1
article
nistra financí Witteho proti německé
tarifní politice.
Jistý průmyslník uveřejňuje tuto sen-
sační zprávu: Velká objednávka ruské vlády
v sumě 11/2 millionu marek byla mi zase
vzata, ačkoli jsem učinil offertu nejlevnější
a jakkoli též termín pro dodávky moje byl
vhod.
Moje oferta byla odmítnuta s výslovným
podotčením, že následkem vyššího rozkazu
tou dobou se nemohou činiti žádné objed-
návky v Německu.
Odpor proti celní politice německé roste
každým dnem způsobem nebývalým. Účastní
se ho také ženy. Včera se zde konala valná
schůze jejich, ve které přijata resoluce proti
agrárnímu zákonodárství a pro smlouvy ob
chodní.
Witte
Německo
2
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Londýna, 26. února. (C.-B.) Ve
sněmovně dolní sdělil Balfo ur,
že bude sněmovna ještě dodatečně po-
žádána za povolení více než jednoho mil-
lionu liber šterlinků na loďstvo a tří
millionů liber na vojsko.
Potom bylo pokračováno v adresní
debatě. Dillon učinil dodatečný návrh,
v němž se ostrými slovy odsuzuje hro-
madné pálení rolnických usedlostí v jižní
Africe a deportace žen a dětí jako ne-
důstojné válčení civilisovaných
národů.
Dále žádá Dillon ve svém dodatku,
aby se vládám transwaalské a oranžské
nabídly podmínky míru, jež by statečnía
úctyhodní mužové mohli přijati. Ministr války
Brodrick popřel, že se v jižní Africe
země všeobecně pustošila. Četné farmy, jež
byly Bury opuštěny, byly prý spáleny Kafry.
V jiných případech jednalo se o farmy,
jež byly spáleny proto, že jich obyvatelé
se chovali zrádně, anebo že se jednalo o
ochranu spojovacích tratí před útoky. Válka
v jižní Africe může prý se velice dobře po-
rovnávati, pokud se týče humanity, s kterou-
koliv válkou, dosud vedenou. (Souhlas.) Ve
příčině podmínek míru nemůže prý ministr
ničeho ke svým dřívějším prohlášením přiči-
niti. Úmysly vlády jsou prý známy.
Dolní sněmovna schválila pak
adresu 297 hlasy proti 78.
Dillon
Kafr
Londýn
Afrika
Bura
jižní Afrika
Dolní sněmovna
3
article
z jeho přátelství, právě tak jako z přátelství
Mokrého. Dvakráte i třikráte za den navštěvo-
val Heritesa v lékárně a vystál v rozhovoru
s ním na schůdcích celé hodiny; s večerem
pak šla nerozlučná trojice přátel i s rodinami
procházkou po písecké silnici k oblíbenému mí-
stečku u sv. Vojtěcha.
Za zimního počasí trávívali v pověstném
pokojíčku vedle lékárny, oddávajíce se snům.
A když Zeyer vydal se kolikráte na cesty, byl
to opět Herites, k němuž se z dáli obracel vrou-
cími přátelskými dopisy. Když Herites ubíral se
do Prahy, loučil se s ním teskně, jakoby od-
cházel na vždy, roztouženými slovy: »Proč
přece jen nezůstaneš raději ve Vodňanech . ..«
Škoda té krásné idylly vodňanské!
Herites sám praví o tomto přátelství v
vzpomínce na Zeyera: »Naše přátelství se
Zeyerem se odchodem mým z Vodňan na ve-
nek přírozeně jinak utvářilo, než jak se jevilo
za nepřetržitého styku. V duši však přáteli zů-
stali jsme sobě stejnými až do konce.« Kdo
Heritesa zná, musí jej míti rád již pro skromnou
a dobrotivou jeho povahu; vodňanští jistě
vděčně vzpomínají na doby, kdy v jejich středu
Herites trávíval jako občan a od roku 1893,
jako purkmistr města. Upomínkou naň zůstanou
jim chrámová okna, jež Herites k výzdobě da-
roval, umělecké to dílo Kvastlovo a tři okna,
provedená dle návrhu Alešova.
Odchodem do Prahy vzdal se arci Herites
svých hodností; v Praze převzal a vedl po tř
léta »Časopis českých lékárníků«, ale pro nával
jiných prací vzdal se redakce a věnuje se
nyní kromě svého povolání pokračování v lite-
rárních svých pracích, z nichž před nedávnem
vydal knihu pětadvacátou »Nálady
a záti š íe.
V den dnešní sletí se ze všech koutů če-
ských k jeho rukám spousty dopisů a telegra-
mů; nechť výslednice jich, jež vyzní v ještě
druhých padesát, vyzní prav di v ě!
L. T.
svatý . Vojtěch
Zeyer
Herites
Kvastlův
Alešův
Praha
Vodňany
4
article
„King Edvard VII.“ v Německu.
„King Edvard VII.“ v Německu.
Návštěvu nástupce královny Viktorie, no
vého krále anglického Edvarda VII. v Německu.
pociťují nacionální, všeněmecké a agrární kruhy
tamější za hotové národní neštěstí, za pohanu
matce Germanii ve tvář vrženou, za učiněné
zneuctění sjednoceného Německa. Soudě dle
projevů zvlášť jihoněmeckého tisku, zmocňuje
se německého lidu zcela zřejmě vyslovená oškli-
vost a nechuť až bolestná vůči bývalému princi
walesskému.
Základní ton této nálady vězí ovšem v
vzpomínce na jihoafrické události, na anglické
zločiny na burských soukmenovefch páchané,
při čemž značnou úlohu hraje také hořkost
z vlastního německého svědomí, kteréž pod
pruským regimentem tak otrlo, že bylo ne-
schopno jakéhokoli manifestačního projevu, ani
když návštěva Krügrova byla zamítnuta a »ve-
liký stařec« dopraven dál k severu bezmála
prostředky policejního postrku, ani když císař
Vilém II. vyznamenal anglického »vévodu Albu«
největším řádem, jaký pro nekorunované hlavy
po ruce měl.
anglický Edvard VII
Vilém II
Německo
King Edvard
Viktoria
5
article
Rozlícenost německé duše lidové zvýšena
dlouhou návštěvou císaře Viléma v Anglii, osla-
vami, jichž se dostalo císaři jmenováním admi-
rálem anglickým a korunnímu princi pasováním
na podvazkového rytíře a zvláště enthusiasmem,
s jakým se císař Vilém setkal jak v tisku, tak
v lidu anglickém. Satyrický tisk německý ode-
mstíval se za toto pokoření, nyní dovršené ná-
vštěvou krále Edvarda v Cronbergu u nemocné
sestry jeho, nejnehoráznějšími útoky. Petr Schle-
mihl proklíná v mnichovském »Simplicisismu«
německého měšťáka, od něhož snad očekával
vzpouru proti přistání krále anglického na půdě
německé, že jest zrozen k lokajství a v témž
čísle přináší týž list vyobrázení královských
manželů anglických v korunovačním ornátě, při
čemž královna upozorňuje svého chotě na
cedulku, na jeho koruně se houpající, slovy:
»Pro bůh, Edvarde, ty's zapomněl na koruně
ještě lístek ze zastavárny!« Jiný obrázek před-
stavuje lorda Robertsa s řadem orla na prsou,
an visí na šibenici, na důkaz prý takového
povýšení, jakého by mu německý národ přál.
Vilém
Petr Schle
Edvard
Robertsa
Anglie
6
article
Všeněmci v orgánech »Alldeutscher Ver-
bandu« vedou pak řeči tak neslýchané, že na
slovesnou tuto revoltu vyslán byl vládní tiskový
policajt »Nordd. Allg. Ztg.« ostrým článkem,
v němž bylo se Všeněmci zúčtováno šmahem
také za Rusko a poslední šrůtku ruskoněme-
ckou v příčině obchodních smluv. Avšak také
němečtí, zvláště jihoněmečtí klerikálové co do
říznosti v ničem si nezadají, vyčítajíce králi
Edvardovi nejchoulostivější historky z jeho wa-
lesské minulosti.
Podstatou hádky jest otázka, je-li návštěva
krále anglického povahy soukromé anebo mezi-
národně politické. Že byla zamýšlena ve smy-
slu výslovně aliančním jest jisto, a žev
poslední chvíli od akcentu této stránky vůči
anglofobii německého lídu upuštěno, nasvědčuje
oficialní tisk německý a anglický horlivostí,s
jakou tvrdí, že návštéva krále anglického jest
ryze rodinného významu. Tolik je jisto, že od
původního úmyslu krále anglického, navští-
viti Berlín, bylo upuštěno.
Taková návštěva byla skutečně v cestovním
rozvrhu krále Edvarda, neboť podle zpráv ber-
línských byl vyzván první pluk gardových dra-
gonů v Berlíně, jehož nově jmenovaným majite-
lem anglický panovník jest, aby se během osmi
dnů přichystal k prohlídce před novým svým
majitelem. »Je-li návštěva v říšském hlavním
městě vyloučena,« praví mnichovský »Vaterland«
»sluší toho příčinu vyhledávati jedině při králi
anglickém, kterýž zdrželivostí svou chce Anglii
zachovati volnou dráhu, sic jinak by to mělo
ten význam, že se chce vyhnouti překypujícímu
nadšení Berlíňanů pro svou váženou osobnost.«
Tolik tedy dokázela německá veřejnost
svým odporem proti anglickému panovníku přece.
Edvard
Berlíňan
Alldeutschry Vera
Rusko
Berlín
Anglie
7
article
Odmyslíme-li si však tuto zevní politickou stránku
návštěvy a styků angloněmeckých, nemůžeme
zneuznati, že rodinná její příčina nepostrádá
zdrcující, ba příšerné tragiky. Král anglický
přijíždí navštívit svou sestru císařovnu po Be-
dřichovi, umírající rakovinou, jak včerejšími
zprávami zjištěno. Sdělením londýnských »Jo-
ning News« vychází však na jevo, že také nový
anglický král Edvard VII. stižen jest zoufalým
osudem umříti na rakovinu hrtanu
jak jeho svak, eísař Bedřich německý. Sir Felix
Semon, proslulý králův lékař vykonává u něho
pravidelnou denní službu a vestřikuje mu léčiva
do hrdla.
Tělesný lékař Edvarda VII. pokládá vy-
léčení za vyloučeno, má však za možné, že
minou léta než choroba skončí katastrofou.
Sir Semon zprávu londýnského listu — nevy-
vrátil, ačkoli minulo již několik dnů, což se
pokládá ve veřejnosti za její potvrzení. Císař
Bedřich, jeho choť a nynější král anglický,
všichni stiženi touto strašnou nemocí. V dra-
stické básni zesnulého prof. Alberta bacillus
představovaný prof. Kochem v mikroskopu
císaři Vilému I. praví: »Sire, žerem také dy-
nastie- !«
Edvard VII
Bedřich německý
Semon
Bedřich
profesor
bacillus
Koch
ning News
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
eli
— Pan dr. Lueger cítil se býti velic
nemile dotknut motivovaným odmítnutím pozvání
ku sjezdu měst, jakéhož dostalo se umu z presidia
obce pražské. Zejmena se dotkl starosty vídeň-
ského v přípisu pražském uvedený důvod, že
nemožno Praze zúčastniti se sjezdu vídeňského
také pro způsob, jakým chová se Vídeň a její
representace oproti českému obyvatelstvu v tomto
městě. Pan dr. Lueger domníval se, že věc od-
bude tím, když tuto více než oprávněnou ža-
lobu »co nejrozhodněji« odmítne. Po svém způ-
sobu, o nejvážnějších věcech mluviti »po ví-
deňsku« a záležitosti nejseriosnější odbýti lehkým
vtipem, domníval se dr. Lueger, že stačí slova
»on, pan vídeňský starosta, že vychází se svými
Čechy velmi dobře«. Ti jeho Češi jsou ovšem
podle toho, s těmi ovšem se pan dr. Lueger
snese. Třeba o nich promluviti. Jest nepopíra-
telným faktem, že veliká většina živnostníků ví-
deňských je národnosti české. Odkud pak by
se také rekrutovali pro obrovskou Vídeň, než
z blízkých zemí slovanských, kde řemesla jsou
domovem. Alpy živnostenský materiál Vídni do-
dati nemohou, také ne Halič nebo Uhry.
doktor
Lueger
Čech
Praha
Vídeň
Halič
Uhry
9
article
Vídeň odkázána jest v ohledu tom výhradně na
Čechy a na Moravu. Ti malí učedníci, kteří od
let již na jaře a na podzim dovážejí se z chud-
ších našich krajů do Vídně, jsou vídeňským
dorostem. Z nich stávají se dělníci, z dělníků
malí mistři a z mnohého malého stane se po
létech přičiněním a také štěstím — mistr velký.
A títo lidé tvoří vlastní jádro oné populace,o
niž pan dr. Lueger a jeho strana se opírá.
Z těchto českých, z většiny již poněmčených lidí
rekrutují antisemité své přívržence. Je zajímavo,
jak české národní vědomí pod teplejším sluncem
vídeňským mizí a jako sníh se rozplývá. Je
zajímavo, jak český Vašek, jenž přišel do Vídně
ve štruksových kalhotkách, průběhem několika
let se tu změní. Všechno v něm se vzmůže a
vzroste, jenom ne národní jeho přesvědčení,
toho stále víc a všce ubývá, až z Čecha,
jenž narodil se kdesi u Pelhřimova neb
u Písku, stane se pojednou »an Weaner«,
který ovšem vídeňský dialekt hrozným způ-
sobem mluví. Tak daleko pokročí mnohý
z nich ve své vídeňské »civilisaci«, že se na
konec za původ svůj stydí, že znalost češtiny
popře a možno-li, že své poctivé české jmeno
mnohdy k nepoznání překroutí. Je to zejmena
k smíchu, když pání krejčí na příklad voli do
svého společenstva. Činí tak zpravidla něme-
ckými plakáty a německým provoláním, v němž
mluví »vom dentschen Wien«, a kteří, když se
k volbě sejdou, nemluví jinak než česky. Tito
vídeňští Čechové však jdou panu doktoru
Luegrovi k duhu, neboť za pomoci těch provádí
své politické kejkle a jimi nesen komanduje
Vídeň. Kdyby tito lidé dospěli k národnímu vě-
domí, stal by se s Vídní ohromný převrat.
doktor
Lueger
Vašek
Čecho
Luegr
Vídeň
Čechy
Morava
Pelhřimov
Písek
Wien
10
article
A jsou naděje, že se dostaví? Máme za to, že
se dostaví. Až doroste nynější česká generace
vídeňská, která jinými názory je prosákláa
která nedá se již pro velikou páně Luegrovu
lásku od něho vést na provázku. Až tato ge-
nerace doroste, pak bude konec s páně Lue-
grovým panstvím. Zpomeňme si jen, jak bru-
tálně choval se týž oproti každému českému
projevu ve Vídni, jak oproti českým návěštním
štítům atd. Ti pak s sebou tak zacházeti nedají,
jak by si dr. Lueger přál. S těmi on hotov
nebude. Naopak tito Čechové bůdou záhy
hotovi s ním.
— Kulturní poslání sociálně demo-
kratické, kteréž bylo thematem známě schůze
»mladistvých« sociálních demokratů, v neděliv
Plzmi pořádané, při čemž došlo ihned k pro-
vádění kulturních theorií praktickými činy na
těle přítomných národních dělníků, živě jeví se
také v dnešním útoku pražského ústředního
orgánu »českoslovanské« prý strany sociálně
demokratické, na náš list obmyšleném. Důkazu
našeho, že o téže plzeňské schůzi na jednom
místě píše tak a na jiném právě naopak, řečený
ústřední orgán nevyvraci, což budiž konstato-
doktor
Lueger
Čecho
Vídeň
kulturní poslání sociálno demakratický