2
masthead
V Praze, ve stredu dne 27. února.
Praha
3
masthead
K číslu 58.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
4
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3' K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Kritická situace.
Z Vídně, 27. února. Všeobecný jest
dojem a souhlasný jest také soud, že stav
věcí v poslanecké sněmovně každým dnem
stává se kritičtějším a že mizí naděje
v dělnost vídeňského parlamentu. V této
věci nestává žádného rozdílu mezi zdejšími
listy, které jsou zcela za jedno v názoru,
že pracovní program, jaký dala vláda ny-
nějšímu zasedání parlamentu, vypracován
nebude.
»Každým dnem, kterým se blížím
k 23. březnu — praví »Neue Freie
Presse« — ke dni, který jest ustanoven
jako počátek prázdnin velikonočních, stup-
ňují se pochyby, že bude možno ve sněmovně
pracovati. Smýšlení stran »k práci ochot-
ných« se tím roztrpčuje a každý den může
nějaká příhoda přivoditi krisi.«
List obviňuje zcela zřejmě haličského
místodržitele hr. Pininského, že způ-
sobil jda za svými vlastními cíli revoluci
kole polském proti vládě Körbrově a že ze
svého nepřatelství vůči ní nečiní žádného
tajemství.
V německých kruzích poslaneckých agi-
tace kola polského proti ministerstvu vzbu-
dila největší pozornost
Ve včerejší schůzi bylo doporučen
členům, aby pozorně sledovali, kterak Pofac
navazují opět důvěrné styky se stranami
dřívější majority pravice, a bylo praveno, že
vůči tomu jest nezbytno, aby strany ně
mecké těsněji k sobě přilnuly.
Stěžováno si tam také na chování vše
německého svazu, které pouze pomáha bez
děky Čechům. V německé straně lidové za-
mítnut byl podnět Jaworského, by se konaly
Čecho
Jaworský
Vídeň
Neue Frei Presse
7
article
denně 2 schůze — první od 10. hod. do
2. h. k projednávání pilných návrhů, druhá
od 4. h. do nekonečna k projednání vládních
předloh.
Jak německá strana lidová, tak i ně-
mecká strana pokroková formulovaly pod-
mínky, za kterých jsou ochotny svoliti
k přednosti zákona o rekrutech v jednacím
pořadu. Vláda o těchto podmínkách bude
zpravena.
Konečně hrozí »Neue Freie Presse«, že
německé strany nebudou se klidně dívati na
počínání Čechů a jich spojenců a donutí
všechny činitele v parlamentě, jak ty, kteří
se tváří, že jsou k práci ochotni, tak ony
kteří jsou zjevně k práci neochotni, by od
halili své karty.
Případnou charakteristiku nynější situace
čteme v »Arbeiterzeitungu«, o které dozná-
váme, že stanovisko její jest docela jiné, nez
stanovisko posl. Daszynského. Není ostatně
žádným tajemstvím, že poslední řeč posl.
Daszyňského v příčině neněmeckých inter
pellací vzbudila nevoli v kruzích sociálně
demokratických vídeňských i pražských.
Vídeňský hlavní orgán sociální demo-
kracie pronáší se takto: »Bezhlavost pověstné
»pracovní většiny« ukázala se na včerejší
konferenci předsedů klubů způsobem drasti-
ckým. Jaké pronášela hrozby na adresu
Čechů, budou-li dělati obstrukci! Ještě mi-
nulý týden rozplývaly se všechny německé
listy v rozkoši nad klukovskými výkřiky
posl. Wolfa, že Čechové budou z parlamentu
vyliti. Včera bylo ve vší formě u Čechů že-
bráno, aby jen milostivě dopustili první čtení
vládních předloh, a tu ještě Čechové ob-
strukci neprovozují! Vůči všem pokusům
zakřidovati pravou skutečnost, dere se na
světlo prostá pravda, že parlament můze
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Čecho
Wolf
Neue Frei Presse
8
article
býti vzkřísen toliko za součinnosti všech
stran. Společné neštěstí jen účastenstvím
všech dá se zažehnati.
Po tři neděle chovány naděje, že bude
možno Čechy do té míry zastrašiti, že nejen
upustí od veškeré obstrukce, nýbrž že ještě
přispějí k zjednání normálních poměrův
parlamentě. Nyní však se ukazuje, že nelze
nikoho donutiti k politické lásce, a že také
tato láska snad spíše, než kterákoli láska
jiná, musí býti zasloužena. Konference se
rozešla a strany k práci ochotné musí vyčkati,
až se dovědí, co se Čechům uráčí.
Tak se mají věci, nikoli teprve ode
včera, tak se mají již celý rok. Místo, aby
byl podniknut pokus smíru s Čechy, a aby
starý spor byl uklízen, způsobují se nové
spory. Minulý parlament vzal za své, protože
neměly byti obětovány pověstné výnosy
Kindingrovy. Není také vyloučeno, že ztro-
skotá tento parlament jedině proto, poně-
vadž Němci nechtějí dovoliti, aby steno-
grafický protokol byl znešvařován českými
dotazy. Parlament může zajíti, avšak čistota
protokolu bude Němcům zachována.
Z Vídně, 27. února. Jsme s polské
kompetentní strany dožádáni sděliti, že ne-
pravdivou jest zpráva »N. Fr.
Presse«, jakoby se proti vládě
dra. Körbra vyslovil jedině dr.
Danielak. Naopak, všichni řečníci, kteři
se ujali slova, byli za jedno v odsu-
zování veškery politiky nynější
vlády. Bylo nám dodáno, že ještě na
žádnou vládu nečinily se v kole
polském tak prudké útoky, jako
právě na ministerstvo nynější.
Z Berlína, 27. února. V Německu
nemile již pocitují protivenství ruského mi-
Čecho
Němec
Danielak
Čechy
Vídeň
Berlín
Německo
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O jubilantu dne — Františku
Heritesovi.
Právem mohl by Herites dnešního dne za
ložiti ruce a s vědomím vykonané, účinné práce
říci: »Již jsem dost pracoval...« A kdyby
odložil navždy péro a oddal se odpočinku,
ljiž to, co dodnes podal, dávno vepsalo jeho
jméno zlatou literou v knihu historie literární.
Tu stezku životní, po které půl stoletíse
ubíral, nezaroste tak snadno tráva zapomnění
kde jaké bodláčí a trní vstříc mu bujelo, vy
trhal, byť při tom sdrásal svoje ruce a dospěl
přece tam, kam chtěl: na výši hotového lite
ráta, na výši literáta oceněného, jenž má úspěchy
za sebou, o němž se mluví jako o vynikajícím
spisovateli v nejširších kruzích čtenářstva. Vy-
rostl mezi venkovským lidem, s ním žil drahná
léta a s ním cítí a žijé dosud, ač opustil tu
tichou krajinku vodňanskou a celý český jih
aby zavítal sem k nám, v náruč matičky Prahy
Náš jubilant, jenž narodil se před padesáti
lety ve Vodňanech z vážené rodiny, v níž děd
i otec jeho byli lékárníky, poznal první slabikář
ve škole vodňanské; jako převážná většina nás
všech, i on prožil »léta dětská v »tiché m-
radování, jako blahý sen«... přinesa si domu
nejednou z bitev, sváděných na račickém vrchu,
za rybníkem »pastuškou«, všelijaké modřiny
boule, právě tak jako o čtyři léta mladši,
později nejmilejší přítel jeho, zesnulý Otakan
Mokrý... S ním rostl a přátelství, jež přeru-
šeno bylo odchodem Heritesovým na gymnasium
písecké, obnovilo se a utužilo, když již Herites
stál za pultem lékárny tatínkovy a — v prázd-
ných chvílích psal verše a udržoval s gymna-
sisty z Budějovic a Jindřichova Hradce čilou
korrespondenci, plnou plánů, jimiž chtěli celou
Evropu předělati. Prozatím ale chystali mladí
nadšenci Almanach, do kterého přispěl Mokrý
František
Herites
Otakan Mokrý
Praha
Vodňany
Budějovice
Jindřichov Hradec
Evropa
tichý mradování
10
article
básní. »Od té doby«, praví Herites, »byli jsme
svoji, sobě jsme náleželi a byli přáteli až do
jeho smrti.«
Almanach, který vyšel pod titulem »Ane-
monky« r. 1872 nadchl sice jeho redaktory,
ale »Evropa se nezbořila a českou literaturou
také to neotřáslo do základů«, jak očekávali.
Hálek »Anemonky« důkladně pocuchal, přes to,
že i Vrchlický v nich vystoupil na veřejnost,
tehdy ovšem ještě neznám. Než to vše byly
první pokusy, jež neodradily ani Mokrého an
Heritesa, nýbrž povzbudily oba k další práci.
Prodchnuti oba mladistvou nadšeností a vlaste-
nectvím, jeden druhého posiloval. Pravíť Herites
o sobě a Mokrém a o době, v níž tehdy žili.
zajímavá tato slova: »Noviny čítali jsme s Mo-
krým hltavě, však do tajů politiky jsme nevní-
kali, více instinktivně jsme v sebe pojímali ná-
ladu, rozlévající se po Čechách, jako dobrý od-
lesk chanci, jež tehdy opravdu naše věc ná-
rodní měla. Co na nás bylo, byli bychom nejraději vi-
děli opravdový boj, barrikády. A když pak celé
ovzduši později v Čechách se měnilo a sebe-
vědomá, hrdá, úspěchu si jistá nálada ustupo-
vala na všech stranách náladám jiným, namnoze
až schlíplým — nás přece nikdy neopustila víra
v budoucnost našeho národa, v budoucí jeho
silný a vlastní život...«
Takovým duchem nesla se povaha mladého
Heritesa.
Herites
Hálek
Vrchlický
Evropa
Čechy
11
article
Ani nepozoruje, srůstal Herites ponenáhlu
s pošumavským lidem; jako student již prošel
celou hráz šumavskou od severu až k jihu.
viděl a poznal tamější lid a přilnul k němu
seznal, že to lid měkký, pracovitý, v zásadách
a zámyslech pevný, však v ohledu probudilosti
ještě pozadu; poznal, že potřebí lidu tomu bu-
ditelů rozumných, nezištných, povahou ryzích i
v svatém nadšení svém obětoval větší část ži-
vota tomuto úkolu a ne neúspěšně.
Když po otci převzal lékárnu, nejen sám
osobně příkladem a slovy v úzkém obvodu
vodňanském a za svým pultem působil; bylo
to jeho péro, jež rozneslo do krajů pošumav-
ských jeho myšlenky, bylo to jeho péro, jež
seznámilo celý vzdělaný slovanský svět s pošu-
mavským zákoutím a jeho lidem. Uveda se
několika arabeskami na kolbiště literární, přešel
záhy k drobné povídce, při níž uhodil ihned na
směr, jenž byl jeho individualitě nejpřiměře-
nější, na směr genrový a z toho opět genre ze
života maloměstského; ve směru tomto přivedl
to k virtuositě, vytvořiv celou galerii obrázků,
vynikajících jak vzácnou lícní reelní, tak celým
pojmutím. V drobnomalbě až překvapuje ta
živost barev, bravurní lehkost a rázovitost
kresby; hladce plynoucím, svérázným slohem,
plným poetičnosti, ne však přesyceným dodává
jednotlivým povídkám rázu jednotnosti, takže se
zdá, jako bychom při čtení převraceli listy ně-
jaké rodinné kroniky a ne nesouvisle naho-
zené črty.
Herites
12
article
Než nehodláme v dnešní den opakovati to,
co známo vzdělanému světu o zásluhách jeho
literárních; máme před sebou Heritesa jako ju-
bilanta, jemuž dopřáno ze vzácné trojice přátel
vodňanských žíti v kruhu svých ctitelů při úpl-
ném zdravi, v štěsti rodinném, chceme nastíniti
jeho jemnou, ušlechtilou a skromnou povahu;
žel, že právě z těch příčin musíme dotknouti
se proň i pro nás tak bolných vzpomínek na
Zeyera a Mokrého.
Z přátelského poměru těchto tří literárních
mušketýrů zračí se zlatá jeho povaha. O sezná-
mení s Mokrým jsme se již zmínili; se Zeyerem
seznámil se Herites prostřednictvím básníka
Sládka ve Hvězdě, kde zastihl Zeyera, jenž stě-
hoval se právě do Prahy. Tenkráte vyměnili
spolu málo slov, bylť Zeyer pohnut, že opoušti
místo, kde vytvořil svůj »Vyšehrad«. Později,
až po letech, při slavnosti Havlasově ve Vod-
ňanech sešli se a poznali blíže; snad se ten-
kráte Zeyerovi zalíbila krajina vodňanská, snad
že hledal v tichounkém tom městečku klidu —
zkrátka přesídlil v červnu r. 1887 do Vodňan.
Poznav upřímnou povahu Heritesovu i jeho
rodiny, zamiloval si jej Zeyer a jak sám ne-
jednou v dopisech se zmiňuje, byl šťasten
Heritesa
Zeyer
Mokrý
Herites
Havlasův
Heritesův
Mokrá
Praha
Vodňany
Vyšehrad