončiti českým státním právem.
Nezbývá tedy leč domněnka, že Čechové
doufají, že dosáhnou parlamentem buď všeho
neb aspoň části toho, čeho se nedalo dosud
dosíci proti parlamentu. S parlamentem,to
jest prostřednictvím ma jority.
Leckteré zjevy tomu nasvědčují.
Zjevný odboj Poláků prot
vládě může býti pro Čechy jen pobídkou
aby přiblížili se opět ke starým poměrům,
Kdykoli došlo ve krátkém zasedání nynějším
ke měření sil, ukázala se skutečně zase
majorita pravice, třeba i bez orga
nisac e.
Leckteré rozhodnutí stalo se proti roz-
hodnému odporu německých stran. Často
dosti jsme slyšeli z tábora pravice, že ne-
Čecho
Vídeň
Levice
Frei Presse
9
article
brání její obnově nic leč obstrukce Čechů.
Setrvají-li tito ve své nynější taktice, pak
uklízena je překážka, a kdo ví, jak daleko-
sáhlé jsou ještě plány, které se k obnově té
pojí, třeba p. dr. Körber ujišťoval, že má
vášeň setrvačnosti«
»Neues Wiener Tagblatt« uve-
řejňuje pražský dopis, ve kterém vykládají
se myšlénky tytéž. Je nadepsán: »Nepokoj
a obezřelost.« Ukazuje se v něm na prohlá-
šení, jež učinili v konferenci předsedů stran
poslanec dr. Kramář, dr. Kaiz l, dr.
Pacák a dr. Stránský v ten rozum, že
nebude žádné dělnosti parlamentu, nebudou-li
Čechové upokojeni. Pročež táže se list': c o
bylo nabídnuto Čechům, aby při-
voděna byla tato změna?q n
Tato otázka kalí povděk Němců nad
dělností parlamentu. Jak velkou byla cenaa
jaká je? V čem spočívají koncese Čechům
dané? Neboť splněny zajisté budou. My
Němci víme dobře, že za všech vlád bylo
vždy dodrženo Čechům, co jim bylo slí-
beno. (?) Jinak u Němců. Vypravuje se, že
Čechům učiněny byly koncese hospodářské.
Němci nemají, coby rlozdělo-
vali. Toho nechť jsou ve Vídni pamětlivi.
Němci musejí býti na stráž i více
než kdykoli jindy a bedlivým rozumem
z koumati, co přimělo Čechy k mírnosti.
Vážnou výstrahou pro ně je faktum, že tady
(v Praze) všeobecně se tvrdí, že, tepr ve
vdobě mimoparlamentní, po 20.
dubnu se ukáže, co seČechům
dalo odsss náošosotq odonšslnža lšns
e Z Vídně, 7. března. Oznámili jsme
již že na konferenci předsedů klubů bylo
usneseno, mandát náhradníka v říšském
soudě zůstaviti klubu katolického centra.
Tento hodlá kandidovati pro tuto funkci bý-
valého předsedu poslanecké sněmovny dra.
Viktora Fuchsa.
Z Londýna, 7. března. V parla
mentním paláci mělo 50 policej
ních strážníků hotovost pro pří
pad, že by bylo včera došlo k novým vy
K číslu 66.
Čislo v Praze za 2 h
a na venkově za 3
Čecho
doktor
Körber
Kramář
Kaiz l
Pacák
Stránský
Němec
Fuchsa
Vídeň
Praha
Londýn
Neue Wiener
katolický centr
poslanecký sněmovna
11
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3. enle
Tam je též redakce
a expedice
marianský ulice
12
article
tržnostem. Nedošlo. Balfour ohlásilv
dolní sněmovně změnu jednacího řádu v tom
smyslu, že členové, kteří musí býti nasilně
vyvedeni, pozbývají mandátu pro celý osta-
tek zasedání. Dosud pozbývali ho pouze na
týden. Ohláška Balfourova přijata byla vět-
šinou s pochvalou; Irové bouřlivě prote-
stovali.
Z Berlina, 7. března. »Vossische
Zeitung« oznamuje z Madriduž: Dle do-
slechu zruší nové ministerstvo Sag a-
stovo v Madridě a ve Valencii válečny
stav a v celém Španělsku obnov
ústavní poměry.
Balfour
Balfourův
Irová
Berlín
Saga
Madrid
Valencie
Španělsko
Vossische Zeitung
13
article
Telegrafické zprávy. les
Telegrafické zprávy. les
Z Vídně, 7. března. (C.B.) Císář pro-
půjčil notáři ve Vyšším Brodě dru. Bedřichovi
Nitschovi titul vládního rady s promi-
nutím tax a průmyslníkovi Václavu Erbe-
n ovi v Černém Dole (u Vrchlabi) zlatý zá
Tob
služný kříž s korunou! Nomsn
Z Bukurešti, 6. březná. (C.-B.) By
valý liberální ministr Vasil Georgi an,
bratr bukureštského metropolity, zemřelv
Jassách. Král vyslovil metropolitovi soustrast.
Z Amsterodamu,6. března. (C.-B.)
Královna, královna-matka, prine Jindřich
v generálské uniformě a vévoda-vladařMje
klenburský navštívili dnes odpoledne
říšské museum. Tam defilovaly před b nimi
dělnické a vojenské spolky s prapory a hud-
bami, celkem asi3000 osob. Předseda děl-
nického spolku »Patrimonium«, čítajícího asi
10.000 členů, pronesl chvalořeč domu oranž-
skému, za niž královna poděkovala. Pozdějí
jela královna vy povoze do města.
Při tom spadla v nejlidnatější čtvrt
městské ribuna, na níž bylo stísněno
velice mnoho dětí, chtějících spatřiti královnu.
Jedno dítě bylo z raněno těžce, četné
jiné lehce bnníiov doř-žel
Z Washingtonu, 6. března. (C.- B.)
Sir Robert Mc. Cormick byl na místo
Harrisa jmenován vyslancem ve Vídni.
Nitschův
Erbe
George an
Jindřich
Mc
Cormick
Vídeň
vysoký Brod
Bukurešť
Amsterodam
Washington
16
article
6roono-
sV sl ep
9l o žvänb
pn
mol mžnii
žnsmansen oT Romediantle vodo9ů v
inimanod vonbSkizzav ež šen onlěnij ai
žvžnbotyv 1d15ž1 d »Směj se, paňáco . . . s
Bylojich několik, těch zubožených postav
oděných v špinavé hadry gaminů, s chorobným
tvářemi, kam bída psala svá nesmazatelná zna-
mení, se zrakem strhaným, hluboko vpadlým
do lebečních důlků, s údy vyhublými, ale pruž-
nými jako kostice, jež týrali za svítu benzino-
vých kahanců, ohýbali v točitých spírálách a vy-
mršťovali nanähnutých provazeích, aby vydělal
todin
'fislin
na skývů chleba.
Téhda nebehalilo se v šedivé mraky
hrlilo spousty vod,dův uženosa V omnasban
039 Leželi tu na prostřených dekách, uvnitř
chatrné boudy, zdouvající se při každém pohnutí
větru a prohýbající se pod tihou padajícího
deště,neho ohřívali se u malých kamínek
uvnitř rozviklaného vozu, jenž zapadal sstále
hloubi a hloub do mazlavého bláta a tonul
neustále v záplavách kaluží.gq ot
1žNikde ani slůvkai Těžké ticho hostilo se
nad karavanou. Jen dešť bubnoval na zboreenou
střechu a na okénka klepal svou jednotvárnou
melodii.olbsn sz s slilodog oa 9poduld esei
Pod vozem na nízkémlešení, zbudovaném
z několika prken a malých beden, pestře napl“
něných rekvisitami, zahalen v staré praporce
kalných barev, ležel starý komediant. Proudy
špinavé vody valily se pod ním na zemi a nad
hlavou zapraskala občas prkénka pod nohama
ehodeů ve voze, nebo slabě zakvílelo děcko,
Bohaté kapky, stékající s natažené plachty, roze-
střikovaly se mu právěs u nohou a hlučelys témě
17
article
rythmický, zatím co pohozený buben chvílem
dlouze zaduněl.
A k jeho ruce, natažené stranou, schylovala
se hlava hubeného koně, veliká, se skleněnýma
očima, jež ztrnule zírala na rozbředlou zemi
chrčela smutně a ssála roztaženou chřípí vlhkost
prosycený vzduch.
Komediant ležel tiše, skorem nehybně
Hleděl tupě na řetězy zurčících kapek, jakoby
necítil chlad podzimního větru, ani teplý dech
koně, chvějícího se zimou. Ležel tu již skorem
po tři dny, co trvala nepohoda a jen někdy,
když ozvalo se hladově jeho nitro nebo údy
tuze mu překřehly, uchyloval se do teplého
vozu. Bylo mu tu volněji, na čistém vzduchu
proudicím mezi zablácenými koly v těch pra-
porcích bez barvy, jež halily jeho plece a vo-
něly senem,
Ditě ve voze silněji zakvilelo a starý sebo
živě hnul. Vyhledl k zachmuřenému nebi, díval
se dlouho na západ, kde bylo poněkud jasněj
a hlasitě zaklel. Obrátil se k starému kon
jei
a zdlouha pohladil ho po hlavě.
»Jed bys, brachu, viď?« — řekl mu sou-
citně svým bezbarvým hlasem a beznadějně
zakýval hlavou.
Křik dítěte zazníval k jeho uchu stále
intensivněji a přehlušóval hudbu padajících ka-
pek. Zdál se mu pojednou tak hrozným, jakoby
zazníval v tichém, sotva slyšitelném umírání.
Zvedl se na lůžku a přeběhl deštěm do vozu.
V malé, dusné prostoře, zahřívané malými
kamny, skláněla se matka nad vysíleným děckem.
Kvílelo svým vykřičeným hláskem neustále
boříc hlavu do chúdičkých podušek, ole
»Pročo pláče?«i bs oiieib do
ja a z olibni
slionc»Mác hlad.«
Komediant zadíval se na sténající děcko,
19
article
na jeho vyzáblé, bezbarvé údy, jež svíjely se
tu v bolestném pláči, na bledá líčka, stažená
utrpením a v očích zaleskla se mu slza.
Oblekl na sebe pestrý, ale zbědovaný ko-
stym šaška, v němž hrával na ohraženém pro-
stranství a přehodiv na bedra starý plášt,
zdlouha vlekl se k hospodě. V uších ještě zněl.
mu nářek dítěte, plačícího hladem, před očima
jevilo se mu to bídné tělo, ty malé, ubohé
ručky, jež prosebně se k němu zdvihaly a kle-
saly zpět a v duši jako malý plamének šlehala
mu naděje.
V krčmě bylo skorem prázdno. Jen několi
hostů sedělo za malým stolem, potaženým
voskovým plátnem a bavilo se hrou v karty
Hostinský s červenýma, ospalýma očima, usmá
se útrpně, jakoby chtěl říci: tys nám tu ještě
scházel, a mrzutě odpověděl na jeho pozdrav.
Komediant odhodil plášť a vyňal z kapsy.
několik koulí. Metal je do výše a chytal opět
do svých rukou v podivných přemetech s obrat-
ností routinovaného jongléra a jak mžikaly se
predjého očima) ve každé viděla obráz dítěte,
z každé zaslechlojeho pláč. Citil, jak slzy dérou
se mu do očí a násilím stáhl tvářo k l blbému
úsměvu produkujícího se klovna. A o na konec,
když chtěl zakokrhati, jak dělávalo vždy večer
při svitu benzinových kahanců před zraky di-
váků, zhroutil se mu hlas v hrdle a podivný
zvuk jako skřek raněného zvířete vyjelí mu z úst.
»Ven s ním ! Ven!« k levbo zno unb
odiZatmělo se mu před očima a koule, jež
třímal ve svých rukou, s rachotem sřítily se na
podlahu. Sebralje tiše a zapotácel se ku
dveřím. s ulta nova šavša ilsbo ivodikrsm
Venku vody dosud řítily se s oblak a kro
pily jeho šedivou hlavu. . oejov anlo
onlmboq o Milos Čtrnáctý.
Čtrnáctá