ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 07cae480-66c5-11dc-9517-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 34, place 24, org 4, work 1
1 article
nistra financí Witteho proti německé tarifní politice. Jistý průmyslník uveřejňuje tuto sen- sační zprávu: Velká objednávka ruské vlády v sumě 11/2 millionu marek byla mi zase vzata, ačkoli jsem učinil offertu nejlevnější a jakkoli též termín pro dodávky moje byl vhod. Moje oferta byla odmítnuta s výslovným podotčením, že následkem vyššího rozkazu tou dobou se nemohou činiti žádné objed- návky v Německu. Odpor proti celní politice německé roste každým dnem způsobem nebývalým. Účastní se ho také ženy. Včera se zde konala valná schůze jejich, ve které přijata resoluce proti agrárnímu zákonodárství a pro smlouvy ob chodní.
Witte Německo
2 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Londýna, 26. února. (C.-B.) Ve sněmovně dolní sdělil Balfo ur, že bude sněmovna ještě dodatečně po- žádána za povolení více než jednoho mil- lionu liber šterlinků na loďstvo a tří millionů liber na vojsko. Potom bylo pokračováno v adresní debatě. Dillon učinil dodatečný návrh, v němž se ostrými slovy odsuzuje hro- madné pálení rolnických usedlostí v jižní Africe a deportace žen a dětí jako ne- důstojné válčení civilisovaných národů. Dále žádá Dillon ve svém dodatku, aby se vládám transwaalské a oranžské nabídly podmínky míru, jež by statečnía úctyhodní mužové mohli přijati. Ministr války Brodrick popřel, že se v jižní Africe země všeobecně pustošila. Četné farmy, jež byly Bury opuštěny, byly prý spáleny Kafry. V jiných případech jednalo se o farmy, jež byly spáleny proto, že jich obyvatelé se chovali zrádně, anebo že se jednalo o ochranu spojovacích tratí před útoky. Válka v jižní Africe může prý se velice dobře po- rovnávati, pokud se týče humanity, s kterou- koliv válkou, dosud vedenou. (Souhlas.) Ve příčině podmínek míru nemůže prý ministr ničeho ke svým dřívějším prohlášením přiči- niti. Úmysly vlády jsou prý známy. Dolní sněmovna schválila pak adresu 297 hlasy proti 78.
Dillon Kafr Londýn Afrika Bura jižní Afrika Dolní sněmovna
3 article
z jeho přátelství, právě tak jako z přátelství Mokrého. Dvakráte i třikráte za den navštěvo- val Heritesa v lékárně a vystál v rozhovoru s ním na schůdcích celé hodiny; s večerem pak šla nerozlučná trojice přátel i s rodinami procházkou po písecké silnici k oblíbenému mí- stečku u sv. Vojtěcha. Za zimního počasí trávívali v pověstném pokojíčku vedle lékárny, oddávajíce se snům. A když Zeyer vydal se kolikráte na cesty, byl to opět Herites, k němuž se z dáli obracel vrou- cími přátelskými dopisy. Když Herites ubíral se do Prahy, loučil se s ním teskně, jakoby od- cházel na vždy, roztouženými slovy: »Proč přece jen nezůstaneš raději ve Vodňanech . ..« Škoda té krásné idylly vodňanské! Herites sám praví o tomto přátelství v vzpomínce na Zeyera: »Naše přátelství se Zeyerem se odchodem mým z Vodňan na ve- nek přírozeně jinak utvářilo, než jak se jevilo za nepřetržitého styku. V duši však přáteli zů- stali jsme sobě stejnými až do konce.« Kdo Heritesa zná, musí jej míti rád již pro skromnou a dobrotivou jeho povahu; vodňanští jistě vděčně vzpomínají na doby, kdy v jejich středu Herites trávíval jako občan a od roku 1893, jako purkmistr města. Upomínkou naň zůstanou jim chrámová okna, jež Herites k výzdobě da- roval, umělecké to dílo Kvastlovo a tři okna, provedená dle návrhu Alešova. Odchodem do Prahy vzdal se arci Herites svých hodností; v Praze převzal a vedl po tř léta »Časopis českých lékárníků«, ale pro nával jiných prací vzdal se redakce a věnuje se nyní kromě svého povolání pokračování v lite- rárních svých pracích, z nichž před nedávnem vydal knihu pětadvacátou »Nálady a záti š íe. V den dnešní sletí se ze všech koutů če- ských k jeho rukám spousty dopisů a telegra- mů; nechť výslednice jich, jež vyzní v ještě druhých padesát, vyzní prav di v ě! L. T.
svatý . Vojtěch Zeyer Herites Kvastlův Alešův Praha Vodňany
4 article „King Edvard VII.“ v Německu.
„King Edvard VII.“ v Německu. Návštěvu nástupce královny Viktorie, no vého krále anglického Edvarda VII. v Německu. pociťují nacionální, všeněmecké a agrární kruhy tamější za hotové národní neštěstí, za pohanu matce Germanii ve tvář vrženou, za učiněné zneuctění sjednoceného Německa. Soudě dle projevů zvlášť jihoněmeckého tisku, zmocňuje se německého lidu zcela zřejmě vyslovená oškli- vost a nechuť až bolestná vůči bývalému princi walesskému. Základní ton této nálady vězí ovšem v vzpomínce na jihoafrické události, na anglické zločiny na burských soukmenovefch páchané, při čemž značnou úlohu hraje také hořkost z vlastního německého svědomí, kteréž pod pruským regimentem tak otrlo, že bylo ne- schopno jakéhokoli manifestačního projevu, ani když návštěva Krügrova byla zamítnuta a »ve- liký stařec« dopraven dál k severu bezmála prostředky policejního postrku, ani když císař Vilém II. vyznamenal anglického »vévodu Albu« největším řádem, jaký pro nekorunované hlavy po ruce měl.
anglický Edvard VII Vilém II Německo King Edvard Viktoria
5 article
Rozlícenost německé duše lidové zvýšena dlouhou návštěvou císaře Viléma v Anglii, osla- vami, jichž se dostalo císaři jmenováním admi- rálem anglickým a korunnímu princi pasováním na podvazkového rytíře a zvláště enthusiasmem, s jakým se císař Vilém setkal jak v tisku, tak v lidu anglickém. Satyrický tisk německý ode- mstíval se za toto pokoření, nyní dovršené ná- vštěvou krále Edvarda v Cronbergu u nemocné sestry jeho, nejnehoráznějšími útoky. Petr Schle- mihl proklíná v mnichovském »Simplicisismu« německého měšťáka, od něhož snad očekával vzpouru proti přistání krále anglického na půdě německé, že jest zrozen k lokajství a v témž čísle přináší týž list vyobrázení královských manželů anglických v korunovačním ornátě, při čemž královna upozorňuje svého chotě na cedulku, na jeho koruně se houpající, slovy: »Pro bůh, Edvarde, ty's zapomněl na koruně ještě lístek ze zastavárny!« Jiný obrázek před- stavuje lorda Robertsa s řadem orla na prsou, an visí na šibenici, na důkaz prý takového povýšení, jakého by mu německý národ přál.
Vilém Petr Schle Edvard Robertsa Anglie
6 article
Všeněmci v orgánech »Alldeutscher Ver- bandu« vedou pak řeči tak neslýchané, že na slovesnou tuto revoltu vyslán byl vládní tiskový policajt »Nordd. Allg. Ztg.« ostrým článkem, v němž bylo se Všeněmci zúčtováno šmahem také za Rusko a poslední šrůtku ruskoněme- ckou v příčině obchodních smluv. Avšak také němečtí, zvláště jihoněmečtí klerikálové co do říznosti v ničem si nezadají, vyčítajíce králi Edvardovi nejchoulostivější historky z jeho wa- lesské minulosti. Podstatou hádky jest otázka, je-li návštěva krále anglického povahy soukromé anebo mezi- národně politické. Že byla zamýšlena ve smy- slu výslovně aliančním jest jisto, a žev poslední chvíli od akcentu této stránky vůči anglofobii německého lídu upuštěno, nasvědčuje oficialní tisk německý a anglický horlivostí,s jakou tvrdí, že návštéva krále anglického jest ryze rodinného významu. Tolik je jisto, že od původního úmyslu krále anglického, navští- viti Berlín, bylo upuštěno. Taková návštěva byla skutečně v cestovním rozvrhu krále Edvarda, neboť podle zpráv ber- línských byl vyzván první pluk gardových dra- gonů v Berlíně, jehož nově jmenovaným majite- lem anglický panovník jest, aby se během osmi dnů přichystal k prohlídce před novým svým majitelem. »Je-li návštěva v říšském hlavním městě vyloučena,« praví mnichovský »Vaterland« »sluší toho příčinu vyhledávati jedině při králi anglickém, kterýž zdrželivostí svou chce Anglii zachovati volnou dráhu, sic jinak by to mělo ten význam, že se chce vyhnouti překypujícímu nadšení Berlíňanů pro svou váženou osobnost.« Tolik tedy dokázela německá veřejnost svým odporem proti anglickému panovníku přece.
Edvard Berlíňan Alldeutschry Vera Rusko Berlín Anglie
7 article
Odmyslíme-li si však tuto zevní politickou stránku návštěvy a styků angloněmeckých, nemůžeme zneuznati, že rodinná její příčina nepostrádá zdrcující, ba příšerné tragiky. Král anglický přijíždí navštívit svou sestru císařovnu po Be- dřichovi, umírající rakovinou, jak včerejšími zprávami zjištěno. Sdělením londýnských »Jo- ning News« vychází však na jevo, že také nový anglický král Edvard VII. stižen jest zoufalým osudem umříti na rakovinu hrtanu jak jeho svak, eísař Bedřich německý. Sir Felix Semon, proslulý králův lékař vykonává u něho pravidelnou denní službu a vestřikuje mu léčiva do hrdla. Tělesný lékař Edvarda VII. pokládá vy- léčení za vyloučeno, má však za možné, že minou léta než choroba skončí katastrofou. Sir Semon zprávu londýnského listu — nevy- vrátil, ačkoli minulo již několik dnů, což se pokládá ve veřejnosti za její potvrzení. Císař Bedřich, jeho choť a nynější král anglický, všichni stiženi touto strašnou nemocí. V dra- stické básni zesnulého prof. Alberta bacillus představovaný prof. Kochem v mikroskopu císaři Vilému I. praví: »Sire, žerem také dy- nastie- !«
Edvard VII Bedřich německý Semon Bedřich profesor bacillus Koch ning News
8 article Denní zprávy.
Denní zprávy. eli — Pan dr. Lueger cítil se býti velic nemile dotknut motivovaným odmítnutím pozvání ku sjezdu měst, jakéhož dostalo se umu z presidia obce pražské. Zejmena se dotkl starosty vídeň- ského v přípisu pražském uvedený důvod, že nemožno Praze zúčastniti se sjezdu vídeňského také pro způsob, jakým chová se Vídeň a její representace oproti českému obyvatelstvu v tomto městě. Pan dr. Lueger domníval se, že věc od- bude tím, když tuto více než oprávněnou ža- lobu »co nejrozhodněji« odmítne. Po svém způ- sobu, o nejvážnějších věcech mluviti »po ví- deňsku« a záležitosti nejseriosnější odbýti lehkým vtipem, domníval se dr. Lueger, že stačí slova »on, pan vídeňský starosta, že vychází se svými Čechy velmi dobře«. Ti jeho Češi jsou ovšem podle toho, s těmi ovšem se pan dr. Lueger snese. Třeba o nich promluviti. Jest nepopíra- telným faktem, že veliká většina živnostníků ví- deňských je národnosti české. Odkud pak by se také rekrutovali pro obrovskou Vídeň, než z blízkých zemí slovanských, kde řemesla jsou domovem. Alpy živnostenský materiál Vídni do- dati nemohou, také ne Halič nebo Uhry.
doktor Lueger Čech Praha Vídeň Halič Uhry
9 article
Vídeň odkázána jest v ohledu tom výhradně na Čechy a na Moravu. Ti malí učedníci, kteří od let již na jaře a na podzim dovážejí se z chud- ších našich krajů do Vídně, jsou vídeňským dorostem. Z nich stávají se dělníci, z dělníků malí mistři a z mnohého malého stane se po létech přičiněním a také štěstím — mistr velký. A títo lidé tvoří vlastní jádro oné populace,o niž pan dr. Lueger a jeho strana se opírá. Z těchto českých, z většiny již poněmčených lidí rekrutují antisemité své přívržence. Je zajímavo, jak české národní vědomí pod teplejším sluncem vídeňským mizí a jako sníh se rozplývá. Je zajímavo, jak český Vašek, jenž přišel do Vídně ve štruksových kalhotkách, průběhem několika let se tu změní. Všechno v něm se vzmůže a vzroste, jenom ne národní jeho přesvědčení, toho stále víc a všce ubývá, až z Čecha, jenž narodil se kdesi u Pelhřimova neb u Písku, stane se pojednou »an Weaner«, který ovšem vídeňský dialekt hrozným způ- sobem mluví. Tak daleko pokročí mnohý z nich ve své vídeňské »civilisaci«, že se na konec za původ svůj stydí, že znalost češtiny popře a možno-li, že své poctivé české jmeno mnohdy k nepoznání překroutí. Je to zejmena k smíchu, když pání krejčí na příklad voli do svého společenstva. Činí tak zpravidla něme- ckými plakáty a německým provoláním, v němž mluví »vom dentschen Wien«, a kteří, když se k volbě sejdou, nemluví jinak než česky. Tito vídeňští Čechové však jdou panu doktoru Luegrovi k duhu, neboť za pomoci těch provádí své politické kejkle a jimi nesen komanduje Vídeň. Kdyby tito lidé dospěli k národnímu vě- domí, stal by se s Vídní ohromný převrat.
doktor Lueger Vašek Čecho Luegr Vídeň Čechy Morava Pelhřimov Písek Wien
10 article
A jsou naděje, že se dostaví? Máme za to, že se dostaví. Až doroste nynější česká generace vídeňská, která jinými názory je prosákláa která nedá se již pro velikou páně Luegrovu lásku od něho vést na provázku. Až tato ge- nerace doroste, pak bude konec s páně Lue- grovým panstvím. Zpomeňme si jen, jak bru- tálně choval se týž oproti každému českému projevu ve Vídni, jak oproti českým návěštním štítům atd. Ti pak s sebou tak zacházeti nedají, jak by si dr. Lueger přál. S těmi on hotov nebude. Naopak tito Čechové bůdou záhy hotovi s ním. — Kulturní poslání sociálně demo- kratické, kteréž bylo thematem známě schůze »mladistvých« sociálních demokratů, v neděliv Plzmi pořádané, při čemž došlo ihned k pro- vádění kulturních theorií praktickými činy na těle přítomných národních dělníků, živě jeví se také v dnešním útoku pražského ústředního orgánu »českoslovanské« prý strany sociálně demokratické, na náš list obmyšleném. Důkazu našeho, že o téže plzeňské schůzi na jednom místě píše tak a na jiném právě naopak, řečený ústřední orgán nevyvraci, což budiž konstato-
doktor Lueger Čecho Vídeň kulturní poslání sociálno demakratický