ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 081ed0e0-66c5-11dc-914d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: place 22, person 27, work 3, org 2
1 masthead
net oosle 3besdér v balaon až lasvaldo o
2 masthead
nogoo
3 masthead
oděnbo:lebo
4 masthead
190l.
5 masthead
V Praze, v sobotu dne 2. března.
Praha
6 masthead
K číslu 6l.
7 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc. 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
8 title
NARUDNÍST
9 article
aí sišhaee ofšalavolšlaozgosonornofo mlalva baot l5ba sxůdos udědůng ml šín vávabešoqy nenle čísto v Praze za 2 a na venkově za 3t Předplacení a inseráty. Opřijímá administrac v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce za expedice.
Praha marianský
10 article Telefonické zprávy „Nár. List“
Telefonické zprávy „Nár. List“ Z Vídně, 2. března. V popředí poli tických rozprav nalezají se snahy minister- ského předsedy dra. K örbra, l uvolnit cestu k dennímu pořádku a tento uzpůsobiti tak, aby napřed vyřídil se zákon o rekru- tech. Co by následovalo po této osnově — o to právě je spor mezi Poláky a Němci na levici. Onino žádají přednost zákona o dani lihové, tito domáhají se prvenství pro zákon o půjčce investiční. Věc není ještě rozhod- nuta. Dr. Körber snaží se dosíci kompromisu mezi oběma stanovisky. Možná však, že konflikt pro další část denního pořádku stane se bezpředmětným, bude-li v ponděli přijat pilný návrh poslance Berksa, by se zákon o investicích přikázal výboru bez prvního čtení. Netřeba do kládati, že tento návrh skrz na skrz příčí se jednacímu řádu. Mohlo by se tudíž očekávati, že strážcové práv parla mentních, v první řadě strana německo-lidová, postaví se co nejrozhodněji proti němu.
Polák Němec doktor Körber Berksa Vídeň
11 article
Neboť kdyby to, co posl Berks žáda, bylo možno, potom bylo by možno popravitivůbec každé prvn čtení všech předloh. Německo-lidová strana dává prohlašovati, je pokládá návrh posl. Berksa nebezpečným preceden- tem, ale charakterové v této straně budou přece konečně hlasovati proň a dají prý jen jakési zásadní osvědčení učiniti posl. Der- schattou. »Neue Freie Presse« uveřejňujeo jednání se stranami pravice celé legendy, ve kterých se mimo jiné vypravuje, že Čechově napřed požádali za prostřednictví Poláky, potom že učinili dotaz u německých poslanců moravských ve příčině druhé university a podobné výmysly, které nemají žádné pod- staty. Daskaa Tentýž list vypravuje, že nejvyšší mar- šálek království českého kn. Jiří Lobko- wicz sem přijel, aby nalehal na postačitel- nou kampaň sněmu království českého. Pří- jezd kn. Lobkowicze do Vídně vysvět- luje se s dostatek dnešním jednáním pan ské sněmovny o adrese.
Čechův Polák Lobko Lobkowicz Vídeň Neue Frei Presse
12 article
»Neue Freie Presse« neustává v tlaku na vládu, by Čechům pohrozila ne svoláním sněmu království českého, sta- ne-li se říšská rada nedělnou. Kdyby však český sněm se svolal, potom bude prý zakoupen zákon o rekrutech nejen dlouhým, ale také osudným přerušením činnosti říšské rady, ale Čechové kromě toho budou po- vzbuzeni, by ve své obstrukci pokračovali. Nebudou k ničemu zavázáni, ale bude jim ukázána cesta, na které mohou vládu k něčemu zavazovati každou chvíli. Svolání sněmu království českého bylo by úspěchem české obstrukce, kterým by se na dlouhou dobu zničily všecky naděje, že krise bude skončena. Je-li prý vůbec nějaký prostředek, čeliti české politice, která směřuje k tomu, zabíti říšskou radu, by český snem byl je- jím dědicem, tož prý spočívá v tom, splatiti stejné stejným. Teprve kdyby Čechové vě- děli, že bez říšské rady není také žádného sněmu, že, zabíjí-li onu, zabíjejí také tento. byla by možnost, že si věc jinak rozmyslí Trpíli říše, nechat trpí ta ké země. Bylo by spravedlivo, p čeští voličové pocítilina vlast ním těle, co to znamená, vyslati zástupce lidu, mařící všeli kou práci. To prý je jediná možná methoda, by poznali také rub medaille. Po rozbití říšské rady v červnu minulého roku chlubil se prý pan dr. Herold, že Čechové uká- zali, kterak celé Rakousko tančiti musí po- dle jejich píšťaly. Snad si Čechové věc roz- myslí, vezme-li říše jednou píšťalu a bu- dotli Čechové núceni tančiti podle ní. Do- kud se ták nestane, dokud 60 poslanců če- ských může zavříti říšskou radu 365 zástup cům ostatních zemí, dokud ostatní Rakousko není s to, aby jim navzájem zavřelo zemský sněm, není žádné naděje na polepšení. Z Vídně, 2. března. Radovi zemského soudu v Těšíně Emanuelu Horgick o v udělen byl rytířský kříž řádu Františka ad a Josefa.
Čecho Trpíle doktor Herold Horgick František ad Josef Rakousko Vídeň Těšín Neue Frei Presse
13 article Telegraleké zpráVy.
Telegraleké zpráVy. Z Vídně, 2. března. (C.-B.) Ministr- president jako správce ministerstva vnitra
Vídeň
14 article
jmenoval vrchní inženýry Huberta S a dila a Františka- Stüdla stavebními rady, inže- nýry Arn. Roubala á Augůsta Kožíška vrchnímiinženýry a stavebního adjunkta Václava Kadeřábka inženýrem pro státní stavební službu v Čechách. Z Pařiže, 1. března. (C.B.) V senátě bylo pokračováno v poradě o osnově zákona ve příčině dovozních poukázek na obilia mouku. Condaux vyslovil se proti osnově, jež by prý byla pro zemědělství nepotřebnou a pro státní finance zhoubnou. Pontle- riand přimlouval se za osnovu. Na to byla schůze skončena.
Hubert Stüdl Augůsta Kožíšek Kadeřábek Čechy Pařiže stavební rada
15 article
Z Paříže, 1. března. (C.-B.) Sociali. stický poslanec Zevaes interpelloval ve sněmovné mísení se klérudo volebních bojů, Stěžoval si na počínání biskupa gre- noblského Opři obecníchodvolbách. Ministr- presidentbW aldeck Rousís'e a u pravil, že nikdo nemůže býti srozuměn se zasaho- váním biskupů do politických zápasů. Vy- slovil přý protob biskupovi Dgrenoblskému důtku. Pro klerus platiti má jen jediná po- litika, totiž: nedělati žádnoudpolitiku. (Sou- hlas).doosměc osem se zsnb liadldzv 5s nbPotom sněmovna schválila jednoduchý jednací pořádek, navržený vládou.be t Z Paříže, 1. března. (C.-B.) Plán no- vých velkých staveb, jež hodlá ministr práce v nejbližšíchdnech sněmovně předložiti, týkáb se dle zprávy distů scelé řady staveb kanálů a oprav přístavů v Marseille, Borde- aux, Havre, Rouenu a Dünkirchenu. Obnos 610 millionů, jejž budou stavby ty vyžado- vati, má se z řádnéhorozpočtu škrtnouti a rozděliti na 16 let.v lnošn odšnobáh šiolZ Petrohradu, 1.M března. (C. B.) Ministr vyučování Boglěpov strávil po- slední noc klidně. Jeho stav jest uspokojivý. sZ Londýna, 1. března. (C.-B.) Vo dolní sněmovně tázal se Norman, ví-li vláda officiálně, že německé úřady v Číně nutily čínské úřady místní k vydání peněz, aniž by se byly tázaly ostatních mocností. Státní podtajemník lord Cranborne odvětil, že dle doslechu byly německými úřady vojen- skými uloženy v jistých případech peněžité pokuty, ale to prý je právomocí vrchního velitele. vdob nop
Zevaes Rousís Norman Cranborne Paříž Marseille Borde Havre Rouen Petrohrad Londýn Čína dolní sněmovna
16 article
e olalaňs
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. schýlené vrby Idylla ze slovenského kraje. Podzimní slunce naposled jako prskavk se zatřáslo nad hřebeny hor a pak přehouplo se za ozlacený, růžový obzor. Po širých pu- stinách v údolí na březích Děmanovky, po holých pastviskách na pohorských úbočích svazích až do beránčí vlny vyšších hrbetů končiarů, zabělených prvním sněhem, plížily se modravě stíny soumraku, když se starý Pohlod blížil k svojí dědině. Ticho leželo všude teskné a nehybné v hně- ém zabarvení kraje. Holé koruny stromů trčely jako kostlivci po krajích cesty, Děmanová a Bo- dice, jež před chvílí Pohlod obešel, mrtvě se choulily mezi nízkými pahorkatinami a od ho ploužily se dolů únava a bílá předtucha zimy Nejdále bělal se zubatý vrcholík Poludnice a po ním táhlo se rozervané pásmo podnoží. Pohlod suchým, stařeckým zrakem se volně rozhlížel po okoli, v němž nebyl téměř po celý půlrok. Byl již zvyklý smutnému tomu uvítání Po všech těch sedm let od smrti ženiny každo- ročně hned na počátku jara odcházel z domova kde gazdoval na skromném jeho jměníčku je- diný syn Julko a vracel se vždy zas až na podzim Jezdil do Pešti »murařit« a domů se vráti pokaždé z nenadání, aby udělal svým překva- pení. To bylo doma radosti, když se staroušel objevil náhle na večer na zápraží! Každému vnoučeti nesl nějakou maličkost, i na syna a na snachu si něčím vzpomněl.
Julka Pešť Děmanová a Bo
18 article
Pohlodovi vyjasnily se tváře, když si před- stavoval radost dětí, až z ničeho nic se najed nou ukáže v jizbě. Vždyť těšil se vždy nedo- čkavě na ten návrat po celý měsíc! Jak pak asi vyrostl Durik, jak malá Dorka a Zuzka, žvatlá-li už ten drobeček Pálinko, ta nemyja (nemluvně)? Zrychlil krok, narovnal shrbená záda a za rozhlížel se po sklidněném kraji. Sedm let již neviděl těch milých končin v květu a ve svěží zeleni letní. S jarním táním a rozpukem od- cházel, se zimním odumíráním a s prvními sněhy se navracel. A přece nebylo potřebí, aby chodil na výdělek až do Pešti, mohl vypomáhat doma, mladí se ho pokaždé dost nazdržovali — leč všechno bylo marno — starý Pohlod řiká val, že by mu doma v letě při stálém vzpomí- nání na nebožku Zuzku bylo teskno a smutno že by ze zármutku ani nevycházel — a tal vždy zase na počátku jara odešel — — Letos však se mu vtírala do mysli jakási nejasná obava, že snad už se ani příštího jara nedožije; tušil v celém těle slabost, jakoby mu sil kvapem ubývalo, a jak ho nyní náhle ova- nul opět domácí vzduch, pocítil v srdci touhu, aby konečně zas jednou ztrávil i léto mezi svými — kdož ví, nebude-li to naposled! Zasmušile klokotaly kalné vlnky. Děma- novky rozrytými břehy. Nové vzpomínky se mu rozlily nitrem a zahřály mu srdce. sala va Tudy chodíval kdysi jako mladý šohaj ze salaše do dědiny, tudy přicházela mu. vstří jeho Zuzka. Oi to byly jiné časy!
Zuzka Pešť
19 article
Býsal valáškem, než odvedli ho na vojnu, na trsovské salaši. Jak rád se potuloval s ov- cemi po horských lesích a srázích, jak píská- val si v podvečer dumné trávniče na milé své fujaře, jak zažíhávali vatru na holém K úskalí nad kolibou, jak krásně bylo v soumračném šeru mezi horami, když z dálky tiše plakaly ťujary sousedních salaší —— lo l ob A jak mu planuly vesele tváře a oči, če- kajícímu někde na úbočí mezi balvanisky na Zuzku, když kosilo se na horských lukách ! Jak ta šumná děvuška jako sluneční paprsek k němu spěchávala —, joj, joj, jiné to byly časy! Hned rozběhla se mezi ovce a vyhledala ši svou murgašu, která nosila na hrdle červe- nou její stužku, poláskala se s ní, chvíl laško- vala s ním a zásse vpletla mezi ovce, ubíhala jeho bozkům (hubičkám), poškádlila ho a na- jednou se ztratila — — — Hledával ji lesem, mezi skalami, volal a prosil, až obyčejně ještě na chvilku se vrá- tila — A když někdy v neděli sešel dolů nebo když sehnal ovce do doliny scházíval, se se Zuzkou u Děmanovky na širokých březích, obehnaných hradbou zeleného vrboví. Uží jako děti tam chodívali a nejraději měli místečko, kde na úzounké ostrožině, jen travou porostlé, se chýlily nad vírnou vodou dvě bělounké, ze- lenavé, u kořene srostlé vrby. ož »Tie dve vrby smeako my dvaja,« zašvi- tořila kdysi Zuzka, sta väčšia bode tvoja a ta kraišia bode moia «vi nat uodua
Zuzka