Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

5. srpna 1909.

4

Číslo 214.

5 article

Osm dní před uzavřením říšské rady slíbil větši- ně, že před obstrukcí neustoupi, že sněmovna bude zasedati dále, aby strany, ochotné ku práci, mohly obstrukci zdolati a Němci se mohli před svými voliči vykázati politickým úspěchem Křesťanští sociálové měli prý tisíc chutí do boje s obstrukcí, ale byli odkázáni na pomoc něme- ckých naeionálů. A tu křesťanským sociálům vpadla do týla „N. F. P.“ nařknutím, že jsou hotovi zraditi německou věc. Nařknutí tomu uvěřili nacionálové, kteří svým vlivem pak pů- sobili na bar. Bienertha. Uzavření parlamentu zavinili sice vůdcové Slovanské jednoty, zvláště dr. Šusteršič, ale také na bar. Bienertha pada veliký kus viny a prolo jest radno, aby se vši- chni přátelé demokracie měli před bar. Biener- them na pozoru. Není prý možno ubrániti se dojmu, že ministerský předseda sám sí přál uza- vření říšské rady, a síce vzhledem k uherským poměrům. Křesťanšti sociálové — zakončil ryt. Pantz — nemají tedy nijaké přičiny, aby bar. Bienerthovi věnovali i nadále tolik důvěry, jako dosud a němečti nacionálově a „N. F. P.“, jichž chráněncem je nyní bar. Břenerth, nechať sami myní převezmou odpovědnost za nynější vládu. V Praze, 4. srpna. (Slavanům žád- nou školu.) V polovině tohoto měsíce sejdou se německo-nacionální poslanci v Linci, aby se poradili o svém dalším postupu na říšské radě.

Němec Bienerth doktor Šusteršič Biener Praha

6 article

Styrští a korutanšti poslanci měli už předběž- nou poradu v Marihoru a v ní vynesli na světlo hroznou pravdu, že Bienerthova vláda strani Slovincům! Chce-li prý nynější vláda spoléhati i dále na podporu německých poslanců, nesmí ustupovati před slovinskou vyděračskou taktikou a vycházeti vstříc Slovincům, jichž zástupe v parlamentě ruší všelikou plodnou práci. Vše chny německé kruhy přijaly prý s velikým údi- vem jednání finančního ministra, jenž umožní zřizeni průmyslové školy v Lublani. Německo- nacionální poslanci budou nuceni potírati každou vládu, která prokazuje Slovincům laskavosti ta- kovým neodůvodněným a neospravedlnitelným způsobem. V Kraňsku není, dosud ani jediné státní prů myslové školy. Zločin finančního ministra zá- leží v tom, že vymohl v ministerstvě, aby se z tříproventní státní půjčky, poskytnuté svým časem městu Lublani na odčinění škod, způso- bených zemětřesením, odepsalo 900.000 korun, když Lublaň za ty peníze vystaví potřebné bu- dovy pro státní průmyslovou školu, jež m býti zřízena r. 1910, Ochota ministra financi spočívá vlastně v tom, že starosti o stavbu škol- ní budovy ponechává městu Lublani a dovoluje mu, aby peníze místo do státní pokladny ode- vzdalo na stavbu státní budovy. Lublaň tím fi- nančně nezíská nic, ale získá kulturně, že se domůže konečně školy, kterou měl stát už dávno zříditi, ale pro odpor Němců zříditi se neodva- žoval. Po ruce tedy Lublaň bude snad mit průmyslovou školu, po několika letech vyjdou z ní první slovinští absolventi a zaujmou místa ve slovinských závodech, jež nyní, zaujímají

Bienerthův Slovinec Němec Lublaň Kraňsko státní průmyslový škola

7 article

Němci. A to je příčina nejnovějšího německého poplachu. Slovinci přestanou svými penězi krmiti lačné Němce a poskytnou výdělek svým vlastním lidem. Celá politika rakouských Němců sklesla už dávno na pouhé, nejsprostší chlebař- ství, ale v parlamentě mu říkají hájení státne myšlenky rakouské. V Praze, 4. srpna. (Přípravy k zem- ským volbám ve Slezsku.) Dle zpráv „Lid. Nov.“ české kandidatury pro příští sně- movní volby ve Slezsku nejsou ještě pevně sta- noveny. Na Opavsku, jež volí dle starého voleb- ního řádu dva poslance, jest zabezpečena pouze kandidatura dra. Stratila. O druhého kandi- dáta je spor. V důvěrné poradě zástupců vo- lebního okresu navržen zvěrolékař Rézner část voličů je však pro říšského poslance bar. Rollsberga a jiná část pro učitele Gud- rycha. Na Frýdecku, jež volí jednoho poslan- ce, ohlásil svou kandidaturu p. Adámek, ale má proti sobě několik obcí. Mimo to se očekává, že také Polská Ostrava postaví svého vlastního kandidáta. Těšínští Poláci se usnesli, že budou na Frí-

Němec Stratil Adámek Polák Praha Slezsko Opavsko Frýdecko Ostrava Lido Gud

8 article Hudba.

Hudba. + České umění v cizině. Proslulá virtuoska na klaviru Růža Deylová a mladistvá dramatická operní pěvkyně Ema Hertlová uspořádaly řadu koncertů na půdě, pro české umělce nejpalčivější v Prusku a v tak zvaném německém „uzavřeném? území království českého, kteréžto tournée bylo poů- vě ukončeno v lázních Salzbrunnu v Prusku a v Jan- ských Lázních v Čechách. Naše vynikající umělkyně všude, kde koncertovaly, dosáhly velikých úspěchu a tím dle zpráv německých časopisů zvučného umě- leckého jména v Německu. Zvláštní pocty byly účastny v Salzbrunnu. Večer při koncertě bylo ná- dherné, prostorné divadlo naplněno obecenstvem ruským, polským, anglickým, německým a českým Nadšení mezinárodního obecenstva nad výkony na- šich umělkyň bylo všeobecné tak, že sám kníže Ples, jeden z nejbohatších kavalírů Evropy, nařídii pod dojmy skvělých výkonů uměleckých, aby ve- škerá vydání, s pořádáním koncertu spojená, byla hražena z knížecí pokladny. Koncertu byli též ve- škeří členově knížecího dvorního divadla přítomni s ředitelkou pí. Juliettou Ewersovou v čele. Po koncertě uspořádán byl raut v místnostech hotelu

Deylová Hertlová Prusek Ewersův Prusko Jan Čechy Německo Evropa Český uměný

9 article

„U pruské koruny“ na počest našich umělkyň, kde při šampaňském připíjeno českému umění a jeho krásným representantkám, které musily slíbiti, že v příští saisoně v Salzbrunnu opět koncert uspořá- dají. Za to byl v našem „uzavřeném“ území v Jan- ských Lázních proti koncertu našich umělkyň činěn boykotový odpor. Koncertní dvorana byla teprve v poslední chvíli propůjčena, ač o propůjčení bylo před dvěma měsíci již žádano; následkem toho mohly býti pozvánky teprve v den koncertu o 4. hodině odpolední při promenádním koncertě rozdá- vány a podobizny umělkyň nemohly býti mimo kon- certní dvoranu nikde vystaveny veřejně. Ale navzdor tomu sešlo se dosti polského, českého, jakož i ně- meckého obecenstva a umělkyně slavily skvělé tri- umíy. Když byl program vyčerpán, zůstalo obecen- stvo na svých mistech a žádalo bouřlivě za přídavky.

Jan

10 article

Obě umělkyně jsou ještě pozvány ke koncertování ve Františkových Lázních, v Marianských Lázních Kissingách a Wiesbadenu, čímž letošní lázeňskou saisonu ukončí. Na podzim uspořádají koncerty v ně- kolika větších městech Čech a Moravy. + Hudobní novinky od Kmocha. »Když s náš dědeček babičku bral.. Čtyři soused ské pro dechovou hudhu s průvodem dvou křídlovek Složi! Fr. Kmocb. Tyto dlouho již požadované sousedské přijdou jak malým, tak i velkým hudeb ním sborům vhod pro svou melodičnost i snadnost Krásný a jasný tisk jsou přednosti všech vydání Kmochových skladeb. Sousedské stojí v hlasech K 240. Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze. — »Milý sen«, Fůvabný valčík od Fr. Kmocha vyšel právě v hlasech pro dechovou budbu a lze jej od nejmenšího až v úplném obsazení provésti. Také tento valčík vyniká vkusnou úpravnu a levnou cenou. St j K 2.40 a vyšel nákladem Mojmíra Urb á n ka v Plate. decku podporovati kandidáta českého, když Če- chové na Těšínsku a Fryštátsku budou podporo- vati kandidáta polského. Při zemských volbáe dohoda česko-polská bude snadno možna, poně- vadž se tentokráte bude voliti ještě nepřímo (skrze volitele), takže vliv polských demagogi ckých agitatorů na voliče nebude tak značný jako při volbách přímých.

Kmoch František Kmocb Kmochův Urbánek Urb Františkův lázeň Wiesbaden Čechy Morava Praha Francie Těšínsko Kissingy

11 article

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 4. srpna. Vymetání Augiášova ohléva v Rusku. Senator Garin s přidělenými mu úřad- níky pokračuje důkladné v revisi ruské inten- dantury. Dne 29. července provedl za pomoct policie a detektivů prohiídku v závodech šesti moskevských dodavntelů a lmned téhož dne ob- jevil se v moskevském vojenském skladišti. Tan nastal poplach a úředníci zadními vchody zmi- zeli. Revise však dala úřadníky povolati do kan- celáře a když provedla prohlidku ve skladisti, odebrala se do soukromých bytů dvou inlen- dantských úřadníků, Seremetevského a Maly- ševa, kterézto byty byly už střeženy polieií,a provedla prohlídku i v nich. Výsledek této re- vise ještě neuveřejněn. Jen tolik je známo, že zahaveno množství knih a různých dokumentů, z čehož je veliký poplach ve všech intendantu- rách po celém Rusku. osinn

Augiášův Seremetevský Malo Praha Rusko Tana

12 article

Sdruženi slovanských učenců. Bývalý kurator rižského učebného okruhu v Rusku a nyní místopředseda pedagogické aka- demie, D. M. Levšin, zabývá se nyni organi- saci „Sdružení slovanských učeneů“. Myšlenk lakovélo sdružení dala loňská pražská všeslo- vanská konference na popud akademika V. M. Bechtěreva. Sdraženi má za účel spojiti všechny slovanské učence, aby si tím usnadnili své vědecké práce. Sdružení má se zabývat také řešením různých vědeckých otázek, vznese- ných na ně tou nebo onou skupinou slavistů. Jedním z hlavních úkolů sdružení má býti jed- notné antropometrické měření u Slovapů a také sdružení učebných sil. Známý slavista, prof. Volkov, cestuje nyní po slovanských zemícho aby navázal užší styky se slovanským vědeckým světem. Návrh, vypracovaný Levšinem, bud- prozkoumán prof. Bechtěrevem a Maximem Ko- valevským, kteří pak spolu s Levšinem vypracuj podrobné stanovy budoucí důležité slovanské vědecké organisace. kod ony tala zbae sb ih av oleval aleit toltaoe Židé na vysokých školách ruských. V Rusku obnoveno letos nařízení minister stvu, dle něhož se na vysoké školy smí přijímati posluchačů židovských jen přesně stanoveno procento. Přes to docházejí do ministerstva osvěty stále žádosti, v nichž se židovští poslu- chači ucházejí o přijeti na university přes to. že všechna místa, pro ně určená, jsou už za- ujhta. Ministr osvěty dul proto vyvěsiti vyhláš- ku, že nebude přijímati níjakých takových žá- dostí a zároveň rozeslal všem universitám oběž- rk, v němž se nařizuje, aby rektoráty neposi- laly podobných žádosti do ministerstva, poně vadž by se odkládaly nečtene.

Levšin Bechtěrev profesor Volkov ko Rusko

13 article

Nový kanoléř německý Do Svinemünde přibyl dne 3. srpna nový kaneléř německý Holweg. Neubytoval se však ve městě, nýbrž na vachtě » Hobenzoller«. 1 o Setkání Viléma s carem. Císař německý vráti se 7. srpna ze své severomořské cesty do Kielu. Dne 8. srpna při bude tam car ruský, na své cestě z Angli Pojede opět průplavem severoněmeckým za těchže úzkostlivých bezpečnostních opatření. V den setkání obou panovníků přibude do Kielu německé loďstvo, vracejíeí se z vod španělských. 9. srpna odjede car dále do Petrohradu. = Prine vzdal se Htulu. Z Výmaru, 4. srpna. »Weimarische Zig.« oznamuje v úřadní části: Jeho královskou výsostí velkovévodou byla princi Heřmanu Sasko-výmarsko -eisenašskému, vévodovi Saskému. když se byl vzdal členství velkovévodského domu saského a všech s tím pro něj samého nebo pro jeho potomky spojených práv a resignoval za sebe i své potomky na právo vlastnictví ve velkovédství saském, jakož i na jméno, hodnost a titul prince velkovévodského domu pro sebe a své manželské po- tomky, událena hodnost a jméno hraběte z Ost- heimu. — Z velkovévodské rodiny vyloučený prine narodil se r. 1886 a jest nejstarším synem prinne Viléma Sasko výmarského, strýce panojícího velko vévody saského, jenž je bezdětný, takže mladý prin byl pokládán za příštího dědice velkovévodství sa- ského. Příčiny tohoto vyloučení z rodiny lze říe krátce. Prine žil jako holánský důstojník tak vesele že pro nasekané dluhy musil vystoupiti z armády načež byl dán pod kuratelu, ale ani to jej nezachrá- nilo a loni musil býti na jeho jmění uvalen kon- kurs. Nynější opalření velkovévodské rodiny je pouze důsledkem této minulosti. — Dle zpráv německých listů poškozena byla princem také »Prager Ge- nossenschaftskassu« o 80.000 K.

Holweg Vilém Heřman Saska Saska Kiel Angl Petrohrad Výmar Weimarische Big

14 article

= Živelní poliromy v okoli Lublaně. Z Lublaně 4. srpna. V okolí Lublaně strhilo se včera hrozné krupobití, jež zabilo mnoho ptactva i menšího zví- řectva a způsobilo mnoho škody na domech, na kultuře i obilí, které jest úplně zničeno, slejně jako ovocné stromy. V okolí Domžal, kde krupobití řádilo nejlrozněji, odhaduje se škoda na více než 200.000 korun, v okolí Studence na 80.000 korun. Ještě větší jsou škody v okolí sv. Víta. Blesk několikráte uho- dil a způsobil mnoho požárů, jež však uhasil prudký déšt. = Vzpoura v polopšovně. Z Paříže, 4. srpna (K. k.) V polepšovacím ústavu v Eyssesu (dep. Lot- et-Garonne) vypukla vzpoura. V krejčovské dílně do- šlo ke rvačce mezi chovanci a strážci, při čemž jeden z těchto utrpěi tak těžká poranění, že krátce na t zemřel. =Parní pila shořela. Z Regenu sasi- ckého, 4. srpna. (K. k) Dnes ráno sbořela zde parní píla, náležející firmě Goldfinger Teplanský. Škoda činí přes 100.000 K = Střelba na parník Z Říma, 4 srpna. Parník »Jolanda«, náležející apulské společnosti a plujíeí proti proudu po albánské řece Bojaně, byl u Dara- gliatů napaden lupiči, kteří na něj s obou břeho stříleli. Tři muži z posádky byli zraněni. Na týž parník bylo opět stříleno o Luarza. Listy vyzývají konaulární úřady, aby zjednaly úplné zadostučinění = Nález starých mincí v řece. Z Kolí n nad R, 4 srpna. Hoši, kteří se koupali u Frönden- bergu v Ruře, nalezli hromadu starých mincí, jež poslední povodeň vyplavila na břeb. Jsou to 304 kusy mincí římských císařů, jež mají značnou cenu. Nález byl odevzdán úřacům.

svatý . Vít Blesk Lot etGaronne Jolanda Dara Lublaň Studenec Paříž Řím Bojana Kolit můj nad R Goldfinger Regena sasi

15 article

Poprava vysokého kněze v Persii. Jak jsme již oznámili, byl popraven v Te- heranu vysoký duchovní mohamedánský Faz- zolah. Popravený náležel k odpůrcům ústavy který starému šachovi radil zavrhnouti ji, je- likož se neshoduje se zákony islamu. Poprav tak vysokého duchovního (»mutšahida«) nemá v dějinách perských dosud přikladu. Mezi kon- servativními kruhy perskými vzbudila poprava ta pravé zděšení, neboť každé slovo Fazzolaha pokládalo se, jakoby přicházelo přímo od Allaba. Jaký dojem učiní poprava v zemi, není dosu známo, ač se tuši, že zjedná si činem lím nové vláda mnoho nepřátel. Ministerstvu vojenství dostalo se v neděl zpráv, že Solat Dauli hodlá ještě v týž der udeřití na Širas. Jelikož nebylo proti tomu uči- néno s vládní sírany žádné opatření, myslí se že Širas jest už v rukou Solat Daulových I očekává se, že nyní také arabské kmeny na Širas uhodí. Otázka Jemenu. Debata o otázce jemenské v Arabii, jež vede se nyní právě ve sněmovně turecké, bude bezpochyby bezvýslednou. Parlament zdráhá se otižinděliti správu naíd Jemenem Imamov Johiovi, poněvadž se obává, že by se brze prohiásil samostatným pánem nad územím tim. Následkem toho očekává se vypuknutí novýcl povstání v Jemenu. vte

Širas Imamov Johi Persie Allaba Jemen Arabia

16 article Porské dluhy a nová vláda.

Porské dluhy a nová vláda. Mezi novou vládou perskou a Anglií i Ru skem došlo k roztržce, neboť zdráhají se vůd cové nového režimu platiti ty dluhy, jež star vlády uzavřely. Zdá se, že nyní Anglie i Rusko hleděti budou zmařiti každou novou půjčku perskou. Rovněž zdráhají se vůdcové nové vlády mladičkému šachu vydati korunovační klenoty. Zdá se, že nebude pokoj dřive, doku starý šnch bude v zemi. 1ne Perská olázka v prohlášení ministra Izvolského. Ministr zahraničních záležitostí ruských Izvolský prohlásil v Cowesu vůči žurnalistov z »Dasly Telegraphu«, že brd jest na přátelstv mezi Anglil a Ruskem, které se zvlástě v po slední dohě osvědčilo tak výtečně a blahodárně Rusko prý své voje ihned z Persie odvolá, jak- mile obnoveny budou v zemi orgány, udržujíeí pořádek ve správě a jakmile v Tavrizu, Tehe- rané a Kazvině převezmou řízení veřejných zá ležitostí mužové, kteří mají silu a vliv, aby nepokojné vrstvy udrželi na uzdě. Izvolský po- kázal také na svou rozmluvu se státním la- jemníkem Greyem i doufá, že i krétská otázka budevrozřešena smírně. Myslilo se, že Persie bude předmětem řečí i mezi carem a králem anglickým, avšak tito při hostině v Cowesu na carské yschtě pouze si navzájem připili. latle

Izvolský Anglie Rusko Persie Daslo Telegraph

17 article

Ústava v Egyple? Finanční ministr egyptský Hussejn- Kidžo paša při svěm pobylu v Cařihradě pravil k jed nomu žurnalistovi z »Timesů«, že během zimi hodlá vláda britská uděliti Egyptu ústavu.

Cařihrad Egypt Timesy

18 article Z Tyrolska. (Pův. zpráva „Nár. Listů“)

Z Tyrolska. (Pův. zpráva „Nár. Listů“) t edo Inšpruk. neteáb návále šn Z pomníků nejpodařenější jest bez odporu nedávno odhalený pomnik básníka a spisovatele A. Pichlera od mistra E. Klolze, jehož celek by však byl s pohledem na severní hory — nyní hledí k západu — ještě platněji vynikl, avšak zesnulý básník nebyl pro svou snad až přílis přímou a drsnou povahu v některých kruzíeh oblíben, a proto nestálo za námahu, aby k vůli němu tvar zelených záhonů se změnil. Tak navrhováno, aby toto nyní „Karl Ludwig Plalz“ zvané náměstí, na jméno „Pichler Platz““ pře- křtěno bylo, ale to přece nejde v městě, jež tone ve dvorní přízni! Nešťastně stojí též Siebererem městu darovaná mohutná pomníková fontána (věnovaná na památku spojení předměstí Wilte- nu s Inšprukem) u nádražní budovy a mimot nevyniká komposice vzletnou uměleckou my šlenkou, právě tak jako studnice Rudolfova na náměstí Margaretině, což platí též, ale měrou svrchovanou o pomníku Walthera von der Vogel- weide, jejž lidový humor trefně nazval „bačko rový Fricek“. Nedaleko tohoto komicky varyto brnkajícího zpěváka nalézá se výrazné poprsi zakladatele městského hasičstva Thurnera těsně při městských dvoranách stojí fontána Leopoldova, sestavená ze starších bronzovýcl figur a vyvrcholena jezdockou postavou arcivé vody Leopolda V. v postoji vysoce vzepnutého koně. Celek sochy tvoří obdívuhodné dílo mi strně vypočtené statiky Procházkou na „Berg Isel“ octneme se na půdě krví obhájců vlasti z r. 1809 zbrocené.

A Pichler Karl Ludwig Plalz Pichler Platz Walther Vogel Fricek Leopold Procházka Tyrolsko severní hora zvaný náměstí na náměstí Leopoldov Berg Isel

19 article

Tam nalézá se pěkný Natterův pomník Ondreje Hofera, národního hrdiny Tyrolanů, a po straně šeredná, schátralá museální budova pluků cí seřských střelců, jimž byl klášter wiltenskýeh praemonstrátů horu Isel r. 1816 k užívání pro půjčil. Návštěva tohoto vojenského musea vy náší ročně několik tisic korun a dlouho se táže již inšprucká veřejnost, co se s těmito obnosy děje a proč se do zvláštního fondu na zbudo- vání důstojné museální budovy na oslavu le 1703, 1797 a 1809 neukládají? Cisařští střele vykládají nám, že se z těchto peněz tamější vo- jenské střelnice udržují a mimo to prý může plukovník prvního pluku z výtěžku vstupného i potřebná zařízení důstojnické menáže hraditi. Okrašlovaci spolek založil pěknou, ze sil nice na Brenneru na Berg Isel vedoucí prome- nádu, avšak vojenským pánům uzdálo se po do- končení této cesty vstup z ohledů střeleckých zakázati. Toto prazvláštní nařízení znamená prostě: „Civilisté, zůstaňte hezky stranou, my chceme býti ve svém uzavřeném kruhu neru- šeni!“ Tak vypadá téměř všude ta dohoda přátelská fraternisace vojenských kruhů s ob čanstvem v civilu.

Natterův Hofer Brenner Berg Isel národní hrdina

20 article

Veřejný život v Inšpruku, jehož obyvatel- stvo nyní téměř šedesát tisíc duší čítá, jest rázu silně maloměstského, v jehož ovzduší bují spol- kaření v miře netušené a jenom v době cestovn mění se všední ruch na ulicích, ježto pak pře- četní turisté v pestré směsi a kaleidoskopickém mihotu semo tamo spěchají nebo kráčejí a také líný jindy ruch v hostincích mění se v rychle proudící život. Tyto kinematografické obrázky poskytují domácím hojný zdroj zábavy a mnoh trefná poznámka svědčí těm namnoze komi- ckým, jako z humoristických listů vyňatým, často až překarikovaným figurám v cestovních kostýmech vynalezených s obrazotvornosti témět úžasnou. Zejména karavany německých bratř z germanských rovin, třímajících ukrutné hole různotvárné „pinkle s ranci čili „ruksaky“ ku prasknutí naevokovanými, jimž jest často ne zvyklá alpská obuv pravou trýzní a jejichž „já- grovky“ na několik kroků líbě potem páchnou stojí za podívanou a bedlivé studium. Úbory tu- ristických 1 husneld popsati a dle zásluhy do konalého vkusu oceniti — na mně nežádejte .. A pak ty neskonale naivní poznámky turistů ochorách, o říši ledovců, o slézání hor a různých ukrutně dobrodružných výpravách, to stojí z poslechnutí. Kdo není s to zachovati vážný klid uchyluje se stranou, aby se do sytosti vysmál.

21 article

Cizinec arci nepozoruje, že se domorode publikum na jeho účet baví a věnuje snad svou pozornost i hafanům, kteří ulicemi městas prohánějí, ohařům to všech možných i nemož- ných ušlechtilých plemen. Udává-li magistrátni zpráva, že se tu nalézá 1448 zapsaných daí plutících psů, tvrdin oproti tomu cizinci, že je jich tu víbe, než v Cařihradě. Turista spatřuje zde při prohlížení různých kupeekých krámů spoustu znaků vysokých šlechtických a ovšem také vládnoucích rodin knimž připsán je vždy titul „dvorni, komorni, vévodský, královský dodavatel“ a t. d. V budoue nosti nebude snad obchodníka, jenž by nebyi dodavatelem nějakého dvora nebo nějaké ko mory. — Tak mnohý z vysokých, velmi vyso kých pánů pracuje tu příme řemeslně v populár nosti, brzc navštiví ten, brzo onen závod blahosklonně kupuje si sám různé předměty zažertuje co nejroztomileji s panem šéfem i pen sonálem, vyslovuje vždy a všude svou nejvyšš spokojenost, potom bývají touto „vděčnou“ lat kou oblaženy noviny, takže v krátké době roz mnežen je počet těchto „zbožných komorniků“ o několik přešťastných smrtelníků. Za zvlášt pozornesti, podání kytičky a t. d. dostanet v Inšpruku snadno cennou jehlici, náramek křížek... to přijde zase do novin, potom se tyto památky ukazují okázale cizincům, popu- larita vznešených pánů se šíří a účel je dosažen.

Cařihrad

22 article

Jinak poskytuje hlavní město Tyrol cizin cům v době letní jenom skrovný výběr zábat. mezi nimiž zaujímá znamenité Exlovo selské divadlo místo první, dále jsou tu kinematografy panoramy, vojenské a civilní koncerty, neděln seéna pro romanticko-rytířská dramata a konečně několik společností pravých „tyrolských pěvců“ z nichž je Eggerova u „Bierwastla“ poměrn nejlepší. V cizině vystupuje rok co rok množstv podebných pěveckých sdružení, jejichž členstv však namnoze tyrolské hory vůbec nikdy nespa- třilo a následkem svých pochybných vlastnost Tyrolsku více škodí, než prospívají (právě tak jako hudební, v Orientu se potloukající sbory z německé částí Čech) a z těchto důvodů netěší se podobné společnosti u tyrolských domorodců valné oblibě. Vždyť se stalo, že vii takové spo lečnosti pěvců z Tyrol i černoch se nalézal představte si laskavě ten přímo vulkanický vý- buch řehotu německého posluchačstva, když zanotoval oblíbenou v Tyrolsku píseň: „Zillertaí du bišt mei Freud“ — tys radost má, zillerské ebnzell

Eggerův Bierwastl Freud Tyroly Tyrolsko Orient Čechy

23 article

údolíl Ale jen když je zábava- Zemská výstava a sjezd včelařský v Blánsku jeví oproti jiným sjezdům, jež z pravidla konány jsou za účelem representačním a manifestačním, zcelu jiný ráz. raz zvláště pracovní. V ponděli na 40 dam sešlo se v nové budově školy měštanské z různých končin Čech a Moravy, aby účasiny byly damské- ho kursu včelařského, prvního kursu toho druhu ve vlastech českých. Dle chuti a nadšení, s ja- kým sličné dámy práce se podjaly, lze očekávati že kurs setká se s náležitým zdarem. Vždyť mnoh práce včelařské, zejména vymetání medu, čistění úprava medu, vyvařování vosku, liti mezistěn, vý roba medového pečiva, výroba medoviny a pod. mno hem lépe hodí se pro něžné ruce ženské. Také sluš“ damám, které více připoutány jsou k životu rodin- nému a domácnosti, aby byly nápomocny svým mu- zům v ušlechtlém včelaření. Kurs řídí obětavý vče- lař moravský pan Hynek Melhuba, Hídící učitel z Římic, za ochotného příspění sl. učitelek Netu kovy z Němčic a sl. Jiřičkovy z Otnice.

Melhuba Hídící Jiřičkův Čechy Morava Němčice Otnice

24 article

V zahajavací řeči ředitel kursu kladl hlavní vá- hu nejen na užitek hmotný, jež včelky přinášejí, ale i na užitek morální, neboť clivíle u včel ztráven bývají pramenem požitků nejěistších a dávají za- pomencuti na všechny trampoly životní. Spanilým účastnicím přál mnoho zdaru a hojného prospěchu V odborných výkladech, týkajících se národohospo- dářského významu, dějin včelařství, práce na vče- líně, vymetání a zužitkování medu, střídají se obě zminěné slečny učitelky; část praktiekou s neobyč nou horlivostí na výstavě živých včelstov předvád p. říd. Melhuha. Odpoledne v sále hotelu „Ježek“ konána kon- ference pěstitelů plemenného chov včel za řízení říd učit. Mansfelda z Halenko- vic. Včelaře z království zastupoval pan Jos. Šprin ger. říd. učitel z Chodovic u Hořic. Čelná účast čilý rozhovor podaly důkaz, jakou důležitost naši včelaři plemennému chovu včel přikládají.

Ježek Mansfeld Jos Chodovice Hořice

25 article

Pilným pozorováním seznáno, že nic tak zhoub- ně nepůsobí ne degenerování včelstev, na jejich vý- kovnost a práci jako krvesmilství, často u včelstev se jevící, proto za přispění českých odhorů obou zemědělských rad zřízeny plemenné stanice na Mo- ravě v Halenkovicích, v Čechách v Příbrami, v Mšeně u Mělníka, v Plzni, Drahotěšicích (u Budějo- vic), v Nově Vsi nad Popelkou a v Kozmicích u Be nešova. Na stanicích těchto výběrem pěstují se ze včelstev, slynoucích velikou medonosností, královny ponejvíce českého plemene, jež na zvláštních (ponej- více v hlubokých lesích, kam jiné včely přistupu nemají) oplozovacích stanicích připouštějí se k o plodnění s trubci jiného, nepříbuzného kmene, rov něž nejlepších vlastností a odtud teprve jednotli- vým včelařům za mírný poplatek i s průvodem včel se posílají. Vše zařízeno dle vzoru včelařů švýcar- ských, kteří tímto chovem za posledních 15 let ne- obyčejných úspěchů se dodělali. Český odbor země dělské rady věnuje této stránce zvláště zásluhou zemského poslance p. Ant. Švehly a rady dra. Vi škovského neobyčejnou pozornost Ve schůzi probrán podrobný postup plemenného chovu včel, pojednáno o všech důležitějších pom ckách k tomu potřebných a zvláště o různých sy. stémech plemenáčků, k zasílání královen se ho dících. V úterý o 8. hod. ranní konána konferenee přátel úlů stojanů za předsednictví p. Adamce z Nikolčic a 105 včelařů v hotelu „Ježek“ Týž podal krátký nástin dějin tohoto úlu, zvaného jinak úlem Živanovičovým, vylíčil jeho přeměny pokusy o zlepšení, načež p. Jarosl. Martinov- ský. ředitel panství v Blatné, v poutavé a obsažno

Popelka Švehla Adamec Ježek Živanovičův Jarosl Halenkovice Čechy Příbram Mšeno Mělník Plzeň Drahotěšice Budějo Kozmice u Be Nikolčice Martinov Blatná Český odbor země

26 article

řeči hleděl uhájiti dobrou pověst úlů stojanů, ač ne- popírá, že není nikterak odpůrcem ležanů. Do debaty velmi účinně zasáhl p. rev. lesní Wenig z Hohen- burku, který přimlouval se za zavedení stojanů n stavbu studenou, dále pp. Novotný z Boskovie. Honza z Jestřábic, Hochmann z Bosonoh, na- čež po návrhu p. Melhuby z Řtimic usneseno stojany Živanovičovy doporučovati dle Gestunga se 3 stejnými patry, z nichž 2 tvoří plodiště a 1 med- ník, ostatní zůstane nezměněno. O 10. hod. konána schůze přátel úlů ši- rokonízkých, rovněž za hojné účasíi včelařů Předsedající p. Fr. Adamec podal přehled úlů sou- stavy širokonízké, z čehož poznáváme, že 3/4 věelalů chová svá včelstva v úlech tohoto systému a pouv přidržela se způsobu německého, k nám importo- vaněho. Mluví s nadšením o úlech širokonizkých různých soustav a vytýká hlavní jejich typy: Uly Langstrothovy (stropovaky), přistupné shora, zasou- váky. Straillovy, přístupné bokem, Šulcův mistrovák a Zuklínův úl, přístupný zadem, jež vesměs u nák jsou užívány Četné zkušeností v užívání těchto úlů projevili v obsažných referátech pp. Melhuba, Švarc z Kolče. Brázdil a Čejka (písemně), A dame Wolí z Lysic, Plhal z Újezdce, Sliva z Dobé v Těšínsku, Konšel z Brna, Hejč z Lažáneka mnozí jiní. Všichni shodují se v tomto úsudku: Úíly širokonizké jsou teplejší, včely v nich lépe přezimauj než ve stojanech, rychle se vyvijejí a při náležité péči včelařově daji mnohem více medu. Konečně do- cíleno dohody, doporučiti stropováky pro volná mi- sta, bokem přístupné do hranic úlových a zadem pří- stupné zasouváky do krytých včelínů.

Wenig Novotná Boskovie Honza Hochmann Melhuba Adamec Straillův Šulcův Zuklínův Švarc Brázdil Čejka Plhal Sliva Konšel Bosonohy Francie Koleč Lysice Újezdec Těšínsko Brno Hohen Hejč Jestřábic Ula Langstrothův

27 article

Odpoledne o 1. hod. konána výborlová schůze Zemského ústředního spolku včelař ského moravského a o 2. hod. valná hromada téhož spolku, níž projednány interní záležitosti moravské. Výstava sama těší se pilné pozornosti. prvního dne počet návštěvníků vpřesahoval 1000 osob platicích, rovněž i v ostatní dny přicházeí přátelé včelařství, aby shlědli pilnou práci českoslo- vanských včelařů. Zvlástě zajímavou je výstava ži- vých včelstev, kdež zejména velké pozornosti těší s exposice p. A. V. Süssa, c. k. berního asistentav Židlichovicích, jenž vystavuje včely v Pražanu, He- spodáři, Langsiroothu, úlu Coovanově a 2 úlechs stavbou křížovou. Pěkná je staké pozorovací sta- nice p. Moce, rovněž zasluhují pozornosti včelstva p. Ant. Brýda, nadlesního z Černé Hory, Rud. Kalla z Lažánek, Hrazdiry z Blánska, Hejče z Lažánek, skupina plemenáčků vlašských včelstev J. Colavizz ze Slavkova a pozorovací ůl pana Kunce z Černé Hory.

A V Süssa Pražan Moc Brýda Kalla Lažánek Hrazdira Blánska Hejč J Colavizz Kunc Černá Hora Slavkov Hespodář

28 article

Oddělení, obsahující med, vosk a výrobky z těchto, jest neobyčejně četně zastoupeno a každého návštěvníka ladným uspořádáním mile překvapí. Pří- mo obrovské exposice jsou p. Ed. Adlera z Rajhradu, Jana Kunce, ředitele velkostatku z Černé Hory, Rich. Brize z Kelče, Antonína Konráda, měst. úřadník z Nuslí u Prahy. Fr. Tesaře z Blánska, Juha Štrom- bacha, obchodníka z Rabic. Cyrilla Halénka, výrobc med. výrobků v Uhřinově u V. Meziříčí, Hynka Ku- čery z Blánska, B. Kvapila z Otnic, Josefa Fialyz Hodonína. J. Mooce z Lipůvky. Jos. Kebrle z Přistou- pimi, z obchodníků zde vystavujících je krásná ex- posice p. K. Dlouhého v Soběslaví. A. S. Andrlika z Helm. Městce (různé druhy medoviny) a j. V oddělení pro nářadí včelařske pěknou exposici má Hospodářské družsívo v Miloti- cích, Ant. Dlouhý z Prahy (zvláště praktický me- domet). Švare z Kolče, Fr. Kolář z Kuří u Řtíču (praktický lis na vosk), Fr. Zemánek z Přepych (švýcarský plemenáč).

Ed Adler Kunc Rich Antonín Konrád František Tesař Blánska Juha Štrom Cyrill Halénka Hynk Kvapil J Mooc Kebrle K Dlouhý A S Andrlik Antonín Kolář Zemánek Rajhrad Černá Hora Kelč Nusle Praha Uhřinov Otnice Lipůvka Přista Soběslav Helm Městec Milot Koleč Francie Josef Fialyz Hodonín Idomést Řtíč

29 article

Pan Frant. Krestýn z Výklek vystavuje mimo skupinu medu, výrobky medové a přehled svo literární činnosti pěkné včelařské retrospektivní mu- seum. Šterkánova (z Příbramě) váha pro stanice pozorovací těší se rovněž velké pozornosti. V oddělení pro literaturu věelal- skou čestné místo zaujímá „Včelařova čítanka“ vydaná nákladem Zem. ústř. spolku včelařů v Če- chách, spisy Hlineckého, Křemena, Zřídkaveselého různé brožurky, vydané nákladem A. Reinvarta Volovém oddělení těší se pozornosti úl mistro- vák a nadmistrovák ředitele Martinovského z Blat- né, nádherné úly lesního Weniga z Molenburku Sloupu (Amerikány), Ad. Fridricha z Jarošova Uherského Hradiště, úly Zemského ústředního spol- ku moravského a velmi pěkný, všem moderním po- zadnvkům vyhovující 6l soustavy americké pana Pr. Vančaly z Kostelce u Milevska. Výstavní jura, v níž za Čechy zasedali p. Jar. Martinovský, Václ. Šmidlík a Jos. Špringer, za Sle- zany J. Klepik, za Moravany Mansfeld. Zřidkaveselý. Konšel. Doležal a Melhuba, konala pochůzku výsta- vou celé úterý, ceny prohlášeny budou dnes v čtvrtes. K velkému manifestačnímu sjezdu — včera ve středu pořádanému — sjížděli se včelaři v hojném počtv ze všech končin vlasti naší. Blánsko bylo pravém slova smyslu návštěvníky přeplněno. Dosta- vili se na výstavu řed. Eug. Kamenar z Vukovaru Chorvalsku, jako zástupce Chorvatů a Jan Marcin- kov, vrchní lesní z Mizuně v Haliči, předseda a zá- stupce včelařů ruských. Oba milí hosté promluvilí o poměrech včelařských v tamních zemích. Dnešek je středištěm slavnostních dnů v Blánsku.

František Krestýn Křemen Zřídkaveselý A Reinvart Martinovský Wenig Amerikán Ada Fridrich Václ J Klepik Mansfeld Konšel Doležal Melhuba Chorvat Jan Marcin Výkleky Příbram Blata Molenburk Sloup Kostelec u Milevsko Čechy Vukovar Halič Jarošov uherský Hradiště Dosta Mizuno Šterkánův

30 title

Různé zprávy.

31 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Včerejší večerní vydání »Národních Listů« bylo zabaveno Konſiskaci provedli z roz- kazu státního zastupitelstva o 196. hod. zřízenci c. k. policie. Závadným shledán celý článek, nadepsaný: »Vojenské připravy v Tv rolsku. Z vojenských kruhů v Tyrolsku. Původní dopis »Národních Listů«. Zabavené číslo obsahovalo dále ještě články! »Časké So- kolstvo do Ameriky« (Původní dopis z Brém). »Dělnicko - živnostensko - hospodářská výstava Plzni«, »Divadelní skandál v Berlíně«, »Branná moc Španělska«; ve feuilletonu pak dopis z Lon- dýna, nadepsaný »Z londýnské saisony«, dále soudní síň, zprávy telefonické a telegrafické, denní, různé, hospodářské atd. — Německý vděk. Bylo nesčetněkráte d kázáno, že místodržitel pražský hr. Coudenhove učinil pro české Němce vše, co pro ně moh kdy učiniti. Němci se mu za to odvděčuj! — po německu. »Gabl. Tagbl.« mu včera vytkl, že je vinen bezútěšnými poméry v zemi. Všeck prý Čechům povolil, počeštil pražské místodrži- telstvi, a odchod vicepresidenta Dörfla náleží prý k nejhoršímu, co se tam stalo proti Němeům.

Konſiskac Coudenhove Němec Čecho Dörfl Tyrolsko Amerika Brémy Plzeň Berlín Španělsko Lon Časký so

32 article

Konečně táže se jsblonecký dennik: »bylo by došlo k německé obstrukci na sněmu českém, kdyby místodržitel byl býval činným v zájmu zjednání míru v zemi a kdyby byl vynaložil všecek svůj vliv, aby zamezil vyjetí nového sněmu z kolejí?« — Pan místodržitel dostal tedy pěkné vysvědčení a poděkování od Němců: konečně on je vinen německou obstrukel zodpověden za ni. Dobře mu takl — Opět dva německo-pokrokovi poslanei sněmu českého projevili včera v „N. F. svoje mínění o příštím zasedání sněmovním. Varnsdorfský posl. Strache trvá ovšem samo- zřejmě na lořském říjnovém a letošním ledno- vém programu německých poslanců, a v době ny- nější skrytou polemikou proti „Prag. Tagblattu“ chce pro předlohy prvořadého zájmu německého pevnou základnu: přejnou, dobrými úmysly podepřenou českou záruku pro jich projednání Pan Strache připouští kompromisy, ale žádá dobrou vůli na straně české. Kdo dobrou vůl žádá, musí ji zajisté taky sám míti; a dobra- vůle Němců, ústy Stracheovými vyslovená, pro jevila se jeho výroky o znásilnování Němiců,

Němec Praga Strach Stracheový