1
masthead
pro objevení, že poklad v zahradě přece jen
4
article
V dalším průběhu schůze sdělil lord
Cranborne, že požadavky odškodného
anglických státních příslušníků za ztráty,
jež utrpěli za nepokojů na ostrovech samoj-
ských, nejsou ještě upraveny, ale že vláda
vyjednává s vládou německou o odškodném
ztrát, jež nebyly způsobeny operacemi vojen-
skými.
Cranborne
5
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Z Berlína, 1. března. (C.-B.) Hrabě
Waldersee oznamuje z Pekina ze včerej-
ška: Tjencinská pěchota na koních srazila se
dne 25. února u Hujkiačangu s lupičskou
tlupou, která byla po ztrátě asi sto mužů po-
ražena. Z Evropanů byli zranění jen dva.
Waldersee
Evropan
Čína
Berlín
6
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Brusselu, 1. března. (C.-B.) »Peti
Bleu« obdržel následující telegram z Útrechtu
V okolí presidenta Krügra nevěř
se, že se Louis Botha vzdal. Dodává
se pak, že takové vzdání se by nezname-
nalo ještě konec války, neboť Botha neni
zplnomocněn k vyjednávání o všeobecné zasta-
vení nepřátelství. Vyjednávání takové přináleží
vládě transvaalské, v jejíž čele stojí prozatímně
Schalk- Burger.
Krügr
Both
Burger
Brusel
Peťa Bleo
7
article
Souručenský poprask.
Souručenský poprask.
Morek v kostech německých kormoutí se
úzkostmi nad tím, že by skutečně mohlo dojíti
k dělnosti vídeňského parlamentu. Ohlédneme-li
se kolem v táboře německém, všude trčí o
dnešního rána velké znamení otázky, vytažené
jako signál situace a mezi vojsky levice vydáno
polní heslo: Co to bude stát? A tato
otázka od přechodu Rudým mořem jest v tá-
boře německo-liberálním vždycky nejdůležitější.
Hlídači vybíhají dnes na meze německých »ná-
rodních držav« a vyhlížejí, neblíží-li se odně-
kud škůdce, ruka šl. Körbra jest předmětem
nervosního pozorování, nešine-li se kamsi do
oborů, na něž přátelé naši Němci jsou tak útlo-
citní a nevrací-li se odtud s plnou hrstí.
Ejhle, jeden z průlomů do německé državy
způsobených jest obzvlášť ohrožen a všeobecný
třesk trubek novinářských hlasátelů německého
tábora pronikavými tóny svolává sem všechny
harcovníky. »Česká universita na Moravě«, tot
heslo zděšeného vytržení všech armádních sborů
německé levice. Michl připomíná tu silně Molié-
rova Harpagona a jeho 10.000 dolarů ve zlatě,
zakopaných v zahradě.
Co chvíli ozve se v sluchu jeho halucinace
štěkotu a on řítí se ke skrýši pokladu, strachem
pološílen, zdali mu lupiči nevybrali jeho zla-
toušky. Také Michl má takový poklad, jehož
zlato záleží ve fikci ryzí německosti obou hlav-
ních měst markrabství, Brna i Olomouce.
Němec
Michl
Brno
Olomouc
Český univerzita na Morava
8
article
Fikce tato nejen otřesena, ale již i vyvrá-
cena pokud se týče Olomouce opětovným vy-
rváním olomoucko-prostějovského mandátu Něm-
cům a pokud Brna skvělým výsledkem posledního
sčítání lidu. Skvělé bídě německého karakteru
jednoho z obou těchto měst byla by učiněna
přítrž zřízením české, aneb i jen oboujazyčné
university v Olomouci nebo Brně, nehledě ani
k tomu, že české studium o chleba na
Moravě znamenalo by také utrumněme
ckým ústům nejlepšími sousty markrab-
skými přecpaným. Vyhláška: »Zde se přísně
zapovídá zřízení české university«, na bra-
nách olomouckých a brněnských nalepená už
dávno stržena a na ruce německé, po-
koušející se o nové nalepení, věší se pře-
máhající váha českých důvodů práva . . ..
O vyvracení těchto už Němcům ani nejde,
obmezují se jen na své hysterické křeče, kteréž
se dostavují týmž okamžikem, jakmile někdo
vysloví jmeno české university na Moravě a na
výkřiky protestu proti takové možnosti. Stejně
brání se proti universitě výhradně české, jako
proti universitě utrakvistické, proti této snad
ještě horlivěji. Neboť zřízením české university
tak jako tak zaktivována byla by početná »ná-
hradní záloha« mladých českých vědců, kteří
tu v očistci zápasu o existenci, ba
i o prostředky svého dalšího vědeckého vý-
voje, na skromných docenturách anebo v redakcíeh
vědeckých časopisů očekávají radostné znamení
spásy na Moravě. Zřízením oboujazyčné univer-
sity by však nastal nerovný závod mezi poslu-
chačstvem českým a německým a ukázalo by se.
že Němci na Moravě nemají dosti studující
mládeže, aby kryli nedostatek žactva pražské
university německé i aby vyplňovali německé
posluchárny university moravské, kteráž pokud
se německých disciplin týče nutně musila by
býti inferiorní, jak znalcům poměrův jest
zřejmo.
Němec
Olomouc
Německo
Brno
Morava
český univerzita na Morava
univerzita moravský
9
article
Avšak německý Harpagon vrací se už zase
ze zahrady. Bohudíky, nebylo to nic, jeho zlatý
poklad leží na starém místě . . .! Pověsť, ž
se pomýšlí na zřízení české university v Brně,
odmítá se ovšem jako lživá způsobem pomyslně
nejurčitějším. Čteme v dnešní »Bohemii«:
»V dnešním dohovoru německých předsedů
s předsedou ministerstva nebylo o takovém pro-
jektu Čechů řeči a na přímý dotaz po-
slance dra. Grossa prohlásil před-
seda ministerstva ve formě ofi-
ciální, že projekt tento ve
vyjednávání s Čechy nehrál ani nejmenší úlohu.«
Orgán pražského kasina až jektá blahým po-
těšením, že zase jednou odsunut kulturní čin,
jaký českému národu může stát dlužen zůstati
jen na dobu už jen dohlednou. Neboť jak dlouho
to ještě může trvati, aby moravská universita
zůstala obmezena, pokud se týče světských
fakult na babickou školu v Olomouci a anato-
mické museum, kteréž tam zůstavila blahé pa-
měti ranhojičská škola? Však ani německému
Harpagonu nezůstane ušetřen velký jeho monolog
Čecho
Bohemia
Čechy
Olomouc
český univerzita v Brno
moravský univerzita
10
article
= Debata o fontáně v městské radě
římské, ve které jednáno o násilném odhalení nové
fontány na Via Nazionale, o němž jsme těchto dnů
přinesli zprávu, byla velice bouřlivá. Když klerikální
obecní starší Giovenale odůvodňoval svůj návrh, aby
skupiny najad s fontány byly odstraněny, propuklo
posluchačstvo, jež naplňovalo celou tribunu, ve hrozný
povyk. Voláno: »Pryč s jezovity! Sláva umění ! Pryč
s pokrytci!« Obecní starší Jaiobacci připomenul
navrhovateli četné, více než pikantní nahoty, jimiž
papežové dali ozdobiti chrámy římské a tázal se,
který papež měl pravdu, zda Pius IX., jenž Čanovo-
vým geniům smrti na náhrobku Stuartů dal oblécí
kalhotky, či Lev XIII., jenž dal kalhotky opět svléci?
Liberál Teso na základě dohodnutí s klerikály učinil
sprostředkovací návrh, aby rozhodnutí otázky pone-
cháno bylo komisi umělců pod předsednictvím sta-
rostovým. Obecenstvo však nebylo s tím srozuměno
a zasypalo Tesa rozhorlenými výkříky. Hluk vzmá-
hal se vždy více a konečně změnil se v ohromnou
vřavu. Starosta musil dáti tribunu vyklidit. Obecen-
stvo jalo se zpívat litanie a Miserere, kdežto městská
rada zatím zcela potichu přijala návrh Tesův. Po
skončené schůzi táhlo několik set osob na Corso, ale
domluvám policie se podařilo přimět je, aby se
rozešli.
Pius
Čanův
Lev XIII
Teso
Tesův
Stuart
11
article
= Smrt podivína. Z Paříže se oznamuje:
Muž, jenž 27 let žil jako samotář ve svém paláci,
byl těchto dnů uložen do rodinné hrobky na Mont-
martru. Byl to podivín Paul Francois Colasson, o
němž se mnoho mluvilo před osmi lety, když zloději
vnikli do jeho paláce v ulici Galileově, kdež bydlel
samojediný, spoutali jej a palác vyloupili. Nyní se
oznamuje, že Colasson užíval světa jako každý jiný
boháč, až umírající sestra svěřila mu své jediné dítě,
13letého hocha. Hoch zahynul na maškarní slavnosti,
kde se šaty na něm vzňaly a od té doby odlučoval
se Colasson ode všeho světa. Bývalá jeho služka
přínášela mu každé tři dny šest vajec a chleba. Při
tomto způsobu života dočkal se 81. roku. Vzdálení
příbuzní, kteří budou po něm dědit, nalezli pozůsta-
lost několika millionů franků.
Paul
Francois
Colasson
Paříž
Galileův
Mont
12
article
= Podvodní hráči na moří. Kapítánu jedné
anglické lodi bylo oznámeno, že mezi pasažery
první třídy nalezají se dva podvodní hráči. Tito gen-
tlemani přibyli z Bostonu do Liverpoolu, kdež si
koupili listek pro plavbu do Nového Yorku, aby na
cestě mohli provozovati svoje řemeslo. Podvodní
hráči na oceánu, toť úkaz naprosto moderní! Kapi-
tán, byv včas zpraven, varoval pasažery před poku-
šením hry pockeru, whistu neb écarté a upozorníl je
na přítomnost dvou šejdířů, aniž je blíže označil.
Okolnost tato způsobila nejprve všeobecný zmatek.
Pasažeři, procházející se na palubě, hleděli na sebe
navzájem plní nedůvěry a každý domníval se na
tváři svého spolucestujícího pozorovati podezřelé pří-
znaky. Všichni pohlíželi na sebe navzájem hotovými
»policejními pohledy«. Po třech dnech nepřátelské
zdrželivosti a ozbrojeného míru konečně skuteční
šejdíři objeveni. Oběma výtečníkům ovšem při tom
bylo velice nevolno. Plavba jevila se jim jako sku-
tečná »obchodní pohroma«. Neměli nijakého hejla, jebož
by bylo lze oškubat! Oba šejdíři hledělí konečně na
svoji nehodu s filosofií polo cynickou, polo dobráckou.
Boston
Liverpool
Nový York
polo cynický
13
article
»Nikdo ještě neviděl tak opatrnou a zdrželivou spo-
lečnost pasažerů první třídy«, prohodili. »Odepřeli
by hráti i pak, kdyby měli čáku na bezpečnou vý-
hru.« — Ale den před příjezdem do Nového Yorku
dostal se jim přece hejl do léček. Na lodi uspořádán
koncert, takže síň pro kuřáky úplně byla prázdna.
Oba šejdíří seděli tu samotní a melancnoličtí, když
jakýs mladík, jenž po celou dobu plavby trpěl hroz-
nou mořskou nemocí a proto skorem nikdy se ne-
objevil na palubě, přisedl k nim. Po několika zdvo-
řilých poznámkách a důvěrných výrocích o tom neb
onom spolucestujícím rozpředl se přátelský hovor, jenž
zcela přirozeně vedl k malému pockeru. Hodinu potom
byl promenádní koncert na palubě skončen a milý mla-
dík, trpěvší mořskou nemocí, byl v sini pro kuřáky
do hola oškubán. Oba podvodní hráči uhradili tím
aspoň svoje útraty na plávou.
= 500 rublů za libru makaronů. Z Kiše-
něva se oznamuje: Těchto dnů dověděl se známý
lichvář T. prostřednictvím jakéhos agenta, že z Lon-
dýna příbyl žid se znamenitě provedenými padělky
třírublových bankovek. Prostřednictvím agenta vy-
hledal T. v jedné restauraci žida, jenž mu ihned
ukázal několik třírublových bankovek, jež vskutku
byly tak znamenitě provedeny, že ani zkušené oko
lichvářovo nedovedlo je rozeznat od pravých kusů.
Nový York
Kiš
14
article
Aby svého klienta o znamenitosti svého zboží pře-
svědčil, navrhl mu žid, aby s ním šel na berní úřad,
kdež několik z těchto bankovek proměnil. T. svolil a
byl svědkem, kterak třírublové bankovky beze vší
námitky proměněny byly za stříbro. Jsa nyní üplně
jist svou věcí, smluvil se ihned se židem, že od něho
za 500 rublů koupí padělaných bankovek v sumě
5000 rublů. Ve smluvenou hodinu objevil se T. na
určitém místě, kdež žid na něho čekal. Když mu
bylo vyplaceno 500 rublů, odevzdal T—ovi dřevénou
krabičku. Když T. chtě! obsah krabičky zkoumat, ob-
jevil se v blízkém stromořadí jakýs pán s úřadnickou
čepicí. Žid zašeptal T—ovi: »Hleďte, ať jste pryč !«
a odešel spěšně s agentem směrem k stromořadí, na-
čež T. rovněž rychle odešel. Když doma krabici ote-
vřel, nalezl na povrchu třírublovou bankovku. Ostatní
obsah krabice pak tvořila k nemalému jeho leknutí
asi libra makaronů,
= Podivná ves. Sedmnáct starých rybářských
člunů, z nichž jeden pochází z let 1740—1750, tvoří
podivnou malou rybářskou vesnici Carracross na
západním pobřeží irska. Jediný dům v obci, jenž
není upraven ze člunu, jest dům duchovního, zro-
bený z prken rozbítých lodí, vyvržených oceánem na
skalnatý břeh. V obvodu osmi anglických mil nena-
lezá se v okolí Carraerossu jediný strom, jenž by
mohl poskytnouti jen poněkud vhodné dříví ke
stavbe.
Žid
15
article
A zůstalo při tom. Od té doby si často
i sám zacházíval mezi vrboví, aby se podíval,
jak se daří »jejich« vrbám. A když měl odejíti
na vojnu, sešli se na rozloučenou u svých
vrb — —
Zatím co byl v Ružomberku na vojně, ze-
mřel Zuzce jediný bratr Gálko, a tak ovšem
domek s poli i hospodářstvím měla věnem do-
stati Zuzka. Zároveň dověděl se mladý, horko-
krevný Pohlod, že Michal Uličných chodí k Rem-
ským — to byli Zuzčini rodiče — snad do
konce už na voh'lady.
»Veď dobre viem, »rozkatil se tehdy, « teraz
som jej len špatný, mrzký duriak, keď dostane
chajdu! Joj, ta striga, nechcem jej jakživ už
vidět!«
Právě příští neděli byli Remských v Ru-
žomberku a Zuzka vzkázala mu, aby přišel na
náměstí před polednem, že mu něco poví.
»Veď dobre!« řekl si rozhněvaný Pohlod.
»Náročky teraz niepojdem; šak viem, čo že mi
vari chce!« A nešel.
A téch pět měsíců, kdy byl ještě na vojně.
se hněvali. Ale když se vrátil domů, nevydržel,
aby se hned příštího dne nepodíval k vrbám.
Bylo tam u nich útulno jáko jindy. Voda
šuměla, tráva voněla, slunko svítilo.
Pohlodovi začínalo být u srdce divně. Po-
sadil se, za chvíli výtáhl z kapsy fujaru a
bezděky počal si na ni nesměle pískati:
»Čos si' mám pre lásku srdce trápit“,
možem já namilej prsteň vrátiť — —.
Ale nedopískal. Do očí mu vstoupilo vlhko,
ruce se pozachvěly, hlava poklesla na prsa
a — zal'ubený Janko div že se nerozplakal.
Gálko
Zuzka
Uličná
Zuzčin
Ružomberok
Rema
lada
16
article
»Joj, moja Zuzka!« povzdechl si hlasitě.
»Jaj, muoj Janko!« ozvalo se radostně za
ním, a dvě teplé paže mu sevřely ze zadu hlavu,
zvrátily ji nazad, a na rtech Pohlodových ulpěly
v dlouhém bozku rty Zuzčiny, která náhodou
zabloudila k vrbám a zaslechla, po čem tak
dlouho toužila — — —
Za půl roku byl Pohlod trsovským gazdou
a Zuzka jeho gazdinkou — — — — —-
Starý Pohlod blížil se již k místu, kde z
vrbovím na ostrožince stály kdysi »jejich vrby«.
Od sedmi let však stála tam jen jedna, ta jeho.
Zuzčinu odnesla voda právě týden před jej
smrtí. Divná náhoda !
Po všechna ta poslední leta bylo vždy
první cestou starouškovou při návratu, zajít si
k vrbě. Zaplakal si tam vždy, povzpomínal na
milou svoji nebohou ženičku a podíval se,
jak už hyne pomalu i ta jeho shrbená vrba.
Také dnes ho táhla nedočkavost k zná-
mému tomu místu, ale zároveň ho cosi neurči-
tého tísnilo v duši, cosi tak bolestného.
Již měl jen několik kroků mezi vrboví.
Zamžily se mu oči. Povzdechl si a vešel mez
holé, hnědé proutí. Bylo mu divně.
Náhle se zarazil a zavrávoral tak, že byl
div, že neupadl. Na ostrožině nebylo již ani
jeho vrby, již i tu sebrala divá voda, oplachu-
jíci nýní zdouvajícími se vlnkami holý břeh.
Pohlodovi zalily se oči slzami. Chvíli po-
hlížel znaveně do kalných vod, pak protřel si
zrak a sepjav chvějící se ruce, vzdychl z hloubi
své staré duše:
»Joj, Zuzka, ba veru už čas! Pojdém už
naozaj za tebou — —«
JAn HAvta sk.
Zuzka
Janko
Pohlodový
Zuzčin
Pohlod
HAvt