Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

25. prosince 1900.

4

Číslo 355.

5 article

stavů a zájmů. (Tak jest!) Kdyby tento plán se vládě z části aspoň podařil, bylo by to pro politické postavení našeho národa velkou, pováž- livou a pro celou budouenost nebezpečnou chy- bou. (Tak jest! Hlučný souhlas.) A proto vydáno hned v počátku vole heslo na sjednocení veškerých sil v našem ná- rodě v jediný politický tábor (Pochvala.) a prolo také zahájena akoe kompromisní ve snaze, aby všem stavům vedlo se dobře; nebylo prot žádně politické překážky, aby vyjednávalo se se sdružením zemědělců a s národním děl- nictvem. »Ať se mluví cokoli,« praví řečník, »i my všichni právě tak, jako ti, kteří hlásají to plnými ústy, měme na tom zájem, aby hospodářské sociální interensy rolnictva, živnostnietva a děl- nictva stejně hájeny a podporovány byly, poněvadž všechný tyto vrstvy tvoří národ a národ jes zdráv a silný jen tehdy, když zdlravá a silná jest kuždá část. (Výborně! Potlesk.) Vstoupil jame v toto jednání s plnou nadějí, že podni- káme skutek vlastenecký a dobrý a podnes toho litujeme, že nevedlo k cíli.

6 article

Volby volitelů jsou již skončeny a dle je jich výsledku lze míti za to, že národní strana svobodomyslná jakožto strana, která represen- tuje veškery vrstvy národa, vyjde z tohoto vo- lebního zápasu jako vítěz k žalu a zármutku těch, kteří čekali, že vyjde z nich rozbita ohrožena. (Souhilas.) Přes to však, že jsem o tom přesvědčen, používám této příležitosti, abych ještě v tomto okamžiku stranu rolnickou vyzval, aby od to- hoto volebního zápasu upustila. (Výborně !) Vedení národního dělnietva odůvodňuje svůj krok, že jest nutno, aby jmenovalo kan- didáty nikoli k vůli mandátu, nýbrž k vůl propagandě, aby seslabena byla strana sociálně demekraticeká.« Řečník poukazuje, čeho s pomocí strany svobodomyslné při volbách volitelů v ohledu tomto decileno a praví, že není tudíž třeba. aby při volbě poslanců strana národní ho děl- ničtva a svobodomyslná vedly mezi sebou zápas.

7 article

Zejména u strany agrární není k tomu při- činy. Tato ovšem myslí, že musí vystoupit proti straně svobodomyslné, poněvadž, jak praví po 3 leta neobhájila zájmy rolnické. Výtka tato jest nespravedliva, poněvadž jest dobře známo. že za posledních tří let se v parlamentě ná- sledkem obstrukce nie nevyřizovalo. Jest ne- spravedlivo, činiti poslancům výčitky, že nedělal to, co absolutně udělati nemohli, a že se jim vyčítá, že nic neudělali, v okamžiku, když se od nich žádá, aby parlament byl práce ne- schopným. (Souhlas.) Říci: »to nesmíš dělatia a na druhé straně mu vyčítati, že to nedělal jest při nejmenším neslušné a nemístné. Appell na svornost při volbách činí řečník proto, že by se velice rád dočkal, aby vládu naše nepřálele zklamalo spoléhání, že když daji nám k nim dlouhou dobu, že sami mezi sebou se popereme, seslabíme a poskytneme tak za- lostný obraz mravního a politického úpadku celého národa. (Tak jest!) Řečník jest přesvědčen, že každý jedno- tlivec bude přihlížeti k velkým oněm cílům, k kterým náš národ konečně dospěti musí, má-li v této zemi býti zabezpečena jeho existence, že každý, kdo bude zkoumati svou hrutf a svě- domi, položí si otázku, zdali jest nyní vhodná doba k tomu, abvchom mezi sebou vedli boje o to, zdali pan X nebo pan Y jest poslancem. nebo jestli pan A nebo pan B více dovode sli biti voličstvu. (Výborně !) A jak často objevil se nám smutný obraz. že když takovýto zápas dlouho trvá, že najdou ze v obkličené posádce nespokojenci, kteří ne dbají společného nepřítele, vyčítají špatné vůd- covství a vnášejí do ní spory, ačkoli viděli často. že za obléhání nepřílelem připravila si posádka porážky tím, že nebyla jednotna a svorna. (Sou- hlas.) Obraz tento musí nám tanouti na mysli

8 article

(Výborně !); i my jsme takovou posádkou, ob- kličenou se všech stran a nesmíme nepříteli otevřiti brány. (Výborně ! Potlesk.) Pravili se, že jest jedno, že i ti, kteři zvolí se proti národní straně svobodomyslné, budou v opposicí proti vládě, pak není předce zapotřebí, aby se volili, protože jest to totéz a jedná se jen o osoby. Kdlo však sleduje po- litické boje a vývoj lidských vášní, ví, že ta- kově semeno ponenáhlu klíčí, roste a stává se stromem. (Souhlas.) A proto, pokračuje řečník, nedbejte toho. nepokladejte nynější volby do říšské rady za nie jiného, nežli že byla vám učiněna otázka, na kterou se žádá odpověď. Jest možno, žen hluché dunění přehlušované hromovým rachotem — ledovec praská, puká. A nejzujímavější zjev ledovcové mlýny! Voda táním na povrchu povstalá stéká ma lými stružkami v ručeje. Ty pojí se v sjlné, do puklin se říticí potoky. Do puklin spadly balvany s morén anebo dostaly se tam znenáhla do ledu se zabořujíce. Balvany otáčejí se na skalnatém dně, vymilají ve spodině kotly, samy pak ohla- zují, obrušují se v ledovcově žernovy. Kotly jsou krásně vyhlazené, rozměrů velmi nestejných nezřídka se spirálovitými závíty, padá-li potok do kotlů šikmým směrem. Největší z ledov sových mlejnků dosud známých ukazuje se v tak zvané »ledovcové zahradě« v Lucernu Je 9.5 m. hluboký a má 8 m. v průměru Dnen na sedle Malojském je sice hlubší (11 m.), ale měří toliko 6 m. v průměru. Spadne-li do kotlu více balvanů, výmílaji na dně menší nové kotliky Pohled na pracující mlýn ledovcový bud úžas. Je cosi lajemného, neuvěřitelného v po- hledu na činnost centového kamene, který v po byb uveden přírodní silou a s pravidelnosti stroje bez přestání oběh svůj vykonžvá.

9 article

Osvělloní jeskyně Bossonské je hanebně V jistých vzdálenoslech vytesány jsou do stěn výklenky a v těch blikají oharky milliových svi- ček. Za světla elektrického jevila by se jeskyně v krásách čarovných. Nelze pochybovati, že k osvěllení elektrickému dojde. Třeba ovšem v úvahu vzíti, ze spolu s le- dovcem celá jeskyně se pohybuje a vypočítuti. kdy postoupí až k čelu ledovcovému a roztaje Překvapující je teplota jeskyně: teplomě můj ukazoval plných + 6° R.l Kraje ledovce jsou z pravidla vyklenuty od reflexu paprsků slunečních. Dal odl kraj našim nepřátelům, kterým silný, povný, od- hodlaný a důsledný národ jest překážkou dosa- žení jejich plánů, podaří, rozraziti náš jednotný šik a způsobiti u nás domácí válku. Tak zní olázka a ti, kteří chtějí, aby s našemu nepříteli dala odpověď důstojná a vážná. srovnávající se s prospěchem našeho národa, odpovědí: »To v českém národě není možno. český národ toho nepřipustí, český národ tomu zabrání a český národ, jsa dbalým vlastních zájmů, každý takový pokus musí v zárodku po- tlačiti.« (Výborně !) A tyto vánky, větry a vichřice, které k nám z Vídně často vanou, nějsou pro nás směro- datnými. Dnes jest to však pro nás lhostejno dnes volbami musí býti podán důkaz, že český národ na dráze, kterou nastoupil za dos žením svých práv politických a jažykovýcha své státní a národní samostatnosti, ať děje se cokoli, vytrvá a zůstane tak dlouho, až přimkne se k nim vítězství. (Hlučná pochvala a potlesk.) Pan posl. Filip Bečvář, vzdav díky z kandidaturu, praví, že po řeči p. dra. Herolda pokládá zbytečným, by mluvil o tom, jaké sta- novisko a směr na říšské radě se zaujme. Stane se tak na základě programu strany svo- bodomyslné. V nynějším boji zachovají se po- slanci, jak vyžadovati bude prospěch národa.

Bečvář Vídeň

10 article

(Výborně! Potlesk.) Také p. posl. dr. Pacák promluvil jen kratší řeč, a poukazuje k tomu, že na čtvrtel dne 27. t. m. svolává na 10. hodinu do za- sedací síně čáslavské radnice schůzi volitel IV. kurie, obmezil se v celku jen na dvě věci Odpověděl na otázku, jakou taktiku zaujmou poslanci, až přijdou na říšskou radu, že budou dělati politiku, jež by prospěla národu a ško- dila našim nepřátelům. (Výborně ! Potlesk.) Druhou věcí, kterou uvádí, jest, že je přá- ním vídeňských kruhův, aby česká delegace ne- příšla do Vídně pevna a sesilena a také naš mnepřátelé nalehali na vládu, by podporovala od- bojné kandidatury. Bylo to uvedeno v jejich žurnálech a řečník to také ve vídeňských kru- zích slyšel zcela určitě. V dalším vyvrací výtku, jakoby čeští poslane byli zanedbali zájmy živnostenské a rolnické. Řečník končí přáním, by voličí odpovědě volebním lístkem tak, jak žádá toho zájem ná roda, což dle vědomi a svědomí zajisté učiní (Hlučná pochvala a potlesk.) Pan Kálal, řídici školy z Bučovic, táže se, jaké stanovisko zaujímají češlí poslane v otázce zkrácení školní návštěvy a omezen vynčování. Obecní tajemník p. Milinovský pouk zuje, že naše rolnictvo šlo vždy do hoje jako harcovníci a statečně bojovalo, jak žádal toh prospěch národa a že není třeba ani dnes klást mu na srdce vlastenecké povinnosti (Výborně Potlesk), neboť zachová se také tak. (Výborně Potlesk.) Pan posl. dr. Herold odpovídá p. Kálalovi že otázka tato není aktuální, neboť na nějakou změnu školní návštěvy a omezení vyučování se vůbec nepomýšlí a praví, že strana svobodo- myslná, která pokládá co nejširší vzdělání ná- roda za jednu z nejdůležitějších podmínek, má na tom zájem, aby skola prospívala, mláde pokud možno nejvíce se vzdělávala a učitelnm poskytla se možnost, by mohli zdárně působiti.

doktor Pacák Kálal Herold Vídeň Bučovice strana svoboda

11 article

(Výborně!) Pan posl. dr. Pacák odpověděl na dotaz p. Kostkana v příčině kartelů, načež p. dr Věšín navrhl resoluci: Pokládáme za účel nynějšího volebního zá- pusu, aby jednak celý národ mohutným pro- jevem odmitnul pokus učiněný vládlou v zájmu německé nadvlády na roztříštění a zlomení spravedlivého odporu národa našeho a jeho poselstva proti bezpráví, jednak aby položen byl spolehlivý základ dalšího vytrvalého, jed notného postupu za splněním našich snah jež trvale směřují za státním právem, rovnoprávností národn a nedílností vlasti, za duch o- ním i hospodářským rozvojem celého národa. Proto okražujeme se proti neprozre- telným a skodným popudům o- středivým, jmenovitě stav o ským, které míjíce zdravých citů odborného sdružování, pevnost národního sva z uvolňuj! a jeho konečný úspěch celkový ohrožují. Souhlasíme s dosavadním postupem českého poselstva, které poctivě a čestně, rozvážne i rozhodně věci naší hájilo a bohdá i uhájí užívajíe prostredků nejúčinnějších i nejostrej

doktor Pacák Kostkan Věšín

12 article

naopak má ledovec povrch prohloubený. Počá- tečný výstup na Bossen zvláště je strmý; ve svah vtesána tu řada stupiňků ne větších stopy lidské. Spolehl jsem příliš na okuj svých stře- vícův a pustil se po nich. Uprostřed však jsem poznal, že hřeby se ohladily a neposkytují zá- doucí bezpečnosti. Jediný nepodařený krok jsem dole. Na štěstí pozoroval mě nesnáze podnikavý Chamonisean, jenž vedle fotografa prodával vlněné ponožky řídce jako síť pletené, zvláště pro chůzi na zdejším ledu vyráběné. Ihned nabídl mi pár za 1 fr. a přichvátav obouvá mi je přes me střevíce. Chůze v nich je úplně bezpečna. Lze tak i dosti příkré pahorky z ledu slézti. Je totiž zdejší led na povrchu drsný od stálého vypa- řování. Vystoupiv nahoru, kráčím zprvu po zaku- laceném hřbetě poněkud šourem. Srázy nedo- volují přímou chůzi. Na konci třeba zabočiti na svah opětně stupínky uschůdněný. Oběne sice v pochybnosti jsem o směru cesty, ale spo- lečnost přede mnou chvilemi ze spousty ledu se vynoří a kroky mé napravuje. V brzku je do- háním. Čítá osm hlav, dam i pánův, a má průvodčího.

13 article

Slunce zapadá zá losy nad levou morénou se zelenajícími, papreky jeho nebodají již, dámy zbylečné zohyzdily si tváře ledovcovou mnst pluti jejich siubá záře jeho neuškodi. Všichn zlráme vzhůru ke strmým výšinám Mont Blanku ikde v oblacích se ztrácí cesta vzhůru po ledove k hostinei dos Grands Mulets (3057 m). Znáteční cesta do Chamonixa vede lesem Hustý drobný déšť nás chytil a než jsm do Chamonixa došli, promokli jsme důkladně. lojdo illvao a úožeaž hi al ších, dokud nebude národní cti dostiučiněn a dokud nebudou dány nepochybné záruky spravedlivého ukojení tužeb našich. Důsledně prohlašujeme za kandidáty k na- stávajícím volbám dosavadní poslanee své pp. Filipa Bcěváře, dra. Herožd a dra. Facáka a o jejich z volení se přičiníme. (Výborně!) Rosoluce tato schválena všemi prot jedinému hlasu, načež schůze předsedou panem drem. Zimmrem vřelým doslovem za- končena.

Bcěvář Mont Blanc Grand Mulets

14 article Schůze v Golčově Jeníkově.

Schůze v Golčově Jeníkově. Také druhá schůze, kterou svolali posl dr. Herold, dr. Pacák a Bečváří na ne dělní odpoledne a sice do Golčova J elne kova, měla vážný a důstojný průběh. Zahájil ji v zasedací síni radnice starosta města, lékárník p. Thon, vřelým appellem na svornost, načež promluvil p. posl. dr. Herold. Děkoval předem za jmenování čestným mě- šťanem a zabýval se pak delší dobu líčenín našeho národního zápasu od let šedesátých centralistického úsilí a snahy, obmeziti právo- moc sněmů, načež uvedl příčiny posledního velkého odporu Němectva a probral německé choutky po nadvládě a státní řeči německé Ideály frakce Němců, jichž heslo »Los von Rom« znamená ve skutečnosti pryč od Vídně a Rakouska, sahají za hranice této říše a ona nevidi nežli Velkoněmecko, jehož částí byly by také země koruny české atd. A německé ob strukci hodila se přičiněním vlivá domácíeh i zahraničních jazyková nařízení jako kořist Vyličív českou obstrukci a rozpuštění říšsk rady, zmínil se řečník o nadějích vládyv volby v Čechách appelloval pak na svornost. Slova jeho provázena byla častou po- chvalou a souhlasem.

doktor Herold Pacák Golčův Thon Němec Los Rom Golčův Jeníkov Vídeň Rakousko Velkoněmecko Čechy J elne

15 article

Posl. pan Bečvář pojednal též o roz- pínavých ehoutkách Němců a jejich následcích. o našem boji s nimi, kárá stavovské třídění u nás a praví, že každý uzná, že malé hospo- dářské vymoženosti a některé tukové výhody by našemu národu byly málo platny, kdyby náro byl politicky a národně ullnčen. (Souhlas.) Pr výhody hospodářské nujdeme působiště na zem- ském sněmu. (Výborně 1) Posl. pan dr. Pacák pojednává o boji mezi centralismem a snalumi autonomistickými které dostávají se v popředí, jen když Jocifuj se Rakousko v tísni. Zabýval se též vládou hr. Badena a pokračoval až k rozpuštění říšské rady a novým volbám strany, které neprohlédly při nich plány vlády, jmenovaly své kandidáty. (Tak jest.) Řečník dotýků se i otázky, jak zachovají se poslanci ve Vídni a konči za všeobecné po chvaly. Když nikdo se ku slovu nehlásil, vyzval předseda schůze, starosta p. Thon, voliče, b volili přítomné tři poslance a přeje jejich pů sobení všeho zdaru. (»Na zdar!« Potlesk.) V soukromém rozhovoru zodpověděli pak pp. poslanci několik dotazů, jež k nim volič- učiněny.

Posl Bečvář Němec doktor Pacák Baden Thon Rakousko Vídeň

16 article

Voličská schůze v Zásmukách. Na neděli dne 22. t. m. svolána byla do Zásmu schůze voličů a volitelů samosprávného okresu kou- řimského, na níž představil se jako kandidát národní strany svobodomyslné pro manďát říáského posla- nectví p. Jan Barták, zemský poslanec v Kališti Schůze, jež zahájena byla přesně o 10. hod. dopol. byla velmi četně navštívena voličslvem kurie obei venkovských i zvolenými již pp. voliteli. Předsedal jí p. A. Šál, okresní starosta kouřimský a obecní starosta ze Zásmuk. Uvítal shromážděné srdečně představil p. Bartáka a udělil mu slovo. Posl. Barták upřímnými, nehledanými slovy a sympatickým způsobem úzkostlivě se vyhýbaje každé plané frázi, vyložil svůj program; je to vše- obecně známý program národní strany svobodomy slné. Řečník potom zmínil se o důvodech své kan didatury a výložil hlavní složky nynější politické si tuace, trvající od jejího rozpuštění, jakož i záměry jež vláda připoulala k nastávajíeím volbám. Byl způsobena dlouhá kampaň volební, jen aby byl zí- skán pro jisté veličiny čas k rozvratné práci v řa- dach voličstva. Zdá se, že jistí li živlové na- děje vlády nezklamali: lid se na některých místoc tříští. Vůči tomu poukázal řečník na nebezpečí. které s mnoha stran hrozí a které nejlepší muže ná- roda přinutilo, že z nejhlubšího přesvědčení volnjí všechen lid do jednotného šiku k obraně vlasti a ná- roda i k dobývání našich požadnvků národních, po- litických, kulturních i hospodářských.

Barták Posl Zásmuky

17 article

Rečník pak přechází k boji, který zahájila strana agrární. Rulnictvo v ní se nalezující myslí, že snáze dojde splnění svých tužeb, půjde-li cestou svou, od- dělenou od cest, kterými se berou ostatní vrstv národa. Strůjcové strany agrární ženou rolnictvo do menšiny v národě. Je však na bíle dni, že taková menšina mnohem méně může působiti a provést nežli celek. Poslanci národní strany svobodomyslné věnoval všem otázkám rolnickým plnou pozornost, což po- Ivrditi musejí ti čtyři poslanci strany agrární, kte se jako hosté účastnili porad rolnického odboru po slanců svobodomyslných a proti jeho činnosti ne- činili námitek. Musili také poznati, že poslancům rolníkům kteří jsou součástí národní strany svobodomyslné jedná se o to, by věc českého rolnictva stala se zá težitostí v šeho českého lidu, by jednomyslně byla hájena, tak aby nikdo neutrpěl újmy.

18 article

Nebezpečí, národ náš ohrožující, neminulo, na- opák roste, a proto všickni věrní synové českého národa musejí se seřaditi kol společného praporu v společný šik. Každé seslabení tohoto šiku je sesla- hením lidu vůbec. Abych k takové roli se pro- půjčil — končí řečník — toho nikdo ode mne ne- žádej. Vážná doba volá všecky k vážným povinno- stem, a kdyby každý svoji povinnost nevyplnil, ne- stál by národ náš na výši doby. Pak také nepříte snáze by nás přemohl, kdežto, půjdeme-li svorn vpřed, má spravedlivá věc českého národa větší na- dějí v konečné vítězství. (Hlučný souhlas.) Agrárník p. Čejka z Libodřic, který od počátku schůze se suplatňoval« různými výkřiky, útočil proti dosavadním českým poslancům. Zde klasobran z jeho řeči: »Mladočeši se nestarali o zlepšení zem- ských financí«, »odhlasovali (D) rakousko-uherské vy- rovnání«, »učitele nechali stát přede dveřmi«. Z toh n z podobných »důvodů« p. Čejka vyvodil důsledky že mají býti voleni poslanci, »kteří znají naše poža davky a nedají si vázati ruce kázní klubovní«. N konec doporučil kandidaturu p. Hrubého.

Čejka Hrubý Libodřice

19 article

Po řeči p. Čejky, jež měla souhlas hrstky jeho stranníků, povstal posl. p. Retták a jeho výtky místo od místa vyvrátil. Vylíčil všecku positivní práci poslanců národní strany svobodomyslné ve pprospěch stavu rolnického, zmíniv se zejmena o snížení kontin- gentu daně pozemkové a o snížení převodních po- platků, odmítl nepravdivé tvrzení, že čeští poslanci odhlasovali rakousko uherskévyrovnání, které dosud provisorně bylo uplatňováno pověstným článkem 14. Rečník praví pak: »Jsem také rolníkem a v národní střaně svobodomyslné trvám v přesvědčení, že věc českěto rolnictva je v ní dobře opatřena!« Řečník je přivržencem dokonalé organisace rolnictva: žádá však organisaci věcnou, praktickou a odbor- nou, nikoli plané politické spolkařenl. Doporučuje hlavně soustavnou organisaci druž stevní ve všech směrech. Kdo nyní šik rolnictva rozbíjí, ukládá si ob rovskou zodpovědnost, kterou řečník by na své svě domí neuvalil. (Výborně ! Potlesk.) Pan Rančák, majitel obchodní školy v Praze a realit v okresu kouřimském, tedy volič v této skupině, ujal se z vlastního popudu slova a v dlouhě řeči vyvracel výtky, ve schůzi učiněné. Na konec do poručil kandidaturu poslance pana Bartáka. Řeč pana Rančáka byla provázena souhlasem s jedné strany, odporem s druhé. Chvílemi docházelo ke hlučným scénám, na kterých hrál prim p. Čejka Předseda okresní starosta pan Šál byl nucen ne- sčetněkráte jej napomínati a začasté volati k pořádku Na to hlásil se o slovo kandidát strany agrárn pan E. J. Hrubý, který průběhem schůze se do- stavil a předsedajícímu starostovi panu Šálo v sděloval, že do téže soukromé místnosti svolánaje na půl 11. hod. dopolední schůze strany agrární.

Čejka Rančák Barták šál E J Hrubá Šála Praha

20 article

Pan starosta rovněž soukromě ukázal prostě n schiůzi, která se právě koná. Pan Hrubý zůstal n schůzi této a když řada dříve přihlášených řečníků byla vyčerpána, obdržel slovo. Řeč jeho byla snůškou štvavých agitačních fráz a bohopustých nepravd. Pan Hrubý je kaudidátem nové strany a byl povinen rozvinouti její program. Nejen rolnický neboť ani rolník nemůže přestati na programu čistě agrárním a ignorovali program osvělový a vše obecný. Pan Hrubý programně neřekl nic. Vy- slovil jen řadu nejsmělejších slihů o budoucím blahobytu rolnictva, přejde-li do tábora strany agrární. Jak vypadají fráse p. Hrubého, o tom svědě na př. tato ukázka: rakousko-uherské vyrovnání je »kořen zla a bídy, spáchaný na širokých vrstvách lidu«; vyrovnání to »stojí vás ztrátu 100 mill, zl. Hr. Badeni schtěl je dostat pod střechu, aby vy- rovnání bylo nadále kořenem bídy, a my abychom strádali dále, ale Vídeň byla konejšena a Maďaři nasyceni.« Na pole hospodářské zabočil p. Hrubý slovy »Bylo by daleko a široko, kdybych chtěl rozvijet program hospodářský«. O obchodech bursovních pojednal p. Hrubý takto: »Kdybychom si zahráli ferbla, přijde ten s piklhaubnou, aby nás udal, a my byli odsouzeni Ale ve Vídni, když hrají o peníze naše, ne o své, a když uměle tvoří ceny našeho obilí, nepřijde nikdo s piklhnubnou. Ti to mohou dělnt, poněvadž jsou to boháči, kteří se vyhřívají na výsluní.. . .

Hrubá Hrubý Maďar Hradec Vídeň

21 article

Proti národní straně svobodomyslné mluvil p. Hrubý fortissimo. Dával přítomným na př. na srozuměnou, že poslanci českými »letošního roku povoleni vládě nepřátelské neváčkové, to nesmí tak projít.« Existenci strany agrární odůvodňoval p. Hrubý asi takto: Je třeha, by rolnictvo se sdružilo, a »když místo nedůvěry důvěrou jeden ke druhému budeme pohnuti, láskou k hroudě nadšeně se opásáme, pak si dovedeme vynutiti, co nám patří, dovedeme o- straniti zlo, dovedeme toho, aby neslýchané exe kuční prodeje statků, ono bezměrně zadlužování otročení podobné robotě nadále nemohlo býti uplat ňováno, nýbrž že vybudujeme si hospodářský by náležitým způsobem.« Dalších ukázek můžeme veřejnost ušetřiti. Po řeči p. Hrubého navrhl p. Čejka resolu ve prospěch p. Hrubého, pro něhož se vyslovil tak p. Jouza z Lipan, který však prohlásil, že proti p. Bartákovi nemá osobně nic, naopak že si činno sti jeho váží a respektuje jej. Posl. Barták praví, že povinností každěho čestného muže je, aby na schůzích mluvil lidu pravdu; řečník jedná vždy dle této zásady. Pan Hrubý však sliboval zde věcí, kterých ne- může splniti. Pravda nemluví se také v tom pří- padě, jestliže se slibují nemožnosti Posl. Barták zabýval se dále jednotlivými tvrze ními p. Hrubého, jež jedno po druhém vyvrátil. C se týže otázky kandidatur, připomenul p. Hrubému jeho vlastní výrok, že strana agrarní nemá více lidi než čtyři a že se s nimi spokojí V další polemice své přečetl posl. Barták článek

Hrubá Hrubý Čejka Jouza Barták Posl Lipany

22 article

»Hlasů z Podři pska« z r. 1896, kdy byly p. Hrubým redigovány a kdy týž p. Hrubý vyslovil se naprosto odmítavě proti utvoření zvláštní strany agrární. Řečník vyslovil se opětně pro organisaci rol- nictva, co se týče strany agrarní, vadí mu při n mimo jiné také podpora, kterou jí poskytují velko- statkáři. Posl. Barták skončil parolou, že český rolník nemůže se odloučiti od ostatních vrstev ná- roda v době všeobecného nebezpečí. K dobru ná- roda povede jedině společný postup. (Výborně p Na to měli mluviti i p. Hrubý i p. Rančák Stoupenci strany agrární vmísili se do sporu o pořad obou řečníků, i povstal trvalý nepokoj, který stále rostl. Předsedující p. Šál napomínal několikráte ke klidu, když však pokoj nenastal, prohlásil schůzi z skončenu a odešel z místnosti. Od té chvíle schůze byla bez předsedy. Přečetní občané volali na sebe: »je poledne, pojďme« a od- cházeli ze sálu. Pan Hirubý jal ze útočiti dále proti národní straně svobodomyslné, zejmena opakoval nepravdu o výroku posl. dra. Fořta na schůzi v Sadské. Tu předstoupil posl. Barták na okraj tribuny a povýše- nýmhlasem zvolal: »Pane, buďtie ujišitěmn, že nebudete dlouho balamutiti lid rol- nický! Lid ten vás brzy prohlédne a vás odvrhne jako vítr plevu od zrna.« Na to se vzdálil. Pan Hrubý pronesl ještě několik slov stejně jadrných jako byly všecky jeho řeči včerejší a na konec dal sám hlasovati o resoluci stran své kan- didatury V sále zbyl té chvíle pouze hlouček jeho věr- ných. Ostatní byli již pryč. Aby nikdo nebyl na omylu, dlužno konstatovati, že dle sdělaní místních důvěrníků a znalců poměr náleží asi dvě třetiny zvolených volitelů v okresu kouřimském k národní straně svobodomyslné.

Hrubá Posl Barták Rančák Hirubý Sadská

23 article

Novoměstský klub voličů rozdělil celou čtvrt na sedm oddělení pro nastávající volby v V. kurii. V pátek měl okrsek svatojindřišský a trojický společnou schůzi, do které dostavi se i kandidát p. V. Březnovský. Týž byl předsedou volebního komitétu p. obecním starším Havlíčkem i všemi přítomnými vřele uvítán. Pan Březnovský děkoval za uvítání ukázal na důležitost nynějších voleb. Zejmena nutno k tomu pracovati, aby Praha nebyla za- stoupena sociálním demokratem. K pohodlí pp. voličů zvoleni dva místopředsedové a sice pan Bělohradský, řemenář v Myslí kově ul. a p. Vojáček v Růžové ul. v jichž závodech dostane se každému ve věcech volebních žádoucích informacl. Staroměstský občanský klub v Praze pořádá členskou schůzi v sobolu dne 29. pro- since 1900 o 8. hod. večerní v restaurantup. A. Sochůrka v »Kopmance«. Pořad: Zahájení schůze. 2. Rozhovor o nastávajících volbách do říšské rady. Ve schůzi této představí se a promluví kandidáti posla- nectví za Staré město pražské pp. Q. Bělskýa V. Březnovský. — Hosté členy uvedení jsou vítáni. Volby volitelů v Čáslavi. Poslanec dr Pacák svolává schůzi volitelů IV. kurie na čtvrtek dne 27. t. m. o 10. hod. dopolední do zasedací síně radnice v Čáslaví. Do okresu zbraslavského. Dne 30. pro- sinee, v neděli, bude konána v Radotíně o 2. hod. odpol. v host. »U české koruny«, schůze voličů IV. kurie okresu zbraslavského, ve kteréž před- staví se kandidát do říšské rady, zemský po- slanec p. V. Krumbholz. Za volební ko- mitét: MUDr. Jul. Zdeborský, starosta okresu, Josef Dlouhý, starosta v Kosoři, Fr. Boček, zemský poslanec v Černošicích, Fr. Eiem, starosta v Radotině.

V Březnovská Havlíček Březnovská Bělohradská A Sochůrek Pacák V Krumbholz MUDr Jula Dlouhý Boček Praha Čáslav Radotín Kosoř Francie Černošice staroměstský občanský klub

24 article

Z Hořovic. Mistní důvěrníci strany svo- bodomyslné svolali na neděli dne 23. t. m. schůzi voličů III. kurie, k níž taktéž zavítal rodák zdejší a zástupce městské skupiny hořo- vické na sněmu království českého pan red. Jos. Anýž. Schůzi zahájil starostův náměstek pan K. Bouček velmi srdečným oslovením, a udělil slovo bývalému říšskému poslanci naši skupiny, p. Ignátu Hořicovi, který o mandát znovu se uchází. Pan Hořica v řeči přes půl druhé hodiny trvající podal voličstvu jasný obraz politických událostí za minulá čtyři léta načrtl plány a naděje do nejbližší budouenosti. Řeč jeho potkala se s naprostým souhlasem k návrhu p. F. Císaře přijalo shromáždění jednohlasně tuto resoluci: »My voliči města Hořovic na schůzi vo- lební III. kurie dne 23. prosince 1900 v Ho- řovicích sliromáždění, vyslechnuvše řeč kandi- dátní bývalého svého poslance na radě říšské p. Ignáta Hořice, projevujeme úplný souhla svůj s dosavadním postupem delegace naší na radě říšské a prohlašujeme, že při volbách do rady říšské za městskou naši skupinu volební voliti budeme poslancem statečného našeho p. Ignáta Hořicu, redaktora a spisovatele z Prahy.« Po té ujal se slova zemský poslanec red. pan Anýž a promluvil o poměrech na sněmu království českého, pojednal zejmena o své činnosti sněmovní a vytkl, že stěžejným bodem české politiky je státní právo české, a majákem naší budoucnosti slovanská vzájemnost. Řeč jeho budila bouřlivý ohlas, načež schůze po vřelém doslovu pana předsedy za povznesená nálady zakončena.

Anýž K Bouček Hořica Hořice Hořovice Praha

25 article

Z Králové Městce. (Pův. zpráva.) My dnes, 8. prosince 1900, shromáždění velitelé čtvrté kurie okresu král. městeckého, vyslech- nuvše program pana Jana Bartáka, rolníka a zemského poslance z Kaliště, prohlašujeme, že souhlasíme úplně s důvody v řeči jeho pro- nesenými a projevujeme jemu důvěru svou tím, že ho přijímáme za kandidáta pro volbu do rady říšské a prohlašujeme čestně, že dne 8. ledna 1901 hlasy své jedině pro něho ode- vzdáme. Boj slavovský, který několik osob cli- žádostivých vzbudilo, prohlašujemo v nynější době za jednání nepředložené a velice škodné cti národa našeho a naprosto jej zavrhujeme. V Králové Městci, dne 8. prosince 1900. Václav Janouch, starosta ze Skochovic. Jos. Mo- ravec, rolník ze Skochovic. V. Schovánek, rolník ze Skochovic. V. Melichar, starosta ze Střihova. J. Malík, starosta z Chotčšic. J. V rt, rolník z Chotěšic. Josef Moc, starosta z Dymokur.

Barták Janouch V Schovánek J Malík Josef Městec Skochovice Střihov Chotěšice Dymokury

26 article

Fr. Pilař, ředitel z Dymokur. K. Reimer, za- hradník z Dymokur. M. Palas, starosta z Chrou- stova, Fr. Pekárek, rolník z Chroustova. Josel Kohout, starosta z Kamilova. V. Haňka, rolník ze Záhornice. V. Vaníček, rolnik ze Záhornice. Frant. Libánský, rolník z Běronic č. 25. Frant. Přibyl, rolník z Běronic č. 63. Josef Stekly, olník z Běronic č. 66. Frant. Svoboda, rolník z Činěvse. Jan Prokeš. rolník z Dubečeu Je Zapotil, starosta z Dlouhopolska. Jan Zich, starosta z Vyklek. Fr. Odvárko, starosta z Nové Vsi. Jan Rímal, rolník z Malé Strany. A. Ha- vránko, lesní z Nouzova. Václav Holý, rolník Vinic. Václav Kubálek, starosta z Voseka. V. Bittmam, rolník z Kněžic. Frant. Rohlí ček, rolník z Kněžic. V. Košátko, rolník ze Slovče. Jos. Stránský, rolník ze Slovče. Karel Lukeš, tkadlec z Král. Městce. Jan Brož, puškař z Král. Městce. Frant. Chyba, kupec z Král. Městce. Alois Fousek, klempíř z Král. Městce. V. Kubáliek, starosta ze Svidnice. Fr. Bittman, rolník ze Svidnice. Frant. Lehký, starosta ze Šlibovic. Josef S vo- bod a, starosta z Břístve.

František Pilař K Reimer M Palas Pekárek Kamilův V Haňka V Vaníček Libánský Přibyl Běronice Josef Prokeš Zich Odvárka Rímal Holá Kubálek V Bittmam V Košátko Stránský Lukeš Král Brož Fousek V Kubáliek Bittman Lehká Dymokury Chra Francie Chroustov Záhornice Činěves Dlouhopolsko Nouzov Vinica Kněžice Rohle Městec Svidnice

27 article Výsledek voleb volitelů.

Výsledek voleb volitelů. 2 Holic, 23. prosince. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) K užší volbě volitelů za V. kurii dostavilo se 622 voličů. Kandidáti národní strany svobodomyslné ob drželi 352, mezinárodní socialisté 262 hlasů.

Holice

28 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Vánoce. Víme dobře, že hypermodern smíškové uštěpačně krčiti budou nosy nad do- mnělým sentimentalismem, který nám diktuje tento článeček. Uznáváme, že není to již v modě rozepisovati se o písni andělů »Sláva na výsosti bohu a pokoj lidem dobré vůle!« však v jistých chvílích i nejotrlejšímu to nedá, připomenouti si, že by snad ten náš život přece byl příjemnější a šťastnější, kdybychom jako lidě, skuteční lidé v míru a pokoji žili vedle sebe a kdyby každý vědom si byl zákona, který přes to, že nalezá se již ve třeti knize Mojžížově, kapitole XIX., verši XVIII., prohlašuje se za největší o nej- velebnější zákon křešťanstva. Kde naleznete na tomto světě lásku a kde mír? Život proměnil se v zápas, svět ve velké bojiště a kdyby toho nebylo, snad by ztrnul, tak přivykl třeskotu zbraní a ryku válečnému . . . Mír je tou dobou »dívkou z cíziny« a místo palem, krásného t symbolu vnitřního klidu, nosí lidé důmyslně se- strojeně opakovačký, z nichž vystřelený projekíil na tisíc kroků prorazí pět lidí za sebou . Štědrý millionář Nobel zanechal pět mill. korun, z jejichž úroků má býti každý pátý rok po- dělen ten, kdo největších si získá zásluh o mí světový. Cena udělena bude již příštím rokem.

Sláva Mojžížův

29 article

Vynálezce látky, jež v doslalečném množstní byla by s to roztrhnouti zeměkouli ve dví, kaž- dým pátým rokem 200.000 korunami odměňuje toho, kdo vykonal velký skutek v zájmu světo- vého pokoje a klidu.. . Kdo obdrží cenu) Mannlicher, či pan Krupp neb Škoda? ... Z ná- rodů někteři jsou stále a stále v ohni. Jednou rukou třímají zbraň, druhou konají dílo míru Národem takovým jsme my. Nás praotee Čech zavedl příliš daleko na západ a potom, jak se zdá, byli jsme přece jen z jiného, důkladnějšího materiálu, než naši bratří na polabském severu. My nuceni jsme bojovati od té doby, kam salá paměť. Ba i z doby legendární zbyly nám jen zkazky o bojích a zápasech. Od té doby národ náš nebyl demobilisován. Nalézá se neustále v zbrani. A přece bychom tak velice šťastní byl, kdybychom mohli odložíti oruží a zvolati: do- bojováno! Nemožná to věc, poněvadž i nej- lepšímu v míru těžko žíli, když sousedu to nenl po chuti. Nic platno: odpůrci naši nejsou lide dobré vůle a proto i na dále bude naším údě lem boj. Té doby nalézáme se uprostřed ne- prudšího ryku válečného. Ten, jenž zná tajem- ství srdcí lidských, vi, že není nám boj účelem

Krupp Čechy Škoda