1
masthead
24 června 1904.
5
article
aby
nes
lčm
ván
6
article
o 1/22. hod. v hötelu »u arcivévody Štěpána« na
Smíchově společnou schůzi. Program: 1. Obvyklosti.
2. Rozhovor o návrhu osnovy pro volné kreslení
3. Rozhovor o jiných návrzích pro okresní konfe-
renci. 4. Volně návrhy.
Na státním českém gymnasiu v Uh. Hradišt
obsadí se místo skutečného učitele klassické filologie
Žádosti do 10. července t. r.
Štěpán
Smíchov
7
article
še-
po-
na
do-
jia
oli.
de-
ci
se
ou
se
8
article
Z literatury.
Z literatury.
Naše staré časopisy.
22 — V Německu mají podle holland-
ského a anglického vzoru »německou bibliogra-
fickou společnost«, která se má starati o sou-
stavné vydávání publikací, německé bibliografle
se týkajících. A jak Němci dovedou pracovati
systematicky a důkladně, počala společnost vy-
dávati hned publikaci téměř do nekonečna roz-
počtenou: »bibliografické repertorium« slove
titul, první serie věcí vydávaných slove zase
»Zprávy německé bibliografické společnosti«,
ve zprávách jako první svazek vydali právě
literární historikové prof. O. F. Walzel z Bernu
a dr. H. H. Houben z Berlína tlustý svazek
nadepsaný »Zeitschriften der Romantik«, t. j.
časopisy, vydávané na počátku XIX. století ro-
mantickou školou v Německu. Naše literární
historiky bude zajímati publikace také věcně.
Němec
Walzel
doktor
Houben
Německo
Bern
Berlín
9
article
Širší interess však zasluhuje zvláště methodou
svojí a účelem. Obsahuje podrobný popis pěta-
dvaceti časopisů, dnes už mrtvých, často jen
v málo výtiscích známých. Popis nad pomyšlení
pečlivý! Změny redakce vypsány tak důkladně
jako způsob stránkování, soupis nalezišť, vždy
připojený, není věru zbytečný, a literatura kri
lická i historická, o časopise jinde uveřejňo-
vaná, není pro studium rovněž nezajímava.
Hlavní význam však je v popise samém. Článek
za článkem, příspěvek za příspěvkem vypsán
dle obsahu i stylu, anonymní autor rozluštěn
podnět článku, polemiky atd. objasněn, připo-
jena i literatura, krátce nejúzkostlivější kritický
apparát osvětluje jasně minulý život mrtvého
listu a s ním i život společnosti a duševních
proudů, z kterých povstal.
A tím nabývá kniha pro historii minulého
života neobyčejné ceny. Význam starých časo-
pisů pro studium současného života není ještě
doceněn. V naší literatuře cílíme nedostatečnou
znalost starého časopiseckého života ještě tíže
než Němci. Vezmete li do ruky Hyllosa, Čecho-
slava, Poutníka, Českou Včelu, staré Květy.
Němec
Český včela
10
article
Posla z Prahy: jaká spousta anonymních
článků, co prací nijak neoznačených a přece
našich literárních pracovníků nebylo tak mnoho.
A jistě za těmi dnes často nerozluštěnými
chifframi se skrývá tak mnoho duševní — i ře-
meslné práce známých lidí! A co zájmů osob-
nich, politických a uměleckých pojilo se svým
časem k těm tenounkým číslům, od úvodníeh
novel až do naivních anekdot a posměšků na
konci. Kdo neležel celý život v těchto nyní
dost nepřístupných svazeích, klopýtá za každým
krokem, a literární studium i odbornictví, bohu-
žel, spočívá z valné části na soukromé trpělivé
práci sběratelské, která, jsouc vždy provozována
k určitému eíli, nemůže býti soustavná, všem
prospěšná a účinná. Není tomu dávno, co t-
kové hračkářství s objevy, tajemnůstkářství
s učiněným náhodou objevem bylo dokonce po-
važováno za práci výlučně vědeckou. Dnes víme,
aniž bychom ubírali zásluhy objevům, že je
třeba práce soustavné, účelně a důsledně pro-
váděné — té je také k studiu našich starých
časopisů potřebí. Není jich tak mnoho do let
šedesátých, aby nebylo možno probrati je věeně,
sestaviti k nim rejstříky jmenné a věcné, ob-
jeviti pseudonymy a anonymý, prostudovati je-
jich vztahy k literárnímu, společenskému a poli-
tickému životu současnému, krátce nakreslit
z nich obraz našeho literárního ruchu za prvn
půlstoletí a při tom upravit pevnou půdu lite-
rárnímu studiu.
Posl
bůh
Praha
12
article
* Frantovy práva. Text prvolisku norimberského
z r. 1518. Vydal dr. Čeněk Zibrt. Praha, Česká aka-
demie, 1904. (Sbírka pramenů I. 2. ž. 6.)
Univ. prof. Zíbrt jako bibliotékář pražské knihovny
musejní působí pro českou literaturu velmi blahodárně
Jednak stará se, aby kde jaký rukopis a starý český
tisk sbírkám knihovny získal, jednak ochotně otvírá
bohaté vzácnosti, v knihovně shromážděné, každému
pracovníku, sám také hojně vydávaje, a jako správce
knihovny, v slovanském světě dobře známě, stará
se, aby bohemica v cizině neztratila se z naší patr-
nosti. Kdo má příležitost pozorovati, jak česká litera-
tura nemá potřebí Koniášův, aby se ztrácela, mizela
i v nové lobě, tím spíše ocení pečlivou tuto činnost.
K řadě toho druhu publikací druží se právě vyšlá
o šelmovské literatuře české. Z titulu není zřejmo.
že se tu jedná o vzácný objev v petrohradské knihov-
ně, o nový český prvotisk, o němž nebylo ničeho zná-
mo. K publikaci připojeny otisky několika tendencí
přibuzných rovněž unikátů knihovny musejní. Tedy
najednou hned celá sbírka kuriosit českého tisku.
K otisku Frantových práv připojuje Zibrt úvod o lite-
ratuře bláznovské latinské a německé, počínaje
Brandtovým Narrenschiffem z r. 1494 a vykládaje
o různých jejích druzích, ironických enkomiích (joko-
seriích), pijanské a grobianské literatuře, o parodiích
předpisů lékařských a právnických a arlikulech bláz-
novských, nezapomínaje uváděti podrohně souhlasnou
a současnou literaturu českou. Zvláštní kapitolu vě-
nuje Frantovým právům, narážkám o nich v literatuře
a jejich pramenu, na němž samostatně jsou vzdělána,
Jindřicha Bebela knihám rozprávek (libri facetiarum)
doktor
Zibrt
profesor
Koniášův
Frantová
Brandtův
Bebel
Praha
University
Frantův práv
Narrenschiff
rozprávka
13
article
Úvod končí výčtem povidek, do textu práv vložených
a vylíčením vlivu Frantových práv, na literaturu
polskou a ruskou. Olisk s dvěma reprodukcemi je za-
jimavé čtení, jak Johannes Franla „svým věrným z ce-
chu lehké živnosti tovaryšům“ posílá pozdravení
dává nařízení, jak se mají chovati, mužům, ženám,
lékařům, krčmářům, aby z nich byli náležití šibenič-
níci“. Vydavatel vyslovuje naději, že objev jeho bude
mimo jiné prospěšný pro studium lidové literatury
Kniha podává řadu látek, které vyskytují se v lidových
pohádkách českých a slává se tak dokladem, kdya
jak vnikaly látky do české literatury a jejím prostřed-
niclvím do lidu. Tím publikace druží se k nemnohým
které počinají otázku o původu lidové literatury ře-
šili spolehlivějším způsobem, než se dříve dělo a po-
máhaj srovnávací literatuře odstraňovati tak mnohé
názory, jimiž se jen stěžuje literární studium.
* V ráji šumavzkém. Román Karla Klosler-
manna. Nákladem J. R. Vilímka. Druhé vydání. Sku-
tečným rájem jsou přírodní scenerie v románě uve-
dené. Šumava je vlastní doména Klostermannovy tvor-
by. Do nejzapadlejších míst horstva uvádí čtenáře-
Mlčelivé lesy odhalují svá tajemství; jezera a studánky
vyprávějí své báje.Lidé, obývající samoty a vesnice
v lůně šumavském, odloučení od svěla, s karakteri-
slickými rysy, dávají tušiti, jak hluboce se do světa
šumavského vžil
Adolí Heyduk, Z denníku toulavého zpě
váka (1896—1900). Sebr. spisy sv. XXXVI. Nakl
J. Olto. Knížka drobné lyryky, v níž se zrcadl
různé příhody a fáse života básníkova, »blesk štěstí.
vášně vlnobití, vše ukryto v básních těch«, jásavé
nadšení i těžké smutky, tiché dumy a rvavá bolest
tichá elegie i veselý popěvek střídají se pestře.
Forma celkem prostá, lehký zpěvný verš, zvučné,
zvonivé rýmy pěkně sluší těmto střídavým dojmům
Frantová
Franl
Klosler
Vilímek
Klostermannův
Heyduk
svatý . XXXVI
J Olto
Šumava
14
article
mezi nimiž tu a tam probleskuje i jiskra satyry,
jichž výslednicí však jest konečně přece jen tichá
melancholie, resignace po dlouhé pouti životní.
* F. Anstey, Mosazsá láhev. Satyrická fan-
tasie, přeložil Rich. Jiřík. Autorisované vydání
Anglická knihovna, red. Jos. Bartoš. Řada I.
Sv. 9. Nakl. J. Olto. Autor, z předních spolu-
pracovníků známého humoristického listu »Punch«,
vyznamenává se břitkou satyrou a neodolatelnou
pitvornosti, jež jest příznakem anglického humoru.
Líčí podrobně a se zdánlivou opravdovostí věci
všední a nezajímavé a dociluje neomylného účinku.
Při tom jest mistrem v podrobném popisování jed-
notlivých osob a břilkém jich posuzování, při tom
dovede vésti zajímavě děj a základní děj jeho poví-
dek jest vždy morální opravdovost
Sofie Podlipská, Jaroslav Šteraberk.
Historický román. Druhé vydání. Sebr. splsy svazek
XIV. Nákl. »Unie«. Historické romány autorčiny
mají látku proniknutou moderními názory, při čemž
romantismus autorčin zůstává v plné platnosti. Po
hnutý děj dob minulých výborně se jí k tomu hodí,
neboť dovede obratně vyvrcholiti efekty, jež se ji tu
naskytují. Vypravuje živě, dovede vzbuditi účasten-
ství pro svoje idey a strhnouti pozornost napinavým
dějem.
* Věnceslav Mollenda, Král Václav IV.
F Anstey
Rich
Jiřík
Bartoš
J Olto
Sofie
Šteraberk
Mollenda
Václav Iva
Satyrická fan
15
article
(Kněz a král.) Tragedie o pěti dějstvích. Nakl. Hej da
a Tuček. Autor shrnul celý obraz počátku husit-
ského hnutí v krátkou dobu před smrtí Václava IV.
a historická fakta upravil si namnoze podle své po-
třeby. Jako hlavní osoby vystupují vedle krále
Václava IV. královna Žofie, Jan Hus, Jan Žižka,
Štěpán z Pálče a Michal de Causis. Tragedie kone
násilnou katastrofou, při níž hynou vedle krále
Václava i Páleč a de Causis. Autorovi šlo, jak ze
všeho patrno, především o silné scénické efekty,
hlučně scény lidové, vzrušující výjevy u dvora krá-
lovského atd.
* Za českon slávou. Pouť Evropou po stopác
české minulosti. Cyklus obrazův uspořádal a slovem
doprovází KarelHipman. Nakl. Jos. R. Vilímek
138 listů obsahujících pohledy na památné budovy
a jich vnitřky, reprodukce obrazů rytin a jiných
uměleckých předmětů, chovaných v cizině a týkají-
cích se české historie. Výběr pečlivý a stručný slovní
výklad k obrazům psán je svěže a vřelými slovy.
Dílo svědčí o znalosti látky a svědomitém výběru
* Mistr Jan Hus, Šebrané spisy. Svazek II
Řada první. Spisy latinské. Dil II. Z latiny přeložil
Milan Svoboda. Úvody a vysvětlivkami opatřil
dr. V. Flaišhans. Nakl. Jaroslav Bursík. Pří-
tomný svazek obsahuje spisy polemické, jimiž Hus
brání nauky své a Viklefovy. Vedle vlastních spisů
polemických, mezi nimiž je pozoruhodný zejmena
list »O odpustrích pape ských nebo křížové výpravě«
nalezáme tu pojednání »O krvi Kristově«, »Obranu
článků Viklefových« a »Proti Rokycanským«. V těchlo
statích jeví se zřejmě, vlastními slovy místrovými,
názory Husovy o naukách církve.
Tuček
Václav
Václav Iva
Žofie
Hus
Žižek
Štěpán
Causis
R Vilímek
Šebraný
Svoboda
doktor
V Flaišhans
Bursík
Viklefův
Kristův
Husův
Pálča
Páleč
Evropa
16
article
Z českých listů.
17
article
* Osvěta má od Z. Nejedlého dvě úvahy „po-
hled na živolní dílo Antonína Dvořáka“ a „jubilejní
úvahy“ o Bedřichu Smetanovi. V této studii žádá, aby
bylo zvlášť mládeži jasněji a určitěji vyloženo Sme-
tanovo živolní dílo a jeho význam. Zmatek v názorech
o Smetanovi zaviňuje z valné části kritika: „uzavřen
kompromis, jehož výsledkem je nynější zmatek“
V České Revui F. V. Krejčí článkem „Konec
epochy“ přehlíží slavnou epochu české hudby v našich
dnech končící, probírá „případ Smetanův, Dvořákův
Fibichův“ a žádá, aby nyní, kdy „epocha je skončena“
bylo těženo z jejího odkazu. I on vidí v nahodilost
současné kriliky velkou závadu: „Všechno téměř, co
o nejlepších dílech naší hudby bylo v posledních do-
bách napsáno, vzniklc z referentské povinnosti a bylo
to psáno pro obecenstvo oper a koncertů.“ Končí po-
žadavkem: „Na nás a na příštím pokolení jest, aby too
co svět zove českou hudbou, stalo se nám něčím více
než hudbou: českým uměním par excellence, českou
kulturou.
Z Nejedlý
Dvořák
Smetan
F V Krejčí
Smetanův
Dvořákův
Fibichův
Český revue
český umění par excelence
18
article
Naše Doba počíná uveřejňovati Brück nerovu
pozoruhodnou studii „Libuše mužem“ rozhojněnou
a doplněnou. V české veřejnosti by zasluhovala tato
studie o nejstarší české historii vělší pozornost, než
kterou vzbudila dosud.
V posledním sešitě »Díla« vypisuje L. Je
řábek »boj proti starobylému rázu Prahy od stolet
osmnáctého až na naši dobu« a ukazuje ve svém
článku, že již v 18. století Praha prodělala týž bo
jako nyní o zachování starých památek, že trvala
lehdy právě jako dnes perioda ničení starých pa-
mátek a nevážnosti k nim.
* Dopisy, jež otiskuje Z. Tobolka z »korrespon-
dence Sob. Pinkase« s přesným kritickým apparátem
v »České Revui«, jsou velmi zajímavé pro politick
hnutí v roce 1848 a ukázky ty ukszují, jak bohatý
materiál S. Pinkas uchoval pečlivým opatrováním
své korrespondence. Škoda, že tak mnozí jiní pamět-
níci oné doby i dědíci jich s dopisovým materiálem
zacházeli mnohem nedbaleji
* V »Živě« stěžuje si jeden z vědeckých refe-
rentů právem, že nakladatelé školských učebnic —
jak dokládá současným určitým případem — obra-
cejí se na sbory professorské s cirkuláři, v nichž
nejen doporučují knihy svým nákladem vydané, ale
podezírají vědecké referenty o nich z konkurenční
strannické kritiky. Je si přáti, aby případ zůsta
Čtenář.
ojedinělý-
Brück
Libuše
Z Tobolka
Pinkas
S Pinkas
Praha
19
article
Odborné spisy-
20
article
* Kompendium geodósle a síérické astro-
nomie. Geodézie nižší. Napsal inženýr Fr. No-
votný, professor geodésie české vys. šk. techn.
v Praze. III. Díl: Měření výšek. — Nivellace.
Tachymetrie. — Fotogrammetrie. — Rý-
sování geodétické. — Přístroje geodě-
tického rýsování. — Pomůcky a přístro-
je počtářské. Druhé opravené a rozmnožené vy-
dání. Se 236 obrazy v textu, v Praze, 1904.
Čeští technikové, nemajíce veřejného orgánu pro
vědeckou produkci, učinili nakladatelem svoji associaci
stavovskou, „Českou Matici technickou“, která za
let svého trvání vydala úclyhodnou řadu děl a umož-
nila i vydání přítomného Kompendia. Spis prof. Novot-
ného jest pokračováním díla jeho předchůdce na sto-
lici učitelské prof. Müllera.
Ponecháváme věcné posouzení díla kruhům od-
borným. S obecného stanoviska sluší doznati, že spi-
sovatel hleděl i po formálné a jazykové stránce prác
svou zvýšeným požadavkům doby přizpůsobiti. Mno-
hému oboru duševní práce české doporučuje se pečli-
vost spisovatelova ve příčině jednotného názvoslov
a přesnosti jazykové. Jak oprávněny jsou stesky ve
příčině této v oborech jiných!
Ze slovanských listů.
profesor
Müller
Francie
Praha
21
article
„Ljublanski Zvon“ má pro literární hi-
storiky zajímavou stať dra. F. Vidice „O smrt
Vegově“. Slavný stratég a mathematik slovinský
zemřel smrtí násilnou. Dlouho se myslilo, že byl za-
vražděn mlynářským pomocníkem z důvodů loupež-
ných. Však policejní akta dokazují, že Vega usmrti
se sám. Je to materiál zcela neznámý, jejž Vidic oti-
skuje. Mrivola Vegova nalezena v Dunaji pod Vídn
27. září 1802. Příčinou samovraždy bylo snad nedoroz-
umění mezi Vegou a maršálkem hrabětem Colloredem.
* V těchto dnech měla „Polska stacya na-
ukowa w Paryz u“ valnou hromadu. Účelem sboru
je, ulebčiti studia Polákům, přicházejícím do Paříže
Mimo to má „stacya naukowa“ vlastní knihovnu po-
čtem 80.000 svazků, v knihovně a úřadovně obslou
ženo roku 1903 1318 osob; instituci v čele stojí Wla-
dyslaw Mickiewicz.
Vegův
Vega
Collored
Polák
Wl
Mickiewicz
Vidice
Dunaj pod Vídn
Polsko
Paříž
22
article
Spolek pro šíření osvěly mezi lidem rusínským
„Prošvita“ konal ve Lvově svou valnou hromadu
v loni vydala „Prošvita“ 14 děl vědeckého i zábavného
obsahu v 170.000 exemplářích. Z nejbližších publikac
bude: „Historye Ukrajiny — Rusi“ a bibliotéka vyni-
kajících spisovatelů rusínských, vydávaná v nákladu
5000 ex. Členů má „Prošvita“ 2206, z toho přes 1800
vesničanů. Čítáren lidových založila „Prošvita“
1903 295. Všech čítáren „Prošvity“ je teď 1339! V cen
trální kanceláři „Prošvity“ ve Lvově je knihovna
10.000 sv. a nevelké museum.
Ruští umělci uctí památku V. V. Ve
reščaginovu vydáním uměleckého Sborníku svýcl
prací a uspořádáním souborné výstavy děl mistrových
Už přihlásilo se k výstavě mnoho majitelů obrazů
Vereščaginových z Francie, Anglie, Rakouska a Ně
mecka.
* V taurickém paláci v Petrohradě zřízena bude
v zimě výstava ruských portretistů o
počátků po naše dny.
* Carské Alexandrinské divadlo v Petrohradě ocele
se na nemalých rozpacích úmrtím populární herečky
E. J. Levkějevové, jejíž „komické stařeny“ bude
prý těžko nahraditi. Repertoir Alexandrinského i
vadla tvoří výhradně původní kusy ruské! a ty oplý
vají toho druhu úlohami
Rus
Vereščaginův
Levkějevová
Lvov
Francie
Anglie
Rakousko
Petrohrad
History Ukrajina
svatý
23
article
*O bulharské lidově poesii informačn
*O bulharské lidově poesii informačn
sludie A—nova v Obzoru záhřebském. Pro literárn
historiky i folkloristy v ní mnoho zajímavého.
* Ladislava Stroupežnického „Jedi
náček“ vyšel v polském překladu v „Dzienniku pol
ském“
Stroupežnický
Jedi
Dziennik polo ský
24
article
Z olzích revuí-
25
article
* Dr. Jos. Karásek píše v „Oesl. -ung. Revue
o české literatuře posledních desetiletí. Německému
čtenářstvu, pokud se nějaké o předmět zajímá, po
skvíne serie článků jiště dobrou informaci, naše kri-
tika nebude arci v ledačems s autorem za jedno.
* Francouzská věda ztratila úmrtím dva vynika-
jící pracovníky; zemřeli E. J. Mareye, fysiolog a
sociolog E. Tarde. Oba muži znamenali epochu ve
svém oboru. Mareyovy studie o pohybu živočišnén
a užití chronofotografie při letu pláků vzbudily ne-
menší rozruch než Tárdeova díla „Lois sociales“
a „Lois de l'Imitalion“; Tarde byl ostatně nejen filo
sof sociálný, nýbrž i něžný básník, jehož sbírka veršt
došla vlídného přijetí.
* S vážnou tváří ohlašuje professor universily
jalské v Americe dr. Anderson, že se mu podařilo vy
nalézti přistroj, kterým lze — vážiti myšlenky
Vědecký svět očekává netrpělivě bližších vysvětlivel
vvnálezu.
* E. Bozzano tvrdí v Nuova Parola, že jist
spisovatelé v minulých stoletích měli ve své fantasi
mnohé vynálezy, které teprve dnes mohly býti uplat-
něny. Tak r. 1664 Robert Hook líčí dnešní — telefon
R. 1695 markýz Worcester píše podrobně o torpedech
r. 1709 portugalský vzduchoplavec popisuje vzdušnot
loď nápadně podobnou modelu Santos Dumontovu
r. 1809 H. Davy pojednává o látce dnes pojmenovane
radiem, Rabelais v „Gargantuovi“ ohlašuje příští fono
grafu, Stráda v 17. stol. ličí telegrafii bez drátu, Cicer
mluví o zámořské zemi, r. 1846 Jackson Davis vy-
myslil psací stroj a automobil a pod., překvapujíe
„idejné anachronismy“
* V Nuova Anlologia soudí Enriecho Ceccia
nejlepším prostředkem proti intelligentnímu proleta-
riátu býti — nucenou emigraci. V dalekých krajíek
třeba pracovati, to očišťuje.
* Le T our du Monde podává cestopis kal
muka Narzunova do svatého města Lhassy v Tibetě
Mr. Penn.
doktor
Jos
Karásek
Marey
E Tarde
Mareyův
Tárdeův
sociales
Lois jít l ' Imitalion
Tarde
Anderson
E Bozzano
Hook
Davy
Rabelais
Gargantua
Strád
Amerika
Nuov
Worcester
Nuov Anlologia
svatý město Lhassy
Tibet Mister . Penn
Santos Dumontův
Davis ty
26
article
Bibliografie.
* Idyla staničky třešňčvské. Napsa
V. K. Jeřáb k. Nakladatelství A. Šaška ve Vel. Mezi
říčí. 1904. Život železničních úřadníků, plný strast
a zodpovědnosti, jaký zakoušeti jest na malých za
padlých staničkách, vylíčen.
*MUDr. Antonín Wiesner, O stárnuti
prostředcích k omládnutí a dosažení dlouhého věku
Lidové rozpravy lékařské, red. MUDr. Lad. Haško
vec, docent české university. Řada V., sv. 6. Nakl
J. O tto.
MUDr V. Vítek. Závrať a jiné choroby ner
vové. S illustřacemi MUC. V. Frnky. Biblioték
lékařských spisů populárních; red. MUDr. D. Pa
nýrek. Sv. XXVIII. Nakl. Hlejda a Tuček.
* Život. Časopis pro výchovu v rodině a ve škole
Nákladem a redakcí J. Pelela v Praze. List je sroz
umitelně psán a je snůškou poučení o dětech.
* Sborník příruček pro učit, a slud. Sv.4
Přehled mathematiky. Tabulky a vzorce. Sestavil proh
Miloslav Valouch. S obrazci. V Olomouci 1904
Nákladem RR. Prombergra.
A Šašek
MUDr
Wiesner
Lada
Vítek
V Frnka
Hlejda
Tuček
J Pelel
Valouch
Prombergr
Vela
Praha
Olomouc
27
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Tažní ptáci. Veselohra o třech děj
stvích. Napsal Karel Želenský. Režisér Kare
Želenský.
Život kočujících herců je plný trudů
strastí, ale máme-li věřit zkušeným, kteří o tom
něco vědí, také plný humoru a bezděčné ko-
miky. Nesčetné anekdoty, humoresky a frašky
ze živola stažného ptactva Mus« tvoří zvláštn
kastu. Také pan Želenský prokázal se býti znal-
cem vděčného ovzduší. Jeho veselohru provázelo
při včerejší premiéře mnoho smíchu.
Ředitel Kostečka uvázl se svojí »šmíroue
v pramizerné »štaci«. Obyvatelstvo nemá kusa
smyslu pro vznešenost umění, nechce ani za
darmo chodit do divadla. Aby si pomohl z ka
luže, napadne statečného vůdce umělecké dru-
žiny znamenitá myšlénka, o jaké nebývá u něho
ostatně nikdy nouze. V místě čekají právě no
vého majítele panství. Všecko je napjato, nebot
nikdo pana hraběte nezná. Ředítel Kostečka ne-
lenil ihned prohlásiti, že je s hrabětem nejen
znám, ale že jsou spolu dobři přátelé a kamarádi
ještě »ze studií na akademii«. En paranthěse
ředitel Kostečka je vyučený — dlaždič. Na uví-
tanou obléká se městečko ve slavnostní háv a
v divadle bude slavnostní představení. A poně-
vadž pan hrabě svoji přítomnost »příteli ředitelis
už opovědél — jak aspoň Kostečka svými
orgány dává po městě rozhlašovati — bude také
divadlo večer nabito. Všecko v pořádku ! Jen
jedna obava zbývá. Aby tak pan hrabě naposle
— vskutku se dostavil! Však od té nehody bůh
taškářství nějak pomůže a nevyčerpatelný v
šibalských kouscích dírektor už se vyplete z ne
snází. Neznámého nově přichozího majitele pan-
ství bude toho večera — předatavovati sám.
Želenský
Kare Želenský
Kostečka
Ředítel Kostečka
Musa
28
article
A hraje svojí úlohu nějakou chvíli s grandezzou
vskutku zábavnou. Všecko se urozenému pánu
klaní a koří. Však podvod na konec přec
vyjde na jevo. A pobyt na »štaci« končí zase
jednou skandálkem, jaké ostatně kapo »ťažného
plactva« považuje za svůj vlastní živel.
Veseloherni pásmo pro celovečerní kus (rošinku
tenké, a ke všemu ne tuze uměle rozvijené
zapřádané a rozuzlené. Ale na svoji veseloherní
stavbu hra ani tak nepočítá. Spíše na spoustu
zábavného materiálu, dokumentů života z da-
ného ovzduší, drastických výjevů, anekdoteka
episodek! A těch je věru snešeno a navázáno
s dostatek a místy vskutku působivých a pra-
směšných. Ubohý štvaný »derektor«, všemi
mastmi mazaný ferina, ve službách vlasti seše-
divělý veterán a »soudruh nezapomenutelného
Josefa Kajetána Tyla«, není nikdy na rozpacích.
kterak z »nejdelikátnějších« situac vždy zas ně-
jakou tlustou a ještě tlustší »nestydatou lžíe
se vysekati a scénu pokaždé ještě hrdinskou
pozou »věčného trpitelství pro vlast« ozářiti.
Josef
Kajetán
Tyl
29
article
Až ty stále se opakující tahanice se členyo
zadržení šestákové »gáže«, zálohy a »resty«
nakonec citelně unavují! Ředitele Kostečku,
chvástala-illusionáře hraje pan Mošna s potřeb
nou dávkou vnitřního přesvědčení, skutečně » víry
v sebe«, bez kteréž ingrediencie by ten pytel
nestoudného hubomlatství byl věru prostě
odporný. Je to jediná životní rolev
kuse. Ostatek je chumáč episodek kolem
hlavní osoby libovolně roztáčených. Autoru ne-
sejde, aby rozvinul děj, nastínil postavy, při-
pravil a odůvodnil význačnou zápletku, ale pře-
devším, aby udal hromadu karakteristickýcha
místy vskutku zábavných výroků, nápadůa
kousků ze svého dokumentáře. Není žádný děj.
jen samé výstupy. Nevíte dobře jak a je tu
hlavní motivek, otázka s hrabětem ! Nevíte zase
jak a otázka se už zamotala. A zrovna tak neoče-
kávaně se zase uzel nakonec přetne. Ale tajemstvi
divadelního effektu je v tom: jen takové p ře-
kvapení působí, o kterém si divák přizná, že
je mohl vskutku — očekávat. A v dokonalosti
přípravy je právě největší umění, protože
předpokládá znalost lidského srdce, znalost života,
psychologii, logiku, všecko. Hraběci masku šejdíři
Kostečka
Mošna
30
article
Kostečkovi strhne na konec s ošemetné tváře
a před celým světem sama — paní Kostečková.
vlastní družka jeho osudů a po celý večen
oddaná a věrná jeho spolupracovnice ! To přece
není ani přirozené, tím méně pravdě podobné.
proto nikterak očekávané a nejméně už — ko-
mické! V kuse je mnoho výjevů snad dokumen
tárně věrných a správných, ale pravda na jevišt
teprve šťastným užitím může nabýti podobu —
divadelní pravdy. Mnohé je snad životně pra-
vdivé — viz některé explikace osobních poměrů
členstva — ale uprostřed ostatního fraškového
vzduchu působí leda trapně jako nemístně uve-
dený detail. Také není tuze vtipně v každém
aktu nechat někoho, kdo právě překáží, prohlásio
za mrtvého.
Hra jinak sytostí svého hrubozrného ma-
teriálu dost se libila. Dům byl dobře naladěn.
autor nějak demonstrativně vyznamenáván i př
otevřené scéně. Závěrečná scéna v hostine
s vítáním falešného pana hraběte je velmi půso
bivě aranžována.
Kostečka
31
article
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes opakuje
se nově obsazená a nastudovaná Planquettova opereta
„Zvonky cornevillské“ (4. čtvrtka předpl.)
jež předevčírem těšila se bouřlivému přijetí četného
obecenstva; damské role zpívají opělně sl. Bobkova
a pí. Fabiánová, mužské pn. Hašler, Polák, Pollert
a Štork j. h. Obsah operety s programem prodává se
u denní pokladny a u billetářů. Zejtra provedena bude
podruhé Zelenského veselohra „Tažní ptáci
V neděli odpoledne hráli se nebude, aby umožněno
bylo členstvu Národního divadla zúčastniti se slav-
nosti mrtvých na pražských hřbitovech; večer vy-
stoupí pohostinsku člen zemského divadla záhřebského
sl. Nína Vávrova a hráti bude roli Evy v Madáchově
dramatické básni „Tragédie člověka“. Mladi-
stvá umělkyně, rodem Češka, bude hráli svoji úlohu
česky. O včerejším představení télo výpravné práce
bylo divadlo opět vyprodáno. Na ponděli chystá se
první představení nově obsazeně a nově nastudované
Foerstrovy opery „Eva“, k níž konají se nyní po-
slední zkoušky na jevišti; pondělnímu provedení bude
skladatel přitomen.
Planquettův
Zvonek
Bobkův
Fabiánová
Hašler
Polák
Pollert
Štork
Nín Vávrův
Eva
Madáchův
Češka
Foerstrův
národní divadlo
32
article
+ Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Dnes
vystoupí pan Ant. Jiřikovský po druhé — jako novi
engažovaný člen — ve francouzské novince: „Milost-
pánova komorná“, již napsali P. Bilhaud a M. Henne-
quin, přeložil J. Tišnov. Režisér V. Spurný. Titulní
úlohu hraje pí. Košnerová, ostatní hlavní úlohy jsou
v rukách dam: Hesové-Guthové, Balákové, Vejvodové
a pp. Jiřikovského, Kováře, Čekanského, Pražského.
Začátek o 7. hod. več. Po divadle dostatečný počel
vozů elektr. dráhy. Zejtra jest představení Vzáj. podp
spolku „Vlastimil“ v Praze VII. Hraje se komický
obraz se zpěvy: „Dáblův podi!“. Začátek o 1/48. hod.
več. Ceny míst poloviční. V úterý jest beneřiční večer
snáživého umělce p. Otty Haasena, který zvolilsi
v Praze delší dobu nedávaný obraz venkovského ži-
vota: „Diblík šotek z hor“. Napsala Karolina Birch-
Pfeiffrová.
Z kanceláře smíchovského divadla. Dne
hraje se fraška se zpěvy „Stohlavý muž“ od bratř
Golzů, již přeložil a scenoval režisér p. Josef Kubík
Závitkový tanec la miss Foy tančí Mař. Groszova
Zejtra jest premiéra Buchbindrovy operety „Bludná
Holanďanka“ s hudbou Weinbeřgrovou se sl. Groszovou
v úloze titulní. Ostatní role hrají dámy Hadrbolcova
a Kubíková a pp. Charvát, Kubík ml., Beneš a Vaverka.
Režisér Josef Kubík.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vimrohradech.
Dnes hraje se jako lidové představení za polovičn
ceny. „Česta k srdci“. Veselohra o 4 jednáních.
Antonín
Jiřikovský
V Spurná
Hes
Guth
Balák
Vejvoda
Čekanský
Vlastimil
Ott Haasen
Birch
Pfeiffrová
Kubík
Fo
Groszův
Buchbindrův
Holanďanka
Hadrbolcův
Kubíková
Charvát
Beneš
Vaverka
Král
Praha
Tišnov
Golz
lidový divadlo
Dáblův podi
smíchovský divadlo
Pištěkův lidový divadlo
34
article
Dle Ad. l'Arrongen volně zpracoval J. Kuhnel. Zejtr
je lidové představení za poloviční ceny „Diblik, šotel
J Kuhnel
36
article
Hudba.
Hudba.
+ Operelta. Do lelního dusna přišlo nové na-
sludování Planqueltovy operelty »Zvonky Corne-
villské«, dosti vhod. Spovští-li se již Národní
divadlo občas až k operetlě, je nám vždy milejší.
sáhne-li po produktu třeba starším a svou povinnos
již ve dnech mládí našeho divadelnictví vykonavším.
jen když je to práce, která piece má snahu zdržet
se triviálnosti a dovede býti veselou, ba i vtipnou
bez onoho kalu, do něhož operetla novější úplně za-
padla, až v něm také zahynula. Kdybychom »Z vonky
Cornevillské« srovnávali s jejich vzory, s Bolel.
dieuem a Auberem, je to arci již značný úpadek
sklon k vulgárnosti. Mezi operettami na sklonku let
sedmdesátých (Zvonky Corneviliské sehrány
poprvé ve »Folies Dramatiques« 19. dubna 1877), od
lišují se však dosti příznivé zachováním jisté gracie,
formální hladkostí, vtipem, melodikou sice lehoučkou
ale svěží. Planquette nepřišel v tomto dílku nikdy
do rozpaků o čiperný obrat, roztomilou nuanci ve
zpěvu i v drobném orchestru; rozmarné nápady srší
z jeho pera, třeba to celé byla jen řada chanson
a kuplelů bez vyššího náruku. A že hudbička Plan-
quetlova jiskří dosud, bez mála po třiceti letech, ja-
kýms půvabem mládí, musí se ji doznati.
Provedení bylo tentokrát, až na opozděný nástu
správce Gretiera ve třetím jednání, dosti svižné.
Planqueltův
Zvonek Corne
Zvonek
Planquette
Plana
národní divadlo
Folies Dramatique
37
article
Mladými novými silami jako by i svěžejší krev do
ensemblu vjela, který poslední dobou — ač toho
neželíme — velmi málo způsobilý byl k operettě.
V mladistvém debutantovi, p. Mirku Storkovi, zdá
se, že nabudeme velmi dobrého tenora buffa. Zpívá
ještě hodně naturálně, ale má smysl pro melodil a
přednes, počíná si na jevišti — až na divnou chůzi
— hned na poprvé dosti čiperně, a co nejvíce roz-
hoduje, může se vykázali hlasem zdravým, příjem-
ným, plným mladistvého pelu, lebkým a vydatným.
Dobyl úspěchu na celé čáře, k nemalé radosli svého
učitele, p. Angra, jenž u kapelnického pultu spoko-
jeně hlavou nad tímto Grenicheuzem potřásal. Také
druhý jeho žák, dosud jako herec známý p. Hašler.
dosáhl v úloze markýza z Cornevillu povzbuzujícíh
úspěchu. I jeho hlas, měkký baryton tenorové barvy
pěkně se nesl a mnoho vřelosti ve valčíkových ron-
dech, písních a dvojzpěvech svého partu rozvíjel.
PI. Fabiánová činila se jako Serpoletta, a také lec-
který parodistický tón v posledním jednání s písní
o cidru (jablkovém víně) se jí zdařil. Nicméně dobře
každý cíti, že ke hraní opereit chybí nám především
operettní diva. Velmi něžnou, vskutku poetickou
Germainou je slč. Bobkova. Umělecký její zpěv známe
tak dobře ze závažnějších úkolů, že netřeba se
o něm zmiňovati teprve zde; písničku o zvoncích
podala na př. tak delikátně, že přenáší přes úskali
všednosti některých melodických jejích obratů.
Charakteristický výkon předvádí p Polák jako lakotě
a posléze šílenství propadlý Gaspard, v burleskních
šprýmech zase s účinkem na smíchuchtivé obecen-
stvo nemíjí se p. Pollert. Ale lepší pozor měl by
davati ten jeho Gretier!
Storek
Angra
Hašler
Fabiánová
Serpolett
Bobkův
Polák
Pollert
38
article
+ Kubelíkův koncert u hraběnky Lützowové
Z Londýna, dne 21. t. m., píše náš dopisovatel
Byl jsem dnes svědkem, jaké oblibě se těší v lon-
dýnské nejvybranější společnosti umění našeho ne-
překonatelného Jana Kubelíka. Hrab. Lüt zo-
wová, která již vykonala tolik pro české uměn
v Anglii, že jejiho jména bude vždy vděčně vzpomí
náno v dějinách české hudby, uspořádala ve svých
salonech v Cadegen Square skvělé matinée na počes
Jana Kubelíka. Londýnská nejpřednější společnose
aristokratická, diplomatická, politická i literární sešla
se v salonech hr. Lützowa neobyčejně hojně, bylo
přítomno asi 150 osob, mimo jiné: americký vyslanec.
španělský vyslanec a jeho choť vévodkyně de Mandas
turecký vyslanec a jeho choť pí. Musurusová, hra-
běnka Eilesmerová, hraběnka of Dundonald, hraběnk
of Chaftesbury, kněžna Galatro Colonna, hraběnk
Kubelíkův
Lützow
Kubelík
Hrab
Mandas
Musurusová
Eilesmerová
Colonna
Londýn
Anglie
hraběnka of Dundonald
hraběnk of Chaftesbura
39
article
of Iddeleigh, lady Graham, hraběnha of Simerick.
lady Edward Spencer Churchill, hraběnka of Cor-
narvou, lady Arthur Hill, lady Herries, lady Henley.
lord Ladlow, hraběnka of Craven, lady Calihorpe,
Iady Divrey of Knayth, lady Henderson, lady Max-
well, hraběuka of Orford, lord a lady O'Brien, lord
Lawsence, hraběnka sf Porthsmouth, vicomtessa
Parker, lord Zouche, lady Primrose, hraběnka of Sel-
kerck, hraběnka of Stamford, lady Talbot, Mr. Walpole,
sir Matbias a lady Wood, lord a lady Carew, vicom-
tesse Wolseley a miss Wolseley, miss Palmer, dále
generál Baden-Powell, známý z burské války, sir
Mackenzie Wallace, proslulý autor spisů o Rusku,
romanopisec Mr. Mallock, prof. Beazly z university
oxfordské, spisovatelka miss Hepwort- Dixonová, vir-
tuoska Eila Správková a m. j. Málokdy snad hrál
náš mladý, geniální umělec před společností tak
skvělou. Možno říci, že hraběnka Lützowová shro-
máždila výkvět londýnského velkého světa, aby vy-
slechl českého umělce. Úspěch Kubelíkův byl doko-
nalý. Posluchači byli okouzleni ohněm, něhou a zá-
vratnou, oslnivou vírtuosností hry Kubelikovy, jenž
přednesl skladby od Bacha, Paganina a české tance
od mladého skladatele londýnského Trowerda, v nichž
šťastně použito motivů národních písní českých.
Kubelík hrál s neobyčejnou vervou a zaniceníma
proto byl dojem jeho hry tak vzrušující a hluboký.
Bouřlivý pollesk následoval po každém čísle koncertu
a nadšené projevy blahopřání a obdivu obklopily
Kubelíka se všech stran, když skončil.
+ Produkce pěvecké školy Maruše Langové.
Mladý ústav pěvecký konal ve středu svou první
veřejnou zkoušku. Zaskočili jsme se podívat na
druhé, vyšší oddělení, kde vystupovali většinou cho-
vanci ze třetího a čtvrtého ročníku. Dojem byl velmi
dobrý. Pozorovali jsme, že ředitelka ústavu, slč.
Graham
Spencer Churchill
Hill
Herries
Henley
Ladlow
Calihorpe
Iady
Henderson
Max
O Brien
Lawsence
Parker
Zouch
Primrose
Talbot
Walpole
Matbias
Carew
Wolseley
Palmer
Baden
Powell
Mackenzie Wallace
Mister
Mallock
profesor
Beazla
Dixonová
Lützowová
Kubelíkův
Bach
Paganin
Kubelík
Rusko
Hepwort
produkce pěvecký škola Maruše Lang
hraběnho of Simerick
hraběnka of Cora
hraběnka of Craven
Divrea of Knayth
hraběuk of Orford
hraběnka of Selo
hraběnka of Stamford
Mister
lada Wood
40
article
Maruše Langová, vede své žactvo správnou paeda-
gogickou cestou. Rozvíjí hlasy, aniž by je přepínala,
dosahuje pěkného technického výcviku a hudebního
chápáni. Hlasů slyšeli jsme tu několik velmi slibných.
Tak slč. Kubíkova má jasný soprán, jenž bbitě pod-
dává se koloraturám Meyerbeerovy »Dinory«, slč.
Waněčková vykazuje se lesklou výší a oduševnělým
prednesem, jenž jmenovitě v písní Wolfově »Z doby
mládí« sympaticky působil, barytonista p. Kohout
opozornil na sebe v arii Neluskově z »Afričanky«
intelligencí a dramatickými přízvuky, jakož i v písních
pointováním textu, rozhodně nejdivadelnějším tempe-
ramentem projevila se však slč. Charvátova, zapěvši
ohnivě arii z »Tosky«. Ale i chovanci nižších ročníků,
jako slč. Ptákova v arii pážete z Gounodovy zpěvo-
hry »Romeo a Julie«, i řada ostalních, zpívajících
v ensemblech sbory Vendlerovy a Pivodovy, dvoj-
zpěvy Myslivečkovy a Bendlův poutavý trojzpěv
»Růže sem« zcela vhodně si vedli. Ústavu lze za
těchto podmínek předpovídati budoucnost.
+ Hudební ústav Al. Palačka v Ječné ullci č. 24
pořáda první výroční produkci svých žáků dnes
v pátek po 4. hod. odp. v divadelním sále Čížkovy
restaurace v Ječné ul. č. 10. Přístup volný.
+ Hlahol pražský koná poslední zkoušku před
prázdninami se sborem mužským i damským dnes
v 7 hod. večer ve velkém sále »u Štajgrů«. Umlu-
vena budou prázdninová dostavenička členstva, jakož
i ostatní záležitosti spolkové. Zavazné přihlášký
k výletu do Chuchle s poplatkem 1 K za každéno
účastníka přijímají se v modním závodě p. Liškově
na Ferdinandově tř.
Langová
Kubíkův
Meyerbeerův
Dinor
Wolfův
Afričanka
Charvátův
Toska
Ptákův
Gounodův
Romeo
Julie
Vendlerův
Pivodův
Myslivečkův
Bendlův
Al
Čížkův
Chuchle
Ferdinandov třída
hudební ústav
Hlahol
41
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu sborového
Kdo denuncoval? Veřejnost berounská již po delší
dobu rozrušena je zjevem, jehož výstřelky konstato-
vány byly v několika případech. Nelze totiž přese vše
úsilí dopíditi se spolehlivé stopy výtečníků, již se
zvláštní zálibou pěstují v rouše anonymů udavačské
řemeslo a mstí se tak občanům, kteří — ať již z těcn
či ončch příčin — stali so jim nepohodlnými. Samy
úřady byly již nuceny rázně zakročiti, by nešířila se
tato děsná, společenský život otravující nákaza. Včera
projednávána čtyrčlenným senátem podobná afféra,
jejíž obětí byl by se bezmála stal poctivý a řádný
občan, aniž bylo lze podnes přesně zjistití onoho
zbabělce, jemuž bezpochyby kalil vodu. Věc byla tato:
Obuvník p. Jan Hroník prodal na podzim svůj domek
v Berouně pražskému obchodníku panu Rudolfu Lap-
kovi a přestěhoval se do Prahy, kde mešká doposud.
Hroník
Lap
Beroun
Praha
42
article
Sotva že však vytáhl z Berouna paty, dostal obsílku
k soudu berounskému, kde mu bylo sděleno, že ne-
známým pisatelem udán byl pro zločin urážky panov-
níka a církve, jehož prý dopustil se v hostinci „na
Venediku“ v Berouně a že proti němu zavádí se trestní
vyšetřování. Že se zpráva tato nedotkla pana Hroníka
příjemně, lze si pomysliti, nehledě ani k obaváma
neskonalým útrapám duševním, jež trýznily ho po
celou dobu vyšetřovací procedury, za níž došlo ke
všemu ještě oznámení druhé, dle různých známek
z téhož pramene, že prý pan Hroník „jednou“ také
spáchal zločin dle § 64. Anonymní pisatel uváděl na
doklad pravdivosti svého udání řadu svědkův a ti byli
vesměs slyšeni, zjištěna však výslechem jejich na-
prostá bezpodstatnost denunciace, jejíž autor z vy-
světlitelné opatrnosti nijak neměl se k tomu, aby
„důkaz pravdy“ vedl přímo a tváří v tvář. Bylo po
něm tudíž pátráno z moci úřadní a včerejší líčení tvo-
řilo dozvuk soudních rešerší. Na základě posudku
znalců písma a několika jiných okolností uvaleno
bylo státním zastupitelstvím pražským podezření na
49lelého tesařského mistra v Berouně, Josefa B., jenž
byl u Hroníka nájemníkem až do přesídlení jeho do
Hroník
Beroun
Josef B
43
article
Prahy a který od nového majetníka obdržel hned na
to výpověď. Podezření to — dle žaloby — sesíleno
bylo ještě okolností, že tesař byl přistižen častěji
v okamžiku, kdy právě u okna zmíněného hostince
nasiouchal. Líčení s tesarem, jenž obžalován byl jed-
nak pro zločin utrhání na cti, jednak pro zločin urážky
člena císařského domu, konalo se již před měsícem.
bylo však odročeno za tím účelem, aby opatřeny byly
— pokud možná — ještě další ukázky pisma. Včera
předložil obchodník p. Lapka dva dopisy, z nichž jeden
psán byl rukou obžalovaného, ale znalci písma přes
to, že zjistili podstatnou podobnost písma dle cha-
rakteristických námek, nebyli s to, aby prohlásili
s určitostí obžalovaného tesaře autorem inkrimino-
vaných dopisův. A poněvadž Josef B. vinu popíral,
a sám pan Horník uři výslechu svém nedovedl vy-
světliti si důvod, ze kterého by tesař hojil se právě
na něm, soudní senát neshledal dané průvody dosta-
tečným podkladem pro výrok odsuzující a obžalo-
vaného Josefa B. osvobodil. Předsedal vrch.r.
p. Novotný, žalobu vedl s. adj. p. dr. Karhan,
obžalovaného hájil soudní tajemník p. Scheidier.
Josef
Horník
Novotná
doktor
Karhan
Praha
44
article
Ze soudů cizích.
Ze Lvova, 23. června. (C B.) V Uhnově ukon-
čeno po 20 dnech přelíčení pro židovské kra-
valy. 50 obžalovaných odsouzeno do vězení na 1.
11/, 2, 3, 4 a b měsícův a j. k menším trestům.
Ze Segedina, 23. června (C. B.) Bratří Vladana
Jiří Sibulové, obžalovaní z vraždy posl. Eremicse,
byli obžaloby sproštěni, protože prý spáchali
svůj čin ve stavu nepříčelném.
Slátní zástupce ohlásil odvolání.
Z Bělehradu, 23. června. (C.-B.) »Stampa« ozna-
muje, že v aféře bývalého chefa kabinetu krále Alex
andra, Miloše Petroněviče, obžalovaného ze
zpronevěry, nastal neočekávaný obrat. Petroněvič
předložil ministr-presidentu králem Alexandrem po-
depsanou listinu, ze které zřejma jest jeho nevina.
Gruič uznal listinu pravou. Petroněvič jí dříve ne-
použil, by nedostala se na veřejnost, poněvadž jest
důvěrná. Nyní vyslechnuti mají býti Grnič a Pašič,
čímž se aféra vysvětlí.
Vladan
Jiří
Sibulová
Stamp
Alex
Petroněvič
Pašič
Lvov
Segedin
Bělehrad
Uhnov ukon
45
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Sokol pražský pořadá v sobotu dne 25. června
ve velkém sále Měšťanské besedy přednášky: »Dojmy
z Arrasu a zpráva o letošní výpravě České obce
sokolské do Francie.« Promluví: br. JUDr. Jan Pod-
lipný, br. JUDr. J. E. Scheiner a br. JUDr. Jindřich
Sokol
JUDr
Jan pod
Scheiner
Jindřich
Arras
Francie