1
masthead
24. června 1904
5
article
Sněmovna schválila železničnickou předlohu
v 3. čtení a protože věc je pilná, bylo příslušn
nísto protokolu autentifikováno a zasláno sně-
norně magnátů.
Posl. hr. Apponyi (str. národní) pro-
llšuje v osobní záležitosti, že zprávy immuni-
nho výboru, o nichž včera byla zmínka, nebyly
pedloženy sněmovně jeho přičiněním, neb
poslanci, již zúčastnili se rušení pokoje, pro-
llásili samoděk, že ve sněmovně odpovi.
Po krátké debatě o jednacím řádu sně-
novna vykonala hlasování dle jmen, má-lis
včerejší odpověď předsedy ministerstv
vzlti na vědomí.
Odpověď vzata na vědomí 120 hlasy prot
55. (lronické »Eljen« v levo.)
Potom jednalo se o rozpočtu na
tok 1904.
Posl. Komjathy neschvaluje chování
se vlády v jazykové otázce, úpravu finančníh
vyrovnání s Chorvatskem a finanční politik
vládní. Sliby dané straně neodvislosti nebyly do-
drženy. Uvažuje o vzrůstu byrokracie za po-
sledních dvacet let, prohlásil za největší zlo, ž
nožnost země mobilisuje se pro neplodné ciz
nějmy. Ohlašuje, že bude hlasovati proti roz-
počtu a podává resoluční návrh, vyzývaje sně-
novnu, aby zamítla rozpočet pro směr Tiszova
režimu a žádala na vládě, by předložila slíbenou
volební reformu i autonomní celní tarif a od-
volala předlohu o zvýšení civilní listy. (Hlučná
pochvala v levo; řečníku gratulují.)
Hr. Albert Apponyi (nár. str.) prohla-
šuje, že pro politické události posledních dnů
třeba nejráznějšího a největšího odporu proti
vládě. Rozpočet rozhodně zamítá. Neschvaluje
fnanční politiku vládní, maje obavy před bu-
doucností, protože hrozí zase schodky v státním
hospodářství. Zvláště hrozivý je vzrůst neužiteč-
ných výdajů, zejmena v byrokracii a vojště.
Posl
Eljen
Tiszův
Apponyi
Chorvatsko
Hradec
Apponyi
6
article
Věděl předem, že požadavky mílitarismu setkají
se u Tiszy s nejmenším odporem. Stanou-li s
velké půjěky zvykem, obnoví se vzrůst vojen-
ských břemen v mimořádném rozpočtu. O zvýšení
eivilní listy praví, že Maďaři platí rádi na vělší
lesk uherské koruny, ale nedostává li se jim za
to ani nejmenší mravní nebo hmotné náhrady,
připadá-li všechen hospodářský prospěch z ci-
vilní listy Rakousku a ve dvorním hospodářství
nejeví se zvláštní svrchovaný charakter státo-
právního důstojenství uherského krále: musí
odpírati všeliké zvýšení civilní listy, dokud ne-
dostane se Uhrám mravní nebo hmotné nábrady.
(Hlučná pochvala a potlesk v levo.) Kárá prot-
zoeiální směr Tiszovy vlády. Hrabě Tisza jeví
lam, kde jedná se o závazky Uher, krutou or-
thodoxi pro vyrovnací zákon, ale v hospodář-
ském oboru je velice laxní, tak že by dopustil
i narovnání s Rakouskem § 14. Řečník polemi-
soje zevrubně s vývody předsedy ministerstva
o galacké afféře, jež je důležita také v ohledu
poltickém, neboť je na újmu vážnosti státní
svrehovanosti před národnostmi. Tato afféra by
sama stačila, aby odepřel rozpočet. Podává reso-
luění návrh, nabádaje sněmovnu, aby zamíila
rozpočet pro finanční politiku vládní i pro cho-
vání se vlády v národních otázkách. (Dlouh
trvajiel pochvala a eljenování na levici a krajní
levici.)
Příští schůze bude z ejtr a.
Z Pešti, 23. června. (C B.) Immunitn
výbor vyřídil večer několik věcí. O immunitní
záležitosti poslance K ubika usneseno většinou
hlasů. Výbor navrhuje, aby Bela Kubik — dl
§ 255. domácího řádu — slavně odprosil sně-
movnu.
Tisza
Maďar
Tiszův
výbor
Bela Kubik
Rakousko
Uhry
Pešť
7
article
Bulharští ministři u knižele.
Ze Sofie, 23. června. (C. B.) Ministerský
předseda Petrov a ministr zahraničných věc
Petko v odeberou se zejtra na vyzvání k n
žete do Euxinogradu.
Z turecké Arménie.
Z Cařihradu, 23. června. (C.-B.) Bitlisský
guvernér telegrafuje o boji s arménskou četou
v mušské rovině. Jedenáct členů jejích zahy-
nulo. Jakýs ruský poddaný s dvěma služebníky
byl zatčen
Při jiné srážce na téže rovině byla zajata
celá 11členná arménská četa.
V osadě Čelhurstu u Bitlisu byl zabaven
povstalecký prapor, buřičské listiny a různ
zbraně se střelivem.
Italská sněmovna.
Z Říma, 23. června. (C.-B.) Ve sněmovně
st. podijk. Fusinato na Santinův dotaz, ne-
bylo-li by dobře, aby Italie dala podnět ke svo-
lání mezinárodní konference za úpravou
resp. kodifikací pravidel o použi-
vání pozemních a mořských min
podmořských útočných prostředků
rozebíral nesnáze, jež zrazují z podněcování
této záležitosti a ubezpečoval, že Italie, věrna
svým tradicím, neopomene ničeho, aby prospl
vala pokroku v oboru mezinárodního práva.
Italia
Sofie
Petrov
Arménie
Cařihrad
Čelhurst u Bitlis
Řím
Italia
8
article
Francouzské sněmovny.
Z Paříže, 23. června. (C.-B) Sněmovn
rokovala o dozoru a kontrole živolních poji
šťove n.
Referent dovozoval, že třeba, aby cizí spo
lečnosti byly podrobeny obecnému právu a do
zoru franeouzské vlády.
Na žádost ministra obchodu uznána před
loha pilnou a bude se jednati o ní dále
V odpolední schůzi rokovalo se o dvoulete
vojenské službě a přijato několik článků
předlohy
Z Paříže, 23 června. (C.-B.) Senát začal
rokovati o zrušení řeholního vyučo-
vánl.
Senátor Chamaillar d (pravice) navrhl
aby se předloha odvolala z jednacího pořadu,
svšak návrh ten po odporu ministra vyučování
Chaumiera propadl 188 proti 68 hlasům.
Po zamítnutí jiných návrhů na odvolán
předlohy a jednacího pořadu přijata pilnost
předlohy, žádoucí vládou a zahájena obecná
debata.
Z krajských rad francouzských.
Z Paříže, 23. června. (C.-B.) Generální
rada kraje sekvanského zvolila socialistu L and-
raina 50 hlasy za předsedu. Nacionalista
Eseuril dostal 42 hlasy.
Úplatková afféra kartuziánská.
Z Paříže, 23. června. (C.-B.) V kuloárech
sněmovních kolovala včera pověst, že v před
Chamaillar
Eseuril
Paříž
10
article
včerejší ministerské radě bylo usneseno, zbavii
Lagrava místa generálního komisaře při svě-
tové výstavě v St. Louisu, ale opatření to má
se státi teprve po skončených pracích vyšetřovací
komise. S mnoha stran je slyšeti, že tyto práce
budou skončeny v nejbližších dnech.
Chování Baissonovo, které učinilo všeobecně
u poslanců žalostný dojem a srovnává se s jed-
náním Humbertových, přesvěděilo i nacionalisty,
ktoří skládali veliké naděje v jeho výpověď, že
záležitost kartuziánů nemůže více sloužiti za
útok na ministerského předsedu. Také se myslí,
že generální převor a P. Rey neposlechnou před-
volání vyšetřovací komise. Generální převor v za-
slaném listě poslanci Pichatovi opakoval své dří-
vější prohlášení, že v červenci loňského roku
navštívil jej jakýsi pan X., jenž zaručil se za
autorisaci karluziánů, bude-li hned 300.000 fr.
zaplaceno a povoleny 2 mill. fr. On odmítl tuto
nabídku. Pan X. tázán po jménech svých man-
datářů, jmenoval čtyři politické osobnosti. Roz-
mluvě byl přítomen také P. Rey. Převor ne-
může udati jméno pana X., poněvadž nemá
písemných důkazů a byl by nazván pomlouvačem,
aniž mohl by se hájiti. Kdy věc se přihodila,
nemůže zevrubně udati, míní však, že to byl
dva až tři měsíce před vyděračským pokusem
Baissonovým.
Humbertův
Pichat
Baissonův
St . Louis
11
article
Z Pařiže, 23. června. (C.-B.) Vyšetřujíí
komise vyslýchala dnes grenobleského poslance
Pichota. Kartuziánský převor prý mu řekl,
že byl u něho člověk, žádající 300.000 franků
pro parlamentní skupinu a 2 mill. franků p
autorisaci Kartuziánů. Člověk ten prohlásil, že
jedná jménem čtyř parlamentníků, jež převor
jmenoval, ale vyžádal si čestné slovo, aby jejich
jména nebyla uveřejňována.
Jeden člen komise vyčítal Pichotovi, ž
nemluví pouhou pravdu. (Velké hnutí.)
Na vyzvání komise Pichot konečně slib
domluviti převorovi, aby zvěděla se jména osob,
jež chtěly dostati peníze.
Potom vyslýchán byl hlavní prokuráto
Bulot.
Pichota
Pařiže
12
article
Z Marokka.
Z Washingionu, 22. června. (Reuter.) O-
povídaje na telegram amerického konsula v Tan-
geru, jenž žádal za instrukce pro případ Perdi-
carisův, státní sekretář Hay nařídil konsulům.
aby se řídili přesně původními instrukcemi a n-
povolávali na pevninu nijaké vojsko bez rozkazu
z Washingtonu. Konsulové žádali od marocké
vlády buďto Perdicarise živého neb Raisul
mrivého.
Z Tangeru, 23. června. (C.- B.) Osvobození
Perdicarise a Varleye opozdí se prý nepochybně
zase, poněvadž Raisuli žádá pro sebe a své sou-
druhy bezpečný průvod a přesné ustanovení
místa, kde má odevzdati oba zajatce.
Kamenovaný kočár — s vyslanci.
Z Port au Prince (Haiti), 23. června. (»Ha-
vas«). Kočár, v němž vyjeli si vyslanci něme-
cký a francouzský na procházku městem, byl
kamenován. Vyslanci vyvázli bez pohromy-
Hay
Perdicaris
Port
Princ
Kočár
Maroko
Tana
Washington
Tanger
Haiti
Reuter
13
title
Národní hospodář.
14
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Obchodní smlouvy.
Z Vídně, 23. června. O 10. hodině dopo
lední sešla se v ministeriu zahraničním konfe
rence, které účastnil se ministr zahraničních
záležitostí hr. Goluchowski, m.p. dr.
K örber a hr. Št. Tisza. Věnována byla
třem záležitostem: 1. obchodní smlouv
rakousko-italské vůbec a tak zvan
klausuli na víno zvláště, 2. druhému čtení nové
obchodní smlouvy rakouskoněme-
cké, 3. novým instrukeím pro rakouské vy-
jednavače pro obě smlouvy. Ve příčině první,
jak se ujišťuje ve vládních kruzích uherských,
dosaženo bylo naprosté shody. Dosavadní
rozpory briy vyrovnány, takže nebude třeba
žádných již společných porad ministerských.
Zejtra sejde se zde celně obehodn
konference rakousko-uhersk á.
Z Vídně, 23. června. Bude-li jednání
celně obchodní konferenci zejtra skoncováno,
rakouští a uherští delegáti ještě zejtra večer
odjedou do Říma, kde v pondělí zahájena bude
konference o smlouvě rakouskori tal s ké.
Zamítnutá stížnosť pražské železářské
společnosti.
Z Vídně, 23. června. (C-B.) Správní sou
zamítl úplně stižnost pražské železářské spo-
lečnosti. O způsobu úmoru v odpor vzatém do-
mníval se soud, že musilo se užiti subsidiar-
ného dělidla dle platu a mzdy, protože spo-
lečnosť odepřela úřadu pomůcky, jež by byly
umožnily použiti dělidla, jí žádaného.
Goluchowský
doktor
Vídeň
Řím
15
article
Poldina huk.
Z Vídně, 23. června. (C.-B.) V dnešni
schůzi správní rady oznámeno, že výsledek I
čtvrtletí nynějšího správního roku je proti lon-
skému soudobí pro větší domáci zahraničný
obrat asi o 100 000 K příznivější. Závod byi
a je dosud dosti zaměstnán.
Alpská společnost báňská.
Z Vídně, 23. června. (C.-B.) Dnes konala
se zde schůze správní rady Rakouské alp-
ské společnosti báňské, ve kteréž
byla podávána zpráva o výsledku prvního čtvrt-
letí tohoto obchodního roku, minulého dn
31. března. První čtvrtletí vykazuje proti sou-
dobí roku loňského při stejném téměř odbytu
a při nezměněných cenách tovarů a při vyšších
o 90.000 K daních výsledek asi o 150.000
příznivější. Na místě vystupujícího pana Quida
Hell a byl zvolen do správní rady generální
ředitel pan Antonín ryt. Ker pely.
Průmyslníci a vojenské dodávky.
Z Vídně, 23. června. (»N. Fr. Presse«.)
Centrální svaz průmyslníků zamýšlí svolati
schůzi obchodních komor a čelných průmyslni-
ckých korporací, jakož i vynikajících interes-
sentů za tím účelem, by manifestovala pro po-
žadavky rakouských průmyslníků při nových
dodávkách pro vojsko.
Poldin
Hell
Antonín
Ker
Vídeň
16
article
Rakouská báňská společnost.
Z Vídně, 23. června. Rakouská společnost
báňská rozesílá toto communiqué: Dnes konala
se schůze správní rady, ve které referovalo se
o výsledku prvního čtvrtletí. Tento vykazuje
proti loňsku při stejném odbytu a nezměněných
cenách tovarů a při berní sazbě, která přesa-
huje 90.000 K, výsledek o 150.000 K přízni-
vější. Objednávky nejsou ještě tak stálé, jak
by bylo žádoueno ve prospěch ekonomické
práce a pravidelnosti, ale na druhé straně jest
nyní zaměstnanost lepší a čáky obchodní mohou
býti posuzovány nadějně.«
K tomu dodává »N. Fr. Presse«: Centráln
ředitel šl. Kerpely ve schůzi správní rady po-
ukázal k tomu, že 1. čtvrtletí vykazuje stoup-
nutí odbytu. Dle jeho zprávy zvýšil se zvláste
odbyt nosičů následkem živější periody sta-
vební. Také odbyt tyčového železa, který dopo-
sud vykazoval stálý úbytek, se rozmohl. Ne-
změněným zůstává toliko odbyt plechového že-
leza, poněvadž ony továrny, které plech konsu-
mují, jsou jen málo a to nepravidelně zaměst-
nány. Naproti tomu vývoz plechu stoupl. Ob-
chody s uhlím jsou stále nepříznivy, avšak
společnosti podařilo se do jisté míry špatné
ceny na trhu uhelném paralysovati zvýše-
ným odbytem. V prvém čtvrtletí obnášel odbyt
uhlí 1.2 mill. q. to jest o 300.000 q čili 354
více jak v předešlém roce. Ve zprávé dále s
pravi, že v nové ocelárně v Dunavicích, která
byla novými investicemi a stavbami zvětšena,
budou již v tomto měsíci práce zahá jeny.
Vídeň
Ob
17
article
Průplavy v Německu.
Z Berlína, 23. června. Průplavová komise
skončila dnes své schůze a odročila se do října.
Možno konstatovati, že v komisi projevovalo se
celkem příznivější smýšlení pro předlohu, nežl
jaké bylo loňského roku.
Obchodní smlouva německo-belgická.
Z Brusselu, 23. června. (Wolf.) Vyjedna-
vači parafovaná nová obchodní smlouva ně-
meckobelgická byla včera v ministerstvu zahra-
ničných věcí podepsána belgickým ministremde
Favereayem a německým vyslancem hrabětem
Wallwitzem.
Bochumská báňská společnost.
Z Bochumu, 23. června. (C.-B.) Zdejší ake.
báňská společnosť přijala m. m. + 11.580 mk.
(proti 16.067 mk. v dubnu). Úbytek způsoben
květnovým požárem v sloji »Dickebank«.
Snižuje jízdné.
Z Nového Yorku, 23. června. (Reuter.)
Plavební trust snižuje jízdné pro cestující v
mezipalubí jako opatření proti ohlášenému snl-
žení jizdného trati Cunardovou.
st. Z Pešli, 23. června. [Zvl. tlgr. »Nár
Wolf
Wallwitz
Cunardův
Německo
Berlín
Brusel
Bochum
Nový York
Reuter
Pejít
18
article
Listů«.) Na trhu prodalo se 25.000 metr. centů
až o několik hal. levněji. Platila: pšeni ce
sentešská 82 kg K 9.526, tisská 80 kg K 9.50.
78.5 kg K 9.15 s příměsí, marošská 77.8 kg
K 9.171, stolno bělehradská 79 kg K 9.25.
pešíská 78.5 kg K 9.124. banátská 76.5 k
K 8.831; žito K 6.45—6.50; oves K 5.80
až 6.10, s příměsí K 5.574; kukuřice
K 5.25.
Terminový obchod byl mdlý n
příznivější zprávy o stavu úrody v Tolisi.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
8.94, žito na říjen K 6.72, oves na říjen
K 6.07, kukuřice na červenec K 5.20, n
srpen K 5 34, na květen 1905 K 5.55, řepka
na srpen K 10.50.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Platil
K 8.831
kg
19
article
Počasí pěkné.
Z Pešti, 23. června. (C.-B.) Meleorologický
ústav oznamuje proměnlivé počasí a nižší než
normální teplotu. Déšť — mimo severní část
— byl provázen bouřkou na mnohých místech
severu a jihu.
Z Vídně, 23. června. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) [Zpráva ode dne 20. do 23.
června ze Sv. Marxu.] Na trh s hovězím do-
bytkem dopraveno o 441 kus méně, nežli před
týdnem, ale přímé objednávky řezníků byly o
230 kusů větší. Příhon byl při nynější spotřebě
dostatečný. Voli první jakosti z moravskýeh
cukrovarů měli čilou poplávku, ale nemohli si
všude zachovati ceny z předešlého týdne. Vol
prostřední jakosti měli pro venkov lepší po-
ptávku za cen z minulého týdne. Po lehčím
zboží byla zvýšená poptávka z Čech za cen mi-
nulého týdne, ale ke konci trhu obchod uvázl
a ceny klesly o 1—2 koruny. Na trhu s býky
udrželo si těžké zboží s těží ceny předešlého
týdne. Prostřední a slabší býci, jichž mnob
přihnáno, zlevněli o 1—2 koruny na 100 kilo
Ceny krav se nezměnily. Bůvoli zlevněli oi
korunu.
Drobný dobytek zlaciněl o 2 K. Z příhonu
v němž bylo 15 kusů z Čech a 213 z Moravy.
prodáno do Vídně 3121, pro Dolní Rakousy
1090, do Čech 185, na Moravu 129, do Hor-
ních Rakous 66, do Štyrska 35, do Solno-
hradska 32, do Uher 3 kusy a neprodáno5e
Pešť
Vídeň
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
Solno
Uhry
Štyrsko 35
20
article
Na trh s vepřovým dobytkem dopraven
o 329 tučných a o 904 kusy na maso více.
Jelikož uzenáři počínali si velice zdrželivě, musil
prodavači sleviti 2—3 haléře na kilu. Obchod
byl mdlý a neprodáni zůstali 533 tuční vepři.
Ještě chabějším byl obchod s podsvinčaty
prodavači musili při lepším zboží sleviti 4 a při
lehčím 6 haléřů na kilu. Přes to nebylo pro-
dáno 858 kusů. Trh s ovcemi obeslán byl hoj-
něji, nežli v předešlém týdnu.
Z Čech doštavili se četní kupci, kteří však
pro nedostatek zboží a vysoké ceny jen čá-
stečně mohli uhraditi svou spotřebu. Obchod
byl čilý a zboží bylo brzy vyprodáno. Na th
s telaty dopraveno o 1100 kusů méně nežli týdne
minulého, ale ceny se z dřívějších ztrát jen
málo zotavily. U lehčích živých telat ceny
podražily o 4 až 8 haléřů, kdežto ceny zbožl
první jakosti se nezměnily. Zabitá telata podra-
žila o 10 až 20 haléřů na kg. V zabitých
vepřích byl odbyt při slabší dopravě snazší, ale
ceny se nezměnily. Zabité ovce a jehňata do-
eílily při klidném obchodu stejné ceny, jako
předešlého týdne,
Z Paříže (la Vilette), 20. června. (Původní
zpráva „Nár. Listů“.) Trh na ovce. Do-
praveno 16.295 oveí. Obehod byl volnější, nežli
ve čtvrtek a smýšlení se upevnilo. Neprodáno
zbylo málo. Znamenaly: Francouzské ovce 87
až 109, africké 85—95 centimů za 1/4 kg váhy
masa. Do jatek do 20. t. m. přímo dovezeno
1765 ovcí a zůstaly v nich dne 19. t. m. státi
1483 ovce.
Z Liverpoolu, 23. června. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 4000 žoků. Z toho na spekulace a vý-
kuso.
Čo
Paříž
Liverpool
kg
21
article
voz — zoků. Middling 1oco 0.—. Americké dodávky
na červen 5.95, 0.—, na červen-červenec 5.85, 0.—
na červenec-srpen 5.80, 0.—, na srpen-září 5.66.
0.—, na září-říjen 5.35, 0.—, na říjen-listopad 5.20.
0.—, na listopad prosinec 5.15, 0.—, na prosinec leden
5.12, na leden-ůnor 5.11, na únor-březen 5 11, 0.—.
Smýšlení ochotné.
Z Nového Yorku, 23. června. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse povolné. — Znamenala: pše-
nice na červenec 891/2, na září 84 1/8,
kukuřice na červenee 54.—, cukr (Fai
Muscovados.) 37/16, bavlna 10.95. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
neoživené.
Obchod německo-rakouský.
B. Jednání Rakouska s Německem o nové ob-
chodní smlouvy jest v plném proudu. Oba státy vy-
měnily již dříve písemné svoje požadavky a před
málo dny vrátili se rakouští zmocněnci z Berlina,
kde zahájena vyjednávání ústní. To, co o dosavadním
výsledku jednání sděleno s veřejností, nepřekvapuje
Svým novým autonomním tarifem celním a speciálně
mínimálním tarilem celním co do obilí, neobyčejně
zvýšenými celními sazbami na dobytek a patrnou
snahou obmeziti dosavadní smluvní výhody pro ra-
kouský dobytek pokud plynou z neprovádění vete-
rinářských ustanovení německých v plném rozsahu
a dosahu, vyslovilo se Německo pro rozhodnou pro-
tekci zemědělskou. Tím se smluvní situace této říe
podstatně změnila. Když jednáno o platné dnešní
smlouvy, nestálo Německo ještě na příkrém svém
stanovisku dnešním. I tenkráte byly ovšem agrární
proudy silny a vznášely řadu protekčních požadavků,
vlády zaujímaly k nim však postavení jiné než dnes.
Muscovados
Nový York
Rakousko
Německo
Berlín
22
article
Mocný ruch průmyslový, důsledek obnovení něme-
cké říše, a vyjasňující se konjunktura jeho prorážely
na rozhodujících místech dráhu názoru, že přeměna
Německa v průmyslový stát musí dojíti výrazu ob-
chodními smlouvami potud, že Německu bude usi-
lovati o otevření hranic jiných států průmyslovým
tovarům německým, zatím co úlevy cizího dovozu
zemědělského budou ekvivalentem úspěchu tohoto.
I tak zachovalo si Německo dosti značnou ochranu
zemědělskou, ve které ovšem po dnešní prohibici
nebylo ani stopy. Smlouvy Capriviovy možno stručně
charakterisovati jako smlouvy, které nebyly sice
přechodem k svobodné tržbě, jak zvláště se žádalo
se strany sociálně-demokratické, svobodomyslnýcha
národních liberálů, které však znamenaly vstup na
pole mírnější ochrany. Sjednání smluv z r. 1892
bylo Německem celkem vlídně přijato. Ne ale na
dlouho. Příznivé sklizně 1903 a 1904 stlačily značně
ceny obílí a oživily agrární agitaci, jejímž nositelem
byly konservativní proudy politické, deroucí se čím
dále tím vysloveněji k moci. A odlud datuje se silná
a úspěšná agitace agrární, která od smlouvy rusko-
německé šla od úspěchu k úspěchu. Dne 5. března
1901 prohlašuje již nový kancléř Bůlow potřebu zvý-
šení cel obilních. Rovnoměrně s rostoucím vlivem
konservativců sílily i vyhlídky krajní protekce země-
dělské — nový celní tarif jest výrazem těchto proudů.
Německo
23
article
Jich vítězství nebylo by bývalo tak úplným, kdyby
v naději prolekce vlastní nebyl se choval průmysl
německý želozářský a textilní k postupu agrárnímu
benevolentně. Průmysl železářský, jehož výkonnost
vrostla koncem století devatenáctého nelušeně, má
sám značnou potřebu ochrany. Nikoli proto, že by
nemohl plně soutěžiti s cizinou, nýbrž prolo, po-
něvadž vysoká celní ochrana byla základem potitiky
dvojích cen (vysokých doma a nízkých za hranicemi).
na nichž založil průmysl tento svoji vývoznost. Kar-
telní organisace a využití celní ochrany domácí byly
mu dosti silným prostředkem k prolomení cizích
kradeb celní ochrany, takže potřeba domáhati se
jistými ústupky (zvláště agrárními) snižování celních
sazeb cizích nebyla zde naléhavou. Průmyslu tox-
tilnímu byla pak ochrana agrární vítána proto, po-
něvadž přinášela ochranu i jeho tovarů, jíž celkem
potřeboval. Speciálně pak od r. 1900, kdy klesající
konjunktura tak ostře naň působila. Tak setkával
se německý agrarism svými požadavky s nejvlivněj-
šími průmysly, které nad to nebyly nepříznivy kon-
servativním proudům politickým vzhledem k zápa-
sům se sílícím a pevně organisovaným délnictvem.
Kara
24
article
Tak vedla renkce politická k sílící protekci.
Naproti tomu se celkové smluvní postavení Ra-
kouska nezměnilo. Jeho zájmy z jednání o smlouvy
z let devadesátých minulého století zůstaly v, pod-
statě stejny i dnes, přes to, že není nedosta tek
známek, že bude nutno dosavadní názory na po-
třeby této říše co do obchodních smluv podstatně
revidovati. Ochrana průmyslu a zemědělství při získá-
vání výhod pro zemědělský vývoz do jiných států
skýtání určitých ústupků průmyslových jako ekvi-
valent — tot heslo vlády tehdejška i dneška. Ovšem:
i u nás sesílily agrární protekční proudy, logicky
prolo, poněvadž vývoznosti zemědělské, jak jindy
jsem již ukázal, poměrně ubývá, a protekční proudy
průmyslově, protože vývoj k velkoprůmyslu nebyi
u nás tak rychlým, jako speciálně v Německu
protože důsledně (zároveň vlivem jiných faktorů) pro-
dukuje se u nás dráže než na západě. Celkem al
tak radikální proměny názorové, jako ve vládních
kruzích německých, u nás nebylo.
Německo
25
article
Nové jednání nezahájeno za vyhlídek příznivých
Německo trvá bezohledně na svém stanovisku zvý-
šené protekce agrární a není ochotno skytnouti spe-
ciálně Rakousku výhod ani co do dovozu sladu
ječmene, dobytka a jiných agrárních produktů
žádajíc současně ponechání dosavadních výhod, da-
ných mu Rakouskem pro průmyslové tovary. Z toho
zápasu jednacího vyjde jako vítěz ten, kdo bude
míli více moci k uplatnění svých přání — moment,
který speciálně v nás budí nevalně jasné vyhlídky.
Ale k těmto bodům a otázce výsledku dosavadních
smluv ještě se vrátíme. Především bude nutno podati
data, rozvírající obraz daného stavu. Z celkového do-
vozu této říše posledních šesti let přicházelo k nám
z Německa (v tisících korun):
1899
1900
celkový dovoz . 1,639.602 1,608.870 1,696. 35
dovoz z Německa 563.528 598.027 634. 982
1901
1902
19° 3
celkový dovoz . 1,652.642 1,720 335 1.877. 115
dovoz z Německa 633.545 650.855 695. 346
Pronikající tendence vzestupu dovozníh
jest patrna na prvý pohled. Obdobná data vý-
vozu jsou tato (v lisících korun):
celkový vývoz . 1,615.244 1,861.592 1,942. 003
vývoz do Německa 776.558 896. 951 941. 691
celkový vývoz . 1,885.457 1,913 598 2,129.78i
vývoz do Německa 910.316 923.029 1,008. 894
1 zde možno tedy konstatovati pronikavé stou-
pání vývozu do Německa a sice nepoměrně rychlejí
dovozu z Německa k nám. Povrchní optimism, charak-
terisující zvláště německý tisk vídeňský, mohl by
Německo
Rakousko
634
695
1,008
26
article
z tohoto fakta snadno vybudovati theorii úúspěšnosti
daných smluv co do Rakouska. A přece nebylo, by
úsudku nesprávnějšího. Tato cifra rapidně stoupa-
jícího vývozu této říše do Německa jest nikoli do-
kladem úspěšné soutěže průmyslu našeho na něme-
ckých trzích nebo výsledkem zmodernisovaně a pro-
nikavé agrární produkce u nás, nýbrž důsledkem ro-
stoucí hospodářské závislosti naší na Německu. Ně-
mecko jest nejen naším největším věřitelem, ale i jeho
kapitál u nás průmyslově a obchodně jest nejvíce
angažován. Dle právě uveřejněných dat o platební
bilanci této říše mělo Německo koncem roku 1903
v držení našich cenných papírů za 4653 mill. K,
což značí, že na úrocích, dividendách a p. těchlo
papírů platíme Německu okrouhle 190 mill. K ročně.
Cizí kapitál, investovaný v podnicích obchodních
průmyslových činil v Rakousku r. 1902 úhrnem 249
mill. korun a zisk jeho, placený za hranice, činil
16 mill. K. Více než tři čtvrtiny připadají zde opětně
na Německo. Tyto obnosy a řadu jiných nutno z vý-
kazů vývozních odraziti, poněvadž representují po-
platnost a nikoli výsledek stoupnutí činnosti obchodní.
Jinak má se to co do posuzování dat německého
dovozu k nám. My věřiteli Německa nejsme a vzestu
značí zde tedy jen úspěch obchodní a průmyslový.
Posuzujeme-li tudíž z tohoto hlediska vývoj obchod-
ních styků obou států, dospíváme k výsledkům měně
optimistním než z pouhého srovnání cifer. Jasno, že
doba končícího období obchodních smluv byla pro
Německo úspěšnou, že nejen zvýšila jeho
obchodní posici u nás, že ale i avětšila
naši obchodní závislost na něm. Okol-
nosti tyto budou v detailech ještě zřejmějšími.
Rakousko
Německo
27
article
Hlas pro zvelebení českého drůbežníctví. (P'íše
Jcs. Jeřábek, jednatel zem. spolku pro chov drů-
keže.) O povznesení našeho drůbežnictví napsáno
již mnoho dobrých porad a pokynů, které však na-
mnoze zůstaly ladem. Odborníky zasévané dobré
sémě padá tudíž na půdu neplodnou a poměry naše
drůbežnictví poškozujíci — dříve se nezlepší, poku
rolnictvo nepozná, že provozuje až po dnes chov
drůbeže v tradicích zastaralých. Tak jako při jiných
odvětvích dlužno jíli s duchem času, tak také nutn
jest zrychliti tempo pro docilení touženého zlepšení
chovu drůbeže vůbec. Rolník musí tomuto hospodář-
skému odvětví věnovati více péče než dosud. Také
povolané korporace měly by se o zvelebení drůbež-
nictví více starati a snahy jednotlivců seč možno
podporovati. Nejvíce účelné by bylo, kdyby z emě-
dělská rada vysílala odborníky k posu-
zování chovu drůbeže, provozovaného
při usedlostech roinických. Tito odbo-
níci podávali by na příslušných místech o chovu
Jeřábek
28
article
užitkové drůbeže nejlepší dobrá zdání. Šířili by
osvědčené methody mezi nejširší vrstvy lidu vždy n
místě samém, aby poznal zásady plemenitby, theorii
o dědičnosti a zákony přírozeného i umělého vývoje
drůbeže užitečně. Vedle toho by vydatně působili pro
vzájemnou výměnu plemeníků, aby v čase dohledném
vznikla hospodářská drůbež rázu stejného, vyrovna-
ného. Těmto kočovným odborníkům dán byl by úkol,
upraviti také obchod drůbežnických produktů, aby do-
dávány býti mohly do rukou vývozců za ceny zlep-
šené. Racionálním pěstitelům mělo by se podle zá-
sluh dostávati odměn, které by dotýčný chovatel opě
ve prospěch tohoto chovu povinen byl obrátiti. Podle
znaleckých posudků řídila by se také výše pod-
por státních neb zemskýc h. Kruhy rolnické
mohly by o ceny předem vytknuté závoditi, když by:
1. chov drůbeže provozovali při svých usedlosteh
a drůbež ta byla stejných užitkových vlastností; z.
29
article
kdyžby měli vzorně zařízené kurníky; 3. kdyžby při
tomto zařízení prokázala se největší čistota, náležité
ošetřování a účelné krmení drůbeže vůbec. Tento
modus občasné kontroly chovu drůbeže na rolnických
usedlostech působil by pro celkové povznesení drů-
bežnictví mnohem přiznivěji, nežli časté pořádá ni vý-
stav, kteréžto — jak se zdá — pozbývá původního
významu, neboť právě ti nejpovolanější
činitelé, totiž rolnictvo na výstavách těch
hrávalo a dosud běře nejmenšího podílu, proto směr
nynější bude nutno dle těchto pokynů regulovati.
Z dat zahraničného obchodu od ledna do května
t. r. Patrně zlepšování bilance zahraničného obchodu
této říše bylo květnem do jisté míry oslabeno. Kdežto
vývoz stoupl v prvých pěti měsících tohoto roku
oproti témuž období loňska okrouhle o 30 mill. K,
stoupl dovoz téhož obdobl o 56 mill. K. Proti dovozu
v ceně 849.8 mill. K stojí vývoz 858.2 mill. K — akti-
vum tedy značně se oslanilo. Důvody toho nutno hle-
dati zvláště v pokleslém vývozu cukru, obilí,
zelenin, dobytka — krátce v oslabeném vý-
vozu zemědělském a zemědělského průmyslu a vzrost-
lého dovozu zelenin, luštěnin, ovoce, zvířecích pro-
duktů, tuků, bavlny a příze z ní, prostých kovů a
zboží z nich a p. Z detailů zasluhují pozornosti:
30
article
Vývoz cukru klesl s 2,804.180 q na 2,469.035
(cenově s 64.9 na 64.2 mill. K), vývoz ječmene
s 28.8 na 23.3 mill. K (resp. s 1.7 na 1.3 míll. q
pšenice s 1,163.279 K na 475.782 K (resp. s 65.72
na 26.595 ), sladu s 23.4 na 22.1 mill. K (s 902.384
na 843.574 0, luštěnin s 5.1 na 3.1 mill. K; vý-
vozní vzestup vykazuje z této skupiny jen mouka
(z 8.7 na 10.8 mill. K). Vývoz z emák ů klesl s 3.2
na 1.7 mill. K, ovoce s 1.4 na 1.1 mill. K, chmele
s 5.7 na 4.4 mill. K, býků s 2.7 na 2.5, krav s 11.8
na 8.7, ovcí s 1.48 na 0.49 mill. K; zatím co vývoz
volů stoupl z 22.9 na 25.6 mill. K a koní z 23.4 na
28.2 mill. K. Živé drůbeže vyvezeno v uvedeném
období loni za 2.2, letos za 2.5, v ajec za 53.02, resp.
za 58.1 mill. K, koži loni za 19.1 letos za 19.2 mill,
K, piva loni za 5.5, letos za 5.8 mill. K, hnědého
uhlí loni za 27.8, letos za 26.1 mill. K, kamen-
ného loni za 5.08, letos za 5.32, dříví řezaného
loni za 47.6, letos za 48.8 mill. K a pod. Z dovozu
pozoruhodným jest vzrůst importu pšenicez
mill
31
article
1,222.100 K na 2,378.035 K (při tom vzrostl dovoz
pšenice ze Srbska z 591.384 na 1,995.701), co
dokazuje, že co do pšenice zračí se přechodná passi-
vita; dále vzrůst dovozu jatečného dobvtka
z 10.8 na 12.3 mill. K (resp. ze 78.067 kusů na 95.391
kusů), pokles dovozu vajec (s 17.9 na 15.5 mill. K)
vzrůst dovozu koží (z 20.02 na 25.59 mill. K), pokles
dovozu vína (s 11.6 na 3.5 mill. Kl). Dovoz ba-
vlny surové stoupl co do množství z 855.240
na 863.284 q, co do cen však ze 104.08 na 130.28
mill. K, znamenité to charakteristikon slavu průmyslu
toho, zatím co dovoz lnu klesl se 17.37 na 9.96
mill. K (resp. se 179.120 q na 102.734 ); dovoz
vlny stoupí z 50.73 na 56.00 mill. K. V době bojů
petrolejářských zasluhuje pozornost stouplý
vývoz petroleje. V uvedeném období se export tento
téměř zdvojnásobil. Representuje dnes obnos 2.6 mill,
K (loni 1.17 mill. K). Co do množství stoupl vývoz
rafinády ze 132.945 na 296.596 q, z čehož vyvezeno
do Německa 191.327 q. Švýcar 29.373, Francie
22.207, Anglie 7933 q. Také oleje a benzin ve značně
zvýšeném množství vyvezeny.
Klement
2,378 . 035 K
Srbsko
Německo
Švýcary
Francie
Anglie
mill
32
article
Vídeňské banky a cizina. Uvedli jsme včera
hlavní výsledky provedeného právě šetření o platební
bilanci této říše. Z bohatého a poučného materiálu,
ke kterému bude nutno často sáhati, vybíráme dnes
detail vysoce význačný pro posouzení hospodářského
stavu této říše: data o umístění akcií hlavních pank
předlitavských, speciálně vídeňských, které se tak
rády chlubí názvem hospodářských pilířů Rakouska.
Suchá čísla ukazují, jak nepravdivým jest toto chlu-
bení se. Z akcií vídeňských bank nalezá se totiz
značný díl v cizině, speciátně pak v Německu a Fran-
cii, moment, dokazující jen opětně závislost německých
ústavů této říše na cizině a dokládající, jak nespráv-
nými byla začastě tvrzení německých listů a časo-
pisů o kapitálové mohoucnosti Němců v Rakousku.
Tak umístěno za 24 mill. K nomin. akcií Vídeňského
Němec
Rakousko
Německo
Fran
hospodářský pilíř