1
masthead
25. června 1904
5
article
— že nepřísluší politickému úřadníku kterému-
koliv, nejméně pak zemskému presidentovi, mlu-
viti způsobem takým, jakým mluvil hr. Thun
národních aspiracích.
Národní aspirace jsou opráv-
něny a žádným zločinem, o kterém
troufati by si směl kdokoli v tomto státě, nej-
méně pak člověk, jehož povinností jest v někte-
rých věcech mlčeti, mluviti takovým způsobem.
Proto stanovisko, které zaujal hr. Thun k če-
ským požadavkům, dlužno s největším
rozhodnutím odmítnouti a říci, že
by pan dr. Körber měl poučiti své podr-
zence, jak se mají zachovávati šetrněa
slušně k národům neněmeckým.
Přípustnosť zkoušek záhřebské fakulfy.
Z Vídně, 24. června. Výnosy ministerstva
vyučování ve příčině přípustnosti zkoušek, od-
bytých na záhřebské fakultě práv-
nícké, v této polovině říše, byly notifikovány
právnické fakultě vídeňeké. Tam děkan
Sperl, professor civilního řádu soudního, na-
vrhl, aby se nařízení to vzalo prostě na vědomí.
Tu však povstal známý proféssor národního ho-
spodářství Chorvat ryt. Philippowit s eh
a měl plamennou Gilipiku proti oběma or-
donancím, kterou zakončil návrhem, aby f-
kulta právnická proti nim se postavila.
Professor trestního práva dv. rada Lam a seh
upozornil, že výnosy ty fakulty se netýkají ani
dost málo, neboť týkají se státní ch
zkoušek a komise pro zkoušky státní j sou
instituce samostatné. Proto radil eo
nejrozhodněji, aby fakulta nezasahovala do
oboru, ve kterém jí nepřísluší žádných práv.
Domluvy jeho však byly marny. Většina sboru
professorského se usnesla, přijati návrh
Philippowitschův.
Thun
doktor
Körber
Chorvat
Philippowitschův
Vídeň
záhřebský fakulta práv
6
article
Srbsko a Bulharsko.
č. Z Bělehradu, 24. června. Čas. »Politikae
polemisuje se sofijskou »Večernou Poštou«, jež
napsala, že je zcela přirozeno, když král Pete
domáhá se spolku s knížetem bulharským, po-
něvadž jest dnes úplně isolován. »Politika«
k tomu podotýká: V uvážení, že »Večerna
Pošta« prohlašuje se za hlasatele bulharského
knižete, jeví se její mluva nepochopitelnou. Bul-
harskému listu musí býti přece známo, že akcie
knižele nejen ve Vídni, ale i v Petrohradě ne-
jsou nejlepšími; o sítuaci jeho ve vlastní zemi
nelze vůbec mluviti. Bylo by dobře, kdyby
»Večerna Pošta« sledovala příčiny poslední
schůzky a dle nich se zachovala, jelikož mohlo
by to knížeti Ferdinandovi jen prospěti.
Změna konkordátu ve Španělsku.
d. Z Madridu, 24. června. Opraveným kon-
kordátem uznávají se všechny dosavadní řády
a řehole ve Španělsku a ponechávají se jim
všechny budovy, jež nyní mají. Mezí liberály
jeví se nad opravou konkordátu nespokojenost.
Schůzka Loubeta s belgickým králem.
x. Z Brusselu, 24 června. Udržuje se zde
pověsť, že president Loubet zavitá v srpnu
ke sportovním slavnostem do Ostende a že sejde
se tam s králem Leopoldem. Za to sejde
letos a brusselské návštěvy císaře Viléma.
Pete
Pošta
Ferdinand
Loubet
Leopold
Vilém
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
Vídeň
Petrohrad
Španělsko
Madrid
Brusel
Ostende
Večerna Pošta
7
article
Schůze v Kielu.
w. Z Londýna, 24. června. Vládní i oppo-
siční listy upírají schůzce v Kielu všechen po-
litický význam. »Times« praví, že návštěva
krále Eduarda v Kielu jest jen činem zdvo-
ňlosti vůči národu, s nímž Velká Britanie
udržuje mírumilovné a přátelské styky, jicht
přeje si i příště. Cesta krále jest dále také di-
bazem zjevné příbuzenské náklonnosti, již m
král ke svému příbuznému císaři. »Times« po-
prají pověsti, že by král Eduard zanášelse
sprostředkovacími záměry ve sporu Ruska s Ja-
ponskem a dodává, že k nějakým důležitým
dohodám s Německem není žádné příčiny an
nulnosti.
Opposiční »Daily Chronicle« praví, že
Anglie se nevzpírá, zjednati si trvalou dobrou
shodu s Německem, ale že se znenáhla zakoře-
nilo přesvědčení, že cena, kterou by Německo
za to žádalo, jest příliš velikou. Schůzka však
dokazuje, že nedávno ujednaná anglieko-fran
touzská dohoda není žádného ugresivního rázu.
e. Z Kielu, 24. června. Kníže monacký
Albert příbyl sem dnes ráno v průvodu několik
německých a anglických učenců.
Eduard
Kníže
příbyl
Kiel
Londýn
Velká Británie
Rusko
Německo
Anglie
Daily Chronicle
8
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 24. června. (C.-B.) Císař pro-
hlížel ráno v Mostě n. L. vojsko 50. pěší bri-
pidy, především pěší pluk č. 4 a prapor my
níveů č. 21 a 4. divisní pluk dělostřelectva.
Rektorem vídeňské university
zvolen včera professor morální theologie dvornt
haplan šl. František Sehindler.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 24. června. (C.-B.) Předseda
Perezel zahájil schůzi poslanecké sněmovny
půl 11. hod. dopol.
Předseda ministerstva předložil zprávu kvo-
tové deputace uherské.
Sněmovna schválila velikou většinou návrh
immunitního výboru, aby posl. Kubik pro jed
nání porušující důstojnost sněmovny odprosil.
Potom rokovalo se dál o rozpočtu.
Posl. bar. Kaas pochybuje, že rozpočet
jest reelní, neboť zejmena příjmy státních pod
niků jsou rozpočteny příliš vysoko. Finanční
siluace země zhoršila se značně v 10. letech,
co jest v úřadě nynější ministr financí. Dřívějá
ivestice uhražovaly se z vlastních příjmů při-
slušných odborů, nyní půjčkami.
Jeho strana nemůže svoliti ke zvýšen
eivilní listy, protože není uherského dvora. Li
dová strana opře se opětnému zatížení poplat
nictva s největším důrazem. Bude hlasovati
proti rozpočtu.
Posl. Horanszky (lib.) uvažoval o ho-
spodářských poměrech uherských, osvědčil vládě,
jež vynasnažuje se o blaho Úher, svou důvěru
a ohlásil, že bude hlasovati pro rozpočet. (Hlučná
pochvala v pravo.)
Další debata byla odročena na zej třek.
Na konec této schůze zodpoví honvédský ministn
dva dolazy.
Z Pešti, 24. června. (C.B.) Posl. Žoltan
Pap uložil za obstrukce u předsedy poslanecké
sněmovny 10.000 K, jimiž ho chtěl Martin
Dienes podplatiti. Dienesovi věřitelé zabavili
tnlo sumu, ale sněmovní předsednictvo zdráhá
Císař
Sehindler
Kubik
Posl
bar
Kaas
Dienes
Vídeň
Most
Pešť
Žoltany Pap
poslanecký sněmovna
9
article
se ji vyplatiti, protože poslanecká sněmovna
dosud nerozhodla, komu ty peníze patří. Vě-
řitelé zavedli proti eráru a hr. Alb. Apponyovi,
tehdejšímu sněmovnímu předsedovi, proces pro
vydání peněz, ale propadli u dvou instancí.
Dnes jednal o věci té královský soud a potvrdil
rozsudek obou instancí. 10.000 K připadne
teda eráru.
Z Pešti, 24. června. (C.-B.) Ve zprávě
kvotové deputace, předložené dnes po-
slanecké sněmovně, praví se: Uherská deputace
nepochybovala ani okamžik, že kompromis,
smluvený před pěti léty na 34.4 je provázen
jistou hmotnou škodou pro Uhersko. Tato škoda
dle posledních výpočtů je mnohem větší, což
však s rakouské strany se nikdy neuznávalo.
Tato záhadná difference mohla se vyrovnat
pouze zákonem, jenž vypočitává dopodrobna
položky příjmů, rozhodující při výpočtu kvoty
Deputace považuje proto poměrně za výhodnější,
zachovati status quo, třeba byl spojen s něja
kou škodou Uher.
Turecký povděk.
Z Cařihradu, 24. června. (C.-B.) Turecké
noviny zmiňují se pochvalně a s povděkem o při-
jetí turecké misse ve Vídni, připomínajíce, že
za vlády nynějšího sultána upevnilo se přátelství
mezi Rakousko- Uherskem a Tureckem a stalo se
srdečným. Je prý přirozeno, že propůjčením
odznaku domácího řádu Osmanova rakouskému
eísaři vzájemný poměr mezi oběma vládami
upevní se ještě víe.
Černá Hora a Srbsko.
Z Cetyně, 24. června. (C.- B.) Kníže dával
včera dvorní hostinu na poctu zvláštního vy-
slance srbskéhu krále. Nenadoviče, jehož
vyznamenal velkodůstojnickým křížem Danilova
řádu.
Z Bulharska.
Ze Sofie, 24. června. (C.-B.) Ministr
Petrov a Petkov odjeli ráno do Euxi-
nogradu konferovat s knížetem o běžných
záležitostech.
Osmanov
Kníže
Nenadovič
Danilov
Petkov
Pešť
Uhersko
Uhry
Cařihrad
Vídeň
Rakousko
Turecko
Srbsko
Cetyně
Bulharsko
Sofie
Petrov
Euxi
10
article
Francouzské sněmovny.
Z Paříže, 24. června. (C.-B.) Sněmovn
přijala předlohu, jíž schvaluje se reglement,
ustanovený mezinárodní telegrafní konfe-
rencí londýnskou ze dne 10. července
1903, a ujednané sazby.
Potom rokovalo se dále o dotazu po s vo-
bodném zednářství a posl. Laferre
pokračoval ve své v pátek začaté řeči.
Z Paříže, 24. června. (C.-B.) V senátě
m.-p. Combes hájil předlohu o zrušení ře-
holního vyučování a dokazoval její zá-
konnost. Prohlásil, že řehole nemohou odehová-
vati dobré občany a ohrožují jednotu země.
Protestoval proti tvrzení, že francouzští
zednáři dostávají svá hesla z ciziny. Od urážlivé
pro Francii řeči ve mistra Lemmi přerušili vše-
liké styky s italskými ložemi a nemají také
žádného spojení s německými.
Posl. Arehdeacon (nacionalista) dorá-
žel na svobodné zednářstvo.
Ministr spravedlnosti Vallé prohlásil, že
nelze použiti naproti zednářským ložím ani ber-
ních, ani spolkových zákonů.
V rokování se bude pokračovati v pátek.
Z protiřeholního hnutí ve Francii.
Z Lorientu, 24. června. (C. B.) Pět důstoj-
níků 116. pěšího pluku, ktaří se zdráhali spolu-
působiti při vypovídání řeholí v Ploermelu, ale
byli nedávno vojenským soudem v Toursu osvo-
bozeni, bylo propušténo ministrem vojenstvíz
činné služby.
Kamenovaný vyslanec.
Z Pařiže, 24. června. (C.-B.) Vláda pošle
na ostrov Haiti vojenskou loď, žádati zadost
za útok na francouzského vyslance v Port au
Prince.
Z Nového Yorku, 24. června (Reuter.) Dle
depeše z Port au Prince dostal francouzský vy-
slanec omluvný list, čímž příhoda je odbyta.
Z Paříže, 24. června. (C B.) Dle poloúřadní
zprávy dostal francouzský vystanec v Port au
Prince při předvčerejším útoku ránu kamenem
do nohy.
Combes
Posl
Vall
Princ
Port
Paříž
Francie
Lorient
Ploermel
Tours
Haiti
Nový York
Port
Reuter
11
article
Úplatková afíéra kartuziánská.
Z Paříže, 24. června. (C. B.) Ve sněmov-
ních kuloarech vypravuje se, že vyjednavač
čtyř poslancův, X. velkopřevora kartuziánského,
jmenuje se Lapěre, býval ředitelem nyní padlé
banky a od dubna je na útěku. Nacionalistický
»Eelair« dovídá se, že Lapěre měl obchodni
styky s kartuziány a v listinách zabavených
v jeho příbytku jsou prý dopisy a j. písemnosti,
týkající se kartuziánské záležitosti. Tyto listiny
jsou pro vyšetřující komisi velmi důležité.
Předseda vyšetřující komise vybídl včera
kartuziánského areipřevora a P. Reye telegrafi-
cky, by dostavili se v úterý dopolednu a zároven
jim poslal průvodní listy.
Konservativní noviny zapřísahají kartuziány.
aby se dostavili.
»Gauloise píše: Kdyby kartuziáni se-
trvali v mlčení, přispěli by ke Combesově slávě
a potupě katolické církve. Jsou povinni nás
hájit a sprostiti naši zemi tísně. Kartuziánský
arcipřevor může prověsti toto svaté dílo; ať jen
řekne slovo ne k vůli nám, ale k vůli Kristovi.
jejž Combes chce podruhé ukřížovati. Podobně
píše »Autorité«. Kartuziáni musí promlu-
viti, nebo všichni slušní lidé všech stran je
budon považovati za klevetnou řeholi.
Komise vyslechne dnes Rochefortova svaka.
žurnalistu Vervoorta, o němž Besson včera
tvrdil, že prý přišel k němu na příkaz Edgara
Combesa.
Z Paříže, 24. června. (C.-B.) V odpoledn
schůzi vyšetřující komise četly se výpověd
různých svědků, jež byli vyslýcháni k objasnění
afféry Besson-Vervoortovy.
Lapěre
Krist
Rochefortův
Vervoort
Besson
Edgar Combesa
Vervoortův
Paříž
12
article
Marocký host v Paříži.
Z Paříže, 24. června. (C.-B) Býv. maro-
cký ministr vojenství el Menebi přijel sem na
2—3 dni. Jeho návštěva není úřadního rázu.
Německý vyslanec v Bělehradě.
Z Bělehradu, 24. června. (C.-B.) Nově jme-
novaný německý vyslanec sem přijel.
Propuštění ze zajetí.
Z Tangeru, 24. června. (Havas.) Perdi-
caris psal své rodině, že dnes večer nebo
zejtra ráno vrátí se s Varleyem, nebot
budou ještě dnes v poledne propuštěni.
Havas
Paříž
Bělehrad
Tanger
13
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Kosmonosská továrna.
Z Vídně, 24. června. „Fremdenblatt“ do
vídá se, že ve včerejší rodinné radě leitenberger
ské, které účastnili se také poručníci a ředitele
závodů, usneseno, vésti dále závody leitenberger
ské jako soukromé na účet pozůstalo sti
resp. poručenství. Tím vyvracejí se všecky
pověsti o přeměně závodů těch ve společnost
akeiovou.
Obchodní smlouvy.
Z Vídně, 24. června. Celně-obchodní kon-
ference sestoupila se dnos odpoledne, by stano-
vila instrukce pro vyjednávání s Italií. Kon-
ference trvala tři hodiny. Zejtra bude skončena.
Rakouští a uheršti delegáti přibudou počátkem
příštího týdne do Říma. Tam bude neprodlen
zahájeno vyjednávání o celně-politickém poměru
mezi oběma státy ode dne 1. října t. r., tolikéž
pak o definitivní smlouvě, která by nabyla plat-
nosti po tomto novém provisoriu. Jedná se tudíž
o nové, to jest druhé provisorium. Podaří-li se
dohoda o slu na víno, nabude platnosti nikoliv
teprve smlouvou celní, nýbrž již dříve tudiž
novým provisoriem, to jest od 1. října.
Snolečnost městských dráh vídeňských.
Z Vídně, 24. června. Dnes konala se valná
hromada stavební a vozební společnosti pro
městské pouliční dráhy vídeňské v likvidaci. Ve-
škeren majetek společnosti jest realisován. Na
konci předložená bilance a likvidační konto byly
jednomyslně schváleny.
Dividendy.
Z Vídně, 24. června. Uhersko-h alič
ská společnost pro průmysl petrole-
jový se usnesla navrhnouti valné hromadě divi-
dendu 67.
Vídeň
Kon
Řím
Uhersko
Snolečnost městský dráh
14
article
Zlevnční petroleje.
Z Vídně, 24. června. Zlevnění cen petroleje
které zamýšlí kartel, stane se toliko pro jedno-
tlivé relace. Redukce cen zavedena bude přede-
vším pro stanice Rěku, Terst a Děčín nad Lab
Akciová společnost petrolejní.
Z Vídně, 24. června. („Neue Fr. Presse“.
Petrolejová rafinerie firmy David Fanto a spol.
má již od delší doby v Rouenu filiální závod.
který provozuje obchod s petrolejem. Tento zá-
vod se nyní od této firmy odloučil a přeměnil
se v akciovou společnost s kapitálem 1 mill. f .
Přeměnu tuto provedla výhradně firma Fanto.
Hnědouhelný kartel.
Ze Lvova, 24. června. („N. Tr. Presse“.)
Ciferní návrhy třetí skupiny českých hnědo-
uhelných dolů, které tvořiti mají podklad pro
další jednání ve příčině hnědouhelné konvence,
směřují k tomu, že třetí skupina omezí svoji
těžbu o 20.000 vagonů, kteréžto kvantum by
připadlo k dobru skupině prvé (Petschkově) a
že druhá skupina (Weimannova) umenší těžbu
o 5—7000 vagonů.
Z Vídně, 24. června. (C.-B.) Obecní rada
přijala návrhy na zřízení velkojatek a pře
jimacího úřadu.
st. Z Pešti, 24. června. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 22.000 metr. centů
Platila: psenice tisská 81 kg K 9.65, 80.4 ke
K 9.45, 79 kg K 9.35, 78 kg K 9.15, stolno
bělehradská 78 kg K 9071%, 77 kg K 9.—
75 kg K 8.75, peštská 78 kg K 9. 27 1g. 77 k
K 9.10, sentešská 78 kg K 9.35, červenecká
77.5 kg K 9.30, palanecká 77 kg K 8.95,
banátská 78 kg K 8.95, 77 kg K 8.60; ž 1 to
K 6.35—6.50, s příměsí K 6.20; ječmen
(— 10 h) K 6.40; oves K 6.—; kukuřice
K 5.20—5.30.
Fanta
Petschkův
Weimannův
Platil
Vídeň
Rěko
Terst
Děčín nad Laba
Francie . Presse
Rouen
Lvov
Pešť
Fanta
kg
15
article
Terminový obchod s píeninami by
pevný, s jiným zbožím klidný.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
8 93, žito na říjen K 6.70, oves na říjen
K 6.11, kukuřice na červenec K 5.18, na
srpen K 5.32, na květen 1905 K 5.56, řepka
na srpen K 10.50.
Sádlo smluveno po K 61.—; jiné zbož
bez odbytu.
Počasí: parno.
Z Pešli, 24. června. (C.- B.) Meteorologický
ústav oznamuje větší teplotu. Za Dunajem byly
tu a tam bouřky s deštěm.
Z Cařihradu, 23 června. (C B.) Rak. uher
vyslanoctvo podalo dnes na Portě notu, v niž
žádá se, by se Turecko dohodlo se společnost
východních železnie, kdo má býti vrchním roz-
hodčím, aby rozhodlo se o loňských nárocích.
vzešlých z obapolných neshod.
Z Washingtonu, 23. června. (» Reuter.«)
Státní tajemník pro obchod a průmysl Co-
telyon žádal za propuštěnou.
Z Johannesburgu (Transválsko), 24. června
(C. B) Dnes vstoupilo do práce 100 Číňanův
zejtra začne pracovati dalších 500.
Z Liverpoolu, 24 června. (Zavěrek.) (4 hod.
10 min.) Obrat 50 0 žoků. Z toho na spekulace a vý
voz —— žoků. Middling loco 0.—, A merické d dávky
na červen 604. 0.—, na červen-červenec 5.94. 0.—
na červenec srpen 5.88, 0.—, na srpen zaří 5.74.
—, na záři říjen 5.41, 0.—, na říjen-listopad 5.26.
0.—, na listopad prosinec 521. 0.—, na prosinec leden
5.18, na leden-ůnor 5.17, na únor-březen 5 17, 0.—
Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 24. června. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse stálé. — Znamenala: pše-
nice na červenec 893/4, na září 841/2,
kukuřice na červenee 54.—, eukr (Falr
Muscovados) 31/16, bavlua 11.05.-
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
stálě.
Sádlo
Transválsko
Falr Muscovados
Dunaj
Cařihrad
Turecko
Washington
Johannesburg
Liverpool
Nový York
východní železnie
Reuter
Company
Číňanův
16
article
Obchod německo-rakouský.
Obchod německo-rakouský.
B. Vykládati však přechod Německa k agrární
prohibici a to po slabém poměrně náběhu k svobod-
nější tržbě jen polticky, nebylo by správno. Daty
Conradovými, budovanými na úřadních statistikách
dokázáne jasně, že intensita provozování zemědělstv
učinila v Německu v posledním desetiletí znamenité
pokroky. Zemědělsky dosua neobdělávaná půda se
značným nákladem změněna v plodnou (r. 1878 ob-
děláno v Německu pšenící 2,217.090 ha, r. 1896 az
1899: 2,283.355 ha, žitem 5,934.927 resp. 5,941.304,
r. 1878: 1,620.483 resp. 1,643.208 ha, ovsem 3,743.070
resp. 3,993.780 ha) a výnos značně zvýšen. Jenže
tyto výsledky provázeny značným poklesem cenovým
při stoupnutí mzdy zemědělského dělnictva a vze-
stupu nákladů produkčních vůbec. Tímto stavem
ovšem rolnictvo obilí pěstující = a právě o tom plat
slova o zhoršeném postavení — značně trpělo a trpí
ale je olázkou německé politiky hospodářské, nenl-
moment tento více než vyvážen tím, že nerolnickým
uídám dostalo se levnějších prostředků výživy. A
o to také v podstatě ve všech bojích, které svedeny
o nový autonomní tarií v Německu šlo. Jest do
savadní rychlý vývoj Německa v prů-
myslový stát jemu prospěšným, či
nutno ho zpozvolniti? O tomto problému
německé politiky hospodářské na tomto místě bylo
již obšírně psáno. I o Wagnerovu pessimismu i op
timismu Brentanovu a Schäfflovu, z nichž prvý zvlášte
ostře vystoupil proti Wagnerově theorii o zpozvolnění
vývoje dosavadního pomocí zvýšené agrární ochrany
Conradův
Wagnerův
Brentanův
Schäfflův
Německo
ha
17
article
Ve vládních kruzích akceptováno celkem sprostřed-
kující stanovisko Schmollerovo, který je precisova
ve svém Jahrbuchu (roč. 45, č. 4.) takto: „Mám za
to, že by našemu vzrůstu obyvatelstva, našemu prů-
myslu a obchodu, naší námořní a koloniální politice
spíše vyhovoval pozvolnější přechod, provázený udr
žováním a posilováním stavu selského. Považuji
zpozvolnění tohoto procesu (t. j. přechodu ve stát prů-
myslový) proto za nutné, poněvadž mám za to, ž
historický fakt rychlého zániku a upadání tak čel-
ných starších průmyslových a obchodních států právě
v tom tkvěl, že nebylo při příliš rychlém vývoji ani
času ani příležitosti vytvořiti ústavy, mravy a právní
fermy, které by mohly udržeti takový stát při síle
a zdraví“ — jenže německá vláda má vedle toho
ještě silné důvody konservativně-politické, o nichž
mluveno minule. Je-li ovšem nejbezpečnější oporou
tohoto „zpozvolnění“ ochrana celní, tedy zdražení cen
obilí, Schmoller nepraví. Conrad, který jistě není
agrárním kruhům nepřízniv, dokazuje, že zvýšená
celní ochrana prospěje jen velikým zemědělcům —
spásu německého zemědělství zří naopak v přechodu
k výnosnějším pramenům výrobním, než jakým jest
dnes obilnictví.
Autonomní celní tarif nastoupil cestu prohibice
agrární, a to konečně pro nás rozhodno. Jak již
minule uvedeno, tvoří právě zemědělské produkty
hlavní čásť našeho vývozu do Německa. Jaké ten-
dence prozařují v něm? Zde ovšem nutno sáhnouii
po číslech, jichž nakupení mi čtenář již odpustí. Pri
vyslovené prohibici obilní interessují nás data ohl-
ního vývozu v prvé řadě. Od roku 1895 do 1900
vyvezeno od nás do Německa (v o):
oves
pšenice
žilo
14313
1895 . . . 245.093 4023
9.914
1896 . . . 158.144 1376
11.463
1897 . . . 117.187
30.396
1692
1898 . . . 18.961
100. 362
2557
1899 . . . 2.510
127.943
3241.
Schmollerův
Schmoller
Conrad
Německo
18
article
1900 . . . 49.700
18.138
1901 . . . 125.809 2465
115.482
1902 . . . 111.007 2424
1609
31.754
1903 . . . 72. 177
Vývoz ječmene, sladu a mouky vyvíjel se v uve
deném období takto (v e:
ječmen
slad mouka
1895 . . . 2,206.266 889.687 84 149
953.151 87.293
1896 . . . 3,857.362
1,013.696 67.375
1897 . . . 3,283.098
951.253 28. 282
1898 . . . 2,888.438
1,075.719 31.853
1899 . . . 3,642.302
1.189..564 124. 495
1900 . . . 2.625.566
1,093.861 179.831
1901 . . . 2,866.598
1902 . . . 3,048.164 1,092.722 173 169
1903 . . . 3,833 329 1,185.395 182 664
Uvážíme-li však, že celkový vývoz pšenice z R-
kouska v létech 1901—1903 činil 219.296, 148.659.
177.799 q a že dovoz její v těchže létech čini
316.087, 946.082, 224.919 q patrno na prvý pohled.
že valných vývozních interessů pšenič-
ných tato říše nemá a že zde jest volání po
celní ochraně pouhým voláním ochranným. Ještě
více platí to o žitu (dovoz v uvedeném období
370.491, 189.375, 64.653 q: vývoz 4344. 4468, 4079o
a o ovsu (celkový vývoz uvedeného období: 37.659,
220.514, 87.123 q; dovoz 422.303, 177.844, 177.571 e.
Rkousek
19
article
Jinak ovšem tomu co do ječmene, sladu a mouky. Zde
(cena vývozu ječmennéh. do Německa činila v po-
sledních třech létech 49.4, 51.05, 64.40 míll. K; sladu
29.8, 28.4, 30.58 mill. K, mouky 5.03, 4.8, 4.8 mill.
korun) a speciálně co do ječmene a sladu o vážné
zájmy jde a to tím více, protože vývoz tento jest
především vývozem zemí českých, v nichž jest zá-
reveň výrazem produkčního pokroku.
Ještě vážnějšími jsou zájmy této říše na vývozu
dobytčím do Německa, proli kterému němečtí
ngrárníci nejvíce hlučí. Z celkového vývozu jatečného
dobytka r. 1901 v ceně 70.26 mill. K ubíralo se do
Německa za 63.07 mill. K, roku 1902 z 98.10 do
Německa za 87.74, roku 1903 z 114.5 celkem z
105.5 mill. K. Z těchto dat jasno, že Německo jest
vlastně hlavním vývozištěm naším v tomto směru.
Uvážíme-li dále, že dovoz jatečného dobylka k nám
representoval r. 1901 obnos 20.32, roku 1902: 33.09
a 1903: 40.72 mill. K, patrno, že jest Rakousko dosud
silným vývozním státem co do jatečného dobytkaa
že jeho interessy v této příčině budou tím vážnějšími.
čím více budou si v něm raziti dráhu směry usilujíeí
o zlepšení chovu dobytka, jež speciálně v zemích če-
ských činí značné pokroky. Vývoz dobytka vyvíjel
se — uvádím k vůli lepšímu přehledu delší období —
do Německa od nás takto (v millionech korun):
mladý
jatečn
voli krávy býci dobytek
Německo
Rakousko
20
article
1895 . . . 25.84 16.28 2.47 4.88
1896 . . . 21.37 8.71 084 3.42
1897 . . . 21.39 9.60 0.90 3.35
1898 . . . 22.85 11.62 1.63 4. 96
1899 . . . 3351 1364 231 6.20
1900 . . . 37 27 13.50 188 5.73
1901 . . . 38.93 14.00 2.47 6 6
1902 . . . 4435 26.29 4.96 10.12
1903 . . . 57.84 30.20 6.22 9.76
I zde — stejně jako u ječmene, sladu, mouky
— jest patrna vzestupná tendence vývozní. A síe
speciálně do Německa. S touto tendencí setkáváme
se i v jiných případech. Vývoz luštěnin, který
representoval co do Německa r. 1895: 5.6, stoupl r
1900 na 6.9 a loni na 8.36 mill. K; vývoz koní,
který měl r. 1898 hodnotu 12.77, representoval roku
1900: 138 a r. 1903: 15.30 mill. K; vývoz va jee
do Německa vykazuje od r. 1895 do 1903 zajímavý
vývoj, representovaliť v uvedených létech hodnotu
58.5, 63.9, 709, 60.69, 63.83, 78.79, 78.62, 89.74,
87.23 mill. K — stoupá tedy až na malé poruchy
stále a značně. Totéž platí i o vývozu koží (suro-
vých), jichž vyvezeno do Německa r. 1898 za 20.86,
r. 1900 za 20.90 a r. 1903 za 30.12 mill. K. Také
vývoz márla jeví nepopíratelný vývozní vzestu
do Německa (r. 1898 za 7.06; r. 1900 za 9.09, r
1903 za 10.76 mill. K). A totéž lze konstatovati
u všech produktů zemědělských vyjímaje uvedené již
tři druhy obilin a chmel, jehož vývoznost v posle
Německo
8.71
9.60
2.47
9.76 I zde
mill
21
article
ních létech nepříznivými sklizněmi značně trpěla (vý-
voz chmele do Německa činil 1895: 22.267, 1896-
36.255, 1897: 27.544, 1898: 26,687, 1899: 35.468,
1900: 30.341, 1901: 79.113, 1902: 32.249, 1903:
15.072 c), z čehož ovšem důsledku o pokleslé vý-
voznosti činiti nelze. Na prolomení mini-
málních sazeb obilních (vyjímaje ovšem
ječmen) německého autonomního cel-
ního tarifu zemědělství tohoto státu
zájmu nemá, za to ale má značný interess
o oslabení celnich sazeb ječmene, sla-
du, mouky, luštěnin, dobytka (i kori) a
oněch druhů produktů, jež shrnuty v t. zv. zvířecí
produkty. Jde zdo vesměs o produkty, jež předpo-
kládají vyspělejší zemědělskou produkci, a v tom
právě spočívá úskalí jednání německo-rakouského,
že dovolává se zde ochrany na obou
stranách rolnictvo, nalezající se na
vyšším stupni produkčním. Jde o před-
měty větší hodnoty resp. o zemědělské průmysly, kde
investice kapitálové jsou větší a tedy také volání po
ochraně důraznější. To, čeho se domáhá německé
rolnictvo, obrací se speciálně proti agrární produkci
naší, proti pokrokovým směrům v ní, tedy speciálně
proti zemědělstvu zemí českých. Proto jest také
vážným interessem jeho, aby v daném jednání ne-
odhodlaly se vídeňské vlády k ústupkům, které by
platil rolník český v prvé řadě. Běží o vážné zájmy,
jež dosti dolíčeny. Ale tím ještě dalekosáhlost jednání
pro nás vyčerpána není
Německo
22
article
Z pražského trhu obilního. (Pův. zpr. „N. L. .)
Smýšlení našeho obilního trhu se od úterní bursy ne-
změnilo. Poptávka po pšenici jest stále dobráa
kupci platí za ni plně denní ceny, nabídka jest sofva
dostatečná, jak tomu bude ostatně dle všeho až do
nové sklizně. Znamenala česká pšenice 76—80 kg
K 8.95—9.45 z nádraží Prahy, za 78 kg placeno
K 9.10 z Ouval. Obraty žita byly nepatrny a pla-
ceno za 73—76 kg K 6.55—6.85 z Prahy nádraží.
Ceny ovsa pevně uhájeny (K 6.25—6.35 za obchodní,
K 6.40—6.45 za prima a rychlik z Prahy, nádraží).
Obchody s luštěninami jsou nepatrny a záznamy majl
dnes více méně jen význam nominální. Vikev piati
se dle jakosti a původu K 6.75—7.25 z Prahy, ná-
draží, mák K 24—25 z Prahy nádraží
Návrh zákona o společnostech s ručením obme-
zeným. Píše se nám z Vídně: Nepracovitost parla-
mentu působila i na zdržení všech nových osnov zá-
konných, na kterých ta která ministeria pracují. Platí
lo i o zákonu o společnostech s ručením obmezeným,
jehož konečná redakce není ještě provedena. Nicméně
pokročily přípravné práce nyní tak daleko, že by
bylo lze osnovu definitivně v několika týdnech vy-
pracovati. Osnova budována na německém příkladu;
když ale zkoumáno, lze-li německý vzor přenésti jen
tak zhola do Rakouska, ukázalo se, že bude nutno
provésti četné změny. Poznatek, že ze společností
těchto, jež po vydání příslušného zákona v Německu
vznikly, 25% opět zmizelo, vzbuzuje četné pochyby,
když vykládá se tento fakt z části jako důsledek po-
klesu průmyslové konjunktury. Hlavní příčinu zjevu
tohoto nutno hledati v tom, že nedostatkem dozoru
usnadněno zakládání nezdravých společností anebo
že usnadněny různé nesprávně manipulace v nich.
Praha
Vídeň
Rakousko
Německo
kg
z nádraží Praha
23
article
Osnova rakouská neustanovuje ničeho dle německého
vzoru) o kontrole pomocí veřejného skládání účtů.
Že k ní nesáhnuto, má ovšem i své dobré důvody,
ale i špatné stránky. Dále nutno míti na mysli, že
toho, co se hodí pro Čechy, Moravu a některé jiné
země rakouské, nelze jen tak užiti i v ostatních ze-
mícn. Má-li býti již vydán zákon, pak třeba vydati
zákon pro celou říši (7). Nelze popříti, že z tohoto
momentu vyplývá řada nedostatků a obtíží. Snad bylo
by se jim možno vyhnouti tím, že by se podporovalo
v Rakousku vznikání autonomních společnosti dle
vzoru anglického, jichž úkolem jest kontrolovati spo-
lečnosti s ručením obmezeným a jiných podniků, a jež
se osvědčily. Na obligatorní uvedení jich ovšem po-
mýšleti nelze, nýbrž šlo by jen o to, aby se jich
vznikání nekladly překážky. — Tolik dopis. Jest jisto,
že rozvíjejícímu se podnikání dosavadní formy orga-
nisační nestačí a že si nutne speciálně přáti zavedení
společnosti s ručením obmezeným. Proč nebylo by
ale lze otázku tuto řešiti tak, že by se říšským zá-
konem rámcovým stanovily hlavní základ) jich se
týkající, provedení detauní že by ale bylo svěreno
legisiacím zemským. Země, kde společnosti těchto
třeba, by je jistě zavedly a nalezly by již cesty kon-
trolní.
Osnova zákona. provádějící, zričny co do nsta-
novení o vedení obchodníha rejstříku.. Píše se nám:
Asi přede dvěma léty vypracována byla ministerstvem
justice osnova zákona, zavádějícího některé změny
co do vedení obchodního rejstříku. Osnova tato před-
ložena obchodním komorám za účelem prozkoumání.
Čechy
Morava
Rakousko
24
article
Většina z nich navrhuje řadu změn, týkajících se skoro
veskrze finanční stránky osnovy, následkem čehož
zahájilo ministerstvo spravedlnosti jednání s mini-
sterstvem financí v této příčině. Po dlouhém jednání,
v němž zdařilo se prosaditi přání obchodních komor
jen z části, pokročily připravné práce tak dalece, že
bude konečná redakce osnovy v několika týdnech
ukončena.
Poslední pokus o záchranu kartelu rafinerií cu-
kerních? V přištím měsíci bude se konati schůze rafi-
nerií, zastoupených v ústřední prodejně cukerní. Jak
„N. W. Tgbl.“ oznamuje, není vyloučeno, že bude
na schůzi této učiněn opětný pokus, zachrániti sdru-
žení toto. Nezdaří-li se to, bude lze nabídky prodejů
od 1. října činiti 1. srpnem, do kteréhož dne jsou i ra-
finerie kartemní i mimokartelní vázány. Snad dojde
alespoň k dohodě v tom směru, že bude offerování
ještě o jeden měsíc odsunuto, takže by započalo až
od 1. záři. — Jak se zdá: zbožné přání kterési dobré
duše.
N W Tgbl
25
article
Dopravně sazební zprávy. Ministerstvo železnic
vydalo právě 6. vydání dopravního iádu pao
dobytek; obsahuje veškerá ustanovení dopravní,
sazební a veterinářská, seznam stanic nakládacích
a vykládacích, zvláště obmezení a zákazy co do ob-
chodu s dobytkem doma a v cizině. — Jak známo,
rozmnožilo ministerstvo železnic při vydání nového
řádu výhody vlastního dělnictva želez-
ničního. Dělníci, steří slouží nepřetržitě po 10 le t
na státních dráhách, postavení co do výhod dopravních
na roveň zřízencům s dekretem, takže se jim i jich
rodinám dostalo volných lístků, ale i dočasných legi-
timací pro volnou jízdu. Dělníci, pracující déle než
5 let u státních dráh mohou občasně dostati výhodu
volné jízdy. Na dráhách soukromých skýtána dělníkům
alespoň po 3 léta u dráhy zaměstnaným, sleva 50 0
s jízdného. Rodiny dělníků této výhody účastny ne-
byly. Po dlouhém jednání sjednaly nyní státní dráhy
s hlavními soukromými železnicemi, že dostane
se od 1. července dělnictvu těchto výhod: dělníkům
s tříletou službou sleví se 50 jízdného, s pětiletou
jim i jich rodině 5096, dělníci s 10letou službou obdrzí
od případu k případu právo volné jízdy.
26
article
Česká hnědouhelná konvence. Včera dopoledne
konána v Teplicích schůze zástupců hnědouhelných
dolů třetí skupiny (sr. náš nedávný článek). Ke skupině
této náleží veliký počet většinou menších závodů
(v prvé zastoupeny doly, na nichž interessována firma
Petschkova, v druhé firmy, v nichž zúčastněna firma
Weinmannova). Jednalo se o všeobecný rozhovor o si-
tuaci; na jeho výsledcích bude záviseti, na jakých
základech bude vybudována případná dohoda. Dosud
se s jednotlivými závody nevyjednávalo. Původně
zvolena byla zvláštní komise, jejímž účelem bylo
jednati s jednoltivými závody o obnovu konvence.
V komisi této zasedali tři techničtí a tři obchodní zá-
stupci. Dosud ale komise tato svolána nebyla a není
tedy dosud přípravný materiál shromážděn. Na dnešní
poradě (a také následujících) bude tedy teprve hledán
vhodný základ dohody. Nalezne-li se, bude komise
svolána a zahájí jednání se závody. Situace daná jest
při rozporu názorů uvedených skupin obtížna.
Postupující soustřeďování německých bank. Valná
hromada společenstevní banky berlínské schvůlila
16.279 hlasy proti 123 fusi banky této s bankou drá-
žďanskou.
Úhrada úroků z daní vrácených, Říšský soud uči-
nil zajímavé rozhodnutí. Šlo o následující případ:
Nová vídeňská společnost aestavníková zaplatila na
základě předpisu více daní nez kolik byla povino-
vána. Současně s navrácením přeplníků žádala i za-
placení úroků z nich od doby zaplacení a sice jak o
Petschkův
Teplice
Weinmannův