ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 06683510-712a-11dc-a17b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 26 celkem · entity: person 54, place 79, org 11, work 11
1 masthead
25. června 1904
2 masthead
Číslo 174
3 masthead
NÁRODNÍ LISNY
4 masthead
Strana5.
5 article
— že nepřísluší politickému úřadníku kterému- koliv, nejméně pak zemskému presidentovi, mlu- viti způsobem takým, jakým mluvil hr. Thun národních aspiracích. Národní aspirace jsou opráv- něny a žádným zločinem, o kterém troufati by si směl kdokoli v tomto státě, nej- méně pak člověk, jehož povinností jest v někte- rých věcech mlčeti, mluviti takovým způsobem. Proto stanovisko, které zaujal hr. Thun k če- ským požadavkům, dlužno s největším rozhodnutím odmítnouti a říci, že by pan dr. Körber měl poučiti své podr- zence, jak se mají zachovávati šetrněa slušně k národům neněmeckým. Přípustnosť zkoušek záhřebské fakulfy. Z Vídně, 24. června. Výnosy ministerstva vyučování ve příčině přípustnosti zkoušek, od- bytých na záhřebské fakultě práv- nícké, v této polovině říše, byly notifikovány právnické fakultě vídeňeké. Tam děkan Sperl, professor civilního řádu soudního, na- vrhl, aby se nařízení to vzalo prostě na vědomí. Tu však povstal známý proféssor národního ho- spodářství Chorvat ryt. Philippowit s eh a měl plamennou Gilipiku proti oběma or- donancím, kterou zakončil návrhem, aby f- kulta právnická proti nim se postavila. Professor trestního práva dv. rada Lam a seh upozornil, že výnosy ty fakulty se netýkají ani dost málo, neboť týkají se státní ch zkoušek a komise pro zkoušky státní j sou instituce samostatné. Proto radil eo nejrozhodněji, aby fakulta nezasahovala do oboru, ve kterém jí nepřísluší žádných práv. Domluvy jeho však byly marny. Většina sboru professorského se usnesla, přijati návrh Philippowitschův.
Thun doktor Körber Chorvat Philippowitschův Vídeň záhřebský fakulta práv
6 article
Srbsko a Bulharsko. č. Z Bělehradu, 24. června. Čas. »Politikae polemisuje se sofijskou »Večernou Poštou«, jež napsala, že je zcela přirozeno, když král Pete domáhá se spolku s knížetem bulharským, po- něvadž jest dnes úplně isolován. »Politika« k tomu podotýká: V uvážení, že »Večerna Pošta« prohlašuje se za hlasatele bulharského knižete, jeví se její mluva nepochopitelnou. Bul- harskému listu musí býti přece známo, že akcie knižele nejen ve Vídni, ale i v Petrohradě ne- jsou nejlepšími; o sítuaci jeho ve vlastní zemi nelze vůbec mluviti. Bylo by dobře, kdyby »Večerna Pošta« sledovala příčiny poslední schůzky a dle nich se zachovala, jelikož mohlo by to knížeti Ferdinandovi jen prospěti. Změna konkordátu ve Španělsku. d. Z Madridu, 24. června. Opraveným kon- kordátem uznávají se všechny dosavadní řády a řehole ve Španělsku a ponechávají se jim všechny budovy, jež nyní mají. Mezí liberály jeví se nad opravou konkordátu nespokojenost. Schůzka Loubeta s belgickým králem. x. Z Brusselu, 24 června. Udržuje se zde pověsť, že president Loubet zavitá v srpnu ke sportovním slavnostem do Ostende a že sejde se tam s králem Leopoldem. Za to sejde letos a brusselské návštěvy císaře Viléma.
Pete Pošta Ferdinand Loubet Leopold Vilém Srbsko Bulharsko Bělehrad Vídeň Petrohrad Španělsko Madrid Brusel Ostende Večerna Pošta
7 article
Schůze v Kielu. w. Z Londýna, 24. června. Vládní i oppo- siční listy upírají schůzce v Kielu všechen po- litický význam. »Times« praví, že návštěva krále Eduarda v Kielu jest jen činem zdvo- ňlosti vůči národu, s nímž Velká Britanie udržuje mírumilovné a přátelské styky, jicht přeje si i příště. Cesta krále jest dále také di- bazem zjevné příbuzenské náklonnosti, již m král ke svému příbuznému císaři. »Times« po- prají pověsti, že by král Eduard zanášelse sprostředkovacími záměry ve sporu Ruska s Ja- ponskem a dodává, že k nějakým důležitým dohodám s Německem není žádné příčiny an nulnosti. Opposiční »Daily Chronicle« praví, že Anglie se nevzpírá, zjednati si trvalou dobrou shodu s Německem, ale že se znenáhla zakoře- nilo přesvědčení, že cena, kterou by Německo za to žádalo, jest příliš velikou. Schůzka však dokazuje, že nedávno ujednaná anglieko-fran touzská dohoda není žádného ugresivního rázu. e. Z Kielu, 24. června. Kníže monacký Albert příbyl sem dnes ráno v průvodu několik německých a anglických učenců.
Eduard Kníže příbyl Kiel Londýn Velká Británie Rusko Německo Anglie Daily Chronicle
8 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 24. června. (C.-B.) Císař pro- hlížel ráno v Mostě n. L. vojsko 50. pěší bri- pidy, především pěší pluk č. 4 a prapor my níveů č. 21 a 4. divisní pluk dělostřelectva. Rektorem vídeňské university zvolen včera professor morální theologie dvornt haplan šl. František Sehindler. Uherská sněmovna. Z Pešti, 24. června. (C.-B.) Předseda Perezel zahájil schůzi poslanecké sněmovny půl 11. hod. dopol. Předseda ministerstva předložil zprávu kvo- tové deputace uherské. Sněmovna schválila velikou většinou návrh immunitního výboru, aby posl. Kubik pro jed nání porušující důstojnost sněmovny odprosil. Potom rokovalo se dál o rozpočtu. Posl. bar. Kaas pochybuje, že rozpočet jest reelní, neboť zejmena příjmy státních pod niků jsou rozpočteny příliš vysoko. Finanční siluace země zhoršila se značně v 10. letech, co jest v úřadě nynější ministr financí. Dřívějá ivestice uhražovaly se z vlastních příjmů při- slušných odborů, nyní půjčkami. Jeho strana nemůže svoliti ke zvýšen eivilní listy, protože není uherského dvora. Li dová strana opře se opětnému zatížení poplat nictva s největším důrazem. Bude hlasovati proti rozpočtu. Posl. Horanszky (lib.) uvažoval o ho- spodářských poměrech uherských, osvědčil vládě, jež vynasnažuje se o blaho Úher, svou důvěru a ohlásil, že bude hlasovati pro rozpočet. (Hlučná pochvala v pravo.) Další debata byla odročena na zej třek. Na konec této schůze zodpoví honvédský ministn dva dolazy. Z Pešti, 24. června. (C.B.) Posl. Žoltan Pap uložil za obstrukce u předsedy poslanecké sněmovny 10.000 K, jimiž ho chtěl Martin Dienes podplatiti. Dienesovi věřitelé zabavili tnlo sumu, ale sněmovní předsednictvo zdráhá
Císař Sehindler Kubik Posl bar Kaas Dienes Vídeň Most Pešť Žoltany Pap poslanecký sněmovna
9 article
se ji vyplatiti, protože poslanecká sněmovna dosud nerozhodla, komu ty peníze patří. Vě- řitelé zavedli proti eráru a hr. Alb. Apponyovi, tehdejšímu sněmovnímu předsedovi, proces pro vydání peněz, ale propadli u dvou instancí. Dnes jednal o věci té královský soud a potvrdil rozsudek obou instancí. 10.000 K připadne teda eráru. Z Pešti, 24. června. (C.-B.) Ve zprávě kvotové deputace, předložené dnes po- slanecké sněmovně, praví se: Uherská deputace nepochybovala ani okamžik, že kompromis, smluvený před pěti léty na 34.4 je provázen jistou hmotnou škodou pro Uhersko. Tato škoda dle posledních výpočtů je mnohem větší, což však s rakouské strany se nikdy neuznávalo. Tato záhadná difference mohla se vyrovnat pouze zákonem, jenž vypočitává dopodrobna položky příjmů, rozhodující při výpočtu kvoty Deputace považuje proto poměrně za výhodnější, zachovati status quo, třeba byl spojen s něja kou škodou Uher. Turecký povděk. Z Cařihradu, 24. června. (C.-B.) Turecké noviny zmiňují se pochvalně a s povděkem o při- jetí turecké misse ve Vídni, připomínajíce, že za vlády nynějšího sultána upevnilo se přátelství mezi Rakousko- Uherskem a Tureckem a stalo se srdečným. Je prý přirozeno, že propůjčením odznaku domácího řádu Osmanova rakouskému eísaři vzájemný poměr mezi oběma vládami upevní se ještě víe. Černá Hora a Srbsko. Z Cetyně, 24. června. (C.- B.) Kníže dával včera dvorní hostinu na poctu zvláštního vy- slance srbskéhu krále. Nenadoviče, jehož vyznamenal velkodůstojnickým křížem Danilova řádu. Z Bulharska. Ze Sofie, 24. června. (C.-B.) Ministr Petrov a Petkov odjeli ráno do Euxi- nogradu konferovat s knížetem o běžných záležitostech.
Osmanov Kníže Nenadovič Danilov Petkov Pešť Uhersko Uhry Cařihrad Vídeň Rakousko Turecko Srbsko Cetyně Bulharsko Sofie Petrov Euxi
10 article
Francouzské sněmovny. Z Paříže, 24. června. (C.-B.) Sněmovn přijala předlohu, jíž schvaluje se reglement, ustanovený mezinárodní telegrafní konfe- rencí londýnskou ze dne 10. července 1903, a ujednané sazby. Potom rokovalo se dále o dotazu po s vo- bodném zednářství a posl. Laferre pokračoval ve své v pátek začaté řeči. Z Paříže, 24. června. (C.-B.) V senátě m.-p. Combes hájil předlohu o zrušení ře- holního vyučování a dokazoval její zá- konnost. Prohlásil, že řehole nemohou odehová- vati dobré občany a ohrožují jednotu země. Protestoval proti tvrzení, že francouzští zednáři dostávají svá hesla z ciziny. Od urážlivé pro Francii řeči ve mistra Lemmi přerušili vše- liké styky s italskými ložemi a nemají také žádného spojení s německými. Posl. Arehdeacon (nacionalista) dorá- žel na svobodné zednářstvo. Ministr spravedlnosti Vallé prohlásil, že nelze použiti naproti zednářským ložím ani ber- ních, ani spolkových zákonů. V rokování se bude pokračovati v pátek. Z protiřeholního hnutí ve Francii. Z Lorientu, 24. června. (C. B.) Pět důstoj- níků 116. pěšího pluku, ktaří se zdráhali spolu- působiti při vypovídání řeholí v Ploermelu, ale byli nedávno vojenským soudem v Toursu osvo- bozeni, bylo propušténo ministrem vojenstvíz činné služby. Kamenovaný vyslanec. Z Pařiže, 24. června. (C.-B.) Vláda pošle na ostrov Haiti vojenskou loď, žádati zadost za útok na francouzského vyslance v Port au Prince. Z Nového Yorku, 24. června (Reuter.) Dle depeše z Port au Prince dostal francouzský vy- slanec omluvný list, čímž příhoda je odbyta. Z Paříže, 24. června. (C B.) Dle poloúřadní zprávy dostal francouzský vystanec v Port au Prince při předvčerejším útoku ránu kamenem do nohy.
Combes Posl Vall Princ Port Paříž Francie Lorient Ploermel Tours Haiti Nový York Port Reuter
11 article
Úplatková afíéra kartuziánská. Z Paříže, 24. června. (C. B.) Ve sněmov- ních kuloarech vypravuje se, že vyjednavač čtyř poslancův, X. velkopřevora kartuziánského, jmenuje se Lapěre, býval ředitelem nyní padlé banky a od dubna je na útěku. Nacionalistický »Eelair« dovídá se, že Lapěre měl obchodni styky s kartuziány a v listinách zabavených v jeho příbytku jsou prý dopisy a j. písemnosti, týkající se kartuziánské záležitosti. Tyto listiny jsou pro vyšetřující komisi velmi důležité. Předseda vyšetřující komise vybídl včera kartuziánského areipřevora a P. Reye telegrafi- cky, by dostavili se v úterý dopolednu a zároven jim poslal průvodní listy. Konservativní noviny zapřísahají kartuziány. aby se dostavili. »Gauloise píše: Kdyby kartuziáni se- trvali v mlčení, přispěli by ke Combesově slávě a potupě katolické církve. Jsou povinni nás hájit a sprostiti naši zemi tísně. Kartuziánský arcipřevor může prověsti toto svaté dílo; ať jen řekne slovo ne k vůli nám, ale k vůli Kristovi. jejž Combes chce podruhé ukřížovati. Podobně píše »Autorité«. Kartuziáni musí promlu- viti, nebo všichni slušní lidé všech stran je budon považovati za klevetnou řeholi. Komise vyslechne dnes Rochefortova svaka. žurnalistu Vervoorta, o němž Besson včera tvrdil, že prý přišel k němu na příkaz Edgara Combesa. Z Paříže, 24. června. (C.-B.) V odpoledn schůzi vyšetřující komise četly se výpověd různých svědků, jež byli vyslýcháni k objasnění afféry Besson-Vervoortovy.
Lapěre Krist Rochefortův Vervoort Besson Edgar Combesa Vervoortův Paříž
12 article
Marocký host v Paříži. Z Paříže, 24. června. (C.-B) Býv. maro- cký ministr vojenství el Menebi přijel sem na 2—3 dni. Jeho návštěva není úřadního rázu. Německý vyslanec v Bělehradě. Z Bělehradu, 24. června. (C.-B.) Nově jme- novaný německý vyslanec sem přijel. Propuštění ze zajetí. Z Tangeru, 24. června. (Havas.) Perdi- caris psal své rodině, že dnes večer nebo zejtra ráno vrátí se s Varleyem, nebot budou ještě dnes v poledne propuštěni.
Havas Paříž Bělehrad Tanger
13 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Telegrafické zprávy hospodářské. Kosmonosská továrna. Z Vídně, 24. června. „Fremdenblatt“ do vídá se, že ve včerejší rodinné radě leitenberger ské, které účastnili se také poručníci a ředitele závodů, usneseno, vésti dále závody leitenberger ské jako soukromé na účet pozůstalo sti resp. poručenství. Tím vyvracejí se všecky pověsti o přeměně závodů těch ve společnost akeiovou. Obchodní smlouvy. Z Vídně, 24. června. Celně-obchodní kon- ference sestoupila se dnos odpoledne, by stano- vila instrukce pro vyjednávání s Italií. Kon- ference trvala tři hodiny. Zejtra bude skončena. Rakouští a uheršti delegáti přibudou počátkem příštího týdne do Říma. Tam bude neprodlen zahájeno vyjednávání o celně-politickém poměru mezi oběma státy ode dne 1. října t. r., tolikéž pak o definitivní smlouvě, která by nabyla plat- nosti po tomto novém provisoriu. Jedná se tudíž o nové, to jest druhé provisorium. Podaří-li se dohoda o slu na víno, nabude platnosti nikoliv teprve smlouvou celní, nýbrž již dříve tudiž novým provisoriem, to jest od 1. října. Snolečnost městských dráh vídeňských. Z Vídně, 24. června. Dnes konala se valná hromada stavební a vozební společnosti pro městské pouliční dráhy vídeňské v likvidaci. Ve- škeren majetek společnosti jest realisován. Na konci předložená bilance a likvidační konto byly jednomyslně schváleny. Dividendy. Z Vídně, 24. června. Uhersko-h alič ská společnost pro průmysl petrole- jový se usnesla navrhnouti valné hromadě divi- dendu 67.
Vídeň Kon Řím Uhersko Snolečnost městský dráh
14 article
Zlevnční petroleje. Z Vídně, 24. června. Zlevnění cen petroleje které zamýšlí kartel, stane se toliko pro jedno- tlivé relace. Redukce cen zavedena bude přede- vším pro stanice Rěku, Terst a Děčín nad Lab Akciová společnost petrolejní. Z Vídně, 24. června. („Neue Fr. Presse“. Petrolejová rafinerie firmy David Fanto a spol. má již od delší doby v Rouenu filiální závod. který provozuje obchod s petrolejem. Tento zá- vod se nyní od této firmy odloučil a přeměnil se v akciovou společnost s kapitálem 1 mill. f . Přeměnu tuto provedla výhradně firma Fanto. Hnědouhelný kartel. Ze Lvova, 24. června. („N. Tr. Presse“.) Ciferní návrhy třetí skupiny českých hnědo- uhelných dolů, které tvořiti mají podklad pro další jednání ve příčině hnědouhelné konvence, směřují k tomu, že třetí skupina omezí svoji těžbu o 20.000 vagonů, kteréžto kvantum by připadlo k dobru skupině prvé (Petschkově) a že druhá skupina (Weimannova) umenší těžbu o 5—7000 vagonů. Z Vídně, 24. června. (C.-B.) Obecní rada přijala návrhy na zřízení velkojatek a pře jimacího úřadu. st. Z Pešti, 24. června. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 22.000 metr. centů Platila: psenice tisská 81 kg K 9.65, 80.4 ke K 9.45, 79 kg K 9.35, 78 kg K 9.15, stolno bělehradská 78 kg K 9071%, 77 kg K 9.— 75 kg K 8.75, peštská 78 kg K 9. 27 1g. 77 k K 9.10, sentešská 78 kg K 9.35, červenecká 77.5 kg K 9.30, palanecká 77 kg K 8.95, banátská 78 kg K 8.95, 77 kg K 8.60; ž 1 to K 6.35—6.50, s příměsí K 6.20; ječmen (— 10 h) K 6.40; oves K 6.—; kukuřice K 5.20—5.30.
Fanta Petschkův Weimannův Platil Vídeň Rěko Terst Děčín nad Laba Francie . Presse Rouen Lvov Pešť Fanta kg
15 article
Terminový obchod s píeninami by pevný, s jiným zbožím klidný. K večeru znamenala: pšenice na říjen 8 93, žito na říjen K 6.70, oves na říjen K 6.11, kukuřice na červenec K 5.18, na srpen K 5.32, na květen 1905 K 5.56, řepka na srpen K 10.50. Sádlo smluveno po K 61.—; jiné zbož bez odbytu. Počasí: parno. Z Pešli, 24. června. (C.- B.) Meteorologický ústav oznamuje větší teplotu. Za Dunajem byly tu a tam bouřky s deštěm. Z Cařihradu, 23 června. (C B.) Rak. uher vyslanoctvo podalo dnes na Portě notu, v niž žádá se, by se Turecko dohodlo se společnost východních železnie, kdo má býti vrchním roz- hodčím, aby rozhodlo se o loňských nárocích. vzešlých z obapolných neshod. Z Washingtonu, 23. června. (» Reuter.«) Státní tajemník pro obchod a průmysl Co- telyon žádal za propuštěnou. Z Johannesburgu (Transválsko), 24. června (C. B) Dnes vstoupilo do práce 100 Číňanův zejtra začne pracovati dalších 500. Z Liverpoolu, 24 června. (Zavěrek.) (4 hod. 10 min.) Obrat 50 0 žoků. Z toho na spekulace a vý voz —— žoků. Middling loco 0.—, A merické d dávky na červen 604. 0.—, na červen-červenec 5.94. 0.— na červenec srpen 5.88, 0.—, na srpen zaří 5.74. —, na záři říjen 5.41, 0.—, na říjen-listopad 5.26. 0.—, na listopad prosinec 521. 0.—, na prosinec leden 5.18, na leden-ůnor 5.17, na únor-březen 5 17, 0.— Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 24. června. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse stálé. — Znamenala: pše- nice na červenec 893/4, na září 841/2, kukuřice na červenee 54.—, eukr (Falr Muscovados) 31/16, bavlua 11.05.- Závěrečné smýšlení na peněžním trhu stálě.
Sádlo Transválsko Falr Muscovados Dunaj Cařihrad Turecko Washington Johannesburg Liverpool Nový York východní železnie Reuter Company Číňanův
16 article Obchod německo-rakouský.
Obchod německo-rakouský. B. Vykládati však přechod Německa k agrární prohibici a to po slabém poměrně náběhu k svobod- nější tržbě jen polticky, nebylo by správno. Daty Conradovými, budovanými na úřadních statistikách dokázáne jasně, že intensita provozování zemědělstv učinila v Německu v posledním desetiletí znamenité pokroky. Zemědělsky dosua neobdělávaná půda se značným nákladem změněna v plodnou (r. 1878 ob- děláno v Německu pšenící 2,217.090 ha, r. 1896 az 1899: 2,283.355 ha, žitem 5,934.927 resp. 5,941.304, r. 1878: 1,620.483 resp. 1,643.208 ha, ovsem 3,743.070 resp. 3,993.780 ha) a výnos značně zvýšen. Jenže tyto výsledky provázeny značným poklesem cenovým při stoupnutí mzdy zemědělského dělnictva a vze- stupu nákladů produkčních vůbec. Tímto stavem ovšem rolnictvo obilí pěstující = a právě o tom plat slova o zhoršeném postavení — značně trpělo a trpí ale je olázkou německé politiky hospodářské, nenl- moment tento více než vyvážen tím, že nerolnickým uídám dostalo se levnějších prostředků výživy. A o to také v podstatě ve všech bojích, které svedeny o nový autonomní tarií v Německu šlo. Jest do savadní rychlý vývoj Německa v prů- myslový stát jemu prospěšným, či nutno ho zpozvolniti? O tomto problému německé politiky hospodářské na tomto místě bylo již obšírně psáno. I o Wagnerovu pessimismu i op timismu Brentanovu a Schäfflovu, z nichž prvý zvlášte ostře vystoupil proti Wagnerově theorii o zpozvolnění vývoje dosavadního pomocí zvýšené agrární ochrany
Conradův Wagnerův Brentanův Schäfflův Německo ha
17 article
Ve vládních kruzích akceptováno celkem sprostřed- kující stanovisko Schmollerovo, který je precisova ve svém Jahrbuchu (roč. 45, č. 4.) takto: „Mám za to, že by našemu vzrůstu obyvatelstva, našemu prů- myslu a obchodu, naší námořní a koloniální politice spíše vyhovoval pozvolnější přechod, provázený udr žováním a posilováním stavu selského. Považuji zpozvolnění tohoto procesu (t. j. přechodu ve stát prů- myslový) proto za nutné, poněvadž mám za to, ž historický fakt rychlého zániku a upadání tak čel- ných starších průmyslových a obchodních států právě v tom tkvěl, že nebylo při příliš rychlém vývoji ani času ani příležitosti vytvořiti ústavy, mravy a právní fermy, které by mohly udržeti takový stát při síle a zdraví“ — jenže německá vláda má vedle toho ještě silné důvody konservativně-politické, o nichž mluveno minule. Je-li ovšem nejbezpečnější oporou tohoto „zpozvolnění“ ochrana celní, tedy zdražení cen obilí, Schmoller nepraví. Conrad, který jistě není agrárním kruhům nepřízniv, dokazuje, že zvýšená celní ochrana prospěje jen velikým zemědělcům — spásu německého zemědělství zří naopak v přechodu k výnosnějším pramenům výrobním, než jakým jest dnes obilnictví. Autonomní celní tarif nastoupil cestu prohibice agrární, a to konečně pro nás rozhodno. Jak již minule uvedeno, tvoří právě zemědělské produkty hlavní čásť našeho vývozu do Německa. Jaké ten- dence prozařují v něm? Zde ovšem nutno sáhnouii po číslech, jichž nakupení mi čtenář již odpustí. Pri vyslovené prohibici obilní interessují nás data ohl- ního vývozu v prvé řadě. Od roku 1895 do 1900 vyvezeno od nás do Německa (v o): oves pšenice žilo 14313 1895 . . . 245.093 4023 9.914 1896 . . . 158.144 1376 11.463 1897 . . . 117.187 30.396 1692 1898 . . . 18.961 100. 362 2557 1899 . . . 2.510 127.943 3241.
Schmollerův Schmoller Conrad Německo
18 article
1900 . . . 49.700 18.138 1901 . . . 125.809 2465 115.482 1902 . . . 111.007 2424 1609 31.754 1903 . . . 72. 177 Vývoz ječmene, sladu a mouky vyvíjel se v uve deném období takto (v e: ječmen slad mouka 1895 . . . 2,206.266 889.687 84 149 953.151 87.293 1896 . . . 3,857.362 1,013.696 67.375 1897 . . . 3,283.098 951.253 28. 282 1898 . . . 2,888.438 1,075.719 31.853 1899 . . . 3,642.302 1.189..564 124. 495 1900 . . . 2.625.566 1,093.861 179.831 1901 . . . 2,866.598 1902 . . . 3,048.164 1,092.722 173 169 1903 . . . 3,833 329 1,185.395 182 664 Uvážíme-li však, že celkový vývoz pšenice z R- kouska v létech 1901—1903 činil 219.296, 148.659. 177.799 q a že dovoz její v těchže létech čini 316.087, 946.082, 224.919 q patrno na prvý pohled. že valných vývozních interessů pšenič- ných tato říše nemá a že zde jest volání po celní ochraně pouhým voláním ochranným. Ještě více platí to o žitu (dovoz v uvedeném období 370.491, 189.375, 64.653 q: vývoz 4344. 4468, 4079o a o ovsu (celkový vývoz uvedeného období: 37.659, 220.514, 87.123 q; dovoz 422.303, 177.844, 177.571 e.
Rkousek
19 article
Jinak ovšem tomu co do ječmene, sladu a mouky. Zde (cena vývozu ječmennéh. do Německa činila v po- sledních třech létech 49.4, 51.05, 64.40 míll. K; sladu 29.8, 28.4, 30.58 mill. K, mouky 5.03, 4.8, 4.8 mill. korun) a speciálně co do ječmene a sladu o vážné zájmy jde a to tím více, protože vývoz tento jest především vývozem zemí českých, v nichž jest zá- reveň výrazem produkčního pokroku. Ještě vážnějšími jsou zájmy této říše na vývozu dobytčím do Německa, proli kterému němečtí ngrárníci nejvíce hlučí. Z celkového vývozu jatečného dobytka r. 1901 v ceně 70.26 mill. K ubíralo se do Německa za 63.07 mill. K, roku 1902 z 98.10 do Německa za 87.74, roku 1903 z 114.5 celkem z 105.5 mill. K. Z těchto dat jasno, že Německo jest vlastně hlavním vývozištěm naším v tomto směru. Uvážíme-li dále, že dovoz jatečného dobylka k nám representoval r. 1901 obnos 20.32, roku 1902: 33.09 a 1903: 40.72 mill. K, patrno, že jest Rakousko dosud silným vývozním státem co do jatečného dobytkaa že jeho interessy v této příčině budou tím vážnějšími. čím více budou si v něm raziti dráhu směry usilujíeí o zlepšení chovu dobytka, jež speciálně v zemích če- ských činí značné pokroky. Vývoz dobytka vyvíjel se — uvádím k vůli lepšímu přehledu delší období — do Německa od nás takto (v millionech korun): mladý jatečn voli krávy býci dobytek
Německo Rakousko
20 article
1895 . . . 25.84 16.28 2.47 4.88 1896 . . . 21.37 8.71 084 3.42 1897 . . . 21.39 9.60 0.90 3.35 1898 . . . 22.85 11.62 1.63 4. 96 1899 . . . 3351 1364 231 6.20 1900 . . . 37 27 13.50 188 5.73 1901 . . . 38.93 14.00 2.47 6 6 1902 . . . 4435 26.29 4.96 10.12 1903 . . . 57.84 30.20 6.22 9.76 I zde — stejně jako u ječmene, sladu, mouky — jest patrna vzestupná tendence vývozní. A síe speciálně do Německa. S touto tendencí setkáváme se i v jiných případech. Vývoz luštěnin, který representoval co do Německa r. 1895: 5.6, stoupl r 1900 na 6.9 a loni na 8.36 mill. K; vývoz koní, který měl r. 1898 hodnotu 12.77, representoval roku 1900: 138 a r. 1903: 15.30 mill. K; vývoz va jee do Německa vykazuje od r. 1895 do 1903 zajímavý vývoj, representovaliť v uvedených létech hodnotu 58.5, 63.9, 709, 60.69, 63.83, 78.79, 78.62, 89.74, 87.23 mill. K — stoupá tedy až na malé poruchy stále a značně. Totéž platí i o vývozu koží (suro- vých), jichž vyvezeno do Německa r. 1898 za 20.86, r. 1900 za 20.90 a r. 1903 za 30.12 mill. K. Také vývoz márla jeví nepopíratelný vývozní vzestu do Německa (r. 1898 za 7.06; r. 1900 za 9.09, r 1903 za 10.76 mill. K). A totéž lze konstatovati u všech produktů zemědělských vyjímaje uvedené již tři druhy obilin a chmel, jehož vývoznost v posle
Německo 8.71 9.60 2.47 9.76 I zde mill
21 article
ních létech nepříznivými sklizněmi značně trpěla (vý- voz chmele do Německa činil 1895: 22.267, 1896- 36.255, 1897: 27.544, 1898: 26,687, 1899: 35.468, 1900: 30.341, 1901: 79.113, 1902: 32.249, 1903: 15.072 c), z čehož ovšem důsledku o pokleslé vý- voznosti činiti nelze. Na prolomení mini- málních sazeb obilních (vyjímaje ovšem ječmen) německého autonomního cel- ního tarifu zemědělství tohoto státu zájmu nemá, za to ale má značný interess o oslabení celnich sazeb ječmene, sla- du, mouky, luštěnin, dobytka (i kori) a oněch druhů produktů, jež shrnuty v t. zv. zvířecí produkty. Jde zdo vesměs o produkty, jež předpo- kládají vyspělejší zemědělskou produkci, a v tom právě spočívá úskalí jednání německo-rakouského, že dovolává se zde ochrany na obou stranách rolnictvo, nalezající se na vyšším stupni produkčním. Jde o před- měty větší hodnoty resp. o zemědělské průmysly, kde investice kapitálové jsou větší a tedy také volání po ochraně důraznější. To, čeho se domáhá německé rolnictvo, obrací se speciálně proti agrární produkci naší, proti pokrokovým směrům v ní, tedy speciálně proti zemědělstvu zemí českých. Proto jest také vážným interessem jeho, aby v daném jednání ne- odhodlaly se vídeňské vlády k ústupkům, které by platil rolník český v prvé řadě. Běží o vážné zájmy, jež dosti dolíčeny. Ale tím ještě dalekosáhlost jednání pro nás vyčerpána není
Německo
22 article
Z pražského trhu obilního. (Pův. zpr. „N. L. .) Smýšlení našeho obilního trhu se od úterní bursy ne- změnilo. Poptávka po pšenici jest stále dobráa kupci platí za ni plně denní ceny, nabídka jest sofva dostatečná, jak tomu bude ostatně dle všeho až do nové sklizně. Znamenala česká pšenice 76—80 kg K 8.95—9.45 z nádraží Prahy, za 78 kg placeno K 9.10 z Ouval. Obraty žita byly nepatrny a pla- ceno za 73—76 kg K 6.55—6.85 z Prahy nádraží. Ceny ovsa pevně uhájeny (K 6.25—6.35 za obchodní, K 6.40—6.45 za prima a rychlik z Prahy, nádraží). Obchody s luštěninami jsou nepatrny a záznamy majl dnes více méně jen význam nominální. Vikev piati se dle jakosti a původu K 6.75—7.25 z Prahy, ná- draží, mák K 24—25 z Prahy nádraží Návrh zákona o společnostech s ručením obme- zeným. Píše se nám z Vídně: Nepracovitost parla- mentu působila i na zdržení všech nových osnov zá- konných, na kterých ta která ministeria pracují. Platí lo i o zákonu o společnostech s ručením obmezeným, jehož konečná redakce není ještě provedena. Nicméně pokročily přípravné práce nyní tak daleko, že by bylo lze osnovu definitivně v několika týdnech vy- pracovati. Osnova budována na německém příkladu; když ale zkoumáno, lze-li německý vzor přenésti jen tak zhola do Rakouska, ukázalo se, že bude nutno provésti četné změny. Poznatek, že ze společností těchto, jež po vydání příslušného zákona v Německu vznikly, 25% opět zmizelo, vzbuzuje četné pochyby, když vykládá se tento fakt z části jako důsledek po- klesu průmyslové konjunktury. Hlavní příčinu zjevu tohoto nutno hledati v tom, že nedostatkem dozoru usnadněno zakládání nezdravých společností anebo že usnadněny různé nesprávně manipulace v nich.
Praha Vídeň Rakousko Německo kg z nádraží Praha
23 article
Osnova rakouská neustanovuje ničeho dle německého vzoru) o kontrole pomocí veřejného skládání účtů. Že k ní nesáhnuto, má ovšem i své dobré důvody, ale i špatné stránky. Dále nutno míti na mysli, že toho, co se hodí pro Čechy, Moravu a některé jiné země rakouské, nelze jen tak užiti i v ostatních ze- mícn. Má-li býti již vydán zákon, pak třeba vydati zákon pro celou říši (7). Nelze popříti, že z tohoto momentu vyplývá řada nedostatků a obtíží. Snad bylo by se jim možno vyhnouti tím, že by se podporovalo v Rakousku vznikání autonomních společnosti dle vzoru anglického, jichž úkolem jest kontrolovati spo- lečnosti s ručením obmezeným a jiných podniků, a jež se osvědčily. Na obligatorní uvedení jich ovšem po- mýšleti nelze, nýbrž šlo by jen o to, aby se jich vznikání nekladly překážky. — Tolik dopis. Jest jisto, že rozvíjejícímu se podnikání dosavadní formy orga- nisační nestačí a že si nutne speciálně přáti zavedení společnosti s ručením obmezeným. Proč nebylo by ale lze otázku tuto řešiti tak, že by se říšským zá- konem rámcovým stanovily hlavní základ) jich se týkající, provedení detauní že by ale bylo svěreno legisiacím zemským. Země, kde společnosti těchto třeba, by je jistě zavedly a nalezly by již cesty kon- trolní. Osnova zákona. provádějící, zričny co do nsta- novení o vedení obchodníha rejstříku.. Píše se nám: Asi přede dvěma léty vypracována byla ministerstvem justice osnova zákona, zavádějícího některé změny co do vedení obchodního rejstříku. Osnova tato před- ložena obchodním komorám za účelem prozkoumání.
Čechy Morava Rakousko
24 article
Většina z nich navrhuje řadu změn, týkajících se skoro veskrze finanční stránky osnovy, následkem čehož zahájilo ministerstvo spravedlnosti jednání s mini- sterstvem financí v této příčině. Po dlouhém jednání, v němž zdařilo se prosaditi přání obchodních komor jen z části, pokročily připravné práce tak dalece, že bude konečná redakce osnovy v několika týdnech ukončena. Poslední pokus o záchranu kartelu rafinerií cu- kerních? V přištím měsíci bude se konati schůze rafi- nerií, zastoupených v ústřední prodejně cukerní. Jak „N. W. Tgbl.“ oznamuje, není vyloučeno, že bude na schůzi této učiněn opětný pokus, zachrániti sdru- žení toto. Nezdaří-li se to, bude lze nabídky prodejů od 1. října činiti 1. srpnem, do kteréhož dne jsou i ra- finerie kartemní i mimokartelní vázány. Snad dojde alespoň k dohodě v tom směru, že bude offerování ještě o jeden měsíc odsunuto, takže by započalo až od 1. záři. — Jak se zdá: zbožné přání kterési dobré duše.
N W Tgbl
25 article
Dopravně sazební zprávy. Ministerstvo železnic vydalo právě 6. vydání dopravního iádu pao dobytek; obsahuje veškerá ustanovení dopravní, sazební a veterinářská, seznam stanic nakládacích a vykládacích, zvláště obmezení a zákazy co do ob- chodu s dobytkem doma a v cizině. — Jak známo, rozmnožilo ministerstvo železnic při vydání nového řádu výhody vlastního dělnictva želez- ničního. Dělníci, steří slouží nepřetržitě po 10 le t na státních dráhách, postavení co do výhod dopravních na roveň zřízencům s dekretem, takže se jim i jich rodinám dostalo volných lístků, ale i dočasných legi- timací pro volnou jízdu. Dělníci, pracující déle než 5 let u státních dráh mohou občasně dostati výhodu volné jízdy. Na dráhách soukromých skýtána dělníkům alespoň po 3 léta u dráhy zaměstnaným, sleva 50 0 s jízdného. Rodiny dělníků této výhody účastny ne- byly. Po dlouhém jednání sjednaly nyní státní dráhy s hlavními soukromými železnicemi, že dostane se od 1. července dělnictvu těchto výhod: dělníkům s tříletou službou sleví se 50 jízdného, s pětiletou jim i jich rodině 5096, dělníci s 10letou službou obdrzí od případu k případu právo volné jízdy.
26 article
Česká hnědouhelná konvence. Včera dopoledne konána v Teplicích schůze zástupců hnědouhelných dolů třetí skupiny (sr. náš nedávný článek). Ke skupině této náleží veliký počet většinou menších závodů (v prvé zastoupeny doly, na nichž interessována firma Petschkova, v druhé firmy, v nichž zúčastněna firma Weinmannova). Jednalo se o všeobecný rozhovor o si- tuaci; na jeho výsledcích bude záviseti, na jakých základech bude vybudována případná dohoda. Dosud se s jednotlivými závody nevyjednávalo. Původně zvolena byla zvláštní komise, jejímž účelem bylo jednati s jednoltivými závody o obnovu konvence. V komisi této zasedali tři techničtí a tři obchodní zá- stupci. Dosud ale komise tato svolána nebyla a není tedy dosud přípravný materiál shromážděn. Na dnešní poradě (a také následujících) bude tedy teprve hledán vhodný základ dohody. Nalezne-li se, bude komise svolána a zahájí jednání se závody. Situace daná jest při rozporu názorů uvedených skupin obtížna. Postupující soustřeďování německých bank. Valná hromada společenstevní banky berlínské schvůlila 16.279 hlasy proti 123 fusi banky této s bankou drá- žďanskou. Úhrada úroků z daní vrácených, Říšský soud uči- nil zajímavé rozhodnutí. Šlo o následující případ: Nová vídeňská společnost aestavníková zaplatila na základě předpisu více daní nez kolik byla povino- vána. Současně s navrácením přeplníků žádala i za- placení úroků z nich od doby zaplacení a sice jak o
Petschkův Teplice Weinmannův