2
masthead
HOSPODÁŘSKY LIST
4
article
robou pečiva činilo sou-
těž pekařům; neb i vzá-
jemnou dohodou s pekaři
může si stav zemědělský
zabezpečiti trvalý odbyt
českého obilí u pekařů.“
S rozhodnutím tím plně
souhlasíme a radíme, aby
v místech, kde pekaři lpí
na prodejí uherské mouky,
činily se kroky ku zří-
zení — zajisté výnosných
— družstevních pekáren.
České družstevní
mlékárny v Čechách.
eský odbor zeměd.
rady pro král. Če-
ské vydal obšírnou
zprávu o čes. mlé-
kárnách v král. Če-
ském v r. 1903, z kteréž
zprávy vyjímáme:
Ač v král. Českém není
mlékařství dosud na tom
stupni vývinu, jako na
Moravě — a Morava zů-
stává i na dále v mlékař-
ství zemí klasickou —:
učinilo v Čechách mlékařství v posledních
3 letech dosti značný pokrok; avšak do-
sud jest počet mlékáren nepatrný
Koncem r. 1903 stávalo v král. Českém 54
družstevních (rolnických) mlékáren, z nichž
více než polovice (37) nachází se ve vý-
chodních Čechách, zejména v okresu vy-
sokomýtském (15), litomyšlském (14), žam-
berském (8). Ostatních 17 roztroušeno jest
po různu po zemi, a sice jsou v okresích:
turnovském 2, poličském 2, plzeňském (jež
jsou pouhé sběrny) 2 atd. Tedy nejvýchod-
Čechy
Morava
6
article
210. Strojové zařízení ku skládáni sena, obi
nější Čechy, jež hraničí s Moravou, jsou
sídlem mlékařského českého průmyslu.
Co do pohonu jest mlékáren: 5 parních
(Bohušovice u Litoměřic, Jarošov u Jindř.
Hradce, Žírovnice, Tábor, Dol. Roveň);
paroturbínových 5 (Vlastibořice u Čes. Dubu,
Okrouhlice, Sloupnice Hor., Koryta u Mnich.
Hradiště, Kunvald u Žamberka); ručních 44.
Mléka zpracovaly nejvíce litrů: Bohu-
šovice 1,847,047, Koryta 442.917, Jarošov
369.064, Hor. Sloupnice 365.490, Vřeň
(u Turnova) 292.097, Řepníky (u Vys.
Dub
Čechy
Morava
Bohušovice
Litoměřice
Jarošov u Jindřichův
Hradec
Žírovnice
Tábor
Dolo
Roveň
Vlastibořice
Čes
Sloupnice hora
Kunvald
Žamberk
Jarošov
Sloupnice
Vřeň
Turnov
7
article
277.848, Lukavice (u Žam-
berka) 270.413, Sloupnice
Dolní 272.772, Heřmanice
(u Litomyšle) 277.094.
Na výrobu r kg másla
spotřebováno litrů mléka.
Nejméně: v Bohňovicích
(u Litomyšle) 21.48, Bě-
stovice u Chocně) 21.63,
Bylany (u Chrudimi) 21.73,
Bučina (u Vys. Mýta) 23,
Voděrady (u Litomyšle)
23.29. Mlékárny tyto mají
nejlepší mléko (n. p. mléko
v Bylanech mělo pravi-
delně 4% i více tuku) a
nejlepší práci, zejména
nejostřejší odstředění. —
Nejvíce na 1 kg másla
spotřebují litrů: Lišnice
(u Žamberka) 26.86, Stře-
mošnice (u Luže) 25.98,
Příluka (u Litomyšle)
25.40, Seč (u Litomyšle)
25.38. — Dodávané mléko
do mlékáren těch bude
menší jakosti.
Sýry vedle másla vy-
rábí pouze 5 mlékáren,
a sice: Bělčice (u Blatné), Bylany (u
Chrudimi), Záleš (u Chocně), Jarošov (u
Jindř. Hradce) a Dol. Roveň. V směru
tomto zůstávají mlékárny v Čechách zpět
oproti mlékárnám moravským, jich většina
výtečné sýry vyrábí, a my nemůžeme ani
dosti také českým mlékárnám výrobu sýrů
měkkých (zejména camembertského, pivního,
liptavského a máslových syrečků) doporučiti.
Nejvíce másla v r. 1903 vyrobily kg:
Bohušovice 20,350, Koryta 18.409, Sloup-
nice Hor. 15.916, Jarošov 13.598, Kunvald
Mýta) 278.013, Kunvald
Vys
Záleš
Jindřichův
Lukavica
Žam
Heřmanice
Litomyšl
Choceň
Bylany
Chrudim
Mýto
Voděrady
Lišnice
Žamberk
Luže
Příluka
Seč
Blatná
Jarošov
Hradec
Dolo
Roveň
Čechy
Sloup
Kunvald
Sloupnice Dolní 272.772
kg
8
article
Obr. 211. Strojové zařízení ku skládání sena, obili aj
Obr. 211. Strojové zařízení ku skládání sena, obili aj
J. NERMU