Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

4. srpna 1909. Číslo 213.

4 article

vého přijetí. K účelům musejním byly četné skupiny a jednotlivé předměty této výstavy olotografovány. V březnu uspořádána byla za spolupůsobeni c. k. zrafického učiliště a zkušebního ústavu ve Vídni výstava grafických prací tohoto ústavu, jež z nařízení c. k. ministerstva kultu a vyučování se- stavena byla jako výstava kolující. Bližší vysvětlení výstavy pro širší obecenstvo poskytly obě předněšky, jež k výstavě se vztaho- valy, a sice německá přednáška prof. A. Ungera dne 8. března a česká přednáška asistenta V. Friče dne 15. března. Pro kruhy odborné přednášel mimo to dne 19. a 20. března p. inž. Roh. Urban, jenž na jednotlivých předmětech ve výstavě samé technický postup vysvětlil. Výstava trvala od 1. do 31. Března a navštívilo ji celkem 3887 osob.

profesor A Unger V Frič Ing Roh Urban Vídeň Březno

5 article Jindy a nyní.

Jindy a nyní. X Píseň pro český vojenský výbor 1800. Franti- šek Jeřábek vydal v Praze r. 1880 v úpravě písniček jarmarečních Píseň pro českou legii vojenskou. Vy- kládá tu spisovatel F. M. Pelel, že název „výbor vo- jenský anebo tma v češtině to vyznamenává, co le- gion v němčině“ a oslavuje písní zároveň arciknížele Karla, tenkráte u Čechů oblibeného. 1. Vzhůru, vzhů- ru, česká země, rychle vzbůru české plémě. Nepřítel se hrne k nám. Za českým již lesem stojí, k naší záhubě se strojí, hrozív našim, hrozí nám. 2. Počítá již města česká, dvory, zámky, zboží vesků, to chce všecko sobě vzít, sopky, koně, stříbro, zlato, nejvícet se chystá na to, pro sehe to vše chce mít. 3. Běda pannám, dcerkám vaším, běda vdovám, ženám na- šim, na ty pustí vzteklý dav. Sedlák, zeman, mě- šťan také, zkusí bídy všelijaké, hrozně klesne každý stav. 4. Bratři, nedopusťme toho, jest nás věru dosti mnoho, máme sílu, máme zbraň. Karel ten nás ved k buji, jisté vítězství nám strojí, spolehněme směl naů 5. Na předky též pamatujme, jakž oni v boji stůjme, vítězství se skloní k nám. Takť vždy Če- chové boj vedli, nepřátely s pole svedli, zachovali viasti nám. 6. Chlumec, Oustí. Domažlice. Polsko

Jeřábek Karel Čecho Sedlák Takť Praha Chlumec Domažlice Polsko X píseň

6 article

Uhry ještě více zřeli česká vítězství. Slezsko, též země saská, míšenská i také vlaská znají české hr- dinství. 7. Na Šternberka pamatujme, že byl Čech to pozorujme, kterýž pobil Tatary. Jehož potomek Čech známý, tenť již táhne také s námi, na ty zvup- né nezdary. 8. Což pak o Ottokarovi, královských dvou hrdinách? Mohloť by se mnoho zpívat, o všech rozmlouvání mívat, jak to čteme v kronikách. 9. Ta borův již nelze mirout, ani na to zapomenout, jací byli rekové; Žižka slepý ten je vodil, nepřátely vždy cky shodil, bylit sami Čechové. 10. Vůdce máme vidomného, Karla, reka výborného, budet dobrá jizda s ním. Pod ním vždycky zvítězíme, slávu českou rozmnožíme ku potěšení bratřím svým. 11. Když tak vlasti obráníme, zase se domů navrátíme, milenky nám půjdou vstříe, budou písničky nám zpivat, na nás laskavě se divat. milovat nás budou víc. 12.

Uher Čo Tatar Ottokar Žižek Čecho Karel Slezsko Šternberk Čechy

7 article

V Praze budou rozprávěti, o hrdinských činech pěti, bojovníků vlasteneckých; kterak sobě počínali, na repřátely se hnali, majíc srdce předků svých. — Tehož roku vydána pro české pluky vojenské písen k roidání vojínům Čechům: 1. Rychle, Čechově, jen rychle, pospěšme sobě do pole. Nepříteli vstříc po- běžme, ceslu do Čech mu zamezme, on vlast naši tuze straší, udatnost však neodstraší. 2. Naši před- kové se rvali s hrdiny již trancouzskými, vítězství vždycky obdrželi činy svými hrdinskými; jim jen s holmi z vlasti naši na hranice jíti dali. 3. Braňme pověst předků našich pod rekem naším výborným braňme slávy předků našich pod praporcem teď Kar- lovým, nepřátelům odoláme, s královicem zvítězíme 4. Kdož by hratlí nechtěl jíti s námi hájit vlasti krále, budem stříhra, zlata míti, čest a slávu v Če chách stále, když zuřivest potlačíme, pokoj domu přinezeme. 5. K pluku tedy sem se hrňte, volání Karlovo plňte, a důmění těch zlehčujte, jenž Čechů šetří nrzulě, ti nevědí, že udatnost byla a jak Če- chů vlastnost. 6. Bůh požehná naší zbraně, bude- me-li jemu sloužit, všecko zlé od nás odvrhne, bu- demli cti jeho hájil, peči své nám neodepře, nás tím méně v boji potře. 7. Vždyť izraelšti vůdcově jsou naši věrní svědkové, že důvěrnost v Boha rekua udstnost spolu pluku šťastný vejchod bojí dává, po koj svatý přinášívá. Č. Zibrt,

Čecho Čechův bůh Praha Čechy Kara Karlův plnit Č . Zibrt

8 article Ze seudní síně.

Ze seudní síně. Proces pro »velezrádu«. Ze Záhfeba, 3. srpna. (K. k. ub.) V dnešním ličení ujal se slova státní zá stupce Aceurti, aby vyslovil se o návrzlch obhájeů. Na to učinil obhájce Popovič návrb aby vyslechnut byl jistý Milan Sarič z Bosen ského Hradiště, kterého Nastič přemlouval, aby položil pumy do vládního paláce v Sarajevu, začež mu sibil mnoho peněz. Když předseda nařizoval přestávku, povstal mezi posluchači Dušan Teodorovič, který ve včerejším »Pokretu« byl prudce napaden, zasadil zpravudaji tohoto listu holi ránu do hlavy, načež se dal na útěk. Předseda odsoudil Teodoroviče diseiplinární cestou na tři dny do vězení Po přestávce pokračoval dr. Popovíč ve svých návrzích a navrhl konečně po delším odů- vodnění, aby předvolán byl Šimon Jovanovič z Mostaru, jehož výpověďmi chce dokázati ne- věrohodnost svědka Nastiče. Přelíčení bylo pak odročeno na zejtřek.

Popovič Sarič Nastič Teodorovič Jovanovič Záhfeba Sarajevo Mostar Bosna ský Hradiště

9 article

Obchody knížete Hohenloha- Oehringena. V procesu dra. Lusiče-Matkoviče proti knížeti Kristiánu Hohenlohe-Oehringenu na zaplacent 170.000 korun a vydání akcil v nominální ceně z 30.000 K vynesen byl právě vrchním zemským sou- dem vídeňským rozsudek. Šlo o následující: Zalobce lékař záhřebské nemocnice milosrdných bratří, zů- častněn byl při založení dalmatinské banky; ta však vinou knížete Petra Dumičíče, který byl spoluza- kladatelem, přivedena byla k pádu. Věřitelé pronásledovali nejdříve Dumičiče, když pak zemřel, jeho dědice. A mezi těmi byl kníže Ho- henlohe-Oehringen. Pinomocník a zástupce jeho bankéř Eduard Wagner, však za svou intervene účtoval 210.000 korun a proto kníže Hohenlohe pro hlásil, že jako dědic není ničeho dlužen, neboť celé dědictví a ječtě 10.000 korun připadlo bankéři. Zemský soud odmítl žalobu a vrchní zemský soud učinil taktěž, neboť se ukázalo, že obchody knížete s bankéřem v oné záležitosti skulečně pře- sahovaly výši dědictví

Matkovič Hohenlohe Petro Dumičíč Wagner HohenlohaOehringen

10 article

Rozšíření povinnosti na náhradu škody u drah. Se současným zrušením dvou rozsudků nižších instancí učinil nejvyšší soud důležité rozhodnutí jímž mění se dosavadní praxe v případech, kdy jde o náhradu škody na drahách způsobenou. Jisté dámě byly při vystupování z vlaku při- vřeny prsty mezi dvířka. Utrpěla zmrzačení prstů nervový úraz a podobně. Obě nižší instance žalobu na náhradu škody za mítly, jelikož nešlo o případ při provozování do pravy. Naproti tomu nejvyšší soud uznal, že sestupo- vání i vystupování spadá do oboru dopravy a prote žalobu na náhrady škody prohlásil za přípustnou. Sproštěn žaloby pro svedení po slibem manželství. Jan St. učinil si před třemi lety známost s He- lenou W. — tehdy 16letou. Po dvou letech se za- snoubili a s vědomím rodičů žili jako manželé. Náhle však Jan St. poměr přerušil, snoubenku opustila nechtěl o sňatku s ní ani plyšeti. Byl po marných snahích smírných žalován pro svedení pod slibem manželství. Před soudem pro- hlásíl však Jan St., že sice měl úmysl pojmouii Helenu W. za manželku, že však teprve po zasnou- bení zvěděl, že měla intimní poměr s jistým políren a s jistým důstojníkem. Důkaz pravdy se mu po- dařil a tak soudce v Mödlingu — kde aféra projed- návána, vynesl rozsudek osvobozující, poně- vadž za zjištěných okolností nemůže o svedení být řeči.

Jan Stanislav He Mödling

11 article Véstnik žhvnostenský a dělnick.

Véstnik žhvnostenský a dělnick. * Poptavárna práce Svazu hostinského pomecni ctva v Praze—I., Kralodvorská ul. č. 19. zadá mista: učňů číšnických, mladších číšníků, kuchařek kuchařek k ruce (ficek), číšnic a mladších pokoj- ských. Dnem 10. t. m. přesídlí úřadovny do Prahyl. Prová znická ul. č. 19. * Umisfovací odbor Č. 0. B. v Brně, který za- městnavatelům personal bezplatné opatřuje, doel v měsíci červenci 24 umístění, z nichž bylo: 11 z oboru smíšeného a koloniálníbo, 2 galanterního. 5 modního a stř žného, 2 železářského, 1 účetní 3 skladníci. Celkem přihlásilo se v červenci 55 ucha- zečů a doporučováno bylo na 90 uprázdněných míst Dopisů došlo kondičního výboru 381, odesláno 655 a pošťovné činilo K 46.73. V útulně poskytnuto bylo 3 osobám 14 noclehů a práce na výpomec opatřena byla 2 členům. Poskytnuty byly 3 rady odborně 5 právních, vyřízeny 2 dotazy o převzetí obchodu, 5 různých informací a obstaráno 8 cizojazyčných překlsdů. V záznamu na měsíc srpen jest 145 ucha- zečů všech oborů různého stáří, kteréž umísťovae odbor každému ůplně bezplatně deporučuje. Do zá- znamu přijmou se uchazeči němčiny úplně znalí zvlášté po vyučení a mladší příručí z oboru železář- ského, modního a střižného, koloniálního a smíše ného, jakož i mladší kancelářské síly obojího po- hlaví; hlastež se jen ti, kteří dobře ovládají němčinu jak v slově, tak písmě; jiných žadatelů má odbor nadbytek.

Praha Brno Poptavárno práce Umisfovace odbor Č . 0

12 article

Manifestační sjezd krejčovského šivnostnict politického okresu lišňovského. Na den 1. srpna t.r. svolala Zemská jednota oděvních společenstev na Moravě spolu se společenstvem řemeslných živností v Tišňově manifestační sjezd do Tišňova. Sjezdu zůčastnili se nejen čelní živnostníci lišňovští, nýbrž i oděvní společenstva prostějovská a vyškovské vy- slalo své delegáty. Z okolních obcí zastoupeni byii živnostníci z Doubravníka, z Veverské Bytýškya z Lomnice. Sjezd zahájil předseda Zemské jednoty oděvních společenstev pan komorní rada Holubička, náčež jednatel jednoty p. J. Šimek přečeti omiuvné a biahopřejně lelegramy, které zaslali: Zájmové sdru- žení krejčovské v Praze, pan společenstevní instruktor, Krejčovské Listy, za Oděvní spole čenstvo prostějovské p. Špička, za Oděvní společenstvo ivančické p. Ri- nagel, p. Arnold Kličník, pokladník jednoty p. Mičoch.

Holubička J Šimek Ri Kličník Morava Doubravník Veverský Bytýškya Lomnica Praha

13 article

V delší účinné řeči poukázal p. Holubička n výhody odborných organisací. Předseda společenstva tišňovského p. Ant. Novotný prohlásil naproslý sothlas svůj, aby krejčové ze společenstev pol. okresu tišňovského odborně se zorganisovali, že sám již se několikráte o to pokusil, ovšem bez výsledků a že nyní za přispění Zemské jednoty dojde se snad k cíli. Další řečníci, totiž pp. Skřivanek, Toma n, Synek, Duchoslav v řečech s velkým souhlasem přijatých uvedli řadu stížností, načež tajemník Úste. spolku živnostníků moravských p. Dvořáček pro- mluvil o pojištení živnostníků, které doporučil ve smyslu vládní předlohy, o překážkách, které Němei kladou v cestu zřízení technologického musea, jakoz i o důvodech, které mluví proti zamýšlenému roz- dělení společenstev dle národností. Všechny řeči vy- slechnuty byly s napjatou pozorností, načež příjata byla jednomyslně jednatelem p. Šumkem navržená resoluce, v které žádá se zřízení odborného spole- čenstva krejčovského pro politický okres tišňovský přistoupení jeho k Zemské jednotě i s dodalkem navrženým p. Dvořáčkem ve příčině zavedení po- jištění živnostniciva současně s pojištěním dělnickým ve smyslu vladní předlohy a stran škodlivých ná- sledků rozdělení společenstev dle národností. Po doslovu p. předsedy Holubičky, v kterém všem účastníkům, zejmena přespolním, poděkoval za jejich účast, byla zdařilá tato schůze skončena.

Holubička Novotná Toma Synek Duchoslav Dvořáček Němei Úste . spolek živnostník moravský p

14 article

* „Časopis dílovedoucích“, orgánu Ústřední jed- noty českých dílovedoucích, vyšlo právě číslo 8. obsahově i ilustračně pěkně vypravené. Z bohatého obsahu uvádíme zejména články: „O výrobě železa a ocele“ píše inž. Šedivý, „O poruchách na strojích elektrických“ prof. B. Brož, „Největší komín na světě“ inž. J. Dobiáš, „Revidování elektrických za- Hzení“ inž. M. Frohlich; dále články: Dělnická vý- stava v Plzni, Dohodovací komise, Rady pro dílnu Otázky a odpovědi, Právní rádce atd. Celoroční před- platné K 4.—. Ukázkové číslo zdarma a frank zasílá na požádání administrace „Časopisu dílove- doucích“, Praha, Eliščina třída čís. 5.

Šedivá Brož Ing J Dobiáš M Frohlich Plzeň Praha Eliščin třída

16 article

Velká slávka ve Švědsku. *e Ze Štokholmu, 3. srpna. (K. k.) Odborová organisace říšských telefonních zřízenců usnesla se jednomyslně přidati se k obecné stávce. Dle »Da- gonu« také štokholmšti obecní zřízenci a plynárenšti dělníci usnesli se připojiti se k stavce. ** Z Malmě, B. srpna. (K. k.) Zdejší odborové organisace mimo zřízence pouličních drah usnesly se připojeti se ke stávce.

17 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. Ze »Sokola« na Král. Vinohradsch. Jednota pod- níkne v neděli 15. t. m. celodenní výlet v kroji a s praporem. Odjezd vlakem po 7. hodině ranní přeu Zdice do Lochovic, odtud pochodem na Plešivec, do Jinců a na hrad Valdek, dále do Neřežína a pře Komárov do Hořovic, Pochodu celkem 271/2 kilometru krásnou krajinou. Účast bratří budiž co nejčetnější.

Král Zdice Lochovice Plešivec Jince Valdek Neřežín Komárov Hořovice Sokol

18 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Zábavy. Stolní společnost »Turecká repu blika« na Plzence v Nuslícb uspořádáv sobotu dne 7. srpna v zahradě a ve všech místno- stech tamtěž »Veselý večer«. Program je bobatý pestrý. Učinkují humorista J. Bureš a J. Müller. Za čátek o 7. hodině večer.

Veselá J Bureš J Müller

20 article

Dnes: Dělnická beseda v Karlíně koná sehůzi o B. hod. večer v místnosti spolkové v Karlině. — Sehůze programového od- boru jubilejní slavnosti Národní jed- noty pošumavské koná se přesně o 6. bodině v místnostech ústředního výboru. — Ustavujíc valná hromada »Klubu Esperantistu- v Praze—VII. kona se ve spolkové místnosti au Rulfů« v Praze— VIII., Královská třída, v 8 hodi večer. 5. srpna: Sdružení hostinských Praze koná o 3. hod. odpol. v místnostech vu bílé labutě« na Poříčí členskou schůzi s programem »Naše akutní požadavky« a »Jednání sjezdové«. Účast členů žádouci. Klub citeristů v Karlíně ustave bude kroužkem citeristů, nadšených ctitelů dokonalé hry citerní. Veškeří stejně smýšlvjící, kteří by hod- lali činně za účelem tim pracovati, neb kteří b aspoň snahy ty hodlali podporovati, žádají se, by oznamihi svoje adresy, případně přihlášky u pana Jindřicha Pohana, vlásenkáře v Karlíně, Palackého třída (proti Variéte). Z Tyrolska. (Pdv. zpr. „Nár. Listů“.) Inšpruk

Rulf Pohan Karlín Praha královský třída Palacký třída Tyrolsko sdružený hostinský Praga

21 article

Mluvíme-li o malebné kráse alpských měs vůbec, připadla by Lucernu ve Švýcarsku snad první cena a to z té závažné příčiny, že se toto město rozkládá po břehu skvostné části jezera, jehož libeznou riviéru působivé vzdálenosti své rázné tváry mohutných hor věnčí. Co se však týče alpských měst v Rakonsku, zaujímá nádher- ná krása Inšpruku (573 m. n. m.) před Solno- hradem rozhodně první místo, ježto obrovské hory bezprostředně nad hlavní město Tyrolska přes 1800 a více metrů vystupují a kdekol z ulie zraky povznesete k výšinám, všude spo- činou na velkolepých tvarech alpských velikánů. kdežto malebnost rozhledu solnohradského na celé čáře teprv dále za okruhem města vyniká. V Inšpruku vás upoutá především titanská severní strmá hradba v bizarním vápencovém útvaru, jenž se hrdě z východu na západ rozklá dá, uzavíraje v těchto dvou bocích — jak se zdá — neobyčejně rozsáhlou rovinu, kterouž rychlým tokem probíhá, elegantně se prohýbaje, z jara a v létě ponejvíce kalný, v chladnějším ročním období však zelenavě jasný Inn, jenž hlavnímu městu Tyrolska jméno dal. Na západ kynou vám smavě omšené hory za Landekem blíže ku předu stěna zirlská, proti této pěkný Rosskogel (2643 m.), dále hory údoli Sellrainu, na jihu pak majestátní „eltář Tyrolska““ —

Rakonsko Tyrolsko východ západ Landek Solnohrad

22 article

Waldrast — zvaný, ušlechtilým tvarem v krás- nou pyramidu vyvreholený velikán (2719 m.) v jehož popředí blíže k městu posunutá Sailese nalézá a proti této na východě výletní kupa Patscherkofel, za níž dále svérázný hřeben až do výše Glungezeru (2679 m.) k obloze ční Vskutku rozkošným a v Tyrolsku svého druhu jediným jest veselé, otevřené, lučinami, polnost mi a lesy jako obložené jižní do Iglsu dtahou spojené středohoří, v němž ladně roztroušeny jsou statky, četné letohrádky a útulné, milé ves- ničky, kde naleznete pěkné cesty a tak mnchý dobrý hostinec s dobrým vínem a po případě i nevinnou výletní zábavou. Úzké, na svahu severních hor rozložené střední, zhusta zalesněné pásmo vrchů vyniká idylickým tichem, unášejícími rozhledy a skvost- nými, okrašlovacím spolkem v Inšpruku založe- nými promenádami. Tyto ladné procházky jsou však jenom po skrovnu navštěvovány, nebol obyvatelstvo hlavního města se jim pro panujíeí v nich nejistotu všedního dne vyhýbá. Bezpeč- nostního orgánu tam nikdy nespatříš a v posled- ní době, kdy tam na „nejživějším místě“ mezi Gramartem a Hungerburgem v pravé poledne, v Inšpruku obecně ctěná stará dáma zavražděna byla, jsou ony luzné cesty dány zrovna do klatby. Četnietvo tu nemá času, jsoue nyní skoro pořáde na cestách, aby chránilo Němce v již- ním Tyrolsku, a na jiné strážní zřízence se tu samosprávné obce dosud nezmohly.

Němec Tyrolsko Igls spojený středohoří

23 article

Uprostřed těchto, zde jenom z hruba na- značených přírodních kras rozložen je ve středu roviny, úžasně se vzmáhající, Inšpruk, jehož klimatické poměry s roční střední úměrnost tepla 8.3 st. C. nemohou snad býti příznivější; také množství srážek (83 cm.) zaujímá poměrn velmi výhodnou stupnici, z čehož by se souditi dalo, že je tyrolská metropole bájným, zrovna životním Eldoradem. Avšak tento skvostný alp ský ráj má zlého hada, trýznitele a mučitele města: protivný jižní vítr, jehož burácející teplý po případě i horký a mnohdy hanebně dlouho trvající příboj v ulicích jen částečně dlážděných bohopustě řádí a při tom, což nejhorší jest, zvláštním tlakem všechno čivstvo v těle dráždí a tak mnohému bolení hlavy, nepokojný spánek, rozčilenost a zmalátnělost způsobuje. Rozhodu- jící kruhy města a spolek pro „eizinecký prů- mysl“ namáhají se v posledních letech ce nej- úsilovněji všemožnou reklamou, aby povznesl Inšpruk na výši klimatického a sportovního stře- diska země, avšak nestálost povětrnosti, špalne jaro a horké léto zhatily dosud všeliký téměř po- kus, aby se tu na delší dobu kmen stálých na- vštěvovatelů zachytil; zimní sport pak potřebuje především množství silných sněhových srážek, na něž následovati musí stálé mrazy, a těch právě tu tak mnohá zima postrádá. V tomt ohledu překonal útulný Kitzbühl hlavní městc a sv. Antonín pod Vorarlberkem zaujímá misto druhé; zde i onde vytvořila se vábná a vděčná střediska zimního sportu. Na trvalou návštěvu cizineů a vývoj sportovního centra má nemalý vliv také otázka drahoty životních podmínek, a tu dlužno konstatovati, že Inšpruk je bez od- poru jedním z nejdražších měst v Rakousku.

Antonín Rakousko centimetr

24 article

Tržní poměry jsou tu na celé čáře co nejnepří- znivější a při trvající drahotě nevyniká nikteral jakost potravin, cena bytů stoupá úžasně a ži- vot v hostincích je bez odporu příliš drahý. Do- mácí piva jsou vesměs jenom druhého řádu pokrmy pouze tu a tam výborné. Většina stálého obyvatelstva Inšpruku pohlíží na příval cizine s pocity nepříliš přátelskými a vyjma obchod- níky hostinské a posluhy, přálo by si zejména úřadnictvo, aby se vrátily staré zlaté časy pře rokem 1870. Drahotní poměry změnily se však i jinde v míře neutěšené — nač tedy ten repot? Inšpruk jest a zůstane obrovskou průchodní sta nici cizinců a četných alpistů a po dokončení různých drah, zejména dráhy pro město nejdů- ležitější dráhy přes Seefeld, Mittenwald, pak Mals-Landeck a spojení přes Fern, utone město v záplavě cizineů, jejichž nynější roční, již přee 130 tisíc činieí číslice, do netušené výše stoupne. Co se týče městské správy, jež řídí záleži tosti a osudy srdce Tyrolska, ta zasluhuje — s místního hlediska — neobmezené chvály.

Seefeld Mals Landeck

25 article

Otěže spočívají tu především v pevných rukou starosty Greila a obecního finančního ministra Kapferera; tito dva mužové dávají městu bez pečný a při rychlém vývoji města také pro bu- doucnost jistý směr a postup. Nepatrné chyby a poklesky nepadají v obecních správách mnoho na váhu, hlavní věcí jest přesné finanční hospo- dářství, jasná rozvaha při zakládání obecníel podníků a určitý nepřenáhlený směr prací, také co se týče zdravotní a zvelebovací stránky — a dle těchto hlavních podminek postupují v Inšpruku rozhodující kruhy. Že se i zde značný počet nespokojenců nalézá, jimž se to „železné“ řízení osudů města nezamlouvá, rozumí se samo sebou. Závažnou byla příčina, jež hladinu veřej- ného mínění do nespokojenosti rozčeřila: nevol téměř obecnou vzbudilo znefvoření třídy Marie Terezie několika prazvláštními stavbami, jež ráz této hlavní ulice a korsa města z části poško- dily. Starší budovy této třídy nevynikaly sice nikdy zvláštním vkusem architektoniekým, avšal jistá úměrnost a jakýsi soulad celku pojily se tu s unášející vyhlídkou na mohutné hory v míře dokonale malebné — nu a příště v budoueno- stí? V nové budově hotelu Marie Terezie dosáhla výše stavby domů vrehol dovolené čáry a bude-l

Kapferer Marie Terezia

26 article

tato v budoucnosti překročena, bude zmařen do savadní úchvatný dojem celkového rozhlédu Z ostatních významnějších budov města zaslu hují povšimnuti: Museum Ferdinandeum, schá tralá universita, nepraktické městské zábavni dvorany, divadlo, dvorni hrad, pěkné průčeli zemského domu, městská nemocnice a někter nové universitní ústavy, rozměrná, munificene spořitelny zbudovaná obchodní škola, nová po štovní, svému účelu zcela nevyhovující budova městu dobrodincem Siebererem darované hmotně i pro další věky zabezpečené ústavy pr sirotky, už skoro dokončený asyl starců a še redná státní, všeobecně „ůstřední dojovnou? zvaná berní úřadovna. Ze starých památních budov vynikají na drahocenné pomníky bohatý vnitřek dvorního chrámu Františkánů, farní chrám a nový kostel „srdce Ježíšova“ Světoznámou značku Inšpruku tvoří „zlata stříška“ — Goldenes Dachl — nalézající se v středu nejzajímavější a nejútulnější staré části města a není eizinee, kterýž by tuto pozoruhod- nou památnost nevyhledal. Jest to vlastně — poslední restaurací částečně pškozený — arkýi z pozdější doby gotické (1500), jenž vyčnívá z průčeli nepatrného domu a tím se stupňuje povšechný dojem, neboť tak vynikají znakove štíty, reliefy, poprsnice, malby a měděná, silně zlacená velkošupinová stříška co nejúčinněji.

Ježíšův Inšpruka Stones Dachla muzeum Ferdinandeum

27 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národnich Listů“.

28 article Vevé šívanice proti Čechům

Vevé šívanice proti Čechům Z Vídně, 3. srpna. Po Švechatě přijde Vachava. Německá Národní rada vydala provo- lání, opět podepsané známým štváčem c. k. pro- fesorem E. Leonhartem, jímž vyzývají se Němci, aby zmařili výlet sociálně demokratické jednoty českých turistů. Dále se v něm praví: »Po- datíli se přes to Čechům do Vachavy doraziti, pak neuplyne jejich šestihodinový pobyt tam be katastrofy.« Tak se znova štve. Vídeňská schůze o pražském antimilitaristickém procesu. Z Vídně, 3. srpna. Včera konal politický spolek v Br gtenové veřejnou sehůzi s progra- mem »Antimilitaristický proces«. Dle »V. D věšila se schůze velké účasti. Referovali Doležal Balek a za přítomné sociální demokraty Lang bans. Po řeči Balkově a Langhansově docházel mezi národními socialisty a sociálními demu- kraty ku prudkým srážkám, načež předsedajíe schůzi skončil.

Čecho E Leonhart Němec Doležal Balek Lang Balkův Langhansův Vídeň

29 article

Rusko-perské neshody. Z Vídně, 3. srpna. »W. Allg. Zlg.« dovl se z diplomatických kruhů o rusko-perských neshodšch. Diference mezi perskými nacionalisty a Ruskem nejsou ještě urovnány. Jak známo. odebrali se angličtl a ruští diplomatičtí zástupe před vtáhnutím perských nacionalistů do Tehe- ranu do jejich ležení, aby je odvrátili od vniknutí do města. Tyto kroky neměly žádného účinku, poněvadž perští nacionalisté kladli pod- mínky, jež ruský zástupce nemohl přijati. Bylo to: 1. aby ruští důstojníci, kteří byli instruktory perské armády, opustili zemi; 2. aby rusk vojsko vyklidilo Persii. Zdráhání Ruska, vyhovět těmto podminkám, mělo za následek, že peršti revolueionáři obsadili Teheran a že šach byl sesazen. Tyto diference trvají ještě stále. »Nov. Vremja« praví, že ruští důstojníci nemohou Persii opustiti a že plukovník Ljachov se opět vráti do Persie, poněvadž byl v Petrohradě jenom k tomu, aby podal zprávu. Stejně ne- může býti o tom řeči, že ruské vojsko opustil by Persii. I pro připad, že by nastal v Pers úplný klid, musilo by zůstati 1600 ruských vojáků v Persii, aby chránili silnice od Kaspi ckého moře do Persie.

W Allg Ljachov Vídeň Rusko Tehe Persie Petrohrad

30 article

Telegramy korresp. kanceláře K carské návštěvě ve Francií a Anglii. Z Paříže, 3. srpna. (K. k.) V dnešní mi nisterské radě v Elysejském paláci ujišťova president Falliěres, že v jeho rozmluvách s carem byla zjistěna úplná shoda mez Francit a Ruskem a obapolná vůle, aby spolek obou zemí snažil se o upevnění míru. Ministr zahraničních věcí Pichon rovněž pro- hlásil, že v jeho rozmluvách s ruským mini- strem Izvolským byl projeven úplně sou- hlasný názor ve věech mezinárod- nlch otázkách. Z Pažíže, 3. srpna. »Aurore« píše Rusko-anglické přátelství tvoří integrující součást francouzsko-ruského spolku. Kdykoliv Francie Rusko společně jednají, spoléhají vždy na přá talství Anglie. Triple entente jest skutečně troj- spolek. Z Londýna, 3. srpna. Návštěva carova je provázena smíšenými pocity. »Daily Te le- graph« napomíná protestující Angličany jménem zdravého rozumu lidského, aby si hleděli svých záležitosti a nestarali se o cizí národy. »Daily News« pravi: Chceli Rusko naše přátelství, musí býti jasno stran podmínek. Většina pře rozeznává barvy. Vidíme červenou skvrnu na ruce, kterou náš mocnář tiskne Z Cowesu, 3. srpna. (K. k.) Dnešní den byl věnován závodům yacht. Car a král přihlížei z lodi „Britania“ závodům o královský pohár, jichž mimo jiné zúčastnily se nová carská yachta „Meteor“ a yachta prince walesského „Cori- sande“. Velvyslanec hr. Beckendorf a Nicolson. jakož i ruský ministr zahraničních záležitost Izvolský snídali u státního tajemníka Greye na lodi „Enchanteresse“. Ruští námořníci vystou pili na pevnínu a spřátelili se s angliekými n mořníky

Falliěres Pichon Aurore Angličan Cori Grey Francie Anglie Paříž Rusko Londýn královský pohár Meteor Elysejský palác Daily News

31 article

Z ministerské rady francouzské Z Paříže, 3. srpna. (K. k.) V dnešní mini- sterské radě v Elysejich sdělil ministr Pichon, že vření ve Španěisku již úplně utichlo. Poku se tkne Kréty, jedná se mezi jejími ochran nými mocnostmi, aby zujištěno bylo úplné pro- vedení prohlášení, jež bylo dáno Portě a dle něhož cehranné mocnosti podrží ostrov po svou ochranou a zaručí se, že bude udrže status quo. Něnrenký stavební lodní program v anglickém parlameniě. Z Londýna, 3. srpna. (K. k.) (Dolní sněmovna. Za dnešní schůze ptal se Dillon státního tajemntka ol zahraničních záležitostí, má-li za lo, že prohlášen německé vlády, že Německo nechce urychliti svoy stavební lodní program a že do konce roku 1912 ne- bude míti více než 13 lodí typu Drcagnoughtu, po- čítaje v to i křížáky bylo dáno bona fide a zda do 26. července t. r. dostala vláda nějakou zprávu, že v úmyslech německé vlády nastala nějaká změna. Parlamentní podtajemník v zahraničním úřadu Mae Kinnon Wood odpověděl na první část kladně, n druhou záporna.

Pichon Pok Paříž Kréta Londýn Německo Dolní sněmovna Mae Kinnon Wood

32 article

Nový šef hlavního štábu francouzského. Z Paříže, 3. srpna. (K. k.) V dnešní mini- sterské radé za předsednietví presidenta Fal- liěresa byl generál Lafřon de Ladéba jmenován šefem hlavního štábu. Turečti důsíojníci do Bulharska. Z Cařihradu, 3. srpna. (K. k.) Ubezpečnje se, že deputace tursckých důstojníků bude 15. t. m., v den nastolení krále Ferdinanda, opěto- vati v Sofiji návštévu bulharských důstojníků. Z rozpačlové debaty v turecké sněmovně. Z Cařihradu, 3. srpna. (K. k.) Sněmovna pokračovala dnes v projednávání rozpočtu Debata byla velmi pohnutá. Několik poslancu trvalo na značnějším redukování služného úřadníků. Velký vezír žádal opět zařadění ně- kohka úvěrů svého resortu a pro připad, že by se mu nevyhovělo, pohrozil demisí. Dotyčná kapitola rozpočtu byla potom vrácena výboru. Sněmovna zamítla 92 proti 52 hiasam požadavek ministra vnitra, aby do rozpočtu byla opět zařaděna položka pro kancelář jebo oboru, již výbor skrtl. Mmistr nepostavil otazku důvěry. Odražený útok maurský. Z Melilly, 3. srpna. (K. k) [Úřadní zpr.] Oddíl Maurů napadl včera v noci novostavbu strážního domu. Oddil španělské pěchoty zahinal útočníky, při čemž padl jeden důstojník a byl raněno 14 vojáků. V Barceloně řicho. Z Barcelony, 3. srpna. (K. k.) Pořádek byl definstivné zjednán. Prave je všude zahá- jena. Také doprava parníky koná se opět pra- videlně. Z Cerberu, 3. srpna. (K k.) Železniční doprava je zas pravidelná. Z Barceloný dosly z dobrého pramene zprávy, že je klid úplný. V úřadním seznamu vojenských ztrát nejsou obsaženy občanské gardy, jimž bylo mnoho lidí zabito a raněno.

Fal Lafřon Ladéba Ferdinand Maur Paříž Bulharsko Cařihrad Melilla Barcelona

33 article

Krétská otázka. Ze Soluna, 3. srpna. (K. k.) Proslýchá se, že ve včerejší schůzi mladoturecké h výboru bylo usneseno zříditi národ n armádu, jež vtrhne do Thessalie, nebude-li se moci vláda za týden po sobotním táboru vykázati uspokojivým rozres- ním krétské olázky. Z Cařihradu, 3. srpna. (K. k.) Porta podá dnes v Athenách notu, v níž se zřetelem ku přátelskému ubezpečení. Rallovu a ku přán Porty, aby zachován byl přátelský poměr s Ře- ekem, žádá se, by odvolání nebo služby zba veni byli řečtí důstojníei na Krétě, poněvadž jejich tamější pobyt příčl se zacho vání dobrého vzájemného poměru. Bude také v notě protestováno proti použivání řeckých po- štovních známek na Krétě. Ze Svinemüude, 3 srpnu. (K. k.) Jachta »Hohenzollern« připlula sem ve 4 hod. odpol. s loděmi ji provázejleími Telegraffcké zprávy hospodářské Červencové příjmy a výdaje Spojených obct Z Washingtonu, 3. srpna. Státní příjmy za čet venec činily 57,577.081, výdaje 70,681.030 dolar Americké kabelove telegramy. (Závěrečné kursy z duešního dne) Z Nového Yorku, 3. srpna. (Peněžní burna.) Závěrečné smýšloní peněžní bursy pevné. Obrat akcil 1,060 000 (980.000. Union Paeifie 2017/% (2001/

Port Hohenzollern Soluna Cařihrad Kréta Svinemüude Washington Nový York Union Paeifie Athena nota

34 article Kanada Pacíle Isst. (88,

Kanada Pacíle Isst. (88, Steel eommons 741/2 (74 .

Kanada Pacíl Isst

35 title

Baltimore aad oh 1ta. (rt9

Baltimore

37 article

3. srpna 2. srpna Rlo fatr čls. 7 . . . . . 73% na srpen . . . . . . . 6.05 6.15 na říjen . . . . . . . 5.70 5.80 Pšentee Z Nového Yorka, 3. srpna. (Obilní bursa. Smýšlení obllní bursy povolné. 3. srpna 2. srpna 1161 pohotová nová sklizeň . . 115.— na září nová sklizeň . . 111.— na proslnee nová sklizeň 108.25 1095/% Kukuřice- 3. srpna 2. srpn na září. . . . . . . . 72.75 741/, na prosinec . . . . . . 65. 651% na květen . . . . . . . —.— Petrolej o 3. srpna 2. srpna 10.65 raflnovaný, kesonový .. r0 65 9 25 ralnovaný Standard Walte 8.2. Kovy. 3. srpna 2. srpna Měd. . . . . 12.0 13.75 12.60 12.80 Cín . . . . . 29.25 29.50 29.45 29. 60 Železo čís. 2. 16.75 17.2) 16.75 17.25 Bavina. e ooe Z Nov. Yorku, 3. srpna IBavlnářské lurs 3. srpna 2 srpna 31 červenee pohotová . . . . 12 85 13.10 12.80 na srpen . . . . 13.24 12.55 na říjen . . . . 12.29 12.60 12.30 na prosinee . . . 12:32 12.63 12.33 12.65 12.3l na březen . . . . 12.32 Zavěrečné smýšlent sotva stálé. Z Nor. Orleanu, 3 srpra Na srpen 12.34 (12.44), na říjen 12.24 (12.54). aeje Rýže, čaj, kakao, pepř. Z Londýna, 3. srpna. (Závěr.) Rýže Bassin pohot. 7 8. 9 d. Čaj indický, obyčejný 6 5. Kakan Quavagal 64. Pepř sing«porský, cerný na čer venec srpen 31

Nora Nový York York Londýn rlův Měd 13.75 Bavina 12.80 na srpen na říjen 12.60 12.65 l na březen Zavěrečný smýšlent

38 article Denní oznamovatel

Denní oznamovatel na středu 4. srpna. Den od začátku roku 216, d konce roku 150 Východ siunce o 4. hod 33 min. táno, zapao stunce o 7. hod. 38 m. večer. — Vý ehod měsíce o 9 hod. 30 min. več., zápal měsíce o 7. hod. 24 min, ráno.dned so ža lsveorteněs Katolíků svátky: Dominika z. ř.m ne ušn Evangeliků: Klem. Marota. Pravoslavných (22. července): Marie Magd. se pvl

Dominik Klem Marie Magda