ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 0827f8a0-66c5-11dc-80d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 11 celkem · entity: person 41, place 14, org 5
1 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Konfiskace. Ranní vydání dnešního čísla »Národních Listů« propadlo konfiskaci, již z rozkazu státního zastupitelstva, jehož před- nostou je dosud vrchní soudní rada pan Ad. Morstadt, o 54 hod. ranní vykonali zřízenci pražské policie. Závadnými shledány tři věty (Z řádků) úvodní stati k referátu z říšské rady vídeňské. Celý náklad dnešního ranního čísla, určený pro náš venkov i pro cízinu, zadržen byl na poště. Pražští pp. předplatitelé obdrželi číslo kusé, bez hlavního archu. Pořidili jsme k tomuto vydání »Nár. Listů« zvláštní přílohu, obsahující články z archu zabaveného, která všem předplatitelům bez rozdílu bude doručena. Proti konfiskaci podáme námitky.
Ada Morstadt
2 article
— Adresa panské sněmovny. Nepřá- telé naši mají příčinu jásati nad skvostným dí- lem, jež vykonala adresní komise panské sně- movny a jež novým jest dokladem, jakým duchem prodchnuto je proti národu našemu ono Rakousko, jež rekrutuje se z modré šlechty, z vysoké byrokracie, z vojáků se zlatými límei a červenýmí kalhotami, z representantů hierar- chie, k nimž druží se jako přívěsek několik mužů vědy a vynikajících průmyslníků. Že z komise, v níž měli němečtí ústaváci a tak zvaná strana střední většinu, nemohla jiná vy- jíti adresa, je přirozeno, jak ale možno prohla- šovati osnovu adresní, jak známa je veřejnosti, z dílo kompromisu všech stran panské sněmovny, tomu nerozumíme. Pokud víme, zvolila komise k sestavení adresy subkomitét, do něhož vyslán byli hr. Jan Harrach. Návrh adresy, jenž po- chází z péra prof. Lamatsche, člena »Mit- telpartele«, byl vlivem německoústaváckým původně ještě horší. Velikému namáhání hra- běte Harracha podařilo se aspoň nejkřiklavější místa její poněkud zmírniti, však tenor její zůstal nezměněný. V adresse především vyslo- veno: a) uznání ústavy, kteráž zůstati musí podkladem státního života v Rakousku, b) vyslovena nezbytnost německé řeči zprostředkovací a c) prohlášeno, že obstrukce nesmí býti odměňo- vána v žádném případě ústupky. A tato adressa že je dílem kompromisu ? Pro tu že vysloví se vedle hraběte Harracha kníže Schwarzenberg, kníže J. Lobkovic, baron dr.
Harrach profesor Lamatsch Schwarzenberg J Lobkovic doktor Rakousko Mito panská sněmovna
3 article
Rieger, dr. Mattuš, Tomek, Wohanka, Šebor atd. atd.? Tomu věřiti nemůžeme. V komisi adressní zasedal, jak již známo, dr. Rieger a týž prý ponechal věc úplně hraběti Harrachovi, který přes svou čilost v pokročilém věku přece jen nestačil, aby s úspěchem opřel se osnově adresní, jež je attentátem na státní ideu ra- kouskou. Hrabě Harrach prý opuštěnost tu těžce nesl. Z jiné strany dovídáme se, že návrh adressy schválen byl v komisi jen většinou tří hlasů a že není tedy dílem kompromisu. Ukáže se, co na tom pravdy, v dnešním sezení ple- nárním. — Český presidialista při »vrchním sou dě«. »Bohemie« činí se směšnou strachem, jaký má před českým presidialistou při vrchním soudě pražském. Fantasuje dokonce o tom, že dosa- zení Čecha na toto místo je jednou z podmínek. za kterou odhodláni jsou čeští poslanci ustou- piti — od obstrukce. Vědi prý velmi dobře, co znamená takové místo v rukou českých. Kdyby »Bohemie« byla napsala, že žádají zástupci českého lidu, aby dosazen byl na místo presi- dialisty opětně pan dr. Pantůček, bylo by to něco, však požadavek, aby presidiálním sekretářem u appellačního soudu stal se soudce Čech, má pro věc českou minimální cenu.
Rieger doktor Mattuš Tomek Wohanka Šebor Harrach Čecho Pantůček Čechy Bohemia
4 article
Již proto, že definitivním sekretářem za poměrů daných ani jiný státi se nemůže, neměl-li by býti zasazen národu českému panem Spensem nový políček. Podmínku, aby nástupcem dra. Pantůčka opět Čech se stal, pokládáme za zcela samozřejmou a ne za »zvlášť chytře se strany české vymyšlenou«. Panstvo ze druhého tábora by rádo zvědělo, co vlastně vláda učiniti zamýšlí ve prospěch náš, pro ten případ, že by poslanci čeští dvě z vládních předloh bez obstrukce propustili do výboru a ku vyřízení v plenu, a tu se jim mezi kombinacemi naskytla ta s vrch- ním presidialistou. »Bohemie« dokonce prohla- šuje, že nový dr. Pantůček v presidiu vrchního soudu měl by býti pokládán od Němců za vy- povězení války. Němci vypovídají ve výhodné posici, v níž nyní se nalezaji, válku všemu. A proč právě na toto místo mají spadeno Proto, že trvati museji na tom, aby v něme- ckém kraji působili němečti soudcové, kdežto prý doposud téměř napořád dosazovali se do krajů těch česti atskultanti a adjunkti. Budiž především vytknuto, že status uřadnictva platí pořád ještě pro celé království české a že dosazování a postup neděje se dle národnosti, nýbrž dle ancienity. Byl-li dosazen k některému německému soudu Čech, stalo se to proto, že byl na řadě a že nebylo Němce s těmitéž pod- mínkami, aby na ono místo byl vyslán. Praete- rovati jen k vůli německé kaprici, jež chce jen Němce, Čecha, jenž má plnou způ- sobilost, bylo by největším bezprávím. Němei ovšem o nic jiného se nezasazují, než o bezpráví.
Spens Pantůček Němec Čecho Čechy Bohemia
5 article
— Předloha kořaleční. S několika stran usiluje se o to, aby na jednací pořad vídeň- ského parlamentu dána byla tak zvaná kořa- leční předloha, centralisticky upravený zákon, který odporem dalmatského sněmu v mi- nulém období sněmovním nestal se skutkem. A také v českém poselstvu jeví se jistá ochota připustiti tuto předlohu — tak, jak zní. S tím v žádném případě nemohli bychom souhlasiti. Jest známo přece, jak se stalo, že kořaleční předloha rázu autonomistického nestala se skutkem. Na lavici ministerské zasedají tři úhlavní nepřátelé našeho národa: v první řadě ministr spravedl- nosti pan bar. Spens, ministr financi Böhm- Bawerk a ministr železnic dr. Wittek. Pan Böhm-Bawerk chtěl, aby předloha původní skutkem se nestala a proto živil, neobjed nal-l ho, odpor proti předloze, jenž ozval se z míst- ních důvodů v Dalmacii. Dalmatský sněm vyslovil se několika hlasy proti ní a tím byla pohřbena. Pohřbena odporem sněmu země s padesátinou všeho obyvatelstva cislajtánského k velké radosti páně Böhm- Bawerkově. Týž, aniž by byl prstem hnul, před- lohu vzal zpět a dal ji přepracovati na brdo centralistické. Tu jen tak pustiti, bylo by chybou. I kdyby sebe horlivěji dokazovalo se, že jde tu o peníze, jichž nutně má zapotřebí sněm krá- lovství českého k upravení platů učitelských. Jde tu o prolomení autonomie, jde tu o věc důležitosti velké, má-li totiž býti právo dáno parlamentu vídeňskému vypisovati daně v zájmu zemském a výnosem jejím země podělovati. Který autonomista zvedl by ruku pro zákon takový, přestal by býti autonomistou. Peníze na úpravu platů učitelských musejí býti opatřeny jiným způsobem.
Böhm Bawerk doktor Wittek Bawerkův Dalmacie
6 article
— Základní státní lži. Majitel a vyda- vatel výborně, ale s povolané strany ne dosti podporované vídeňské »Reichswehr«, vydal pod názvem »Základní státní lži« zajímavou brožurku, s jejímž obsahem a vývody v ní obsaženými sice zúplna se srovnati nemůžeme, ale která obsahuje tak mnohé, byť i ne nové pravdy, že zasluhuje, aby na ni bylo upozor- něno. Spisovatel počíná slovy: »Bylo kdysi Ra- kousko: to je dějinná pravda. Tvrdí-li ale kdo, že Rakousko je, je to státní základní lež. A sice proto je to lež, že není již ra- kouské myšlenky státní. A existo- vala kdy takováto idea? Spisovatel právem přisvědčuje. Idea ta nejen že byla, ona existuje dosud, ale poražena, pohozena, pošlapána. Je to idea zvláštní, jejíž existence nedá se čerpati snad z prosté kritiky ústavy státní, nýbrž z po- znání oněch ústrojných podmínek, jež vylučují jakýkoli ledabylý vliv, z nichž stát, neodvislý od formy a zařízení svých, čerpá životní sílu. A takový prazdroj státní životní síly Rakousko skutečně má. Přirozená, jedině z poměrů vy- rostlá státní myšlenka rakouská nemůže býti definována jinak, než slovy: Rakoustý s tát je domovem národností, jež k sobě se přitulily, aby zabezpečili si prá- vo sebeurčení a svůj ráz.« S tím úplně souhlasíme. Ne však s dalším výrokem, že žádný ze kmenů rakouských nenajde vně
Rakousko Reichswehr
7 article
Rakouska šetření svých národních práv. To pravda o národnosti naší, o národnosti maďar- ské a snad v nynějších poměrech i o Polácích, však není to pravda o Němcích. A v tom právě vězí všecka bída rakouská. Němci velmi dobře vědí, že by po zkáze Rakouska pohodlně pře- valili se prostě v lůno všematky Germanie, která by jejich národnímu rázu věru neublížila, a proto zpupné jejich slovo: Buď budeme v Rakousku pány neb Rakouska nebude. Toto jejich heslo, jež nyní řídí všechny jejich kroky, jest ale negací státní myšlenky rakouské, kterou přímo neuvěřitelným způsobem zradila svou adresou sněmovna panská. Spisovatel na to pádně dokazuje, že centralismus a nyní tak hejčkaná »jednota státní« nejsou naprosto pojmy totožné. Také to je jednou z oněch základních lži státních, jež vývoji Rakouska stavi se v cestu. Kdo dnes se nepřiznává k centra- lismu a k tak zvané jednotě státní, prohla- šuje se dokonce za nepřitele Němců a za vele- zrádce, kdežto přece známo a dá se dokázati, že centralismus nestal se vedoucí myšlenkou v tomto státě k vůli státu, nýbrž jedině za tou
Polák Němec Germanie Rakousko
8 article
příčinou, aby německoliberální straně dopomohl k panství na říšské radě a k panství nad ve- škerým státem. Pan Dawis sice dobře praví, že centralismus jest absolutní panství jedné strany a tím centralismem že nemůže býti spravována říše, jež má býti útulkem všech národů, však dalšími vývody jeho, v nichž šíří se o centra- lismu rakouském, který vzníká z centralismu zákonodárství a z centralismu správy, souhlasiti nemůžeme ani ne s tím, čím toto paradoxon objasniti se snaží, že totiž je centralismus zá- konodárství odvislý od rázu, od práv a zvyklostí národů, kdežto centralismus správy je nepod- míněný. Ne snad, že by nás lekalo slovo »cen- tralism« a naplňovalo antipatiemi, nám zásadně je centralismus neplechou, my připustili bychom jej pouze tam, kde zájmy všech národů naprosto jsou totožné a kde bychom dali se snad přiměti k tomu, abychom dobrovolně ponechali jisté obory legislativy sborům mimo národ náš.
Dawis
9 article
S centralismem správy nemohli bychom se rov- něž nijak srovnati. V otázce jazykové postavil se spisovatel na stanovisko, že příčina všeho zla v Rakousku vězí v tom, že učiněno bylo z jazykové otázky politikum, kdežto v pravdě je a má býti výhradně tato otázka otázkou technické účelnosti. Není naprosto zapotřebí nějakých zákonů jazykových, nějaké řeči zpro- středkovaci, nýbrž prostě provádění zásady, že třeba užívati v úřadním jednání toho jazyka, který jednání usnadňuje. Dále spisovatel bro- žury praví, že obtíže v příčině té naskytují se pouze tam, kde jednojazyčný styk se stra- nami přestává a nastává styk mnohojazyčný. Jen v těchto případech prý je z důvodu po- třeby praktické nutný přechod k německé řeči úřadní. Kdyby tak se jednalo, dáno bylo by národům, co je jejich a státu rovněž, co mu při- sluší. Tím by zajištěna byla německá služebná řeč a národové by se těšili svobodě jazykové v nejplnější míře. Proti názoru takovému by- chom co nejrozhodněji protestovali. Neuznáme nikdy německou služebnou řeč v jakékoli formě a nesrovnáme se nikdy se stanoviskem tak zvané účelnosti, nýbrž trvati budeme nezvratně vždy na stanovisku práva. K dalším výkladům páně Dawisovým se ještě vrátíme.
Dawisův Rakousko
10 article
— Pruský hlas o Prušácích ve vídeň- ském parlamentě. Pojednávajíc o předvčerej- ším výjevu v poslanecké sněmovně vídeňské ao výkřicích Všeněmce Steina za řeči posl. Šíle- ného, pronášených zejmena o jeho bouřlivém prohlášení: »Ano, chceme přejíti k Německu !« a že »Každý, kdo je v Rakousku vlastencem, je hlupákem,« píše »Neue preussische Ztg.«: »Má-li býti rozhodnuto, zda-li Čech anebo německý radikál v řečené hádce hranice překročil, jaké měly býti zachovány i za největšího rozohnění. myslí, tedy jest nepochybno, že posl. Stein po- sledním svým výrokem sama sebe i svůj sy- stém tak poznamenal, že může dojíti souhlasu jedině tam, kde šílená vášeň za- mezuje cestu rozvážnému úsudku.
Stein Šíl Neue Ztg Čo Německo Rakousko poslanecký sněmovna
11 article
Dosud nestalo se zajisté v žádné zemi, aby druh druha nazval hlupákem, poněvadž je a chce zůstati vlastencem. Miní-li německý radikál Stein, že něco takového jest možno, měl si nej- dříve rozvážiti, zda-li tím sobě i své věci prokazuje službu. My aspoň velmi o tom pochy- bujeme, a se své strany s důrazem opakujeme, že jednání posl. Steina zasluhuje nejrozhodněj- šího odmítnutí.« Hle, tak daleko to už došlo, že prnský tisk asi jinak nemůže, leč dáti za pra- vdu — Čechu proti Všeněmci ! — Žádost za povýšení Karlína na mě- sto. Ponékud neuvěřitelně znělo, když ve vče- rejší schůzi obecního zastupitelstva karlínského podán byl návrh na podání žádosti o povýšení Karlína na město. Doposud žádný obyvatel Kar- lína netušil, že obec nemá úřadního oprávnění užívati označení městského. Až do roku 1867 byl Karlín titulován jako předměstí. Když pak po pruské vojně přijel císař do Karlína, oslovil tehdejšího starostu pana Götzla »Herr Bürger- meister«. Oslovení toto se ujalo, bylo přeloženo do českého jazyka slovem »měšťanosta« a Kar- lín označován jako město. Také v úřadních výměrech a různých listinách byl Karlín za město považován. Nedávno v ústřední statistické kanceláři ve Vídni kdosi pojednou objevil, že Karlín nemá úřadního oprávnění používati názvu města. Nezbylo ovšem, než post festum o opráv- nění to žádati. Městské zastupitelstvo referát a návrh, přednešený panem Rudlem, jednomyslně schválilo.
Stein Čech Götzl Herr Bürger Rudle Miní Karlín Kara Vídeň