ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 065c9c50-712a-11dc-882b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 93, place 57, org 8, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. června 1904.
4 masthead
Císlo 174.
5 article
čemž ještě jsem dopisoval do »Dne« Aksakova. Odseděv si jako redaktor »Zukunflu« 7 měsíců v žaláři a maje si odseděti ještě další tři, prchl jsem r. 1870 z Rakouska do Ruska, kde jsem nepřestal bedlivě stopovati rakouské věci. Znám tedy Rakousko důkladně. V Rusku působil jsem jako paedagog v administraci i v soudě, znám tedy také ruské poměry.« Na to přistupuje ke charakteristice obojí byrokracie. »Rusko má byrokracie poměrně desetkrát méně, než Rakousko, je tedy desetkrát méně nakaženo byrokratismem. Ruský úřadník m tak dobré vzdělání, jako kterýkoli úřadník v Evropě. Jediné vlastnosti se mu nedostáváv srovnání s rakouským a evropským, a to jest, jak Němci říkají »stramme Zucht«, t. j. on příliš málo jest úřadníkem. Ruský úřadník je nedbalý v konání své povinnosti, přiliš povoluje stranám a to nezřídka více, než zákon dovoluje. Byrokratism je tam, kde úřadník je přísnějši zákona; kde ale je méně přísný zákona, tam nelze o byrokratismu mluvit. Tento úřadník je pouze špatným služebníkem státu, ale není by- rokratem. Ani nepřátelé Ruska neupírají, ž Rusové jsou dobromyslnější a měkčího srdce, než Němci, jejichž srdce je tvrdé a kruté.
Aksakův Němec Rus Rakousko Rusko Evropa Byrokratism
6 article
Tolstoj na jednom místě ruského činovníka tupí, ale sám on na jiném místě nazývá ho snesitel- ným. Pravda, slavjanofilové Chomjakov, Aksa- kov a j. vedli statečný boj s křivdou v ru- ských soudech a jiných úřadech. Pravím »vedli«; nyní ruští slavjanofilové takovéh boje nevedou, protože ta křivda zmizela po za- vedení reforem Alexandra II., t. j. před 40 lety. A proč toho boje už není? Proto, že nad ru- ským byrokratismem visí přísný meč odpověd- nosti před kriminálným soudem. Žádného ru- ského nesvědomitého neho zločinného ministra, generál-gubernátora, gubernátora atd. nespasí žádná parlamentárná většina, která by jej vzala pod ochranná křídla. Viděl jsem pád ministrů Krivošeina, Makova (zastřelil se před líčením pře), gubernátorů Kryžanovského, Tanějeva, ředitele gymnasia Feoklistova (byl vypověděn n Sibir) atd. atd. A v Rakousko- Uhersku ? Usvěd- čený z úplatnosti předseda ministerstva Giskra nejen nebyl vůbec potrestán, nýbrž byl vyzna- menán dědičným šlechtictvím, a ministři Lonyay Lasser, Beust, velmi rychle v úřadě zbohatnuvšl. byli povýšeni do stavu hraběcího, Lasser ostatně pouze na barona.
Tolstoj Chomjakov Aksa Kryžanovský Tanějev Feoklistův Lonyay Beust Makov Rakousko Uhersko Sibir
7 article
Za 44 let, co trvá v Rakousko Uhersk konstituce, leccos se tam přihodilo, ale nikol to, aby parlament odovzdal něktarého ministra soudu. Proč? Protože ministr vždy se doved postarati, aby měl v parlamentě za sebou vět- šinu. Ministr president Tisza oloupil Matici Slo- venskou o 200.000 zl. a — stal se hrabětem Bývalý bán a ministr president Khuen-Hederváry, před soudem usvědčený, byl jmenován ministrem a latere. Tedy: i v Rakousku, i v Rusku mi nistři hřeší, ale zde jsou trestáni a tam odmě ňováni. Kromě toho dlužno míti zření k tomu, že v Rusku žádný úřadník žádného občana ne- uráží pro národnosti, kdežto rakoustí urážejí neprivilegované národnosti dle svých sil. Cose týče toho, že v Rusku není »široké veřejnosti«, připomínám pouze, že rakouští novináři byli z konstitučné éry odsouzeni k 500 letům do ža- láře. Za slejnou dobu nic se nepřihodilo »ši- roké veřejnosti« v Rusku, co by se této perse- kuci zdaleka rovnalo.
Tisza St Khuen Hedervára Ted Rakousko Rusko Matica
8 article
Změna konkordátu ve Španělsku. Ohlašované sdělení změněného konkordátu španělským zákonodárným sborům bylo včera provedeno. Konkordát v novém znění přečetl mi- nistr zahraničních záležitosti v senátu. Kromě sdělených námi změn, stanoví se v něm, že klá- štery budou nyní ze svého jmění odváděti zem- skou daň, kterou platiti příště musí také ze všech průmyslových podniků, jež provozují. Zřizo- vání nových klášterů závislým jest v každém K těmto alkoholu prostým nápojům tehdejší doby přikusovaly se cukrovinky nebo pome- ranče. Pomeraně byl tehda ještě takřka vzácno- stí — stál nejméně deset krejearů. Večeřely se skoro jenom smažené řízky a o půlnoci se pila krupovka, kteréž se tehda neříkalo jinak, než »gerstl«. V konviktském sále konaly se pověstné reduty a menší plesy; větší a velké plesy pak pořádány na Žofině. Aby si čtenář učiniti mohl představu o rozsahu a jakosti tehdejších slavno- sil karnevalu, budíž zde uveden z pamětní knihy žofinské restaurace seznam plesů, ktere se v masopustě roku 1857 na Žofině konaly. Byly to dle časového pořadu: Spolkový ples (Vereinsball, německý); první ples tanečního mistra Pohla; první reunion ostrostřelců; ple ve prospěch českého divadelního fondu; spole- čenský ples ve prospěch nadace císaře Fran- tiška Josefa a císařovny Alžběty pro zehudl mistry krejčovské; druhý ples tanečního mistra Pohla; druhá reunion ostrostřelců; ples ve- prospěch malostranského ústavu slepců, ple právníků (Juristenball) ; třetí reunion ostrostřelců; ples kapely c. k. pěšího pluku bar. Alemana; druhý ples ve prospěch českého divadelníh fondu; ples tanečního mistra Górského; čtvrtá reunion ostrostřelců; ples c. k. šikovatelů praž- ské posádky a kadetů; ples ve prospěch reorga- nisovaného chudinského ústavu a na konee ple s pražských ostrostřelců.
Pomerana Žofina Pohl Fran Josef Alžběta Aleman Górski Španělsko malostranský ústav slepec Juristenball spolkový ples
9 article
První sobotou masopustu začinala saison domácích plesů, kterýmž se mezi Němci a ně- mecky hovořící selitou« žertovně říkalo »Kalbs- schlaegelball«, ježto se na nich spotřebovalo — dle tvrzení pražských řezníků — obrovské množ- ství telecích kýt. Tančilo se při pianě a millo- vých nebo voskových svíčkách. V těchto domá- cích plesech bylo vlastní ohnisko masopustního života zámožných třid měšťanských a zde tak zapřádalo se nejvíce milostných poměrů, jež končívaly sňatkem. Tehda »ženily a provdávalye známé měšťanské rodiny své »děti« skoro vý- hradně jenom mezi sebou, jako nyní rodiny pa- novnické. Jenom právníci a tu a tam nějaký medik nebo inženýr venkovského původu dělali do této čínské zdi šťastné průlomy. Proto asi bylo v létech padesátých a šede- sátých v Praze nepoměrně méně krasavic, než nyní, kdy měšťanstvo již nelpí na sobě jako vý- lučná, uzavřená kasta, otvírajíc už ochotněji svoje brány všem (co se týče kariéry) nadějným mladým mužům, městským a přespolním. jednotlivém případě na svolení vlády a papeže Všechny kláštery, které mají méně, nežli 12 členů, se zruší a členové jejich zařadí se do ji ných větších řádů.
Němec Praha
10 article
Dráha v Kongu a fiskus. Brusselský kasační soud zabýval se v těchto dnech otázkou, která v mezinárodním právu má velkou důležitost. Belgická správa státu na Kongu se do- máhala, aby dráha konžská vyplácela ji daň z či- stého zisku, což dráha odepřela. Sporná věc dostala se až před appellační soud, který uznal. že správa dráhy jest povinna, státem žádané po- platky platiti. Společnost dráhy se z rozsudku tohoto od- volala ke kasačnímu soudu a její právní zá- stupce, senátor Sam Wiener, odvolával se při líčení na ustanovení tak zv. generálního aktu berlínské konference, ve kterém se praví, že ob- chodní lodi, které plují po velkých afrických ře- kách, osvobozeny jsou ode všech poplatků daní, vyjímaje ty, které ustanoveny výslovně zmíněnou konferencí. Dle Wienerova náhledu vztahuje se toto ustanovení na všechny důležité dopravní cesty, zejmena také na železné dráhy a průplavy, jejichž úkolem jest, aby na místech kde řeka není splavnou, umožňovaly dopravu. Generální prokurátor navrhl naproti tom zamítnutí stížnosti a kasační soud návrhu jeho vyhověl. Dráha v konžském státu bude tudíž příště nucena státu odváděti poplatky z čistéh svého zisku.
Kong Wiener Wienerův Kongo
11 article
Kde je genorál jezuitů? Veselá příhoda udála se v tčehto dneci v římské sněmovně poslanecké, jež dokazuje, že ani nejvyšší státní orgánové nevidí, když ne- chtějí, třeba by jim i zákon velel, aby viděli. Radikální poslanec Socci tázal se vlády proč, jako na výsměch zákonu, trpí se ještě dne- proti výslovnému ustanovení toho v Římě gene rální úřad řádu jezuitů. Státní místosekretár ministerstva spravedlnosti odpověděl: „Minister stvu spravedlnosti není ničeho známo, že by by v Římě dům, jenž měl by ráz generalátu je- zuitů.“ Posl. Socci poukázal, že zákonem z roku 1873 se generalát jezuitů v Římě zakazuje a že přes to nedávno při výslechu u soudu generá jezuitů v úřadním protokolu udal, že sídlí jak generál řádu Ježíšova v collegio germanie v Římě. Státní místotajemník, uveden tímto sděle ním v patrné rozpaky, doznal, že v tomto případ jedná se ovšem o faktum, ale snažil se vyváz- nouti z nastražené léčky prohlášením, že totc faktum není tak příliš závažným, jelikož prohlá- šení, kterým si soukromá osoha přisvojuje určity titul, nemůže býti důkazem toho, že existuje nějaký náboženský řád, hierarchie nebo pobyt. Jelikož jest však povinností vlády, konejšil řeč- ník tazatele, aby neopomenula ničeho, ani nej- menší nepatrnosti, zapamatuje si udané faktum a zavede vyšetřování. Vtipkáři jsou zvědavi, co si italská vlád- po tomto sofistickém prohlášení svého místo- tajemníka počne, by nezvratně zjistila, zdal- v Římě má své sídlo generál jezuitů.
Socci Posl Ježíšův Řím
12 article
Schůze Louheta s belgickým králem. Dle zprávy »Berliner Tagblatlu« z Brusselu sejde se president francouzské republiky Loube letos také s králem belgickým. Presiden Lou bet navětíví jej, jak se proslýchá, v srpnu v Ostende. Stejně o této schůzce píší i časopisy bel gieké. Pařížská »Agence Havas« však dnes pro- hlašuje, že o cestě presidenta Loubeta v nastá- vajícím létě do Ostende nemůže se vůbec mluviti Král Eduard v Kielu. Včera večer opustil král Eduard břehy Anglie a pluje na své jachtě do Kielu, kde setká se s císařem Vilémem. Schůzce této připisují některé německé časopisy, zvláště ony. jež vycházejí mimo německou říši, velkou dů- ležitost, kdežto časopisy v říši o jejím významu dosud se nerozepisují, nebo činí tak jenom stručně a střízlivěji. Anglické časopisy píší, že kielská schůzk prospěje mozinárodnímu míru a že jest dalším krokem na cestě, nastoupené králem Eduardem ku docílení dohodnutí mezi národem anglickým a velkým národem německým. Nejpozoruhodnějším a pravdě také nejbliz ším jest, co píše »Daily Mail«. »Král Eduard«. praví, »pluje do Kielu k návštěvě svého přibuz- něho německého císaře v průvodu okázaléh loďstva anglického. Jest snad zbytečno opako- vati, že jest to návštěva zdvořilosti, rodinného přátelství, nikoli politická a že ti, kdož jí chtěji připisovati neobyčejného mezinárodního významu. spekulují bezdůvodně.
Loub Lou beta Havas Loubet Eduard Vilém Brusel Ostende Kiel Anglie Daily Maila Berliner Tagblatle
13 article
Král Eduard ve skutečnosti oplácí návště císaře Viléma v Sandringenu r. 1902. Na tétc straně moře není ani stin úmyslu utvořiti nějakou allianci a jes impertinencí, podkládati našemu panovníkovi takový úmysl. Anglická politika nalézá dosti bezpečnost ve výtečné dohodě s Francil, která jest výsledkem návštěvy krále v Paříži, a v těs- ném přátelství s Italií a Rakouskem, jež nabyly projevu jeho návštěvami v Římě a ve Vídni; a my nemáme nijakého přání, sed- nouti na lodku v cizím a neznámé moři cizích diplomatických dobr- družství. Nepochybujeme, že bude král v Německu přijat srdečně, ale anglická a německá politika, to jest něco jiného. A třeba ž všechny projevy svědčily, že náš král bude ně- meckým národem v oné krajině okázale uvítán, pokládáme to pouze za poklonu jeho milé osob- nosti a proto projevy ony nezaznamenávám jinak, nežli jako mezinárodní zdvo- řilost.« Potud anglický list. Není ovšem pochyby že v Kielu přetřásány budou všechny důležite a akutní mezinárodní otázky, ale zmíněnému listu možno věřiti, že nějakého pronikavého zřejmého důsledku porady ty míti nebudou. Zejtra, v sobotu, projede král Eduar se svým loďstvem severo-německým průplaven a přibude o 3. hodině odpolední do Holtenavy kde uvítán bude císařem Vilémem, s ním odpluje do Kielu. Král Eduard navštíví dne 2 t. m. také Hamburk.
Eduard Vilém Francil Paříž Rakousko Řím Vídeň Německo Kiel Hamburk
14 article Zemská železniční rada
Zemská železniční rada konala včera ve sborovně zemského výboru řádnou schůzi, kterou zahájil člen zemského výboru pan hr. Vojtěch Schönbor jako zástupce nejvyššího p. maršálka král. če- ského, jenž svou nepřítomnost omluvil. Uvítav přítomné členy sdělil, že per ma- mentní koníerence ředitelů dráh železných, odvolavši se na § 1 statutu svého, nepřistoupila k žá- dosti zemského výboru, by do- stalo se zástupci tohoto, jako správce četných, zemí zaručených dráh místních, místa v těchto po- radách. Poslanec inž. Kaftan poukazuje k tomu, že země vystávěla na základě zemské záruky mnoho set kilometrů místních dráh král. českém a že ji na tom tedy záleží, aby při sestavení jízdného řádu a při poradách otázkách tarifních mohla uplatniti závažný svů hlas. Země zřídíla při svém řediťelství želez- ničním též o dbor dopravní, jest tedy skutečně oprávněna, žádati v zmíněné konferenci právě vzhledem k uvedenému čl. 1. stanov této patřičného zastou pení. Proto navrhuje řečník, aby zemský výbor to- hoto práva země u c. k. ministerstva želez- ničního se domáhal. Návrh ten byl přes odpor německých člen komise velkou většinou schválen. Na to přikročeno k 2. bodu programu: »Vyjádření zemského výbor ohledně obnovení zákona ze dne 31. prosince 1894 o dráhách niž šího řádu.« Vyjádření to jest výsledkem porady zá- stupců zemských výborů král. českéh Haliče, Rakouska pod a nad Enži, Solnohradska, Štyrska, Korutan, Slezska, Tyrolska, Moravy, G- rice a Gradisky, v které byla probrán podrobně působnost nynějšího zá- kona o místních dráhách ze dn 31. prosince 1894, jež končí n sklonku roku 1904 a jehož obnovení jeví se býti nutným.
Schönbor Ing Kaftan Gradisky Halič Rakousko Enže Solnohradsko Štyrsko Korutany Slezsko Tyrolsko Morava
15 article
Při tom bylo vysloveno přání, aby některé odstavce zmíněného zákona byly náležitě n prospěch místních dráh doplněny, tak zejmen jest zapotřebí, aby byly p ředpisy o stav b a provozování místních dráh pře- pracovány, rychlost při elektr. dráhách zvýšena na 30 km. až 40 km., aby poža- davky říšského ministerstva vál ky při stavbě m. dráh byly zmírněny, po případě na náklad tohoto provedeny, aby byla doprava na nich osvobozena od kolku ná- kladních listů a aby při politický ch pochůzkách fungoval zástupce zem- ského výbor jako člen komise a nikoliv jako pouhý účastník. Tarifnictví mělo by se upraviti co nejjednodušeji a záležitosti tarifní rychle vyřizovati. Konference žádá za další úlevy v pří- čině osvobození od kolků a po- platků, polom prodloužení o svo bo- zeni, od daní z 25 let na 30 let a při drobných dráhách z 15 na 20 let aby tyto úlevy nebyly zůstaveny lib o v ůli správy státní, nýbrž aby byly zákonem propůjčovány. Náklady připojením místní dráhy na dráhu hlavní vzešlé měla by nésti tato jako odškodnění za přírostek dopravy, hlavní dráha neměla by také požadovati od dráhy místní přispěvky k nákladům n ústřední správu a náhradu za používání př pojných stanic a trati peážní, Dráhám drobným má býti poskytnufo osvo- bození od daní nejméně na 20 let, také ten- kráte, když zavede se nová síla pohon Konference nalehá, aby dřívější z vlá štn státní oddělení pro místní dráhy bylo opět zavedeno. Koncesován drobných dráh mělo by býti přenecháno zemským vládám. Vyjádření spojených zemských výborů dalo v dnešní schůzi železniční rady podnět k čilé debatě, na které se pp. posl. Kaftan, potom posl. dr. Nitsche, Peschka, cís. radové Bazyka a Tichý, prof. Petrlik zúčastnil.
Kaftan doktor Nitsche Peschek Bazyka Tichá profesor Petrlik km
16 article
Posl. inž. Kaftan vítá předložené vyjá- dření a přimlouvá se zejmena za prodloužení lhůty osvohození od daní, obsažené v zákoně z r. 1887 jak při dráhách místních tak drobných, za usnadňování fuse různých drah místních úlevami poplatkovými a zlevněním správy za rychlé vyřizování záleži- tosti tarifních, čehož lze nejlépe do- sáhnouti, když takové budou k vyřízení přika- zovány c. k. dopravním ředitelstvím dotyčného obvodu obejitím dosa- vadní těžkopádné instanční cest k ministerst vu. Zejmena nalehá řečník, aby státní správa podporovala a nikoliv nezdržovala průvoznou dopravu na dráhách místních a vstoupení je- jich do svazků železničních, před- kládaje následující návrh: »Při rozdělování dopravy že- lezníční na jednotlivé trati bu- diž vzat zřetel také na místní dráhy, jež spojují trvající dráhy I. neb II. řádu a kterýmžto spoje- ním se cesta dopravní zboží ze stanice odevzdací do stanice při- jímací značně zkrátí. V tomto přl- padě mohou ve srozumění správy dotyčné místní dráhy trvajíci sazby přiměřeně sníženy býti.« Řečník poukazuje jako přiklad na místn dráhu Březnice—Blatná—Strakoni- ce, které se od c. k. státních drah v relaci Strakonice—Březnice—Zdice—Ra- kovník a Praha nedostává žádné prů- vozní dopravy, ač by se touto tratí cesta Stra- konice—Plzeň—Zdice a Strakonice—Písek— Zdice značně pro zboží zkrátíla a č jednokolejná trať Strakonice—Plzeň—Zdice jest dopravou dnes přetí žena.
Posl Ing Kaftan Březnice Strakonice Zdice Ra Praha Plzeň Písek Strakonice
17 article
Poslanec inženýr Kaftan dotýká se potom značných peněžních oběti, jakých hlavní dráhy v připojné stanici od dráh místních požaduji, což stavbu dotyčné odbočky často znemožňuje. Hlavní dráhy až na dráhy státní využitkují tísen dotyčného družstva k rozšíření a z do k- nalení svých nedostatečných sta- nic na účet místní dráh y, které jsou vlastně důležitými střebavkami drah hlavních dokládaje to trpkými zkušenostmi družstva dráhy Doudleby-Vamberk-Rokytnice. Řečník žádá před sedu, uby zemský výbor v ohledu tom u mini sterstva železnic zakročil a místním drahám po skytl potřebné podpory. Poslanec dr. Nitsche poukazuje k vy- sokým sazbám na dráhách místních a žádá. by zemský výbor uvažoval od případu k případu snížení těchto tarif ů. Cís. rada Bazyka obražuje se vzhledem na dosud malé výnosy místních drah prot každému snížení tarifů, podporuje však návrh poslance Kaftana v příčině průvozu na dráhách místních. Prof. Petrlík přimlouvá se za přiměřen snížení tarifu, taktéž cís. rada pan Tichý, jenž poukazuje k užitku, jaký by místní dráze z hro- madné dopravy plynul. Potom žádá, aby stalo se v čas opatření v příčině prodloužení dosa- vadního zákona o místních dráhách.
Kaftan doktor Nitsche Bazyka profesor Petrlík Tichá Doudleby Vamberk Rokytnice
18 article
Posl. inž. Kaftan podporuje návrh posl. dra. Nitsche, dokládaje, že přiměřeným sní- žením sazeb dosáhne se velké zvýše ná dopravy a dopravy hmot hromadných, které dosud následkem vysokých saze vůbec k hlavní dráze nemohly být dováženy, čímž ruch v attrakčním obvodu se vzpruží a místní dráze nových příjm poskytne. Na to byly veškeré svrchu uvedené návrhy jednohlasně přijaty Poslanec inž. Kaftan líčí ke konci trudný finanční stav družstva-d ráhy Doudleby VamberkRoketnice, jejížto rozpočet by přemrštěnými požadavky rak.severozápadní dráhy v připojné stanici doudlebské značně pře kročen a žádá snažně předsedu, by se u vlády za zvýšení subvence a za přiměře nou intervenci vůči rak.-severozápadní dráze zasadil a započetí stavby ury chlil, ke kterému přání se též poslane Peschka vřelými slovy přidává, načež před- seda slibuje žádosti této tím spíše vyhověti jelikož dráha ta jest s kutečnou s ta v bo z no u ze. Na to byla sehůze předsedou projevením díku přitomným členům za horlivé účastenstv při projednání důležitého předmětu skončena.
Posl Ing Kaftan Nitsche Peschek družstvod ráha Doudleb VamberkRoketnice
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Velikomyslnost „České“ spořitelny praž- ské. Když roku loňského čeští vkladatelé hro- madně vybírati počali z tak zvané České spoři- telny své peníze, aby je uložili v jiném domácím ústavu, který vedle bezpečnosti své není in- stitucí národu našemu nepřátelskou, naříkaly německé časopisy, že zejmena starší vkladatel poškozují vlastní svůj zájem, protože vypově- zením a vybráním svých vkladů zřekli se také hmotné výhody, která jim bude poskytnuta zvláštní prémií z fondu, který prý činí několik set tisíc korun. Tak se stalo, že nejeden vkla- datel, který dlouhá léta peníze své uloženy měl v „České“ spořitelně, pln naděje na tučnou
20 article
prémii zůstal věren tomuto ústavu, z jehož fondu podporovány jsou bohatě podniky našemu národu nepřátelské. Dnes ale možno již po- pouditi, jekvypadá tato— velikodušnost— „ Čnská spořitelny ve světle pravdy. V té příčině ozna- muje nám vážený občan pražský: Plných 27 let měl jsem v „České“ spořitelně na ob- vyklou knížku vklad 1000 zl. Když roku loň- ského vydána byla vyhláška, aby do konce pro- since přihlásili se vkladatelé, kteří mají nárok na prémii, uposlechl jsem tohoto vyzvání sehnal jsem pečlivě všechny doklady k tomu potřebné. Pochůzkami k magistrátu, policejnímu ředitelství atd. se mi to konečně podařilo. Ře- ditelství spořitelny také uznalo, že skutečně ná- rok na prémii mám i bylo mi dáno pokynutí. abych se letos v červnu znovu přihlásil a vy- kázal se potvrzením faráře svého obvodu, že opravdu jsem ještě na živu. Také tomu jsem ochotně vyhověl, pln naděje, že se mi dostane po 27 létech slušného příspěvku. Ale jaké bylo mé překvapení, když věc konečně byla vyřízena a když jsem zvěděl, že ředitelství „České“ spo- řitelny udělilo mi královskou prémii 9 korun 91 haléřů, pravím devíti korun jedena devadesáti haléřů. A ještě jedno překva- pení mne očekávalo: ve vkladní knížce našel jsem poznámku, že míra úroková, dosud 4 9%.
Čnský spořitelna
21 article
snížena mi bude od 1. června 1904 na 3 3/4 , jinými slovy, že slavná spořitelna snížením úro- kové míry nejen prémii si nahradí, ale ještě při tom získá. Že při pochůzkách, jež jsem podnik- nouti musil, abych si potřebné listiny opatřil, utrpěl jsem značnou ztrátu času, která není v po- měru k nepatrné ,odměně', jež mi byla uštědřena, nemusím snad ani připomínati. Ze všeho jsem poznal, že zprávy o tučných prémiích dlouho- letým vkladatelům byly jen chytromyslně na- strojeným švindlem, který měl získati vkla- datele, aby své peníze v „České“, spořitelně nechali. Nyní se nám otevřely oči. Pro nás má „Česká“ spořitelna žebrácké almužny, pro bur- šáky a německé podníky tisícové, ba statisícové podpory. Zdravá byla tedy myšlenka, abychom konečně poznali, co jest naší povinností, aby- chom svými vklady neposilovali hmotně ústav. který pracuje jen proti nám. — Chtějí míti německého inspektora stra- voven. Politický klub pro Liberec a obvod c. k. krajského soudu v Liberci ve schůzi své, dne 23. t. m. konané, usnesl se na následujícím pro- hlášení: Zemský výbor král. českého v konkurse na místo zemského inspektora pro stravovny zaměstnání sprostředkující ústavy se sídlem Liberci, výslovně žádá od uchazečů znalost obou zemských jazyků. Tento spravedlivý požadavek způsobil, že orgán zdejší městské rady, štváčská
Liberec
22 article
„Deutsche Volkszcitung“, prudce napadla zem- ský výbor, vytýkajíc mu strannické jednání oproti Němcům, za to, že nastávající zemský inspektor v Liberci má také česky uměti a vy- zývá povolané kruhy německé, aby ihned posta- raly se, aby místo ono „Čechem“ obsazeno ne- bylo. Na toto vyzvání první dává se slyšeti okresní výbor v Liberci, který ve zvláštní reso- luci, zemskému výboru podané, prohlašuje libe- recký okres za úplně německý a také ostatní okresy, jež zdejšímu inspektorátu přiděleny jsou, za ryze německé, tvrdě, že není třeba, aby nový inspektor řeči české znalý byl. Dále pak nazývá tento požadavek zemského výboru „novou uráž- kou Němců“ a žádá, aby zemský výbor „v zá- jmu míru“ v okrese upustil od obsazen místa „Čechem“ a udělil jej Němci. Oproti tomu tvrdíme: Že by město Liberec a okres téhož jména byly ryze německé, jest dávno bajkou,
Němec Čecho Liberec Deutsche Volkszcitung
23 article
které upřímně nemohiou věřiti ani ti, ktejí strany německé stále to tvrdí. Vždyť samop slední sčítání lidu, při kterém odpůrcům národ českého nejnemravnější prostředky byly vitán aby z Čechů na papířeNěmco udělaly, ul- zalo, že v Liberci je 2502, v Růžodole, kle s Libercem sousedí, 996 Čechů a podobně ostatních obeích okresu značné menšiny česl zjistilo, ač ve skutečnosti jsou tyto pětkráte, h často i vícekráte větší. Dovolujeme si poukázaí, že zemský inspektorát je úřad, který Čechy jes více vyhledáván než Němci, jelikož nejen v L berci a okolí, ale i v ostatních průmyslových n stech okresu pracovní síly české převládají. Pe važujeme to za ironii, když okresní výbor lile- recký žádá, aby „v zájmu míru“ zemslt výbor zadal místo Němci a žádáme tento vyscky úřad, jenž, bohužel, v zemi jest jediným, který rovnoprávnosti jazykové šetří, aby nedla hlasů štváčů ze řemesla, jako „Deutsche Vola zeitung“ a jiných nesmířlivých nepřátel národ našeho a obsadil místo ono po právu a spravei- nosti. Za výbor: Petr Mráz, předseda, MUD..
Čecho Němec Mráz Liberec Růžodol Čechy Deutsche vůl
24 article
Václav Šamánek, místopředseda, Kara Dítě, jednatel — Obecní volby ve Vyškově. Z vy- š kova, 24. června. (Pův. zpráva »Národní Listů«.) Dnešním dnem skončeny byly u ní obecní volby, které přivedly o čistu našeh zastupitelstva od Němců. Volby v třetím a druhém sboru šly hladce, neboť Něme, nemajíce naděje na úspěch, se jich v těchu sborech nezúčastnili. Volbou touto byla již česl většina v zastupitelstvu našeho města zabezp čena, leč přece ještě a vlastně nejvíce zájeme ské veřejnosti obracel se k volbě ve sbo prvním, která konala se dnes 24. červ. Situace ve sboru tomto byla následujíe: 12 českých hlasů, 11 hlasů německo-renegit ských a 1 hlas severní dráhy. Severní dráha na důkaz své nenávisti vůči Čechům volila s Němci a přivodila ona. rovnost hlasů, při které bylo nutno ror hodnouti losem. Způsobem tímto zvoleno byl pět českých kandidátů a pět renegátů. Vlast vůdcové němectví ve Vyškově, bývalý purkmist dr. Swoboda, Dittrich a Hofmant zvoleni nebyli! Německo-renegátská strane, zdrcena takovýmto neúspěchem, usnesla sen tom, by její členové z prvního sboru se vzdsl Tím by ovšem osud němectví u nás byl již nyní naprosto zpečetěn Z Čechů zvoleni byli v prvním sboru pp. Jindhie. Hon, obchodník, Jan Genža, uzenář, nadučnla Novotný, ředitel gymnasia Teplý a obchodnít Vrtílek. Z 5 náhradníků zvoleni 3 Češi a 2 Něnti Výsledek volby naplnil české obyvatelstvo upříccnor radostí. V krátkém čase poctivou a neúmornou prad osvobozen jest Vyškov z jařma německého. V min. lých volbách na základě kompromísu získali Če polovici členů obecního zastupitelstva s podmínkou že starostou bude dále dr. Swoboda. Nyní mají Čes naprostou většinu a dr. Swoboda povalen v prach.
Šamánek Dítě Němec Čecho doktor Swoboda Dittrich Hofmant Genža Novotná Teplá Vrtílek Čech Vyškov
25 article
— Sjezd důvěrníků lidové strany morar- ské v Jihlavě. Z Brna, 24. června. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Sjezd důvěrníků strany lidoné z kraje jihlavského konati se bude v Jihlav ve dvoraně besedního domu dne 5. července o 2. hod. odpol. Referát o politických pomě- recn poda posranec ar. Stránský, zpravu o časových otázkách a poměrech hospodářských posl. dr. Šílený. O hospodářských potřebác západní Moravy pojedná poslanec Hei mrich, o záležitostech organisačních dr. L. Chlum z Jihlavy. Referáty budou nejstručnější, aby ke každé otázce mohla se připojiti obšírněj“ debata. — K akci vyrovnávací na Moravě. Z Brna, 24. června. (Tel. zpr. »Nár. Listů«.) Poslane dr. Stránský svolává k poradě česk členy vyrovnávacího výboru m pondělí dne 27. t. m. Porada konati se bude o 219 hod. odpol. v úřadovně posl. dra. Žáčl v zemském domě v Brně. — Z Malých Kunčic, 24. června. (zi telegr. »Nár. Listů«.) Volby do o becní he zastupitelstva v Malých Kunčicíc u Ostravy skončily ve třetím sboru veli kým vítězstvím české strany.
Stránský Hei doktor L Chlum Jihlava Brno Morava Malá Kunčice Ostrava zemský dům v Brno
26 article
— Z Kladna. (Upozornění, dokud ješt čas.) Po tichu, ale jistě starají se zdejší Němc o upevnění své državy. Nyní usilují o připojen 5. třídy na zdejší německé škole, jelikož p dvě třídy této školy jsou přeplněny. Čím? č. ským materiálem, českými dětmi. Kdo nevěří, jdi jednou procházkou kolem budovy němeclé školy v čas skončení vyučování a přesvědě st. že obrovská většína „německých“ díle, octnuvší se mimo germánské síně, setřeses sebe německý nátěr a že se z nich vyloupnon opravdoví, nefalšovaní Čecháčkově a Češky, jei na otázku, umí-li také česky, naivně odpoví: „Ale ano, vždyť tatínek je Čech a mamink. také“, a na další otázku, proč že chodí tedy do německé školy, řeknou smutně: „Když mne tan tatínek posílá“, a tatínek ten musí, o to post rají se už všemocní zaměstnavatelé se svím germánskými nohsledy. A obeznámiš-li se s p- měry blíže, shledáš, že ani těch 4 tříd něme- ckých by nebylo potřebí, jelikož by při správ. ném a možném provedení Komenského zásady že české dítě patří do české školy, ty 4 trídy se sevrkly na jedno- — nejvíce dvojtřídku. — Nač tedy ještě pátou třídu? Příčina leží na snada.
Čecháčkův Češka Kladno Čechy
27 article
I neodborník snadno nahlédne, že učební pl na pětitřídné škole je mnohem propracovanějs, ideálnější, než na škole čtyřtřídné s oddělenin vyučováním. To zdojší Germáné dosud nemaji.a to trpce pociťují, proto ta snaha, dosíci ješt 5. třídy a rovnocennost s českými školani, snaha, úspěšně moci konkurovati s těmito, lon- diti dále české děti a — v příhodném okamžilu domoci se připojení měšťanské školy; toť je zcela přirozené, vždyť Němci dobře znají svoi přísloví, že jídlem vzbuzuje se nový „apetjt. A bojovat pak proti takové baště už bude horšl, než proti neúplné do jisté míry škole, z níž vy- cházející dítky přece jen nedosahují takovéh stupně vzdělání jako na pětitřídce české. Prot pozor, opatrní otcové města Kladna, jež vydržo- vati musí potřeby školy této, nepleťte si na seb bič, protestujte, dokud čas, nepovolujte Němcůn a jich škole 5. třídu, jakáž již jednou byla znu. šena, pomněte, v jakých doupatech krčí ser uzavíraném“ školy českých menšin, jaké boj všemi instancemi to stojí, než vybojujeme tam malé rozmnožení, jak hanebně jsou opatřo vány prostředky učebnými, kdežto vy jste po stavili zdejší škole německé malý palác a ně mecká škola kladenská zařízena je opravd- vzorně.
Němec Prot Kladno