Strana2.

NÁRODNÍ LISTY

4. srpna 1909.

Císlo 213.

hlídky na hranicích alžírsko-marockých, aby za- mezili přecházení ozbrojených tlup do Marokka. Z Melilly se oznamuje dále, že Španělové obsadili silnici v dělce 10 kilometrů a sesilili posádku v Alhucemasu. Též Kabylové stále do- stávají posily. V neděli strhl se nový boj, jehož výsledek není znám. Připravuje se vystoupení španělského válečného balonu. Následkem částečného upokojení ve Špa- nělsku mohou oddíly vojenské, původně určené pro Barcelonu, odebrati se do Melilly, kde te je klid, ale očekává se brzký útok Kabylů. Španělské žurnály zasazují se, aby Ma- rokko bylo donuceno k nábradě nastalých škod a je pravděpodobno, že vláda v podobném smyslu zakročí u sultána. O nepopulérnosti válečné výpravy, jež zá- roveň přivedla krále Alfonsa o všechnu oblibu, oznamuje se následující charakteristický případ: Obyvatelstvo v San Sebastianu přivítalo krále Alfonisla pokřikem můlo lichotivým. Král rozhodil peníze mezí ženy, jež je zvedaly a házely zpět. Bylo mnoho osobí zatčeno, ale na rozkaz krále hned propu- štěno. Na ochranu královské rodiny bude prý vypraven anglický válečný koráb, který v případě nufnosti má dopraviti královnu a déti na anglickou půdu. Z Mebilly oznamuje »Matin«, že ka bylští náčelníci poslali vrchnímu veliteli španěl- skému generálu Murinovi dopis, jímž mu slibují, že válku hned zastaví, uchýlíli se Španolavé na své územi. Španělskému veliteli poslal po- dobnou zprávu též Bohamara. Prohlásil, že ihned se dostaví do povstaleckého územia zjedná mír, když Španělově opuslí území Ka- bylů. Zatím vládne u Meliliy klid. Během tohoto týdne bude míti generál Marina 35 000 mužů. Pak budou obnoveny operace. Kabylové jsou znamenitě vyzbrojení a projevují stále vělší odvabu.

Politické zprávy domáci. v Praze, 3. srpna. (Politika nema- darských národnost.) Předseda národ- nostního klubu na sněmě uherském, Theod. Mi- haly, mluvil 1. srpna ve Velké Hlondě před svými voliči. Uherská vláda provozuje dle jeho přesvědčení politiku protilidovou. Ny- nější vleklou uherskou krisi možno odstraniti je- dině bezodkladným zavedením všeobecného vo- lebního práva a sice, možne-li, ještě nynější vlá- dou, nepůjde-li to však, tedy bez ní a po pří- padě proti nynější koalíci. Zájmy uher- ské i dynastické dají se hájiti jedině poctivou demokratickou politikou. Rečník mluvil pak o nedávné návštěvě následníka, areiknížete Františka Ferdinanda u dvora rumunského a konstatoval s povděkem, že poměr mezi oběma státy je dobrý. Poměr ten stejně jako poměr Ra- kousko-Uherska k ostatním sousedním státům může zůstati trvale dobrým jen tehdy, když všem národům, zejména v Uhrách, bude zabez- počena úplná rovnopráv nost. Ve schůzi promluvili ještě národní rumunšt poslanci Popovič a Vlad, načež přijata re- soluce, v níž se klubu národnostních poslanců vyslovuje důvěra a spolu se projevuje přání, aby při řešení důležitých politických otázek uher- ských vyslechnuti byli také zástupci nemaďar ských národností, které tvoří v Uhersku většinu. V Praze, 3. srpna. (Sjezd polskýc akademiků v Zakopaném.) Měli jsme už zprávu, že na sjezdě zástupcův polských stu- dentských spolků v Zakopaném přijata byla re- soluce, ukládající polským akademikům v říši ruské boykotovati ruské školy netoliko v králov- ství polském, nýbrž i ruské university v ostat- ním Rusku. Resoluci tuto přijaly polské listy s různými city. Boykot ruských vysokých škol v království polském uváděl Poláky ve značné nesnáze a proto hledán způsob, jak by se do- sávadní postup polské mládeže proti ruským

školám dal změniti, aby při tem neutrpěla ná- rodní důstojnost polská. Čekalo se, že sjez v Zakopaném nalezne nějaký vhodný východ z nepříjemné situace. Ale nenašel. Na sjezdě byly zastoupeny hlavně dvě studentské skupiny soeiálně-demokratická a mirnější národně-demo- kratická. Ač národní demokraté měli rozhodnou převahu, neužili ji z obavy, že by před veřej- nosti zůstali v radikalismu pozadu za sociálními demokraty a přijali resoluci, která dosavadní stav ještě zhoršuje. Krakovský „Czas“ lituje, že sjezd skončil takovým neočekávaným výsled- kem. Otázka školní — píše — jest otázkou celého polského národa a proto nutno litovati, že mladě síly, které nenesou ještě odpovědnosti za své skutky a k občanské práci se teprve ho- toví, jménem svého „optimismu“ ztěžují svým vlastním sourodákům domoci se lepších a zdra- vějších poměrů.

Rozvážný „Dzien. Poznaň.“ poznamenává v téže věci: Naděje, jež se tu a tam jevily, že sjezd mládeže uvede osudné školské poměry v království polském do pravidelných kolejí, opět tedy zklamaly. Usnesením sjezdovým poměry se ještě zhoršily, zmatek se rozmnožil a mohou vzniknouti nové spory a vášně. Zvláště zákaz navštěvovati také university ruské může způso- biti smutný a v daném případě nebezpečný spor mezi přáteli a odpůrci tohoto zákazu. Ostatně všechno bude záležeti na tom, jaké stanovisko vzhledem k usnesením sjezdu zaujme polská společnest v království polském. V Praze, 2. srpna. (Bosenská ústa- va.) Společný ministr finanel a správce Bosny. baron Burišn, byl dne 31. července přijat v Išlu panovníkem ve slyšení. O svém slyšení pravil novinátům: Podal jsem panovníku zprávu o běžných věcech, týkajíeích se mého odboru, při čemž hlavní část přednášky tvořily ovšem věci bosenské. Vyličil jsem dojmy, jichž jsem nabyl ze své poslední inspekění cesty po Bosně a Hercegovině.

»N. P. Journ.« dovídá se, že bar. Burián referoval panovníku také o přístí ústa v pro anektované země. Konečné rozhod- nutí o ústavě se dosud nestalo, poněvadž ra- kouská i uherská vláda návrh ústavy sice pro- zkoumaly, ale mají proti němu námitky, o nichž nedošlo dosud k dohodě. Rozhodnutí odročeno opět až do září, kdy se má sejíti konference spolučných ministrů se zástupci vlád rakouské a uherské, kierá bude věnována bosenské ústavě. Zaznamenali jsme už dřive pověst, že bosenská ústava nebude předložena parlamen- tům, nýbrž bude prosté oktrojována. Ze Záhřeba, 31. července. (Klepy chorvatské koalici.) Jeden z Raucho- vých listů přinesl klep, že chorvatsko-srbská koalice leze ke kříži, že si přeje, aby ji baron Rauch přijal na milost, a proto prý prostředni- ctvím dvou dalmatských poslanců ucházela se u bar. Aehrenthala o přímluvu, byla však Aehrenthalem i odborovým přednostou v mini- sterstvě vnějších věcí odmítnuta. Koalice prý se nabídla, že bar. Rauchovi odhlasuje rozpočeti volební opravu a ostatní věci hodlá ponechati novému sněmu, zvolenému na základě všeobec- ného volebního práva. Hlavní orgán koalice »Obzor« odpovídá na to: »Bar. Rauch je od- vislý od většiny sněmu chorvatského, jemuž je odpověden a nikoli většina od něho. Vyhle- dává-li podporu sněmovní většiny a má pro ni nějaké nabídky, ať se obráti ke koalici a obdrží od ní přímou odpověd. Zbytečně však vybazuje penize za dopisy různých Mayrů a Mandlů do »Ustavnosti«, poněvadž všecbny manévry tohoto druhu jsou marny.

Z Dubrovníka, 29. července. (Sjezd po- krokové strany.) V neděli dne 25. července konán tu sjezd stoupenců strany pokrokové z Dal- masie; konal se ve znamení odporu proti euchari- stickému sjezdu, který tu bude ve dnech 3., 4. a5. srpna t. r. Sjezdu zúčastnilo se více než 1300 pří- slušníků strany, kteří dostavili se ze všeeh krajů Dalmacie. V Dubrovníku přijati byli za velikého nad- šení národně eíticího obyvatelstva. Schůze bylav městském divadle, jehož nždherné místnosti nemohly pojmouti všechny účastníky. Předsedou sjezdu byl vůdce pokrckové strany v Dalmacii, zem. posl. dr J. Smodlaka. Účastníky sjezdu pozdravil starosta města zem. posl. Pero Čingrija. Na to dr. Tartalja po dal zprávu o činnosti strany. Drem. Iljadicou navržen projev symratií pro obžalované v procesu záhřeb- ském, který byl za bouře potlesku přijat. Jednání sjezdové bylo o 2. hod. odpol. přerušeno a účastníci v počlu asi 560 osob odelrali se ke společnému obě- du, upravenému v místnostech chorvatského Sokola Po obědě pokračováno bylo ve sjezdověm jednání. které přerušeno zakročením zástupce vlády. V oka- mžiku, kdy dr. Miče Mičič měl mluviti o klerikalis- mu, zástupce vlády nařídil kontrolu legitimací, o- pravňnjících k účasti ve schůzi, což při tak velikén počtu úlastníků by vyžadovalo delšího času. Před- sela dr. Smodlaka viděl v tom zmaření sjezdu proto sjezd zakončil projevem proti vládnímu sy- stému. Sjezdu zúčastnil se též obhájce Srbů v pro- cesu záhlebském dr. Larkovič. — (Bogušíčov knihovna.) Knihovna vynikajícího slovanského spisovatele a právníka prol. Bogušiče nalézá se v jeho rodišti Cavtatu a bude nyní srovnána. Do- pravena byla ve 109 bednách z Paříže. Upravením knihovny pověřen dr. Frant. Kulišíč z Dubrovník Knihovna bude trvale umístěna v rodišti Bogu šičově.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3. srpna. Ruské listy o návštěvách carových. Ve včerejším večerníku měli jsme texty přípitků, jež si vyměnili král Eduard s carem Mikulášem při obědě na anglické jachtě. Každé- ho přítele ruské ústavnosti potěší vzpomínka, kterou král Eduard ve svém přípitku vénoval nedávné návštěvě ruských poslanců v Anglii. »Měl jsem letos příležitost — pravil — přijati některé zástupce dumy a snad nemusím říci, jakým potěšením by lo mně i královně je viděti. Jsem pře- svědčen, že jejich pobyt zde byl příjemný. Měli příležitost seznati lidi a z ařlzení této země. Doufám, že to, co zde viděli, bude stupňovati dobrou náladu mezi oběma zeměm našimi zavládajícl.« Ústavnost má v Rusku ještě mnoho moc ných nepřátel právě v oněch kruzích ruských. o nichž se tvrdilo do nedávna, že mají veliký vliv i na caře. V poslední době mohli jsme za- znamenati některé události, jež nasvědčují, že v názorech ruských rozhodujíeích kruhů na zří- zení ústavní nastává příznivější změna. Přípitek krále Eduarda, jehož text byl předem smluven dokazuje už zjevně, že car se úplně spřátelil s ústavním zřízením, což také potvrdil ve své odpovědi, v níž projevil přání, aby »prátelské přijetí, jež Vaše Veličenstvo a královna, jakož i anglický národ připravili členům dumy, bylo znamením vzrůstu srdečných styků mezi našim oběma zeměmi« atd. Ruské listy, které nás dnes došly, nemohly ještě znáti textů přípitků v Cowes a proto carově návštěvě v Cherbourgu a Cowes píší jen všeobecně. Orgány zpálečnické pravice podce ňuji důsledně spolek rusko-franeduzský a sblí žení s Anglií, velebíce přátelské styky ruského dvora s Berlínem. Orgány středu a levice jsou však potěšeny nejnovější earovou návštěvou, vi- douce v ni záruku přirozenéjšího směru příšt ruské diplomatické akce.

»Birž. Vědom.« praví: Nedávný pobyt ve Francii našich poslanců, přívětivé přijetí, jehož se jim dostalo od předních politických činitelo republiky, přátelská výměna myšlenek mezi členy ruského a francouzského parlamentu činí nepochybným, že frankoruský spolek je od ny- nějška posvěcen národním vědomím a že jeho přivrženci nejsou pouze jednotlivci, nýbrž ony instituce, které legálně vyslovují názory celýoh národů. Kadetská »Rěč« vítá upovněný přátelský poměr Ruska k Francii a Anglii a přeje si aby příčinná spojitost, panující mezi nyněj šími událostmi a předchozí schůzkou »soukromýeh osob« (cara a clsaře Viléma), nezůstala nahodi- lou, nýbrž stala se zástavou příštího pevného poměru mezi oficiálním a neofieiálním Ruskem. »Nov. Vremja« načrtlo historii dvacetiletého sbližování Ruska s Francií, které přes nahodilé překážky (Marokko, Bosna) neslábne, nýbrž stále sílí. Francie nubyla pomocí Ruska opět vážnosti v evropském koncerté, sbližila se s Italií a Anglií a nynější sblížení Ruska s Francií Anghí stalo se nezbytnou pro ovropský mín protiváhou středcevropského trojspolku a něme- cké hegemunie v Evropě. Bulharské dobrovolné loďstvo. Finanční ministr mladého, samoststného království bulharského pomýšli zbudovati ob- chodní loďstvo bulharské po způsobu ruského »dobrovolného lodstva«. Nynější bulharské spo- lečnosti pro paroplavbu na Černém moři, jež dostáva vládní subvenci, má býti státní podpora zvýšena, aby mohla provozovati pravidelnou plavbu také po Dunaji a mimo to mohla udr- žovati přímé paroplavební spojení bulharských přístavů s Londýnem, Antverpy a Hamburkem. Ministr financí navrhuje roční subvenci 15 mi- lionů lvů (franků). Dle zprávy, došlé ze Sofie, byli by prý i rakouští kapitalisté ochotni, účast- niti se nového bulharského dopravního podniku.

Zajímavá pruská vyznamenání. Dle »Státního Věstniku« propůjčil kráo Vilém tureckému mimořádnému velvyslanci Tev- fikovi pašovi záslužný řád pruské koruny, dálo bývalému guvernérovi rakousko-uherské banky dry. ryt, Biliňskému velkokřiž. řádu Červeného orla, generálnímu tajemníkovi rakousko-uherské banky Prangerovi de Rohonez řád Červeného orla II. třídy s hvězdou, prvému tajemntkovi tu- reckého velvyslanectví Diramu bejovi, centrálnímu inspektoru Rakousko-uherské banky pro Uhry Elischerovi de Gölniczbanya v Pešti, centrálnímu inspektorovi Rakousko-uherské banky Janu Fre yerovi ve Vídni, přednostovi hlavního ústavu Rakousko-uherské banky v Pešti dru. Bedřichu Fiittnerovi a přednostovi hlav. ústavu Rskousko- uberské banky ve Vídni Bohumilu Hanačkov řád Červeného orla III. třídy, místoguvernéroví Rakousko-uherské banky ve Vídni dru. Bedřichu svob. pánu Wintersteinovi a místoguvěrnérov Rakousko-uherské banky v Pešti Josefu Tarko vichovi řád král, koruny I. třídy a druhému t jemníku tureckého mimořádného velvyslanectv Chevkimu bejovi, vrchnímu účetnímu Rakousko uherské banky Alexandru Libertovi a inspektoru Rakousko-uherské banky a přednostoví filiálky v Prešpurku Juliu Plannerovi řád král. koruny III. tř. Vyznamenání ta připadají věru jako projev pro ty, kdož hájili společenství bankovní a proti bojovné a v pravdě i protiněmecké skupině uhierské strany neodvislosti. Nová strana konservativní v Německu. Přivrženců nové lidové straně konserva- tivní přibývá zvláště z měst, kde nespokojeni jsou s dosavadní agrárně přibarvenou politikou starých konservativců. Stará konservativní strana. ztrativši dřive již řemesiníky a střední stav. ztrácí nyní opětně obranný kádr příslušníků svých, zvláště když v poslední době i čeln úřadnici důvěry v ni již pozbyli.

Ministerská krins v Dánsku. Dánské ministerstvo Neergardovo podalo de misi, kterou král také přijal. Neergard doporu čuje králi, aby příšti kabinet svěřil mirnému liberálu Christensenovi, bývalému ministrpresi dentovi. Vše záleží ovšem na tom, zdali si do vede zjednati Christensen většinu pro svoje ná vrhy ohledně vojenské a námořní obrany Ko- dané. Ministerstvo Neergardovo, jak známo vystřidalo v říjnu 1908 kabinet Christensenův. když tento pozbyl skandální aférou svého člena Albina pevné půdy pod nohama. Praví se též že král nakloněn jest k tomu, pověřiti sestave ním nového kabinetu mírného konservativce hraběte Frijse. Veliké nepokoje v Lissabonu. V poslanecké sněmovně portugalské došlo včera k velikým bouřím, jichž se zúčastnila i galerie, takže na konec byla schůze skončena a nejen galerie, nýbrž i zasedací sín vojskem vyklizena. Za provolávání »sláva svobodě !« opustili demonstranti galerii. I v městé událo se mnoho bítek s policií. Tato zatkla několik set osob, Počet raněných jest ne- znám. Demonstrace zúčastnilo se mnoho tisle osob. Většina obchodů jest uzavřena. Očekává se opakování projevů, jež měly ráz republikán- ský. Sněmovna jest obklopena vojskem. Napjetí mezi Japonskem a Čínon- Jedenáelá divise japonské armády obdržela povel, aby se odebrala ihned do Dálného. Jak známo, jest mezi Činou a Japonskem značné napjetí k vůli stavbě dráhy z Antungu do Muk- denu, k níž Japonei -Číňanům právo popíraji Nikdo ovšem ale nevěří, že by k válce došlo poněvadž Japonsko jest finančně vyčerpáno kromě toho sbírá teprve síly své k válee zcel jiného dosahu a rozsahu.

Námořni sila turecká. Otázka krétská znepokojuje čím dále tím více obyvatele ostrova Krěty i vládu athénskou. Ona do- spěie asi nyní, po odchodu velmocenských posádek z ostrova, rychle ke svému rezřešení. Jak rozřešení to dopadne, není lze s určitostí předpovědět. Jiste je prozatím znovu, že se Turecko nevzdá svých nároki na tento veledůležitý ostrov, jak dosvěděují zprávy o přípravách válečných na hranicích Thessalie, na- mířených na království řecké. Nastává však otázka. je-li Turecko dosti silno, aby svých zbylých práv na ostrově Krétě uhájilo. Pouze válkou turecko-feckou, byť i vítěznou, by turecká říše svého cíle sotva do- sáhla, protože by tím jenom docílila, že by Řecko ostrovany nemohlo podporovati ani matertálně, ani moralně. Pak ale by ostrov Kréta byl vydán na po- spas svým obyvatelům křesťanským. Ti by zajisté klidně nepřihliželi, jak Turecko jejich království ničí Celá síla křesťanského obyvatelstva obrátila by se potom proti poslednímu zbytku obyvatelů mohame- dánského vyznání a nastalo by krveprolití, jakého snad ostrov, jenž občanskými válkami již tolik utr- pěl, doposud nepoznal. Jsout ostrované povahy vel- mi bojovné, odhodlaní pro svou svobodu životy i stat- ky obětovati. Aby se tedy jistěmu vraždění, krvavé válce občanské zabránilo, musilo by Turecko po od- chodu cizích posádek na ostrově vylodti silnou bran- nou moc. A tu jest otázka, jak by tuto vojenskou silu Turecko na ostrov dopravilo, má-li turecká říše tal dostatsčnou námořní moc, aby svým hrozbám o za- kročení vojenském dodala důrazu. Tu můžeme klid- ně odpověděti, že by Turecko také v tomto ohledu dobře obstálo. Není bez zajímavosti krátká studie, jak vypadalo námořní loďstvo turecké za vlády absolutistické a na jakém stupni stojí nyní.

Za času bývalého sultána Abdula Hamida II. který nyní ve vile Allatiní así přemýšlí o svých osu- dech, stav tureckého lodstva byl velmi bídný. Zlatý Roh, který jest od přírody stvořen jako válečný pří- stav prvního řádu, poskytoval ochranu zbytkům tu- recké námořní síly. Stálot tam v jeho vnitřní části odděleno jsouc od zevnějšího přístavu, několik málo korábů, na které každý i jenom povrchní znalec po- měrů se díval s jakousi tajnou útrpností. Známo jest že to loďstvo nemohlo vyplouti na širé moře. Vše- chny součástky děl a strojů, které se mohly uzmouti, byly prý uschovány v arsenálu na západním břehu Zlatého Rohu; potají se však vypravovalo, že dávno jsou již rozprodány. Také arsenál se nalézal v pra- bídném stavu. A což teprve námořní vojsko! Nebylo snad větší luzy nad tyto námořníky. Schátralí a roz- trháni cHodili námořníci po ulicíchi cařihradských a kdekoliv nějaká surovost nebo loupež se stala, zvlá- ště ve čtvrti galatské, v ulicích, blízkých arsenálu, toho zajisté byli námořníci účastni. Nebezpečno bylo ve večerních hodinách těmito uličkami se ubírati. Ačkoliv turecké vojsko po západu slunce musí zů- stati již v kasárnách, neznali námořníci tohoto roz- kazu. Oloupili dokonce jednoho ze svých kapitánů. po druhé zase policejního komisaře, svázali hoa nechali na ulici ležeti.

Když za Abdula Hamida táhly vojenské oddíly každý pátek na selamlik do mešity Hamidije ze Stambulu a z Galaty, tu se též námořnictvo zúčast- ňovalo této slavnosti. A tu bylo velmi zajímavo po- zorovati, jak námořníci se liší od ostatního vojska osmáhlé obličeje, z kterých zírala surovost a ne- urvalost. Každý se jim na potkání raději vyhýbal běda místům, kam zavítali. Bez rvačky málokdy od- cházeli. Kázeň vojenská jim byla věcí úplně nezná- mou. Jaký to veliký rozdíl mezi námolníky cizích mocí, posádkou v Cařihradě ležícími a těmito obrán- ci vlasti! Důstojnictvo námořní bylo jako vojsko turecké vůbec, špatně placeno, jestli vůbec a dle toho vypadal také zevnějšek. Na selamlik, největší to parádu, šli loudavým a chybným krokem, s hlavou sklopenou, celí roztrhaní. Na čest důstojnickou vůbec nedbali Na příklad potkal jsem jednou odpoledne v Galatě námořního důstojníka, který za sebou táhl berana- jelikož zvíře se mu vzpouzelo, vzal si je důstojník brzy rozhodnut, na ramena a nesl je klidně po uli- cích. Takového jednání si z domácích obyvatelů vů- bec nikdo nepovšiml. Byli tomu již zvyklí; u cizinců to vzbudilo ovšem útrpný úsměv Jeden oddíl námořního loďstva tureckého stá bezmocný a bezbranný v Zlatém Rohu, druhý, se- stávající z koráhů starého systému, v zálivu blíže městečka Dardanell. Zajímavá byla podivaná na tulo eskádru, složenou asi ze šesti jednotek Vesměs staré, ku plavbě neschopné lodi vypadaly z dáli jako o- hromné umrlčí truhly, hlásný pak koš se stožárem se podobal velikému kříži. Za války turecko-tecké vyplul tento oddíl ze Zlatého Rohu a přistál v Dar danellách, kde zůstal; dále již nedoplul.

Také se vypravuje zajímavá historka o vědo- mostech tureckého námořnictvá. Není mi již známo zdali to bylo za Abdula Hamida a který admirál tehdy dostal rozkaz, aby vyhledal ostrov Maltu ve Středozemním moři. Admirál vyplul s velikou slávou ze Zlatého Rohu a kroužil v Egejském moři. Dokud mu břehy naznačovaly směr, bylo ještě dobře, jak- mile však se odvážil na širé moře, ztratil směra vrátil se šťastně do Cařihradu. Tam, předstoupiv před padišaha, odvětil na olázku po docíleném re- sultátě: „Malta jok!“ (Malty není). Ještě do nedávna si každý z té příhody tropil žerty. Nebylo také divu. že bylo turecké vojenství v tak bídném stavu. Ture- cko nemělo žádného spořádaného rozpočtu budžetu.

Sultán si prostě vzal, čeho bylo třeba jemu a jehe velkému harému. O zbývající se pak rozdělili úřad- níci. Cc bylo určeno pro vojsko, zůstalo zpravidla na papíře; vojsko, tedy i loďstvo, často vůbec platu nedostávalo. Abdul Hamid sám nebyl žádným příte- lem moci námořní; on shromá žďoval jenom vojsko pozemní ve svém okolí. Jiného nedbal. Tu nastal neočekávaný obrat prohlášením konsti tuce dne 24. července 1908. Mladoturci úplně zvítě- zilí. V jejich řadách byla také největší část námoř- ního důstojnictva. Ti postarali se ihned o vyzbrojent zbývajících potřebných válečných lodí, vypluli s tře- mi ze Zlatého Rohu a zaujali postavení naproti Ildi zu, poněvadž se obávali lstivosti a moci Abdula Hamida. Z toho vzniklo veliké pohoršení při dvoře suliá- nově. Padišah sám byl touto smělestí velmi rozhoř- čen a jak se nám vyprávělo, zeptal se při jedné audi- enci miristra námořnictví: „Kdo poručil loďstvu vy- plouti a zakotviti naproti měmu paláci?“ Na odpo- věď ministra, že to nařídil mladoturecký výbor pro jednotu a pokrok, udeřil sultán svého úřadníka do tváře. Později, když seznal, že zlostí ničeho nevyřídí uchýlil se ke lsti: vyznamenal totiž ministra námoř- nictví krásnou šavlí, kterou však ministr onen daro- val nově založenému klubu námořních důstojníků Tím byla událost skončena. V loďstvu se nic témě nezměnilo, Mimo několikmáto oprav, nejnutnějších, aby mohla malá eskádra vyplouti, jako na příkla za nepokojů na ostrově Samu, zůstalo vše při sta- rém. Také ony tři válečné koráby zůstaly v Bosporu zakotveny blíže Ildizu.

Dne 13. dubna t. r. nastala reakce. Abdulu Hami- dovi se podařilo získati vojáky, v Cařihradě posád- kou ležící, svojí straně. Jak známo, bylo při vypuk- nutí této nové revoluce asi 300 důstojníků dílem za- bito, dílem uvězněno. Tehdy také se vyznamenali námořníci svou surovostí, zabivše před očima sa- mého sultána ukrutným způsobem kapitána křižáku Assari-Tevíik. Byli za to odsouzeni po vítězném vpádu armády soluňské k smíti provazem, a oriel vykonán na novém mostě galatském, na straně stam- hulské, kde víseli až do 2 hodin odpoledne jako ed- strašující příklad, obklopeni hustým davem zvěda- vého lidu. Nyní, po třicíti dvou letech vlády sultána Abdu- la Hamida pracuje vláda turecká na znovuzřízení své námořní moci. Po dlouhé době poroby a nepo- řádku jest to poprvé, co podařilo se admiralitě sou- střediti tak veliké námořní vojsko blíže ostrova Hal- ki, jednoho ze tří velikých ostrovů Princových v moři Marmorském. Účelem soustředění loďstva jest dílem výcvik mužstva, dílem rozdělení kadetů. kteří vyšli ze školy námořní. Anglický admirál Gamble paša, který byl o Turků k reorganisaci loďstva povolán, převzal ondy- no vrchní velení; k němu přidružili se námožní dů- stojníci turečtí, kteří odcestují do Anglie, aby nabyli zkušeností námořních dle cizího vzoru.

Nynější ministr námořnictva Arifi paša koná př reorganisaci loďstva pravé divy, polilědneme-li na minimálai prostředky, které mu vláda dala k dis- posici. A jak vypadá tato námořní sila veliké turecké říše, soustředěná u ostrova Halki? Můžeme říci, že representuje moc, s kterou se musí ve Středozem- ním moři nyní již počítati. Co se týče velikých bi- tevních lodí, se arcit nic nezměnilo — jsout tyléž jako před 30 lety. Lépe vyzbrojeny jsou lehké kři- záky. Také torpédovek má Turecko dostatek. Ostalně rozhodující kruhy pracují vší silou na obnovení lod- stva. Důkazem toho jest účast ministra námořnictví při odjezdu Gamble paše k ostrovu Halki a okáza- lost, s kterou tento odjezd byl inscenován. Před od- jezdem byl Gamble paša s několika anglickými dů- stojníky v sultánově nádherném sídle, paláci Dolma- bagdže. Sultán přijal je velmi přívětivě a kázal je zavěsti do trůnního sálu. Kolem 4. hodiny odpolední po skončené audienci, vstoupil Gamble paša na obr- něnec „Messoudie“, dal vztýčiti svou vlajku a odplul k Halki. Námořní síla turecká, stojící nyní u řečeného ostrova, se skládá z těchto lodí Obrněnci: Messoudié, 9000 tun, 16 uzlů rych- losti: Assari-Tevfik, 5600 tun, 12 uzlů rychlosti, Fethi-Bulend, 2700 tun, 12 uzlů rychlosti; Avnoullah 2300 tun, 11 uzlů rychlosti

Chráněné křižáky: Abdul-Médjid a Abdul-Hla mid, 3800 tun, 22 uzlů. Návěstní torpédovky (konstrukce francouzské) Samsoun, Bassorah, Thassos, Yar-Hissar, 300 tun 28 uzlů. Contre torpédovky: Alpagolt. Ak-Hissar, Angora Dradj. Ourfa, Antalia, Tokad, Mossul Kutahia, 150 tun, 23 uzlů. Torpédovky: Hamid Abad, Sultan Hissar, Sivu- Híssar, Timour-Hissar, 97 tun (konstrukce fran- couzská). Lodi dopravní a uhelně:. Tiri Mujghian, Bezmi Alem, Cham. Torpědovka Ejder. 120 tun a 23 uzlů, se přidruže k eskádře během několika dnů. Též návěstní torpě- dovka Pelenki-Deria (900 tun) a Berki Eíahan. Stráž- ná loď Marmorice, konstrukce francouzské (500 tun 14 uzlů), meškající nyní v Bevronthu, připojí se v Archipelu, tolikéž pak dělové lodice Antab. Seddul- bahr, Ordon, Bapa, Malatia (200 tun a 22 uzlů, kon- strukce francouzská) a Tache-Kenprn, Ghergdjé- Dagh. New-Chelir, Rělahiě. Vidíme nyní, že tato námořní moc turecká za- sluhuje aspoň jakési pozornosti. Nedá se arciť srov- návati s velikou námořní silou jiných velmocí, dostála by však v Archipelu zajisté svému účelu. Turecko má v sobě dosti netušených sil, které by při vzpla- nutí mezinárodního konfliktu s velikou prudkoslí vypukly. Avšak jest žádoucno, aby Turecko na drá- ze pokroku slibně pokračovalo a stalo se také jedn-u z opor evropského míru.

JUDr. Otakar Růžička. Národní obrana Anglie. Z Londýna, 31. července. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Ministerský předseda Asquíth pokračuje ve svém reformním díle jak v admiralitě, tak také v mini- sterstvu války, ale jedná s rozvahou, bez ukvapení, vyhýbaje se každému projevu, jenž by mohl způso- biti paniku. Významná prohlášení, jež učinil přede- včírem ve sněmovně poslanců o pracích komitélu pro obranu říše, vzbudila všuíde značnou pozornost. Tato komise, jež nemůže činiti žádných rozhod- nutí, byla zřízena Balfourem pouze jako poradní sbor pro vládu a koná znamenitě svůj úkol. Skládá se z členů, jmenovaných ministerským předsedou, vedle členů kabinetu zasedají v ni technický chet admirality, první lord námořnictva a náčelník hlav- ního štábu armády. Ministerský předseda požádal o součinnost také admirála sira Arthura Wilso nn. Počet členů komitétu pro obranu říše se ostatně mění a Asquith prohlásil, že by do něho rád příjal zá- stupce kclonif, kteří dli nyní v Anglii, aby jim po- skytl příležitost, pojednati s komitétem o otázkách, jež mají zvláštní zájem pro kolonie. Ministerský předseda také prohlásil, že v nej- bližší době bude uveřejněna zpřáva komitétu o an- ketě. konané vzhledem k obžalohám, proneseným admirálem lordem Charlesem Beresfordem proti ad- miralite a rozčlenění loďstva, načež se dotknul ve svém ezposé opravdu velmi zajímavé věci. Roku 1905 obrátil Balfour pozornost země k možnosti vpádu cizí velmoci do ostrovů britských.

Od té doby se strategické síly v Evropě a v celém světě značně změnily. Před dvěma lety lord Robert vzhledem k těmto změnám žádal vládu, aby uspo- řádala novou anketu o tomto životním problému říše. Byl utvořen subkomitét, jemuž předsedal mi- nisterský předseda, a požádal lorda Robertsa, aby mu sdělil všechny své vývody. Tento komitét, vyslechnuv velký počet vojen- ských znalců, jakož i specialistů v otázkách námor- ních, podal zprávu, jejíž závěry se dají shrnouti takto: 1. Pokud bude zachována lodní supremacie ze- mě, je vpád ve velkém slohu, na jaký myslí lord Roberts, při němž by bylo nutno dopraviti na břehy Anglie 120.000 až 150.000 mužů, naprosto nemožný. 2. Kdyby Anglie trvale pozbyla vlády nad mo- řem, at by měla jakkoli silnou orzanisaci vojenskou a kdyby měla třeba armádu podobnou jako Ně- mecko, podlehla by nevyhnutelně nepříteli. Výsledkem této ankety tedy jest, že admiralita má povinnost, zachovati lodní převahu Velké Bri- tanie a nepozbýti stůj co stůj vlády nad mořem. Z ankety také následuje, že Anglie musí míti armádu, schopnou nejen odraziti vojsko, které by při dopravě mohlo na některém místě uniknouti nejlepšímua nejbdělejšímu loďstvu, nýbrž tak silnou, že by ne přítel, chystající vpád, musil přijíti s takovými si- lami, že by bylo nemožno, aby se při dopravě no- setkaly s loďstvem britským. ste

Asquith dodal, že, jak často řečeno, bylo by ne- možno, provésti vpád do Anglie s méně než 70.000 muži. Admiralita anglická soudí, že i výprava mno- hem menší než 70.000 mužů by nemohla nepozo- rována proniknouti akčním obvodem britského lod- stva. Počet 70.000 mužů, vzatý subkomitétem za podklad, ukládá jako nevyhnutelnou podmínku obra- ny anglického pobřeží, aby se armáda anglická mo- hla měřiti aspoň se silou 70.000 mužů. Budou-li splněny tyto dvě podmínky, totiž lodní a vojenská, je subkomitét pro obranu říše přesvědčen, že země se nemusí obávati žádného vpádu, ale je nutno, aby podmínky tyto splněny byly — pravil na konec mi- nistersk) předseda — je nutno, aby lodní převaha Anglie zůstala nedolčena a armáda, která má chrá- niti naše krby, aby mohla čeliti nepřátelské invasi. Po ministerském předsedovi ujal se slova Bal- four a pravil, že promluví jen několik slov, poně- vadž úplně souhlasí s předsedou ministerstva v všem, co právě uvedl. Je šťasten, že může konstato- vali, klerak komitét pro obranu splnil všechny na- děje, jež v něj byly kladeny. Na konec konstatoval Haldane s radostí přátelskou shodu, panující mezi liberály a konservativci, pokud se týče obrany země. Tato jednomyslnost v názorech značí novou etapu v lodní a vojenské politice Velké Britanie. Průběh této památné parlamontní schůze nemá zapotřebí žádného komentáře. Tato úplná shoda ve velkých problemech obrany říše dělá čest pravému vlasteneckému cítění anglických politiků. Pokazd , kdykoli jde o vyšší zájmy, směřující k rozvoji a bez- pečnosti vlasti, dovedou angličtí parlameniníci za- nechati strannických půtek a myslí pouze na vše- obecný prospěch. To je parlamentarismus, jaký by J. Couduzier. měl býti všude.

Denní zprávy. — V anketě „Neue Frcie Presse“ o pod- zimním zasedání sněmu království českého do- stal včera slovo německo-nacionální agrárník z Chebska, zemský poslanec Jos. Mayer. Je největší neb aspoň nejdelší mezi politiky, jež němečtí voličové vyslali na český sněm, a v jeho zasedací síni se již vyznamenal. V bouřlivé schůzi sněmu, poslední loňského zasedání, řval a vrhal se na české poslance tak, že pojednou se ho uchopilo několik rukou, aby ho vynesly ze zasedací síně. Mayerovi kolegové chytili jej v okamžiku tom, snášeného již s lavice, na které stál, a tahali se oň, držice jej pod pažemi a prý i za vlasy — tak, až jej konečně vtáhli do zadu, zsinalého. Tento muž tedy napsal v „N. P.“ svoje mínění o nastávajícím zasedáni sněmu. Ráčil připustit, že také Němcům musí býti příjemnějším časově bližší rozřešení sporů česko-německých, ale hned dodal, že velikou ochotou německou by byla již německá připo- věď, že se zúčastní vyrovnacího vyjednávání. Ano, pan Mayer šel dále, i řekl; němečtí poslan- ci jsou ochotní k vyjednávání, ale bez záruky, že Němcům bude vyhověno, je dělnosť sněmu českého vyloučena. Ostatně prý byl výkonný vý- bor německých stran sněmovních 4. ledna t.r. zmocněn, aby ve vyjednávání vstoupil, ale panu Mayerovi nelze se domnivati, že by výkonný vý- bor stran německých měl nějaké trochu přijatelné návrhy ve směru tom, pročež prý se situace ne- změnila, i plyne prý odtud sám sebou další po- stup německý. — Toto slohové cvičení pana po- slance Mayera je hezké, zvláště pováží-li se, že je na sněmě zástupcem „Egerlandu“. I může