1
masthead
25. prosince 1900.
2
masthead
II. Příloha „Národnich Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. prosince. (Po sněmech.
Kratičké parlamentní intermezzo v době ne
obmezeného panování paragrafu čtrnáctého skon
čilo za všeobecného jásotu německého centrali
stického tisku, při němž nesměl ovšem scházel
ani orgán hr. Goluchovského, jehož srdce, a
tkví v těle slovanském, umí bíti jen v souhlase
s Němci. Maličká Dalmacie, kterou čtyřicet let
důsledně zanedbávali a odkopávali, nalezla pří-
ležitost, kdy mohla promluviti i své rozhodující
slovo a promluvila k ostatním rakouským zemím
tak, jak tyto až dosud mluvivaly k ní. Ná-
sledky záporného veta dalmatského sněmu
ueflíme nejvíc ovšem my na severu Rakouska —
v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, v Haliči;
ale ono veto má i tu dobrou stránku, že uká
zalo nanovo, jak nesmyslno jest, chlit všechny
rakouské národy a země oblékat do stejné
uniformy. Votum dalmatské není tedy porážkou
myšlenky autonomní, nýbrž naopak porážkou
centralismu, poněvadž smysl toho vota je ten-
že kořaleční přirážka nemá pro Dalmacii an
zdaleka toho významu (výnesla by jí asi
30.000 zl.), jako pro země severní a proto,
šlo-li vládě o provedení onoho návrhu, neměla
je činiti závislým od shodného usnesení všech
17 sněmů.
V tom smyslu vyslovují se i listy polské.
»Dz. Pol.« praví: »Kdyby se rozšířila samo-
správa, každá země našla by si pramen důchodo
bez tak složité mašinerie, jakou jest junet im
17 sněmů. Byl to způsob netoliko centralistický
nýbrž vzniklý mimo to ještě z bankrotu ústřed
ního parlamentu, tedy choroba centralismu
Kovati z toho zbraň proti autonomii — k tomu
jest už opravdu třeba neslýchané drzosti . . .«
Němec
Dz
Pol
Praha
Dalmacie
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
6
article
Krakovský »Czas« opakuje své podezření, že
vládě vlastně ani nešlo o provedení kořaleční
předlohy, poněvadž by ji nebyla odložila až na
poslední dni roku. Od 8. června měla dosti
času ke svolání sněmů, chtéla-li provésí svůj
návrh. Neučinila toho, ač si musila býti vědoma,
že některé sněmy se dojista vzeprou vládnímu
návrhu. Je-li tedy sanace zemských flnancí opět
na čas zmařena, spadá veškera vina za to na
vládu. »Czas« slibuje, že zmaření kořaleční při-
rážky nebude jen jediná věc, kterou polská
delegace ve Vidni připomene vládě. Polskou
delegaci možno prý právem nazývati pilířem
státu, ale nikoli piliřem každ
vlády. K tomu sluší si připomenouti, že
polské kolo v příští říšské radě bude rozhodovati
skoro o 70 hlasechl
7
article
V Praze, 24. prosince. (Nový projev
posl. Čavolského.) Člen uherské strany
neodvislosti Ludv. Čavolský, známý svými sym-
patiemi pro státní právo koruny české, zaslal
vídeňské »Inform.« list, týkající se nynějších
volebních zápasů v Předlitavsku. Pisatel opětuje,
že jeho přátelé se zvláštní účastí sledují ná
rodní snahy české a sice nejen proto, že takový
národ, jako jest český, jenž má tak velikou
historickou minulost a který tolik krvácel pro
svobodu, má právo, aby jeho státní samostat-
nost byle obnovena, nýbrž také proto, že k on-
soTrdace států, stojlctch po
žezlem Jeho Veličenstva, je ne
myslitelna bez uspokojení národ
českého. Panovník dle mínění pisatelova ne-
může míti jiného cíle, než zabezpečiti vel-
mocenské postavení říše a viděti své národy
šťastnými a spokojenými. Tento dvojitý cil může
býti dosažen jen současně. Velmocenské posta-
vení a jednota říše nejsou totožné; naopal
dosavadní státní organisace jest překážkou zemím,
tvořícím rakouské soustáti. Překážiť jednotlivým
národům, aby se rozvijely, jak toho vyžaduje
jich blaho. Existence našeho soustátí bude ne-
zbytnou jak pro nás, tak i pro Evropu jen
tehdy, až národové této říše budou šťastnía
spokojeni. Spokojenost a svoboda národů učiní
teprve silnými a mocnými Rakousko i Uhry.
Ludv
Praha
Předlitavsko
Evropa
Rakousko
Uhry
8
article
Němcům bude ovšem těžko zříci se moci, jíž
za století přivykli. To bylo možno, dokud Ra-
kousko bylo hlavou německého spolku; dnes už
toho není. Jaký má tedy smysl němčina v našich
nejdůležitějších institucích? Proč jsou armáda,
dvůr a zahraničný úřad dosud výlučně ně-
mecké? Státní organismus musí se přizpůsobit
národům, tvořieím říši, jejich zvykům a tra-
dicím, neboť nynější organisace, jež pod jmenem
dualismu všechny nás tiži, nesplnila toho, cose
od ní očekávalo. Dualismus musí být
zvrácen. Nezmůzeme-li toho my Madařia
Čechové — konči L. Čavolský — proved
toto dílo věčná spravedlnost dějin
která nedopustí, aby zmizeli ná-
rodové, kteři chtějí žíti.
Z Krakova, 23. prosince. (Po volbác
haličských.) Zvolené dosud 54 poslancez
Halič třídi »Glos Nar.« takto: 42 jsou Poláci,
jeden je německý kolonista (Rotter), jeden inter
nacionál (Dašinský), osm Rusů a dva židé (Byl
a Seinfeld). Dle směru je 14 Poláků konserva
tivných, 5 bezbarevných, 16 křesťanských demo
kratů, 8 liberálů. Pokud se týče poměru
polské delegace k české, píše »Gt. N.«
»Porážka Rutovského současně ve dvou voleh-
ních okresich je nejvýznamnějším zjevem této
volební kampaně. Odnětí mandátu Rutovskému
jest manifestací, které s radostí porozumějí naši
pobratimci čeští a která značně znepokojí vládu
dra. Körbra. Od této chvile nemůže býti pochyb-
nosti, že země odsoudila zradu, které se do-
pustila naše representace na svých přirozenýeh
spojencích a že se domáhá obnovení česko
polského přátelství.« Dle výpočtu »Gl. Nar.
zvolení dosud poslanci polští jsou všichni prot
politice Javorského a pro shodu česko-polskou
až na osm liberálů (Rottera, Weigla, Greka
Stviertňu, Bojku, Krempu, Olševského a Brei
tera) a dvou nebo tři konservativců spolu s mi
nistrem Pietakem.
Němec
Čecho
L Čavolský
Glos
Polák
Rotter
Dašinský
Rus
Javorskij
Weigl
Greco
Stviertňa
Bojku
Krempa
Olševský
Brei
tera
Krakov
Halič
Nara
9
title
Politické zprávy zahraničné.
10
article
V Praze, 24. prosince.
Praha
11
article
Vojna ruská a jiná.
Kdo má srdce v těle, trne nad ukrutnostm
evropských vojsk v jižní Africe a Číně a styd
se do dna duše za tu slavenou evropskou civi-
lisaci, jež nese takové ovoce. Nikdy barbaršt
národové v barbarských dobách nedopouštěli se
tak chladnokrevného vyhlazování obyvatelstva,
prohlášeného samovolně za nepřátelské, jako
Němci v Čině a Angličané v jižní Africe.
Známé listy německých vojínů z Číny do
plněny jsou podobným listem anglického důstoj
níka, zaslaným z jižní Afriky do Anglie, jejž
nyní anglické listy uveřejňují. Kdyby tohoto
očitého svědka nebylo, nikdo by neuvéřil, že
generál anglické královny Arthun
Paget byl s to potřísnit anglický
vojenský prapor rozkazy, aby an-
glické vojsko burské ženy, děti a
starce mořilo hlady, neboť tím
způsobem uspoří střeliva. Zajiste
pravdu měl Krüger, když v Marsílii pravil do-
pisovateli »PocciH«: »Já bojoval s mnohým
barbary, ale za celý svůj život nezřel jsem
takového barbarství, jaké provádějí anglická
vojska.
Stojí za to postaviti vedle sebe armádn
rozkazy lorda Robertsa v Transvále a carem
Mikulášem II. schválené rozkazy, dané generálu
Grodekovu a admirálu Alexějevu.
Angličané rozkazují: »Úroda, kteráž jes
majetkem osob, bojujících proti nám, prohlašuje
se za propadlou Jejímu Veličenstvu královně
každému, kdo nechce věrnost královně porušiti
zapovídá se kupovati jakékoli plodiny od osob
které bojují proti nám«.
Ukrásti, zpleniti je dovoleno, ale koupit
zakázáno.
Dále stojí v rozkazei
»Přikazuje se sebrati všechny nepřátelské
muže, byť nestáli v poli proti nám, nýbrž vy
konávali na usedlostech a farmách práce hospo
dáčské, jakož i jejich tažný dobytek a nezu
staviti jim ničeho, čeho potřebuj
k své obživě i práci. Hlídky musejí pro
hledati všecky farmy a podati zprávu, jak roz
kazu tohoto uposlechnuto.
Němec
Angličan
Arthun Paget
Krüger
Marsílie
Robertsa
Mikuláš
Grodekův
Alexějevo
Hlídek
Afrika
Čína
jižní Afrika
Anglie
Poccihlava
12
article
Ruský rozkaz:
Pokojní obyvatelé, jejich obydlí a majetky
musejí zůstati netknutými jak od našich hrdin-
ných vojsk, tak i od kozáckého obyvatelstva.
Nikdo se nesmí dopouštěti zby
tečných ukrutností a drancování
Boření měst, vsí, požáry mohou se připustit
jen zřídka jako pokuta za těžké a krvavé ne-
přátelství proti nám. Drancování, kdyb
se ho dopustili naši vojáci neb
kozáci, musí býti trestáno nej
přísnějšími způsoby, mezi tim
postavením vinníka před vojenský
soud. Od obyvatelstva všecky po-
třebnosti musejí býti pořádně
koupeny a hotově zaplaceny. Voj-
ska naše nechť jsou strašná v boji,
strašná v Mandžurii tak, jako do-
sud byla na všech bojištích, ale
nechť jsou i lidská, a to nejen
k pokojnému obyvateli nepřátel-
ské země, nýbrž i knepříteli, na
bojišti poraženému. Hned druhý
den po vítězství naše vojska jsou
povinna vstupovati s obyvatel-
stvem v mirné poměry, jako se nám t
dařívalo na Kavkaze a v Střední Asii.
V jiném rozkaze předpisuje se:
»Chlácholte obyvatelstvo a mějte je k tomu.
aby se opět chopilo svých pokojných prací.
Bděte, aby se mužstvo nedopou-
štělo žádných násilí na obyvatel-
stvu. Jakmile protivník váš da
poslední výstřel, nesmíte ho již
považovati za nepřítele a majetek
i obyčeje jeho musejí vám býti tak
nedotknutelny, jakoby vaše byly. Udržujte
železnou rukou nejpřísnější kázeň, úplný vnitřní
pořádek, vážnost k pokojnému obyvateli, útrp-
nost k poraženému, šetrnost k cizímu majetku.
Jaký to rozdil, jaká protiva mezi »civiliso-
vanou Evropou« a »barbarským Ruskem!« Lze
Rusy jen chváliti, že, kde mohou, odlučují se
od takové »Evropy« a utvrzují v sobě ná
zor, že jsou něco jiného, než »Evropa «.
Rus
Kavkaz
Asie
Evropa
Rusko
13
article
Rusko a Černá Hora.
»Honoe BpM« píše: Dějiny Černé Hory
jsou velmi poučny pro všecko jižní Slovanstvo
Tento nečetný srbský lid, po tři věky hrdinn
hájivší svobodu své vlasti, nejlépe pochopil
význam Ruska pro Slovanstvo. Proto sympatie
Černohorců k Rusku nikdy neselhaly a pokud
mohli hájili i naše zájmy. Události ukázaly,že
Černá Hora zvolila si pravou cestu, jež už
k mnohému ji dovedla. Chrániti a pomáhat
Černé Hoře vešlo v tradici ruských carů. Z
stálé přátelství imperátoři ruští odpláceli Černé
Hoře taktéž stálým přátelstvím, jež bylo ohlášeno
světu památným připitkem Alexandra III. Nazvav
knížete Nikolu svým věrným a jediným přítelem,
Alexandr III. ukázal Slovanstvu, jak vysokými
a obětavými city ruští carové spravují se ve
svých skuteích. Petěrgofský přípitek nepozbyl
platnosti ani přátelstvím s Francil. Černohorsk
kníže jako dříve jest »jediným« přitelem Ruska.
Těsné přátelství Ruska a Černé Hory nespočívá
na smluvách, ani na společenství zájmův a ná
rodního charakteru. Je to spolek příbuzných
srdcí, jenž se nerozerve nikdy
Kritické poměry v Kapsku
Několik týdnů již jest tomu, kdy lord
Roberts chlubně byl prohlásil, že válka jest
u konce. Zatím nezdolán odpor Burů niv
Oranžsku ni v Transvaalsku, nýbrž boj přene-
šen Bury s úspěchem i do staré osady britské,
Kapska. Zatím hlavně do Kapska severo-východní-
ho. Sobotní sensační depeše zaznamenaly nad tož,
že situace v severním Kapsku se velice zhor-
šila. Sdělovaly, že burská jízdecká kolona
přebrodila řeku Oranži, jež Kapsko dělí o
Oranžska a že vtrhla na půdu kapskou.
Nikola
Roberts
Rusko
Černá Hora
Kapsko
severní Kapsko
Oranžsko
Honoe BpM
14
article
Depeše ty neoznačily naprosto té chvíle také.
kterým směrem postupuje tato kolona třetí
Zdá se ale, že mezi pochodovou čárou prvé
druhé kolony míří přes Venlerstor na Steyns-
burg, aby tuto přerušily železniční spojení, jež
vede severním Kapskem od východu k zá-
padu. O koloně prvé známo jest, že překro-
čivši řeku Oranži na severozápadním kout
Kapska obrátila se ke Colesbergu, ale pak za-
bočila k Filipstownu, odkud velmi blízko jes
k veledůležité křižovatce železniční, opatřen
také velikými zásobami válečnými, k Deaaru
kteroužto stanicí probíhá trať z Kapského města
na sever ke Kimberleyi a k Mafekingu vedoucí.
Druhá pak kolona britská vnikla na půdu kap
skou poněkud východněji a obrátila se k Burg
hersdorpu. Smělost Burů nemá zajisté sobě
rovné, rovněž ale tak chabost Angličanů, kteř
až po sobotu nedovedli se postaviti žádnéz
kolon burských, do Kapska vniknuvších. Nedo
stává prý se při tom hlavně jízdy. Musí tato
býti teprve z mateřské země do jižní Afriky
po lodích vyslána. Posily ty mohou ale do
jižní Afriky teprve v šesti týdnech přibýti, také
jen podaří-li se ihned lodi získati.
Fakt ten jest ale doznáním, že síly četn
jizdy v jižní Aírice se nalezající jsou vyčer
pány, zvláště ovšem hromadným hynutím kon-
stva, jehož přece Anglie z Uher i odjinud do
tisícův do jižní Afriky posílala.
Žalostně mocný dojem činí také doprošo
vání osad vládou anglickou, aby ponechaly
vojsko své v jižní Africe po další tři měsíce
Za okolností takových mají Burové nadějí nej-
větší, že podaří se jim, nežli bude dost posí
anglických po ruce, vznítiti v Kapsku vážný
a trvalý odboj soukmenovců svých proti anglické
suverenitě, — tím vážnější, jelikož obyvatel
holandské národnosti tvoři tu obrovskou většinu
proti Angličanům.
Angličan
Kapsko
Burg
jižní Afrika
Afrika
Anglie
Uhry
15
article
Ostatně Burové přecházejí k ofensivě ji
i na jiných místech. Sobolní depeše noční
oznamovaly, že ohrožují dokonce Kimberley
v britském Bečuansku, známé to důležité stře
disko démantových polí.
Jiné pak zvěsti dokládaly, že vtrhly oddily
burské znova již do Natalu, odkudž byly v létě
na dobro ustoupily a že svedly tu u Gleneoe
několik potyček s Angličany. Nechť i při tom
všem Bury stihne v pravidelném boji truchlivá
porážka, již ta okolnost, že nabyli znova dů-
věry a zmužilosti, aby přešli od obrany opěe
k útoku, jest pro Angličany neblahým zname-
ním. A jest i svědectvím jasným o přímo ne
obyčejné houževnatosti zdravého kmene toho
kterýž jest s to vésti to drobné, ale účinne
válčení tak dlouho, až se Anglie i finančně
i vojensky zakrvácí.
Zvýšení cel v Německu proti rakou
skému a ruskému obilí. Zaznamenali jsme ji
v telegramech hospodářských, že agrárníci do
znali na jedné schůzi, že jest mezi nimi a hr
Bülowem úmluva, že ela na hlavní druhy obiln
mají býti v nových obchodních smlouvách zvý
šena na 7 marek. Tyto dny jmenem agrárniků
hr. Klinkowström sice popřel, že bylo by ně-
jaké úmluvy formální, nieméně doznal, že on
a hr. Bülow jsou stejného nazírání na tyto pro-
blémy hospodářské, dodal pak dokonce, že agrár
níci žádati budou jako minimum zvýšení cel na
713 marky. Nejnovějí sděluje » Köl. Volkszeitungs.
orgán »středu«, rozhodující to strany v říšském
sněmu německém, že strana tato ve svém celku
jest ochotna z ohledu na poměry zemědělstv
projeviti souhlas se zvýšením cel těch. D
jaké výše — ve sdělení tom se ale ne-
praví.
Burová
Kimberley
Angličan
Bülow
Bečuansko
Natal
Anglie
Německo
16
article
Demonstrace proti Zolovi.
Demonstrace proti Zolovi.
Citovaný již námi protest proti amnesti
Emila Zoly, autora zrovna tak mohutných ro
mánů sociálních »Germinalu« a »Země«, jako
i stejně chabých a nicotných projevů politických,
— otevřený onen list, s nímž pan Zola opatrn
počkal, až po odhlasování zákona o amnestii.
nevzbudil v Paříži u veliké většiny obyvatelstva
jejího žádného obdivu, tím méně nadšení. Pro-
davači novin donucovali sice dreyfusovskou
»Aurore«, v níž byl v sobotu otištěn, lidem
skoro na každém nároží, ale vyvolali tím ihned
také projevy opačného rázu. Ve studentské
»čtvrti latinské« pozdravováni byli prodavač
listů studentstvem voláním: »Pryč se Zolou
Ať žije Ciugnet! Pryč s Andréem!« Na náměstí
Medicis zkoupili studenti hojně listů těch a za-
pálili je za stejných projevů. Policie ihned za-
kročila a rozptýlila demonstranty. Tito táhli pak
přes boulevardy, volajíce »Sláva armádě!«
Výminky z amnestie.
Sněmovna francouzská odhlasovala, jak již
stručně sděleno, aby některé případy velezrády
byly vyjaty z amnestie, vládou připravované.
1. Plukovník Piequart v záležitosti pošto
ních holubů;
2. Esterházy ve všech případech, kromě
aféry s »bordereau«;
3. Esterházy pro zadržení dokladu tak zv
osvobozovacího, počinajícího slovy: »Canaille
de D . . . s;
4. Du Paty de Clam, poněvadž vydal tente
dokument Esterházovi;
5. Generál Gonse, jako chef vojenskéhe
štábu v téže záležitosti;
6. Generál Boisdeffre taktéž v tomt
případu
Zola
Aurore
Ciugnet
Andrée
Sláva armáda
Esterházy
Pat
Gons
Boisdeffre
Paříž
Na náměstí
Canaille jít D
Esterház
17
article
Hospodářství Paříže.
Hospodářství Paříže.
Po dlouhém rokování v obecní radě paříž
ské byl konečně stanoven rozpočet. Jsou to
ohromné obnosy, o jakých se u nás nikomu
nezdálo. Příjmy obnášejí 353,368.315 franků.
výdaje a zvláštní fondy 353,368.315 franků.
V tomto obrovském výdaji obnáší rozpočet
na školství 33,243.701 franků, a onen
policejní prefektury 34 mill. fr., a co jest nej-
zajímavější při všem tom, že zpravodaj končt
svoji zprávu, řka, že finanění stav města Paříže
jest výborný, a že obec má jmění, jež ob-
náší 7 milliard.
Papežská stolice a Francie.
Římský zpravodaj agencie »Paris Nou-
velles« oznamuje, že papež jest velice rozčilen
protiklerikální politikou ministerstva- Waldeck-
Rousseauova, že jest odhodlán veřejně i for-
málně protestovati proti osnově zákona proti ře-
holím, bezpochyby listem, jejž adresovati bude
arcibiskupu pařížskému. Toto rozčilení Lva XIII..
jež sdílí také Collegium Saerum, bylo prý způ
sobeno lehkověrností papežského nuncia Loren-
zella. On to prý byl, jenž udržoval Vatikán
v illusi, že projekt není opravdový a že bude
uložen sad acta«; on prý stále ujišťoval, ž
prý proticírkevní předlohy nejsou než pouhou
pomůckou ministerstva vůči radikálům a socia-
listům. Nebylo by proto nic divného, kdyby
Mnsg. Lorenzelli byl odvolán a tak pykal i za
kardinála Rampollu, jejž obviňují z velikého
frankofilství. Že se spor přiostřuje, lze viděti
z toho, že ač konsistoř zasedala, papež nejme-
noval žádného francouzského biskupa. Ovšem
neustoupí-li Vatikán, vláda uveřejní v úřadním
listě jmenování vyvolených kandidátů biskup-
ských beze všeho předehozího se dorozumění
s tímskou kuril. Jednání takové by se ovšem
shodovalo s konkordátem. Bylo by potom na
vyvolených, aby hloděli si zjednati své bully
z Říma.
Paris Na
Rousseauův
Lev XIII
Saerum
Loren
Paříž
Francie
Waldeck
Vatikán
Řím
18
article
Zúřadních zpráv.
Zúřadních zpráv.
Věstník osobní. Komisarové dr. Ludvík
Schneider, Josef Blabolil, Josef Lölf lera
Gustav Scheybal jmenování byli od ministra
financí finančními nadkomisary pro obvod finančního
ředitelství zemského v království českém v Praze.
Místo notáva uprázdněno je po zemřelém
dr. J. Fuchsigovi v Ivančicích. Žádosti do 21. ledna
komoře notárů v Brně, vypisující místo toto jen po
německu.
Osobní z věstníku ministerstva vy-
učování. Ministr osvěty a vyucování schválil
usnesení sboru professorů z filosofické fakulty na
české universitě, jímž připuštěn byl dr. Josef Šusta
za soukromého docenta všeobecných dějin středověku
a nové doby. — Hlavní učitel na učitelském ústavě
v Příbrami Emanuel Rulier jmenován byl členem
zkušehní komise pro školy obecné a měšťanské
v Příbrami na zbývající dobu. — Řídícím učitelům
na obecných školách Tomáši Šobrovi v Husinci
a Martinu Hornofovi v Pardubicích udělen byl
název ředitelů. Asisteutka Anna Krčkova a po-
mocná učitelka Adela Müllerova na textilní skole
v Brně ustanoveny byly za učitelky
Povýšeni byli do VII. třídy professoři : na
gymnasiích: v Praze na akademickém Frant.
doktor
Schneider
Blabolil
Lölf
Scheybal
J Fuchsig
Šust
Rulier
Šobr
Hornof
Krčkův
Adel Müllerův
František
Praha
Ivančice
Brno
Příbram
Pardubice
učitelský ústav v Příbram
19
article
Prusík a Frant. Jeřábek; v Praze v Truhlářské
ulici dr. Matěj Kovář; v Praze v Žitné ulici Jose
Votruba, dr. Václav Hlavatý, Ant. Šetelik
dr. Josef Pič; v Praze na Malé straně Joosť Včelák
a Vilém Žabka; v Německém Brodě Ant. Vašák,
Heřman Kratochvil, Adolf Prokop a Josel
Forchheim; v Mladé Boleslavi Jan Weger;
v Litomyšli Ant. Budinský a Frant. Dvořák;
v Rychnově dr. Tomáš Kouřil, Antonin Žák
Valer. Guggenberger; v Táboře Joseť Vy-
cpálek; na Král. Vinohradech Dominik Čipera
a Frant. Bílek; v Brně Josel Čech, Fr. Hájek
a Jan Kapras; v Olomouci Fr. Štourač; ve
Valašském Meziřící Frant. Čapek; v Přerově Frant.
Oščádal, Jos. Šikola a Jan Piskač; — na
realných a vyšších gymnasiích: v Praze
dr. Jan Herzer; v Klatovech Jan Zelenka, Ví
Ondrák. Josef Ošťádal a Josef Kacerovský;
v Kolíně Josef Pírko; v Novém Bydžově Edvar
Malý; v Příbrami Ant. Pánek a Matěj Pelnář
na Smíchově Frant. Vajs, Josef Novák a dr
Jaroslav Vlach: — na realkách: v Praze
v Ječné ulici dr. Vílém Kurz a Vojtěch Paul us
na Malé straně Karel Novotný a na Starém městě
dr. Justin Prášek; v Jičíně Josef Vaněček
Josef Kryšpín; v Karlíně Jan Nedoma, Karel
Sýkora, Alcis Holman a Josef Štěpáne k
v Králové Hradci Václav Ctibor, Frant. To nd
a Josef Novotný; v Kutné Hoře Josef Zels
v Pardubicích Václav Lavička, Antonin Kode
a Frant. Malý: v Plzni Vojtěch Filipovský
v Písku Tomáš Drůbek; v Rakovníku Jindřich
Höhm: na Král. Vinohradech dr. Vikter Cintu la
Václav ánský a Vincenc Ibl; v Brně Frant
Martinek; — na učitelských ústavech-
v Praze Bartoloměj Čihař; v Králové Hradci Edv
Beránek; v Příbrami Josef Vacek, František
Šlerka a Jan Klos.
Prusík
František
Jeřábek
doktor
Kovář
Jose Votruba
Hlavatá
Josef píča
Včelák
Žabka
Vašák
Heřman Kratochvil
Prokop
Josel Forchheim
Weger
Budinská
Dvořák
Rychnův
Kouřil
Žák
Guggenberger
Joseť
Král
Čipera
Bílek
Hájek
Kapras
Štourač
Čapek
Oščádal
Jos
Šikola
Piskač
Herzer
Zelenka
Ondrák
Ošťádal
Kacerovská
Pírka
Edvar Malá
Pánek
Pelnář
Vajs
Novák
Vlach
Kurz
Vojtěch Paul
Novotná
Prášek
Vaněček
Josef Kryšpín
Nedoma
Sýkora
Alcis Holman
Josef Štěpán
Václav Ctibor
Josef
Lavička
Antonina kód
Malá
Filipovský
Drůbek
Höhm
Vikter
ánský
Ibl
Martinek
Čihař
Edv Beránek
Vacek
Šlerka
Klos
Praha
truhlářský ulice
Žitná ulice
německý Brod
Mladá Boleslav
Litomyšl
Brno
Přerov
Klatovy
Kolín
Nový Bydžov
Příbram
Smíchov
Jičín
Karlín
Hradec
Kutná hoře
Pardubice
Plzeň
Písek
Rakovník
Josel Čechy
ústavv Praga
20
article
Věstník nčitelský. (Ze schůze českého
odboru školní zemské rady 18. t. m.) Ustanoveni
byli: na měšťanských školách Marie Šimova
učitelkou v Králové Hradci a Vendelín Mattas učitelem
v Plzenci; — na obecných školách: řídící m
učiteli František Rataj ve Ktové (Turnov), Matě
Minářů v Ouvalech (Český Brod), Antonín Marek v
Starém Bozděchově (Pelhřimov) a Eman. Červený
v Tuchoticiclt (Kutná Hora); učitelko u Božena
Adamcova v Žižkově; učiteli Antonín Vejvoda
v Chotovinách (Tábor), Ferd. Knápek v Duchcově,
Václav Hák v Rovné (Nové město), Karel Konečný
ve Staré Boleslavi, Otakar Erhart v Libní, Antonín
Marčal ve Štěkni; podučitelkami Vincenca
Karlíkova ve Slušticích a Jindřiška Slavíčkova v
Stranníkách (Český Brod), Anna Čechova a Berta
Viltova v Libni; podučiteli Alois Masel
v Mnichovicích (Žižkov). Jaroslav Havránek v Líbez-
nicích, Vojtěch Beneš ve Velkém Brázdimě a Ja
Pivoňka v Troji (Karlín).
Na trvalý odpočinek dáni byli řídící učitele Rud.
Procházka v Praze a Josef Kobliž el
v Telecí (Polička) a ředitel měšť. školy chlapecké
Jan Švadlenk a na Smíchové,
Šimův
Mattas
Rataj
Antonín Marek
Bozděchův
Eman
Červená
Tuchoticiclt
Adamcův
Vejvoda
Knápek
Hák
Konečná
Erhart
Marčal
Karlíkův
Jindřišek
Slavíčkův
Čechův
Viltův
Masel
Havránek
Beneš
Pivoňka
Josef Kobliž
Švadlenk
Hradec
Plzenec
Ktová
Turnov
Český Brod
Pelhřimov
Kutná Hora
Žižkov
Chotoviny
Tábor
Ferd
Duchcov
Rovná
Nová město
Stará Boleslav
Libeň
Štěkeň
Sluštice
Stranníky
Mnichovice
Líbez
Trója
Karlín
Praha
Mata Minář
21
article
Denní oznamovatel.
Denní oznamovatel.
Na úterý, 25. prosince. Den od začátku roku
359, do konce roku 7. — Východ slunce o 8. hod.
ráno, západ slunce o 3. hodině 59 min. odpol.
Východ měsíce o 9. hod. 50 min. ráno, západ mě
síce o 8. hodině 23 min. večer.
Katolíků svátky: Narození Páně
Evangelíků památné dni: Hod Boží vánoční.
Pravoslavných: Spiridiona.
1649. vydán císařský patent, jímž se připomínaj
všecka předešlá nařízení, týkající se náboženstv
a schůzek kacířů.
Na středu, 26. prosince. Den od začátku roku 360
do konce roku 6. — Východ slunce o 8. hodině
ráno, západ slunce o 4. hodině 1 min. odpol.
Východ měsíce o 9. hod. 50 min. dopol., západ
měsíca o 8. hod. 23 min. večer.
Katolíků svátky: Štěpána prvomuč.
Evang. památné dni: Štépána mučen
Pravoslavných: Eustr. a Ause.
1349. Karel IV. svěřil správu Moravy svému bralru
Janu Jindřichovi.
Štěpán
Karel Iva
Jan Jindřich
Morava
23
article
m. Z Vídně, 24. prosince. (Zvl. telgrm. »N. L.«
Nejnižší tlak vzduchu 735 -740 mm. nad severním
Ruskem, nejvyšší tlak vzduchu 775—770 mm. nad
vých. Rakousko-Uherskem.
Lze očekávati nestálé počasí, vět
šinou deštivo a podmračno, v noe
mra zv.
Vídeň
Rusko
RakouskoUhersko
mm
24
article
Hetsorolopická pozorování na rozhledně na Petřině
Hetsorolopická pozorování na rozhledně na Petřině
325 metrů nad mořem.
Dne 23./24. prosince 1900
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp
Tlakoměr. . 7839 735.0 735.7
Teploměr C. — 08 — 1.4 — 1.2
Vlhko .. . 88 92
zamra- zamra-
Ohloha . . jasná čená čená
vlhko
25
article
Síla větru . slabý slabý slabý
Síla větru . slabý slabý slabý
Teplota nejvyšší ve stínu + 4.2.
na slunci + 20.40.
Teplota nejnižší ve stínu — 2.706
při zemi
— 4. 50
Slunce svítilo 31/2 hod.
Prům. rychlost větru za hod. v km 13.5
Srážky v mm 0.0.
26
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
úterý 25. prosince.
Začátek o 1/24. hod
Ve prospěch chudých.
Chudá holk a.
Velká burleskní fraška se zpěvy o 6 odděleních
od Lindaua a Krenna
Začátek o 1/27. hod.
Novinka! Poprvé na českém repertoiru:
Pekla splozenci.
Sensační hra o 9 obraz., dle anglického románu n
psal J. Kühnl.
Ve středu 26. prosince.
Začátek o 1/24. hod
Můj Vojtíšek.
Obraz ze života o 4 jedn. od L'Arrongea.
Začátek o 1/27. hod.
Pan Náci,
Fraška o 5 jedn. od Lindaua a Krenna.
Král
J Kühnl
Vojtíšek
L Arronge
Nák
Fraško
Krenn
Pištěkův divadlo
27
article
Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo
V úterý dne 25. prosince.
Odpoledne o 3. hod.
Ve prospěch Pensijního spolku členů sboru a orkestru
Národního divadla
ČEKANKY.
Veselohra o 3 dějstvích. Napsal F. X. Svoboda.
Režisér Josef Smaba.
Listky pro toto představení prodávají se za ceny odpole-
dnich představení nedělních.
úterý, 25. prosince.
Mimo předplacení
Večer mimo předplacení ve prospěch Pensijního
ústavu solistů Národního divadla
Pád Arkuna.
Zpěvohra o předehře »Helga« a třech dějstvích
»Dargun«. Slova od Anežky Schulzové. Hudba o
Zdeňka Fibicha.
Režisér: Robert Polák. Dirigent: Karel Kovařovie
Po prvním dějství »Darguna« přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/211. hod.
V středu 26. prosince.
Odpoledne o 3/43; hod.
Byl jednou jeden král.
Večer mímo předplacení
Psohlavci.
Svandovo divadlo na Smichove
V úterý 25. prosince.
Začátek o 1/24. hod.
Dáma s kameliemi.
Hra ze života pařížského o 4. jedn. od A. Dumasa ml.
Začátek o 7. hod.:
Válka v miru
Veselohra o 5 jedn, od G. Mosera a F. Schönthana
Ve středu 26. prosince.
Začátek o 1/24. hod.
Dáma od Maxima.
Fraška o 3 jed. od G. Faydeaua. Přel. O. Nápravníková
Začátek o 7. hod.
29918
Novinka! Poprvé na českém repertoiru:
Mé mile Já.
Báchorka pro lid o 3 jed. s předehrou »V oblacíche
od E. Karlweise. Přel. K. Lier
Denní prodej lístků u divadelní pokladny od 9—12 hod
Král
Svoboda
Smaba
Helga
Schulz
Fibich
Robert Polák
Karel Kovařovie
Dargun
Psohlavec
A Dumasa
G Moser
F Schönthan
Fraško
G Faydeau
O Nápravníková
Karlweis
K Lier
Praha
národní divadlo
národní divadlo Čekanka
Svandovo divadlo
29
article
Sl. městským a okresním zastupitelstvům
Sl. městským a okresním zastupitelstvům
v království českém.
Právě skončené zasedání sněmu královstv
českého zklamalo opětně naděje úřadnictva
samosprávného na upravení právních jeho po-
měrů, jehož se již třicet šest let marně do-
máhá. Úřadnietvo samosprávné vi ovšem dobře,
že sněmu tohoto staroslavného království nebylc
možno i při nejlepší vůli pánů poslanců pře ním
našim vyhověti, a jest proto daleko toho, aby
vinu nesplněných nadějí našich svalovalo na ně.
Poněvadž však za nynějších neblahých po-
litických poměrů, kdy sněmu tohoto království
k důležitému jednání jeho ani potřebného času
se neposkytuje, upravení právních poměrů našich
o dohledné budoucnosti sotva stane se skutkem,
obrací se v úctě podepsaná Jednota samospráv-
ných úřadníků obecních i okresních v království
českém na slavná městská a okresní zastupitel-
stva s uetivou žádosti, aby, neohlížejíce se na
faktory národu českému nepřátelské, uskutečnila
v pravém pochopení významu samosprávy pro
samostatnost a politický vývoj národa tužby
naše jze své vlastní moci, a aby tudíž právní
poměry úřadníků svých upravila dle vzorců za
tím účelem Jednotou vypracovaných, ve kte-
rýchžto vzorcích uložena jsou veškerá naše
přání ve směru tomto zredukovaná na míru
nejmenší. Vzorce uvedené na požádání ochotně
zašle v úctě podepsaná Jednota.
30
article
Zároveň obracíme se na slavná městská
a okresní zastupitelstva s uctivou žádostí, aby,
přihlédnuvše k nynějším změněným drahotním
poměrům, které výrazu svého nalezly i ve zvý-
šených platech úřadníctva a služebnictva stát-
ního, upravila služební požitky úřadníků svých
tak, aby zabezpečovaly jim slušnou a samo-
správy důstojnou existenci.
Že požadavky naše tuto uvedené nejsou
neskromnými a nesplnitelnými, toho důkazem
jest pro nás i pro veřejnost potěšitelné faktum,
že četné vynikající korporace samosprávné po-
žadavkům našim jak co se týká upravení po-
měrů právních, tak co se týká upravení poměrů
hmotných s uznání hodnou ochotou a obětavostí
již vyhověly; tyto skvělé příklady naplňují nás
nadějí, že uctivá žádost naše zajisté nevyzní
na prázdno.
V Praze, 24. prosince 1900.
Z výboru Jednoty samosprávných úřadníků
obecních i okresních v království českém.
Ant. Materka, JUDr. Jan Uchytil,
jednatel.
předseda.
JUC. Fr. Kůrka,
místopředseda.
eoáche o
nejtepšt Sampa niskié
Materka
JUDr
Uchytil
František
Kůrka
Praha
31
article
Právě vyšlá novinka!
Právě vyšlá novinka!
K příjemnému pobavení se pro nastávající večery
zimní vydalo
Slovanské knihkupectví
západočeské nakladatelství
J. HOUSERA v Plzni
utěšenou skladbu pro-
skladatele Weine
J Houser
Wein
Plzeň
západočeský nakladatelství
32
article
piano ve snadném slohu od
35
article
jenž charakterisuje nálady: 1. V lese. 2. Na siňkách.
3. Sirotek. 4. Pan učitel jde. 5. Babička usnula. 6. Ce-
sta ze školy
Pro výstižnou charakteristiku skladby této bylo
nakladateli s mnohých stran doporučováno, by vydal
ji též v úpravě německé za účelem většího rozšíření,
než. on jest náhledu, že zarputilost Němců a židů
v Čechách není tak mocná, aby jí podřídili vděčnost
uměleckého požitku.
29690
Hodí se za dárek novoroční!
Cena sešita o 18 stránkách pouze K z 40.
Němec
Čechy
36
article
Slovanské knihkupectví J. Honsera v Plzni
Slovanské knihkupectví J. Honsera v Plzni
Velectěnén
J Honser
Plzeň
37
article
Emanuelu Vonkovi,
Emanuelu Vonkovi,
hotelieru na Kladné,
k dnešním ct. jmeninám
zdraví, štěstí, spokojenost
k tomu též i peněz hojnost.
To Vám přejí z hloubí srdce
M. V., A. V., B. S., M. R
Vonk
M V
B S