Str. 654.

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXIX.

zorňujeme v směru tom na vhodnou půdu. na směs rostlin jakosti půdy přiměřenou a co zejména důležito: na pravý okamžik posekání a sklizení travin. V tomto článečku zmíníme se pouze o otázce, kdy má se seno kliditi, pone- chávajíce sobě v článku budoucím pro- mluviti o porostu lučním. Rolník mnohý nebéře tak přesně na váhu otázku, kdy nastal pravý okamžik sklizně sena. Počne-li soused klidit, začne také, bez ohledu, zdaž se přiblížila pravá doba. Ano, některý rolník řídí se při sklizni dle určitého kalendářního dne — a začne ka- ždoročně v týž den klidit, bez ohledu na to, zdaž jsou rostliny ku sklizni schopny. A tím se nejčastěji způsobí velikých škod co do množství i co do jakosti sena. Proto důležitou jest otázka: kdy nastala vhodná doba sklizně sena? Odpověď zní: Nastala, když většina rostlin lučních, a sice travin a zelin, počíná kvésti; neb v době té sklidí se nejjemnější a nejvýživnější seno. Nechají-li se však rostliny přezráti, docílí se ovšem o něco více sena, avšak sena méně cenného, jelikož se mezi tím živná buničina proměnila v dřevovinu a rozpustné živiny se nerozpustnými staly. A mimo to, čím dále necháme státi seno, tím méně času zůstane ku vývinu druhé sklizně — otavy.

Četné chemické rozbory učí nás, jak důležito jest, aby seno se klidilo, když vět- šina rostlina kvete. Bílkovin a bezdusíka- tých živin až do ukončení květu přibývá, pak ale opět ubývá. Tak obsahovalo dle Stöckhardta seno sklizené: zcela počátkem v plném mladé květu květu látek minerálních . . . 13 0 10.1%% 7.69 21.8 27.7%% 36 02 dřevoviny bílkovin 2.1% 17.27% 12 4 bezdusíkatých živin . . 44.1% 45.8% 43.87 Úhrn. množství rozp. živin 65 27 62.2%% 56.29 Výživnost sena ze zcela mladých rostlin sklizeného jest téměř o 70% větší než vý- živnost sena v plném květu sklizeného. K tomu lze ještě uvésti tu okolnost, že každé živin, zejména bílkovin, v mladých rostlinách jest cennější, poněvadž jest roz- pustnější; protož jest cena sena počátkem květu sklizeného ještě mnohem vyšší. Co se týče množství sena v rozlične době vzrůstu sklizeného, sklizeno na 1 ha ke Časné skli- suchcho bezdusík. dusí- nerozpustn zene seno: na vzduchu úpine žtvin katých dřevovin 1. seč 15./6.. 6120 5256 2366 904 1456 2. seč 24/8. 9480 5604 2412 778 1868

Pozadji skn-15.600 10.860 4778 1682 3324 sen 1. seč 6./7. 7650 6558 2868 816 2364 2. seč 24./8. 5940 5064 2378 1548 1544 13.590 11.622 5246 1520 3908 Nejnověji provedeny byly rozbory bo- jínku, kterými zjištěno, že obsahoval: bílkovin buničiny bezdusík. látek tuku 47.4 v plném květu 7.1 34.7 52.1 po odkvětu 66 32.7. zralé traviny . 58 36.2 50.9 2.6 Z toho vidno, že bojínek v plném květu sekaný má nejvíce bílkovin. Téměř zralý obsahoval velecenné živiny této o 1.3% méně, též tuku bylo o 0.9% méně. Podobné poměry, jako u bojínku, vysky- tují se u všech travin. Sečte proto seno, když traviny počínaj kvésti, tak sklidíte nejvice a nejživnější sen Z eukerní politiky na Moravě. ři velké důležitosti cukrovarstv pro zemědělství na Moravě na- byla otázka cukerní a s ní neroz- lučně spojená otázka řepařská po uplatnění bruselské úmluvy také v této zemi palčivé důležitosti. I. Český odbor zeměd. rady pro markrab- ství moravské také vývoji těchto důležitých otázek stále, zvláště pak r. 1903, nejbedli- vější pozornost věnoval, naléhaje především, aby bylo usnadněno rozšíření domácí spo- třeby cukru jeho zlevněním (snížením daně, zvelebením pěstování cukrovky a výroby cukerní a j.), jakož i aby byla domácí i za- hraničná tržba cukrem usnadňována racio- nálným upravením dopravních sazeb. Ve státech, kde byla cukerní daň po uplatnění bruselské úmluvy snížena, do- mácí spotřeba cukru rychle vzrůstá.

Daň cukerní byla snížena od 1. září 1903 ve Francii ze 64 na 27 fr., v Belgii z 45 na 20 fr., v Německu z 20 na 14mk.(2 16.45 K). Na Rusi činí spotřební daň z cukru 27.15 K. V období od 1./9. 1903 do 31 /1. 1904 vzrostla spotřeba cukru oproti stejnému období 1901—2 ve Francii o 68%%, t.j. na 3,608.320 q. Cukerní daň, ačkoliv byla valně snížena, při této zvýšené spotřebě vynesla 85.468.000 fr., předchozího roku 79,716.000 fr. — Ve stejném období bylo spotřebováno v Německu letos 5,117.904 q, loni 3,684.330 q cukru, vzrostla tedy spo- třeba tato o 38%. Také v Německu vzroste letos výnos cukerní daně (as o 10 mil. mk.). Těmto statistickým faktům kromě na- šeho ministra financí každý porozumí! Český odbor zeměd. rady pro markrab- ství moravské podal vládě a říšské radě petice, v nichž žádal: 1. aby daň spotřební z cukru byla snížena za tím účelem, aby se zvětšila spotřeba domácí; 2. aby obnos 18,000.000 K, které se — v důsledku cukerní konvence bruselské — na vývozních prémiích ušetří, upotřeben byl ve prospěch rolnictva; 3. aby malé cukrovary rolnické byly eo nejvíce chráněny proti velikým cukrovarům kapitalistickým, 4. aby cukrovarům surovin vyrábějícím dáno bylo právo vyráběti cukr konsumní; 5. aby zamezeno bylo všeliké libovolné poškozování rolnictva kartelo- váním a zejména rayonováním cukrovarů.

Presidium čes. odboru zeměd. rady před- ložilo ministerstvu orby s přísl. doprovodem také resoluci, na níž se starostové okresů prostějovského a plumlovského usnesli a v níž důrazně žádají, „aby vláda při opravování právních a hosp. poměrů cu- krovarnictví nejen zájmy cukrovarníků, nýbrž i zájmy rolnictva řepu pěstujícího v ochranu vzala“. Nejdůrazněji žádáno, „aby odstraněno bylo rayonování a karte- lování, a aby zákonitým způsobem určena byla cena řepy a cukru surového dle poměru k ceně rafinády; neb jen tak se dostane surovarně ceny, která jí po právu patří“. II. Zavedení surtaxy na cukr z Rakouska do Uher dovážený vyvolalo také v kruzich rolnictva a cukrovarnictva na Moravě velký rozruch. Zavedení této surtaxy mělo ne- blahý vliv na poměry cukrovarství v naší polovici říše vůbec. V prvých 6 měsících (od září 1903 do konce února 1904) klesi vývoz cukru z Rakouska do Uher oprou stejnému období z l. 1902—3 o 85.000 q, t. j. ze 190.593 na 105.354 q rafinády. A z onoho vývozu (105.354 q) cukru do Uher musily rakouské cukrovary ještě za- platiti celkem 367.000 K surtaxy.

Čes. odbor morav. zeměd. rady pozvedl v otázce této v čas svého varovného hlasu. učiniv d. 6./10, 1903 následující usnesení: 1. Ministerstvo orby se důtklivě žádá, aby pů- sobilo veškerým úsilím k tomu, aby surtaxa na cukr rakouský do Uher vyvážený nebyla vybírána, jelikož by poškodila naše cukrovarství a řepařství; 2. vyslovuje český odbor zeměd. rady své pře- svědčení, že zájmy zemědělství našeho žádají úplnou celní rozluku s uherskou polovinou říše, 3. Vzhledem k požadavku úplné celní rozluky žádá se vláda, aby učinila co nejrychleiší opatření ku zavedení samostatného celního tarifu pro země v říšské radě zastoupené. Na tomto základě podalo předsednictvo- poslanecké sněmovně a ministerstvu orby zvláštní petice, v nichž vylíčilo neblahé ná- sledky zavedení surtaxy zejména pro mo- ravské rolnictvo a pro malé cukrovary.

III. Český odbor moravské zeměd. rady se také horlivě ujímal usnadnění vývozu cukru snížením dovozného. V peticích, jež v přičině té vládě a říšské radě podal, byla dovozena nezbytná nutnost usnad- nění vývozu cukru snížením dopravních sazeb. Pro obchod cukerní jsou směrodatnými záznamy „Ústí“, a uzávěrky se vždy jen provádějí na basis loco „Ústí“, při čemž cukrovary moravské jsou ve značné nevýhodě proti cukrovarům v Čechách, jelikož muséjí platiti vyšší dovozné po dráze ze stanic moravských až do Ústí, co zejména při ny- nějších nízkých cenách cukru velice na váhu padá. Sazba na cukr z moravských stanic do Ústí obnáší průměrem 180 h více a ještě závažnější okolnost je, že sazba ta jest na různých dráhách rozdílná; tak že na př. z Břeclavy se platí při vzdálenosti 421 km do Ústí 155 h, kdežto z Bučovic, při vzdálenosti 395 km, je sazba 173 h. Podobně je i při jiných stanicích. Upravením tarifu budiž surovarnám umožněno, by surovinu laciněji dodávaly do Ústí, aby ze všech moravských stanic byla jednotná sazba na 100 kg cukru ve výši 1 K stanovena. Budiž vůbec morav- ským surovarnám poskytnuto co největších výhod dopravních při dopravě suroviny i řepy atd., na jichž poskytnutí lze určitě počítati na základě výroku zástupců finančního ministerstva při jed- nání cukerního výboru dne 30./1. 1903.

IV. Čes. odbor morav. zeměd. rady konal zevrubné porady o vládní osnově zákona o zakázání rayonování cukrovarů a učinil v té příčině následující prohlášení: „Tato vládní předloha nevyhovuje tak, jak. byla vládou podána, oprávněným a spravedlivým požadavkům našeho rolnictva. Osnova tato zaka- zuje sice každé rayonování, však pouze tím způ- sobem, že prohlašuje smlouvy jakéhokoliv druhu- za neplatné. Po trpkých zkušenostech nelze se- s takovým zákazem spokojiti, a budiž tudíž osnova zákona doplněna v tom smyslu, aby rayonování bylo prohlášeno za čin, jenž trestá se věze úím.“ Když pak cukrovarníci vydali zvláštní spis, v němž se postavili proti požadavkům- rolnictva řepu pěstujícího: vypracoval čes. odbor mor. zeměd. rady návrh petice, v níž stanovisko ve příčině rayonování přesně vytkl. V petici té mimo jiné uvedeno: Osnova, kterou vláda podala parlamentua kterouž každé rayonování má býti zakázáno, je vý- sledkem spravedlivého volání rolnictva po osvobo- zení z ponižujícího stavu otrockého a nevolnického. Rayonování, tvrdí cukrovarníci, mělo prý hlavně za účel překaziti nesolidním rolníkům, aby brali od více cukrovarů zálohy na tutéž řepu, a přinutiti je, by upotřebovali k setbě semene cukrovarem dodaného, čímž se působí na zlepšení kvality. Jestliže se našli rolníci — ovšem jen v míře nejskrovnější — kteří neupotřebovali vždy k setbě nejlepší semeno, pak poškozovali tím hlavně sami sebe. „Není však pravdou, že k zamezení použí- vání špatného semene bylo potřeba rayonování.“ Každý cukrovar má svůj přirozený rayon, totiž