Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXI.

2

V Chrudimi, dne 30. června 1904.

Chrudim

3

Císlo 40.

4

ýdennik věnovany arsl

5

rolnictví, hospodářskému průmyslu, národnímu hospodářství a samosprávě.

hospodářský průmysl

6

Vychází každý čtvrtek večer (v případě svátku v den následující nejméně o 1 archu. — Předplatné obnáší celoročně 10 K, půlletně 5 K a jest splatno a vymahatelno v administraci v Chrudimi. — Účet pošt. spoř. č. 850.036. — Vědecké články se honorují 100—120 K za tiskový arch. — Rukopisy se nevracejí.

Chrudim

7

Majitel a redaktor Adolf Eckert, řiditel střední hospodářské školy v Chrudimi v.v. Hlavní spolupracovníci: Dr. J. B. Lambl, c. k. dvorní rada v Praze a inspektor hosp. škol. — K. Adámek, přísedící výboru zem. v Hlinsku. — B. Beniš, místopředseda hosp. spolku v Němčicích. — H. V. Burian, řiditel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — Jan Červinka, továrník hosp. strojů v Praze. — A. Dokoupil, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — Hess F., řiditel hosp. školy v Lounech. — F. Hessler, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — V. Ježek, tajemník okres. zastupitelstva v Chrudimi. — L. Jozek, řiditel zim. hosp. školy v Č. Brodě. — A. Leníčková, koč. učitelka zeměd. rady v Luži. — Lukáš F., učitel zim. hosp. školy v Nov. Bydžově. — A. Mohl, řiditel rol. školy v Rakovníku. — Dr. J. Munzar, řiditel zim. hosp. školy v Slaném. — J. Nolč, statkář v Hor. Počernicích. — Pavec A., řiditel lučebních továren v Kolíně. — J. A. Prokůpek, statkář na Král. Vinohradech. J. Staroštík, předseda Selské jednoty, statkář v Hunčovicích na Moravě. — Dr. J. Stoklasa, professor vys. škol technických v Praze. — J. Stříteský, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — K. Šafránek, řiditel zim. hosp. školy ve Volyni. — J. Šlais, rolník v Dobřikově. — Štěpánek A., řiditei velkostatku v Medlešicích. — T. Švehla, řiditel zim. hosp. školy v Litomyšli. — I. Trojan, professor střed. hosp. školy v Chrudimi. — J. Vaňha, řiditel zem. hosp. výzkumné stanice pro pěstění rostlin v Brně. — V. Vaško, učitel z. hosp. školy v Strakonicích. — F. Vysloužil, řiditel hosp. školy v Prostějově.

Eckert doktor Lambl K Adámek Beniš H V Burian Červinka A Dokoupil Hess F Hessler V Ježek L Jozek A Leníčková Luža J Munzar J Nolč Pavec Prokůpek Král J Staroštík J Stoklasa J Stříteský K Šafránek J Šlais Štěpánek A T Švehla I Trojan J Vaňha V Vaško F Vysloužil Praha Hlinsko Němčice Bydžov Chrudim Louny Č . Brod Rakovník Počernice Kolín Hunčovice na Morava Volyň Dobřikov Medlešice Litomyšl Brno Strakonice střední hospodářský škola v Chrudim hospodářský . škola v Prostějov

8 article

Obsah: Hospodářským spolkům a besedám k následování! — Mezinárodní platební rozvaha Rakouska. (K. Adámek.) — Mají-li se zřizovati rolnické družstevní pekárny? — České družstevní mlékárny v Cechách. — Hospodářské stroje a ná- řadí v Spoj. Státech sev.-amerických. — Nebez- pečný nepřítel brambor. — Ku sklizni sena! — Z cukerní politiky na Moravě. — Racionelní pě- stění chřestu (šparglu). (B. Teplý.) (Dokončení.)- Noviny národohospodářské. — Drobné zprávy.- Zvědy a odpovědi. — Záležitosti spolkové. Literatura. — Tržní zprávy. — Uprázněná hospo- dářská místa. — Reklama. — Inserty.

K Adámek Teplá Rakousko Cecha Morava Český družstevní mlékárna

9 article Hospodářským spolkům a bese dám k následování!

Hospodářským spolkům a bese dám k následování! zhledem k tomu, že se vedle mar- garinu používání různých rostlin- ných tuků, zejména „kokolínu“ a „kunerolu“ čím dále tím více šíří“ a tím hrozí nebezpečí dalšímu rozkvětu našeho mlékaření: usnesl se spolek chru- dimských majitelů hospodářství podati ná- sledující petici c. k. ministerstvu orbya zeměd. radám pro král. České a Moravu. I žádá spolek ten korporace zemědělské zejména hosp. spolky v Čechách a na Mo- ravě, aby ku petici té přistoupily, a spolky jež tak učiní, aby to chrudimskému spolku majitelů hospodářství oznámily. Vysoké c. k. ministerstvo orby! Nejdůležitějším odvětvím naší výroby zeměděl- ské v době nynější jest zajisté chov hovězího do- bytka a s chovem timto spojené mlékařství! Vys. c. k. ministerstvo orby ráčilo samo velikou důle- žitost obou odvětví těch uznati a subvence mnoho stotisíc korun čítající k rozkvětu obou odvětví těch věnovati. Sotva však obě odvětví poněkud k rozkvětu přivedena byla: hrozí opět odvětvím těm — ze- jména mlékařství — nebezpečný, podloudný a tajný konkurent ránu zasaditi. Jsou to nové rost- linné tuky z ořechů kokosových vyráběné a pod rozličnými jmény — jako n. p. „rostlinné máslo“, „kokosové máslo“, „kokolín“, „kunerol“ — u nás čím dále tím ve větších rozměrech prodávané! Neniť obchodníka, ano není hokynáře, jenž by tuky ty neprodával! Dávají tuky ty pekaři do pečiva, menší hostinští míchají je s pravým má- slem a kupuje je chudší lid, poněvadž jsou la- cinější než máslo! Ano, právě jich láce — 1 kg prodává se v Chrudimi nejvýše za 1 K 20 h — vítěznou konkurenci nových tuků zabezpečuje ! V uvážení vážného nebezpečí, hrozícího na- *) Nejlepším toho dokladem jest n. p., že i v By- lanech u Chrudimi — několik kroků od rolnické — kramář-kupec kokolín prodává. mlékárny

Morava Čechy Chrudim kg

10 article

šemu máslaření a tím celému mlékařství: dovoluje sobě v úctě podepsaný spolek vys. c. k. mini- sterstvo orby požádati: aby ráčilo — k ochraně veledůležité větve zemědělské — zavedením vy- sokého přívozného cla — jednak na surovinu. z níž se nové náhražky másla v tuzemsku vyrá- bějí, hlavně ale na hotové, z ciziny přivážené výrobky — konkurenci nových tuků s naším má- slem nemožnou učiniti. Předsednictví hosp. spolku v . . .. Redakce koná ovšem jen svou povinnost. když jako vždy i tentokráte na nebezpeči hrozící zemědělstvo upozorňuje, bez ohledu na to, zdaž se to jiným kruhům líbí či nikoliv Rozhodnutí, aby každý, kdo tyto nové tuky prodává, to na svých obchodních míst- nostech naznačil, naprosto nestačí; pekai neoznámí, že dává „kokolín“ do pečiva, ani hostinský, že na něm peče pokrmy!

11 article Mezinárodní platební rozvaha Rakouska.

Mezinárodní platební rozvaha Rakouska. ůležitým měřítkem hospodář. vývoje a neodvislosti států jsou mezina- rodní rozvahy tržební a platebn Mezinárodní platební rozvaha naší říše má rozhodujícího vlivu také na upravení měny, jež bylo v r. 1892 zahájeno a k jehož ukončení se konají přípravy. Ku sestavení a objasnění mezinárodní platební rozvahy naší říše sebrala a zpra- covala vláda obsáhlý materiál.*) Tyto výpočty ministeria financí se vzta- hují k desítiletí 1892—1901 a zabírají také nejdůležitější přeměny z 1. 1902 1903; obsahují hlavně obchod, efekty, úvěrnictví, tržbu, vystěhovalství, cesto- vání cizinců, dopravnictví. Zadlužení naší polovice říše cizině se roční placení takto vypočítává: úroků a anui Pasiva: mil. K mil. K rakouských cenných papírů jest v cizině za . . . 6859 Aktiva: příspěvek Uher ku stát. dluhu . 1406 anuity rakouských železnic . 1270 v Rakousku jest cizích losů . 274 jiných cizích efektů v naší polovici říše jest uher- ských státních papírů . . . 1100 dohromady . . . 4500

Uher Rakousko

12 article

*) Ministerstvem financí 21./6. 1904 vydaná dáta o platební rozvaze plní přes 600 stran a 234 tabulek. Zpracování tohoto materiálu trvalo dvě léta. Kromě toho jest v Rakousku umístěno mnoho uherských zástavních úpisů, akcií a soukromých cenných papírů, jichž výši není lze přesně vypočítati. Uherských zá- stavních úpisů jest v držení Rakouska asi za 1000 mil. K; hypotekární půjčky ra- kouské v Uhrách převýšují 500 mil. K. Dle těchto výpočtů by musila naše polovice říše ročně cizím věřitelům as o 60 mil. K více vypláceti, než od dlužníků přijímá. Při zadlužení směnečném a obchodním (knihovém) jest naše polovice říše aktivní. Zadlužení rakouské monarchie cizině v novější době valně vzrostlo při nových emisích. V 1. 1892—1901 emitovala naše říše 3538 mil. K, z toho v cizině 1006 mil. K. S konversemi bylo v tom období emitováno 5836 mil. K, z toho 1533 mil. K v cizině. Při těchto operacích byla tedy súčastněna cizina 28 a 26%. V tomto vý- počtu nejsou uherské zástavní úpisya komunální dluhopisy, jichž bylo v l. 1892 až 1901 v cizině více o 400 mil. K umístěno. V tomto období vzrostlo zadlužení naší monarchie v cizině o 800 milionů K.

Rakousko Uhry

13 article

Po r. 1901 nastaly v zadlužení Rakouska cizině pronikavé změny, hlavně rakouskými a uherskými konversemi, jimiž naše za- dlužení cizině valně vzrostlo. Tak bylo při konvertování uherské korunové renty umístěno v cizině 347 mil. K. Po této kon- versi bylo vypočítáno, že jest v cizině této renty za 620.6 mil. K, a po nejnovější emisi uherské renty vzrostlo toto zadlužení na 680 milionů K; tím vzrostly platy naší říše cizině o 10.5 mil., tedy na 27.2 milionů K. Oproti tomu bylo při konversi společné renty z ciziny rent vráceno asi za 100 mil. K. Před konversí bylo z těchto rent cizině placeno 51.9 mil. K, po konversi povinnost klesla na 40 mil. K, tedy o 11.9 mil. K. Vyjma nových emisí postupuje stálé na- vracování rakouských efektů. Dle zpráv 12 největších vídeňských bank bylo v 1. 1892—1901 prodáno rakouských efektů do ciziny za 990.79 mil. K, sou- časně bylo těchto papírů vráceno z ciziny za 1477.5 mil. K, tedy o 487.5 mil. K více; přihlédne-li se k poslední emisi zlaté renty, převýšuje tento větší přívoz na- šich papírů z ciziny 600 milionů K.

Rakousko