1
article
Z Amsterodamu, 7. března. (C.- B.)
Včera večer byla uspořádána v divadlech
bezplatná představení pro členy
dělniekých a vojenských spolků.
de K plesu ve trůnním sále královského
zámku bylo rozesláno několik set pozvánek.
Z Madridu, 6. března. (C.-B.) Noví
ministři složili dnes přísahu a sejdou se
zejtra k poradě.
Z Madridu, 6. března. (C.-B.) Min-
strem spravedlnosti byl jmenován markyz
Taverga.
Z Paříže, 6. března. (C.-B.) Následkem
uveřejnění listu Buffeta v Brusselu, v němž
se popírá tvrzení Dérouledovo, že
royalistě prozradili jeho plán z 23. února
1899, konala se v Brusselu schůze svědků
Buffeta a Dérouleda. Poněvadž svědci Buf-
feta prohlásili, že tento nechtěl Dérou-
leda uraziti, sešlo se souboje. Potom te-
legrafoval Dérouled z Madridu Buffe-
tovi, že asi volba zbraní činí Buffetovi sta-
rosti. Volbu jich přenechává prý jemu a ob-
viňuje ho opětně ze lži.
Z Berlína, 7. března. (C.B.) Císař
Vilém sem dnes v 8 hod. ráno přijel.
Z Londýna, 6. března. (C.-B.) V dolní
sněmovně upozorňoval John Redmond,
že někteří z členů sněmovny, kteří byli ve
včerejší schůzi voláni předsedou k pořádku
a pak násilím ze sálu vyvedeni, se skutečně
nezdráhali hlasovati. Předseda od-
větil, že se tou dobou nemůže o věci té mlu-
viti. Lord pokladu Balfour pravil, že chce
učiniti sdělení, kdy bude lze o včerejší pří-
hodě mluviti a učiniti opatření, aby se pří-
pad podobný nemohl opakovati. Oznámil
pak, že debata o civilní listině byla ze zej-
třejšího jednacího pořadu vzata. Ve schůzi
zejtřejší podá návrh na příslušnou změnu
jednacího řádu.
Buffet
Dérouleda
Vilém
John Redmond
Balfour
Amsterodam
Madrid
Paříž
Brusel
Berlín
Londýn
dolní sněmovna
2
article
Attentát na německého císaře.
oZ Brém, 6. března. (C.B.) Císř
Vilém přijel z Bremerhavenu v 8 hodin
14 minut večer na zdejší hlavní nádraží.
Po srdečném pozdravení přítomných odebral
se císař i s průvodem hned do připravených
povozů a jel slavnostně osvětlenými ulicemi
do radničního sklepa na pozvání brémského
senátu. Tam byl císař pozdraven oběma
purkmistry a členy senátu a doprovoděn do
sálu senátorského, kdež byla uspořádána
hostina.
Z Brém, 6. března. (C.-B.) Za jízdy
císaře Viléma z radničního skle-
pa na nádraží hodil domnělý děl-
ník Dietrich Weiland po císaři ku-
sem železa. Císař byl prý lehce
zraněn na tváři. Útočník byl hned
zatčen. Císař pokračoval dále v jízdě.
Weiland, jenž je stižen padoucnicí,
dává zmatené odpovědi.
Z Brém, 7. března. (C.-B.) Dle zprávy
časopisu »Weser-Zeitung« byl císař velkým
kusem železa, proti němu vrženým, trefen
do líce pod pravým okem. Rána císařova
asi velká nebyla, poněvadž císař za celé
jízdy na nádraží ke starostovi dru. Schul-
tzovi, vedle něho sedícímu, nic o tom
neřekl a teprve na nádraží byl svými prů-
vodčími upozorněn na krvácející líce. Člověk,
který útok spáchal, dostal se pod koně zem-
ských myslivců, za kočárem jedoucích,
byl obecenstvem chycen a policisty za-
držen a dopraven do obecního domu.
Při výslechu upadl několikráte v křeče.
v přestávkách bylo však možno vyslechnouti
jej. O příčinách svého činu neudal ničeho.
Že trvale trpí padoucnicí, tomu zdá se na-
svědčovati lékařský předpis, u něho nalezený
Vilém
Dietrich Weiland
Weiland
Brémy
Bremerhaven
senát
obecní dom
WeserZeitung
3
article
Boje v Čině.
Boje v Čině.
Z Pekina, 6. března. (C.-B.) Polnímu
maršálkovi hr. Walderseeovi byl oznámen
návrh Lichunčana, aby bylo od dalších
výprav spojenců upuštěno a potlačení lupičství,
aby bylo ponecháno vojsku čínskému. Hrabě
Waldersee vyslovil v té příčině ochotu, ale
vyhradil si úplně svobodné jednání. Zastavení
výprav bylo slíbeno s výhradou, že nebude žá-
doucna odveta za nějaké činy buď vojska čín-
ského, buď lupičů, buď boxerů. Čínské vojsko
může nerušeně zůstati ve svých posicích mimo
území, spojenci obsazené, ale musí polnímu
maršálkovi udati správně svou sílu a posice.
Demarkační čára proti posici spojenců nesm
čínským vojskem ani jeho hlídkami býti pře
kročena za žádných podmínek.
Waldersee
4
article
Proti bodům komářím.
Proti bodům komářím.
Nájezdy na svobodomyslné poselstvo české
za nynější parlamentní situace z tábora českého
provozované připominají silně horké červencové
dny, kdy nad každým ze zástupu těžce pracují-
cích ženců vznáší se hejno komárů svou dro-
boulinkou krvežíznivosti jízlivých a kdy co
chvíle některý z těchto mizivých a třeslivých
obyvatel vzduchu snáší se rychlým pohybem
dolů, aby se navlažil potem pracujících a na-
pojil kapičkou krve. Na nebí stojí mraky jako
hrady, jenom na několik hodin snad prodralo
se slunce — a dělnictvo polní těší se nadějí,
že aspoň část úrody bude moci skliditi do sto-
dol dříve, než nastane zas bouře a nepohoda,
jinak nepřetržitá.
Na nějaké to bodnutí na čele anebo na
šiji odpoví ruka letmým hmatem, při čemž
drobný, ale obtížný škůdce rozmáznut ukazuje
šmouhou červenou svou kořisť
Zdá se, že tato idylka v genru Milletově
dosti dobře illustruje postavení našich poslanců
na radě říšské vůči těm rozkaceným drobným
škůdcům, kteří přepadají je při jich práci ve
prospěch českého lidu a jich voličstva. Nová
situace parlamentní, pozměna v taktice poslanců
českých zřejmě patrná, jsou zajisté předmětem
nejoprávněnější kritiky veřejnosti naší. Sám náš
list — který se nikdy nevzdal a nevzdá práva,
jaké mu ukládá povinnost k prospěchu české
věci, totiž práva nejnestrannější kritiky postupu
českého poselstva, označil zcela přesně své sta-
novisko vůči akci jeho, kteráž v tisku povrch
ních definicí označuje jakožto »dokonalý obrat«
i vyslovil své obavy a pochyby, o nichž chová
nejupřímnější přání, aby nebyly potvrzeny.
Milletův
5
article
Avšak tolik jest snad nade vší. pochybu
přece jen povzneseno, že těžká chvíle úvah a
rozhodování, v nichž nachází se nyní zod-
povědné poselstvo české, měla by se aspoňv
táboře českém potkávati s jistými ohledy, s ji-
stým taktem. Nepochybujeme sice ani dost málo,
že drobné ty útoky kratičkých sosáků nezmatou
poslance naše v kritických dobách nynějších
ani v nejmenším a že rozvíření těch jistých
žlučí, víc strojené než upřímné, neznamená jim
svízel, kteráž by mohla míti vliv na jasné roz-
poznání skutečného prospěchu českého národa,
kterýž zajisté jest jediným ukazatelem všeho
konání a činění poslanců národní strany svobo-
domyslné.
Jest přirozené, že v oněch politických kru-
zích, kde hlahol jest hlavním zaměstnáním,a
kde stává se tím ryčnější, čím prostrannější jest
— prázdnota resonance mu dodávající, nastala
chvíle k t. zv. »pozvednutí hlasů«.
6
article
Lidé ztřeštěných očí a zoufalých pohybů
popadají se zoufanlivě za hlavu a se rty do kruhu
rozšířenými volají: »Vše ztraceno! vše ztra-
ceno!« Ústřední orgán strany, která prošla
v parlamentě v ponděli ohnivým křtem a která
zajisté nemůže se chlubiti, že českému národu
jako rytíř Štylfrýd získala do erbu lva na místě
kotla v červeném poli, přináší dnes v čele svém
pronikavý nářek, jehož jednotlivé stony musí
vzbuditi jenom úsměv u člověka, který se dívá
na politické události bez onoho neustálého hy-
sterického vytržení, při němž dlouhé kštice vý-
hrůžně se natřásají a malebné kravaty po
vzduchu povívají, musí se jen usmáti. Předbí-
haje druhému a třetímu čtení kontingentu
branců, volá: »Vše ztraceno! vše ztraceno
Regruti povoleni!« (Toto lidové »g« — mimo-
chodem řečeno — jest jednou z »orthograficko-
symbolicky« opovržlivých vymožeností radikál-
ních.) Ptáme se, kterého roku nebyla ještě
»regrutýrka« a zdali by ani letos nebývala.
kdyby parlament kontingent branců nepovolil.
Štylfrýd
7
article
Dávno před tím, než umožněno první čtení
předlohy, vypsány — a některé i veřejně vy-
hlášeny — lhůty odvodní v jednotlivých hejt-
manstvích, i není nejmenší pochyby, že by na
příslušných »výnosech« okresních šikovatelů ni
puntíku nezměnila okolnost, zdali parlament po-
volil tenkráte kontingent cestou ústavní či zdali
se tak stane cestou § 14. Či snad by byla na
tom změnila něco strana v zahajování a vedení
»protimilitaristických« akcí tak proslulá?
Nikoli prospěch národa ani státnicko-poli-
tický bystrozrak, který našim Klofáčům a Fress-
lům zajisté nikdo se neodváží imputovati, ne-
napíná hlasivky těchto pánů a nepohání jieh
nevypočítatelná péra.
Je to prostě bledý strach před ztrátou krás-
ných dramatických rad, jež si pro parlament
nacvičilo a z nichž jedna nehrdinsky končila
osudem násilně potlačenéí nevinnosti.h s inio
Pánové se hrozně bojí časů, ve kterýchž
by platiti měly ještě jiné argumenty, než nale-
pování plakátů ve sněmovně a vytrhování listin
předsedům z rukou! Odtud tento poprask, od-
tud tento halao, jímž zahlučena má býti osudná
ozvěna jistého nepříjemného zvuku, který ozval
se v pondělí ve sněmovně — devětkrát. Musa
dějin, kteráž napsala jmena těchto výtečníků na
své kovové desky pouhou — křidou, neustále
vznáší mokrou houbu nad tímto seznamem
haranguerů, kteří by se tak rádi stali terroristy,
a ubožáci domnívají se, že pokřikem ujdou
svému nevyhnutelnému osudu!
Klofáč
Fress
Pánová
8
article
Denní zprávy.
oinololeT
Upravení učitelských platů. Uve-
řejnili jsme již zprávu, že zemský výbor král.
českého v záležitosti upravení učitelských platů
připravil pro sněm tři osnovy zákona. Z těchto
prvá týká se zrušení dvou posledních a nejniž-
ších stupňů platů učitelských na obecných ško-
lách a zrušení posledního stupně na školách
měšťanských. Druhá osnova obsahuje zlepšení
krinkvenálek a třetí zahrnuje zlepšení pensij-
ních poměrů. Zrušením uvedených tříd plateb-
ních nastane vyšší, potřeha v rozpočtu na rok
1901 o půltřetího millionu korun. Ve smyslu
návrhu zemského výboru má být tato po-
třeba uhrazena vyšší přirážkou
zemskou o 5, takže by obnášela 60% místo
nynějších 55%. Přirážku zemskou bylo by nutno
zvýšiti proto, poněvadž není jinakých pramenů
příjmů. S výnosem zvýšené daně z kořalky,
který rozpočten jest na ročních 35 mill. K,
nemůže býti ještě počítáno, poněvadž v nejpří-
znivějším případě zákon tento nabude platnosti
teprve od 1. září t. r., takže pro král. české
z výnosu daně do konce roku by připadl pouze
asi 1 mill. K. Zemský výbor však má po-
vinnost, pečovati o úhradu nákladů na zlep-
šené učitelské platy již pro dobu schválení ná-
vrhu. Uzavřiti zemskou výpůjčěku, nedoporu-
čuje se vzhledem k nepříznivým poměrům, na
trhu peněžním panujícím. Rozpočtový výbor
sněmu v měsíci prosinci vyslovil se pro částečné
splnění požadavků učitelstva, ale s tím výslov-
ným obmezením, že přirážky zemské nemají být
zvyšovány. Jak už z vylíčeného zřejmo, není
však jiného východiska, než právě přirážku zvý-
šit. O tom ovšem rozhodne teprve sněm král.
českého. Kdyby se přijaly návrhy školské ko-
mise, vyžadovalo by to vyššího nákladu 912 míll.
korun, tedy zvýšení přirážky o 199.
9
article
— Okolnost, že poslanci čeští dali se po-
hnouti, aby předloha kořaleční a zákon o rekru-
tech mohl býti projednán, vzbudila v německém
tisku šílený vztek. Všechny listy krajinské vy-
cházející ve smíšeném kraji, přinášejí články
o »vítězství« české obstrukce a o tom, jak prý
vláda přes ujišťování, že obstrukce ničím nebude
odměňovánai si přispíšila, za smastné« koncese
Čechy upokojiti. »Leitmeritzer Ztg.« přináší člá-
nek nadepsaný »Triumf české obstrukce!« Ve
článku tom se praví: Dr. Körber vyjednává o to,
aby Čechové zastavili obstrukci. To neznamená
nic jiného, než že opět jednou rakouské mini-
sterstvo vzalo do zaječích. Dr. Körber vyjednává
s Mladočechy, t. j. on tahá se s nimio od cenu,
kterou bude musit jim vyplatit, aby milostivě do-
volili projednati dvě předlohy vládní. Ubohé
Rakousko! Což státníci naši — volá »Leit-
meritzer Ztg.«— dosud ničemu se nepřiučili?
Povoliti české obstrukci, znamená učiniti
z Rakouska otroka českých státoprávníků.
Körber
Čecho
doktor
Čechy
Rakousko
Leitmeritzer Ztg
10
article
Jakmile bude míti stát něčeho zapotřebí, bude
se musit opět o to tahati s Čechy. Jak naproti
tomu zachovali se Němci? Povolili všechno to
zadarmo. V Rakousku vůbec odměňuje se jen
ten, kdo je proti státu a ne ten, kdo je pro
stát. — »Warnsdorfer Abwehr« píše: Zhoubná
methoda čachrovati za kulisami, která za Taaffa
tak jedovaté rodila ovoce, již zase propuká ve
velice povážlivé květy. Vláda odkoupila Čechům
obstrukci a hodní lidé z Čechovie, jimž je stát
vuřtem, jsou připraveni dáti si neparlamentární
vzdor draze odkoupiti. Ministr Rezek a nejvyšší
maršálek byli prý při této věci vyjednávateli,
Nu tak tedy: státní autorita před Čechy již
zase hluboce se pokořila a za nedlouho snad
nabude platnosti neskonale zpupné slovo, že
Rakousko nuceno bude tančit dle
české píšťalky. Jest otázka, jak se
s tímto nově založeným »luogo didtraf-
fieo« srovná výrok Körbrův, učiněný
v panské sněmovně, že chce houževnatě » od-
pírati všechno, co by vypadalo jako odměna za
provozování obstrukce.« Předseda ministerstva
není přece tak slepým, aby v pochybnosti mohl
Němec
Taaff
Čecho
Čechy
Rakousko