1
masthead
net oosle 3besdér v balaon až lasvaldo o
5
masthead
V Praze, v sobotu dne 2. března.
Praha
7
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc. 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
9
article
aí sišhaee ofšalavolšlaozgosonornofo mlalva baot l5ba sxůdos udědůng ml šín
vávabešoqy
nenle
čísto v Praze za 2
a na venkově za 3t
Předplacení
a inseráty.
Opřijímá administrac
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
za expedice.
Praha
marianský
10
article
Telefonické zprávy „Nár. List“
Telefonické zprávy „Nár. List“
Z Vídně, 2. března. V popředí poli
tických rozprav nalezají se snahy minister-
ského předsedy dra. K örbra, l uvolnit
cestu k dennímu pořádku a tento uzpůsobiti
tak, aby napřed vyřídil se zákon o rekru-
tech. Co by následovalo po této osnově —
o to právě je spor mezi Poláky a Němci na
levici. Onino žádají přednost zákona o dani
lihové, tito domáhají se prvenství pro zákon
o půjčce investiční. Věc není ještě rozhod-
nuta. Dr. Körber snaží se dosíci kompromisu
mezi oběma stanovisky.
Možná však, že konflikt pro další část
denního pořádku stane se bezpředmětným,
bude-li v ponděli přijat pilný návrh poslance
Berksa, by se zákon o investicích přikázal
výboru bez prvního čtení. Netřeba do
kládati, že tento návrh skrz na skrz
příčí se jednacímu řádu. Mohlo by
se tudíž očekávati, že strážcové práv parla
mentních, v první řadě strana německo-lidová,
postaví se co nejrozhodněji proti němu.
Polák
Němec
doktor
Körber
Berksa
Vídeň
11
article
Neboť kdyby to, co posl Berks žáda,
bylo možno, potom bylo by možno
popravitivůbec každé prvn
čtení všech předloh. Německo-lidová
strana dává prohlašovati, je pokládá návrh
posl. Berksa nebezpečným preceden-
tem, ale charakterové v této straně budou
přece konečně hlasovati proň a dají prý jen
jakési zásadní osvědčení učiniti posl. Der-
schattou.
»Neue Freie Presse« uveřejňujeo
jednání se stranami pravice celé legendy, ve
kterých se mimo jiné vypravuje, že Čechově
napřed požádali za prostřednictví Poláky,
potom že učinili dotaz u německých poslanců
moravských ve příčině druhé university a
podobné výmysly, které nemají žádné pod-
staty.
Daskaa
Tentýž list vypravuje, že nejvyšší mar-
šálek království českého kn. Jiří Lobko-
wicz sem přijel, aby nalehal na postačitel-
nou kampaň sněmu království českého. Pří-
jezd kn. Lobkowicze do Vídně vysvět-
luje se s dostatek dnešním jednáním pan
ské sněmovny o adrese.
Čechův
Polák
Lobko
Lobkowicz
Vídeň
Neue Frei Presse
12
article
»Neue Freie Presse« neustává v
tlaku na vládu, by Čechům pohrozila ne
svoláním sněmu království českého, sta-
ne-li se říšská rada nedělnou. Kdyby
však český sněm se svolal, potom bude prý
zakoupen zákon o rekrutech nejen dlouhým,
ale také osudným přerušením činnosti říšské
rady, ale Čechové kromě toho budou po-
vzbuzeni, by ve své obstrukci pokračovali.
Nebudou k ničemu zavázáni, ale bude
jim ukázána cesta, na které mohou vládu
k něčemu zavazovati každou chvíli. Svolání
sněmu království českého bylo by úspěchem
české obstrukce, kterým by se na dlouhou
dobu zničily všecky naděje, že krise bude
skončena. Je-li prý vůbec nějaký prostředek,
čeliti české politice, která směřuje k tomu,
zabíti říšskou radu, by český snem byl je-
jím dědicem, tož prý spočívá v tom, splatiti
stejné stejným. Teprve kdyby Čechové vě-
děli, že bez říšské rady není také žádného
sněmu, že, zabíjí-li onu, zabíjejí také tento.
byla by možnost, že si věc jinak rozmyslí
Trpíli říše, nechat trpí ta ké
země. Bylo by spravedlivo, p
čeští voličové pocítilina vlast
ním těle, co to znamená, vyslati
zástupce lidu, mařící všeli kou
práci. To prý je jediná možná methoda,
by poznali také rub medaille. Po rozbití
říšské rady v červnu minulého roku chlubil
se prý pan dr. Herold, že Čechové uká-
zali, kterak celé Rakousko tančiti musí po-
dle jejich píšťaly. Snad si Čechové věc roz-
myslí, vezme-li říše jednou píšťalu a bu-
dotli Čechové núceni tančiti podle ní. Do-
kud se ták nestane, dokud 60 poslanců če-
ských může zavříti říšskou radu 365 zástup
cům ostatních zemí, dokud ostatní Rakousko
není s to, aby jim navzájem zavřelo zemský
sněm, není žádné naděje na polepšení.
Z Vídně, 2. března. Radovi zemského
soudu v Těšíně Emanuelu Horgick o v
udělen byl rytířský kříž řádu Františka
ad a
Josefa.
Čecho
Trpíle
doktor
Herold
Horgick
František ad
Josef
Rakousko
Vídeň
Těšín
Neue Frei Presse
13
article
Telegraleké zpráVy.
Telegraleké zpráVy.
Z Vídně, 2. března. (C.-B.) Ministr-
president jako správce ministerstva vnitra
Vídeň
14
article
jmenoval vrchní inženýry Huberta S a dila
a Františka- Stüdla stavebními rady, inže-
nýry Arn. Roubala á Augůsta Kožíška
vrchnímiinženýry a stavebního adjunkta
Václava Kadeřábka inženýrem pro státní
stavební službu v Čechách.
Z Pařiže, 1. března. (C.B.) V senátě
bylo pokračováno v poradě o osnově zákona
ve příčině dovozních poukázek na obilia
mouku. Condaux vyslovil se proti osnově,
jež by prý byla pro zemědělství nepotřebnou
a pro státní finance zhoubnou. Pontle-
riand přimlouval se za osnovu. Na to byla
schůze skončena.
Hubert
Stüdl
Augůsta Kožíšek
Kadeřábek
Čechy
Pařiže
stavební rada
15
article
Z Paříže, 1. března. (C.-B.) Sociali.
stický poslanec Zevaes interpelloval ve
sněmovné mísení se klérudo volebních
bojů, Stěžoval si na počínání biskupa gre-
noblského Opři obecníchodvolbách. Ministr-
presidentbW aldeck Rousís'e a u pravil,
že nikdo nemůže býti srozuměn se zasaho-
váním biskupů do politických zápasů. Vy-
slovil přý protob biskupovi Dgrenoblskému
důtku. Pro klerus platiti má jen jediná po-
litika, totiž: nedělati žádnoudpolitiku. (Sou-
hlas).doosměc osem se zsnb liadldzv 5s
nbPotom sněmovna schválila jednoduchý
jednací pořádek, navržený vládou.be t
Z Paříže, 1. března. (C.-B.) Plán no-
vých velkých staveb, jež hodlá ministr práce
v nejbližšíchdnech sněmovně předložiti,
týkáb se dle zprávy distů scelé řady staveb
kanálů a oprav přístavů v Marseille, Borde-
aux, Havre, Rouenu a Dünkirchenu. Obnos
610 millionů, jejž budou stavby ty vyžado-
vati, má se z řádnéhorozpočtu škrtnouti a
rozděliti na 16 let.v lnošn odšnobáh
šiolZ Petrohradu, 1.M března. (C. B.)
Ministr vyučování Boglěpov strávil po-
slední noc klidně. Jeho stav jest uspokojivý.
sZ Londýna, 1. března. (C.-B.) Vo dolní
sněmovně tázal se Norman, ví-li vláda
officiálně, že německé úřady v Číně nutily
čínské úřady místní k vydání peněz, aniž by
se byly tázaly ostatních mocností. Státní
podtajemník lord Cranborne odvětil, že
dle doslechu byly německými úřady vojen-
skými uloženy v jistých případech peněžité
pokuty, ale to prý je právomocí vrchního
velitele. vdob
nop
Zevaes
Rousís
Norman
Cranborne
Paříž
Marseille
Borde
Havre
Rouen
Petrohrad
Londýn
Čína
dolní sněmovna
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
schýlené vrby
Idylla ze slovenského kraje.
Podzimní slunce naposled jako prskavk
se zatřáslo nad hřebeny hor a pak přehouplo
se za ozlacený, růžový obzor. Po širých pu-
stinách v údolí na březích Děmanovky, po
holých pastviskách na pohorských úbočích
svazích až do beránčí vlny vyšších hrbetů
končiarů, zabělených prvním sněhem, plížily se
modravě stíny soumraku, když se starý Pohlod
blížil k svojí dědině.
Ticho leželo všude teskné a nehybné v hně-
ém zabarvení kraje. Holé koruny stromů trčely
jako kostlivci po krajích cesty, Děmanová a Bo-
dice, jež před chvílí Pohlod obešel, mrtvě se
choulily mezi nízkými pahorkatinami a od ho
ploužily se dolů únava a bílá předtucha zimy
Nejdále bělal se zubatý vrcholík Poludnice a po
ním táhlo se rozervané pásmo podnoží.
Pohlod suchým, stařeckým zrakem se volně
rozhlížel po okoli, v němž nebyl téměř po celý
půlrok. Byl již zvyklý smutnému tomu uvítání
Po všech těch sedm let od smrti ženiny každo-
ročně hned na počátku jara odcházel z domova
kde gazdoval na skromném jeho jměníčku je-
diný syn Julko a vracel se vždy zas až na podzim
Jezdil do Pešti »murařit« a domů se vráti
pokaždé z nenadání, aby udělal svým překva-
pení. To bylo doma radosti, když se staroušel
objevil náhle na večer na zápraží! Každému
vnoučeti nesl nějakou maličkost, i na syna a
na snachu si něčím vzpomněl.
Julka
Pešť
Děmanová a Bo
18
article
Pohlodovi vyjasnily se tváře, když si před-
stavoval radost dětí, až z ničeho nic se najed
nou ukáže v jizbě. Vždyť těšil se vždy nedo-
čkavě na ten návrat po celý měsíc! Jak pak
asi vyrostl Durik, jak malá Dorka a Zuzka,
žvatlá-li už ten drobeček Pálinko, ta nemyja
(nemluvně)?
Zrychlil krok, narovnal shrbená záda a za
rozhlížel se po sklidněném kraji. Sedm let již
neviděl těch milých končin v květu a ve svěží
zeleni letní. S jarním táním a rozpukem od-
cházel, se zimním odumíráním a s prvními
sněhy se navracel. A přece nebylo potřebí, aby
chodil na výdělek až do Pešti, mohl vypomáhat
doma, mladí se ho pokaždé dost nazdržovali —
leč všechno bylo marno — starý Pohlod řiká
val, že by mu doma v letě při stálém vzpomí-
nání na nebožku Zuzku bylo teskno a smutno
že by ze zármutku ani nevycházel — a tal
vždy zase na počátku jara odešel — —
Letos však se mu vtírala do mysli jakási
nejasná obava, že snad už se ani příštího jara
nedožije; tušil v celém těle slabost, jakoby mu
sil kvapem ubývalo, a jak ho nyní náhle ova-
nul opět domácí vzduch, pocítil v srdci touhu,
aby konečně zas jednou ztrávil i léto mezi
svými — kdož ví, nebude-li to naposled!
Zasmušile klokotaly kalné vlnky. Děma-
novky rozrytými břehy. Nové vzpomínky se mu
rozlily nitrem a zahřály mu srdce. sala va
Tudy chodíval kdysi jako mladý šohaj ze
salaše do dědiny, tudy přicházela mu. vstří
jeho Zuzka. Oi to byly jiné časy!
Zuzka
Pešť
19
article
Býsal valáškem, než odvedli ho na vojnu,
na trsovské salaši. Jak rád se potuloval s ov-
cemi po horských lesích a srázích, jak píská-
val si v podvečer dumné trávniče na milé své
fujaře, jak zažíhávali vatru na holém K úskalí
nad kolibou, jak krásně bylo v soumračném
šeru mezi horami, když z dálky tiše plakaly
ťujary sousedních salaší —— lo l
ob A jak mu planuly vesele tváře a oči, če-
kajícímu někde na úbočí mezi balvanisky na
Zuzku, když kosilo se na horských lukách !
Jak ta šumná děvuška jako sluneční paprsek
k němu spěchávala —, joj, joj, jiné to byly
časy! Hned rozběhla se mezi ovce a vyhledala
ši svou murgašu, která nosila na hrdle červe-
nou její stužku, poláskala se s ní, chvíl laško-
vala s ním a zásse vpletla mezi ovce, ubíhala
jeho bozkům (hubičkám), poškádlila ho a na-
jednou se ztratila — — —
Hledával ji lesem, mezi skalami, volal a
prosil, až obyčejně ještě na chvilku se vrá-
tila —
A když někdy v neděli sešel dolů nebo
když sehnal ovce do doliny scházíval, se se
Zuzkou u Děmanovky na širokých březích,
obehnaných hradbou zeleného vrboví. Uží jako
děti tam chodívali a nejraději měli místečko,
kde na úzounké ostrožině, jen travou porostlé,
se chýlily nad vírnou vodou dvě bělounké, ze-
lenavé, u kořene srostlé vrby.
ož »Tie dve vrby smeako my dvaja,« zašvi-
tořila kdysi Zuzka, sta väčšia bode tvoja a ta
kraišia bode moia «vi nat uodua
Zuzka