2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. června 1904.
5
article
čemž ještě jsem dopisoval do »Dne« Aksakova.
Odseděv si jako redaktor »Zukunflu« 7 měsíců
v žaláři a maje si odseděti ještě další tři, prchl
jsem r. 1870 z Rakouska do Ruska, kde jsem
nepřestal bedlivě stopovati rakouské věci. Znám
tedy Rakousko důkladně. V Rusku působil jsem
jako paedagog v administraci i v soudě, znám
tedy také ruské poměry.«
Na to přistupuje ke charakteristice obojí
byrokracie.
»Rusko má byrokracie poměrně desetkrát
méně, než Rakousko, je tedy desetkrát méně
nakaženo byrokratismem. Ruský úřadník m
tak dobré vzdělání, jako kterýkoli úřadník v
Evropě. Jediné vlastnosti se mu nedostáváv
srovnání s rakouským a evropským, a to jest,
jak Němci říkají »stramme Zucht«, t. j. on
příliš málo jest úřadníkem. Ruský úřadník je
nedbalý v konání své povinnosti, přiliš povoluje
stranám a to nezřídka více, než zákon dovoluje.
Byrokratism je tam, kde úřadník je přísnějši
zákona; kde ale je méně přísný zákona, tam
nelze o byrokratismu mluvit. Tento úřadník je
pouze špatným služebníkem státu, ale není by-
rokratem. Ani nepřátelé Ruska neupírají, ž
Rusové jsou dobromyslnější a měkčího srdce,
než Němci, jejichž srdce je tvrdé a kruté.
Aksakův
Němec
Rus
Rakousko
Rusko
Evropa
Byrokratism
6
article
Tolstoj na jednom místě ruského činovníka tupí,
ale sám on na jiném místě nazývá ho snesitel-
ným. Pravda, slavjanofilové Chomjakov, Aksa-
kov a j. vedli statečný boj s křivdou v ru-
ských soudech a jiných úřadech. Pravím
»vedli«; nyní ruští slavjanofilové takovéh
boje nevedou, protože ta křivda zmizela po za-
vedení reforem Alexandra II., t. j. před 40 lety.
A proč toho boje už není? Proto, že nad ru-
ským byrokratismem visí přísný meč odpověd-
nosti před kriminálným soudem. Žádného ru-
ského nesvědomitého neho zločinného ministra,
generál-gubernátora, gubernátora atd. nespasí
žádná parlamentárná většina, která by jej vzala
pod ochranná křídla. Viděl jsem pád ministrů
Krivošeina, Makova (zastřelil se před líčením
pře), gubernátorů Kryžanovského, Tanějeva,
ředitele gymnasia Feoklistova (byl vypověděn n
Sibir) atd. atd. A v Rakousko- Uhersku ? Usvěd-
čený z úplatnosti předseda ministerstva Giskra
nejen nebyl vůbec potrestán, nýbrž byl vyzna-
menán dědičným šlechtictvím, a ministři Lonyay
Lasser, Beust, velmi rychle v úřadě zbohatnuvšl.
byli povýšeni do stavu hraběcího, Lasser ostatně
pouze na barona.
Tolstoj
Chomjakov
Aksa
Kryžanovský
Tanějev
Feoklistův
Lonyay
Beust
Makov
Rakousko
Uhersko
Sibir
7
article
Za 44 let, co trvá v Rakousko Uhersk
konstituce, leccos se tam přihodilo, ale nikol
to, aby parlament odovzdal něktarého ministra
soudu. Proč? Protože ministr vždy se doved
postarati, aby měl v parlamentě za sebou vět-
šinu. Ministr president Tisza oloupil Matici Slo-
venskou o 200.000 zl. a — stal se hrabětem
Bývalý bán a ministr president Khuen-Hederváry,
před soudem usvědčený, byl jmenován ministrem
a latere. Tedy: i v Rakousku, i v Rusku mi
nistři hřeší, ale zde jsou trestáni a tam odmě
ňováni. Kromě toho dlužno míti zření k tomu,
že v Rusku žádný úřadník žádného občana ne-
uráží pro národnosti, kdežto rakoustí urážejí
neprivilegované národnosti dle svých sil. Cose
týče toho, že v Rusku není »široké veřejnosti«,
připomínám pouze, že rakouští novináři byli z
konstitučné éry odsouzeni k 500 letům do ža-
láře. Za slejnou dobu nic se nepřihodilo »ši-
roké veřejnosti« v Rusku, co by se této perse-
kuci zdaleka rovnalo.
Tisza
St
Khuen
Hedervára
Ted
Rakousko
Rusko
Matica
8
article
Změna konkordátu ve Španělsku.
Ohlašované sdělení změněného konkordátu
španělským zákonodárným sborům bylo včera
provedeno. Konkordát v novém znění přečetl mi-
nistr zahraničních záležitosti v senátu. Kromě
sdělených námi změn, stanoví se v něm, že klá-
štery budou nyní ze svého jmění odváděti zem-
skou daň, kterou platiti příště musí také ze všech
průmyslových podniků, jež provozují. Zřizo-
vání nových klášterů závislým jest v každém
K těmto alkoholu prostým nápojům tehdejší
doby přikusovaly se cukrovinky nebo pome-
ranče. Pomeraně byl tehda ještě takřka vzácno-
stí — stál nejméně deset krejearů. Večeřely se
skoro jenom smažené řízky a o půlnoci se
pila krupovka, kteréž se tehda neříkalo jinak,
než »gerstl«.
V konviktském sále konaly se pověstné
reduty a menší plesy; větší a velké plesy pak
pořádány na Žofině. Aby si čtenář učiniti mohl
představu o rozsahu a jakosti tehdejších slavno-
sil karnevalu, budíž zde uveden z pamětní
knihy žofinské restaurace seznam plesů, ktere
se v masopustě roku 1857 na Žofině konaly.
Byly to dle časového pořadu: Spolkový ples
(Vereinsball, německý); první ples tanečního
mistra Pohla; první reunion ostrostřelců; ple
ve prospěch českého divadelního fondu; spole-
čenský ples ve prospěch nadace císaře Fran-
tiška Josefa a císařovny Alžběty pro zehudl
mistry krejčovské; druhý ples tanečního mistra
Pohla; druhá reunion ostrostřelců; ples ve-
prospěch malostranského ústavu slepců, ple
právníků (Juristenball) ; třetí reunion ostrostřelců;
ples kapely c. k. pěšího pluku bar. Alemana;
druhý ples ve prospěch českého divadelníh
fondu; ples tanečního mistra Górského; čtvrtá
reunion ostrostřelců; ples c. k. šikovatelů praž-
ské posádky a kadetů; ples ve prospěch reorga-
nisovaného chudinského ústavu a na konee
ple s pražských ostrostřelců.
Pomerana
Žofina
Pohl
Fran
Josef
Alžběta
Aleman
Górski
Španělsko
malostranský ústav slepec
Juristenball
spolkový ples
9
article
První sobotou masopustu začinala saison
domácích plesů, kterýmž se mezi Němci a ně-
mecky hovořící selitou« žertovně říkalo »Kalbs-
schlaegelball«, ježto se na nich spotřebovalo —
dle tvrzení pražských řezníků — obrovské množ-
ství telecích kýt. Tančilo se při pianě a millo-
vých nebo voskových svíčkách. V těchto domá-
cích plesech bylo vlastní ohnisko masopustního
života zámožných třid měšťanských a zde tak
zapřádalo se nejvíce milostných poměrů, jež
končívaly sňatkem. Tehda »ženily a provdávalye
známé měšťanské rodiny své »děti« skoro vý-
hradně jenom mezi sebou, jako nyní rodiny pa-
novnické. Jenom právníci a tu a tam nějaký
medik nebo inženýr venkovského původu dělali
do této čínské zdi šťastné průlomy.
Proto asi bylo v létech padesátých a šede-
sátých v Praze nepoměrně méně krasavic, než
nyní, kdy měšťanstvo již nelpí na sobě jako vý-
lučná, uzavřená kasta, otvírajíc už ochotněji
svoje brány všem (co se týče kariéry) nadějným
mladým mužům, městským a přespolním.
jednotlivém případě na svolení vlády a papeže
Všechny kláštery, které mají méně, nežli 12
členů, se zruší a členové jejich zařadí se do ji
ných větších řádů.
Němec
Praha
10
article
Dráha v Kongu a fiskus.
Brusselský kasační soud zabýval se v těchto
dnech otázkou, která v mezinárodním právu má
velkou důležitost.
Belgická správa státu na Kongu se do-
máhala, aby dráha konžská vyplácela ji daň z či-
stého zisku, což dráha odepřela. Sporná věc
dostala se až před appellační soud, který uznal.
že správa dráhy jest povinna, státem žádané po-
platky platiti.
Společnost dráhy se z rozsudku tohoto od-
volala ke kasačnímu soudu a její právní zá-
stupce, senátor Sam Wiener, odvolával se při
líčení na ustanovení tak zv. generálního aktu
berlínské konference, ve kterém se praví, že ob-
chodní lodi, které plují po velkých afrických ře-
kách, osvobozeny jsou ode všech poplatků
daní, vyjímaje ty, které ustanoveny výslovně
zmíněnou konferencí. Dle Wienerova náhledu
vztahuje se toto ustanovení na všechny důležité
dopravní cesty, zejmena také na železné dráhy
a průplavy, jejichž úkolem jest, aby na místech
kde řeka není splavnou, umožňovaly dopravu.
Generální prokurátor navrhl naproti tom
zamítnutí stížnosti a kasační soud návrhu jeho
vyhověl. Dráha v konžském státu bude tudíž
příště nucena státu odváděti poplatky z čistéh
svého zisku.
Kong
Wiener
Wienerův
Kongo
11
article
Kde je genorál jezuitů?
Veselá příhoda udála se v tčehto dneci
v římské sněmovně poslanecké, jež dokazuje,
že ani nejvyšší státní orgánové nevidí, když ne-
chtějí, třeba by jim i zákon velel, aby viděli.
Radikální poslanec Socci tázal se vlády
proč, jako na výsměch zákonu, trpí se ještě dne-
proti výslovnému ustanovení toho v Římě gene
rální úřad řádu jezuitů. Státní místosekretár
ministerstva spravedlnosti odpověděl: „Minister
stvu spravedlnosti není ničeho známo, že by by
v Římě dům, jenž měl by ráz generalátu je-
zuitů.“
Posl. Socci poukázal, že zákonem z roku
1873 se generalát jezuitů v Římě zakazuje a že
přes to nedávno při výslechu u soudu generá
jezuitů v úřadním protokolu udal, že sídlí jak
generál řádu Ježíšova v collegio germanie
v Římě.
Státní místotajemník, uveden tímto sděle
ním v patrné rozpaky, doznal, že v tomto případ
jedná se ovšem o faktum, ale snažil se vyváz-
nouti z nastražené léčky prohlášením, že totc
faktum není tak příliš závažným, jelikož prohlá-
šení, kterým si soukromá osoha přisvojuje určity
titul, nemůže býti důkazem toho, že existuje
nějaký náboženský řád, hierarchie nebo pobyt.
Jelikož jest však povinností vlády, konejšil řeč-
ník tazatele, aby neopomenula ničeho, ani nej-
menší nepatrnosti, zapamatuje si udané faktum
a zavede vyšetřování.
Vtipkáři jsou zvědavi, co si italská vlád-
po tomto sofistickém prohlášení svého místo-
tajemníka počne, by nezvratně zjistila, zdal-
v Římě má své sídlo generál jezuitů.
Socci
Posl
Ježíšův
Řím
12
article
Schůze Louheta s belgickým králem.
Dle zprávy »Berliner Tagblatlu« z Brusselu
sejde se president francouzské republiky Loube
letos také s králem belgickým. Presiden
Lou bet navětíví jej, jak se proslýchá, v srpnu
v Ostende.
Stejně o této schůzce píší i časopisy bel
gieké. Pařížská »Agence Havas« však dnes pro-
hlašuje, že o cestě presidenta Loubeta v nastá-
vajícím létě do Ostende nemůže se vůbec mluviti
Král Eduard v Kielu.
Včera večer opustil král Eduard břehy
Anglie a pluje na své jachtě do Kielu, kde
setká se s císařem Vilémem. Schůzce této
připisují některé německé časopisy, zvláště ony.
jež vycházejí mimo německou říši, velkou dů-
ležitost, kdežto časopisy v říši o jejím významu
dosud se nerozepisují, nebo činí tak jenom
stručně a střízlivěji.
Anglické časopisy píší, že kielská schůzk
prospěje mozinárodnímu míru a že jest dalším
krokem na cestě, nastoupené králem Eduardem
ku docílení dohodnutí mezi národem anglickým
a velkým národem německým.
Nejpozoruhodnějším a pravdě také nejbliz
ším jest, co píše »Daily Mail«. »Král Eduard«.
praví, »pluje do Kielu k návštěvě svého přibuz-
něho německého císaře v průvodu okázaléh
loďstva anglického. Jest snad zbytečno opako-
vati, že jest to návštěva zdvořilosti, rodinného
přátelství, nikoli politická a že ti, kdož jí chtěji
připisovati neobyčejného mezinárodního významu.
spekulují bezdůvodně.
Loub
Lou beta
Havas
Loubet
Eduard
Vilém
Brusel
Ostende
Kiel
Anglie
Daily Maila
Berliner Tagblatle
13
article
Král Eduard ve skutečnosti oplácí návště
císaře Viléma v Sandringenu r. 1902. Na tétc
straně moře není ani stin úmyslu
utvořiti nějakou allianci a jes
impertinencí, podkládati našemu
panovníkovi takový úmysl.
Anglická politika nalézá dosti bezpečnost
ve výtečné dohodě s Francil, která
jest výsledkem návštěvy krále v Paříži, a v těs-
ném přátelství s Italií a Rakouskem, jež
nabyly projevu jeho návštěvami v Římě a ve
Vídni; a my nemáme nijakého přání, sed-
nouti na lodku v cizím a neznámé
moři cizích diplomatických dobr-
družství.
Nepochybujeme, že bude král v Německu
přijat srdečně, ale anglická a německá
politika, to jest něco jiného. A třeba ž
všechny projevy svědčily, že náš král bude ně-
meckým národem v oné krajině okázale uvítán,
pokládáme to pouze za poklonu jeho milé osob-
nosti a proto projevy ony nezaznamenávám
jinak, nežli jako mezinárodní zdvo-
řilost.«
Potud anglický list. Není ovšem pochyby
že v Kielu přetřásány budou všechny důležite
a akutní mezinárodní otázky, ale zmíněnému
listu možno věřiti, že nějakého pronikavého
zřejmého důsledku porady ty míti nebudou.
Zejtra, v sobotu, projede král Eduar
se svým loďstvem severo-německým průplaven
a přibude o 3. hodině odpolední do Holtenavy
kde uvítán bude císařem Vilémem, s ním
odpluje do Kielu. Král Eduard navštíví dne 2
t. m. také Hamburk.
Eduard
Vilém
Francil
Paříž
Rakousko
Řím
Vídeň
Německo
Kiel
Hamburk
14
article
Zemská železniční rada
Zemská železniční rada
konala včera ve sborovně zemského výboru
řádnou schůzi, kterou zahájil člen zemského
výboru pan hr. Vojtěch Schönbor
jako zástupce nejvyššího p. maršálka král. če-
ského, jenž svou nepřítomnost omluvil.
Uvítav přítomné členy sdělil, že per ma-
mentní koníerence ředitelů dráh
železných, odvolavši se na § 1
statutu svého, nepřistoupila k žá-
dosti zemského výboru, by do-
stalo se zástupci tohoto, jako
správce četných, zemí zaručených
dráh místních, místa v těchto po-
radách.
Poslanec inž. Kaftan poukazuje
k tomu, že země vystávěla na základě zemské
záruky mnoho set kilometrů místních dráh
král. českém a že ji na tom tedy záleží, aby
při sestavení jízdného řádu a při poradách
otázkách tarifních mohla uplatniti závažný svů
hlas. Země zřídíla při svém řediťelství želez-
ničním též o dbor dopravní, jest tedy
skutečně oprávněna, žádati v zmíněné
konferenci právě vzhledem k uvedenému čl. 1.
stanov této patřičného zastou pení.
Proto navrhuje řečník, aby zemský výbor to-
hoto práva země u c. k. ministerstva želez-
ničního se domáhal.
Návrh ten byl přes odpor německých člen
komise velkou většinou schválen.
Na to přikročeno k 2. bodu programu:
»Vyjádření zemského výbor
ohledně obnovení zákona ze dne
31. prosince 1894 o dráhách niž
šího řádu.«
Vyjádření to jest výsledkem porady zá-
stupců zemských výborů král. českéh
Haliče, Rakouska pod a nad Enži,
Solnohradska, Štyrska, Korutan,
Slezska, Tyrolska, Moravy, G-
rice a Gradisky, v které byla probrán
podrobně působnost nynějšího zá-
kona o místních dráhách ze dn
31. prosince 1894, jež končí n
sklonku roku 1904 a jehož obnovení jeví
se býti nutným.
Schönbor
Ing
Kaftan
Gradisky
Halič
Rakousko
Enže
Solnohradsko
Štyrsko
Korutany
Slezsko
Tyrolsko
Morava
15
article
Při tom bylo vysloveno přání, aby některé
odstavce zmíněného zákona byly náležitě n
prospěch místních dráh doplněny, tak zejmen
jest zapotřebí, aby byly p ředpisy o stav b
a provozování místních dráh pře-
pracovány, rychlost při elektr. dráhách
zvýšena na 30 km. až 40 km., aby poža-
davky říšského ministerstva vál ky
při stavbě m. dráh byly zmírněny, po případě
na náklad tohoto provedeny, aby byla doprava
na nich osvobozena od kolku ná-
kladních listů a aby při politický ch
pochůzkách fungoval zástupce zem-
ského výbor jako člen komise a
nikoliv jako pouhý účastník.
Tarifnictví mělo by se upraviti co
nejjednodušeji a záležitosti tarifní rychle
vyřizovati. Konference žádá za další úlevy v pří-
čině osvobození od kolků a po-
platků, polom prodloužení o svo bo-
zeni, od daní z 25 let na 30 let a při
drobných dráhách z 15 na 20 let
aby tyto úlevy nebyly zůstaveny lib o v ůli
správy státní, nýbrž aby byly zákonem
propůjčovány. Náklady připojením místní
dráhy na dráhu hlavní vzešlé měla by nésti
tato jako odškodnění za přírostek dopravy,
hlavní dráha neměla by také požadovati
od dráhy místní přispěvky k nákladům n
ústřední správu a náhradu za používání př
pojných stanic a trati peážní,
Dráhám drobným má býti poskytnufo osvo-
bození od daní nejméně na 20 let, také ten-
kráte, když zavede se nová síla pohon
Konference nalehá, aby dřívější z vlá štn
státní oddělení pro místní dráhy
bylo opět zavedeno. Koncesován
drobných dráh mělo by býti přenecháno
zemským vládám.
Vyjádření spojených zemských výborů dalo
v dnešní schůzi železniční rady podnět k čilé
debatě, na které se pp. posl. Kaftan, potom
posl. dr. Nitsche, Peschka, cís. radové Bazyka
a Tichý, prof. Petrlik zúčastnil.
Kaftan
doktor
Nitsche
Peschek
Bazyka
Tichá
profesor
Petrlik
km
16
article
Posl. inž. Kaftan vítá předložené vyjá-
dření a přimlouvá se zejmena za prodloužení
lhůty osvohození od daní, obsažené v zákoně
z r. 1887 jak při dráhách místních tak
drobných, za usnadňování fuse různých drah
místních úlevami poplatkovými a zlevněním
správy za rychlé vyřizování záleži-
tosti tarifních, čehož lze nejlépe do-
sáhnouti, když takové budou k vyřízení přika-
zovány c. k. dopravním ředitelstvím
dotyčného obvodu obejitím dosa-
vadní těžkopádné instanční cest
k ministerst vu. Zejmena nalehá řečník,
aby státní správa podporovala a nikoliv
nezdržovala průvoznou dopravu na
dráhách místních a vstoupení je-
jich do svazků železničních, před-
kládaje následující návrh:
»Při rozdělování dopravy že-
lezníční na jednotlivé trati bu-
diž vzat zřetel také na místní
dráhy, jež spojují trvající dráhy
I. neb II. řádu a kterýmžto spoje-
ním se cesta dopravní zboží ze
stanice odevzdací do stanice při-
jímací značně zkrátí. V tomto přl-
padě mohou ve srozumění správy
dotyčné místní dráhy trvajíci
sazby přiměřeně sníženy býti.«
Řečník poukazuje jako přiklad na místn
dráhu Březnice—Blatná—Strakoni-
ce, které se od c. k. státních drah v relaci
Strakonice—Březnice—Zdice—Ra-
kovník a Praha nedostává žádné prů-
vozní dopravy, ač by se touto tratí cesta Stra-
konice—Plzeň—Zdice a Strakonice—Písek—
Zdice značně pro zboží zkrátíla a č
jednokolejná trať Strakonice—Plzeň—Zdice jest
dopravou dnes přetí žena.
Posl
Ing
Kaftan
Březnice
Strakonice
Zdice
Ra
Praha
Plzeň
Písek
Strakonice
17
article
Poslanec inženýr Kaftan dotýká se potom
značných peněžních oběti, jakých hlavní dráhy
v připojné stanici od dráh místních požaduji,
což stavbu dotyčné odbočky často znemožňuje.
Hlavní dráhy až na dráhy státní využitkují tísen
dotyčného družstva k rozšíření a z do k-
nalení svých nedostatečných sta-
nic na účet místní dráh y, které jsou
vlastně důležitými střebavkami drah hlavních
dokládaje to trpkými zkušenostmi družstva dráhy
Doudleby-Vamberk-Rokytnice. Řečník žádá před
sedu, uby zemský výbor v ohledu tom u mini
sterstva železnic zakročil a místním drahám po
skytl potřebné podpory.
Poslanec dr. Nitsche poukazuje k vy-
sokým sazbám na dráhách místních a žádá.
by zemský výbor uvažoval od případu k případu
snížení těchto tarif ů.
Cís. rada Bazyka obražuje se vzhledem
na dosud malé výnosy místních drah prot
každému snížení tarifů, podporuje však návrh
poslance Kaftana v příčině průvozu na dráhách
místních.
Prof. Petrlík přimlouvá se za přiměřen
snížení tarifu, taktéž cís. rada pan Tichý, jenž
poukazuje k užitku, jaký by místní dráze z hro-
madné dopravy plynul. Potom žádá, aby stalo
se v čas opatření v příčině prodloužení dosa-
vadního zákona o místních dráhách.
Kaftan
doktor
Nitsche
Bazyka
profesor
Petrlík
Tichá
Doudleby
Vamberk
Rokytnice
18
article
Posl. inž. Kaftan podporuje návrh posl.
dra. Nitsche, dokládaje, že přiměřeným sní-
žením sazeb dosáhne se velké zvýše ná
dopravy a dopravy hmot hromadných, které
dosud následkem vysokých saze
vůbec k hlavní dráze nemohly být
dováženy, čímž ruch v attrakčním obvodu
se vzpruží a místní dráze nových příjm
poskytne.
Na to byly veškeré svrchu uvedené návrhy
jednohlasně přijaty
Poslanec inž. Kaftan líčí ke konci trudný
finanční stav družstva-d ráhy Doudleby
VamberkRoketnice, jejížto rozpočet by
přemrštěnými požadavky rak.severozápadní dráhy
v připojné stanici doudlebské značně pře
kročen a žádá snažně předsedu, by se u vlády
za zvýšení subvence a za přiměře
nou intervenci vůči rak.-severozápadní
dráze zasadil a započetí stavby ury
chlil, ke kterému přání se též poslane
Peschka vřelými slovy přidává, načež před-
seda slibuje žádosti této tím spíše vyhověti
jelikož dráha ta jest s kutečnou s ta v bo
z no u ze.
Na to byla sehůze předsedou projevením
díku přitomným členům za horlivé účastenstv
při projednání důležitého předmětu skončena.
Posl
Ing
Kaftan
Nitsche
Peschek
družstvod ráha Doudleb VamberkRoketnice
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Velikomyslnost „České“ spořitelny praž-
ské. Když roku loňského čeští vkladatelé hro-
madně vybírati počali z tak zvané České spoři-
telny své peníze, aby je uložili v jiném domácím
ústavu, který vedle bezpečnosti své není in-
stitucí národu našemu nepřátelskou, naříkaly
německé časopisy, že zejmena starší vkladatel
poškozují vlastní svůj zájem, protože vypově-
zením a vybráním svých vkladů zřekli se také
hmotné výhody, která jim bude poskytnuta
zvláštní prémií z fondu, který prý činí několik
set tisíc korun. Tak se stalo, že nejeden vkla-
datel, který dlouhá léta peníze své uloženy měl
v „České“ spořitelně, pln naděje na tučnou
20
article
prémii zůstal věren tomuto ústavu, z jehož
fondu podporovány jsou bohatě podniky našemu
národu nepřátelské. Dnes ale možno již po-
pouditi, jekvypadá tato— velikodušnost— „ Čnská
spořitelny ve světle pravdy. V té příčině ozna-
muje nám vážený občan pražský: Plných
27 let měl jsem v „České“ spořitelně na ob-
vyklou knížku vklad 1000 zl. Když roku loň-
ského vydána byla vyhláška, aby do konce pro-
since přihlásili se vkladatelé, kteří mají nárok
na prémii, uposlechl jsem tohoto vyzvání
sehnal jsem pečlivě všechny doklady k tomu
potřebné. Pochůzkami k magistrátu, policejnímu
ředitelství atd. se mi to konečně podařilo. Ře-
ditelství spořitelny také uznalo, že skutečně ná-
rok na prémii mám i bylo mi dáno pokynutí.
abych se letos v červnu znovu přihlásil a vy-
kázal se potvrzením faráře svého obvodu, že
opravdu jsem ještě na živu. Také tomu jsem
ochotně vyhověl, pln naděje, že se mi dostane
po 27 létech slušného příspěvku. Ale jaké bylo
mé překvapení, když věc konečně byla vyřízena
a když jsem zvěděl, že ředitelství „České“ spo-
řitelny udělilo mi královskou prémii 9 korun
91 haléřů, pravím devíti korun jedena
devadesáti haléřů. A ještě jedno překva-
pení mne očekávalo: ve vkladní knížce našel
jsem poznámku, že míra úroková, dosud 4 9%.
Čnský spořitelna
21
article
snížena mi bude od 1. června 1904 na 3 3/4 ,
jinými slovy, že slavná spořitelna snížením úro-
kové míry nejen prémii si nahradí, ale ještě při
tom získá. Že při pochůzkách, jež jsem podnik-
nouti musil, abych si potřebné listiny opatřil,
utrpěl jsem značnou ztrátu času, která není v po-
měru k nepatrné ,odměně', jež mi byla uštědřena,
nemusím snad ani připomínati. Ze všeho jsem
poznal, že zprávy o tučných prémiích dlouho-
letým vkladatelům byly jen chytromyslně na-
strojeným švindlem, který měl získati vkla-
datele, aby své peníze v „České“, spořitelně
nechali. Nyní se nám otevřely oči. Pro nás má
„Česká“ spořitelna žebrácké almužny, pro bur-
šáky a německé podníky tisícové, ba statisícové
podpory. Zdravá byla tedy myšlenka, abychom
konečně poznali, co jest naší povinností, aby-
chom svými vklady neposilovali hmotně ústav.
který pracuje jen proti nám.
— Chtějí míti německého inspektora stra-
voven. Politický klub pro Liberec a obvod c. k.
krajského soudu v Liberci ve schůzi své, dne
23. t. m. konané, usnesl se na následujícím pro-
hlášení: Zemský výbor král. českého v konkurse
na místo zemského inspektora pro stravovny
zaměstnání sprostředkující ústavy se sídlem
Liberci, výslovně žádá od uchazečů znalost obou
zemských jazyků. Tento spravedlivý požadavek
způsobil, že orgán zdejší městské rady, štváčská
Liberec
22
article
„Deutsche Volkszcitung“, prudce napadla zem-
ský výbor, vytýkajíc mu strannické jednání
oproti Němcům, za to, že nastávající zemský
inspektor v Liberci má také česky uměti a vy-
zývá povolané kruhy německé, aby ihned posta-
raly se, aby místo ono „Čechem“ obsazeno ne-
bylo. Na toto vyzvání první dává se slyšeti
okresní výbor v Liberci, který ve zvláštní reso-
luci, zemskému výboru podané, prohlašuje libe-
recký okres za úplně německý a také ostatní
okresy, jež zdejšímu inspektorátu přiděleny jsou,
za ryze německé, tvrdě, že není třeba, aby nový
inspektor řeči české znalý byl. Dále pak nazývá
tento požadavek zemského výboru „novou uráž-
kou Němců“ a žádá, aby zemský výbor „v zá-
jmu míru“ v okrese upustil od obsazen
místa „Čechem“ a udělil jej Němci. Oproti tomu
tvrdíme: Že by město Liberec a okres téhož
jména byly ryze německé, jest dávno bajkou,
Němec
Čecho
Liberec
Deutsche Volkszcitung
23
article
které upřímně nemohiou věřiti ani ti, ktejí
strany německé stále to tvrdí. Vždyť samop
slední sčítání lidu, při kterém odpůrcům národ
českého nejnemravnější prostředky byly vitán
aby z Čechů na papířeNěmco udělaly, ul-
zalo, že v Liberci je 2502, v Růžodole, kle
s Libercem sousedí, 996 Čechů a podobně
ostatních obeích okresu značné menšiny česl
zjistilo, ač ve skutečnosti jsou tyto pětkráte, h
často i vícekráte větší. Dovolujeme si poukázaí,
že zemský inspektorát je úřad, který Čechy jes
více vyhledáván než Němci, jelikož nejen v L
berci a okolí, ale i v ostatních průmyslových n
stech okresu pracovní síly české převládají. Pe
važujeme to za ironii, když okresní výbor lile-
recký žádá, aby „v zájmu míru“ zemslt
výbor zadal místo Němci a žádáme tento vyscky
úřad, jenž, bohužel, v zemi jest jediným,
který rovnoprávnosti jazykové šetří, aby nedla
hlasů štváčů ze řemesla, jako „Deutsche Vola
zeitung“ a jiných nesmířlivých nepřátel národ
našeho a obsadil místo ono po právu a spravei-
nosti. Za výbor: Petr Mráz, předseda, MUD..
Čecho
Němec
Mráz
Liberec
Růžodol
Čechy
Deutsche vůl
24
article
Václav Šamánek, místopředseda, Kara
Dítě, jednatel
— Obecní volby ve Vyškově. Z vy-
š kova, 24. června. (Pův. zpráva »Národní
Listů«.) Dnešním dnem skončeny byly u ní
obecní volby, které přivedly o čistu našeh
zastupitelstva od Němců. Volby v
třetím a druhém sboru šly hladce, neboť Něme,
nemajíce naděje na úspěch, se jich v těchu
sborech nezúčastnili. Volbou touto byla již česl
většina v zastupitelstvu našeho města zabezp
čena, leč přece ještě a vlastně nejvíce zájeme
ské veřejnosti obracel se k volbě ve sbo
prvním, která konala se dnes 24. červ.
Situace ve sboru tomto byla následujíe:
12 českých hlasů, 11 hlasů německo-renegit
ských a 1 hlas severní dráhy. Severní
dráha na důkaz své nenávisti vůči
Čechům volila s Němci a přivodila ona.
rovnost hlasů, při které bylo nutno ror
hodnouti losem. Způsobem tímto zvoleno byl
pět českých kandidátů a pět renegátů. Vlast
vůdcové němectví ve Vyškově, bývalý purkmist
dr. Swoboda, Dittrich a Hofmant
zvoleni nebyli! Německo-renegátská strane,
zdrcena takovýmto neúspěchem, usnesla sen
tom, by její členové z prvního sboru se vzdsl
Tím by ovšem osud němectví u nás
byl již nyní naprosto zpečetěn
Z Čechů zvoleni byli v prvním sboru pp. Jindhie.
Hon, obchodník, Jan Genža, uzenář, nadučnla
Novotný, ředitel gymnasia Teplý a obchodnít
Vrtílek. Z 5 náhradníků zvoleni 3 Češi a 2 Něnti
Výsledek volby naplnil české obyvatelstvo upříccnor
radostí. V krátkém čase poctivou a neúmornou prad
osvobozen jest Vyškov z jařma německého. V min.
lých volbách na základě kompromísu získali Če
polovici členů obecního zastupitelstva s podmínkou
že starostou bude dále dr. Swoboda. Nyní mají Čes
naprostou většinu a dr. Swoboda povalen v prach.
Šamánek
Dítě
Němec
Čecho
doktor
Swoboda
Dittrich
Hofmant
Genža
Novotná
Teplá
Vrtílek
Čech
Vyškov
25
article
— Sjezd důvěrníků lidové strany morar-
ské v Jihlavě. Z Brna, 24. června. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«.) Sjezd důvěrníků strany lidoné
z kraje jihlavského konati se bude v Jihlav
ve dvoraně besedního domu dne 5. července
o 2. hod. odpol. Referát o politických pomě-
recn poda posranec ar. Stránský, zpravu
o časových otázkách a poměrech hospodářských
posl. dr. Šílený. O hospodářských potřebác
západní Moravy pojedná poslanec Hei mrich,
o záležitostech organisačních dr. L. Chlum
z Jihlavy. Referáty budou nejstručnější, aby
ke každé otázce mohla se připojiti obšírněj“
debata.
— K akci vyrovnávací na Moravě. Z Brna,
24. června. (Tel. zpr. »Nár. Listů«.) Poslane
dr. Stránský svolává k poradě česk
členy vyrovnávacího výboru m
pondělí dne 27. t. m. Porada konati se bude
o 219 hod. odpol. v úřadovně posl. dra. Žáčl
v zemském domě v Brně.
— Z Malých Kunčic, 24. června. (zi
telegr. »Nár. Listů«.) Volby do o becní he
zastupitelstva v Malých Kunčicíc
u Ostravy skončily ve třetím sboru veli kým
vítězstvím české strany.
Stránský
Hei
doktor
L Chlum
Jihlava
Brno
Morava
Malá Kunčice
Ostrava
zemský dům v Brno
26
article
— Z Kladna. (Upozornění, dokud ješt
čas.) Po tichu, ale jistě starají se zdejší Němc
o upevnění své državy. Nyní usilují o připojen
5. třídy na zdejší německé škole, jelikož p
dvě třídy této školy jsou přeplněny. Čím? č.
ským materiálem, českými dětmi. Kdo nevěří,
jdi jednou procházkou kolem budovy němeclé
školy v čas skončení vyučování a přesvědě st.
že obrovská většína „německých“ díle,
octnuvší se mimo germánské síně, setřeses
sebe německý nátěr a že se z nich vyloupnon
opravdoví, nefalšovaní Čecháčkově a Češky, jei
na otázku, umí-li také česky, naivně odpoví:
„Ale ano, vždyť tatínek je Čech a mamink.
také“, a na další otázku, proč že chodí tedy do
německé školy, řeknou smutně: „Když mne tan
tatínek posílá“, a tatínek ten musí, o to post
rají se už všemocní zaměstnavatelé se svím
germánskými nohsledy. A obeznámiš-li se s p-
měry blíže, shledáš, že ani těch 4 tříd něme-
ckých by nebylo potřebí, jelikož by při správ.
ném a možném provedení Komenského zásady
že české dítě patří do české školy, ty 4 trídy
se sevrkly na jedno- — nejvíce dvojtřídku. —
Nač tedy ještě pátou třídu? Příčina leží na snada.
Čecháčkův
Češka
Kladno
Čechy
27
article
I neodborník snadno nahlédne, že učební pl
na pětitřídné škole je mnohem propracovanějs,
ideálnější, než na škole čtyřtřídné s oddělenin
vyučováním. To zdojší Germáné dosud nemaji.a
to trpce pociťují, proto ta snaha, dosíci ješt
5. třídy a rovnocennost s českými školani,
snaha, úspěšně moci konkurovati s těmito, lon-
diti dále české děti a — v příhodném okamžilu
domoci se připojení měšťanské školy; toť je
zcela přirozené, vždyť Němci dobře znají svoi
přísloví, že jídlem vzbuzuje se nový „apetjt.
A bojovat pak proti takové baště už bude horšl,
než proti neúplné do jisté míry škole, z níž vy-
cházející dítky přece jen nedosahují takovéh
stupně vzdělání jako na pětitřídce české. Prot
pozor, opatrní otcové města Kladna, jež vydržo-
vati musí potřeby školy této, nepleťte si na seb
bič, protestujte, dokud čas, nepovolujte Němcůn
a jich škole 5. třídu, jakáž již jednou byla znu.
šena, pomněte, v jakých doupatech krčí ser
uzavíraném“ školy českých menšin, jaké boj
všemi instancemi to stojí, než vybojujeme
tam malé rozmnožení, jak hanebně jsou opatřo
vány prostředky učebnými, kdežto vy jste po
stavili zdejší škole německé malý palác a ně
mecká škola kladenská zařízena je opravd-
vzorně.
Němec
Prot
Kladno