ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 07541750-6748-11dc-84ff-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 37 celkem · entity: person 204, place 106, org 11, work 3
1 masthead
25. prosince 1900.
2 masthead
II. Příloha „Národnich Listu
3 masthead
k čislu 355.
4 masthead
Strana 13.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. prosince. (Po sněmech. Kratičké parlamentní intermezzo v době ne obmezeného panování paragrafu čtrnáctého skon čilo za všeobecného jásotu německého centrali stického tisku, při němž nesměl ovšem scházel ani orgán hr. Goluchovského, jehož srdce, a tkví v těle slovanském, umí bíti jen v souhlase s Němci. Maličká Dalmacie, kterou čtyřicet let důsledně zanedbávali a odkopávali, nalezla pří- ležitost, kdy mohla promluviti i své rozhodující slovo a promluvila k ostatním rakouským zemím tak, jak tyto až dosud mluvivaly k ní. Ná- sledky záporného veta dalmatského sněmu ueflíme nejvíc ovšem my na severu Rakouska — v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, v Haliči; ale ono veto má i tu dobrou stránku, že uká zalo nanovo, jak nesmyslno jest, chlit všechny rakouské národy a země oblékat do stejné uniformy. Votum dalmatské není tedy porážkou myšlenky autonomní, nýbrž naopak porážkou centralismu, poněvadž smysl toho vota je ten- že kořaleční přirážka nemá pro Dalmacii an zdaleka toho významu (výnesla by jí asi 30.000 zl.), jako pro země severní a proto, šlo-li vládě o provedení onoho návrhu, neměla je činiti závislým od shodného usnesení všech 17 sněmů. V tom smyslu vyslovují se i listy polské. »Dz. Pol.« praví: »Kdyby se rozšířila samo- správa, každá země našla by si pramen důchodo bez tak složité mašinerie, jakou jest junet im 17 sněmů. Byl to způsob netoliko centralistický nýbrž vzniklý mimo to ještě z bankrotu ústřed ního parlamentu, tedy choroba centralismu Kovati z toho zbraň proti autonomii — k tomu jest už opravdu třeba neslýchané drzosti . . .«
Němec Dz Pol Praha Dalmacie Rakousko Čechy Morava Slezsko Halič
6 article
Krakovský »Czas« opakuje své podezření, že vládě vlastně ani nešlo o provedení kořaleční předlohy, poněvadž by ji nebyla odložila až na poslední dni roku. Od 8. června měla dosti času ke svolání sněmů, chtéla-li provésí svůj návrh. Neučinila toho, ač si musila býti vědoma, že některé sněmy se dojista vzeprou vládnímu návrhu. Je-li tedy sanace zemských flnancí opět na čas zmařena, spadá veškera vina za to na vládu. »Czas« slibuje, že zmaření kořaleční při- rážky nebude jen jediná věc, kterou polská delegace ve Vidni připomene vládě. Polskou delegaci možno prý právem nazývati pilířem státu, ale nikoli piliřem každ vlády. K tomu sluší si připomenouti, že polské kolo v příští říšské radě bude rozhodovati skoro o 70 hlasechl
7 article
V Praze, 24. prosince. (Nový projev posl. Čavolského.) Člen uherské strany neodvislosti Ludv. Čavolský, známý svými sym- patiemi pro státní právo koruny české, zaslal vídeňské »Inform.« list, týkající se nynějších volebních zápasů v Předlitavsku. Pisatel opětuje, že jeho přátelé se zvláštní účastí sledují ná rodní snahy české a sice nejen proto, že takový národ, jako jest český, jenž má tak velikou historickou minulost a který tolik krvácel pro svobodu, má právo, aby jeho státní samostat- nost byle obnovena, nýbrž také proto, že k on- soTrdace států, stojlctch po žezlem Jeho Veličenstva, je ne myslitelna bez uspokojení národ českého. Panovník dle mínění pisatelova ne- může míti jiného cíle, než zabezpečiti vel- mocenské postavení říše a viděti své národy šťastnými a spokojenými. Tento dvojitý cil může býti dosažen jen současně. Velmocenské posta- vení a jednota říše nejsou totožné; naopal dosavadní státní organisace jest překážkou zemím, tvořícím rakouské soustáti. Překážiť jednotlivým národům, aby se rozvijely, jak toho vyžaduje jich blaho. Existence našeho soustátí bude ne- zbytnou jak pro nás, tak i pro Evropu jen tehdy, až národové této říše budou šťastnía spokojeni. Spokojenost a svoboda národů učiní teprve silnými a mocnými Rakousko i Uhry.
Ludv Praha Předlitavsko Evropa Rakousko Uhry
8 article
Němcům bude ovšem těžko zříci se moci, jíž za století přivykli. To bylo možno, dokud Ra- kousko bylo hlavou německého spolku; dnes už toho není. Jaký má tedy smysl němčina v našich nejdůležitějších institucích? Proč jsou armáda, dvůr a zahraničný úřad dosud výlučně ně- mecké? Státní organismus musí se přizpůsobit národům, tvořieím říši, jejich zvykům a tra- dicím, neboť nynější organisace, jež pod jmenem dualismu všechny nás tiži, nesplnila toho, cose od ní očekávalo. Dualismus musí být zvrácen. Nezmůzeme-li toho my Madařia Čechové — konči L. Čavolský — proved toto dílo věčná spravedlnost dějin která nedopustí, aby zmizeli ná- rodové, kteři chtějí žíti. Z Krakova, 23. prosince. (Po volbác haličských.) Zvolené dosud 54 poslancez Halič třídi »Glos Nar.« takto: 42 jsou Poláci, jeden je německý kolonista (Rotter), jeden inter nacionál (Dašinský), osm Rusů a dva židé (Byl a Seinfeld). Dle směru je 14 Poláků konserva tivných, 5 bezbarevných, 16 křesťanských demo kratů, 8 liberálů. Pokud se týče poměru polské delegace k české, píše »Gt. N.« »Porážka Rutovského současně ve dvou voleh- ních okresich je nejvýznamnějším zjevem této volební kampaně. Odnětí mandátu Rutovskému jest manifestací, které s radostí porozumějí naši pobratimci čeští a která značně znepokojí vládu dra. Körbra. Od této chvile nemůže býti pochyb- nosti, že země odsoudila zradu, které se do- pustila naše representace na svých přirozenýeh spojencích a že se domáhá obnovení česko polského přátelství.« Dle výpočtu »Gl. Nar. zvolení dosud poslanci polští jsou všichni prot politice Javorského a pro shodu česko-polskou až na osm liberálů (Rottera, Weigla, Greka Stviertňu, Bojku, Krempu, Olševského a Brei tera) a dvou nebo tři konservativců spolu s mi nistrem Pietakem.
Němec Čecho L Čavolský Glos Polák Rotter Dašinský Rus Javorskij Weigl Greco Stviertňa Bojku Krempa Olševský Brei tera Krakov Halič Nara
9 title
Politické zprávy zahraničné.
10 article
V Praze, 24. prosince.
Praha
11 article
Vojna ruská a jiná. Kdo má srdce v těle, trne nad ukrutnostm evropských vojsk v jižní Africe a Číně a styd se do dna duše za tu slavenou evropskou civi- lisaci, jež nese takové ovoce. Nikdy barbaršt národové v barbarských dobách nedopouštěli se tak chladnokrevného vyhlazování obyvatelstva, prohlášeného samovolně za nepřátelské, jako Němci v Čině a Angličané v jižní Africe. Známé listy německých vojínů z Číny do plněny jsou podobným listem anglického důstoj níka, zaslaným z jižní Afriky do Anglie, jejž nyní anglické listy uveřejňují. Kdyby tohoto očitého svědka nebylo, nikdo by neuvéřil, že generál anglické královny Arthun Paget byl s to potřísnit anglický vojenský prapor rozkazy, aby an- glické vojsko burské ženy, děti a starce mořilo hlady, neboť tím způsobem uspoří střeliva. Zajiste pravdu měl Krüger, když v Marsílii pravil do- pisovateli »PocciH«: »Já bojoval s mnohým barbary, ale za celý svůj život nezřel jsem takového barbarství, jaké provádějí anglická vojska. Stojí za to postaviti vedle sebe armádn rozkazy lorda Robertsa v Transvále a carem Mikulášem II. schválené rozkazy, dané generálu Grodekovu a admirálu Alexějevu. Angličané rozkazují: »Úroda, kteráž jes majetkem osob, bojujících proti nám, prohlašuje se za propadlou Jejímu Veličenstvu královně každému, kdo nechce věrnost královně porušiti zapovídá se kupovati jakékoli plodiny od osob které bojují proti nám«. Ukrásti, zpleniti je dovoleno, ale koupit zakázáno. Dále stojí v rozkazei »Přikazuje se sebrati všechny nepřátelské muže, byť nestáli v poli proti nám, nýbrž vy konávali na usedlostech a farmách práce hospo dáčské, jakož i jejich tažný dobytek a nezu staviti jim ničeho, čeho potřebuj k své obživě i práci. Hlídky musejí pro hledati všecky farmy a podati zprávu, jak roz kazu tohoto uposlechnuto.
Němec Angličan Arthun Paget Krüger Marsílie Robertsa Mikuláš Grodekův Alexějevo Hlídek Afrika Čína jižní Afrika Anglie Poccihlava
12 article
Ruský rozkaz: Pokojní obyvatelé, jejich obydlí a majetky musejí zůstati netknutými jak od našich hrdin- ných vojsk, tak i od kozáckého obyvatelstva. Nikdo se nesmí dopouštěti zby tečných ukrutností a drancování Boření měst, vsí, požáry mohou se připustit jen zřídka jako pokuta za těžké a krvavé ne- přátelství proti nám. Drancování, kdyb se ho dopustili naši vojáci neb kozáci, musí býti trestáno nej přísnějšími způsoby, mezi tim postavením vinníka před vojenský soud. Od obyvatelstva všecky po- třebnosti musejí býti pořádně koupeny a hotově zaplaceny. Voj- ska naše nechť jsou strašná v boji, strašná v Mandžurii tak, jako do- sud byla na všech bojištích, ale nechť jsou i lidská, a to nejen k pokojnému obyvateli nepřátel- ské země, nýbrž i knepříteli, na bojišti poraženému. Hned druhý den po vítězství naše vojska jsou povinna vstupovati s obyvatel- stvem v mirné poměry, jako se nám t dařívalo na Kavkaze a v Střední Asii. V jiném rozkaze předpisuje se: »Chlácholte obyvatelstvo a mějte je k tomu. aby se opět chopilo svých pokojných prací. Bděte, aby se mužstvo nedopou- štělo žádných násilí na obyvatel- stvu. Jakmile protivník váš da poslední výstřel, nesmíte ho již považovati za nepřítele a majetek i obyčeje jeho musejí vám býti tak nedotknutelny, jakoby vaše byly. Udržujte železnou rukou nejpřísnější kázeň, úplný vnitřní pořádek, vážnost k pokojnému obyvateli, útrp- nost k poraženému, šetrnost k cizímu majetku. Jaký to rozdil, jaká protiva mezi »civiliso- vanou Evropou« a »barbarským Ruskem!« Lze Rusy jen chváliti, že, kde mohou, odlučují se od takové »Evropy« a utvrzují v sobě ná zor, že jsou něco jiného, než »Evropa «.
Rus Kavkaz Asie Evropa Rusko
13 article
Rusko a Černá Hora. »Honoe BpM« píše: Dějiny Černé Hory jsou velmi poučny pro všecko jižní Slovanstvo Tento nečetný srbský lid, po tři věky hrdinn hájivší svobodu své vlasti, nejlépe pochopil význam Ruska pro Slovanstvo. Proto sympatie Černohorců k Rusku nikdy neselhaly a pokud mohli hájili i naše zájmy. Události ukázaly,že Černá Hora zvolila si pravou cestu, jež už k mnohému ji dovedla. Chrániti a pomáhat Černé Hoře vešlo v tradici ruských carů. Z stálé přátelství imperátoři ruští odpláceli Černé Hoře taktéž stálým přátelstvím, jež bylo ohlášeno světu památným připitkem Alexandra III. Nazvav knížete Nikolu svým věrným a jediným přítelem, Alexandr III. ukázal Slovanstvu, jak vysokými a obětavými city ruští carové spravují se ve svých skuteích. Petěrgofský přípitek nepozbyl platnosti ani přátelstvím s Francil. Černohorsk kníže jako dříve jest »jediným« přitelem Ruska. Těsné přátelství Ruska a Černé Hory nespočívá na smluvách, ani na společenství zájmův a ná rodního charakteru. Je to spolek příbuzných srdcí, jenž se nerozerve nikdy Kritické poměry v Kapsku Několik týdnů již jest tomu, kdy lord Roberts chlubně byl prohlásil, že válka jest u konce. Zatím nezdolán odpor Burů niv Oranžsku ni v Transvaalsku, nýbrž boj přene- šen Bury s úspěchem i do staré osady britské, Kapska. Zatím hlavně do Kapska severo-východní- ho. Sobotní sensační depeše zaznamenaly nad tož, že situace v severním Kapsku se velice zhor- šila. Sdělovaly, že burská jízdecká kolona přebrodila řeku Oranži, jež Kapsko dělí o Oranžska a že vtrhla na půdu kapskou.
Nikola Roberts Rusko Černá Hora Kapsko severní Kapsko Oranžsko Honoe BpM
14 article
Depeše ty neoznačily naprosto té chvíle také. kterým směrem postupuje tato kolona třetí Zdá se ale, že mezi pochodovou čárou prvé druhé kolony míří přes Venlerstor na Steyns- burg, aby tuto přerušily železniční spojení, jež vede severním Kapskem od východu k zá- padu. O koloně prvé známo jest, že překro- čivši řeku Oranži na severozápadním kout Kapska obrátila se ke Colesbergu, ale pak za- bočila k Filipstownu, odkud velmi blízko jes k veledůležité křižovatce železniční, opatřen také velikými zásobami válečnými, k Deaaru kteroužto stanicí probíhá trať z Kapského města na sever ke Kimberleyi a k Mafekingu vedoucí. Druhá pak kolona britská vnikla na půdu kap skou poněkud východněji a obrátila se k Burg hersdorpu. Smělost Burů nemá zajisté sobě rovné, rovněž ale tak chabost Angličanů, kteř až po sobotu nedovedli se postaviti žádnéz kolon burských, do Kapska vniknuvších. Nedo stává prý se při tom hlavně jízdy. Musí tato býti teprve z mateřské země do jižní Afriky po lodích vyslána. Posily ty mohou ale do jižní Afriky teprve v šesti týdnech přibýti, také jen podaří-li se ihned lodi získati. Fakt ten jest ale doznáním, že síly četn jizdy v jižní Aírice se nalezající jsou vyčer pány, zvláště ovšem hromadným hynutím kon- stva, jehož přece Anglie z Uher i odjinud do tisícův do jižní Afriky posílala. Žalostně mocný dojem činí také doprošo vání osad vládou anglickou, aby ponechaly vojsko své v jižní Africe po další tři měsíce Za okolností takových mají Burové nadějí nej- větší, že podaří se jim, nežli bude dost posí anglických po ruce, vznítiti v Kapsku vážný a trvalý odboj soukmenovců svých proti anglické suverenitě, — tím vážnější, jelikož obyvatel holandské národnosti tvoři tu obrovskou většinu proti Angličanům.
Angličan Kapsko Burg jižní Afrika Afrika Anglie Uhry
15 article
Ostatně Burové přecházejí k ofensivě ji i na jiných místech. Sobolní depeše noční oznamovaly, že ohrožují dokonce Kimberley v britském Bečuansku, známé to důležité stře disko démantových polí. Jiné pak zvěsti dokládaly, že vtrhly oddily burské znova již do Natalu, odkudž byly v létě na dobro ustoupily a že svedly tu u Gleneoe několik potyček s Angličany. Nechť i při tom všem Bury stihne v pravidelném boji truchlivá porážka, již ta okolnost, že nabyli znova dů- věry a zmužilosti, aby přešli od obrany opěe k útoku, jest pro Angličany neblahým zname- ním. A jest i svědectvím jasným o přímo ne obyčejné houževnatosti zdravého kmene toho kterýž jest s to vésti to drobné, ale účinne válčení tak dlouho, až se Anglie i finančně i vojensky zakrvácí. Zvýšení cel v Německu proti rakou skému a ruskému obilí. Zaznamenali jsme ji v telegramech hospodářských, že agrárníci do znali na jedné schůzi, že jest mezi nimi a hr Bülowem úmluva, že ela na hlavní druhy obiln mají býti v nových obchodních smlouvách zvý šena na 7 marek. Tyto dny jmenem agrárniků hr. Klinkowström sice popřel, že bylo by ně- jaké úmluvy formální, nieméně doznal, že on a hr. Bülow jsou stejného nazírání na tyto pro- blémy hospodářské, dodal pak dokonce, že agrár níci žádati budou jako minimum zvýšení cel na 713 marky. Nejnovějí sděluje » Köl. Volkszeitungs. orgán »středu«, rozhodující to strany v říšském sněmu německém, že strana tato ve svém celku jest ochotna z ohledu na poměry zemědělstv projeviti souhlas se zvýšením cel těch. D jaké výše — ve sdělení tom se ale ne- praví.
Burová Kimberley Angličan Bülow Bečuansko Natal Anglie Německo
16 article Demonstrace proti Zolovi.
Demonstrace proti Zolovi. Citovaný již námi protest proti amnesti Emila Zoly, autora zrovna tak mohutných ro mánů sociálních »Germinalu« a »Země«, jako i stejně chabých a nicotných projevů politických, — otevřený onen list, s nímž pan Zola opatrn počkal, až po odhlasování zákona o amnestii. nevzbudil v Paříži u veliké většiny obyvatelstva jejího žádného obdivu, tím méně nadšení. Pro- davači novin donucovali sice dreyfusovskou »Aurore«, v níž byl v sobotu otištěn, lidem skoro na každém nároží, ale vyvolali tím ihned také projevy opačného rázu. Ve studentské »čtvrti latinské« pozdravováni byli prodavač listů studentstvem voláním: »Pryč se Zolou Ať žije Ciugnet! Pryč s Andréem!« Na náměstí Medicis zkoupili studenti hojně listů těch a za- pálili je za stejných projevů. Policie ihned za- kročila a rozptýlila demonstranty. Tito táhli pak přes boulevardy, volajíce »Sláva armádě!« Výminky z amnestie. Sněmovna francouzská odhlasovala, jak již stručně sděleno, aby některé případy velezrády byly vyjaty z amnestie, vládou připravované. 1. Plukovník Piequart v záležitosti pošto ních holubů; 2. Esterházy ve všech případech, kromě aféry s »bordereau«; 3. Esterházy pro zadržení dokladu tak zv osvobozovacího, počinajícího slovy: »Canaille de D . . . s; 4. Du Paty de Clam, poněvadž vydal tente dokument Esterházovi; 5. Generál Gonse, jako chef vojenskéhe štábu v téže záležitosti; 6. Generál Boisdeffre taktéž v tomt případu
Zola Aurore Ciugnet Andrée Sláva armáda Esterházy Pat Gons Boisdeffre Paříž Na náměstí Canaille jít D Esterház
17 article Hospodářství Paříže.
Hospodářství Paříže. Po dlouhém rokování v obecní radě paříž ské byl konečně stanoven rozpočet. Jsou to ohromné obnosy, o jakých se u nás nikomu nezdálo. Příjmy obnášejí 353,368.315 franků. výdaje a zvláštní fondy 353,368.315 franků. V tomto obrovském výdaji obnáší rozpočet na školství 33,243.701 franků, a onen policejní prefektury 34 mill. fr., a co jest nej- zajímavější při všem tom, že zpravodaj končt svoji zprávu, řka, že finanění stav města Paříže jest výborný, a že obec má jmění, jež ob- náší 7 milliard. Papežská stolice a Francie. Římský zpravodaj agencie »Paris Nou- velles« oznamuje, že papež jest velice rozčilen protiklerikální politikou ministerstva- Waldeck- Rousseauova, že jest odhodlán veřejně i for- málně protestovati proti osnově zákona proti ře- holím, bezpochyby listem, jejž adresovati bude arcibiskupu pařížskému. Toto rozčilení Lva XIII.. jež sdílí také Collegium Saerum, bylo prý způ sobeno lehkověrností papežského nuncia Loren- zella. On to prý byl, jenž udržoval Vatikán v illusi, že projekt není opravdový a že bude uložen sad acta«; on prý stále ujišťoval, ž prý proticírkevní předlohy nejsou než pouhou pomůckou ministerstva vůči radikálům a socia- listům. Nebylo by proto nic divného, kdyby Mnsg. Lorenzelli byl odvolán a tak pykal i za kardinála Rampollu, jejž obviňují z velikého frankofilství. Že se spor přiostřuje, lze viděti z toho, že ač konsistoř zasedala, papež nejme- noval žádného francouzského biskupa. Ovšem neustoupí-li Vatikán, vláda uveřejní v úřadním listě jmenování vyvolených kandidátů biskup- ských beze všeho předehozího se dorozumění s tímskou kuril. Jednání takové by se ovšem shodovalo s konkordátem. Bylo by potom na vyvolených, aby hloděli si zjednati své bully z Říma.
Paris Na Rousseauův Lev XIII Saerum Loren Paříž Francie Waldeck Vatikán Řím
18 article Zúřadních zpráv.
Zúřadních zpráv. Věstník osobní. Komisarové dr. Ludvík Schneider, Josef Blabolil, Josef Lölf lera Gustav Scheybal jmenování byli od ministra financí finančními nadkomisary pro obvod finančního ředitelství zemského v království českém v Praze. Místo notáva uprázdněno je po zemřelém dr. J. Fuchsigovi v Ivančicích. Žádosti do 21. ledna komoře notárů v Brně, vypisující místo toto jen po německu. Osobní z věstníku ministerstva vy- učování. Ministr osvěty a vyucování schválil usnesení sboru professorů z filosofické fakulty na české universitě, jímž připuštěn byl dr. Josef Šusta za soukromého docenta všeobecných dějin středověku a nové doby. — Hlavní učitel na učitelském ústavě v Příbrami Emanuel Rulier jmenován byl členem zkušehní komise pro školy obecné a měšťanské v Příbrami na zbývající dobu. — Řídícím učitelům na obecných školách Tomáši Šobrovi v Husinci a Martinu Hornofovi v Pardubicích udělen byl název ředitelů. Asisteutka Anna Krčkova a po- mocná učitelka Adela Müllerova na textilní skole v Brně ustanoveny byly za učitelky Povýšeni byli do VII. třídy professoři : na gymnasiích: v Praze na akademickém Frant.
doktor Schneider Blabolil Lölf Scheybal J Fuchsig Šust Rulier Šobr Hornof Krčkův Adel Müllerův František Praha Ivančice Brno Příbram Pardubice učitelský ústav v Příbram
19 article
Prusík a Frant. Jeřábek; v Praze v Truhlářské ulici dr. Matěj Kovář; v Praze v Žitné ulici Jose Votruba, dr. Václav Hlavatý, Ant. Šetelik dr. Josef Pič; v Praze na Malé straně Joosť Včelák a Vilém Žabka; v Německém Brodě Ant. Vašák, Heřman Kratochvil, Adolf Prokop a Josel Forchheim; v Mladé Boleslavi Jan Weger; v Litomyšli Ant. Budinský a Frant. Dvořák; v Rychnově dr. Tomáš Kouřil, Antonin Žák Valer. Guggenberger; v Táboře Joseť Vy- cpálek; na Král. Vinohradech Dominik Čipera a Frant. Bílek; v Brně Josel Čech, Fr. Hájek a Jan Kapras; v Olomouci Fr. Štourač; ve Valašském Meziřící Frant. Čapek; v Přerově Frant. Oščádal, Jos. Šikola a Jan Piskač; — na realných a vyšších gymnasiích: v Praze dr. Jan Herzer; v Klatovech Jan Zelenka, Ví Ondrák. Josef Ošťádal a Josef Kacerovský; v Kolíně Josef Pírko; v Novém Bydžově Edvar Malý; v Příbrami Ant. Pánek a Matěj Pelnář na Smíchově Frant. Vajs, Josef Novák a dr Jaroslav Vlach: — na realkách: v Praze v Ječné ulici dr. Vílém Kurz a Vojtěch Paul us na Malé straně Karel Novotný a na Starém městě dr. Justin Prášek; v Jičíně Josef Vaněček Josef Kryšpín; v Karlíně Jan Nedoma, Karel Sýkora, Alcis Holman a Josef Štěpáne k v Králové Hradci Václav Ctibor, Frant. To nd a Josef Novotný; v Kutné Hoře Josef Zels v Pardubicích Václav Lavička, Antonin Kode a Frant. Malý: v Plzni Vojtěch Filipovský v Písku Tomáš Drůbek; v Rakovníku Jindřich Höhm: na Král. Vinohradech dr. Vikter Cintu la Václav ánský a Vincenc Ibl; v Brně Frant Martinek; — na učitelských ústavech- v Praze Bartoloměj Čihař; v Králové Hradci Edv Beránek; v Příbrami Josef Vacek, František Šlerka a Jan Klos.
Prusík František Jeřábek doktor Kovář Jose Votruba Hlavatá Josef píča Včelák Žabka Vašák Heřman Kratochvil Prokop Josel Forchheim Weger Budinská Dvořák Rychnův Kouřil Žák Guggenberger Joseť Král Čipera Bílek Hájek Kapras Štourač Čapek Oščádal Jos Šikola Piskač Herzer Zelenka Ondrák Ošťádal Kacerovská Pírka Edvar Malá Pánek Pelnář Vajs Novák Vlach Kurz Vojtěch Paul Novotná Prášek Vaněček Josef Kryšpín Nedoma Sýkora Alcis Holman Josef Štěpán Václav Ctibor Josef Lavička Antonina kód Malá Filipovský Drůbek Höhm Vikter ánský Ibl Martinek Čihař Edv Beránek Vacek Šlerka Klos Praha truhlářský ulice Žitná ulice německý Brod Mladá Boleslav Litomyšl Brno Přerov Klatovy Kolín Nový Bydžov Příbram Smíchov Jičín Karlín Hradec Kutná hoře Pardubice Plzeň Písek Rakovník Josel Čechy ústavv Praga
20 article
Věstník nčitelský. (Ze schůze českého odboru školní zemské rady 18. t. m.) Ustanoveni byli: na měšťanských školách Marie Šimova učitelkou v Králové Hradci a Vendelín Mattas učitelem v Plzenci; — na obecných školách: řídící m učiteli František Rataj ve Ktové (Turnov), Matě Minářů v Ouvalech (Český Brod), Antonín Marek v Starém Bozděchově (Pelhřimov) a Eman. Červený v Tuchoticiclt (Kutná Hora); učitelko u Božena Adamcova v Žižkově; učiteli Antonín Vejvoda v Chotovinách (Tábor), Ferd. Knápek v Duchcově, Václav Hák v Rovné (Nové město), Karel Konečný ve Staré Boleslavi, Otakar Erhart v Libní, Antonín Marčal ve Štěkni; podučitelkami Vincenca Karlíkova ve Slušticích a Jindřiška Slavíčkova v Stranníkách (Český Brod), Anna Čechova a Berta Viltova v Libni; podučiteli Alois Masel v Mnichovicích (Žižkov). Jaroslav Havránek v Líbez- nicích, Vojtěch Beneš ve Velkém Brázdimě a Ja Pivoňka v Troji (Karlín). Na trvalý odpočinek dáni byli řídící učitele Rud. Procházka v Praze a Josef Kobliž el v Telecí (Polička) a ředitel měšť. školy chlapecké Jan Švadlenk a na Smíchové,
Šimův Mattas Rataj Antonín Marek Bozděchův Eman Červená Tuchoticiclt Adamcův Vejvoda Knápek Hák Konečná Erhart Marčal Karlíkův Jindřišek Slavíčkův Čechův Viltův Masel Havránek Beneš Pivoňka Josef Kobliž Švadlenk Hradec Plzenec Ktová Turnov Český Brod Pelhřimov Kutná Hora Žižkov Chotoviny Tábor Ferd Duchcov Rovná Nová město Stará Boleslav Libeň Štěkeň Sluštice Stranníky Mnichovice Líbez Trója Karlín Praha Mata Minář
21 article Denní oznamovatel.
Denní oznamovatel. Na úterý, 25. prosince. Den od začátku roku 359, do konce roku 7. — Východ slunce o 8. hod. ráno, západ slunce o 3. hodině 59 min. odpol. Východ měsíce o 9. hod. 50 min. ráno, západ mě síce o 8. hodině 23 min. večer. Katolíků svátky: Narození Páně Evangelíků památné dni: Hod Boží vánoční. Pravoslavných: Spiridiona. 1649. vydán císařský patent, jímž se připomínaj všecka předešlá nařízení, týkající se náboženstv a schůzek kacířů. Na středu, 26. prosince. Den od začátku roku 360 do konce roku 6. — Východ slunce o 8. hodině ráno, západ slunce o 4. hodině 1 min. odpol. Východ měsíce o 9. hod. 50 min. dopol., západ měsíca o 8. hod. 23 min. večer. Katolíků svátky: Štěpána prvomuč. Evang. památné dni: Štépána mučen Pravoslavných: Eustr. a Ause. 1349. Karel IV. svěřil správu Moravy svému bralru Janu Jindřichovi.
Štěpán Karel Iva Jan Jindřich Morava
23 article
m. Z Vídně, 24. prosince. (Zvl. telgrm. »N. L.« Nejnižší tlak vzduchu 735 -740 mm. nad severním Ruskem, nejvyšší tlak vzduchu 775—770 mm. nad vých. Rakousko-Uherskem. Lze očekávati nestálé počasí, vět šinou deštivo a podmračno, v noe mra zv.
Vídeň Rusko RakouskoUhersko mm
24 article Hetsorolopická pozorování na rozhledně na Petřině
Hetsorolopická pozorování na rozhledně na Petřině 325 metrů nad mořem. Dne 23./24. prosince 1900 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp Tlakoměr. . 7839 735.0 735.7 Teploměr C. — 08 — 1.4 — 1.2 Vlhko .. . 88 92 zamra- zamra- Ohloha . . jasná čená čená
vlhko
25 article Síla větru . slabý slabý slabý
Síla větru . slabý slabý slabý Teplota nejvyšší ve stínu + 4.2. na slunci + 20.40. Teplota nejnižší ve stínu — 2.706 při zemi — 4. 50 Slunce svítilo 31/2 hod. Prům. rychlost větru za hod. v km 13.5 Srážky v mm 0.0.
26 article Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech. úterý 25. prosince. Začátek o 1/24. hod Ve prospěch chudých. Chudá holk a. Velká burleskní fraška se zpěvy o 6 odděleních od Lindaua a Krenna Začátek o 1/27. hod. Novinka! Poprvé na českém repertoiru: Pekla splozenci. Sensační hra o 9 obraz., dle anglického románu n psal J. Kühnl. Ve středu 26. prosince. Začátek o 1/24. hod Můj Vojtíšek. Obraz ze života o 4 jedn. od L'Arrongea. Začátek o 1/27. hod. Pan Náci, Fraška o 5 jedn. od Lindaua a Krenna.
Král J Kühnl Vojtíšek L Arronge Nák Fraško Krenn Pištěkův divadlo
27 article Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze Národní divadlo V úterý dne 25. prosince. Odpoledne o 3. hod. Ve prospěch Pensijního spolku členů sboru a orkestru Národního divadla ČEKANKY. Veselohra o 3 dějstvích. Napsal F. X. Svoboda. Režisér Josef Smaba. Listky pro toto představení prodávají se za ceny odpole- dnich představení nedělních. úterý, 25. prosince. Mimo předplacení Večer mimo předplacení ve prospěch Pensijního ústavu solistů Národního divadla Pád Arkuna. Zpěvohra o předehře »Helga« a třech dějstvích »Dargun«. Slova od Anežky Schulzové. Hudba o Zdeňka Fibicha. Režisér: Robert Polák. Dirigent: Karel Kovařovie Po prvním dějství »Darguna« přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 1/211. hod. V středu 26. prosince. Odpoledne o 3/43; hod. Byl jednou jeden král. Večer mímo předplacení Psohlavci. Svandovo divadlo na Smichove V úterý 25. prosince. Začátek o 1/24. hod. Dáma s kameliemi. Hra ze života pařížského o 4. jedn. od A. Dumasa ml. Začátek o 7. hod.: Válka v miru Veselohra o 5 jedn, od G. Mosera a F. Schönthana Ve středu 26. prosince. Začátek o 1/24. hod. Dáma od Maxima. Fraška o 3 jed. od G. Faydeaua. Přel. O. Nápravníková Začátek o 7. hod. 29918 Novinka! Poprvé na českém repertoiru: Mé mile Já. Báchorka pro lid o 3 jed. s předehrou »V oblacíche od E. Karlweise. Přel. K. Lier Denní prodej lístků u divadelní pokladny od 9—12 hod
Král Svoboda Smaba Helga Schulz Fibich Robert Polák Karel Kovařovie Dargun Psohlavec A Dumasa G Moser F Schönthan Fraško G Faydeau O Nápravníková Karlweis K Lier Praha národní divadlo národní divadlo Čekanka Svandovo divadlo
29 article Sl. městským a okresním zastupitelstvům
Sl. městským a okresním zastupitelstvům v království českém. Právě skončené zasedání sněmu královstv českého zklamalo opětně naděje úřadnictva samosprávného na upravení právních jeho po- měrů, jehož se již třicet šest let marně do- máhá. Úřadnietvo samosprávné vi ovšem dobře, že sněmu tohoto staroslavného království nebylc možno i při nejlepší vůli pánů poslanců pře ním našim vyhověti, a jest proto daleko toho, aby vinu nesplněných nadějí našich svalovalo na ně. Poněvadž však za nynějších neblahých po- litických poměrů, kdy sněmu tohoto království k důležitému jednání jeho ani potřebného času se neposkytuje, upravení právních poměrů našich o dohledné budoucnosti sotva stane se skutkem, obrací se v úctě podepsaná Jednota samospráv- ných úřadníků obecních i okresních v království českém na slavná městská a okresní zastupitel- stva s uetivou žádosti, aby, neohlížejíce se na faktory národu českému nepřátelské, uskutečnila v pravém pochopení významu samosprávy pro samostatnost a politický vývoj národa tužby naše jze své vlastní moci, a aby tudíž právní poměry úřadníků svých upravila dle vzorců za tím účelem Jednotou vypracovaných, ve kte- rýchžto vzorcích uložena jsou veškerá naše přání ve směru tomto zredukovaná na míru nejmenší. Vzorce uvedené na požádání ochotně zašle v úctě podepsaná Jednota.
30 article
Zároveň obracíme se na slavná městská a okresní zastupitelstva s uctivou žádostí, aby, přihlédnuvše k nynějším změněným drahotním poměrům, které výrazu svého nalezly i ve zvý- šených platech úřadníctva a služebnictva stát- ního, upravila služební požitky úřadníků svých tak, aby zabezpečovaly jim slušnou a samo- správy důstojnou existenci. Že požadavky naše tuto uvedené nejsou neskromnými a nesplnitelnými, toho důkazem jest pro nás i pro veřejnost potěšitelné faktum, že četné vynikající korporace samosprávné po- žadavkům našim jak co se týká upravení po- měrů právních, tak co se týká upravení poměrů hmotných s uznání hodnou ochotou a obětavostí již vyhověly; tyto skvělé příklady naplňují nás nadějí, že uctivá žádost naše zajisté nevyzní na prázdno. V Praze, 24. prosince 1900. Z výboru Jednoty samosprávných úřadníků obecních i okresních v království českém. Ant. Materka, JUDr. Jan Uchytil, jednatel. předseda. JUC. Fr. Kůrka, místopředseda. eoáche o nejtepšt Sampa niskié
Materka JUDr Uchytil František Kůrka Praha
31 article Právě vyšlá novinka!
Právě vyšlá novinka! K příjemnému pobavení se pro nastávající večery zimní vydalo Slovanské knihkupectví západočeské nakladatelství J. HOUSERA v Plzni utěšenou skladbu pro- skladatele Weine
J Houser Wein Plzeň západočeský nakladatelství
32 article
piano ve snadném slohu od
33 title
Zimní večer,
35 article
jenž charakterisuje nálady: 1. V lese. 2. Na siňkách. 3. Sirotek. 4. Pan učitel jde. 5. Babička usnula. 6. Ce- sta ze školy Pro výstižnou charakteristiku skladby této bylo nakladateli s mnohých stran doporučováno, by vydal ji též v úpravě německé za účelem většího rozšíření, než. on jest náhledu, že zarputilost Němců a židů v Čechách není tak mocná, aby jí podřídili vděčnost uměleckého požitku. 29690 Hodí se za dárek novoroční! Cena sešita o 18 stránkách pouze K z 40.
Němec Čechy
36 article Slovanské knihkupectví J. Honsera v Plzni
Slovanské knihkupectví J. Honsera v Plzni Velectěnén
J Honser Plzeň
37 article Emanuelu Vonkovi,
Emanuelu Vonkovi, hotelieru na Kladné, k dnešním ct. jmeninám zdraví, štěstí, spokojenost k tomu též i peněz hojnost. To Vám přejí z hloubí srdce M. V., A. V., B. S., M. R
Vonk M V B S