ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 063f9e70-712a-11dc-a3cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 73, work 5, person 61, org 7
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 24. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 173.
4 article
Fa ranní a odpol. Histy přodplácí se- Praze v adnlnl nrrti nl s drojí čenáskon kBi nžní k nks.: 2 K 0CR nvnrk k i drojí zíslnii
Praha Combi
5 article
urecký poplach — v pražském vládním listu! Až překvapil před měsícem kde koho men- zriký tón, jakým »náše ministr zahraničných sležilostí, hr. Goluchowski, ve svém del pěním výkladu napomína! Tureck ty konečně již přestalo se vzpírat společn Mormní akci rakousko-ruské v Makedonii, po prované loyálně i Bulharskem i. Srbskem Oišem, že brzy na to si týž pan Goluchowski replšil rozřediti své kázání ujištěním, ž rj dovolil si tak důtklivě domlouvat Torecku a právem upřímného rádce a starého přítele.
Goluchowský Torecko Makedonie Bulharsko Srbsko
6 article
Však nicméně by se asi nikdo nebyl nadál, jký podivuhodný obrat do čtyř neděl nadejd 1 poměru mězi Vídní a Cařihradem s jedné nzi Vídni, Bulharskem a Srbskem s druh Turecká diplomacie odjakživa byla liškou podšita. Kde nemohla přeskočit, dovedla bu mamenitě kličkovat, neho s hadí pružnost podlézt. — Zkrátka: za nedlouho po řeči Goluchowského mzlétla se z Caříhradu do světa překvapují nevina: kterak suítán v poslední květnový den v vlastního vnuknuti na tom se ustanovil poetíti panovníka rakouského nj nššlm tureckým vyznamenáním : roku 1895 nloženým otomanským domácím řádem »Hane- čn-Ali Osman«. Co znamená tento čin sultánův to za ním vězí? tázal se všechen politick nrět. Na to vídeňská »Polit. Korrespondenz« při- Eusala 9. t. m. s oficiálním výkladem: N mzhodujících místech tureckých přičítá s nu neobyčejný význam politický. Má jím bjti osvědčena důvěra sultanova k vysoce v celém světě váženému panovníku rakousko- therskému jako obhájci míru a jako mocnáři sálu Turecku blahovolně nakloně- nému, kterážto blahovůle jeví se na novo om, že svou s Ruskem společně podniknutou skcí reformní hledí Turecku prospěti. Z tohoto čiau sultánova poznává se, kterak na Zlatém nlu vážným, avšak upřímným slovům hr. Go- luehowského bylo dobře porozuměno jako po- diré přátelské domluvě, což se také ukáže při dalsím provádění oprav v zájmu pořádku kida na poloostrově balkánském podniknu- lých. « —
Al Osman Vídeň Cařihrad Bulharsko Srbsko Korrespondenz Turecko Rusko
7 article
Kdo chtěl, mohl tomu věřit. Ale brio nnoho nevěřících mezi křesťany a ti troufali s náhlé a okázalé to vyslání slavného po seTstvaVüreckého s řädemí Ilanedan AlOsmanským do Vídně vysvětliti poněku prosničtčjšími pohnutkami. Vděk rozumnému a vlasteneckému král Petru srbskému podařilo se konečně způsobi ve vzájemných poměrech mezi Srbskem, B- harskem a Černou Horou blahý a zdatný obrat. Na místě bývalého bejlí vzájemné řevnivosti vzkl- čla konečně mezi těmito třemi pobalkánskými sovanskými státy vzájemná přátelská dohoda, b slvanská solidarita, které dán výráz nejprv sdečnými, pobratimskými styky uvědomělýc národův obou států Srbska i Bulharska a potom vpšlovným setkáním se obou jejich panovníků, huitete Ferdinanda bulharského s králem Petrem srbským. Ačkoliv toto konečné tak přir o z e n shledání se tři spolu sousedících států slova- škých, nejeví dosud žádného ostří ani proti Tu- necku, ani proti Rakousku, nicméně zahlížejí n sě plni podzíravosti i Turci, i Maďaři i Němci. Salán turecký vyslal za cestujícím knízetem bulharským zvláštního posla svého Munita pašu, sby ho odvrátil od setkání se s králem srbským a příměl za to k cestě do Cařihradu, kdež je tčekávala rozevřená náruč mocného padišaha.
Ferdinand bulharský Turek Maďar Němec Vídeň Srbsko Bulharsko Petr srbský Rakousko Cařihrad
8 article
Než bulharský Ferdinand nedal se zvábit, nýbr dal skromnému Bělehradu přednost před nád- lemým Cařihradem a — odtud to náhlé roz- hužení se chytrého Osmana po Pešti a Vídni Pledpokládal, že tam rovněž alliance Srbska Černou Horou a Bulharskem neučiní miléh dojmu a že tudiž opět jednou nadešla chvll nácně příhodná pro zasetí pšenice turecké n borním Dunaji. Zdali se turecká diplomacie v počlech svých uzhledem k Rakousko Úhersku zmýlí čili nie. otom možno se dohádat z dnešn nluvy rakousko-uherských officio- sův, kteři — měsic po řeči hr. Goluchow- ttého — šmahem ladi do turec ké toniny proti Srbsku a Bulharsku, vkládajíce již zcela nepokrytě pří temnost řádového poselstva ture- ekého ve Vidni jako zřejmou od- pověď Turecka a — Rakousko-Uhe- ika na sblížení srbskobulharské. Zdejší úradní »Prager Abend- blatt« dnes dělá neméně pěti telegramy (z Vidně, Sefle a Bělehradu) orientální poplach a sensaci nejinak, než jakobychom stáli n prahu balkánské války! V telegramu n Vidně vykládá význam přichodu a poří zení hreckého poselstva ve Vídni. — Vyličiv nevšední obřady a pocty, jakés tu dály, nepokrytě rozhlašuje, že se jednalo nanifestace, přesahující daleko pouh 1dvořilé obřady, že šlo o to, z pů s - biti významnou protihru proti nejno vijsimu okázalému setkání se krále Petr sbského s kniželem Ferdinandem bulhan skýmo. — Následuje dopis ze Sofije, v ně m se žaluje nejhrubším způsobe na vládu bulharskou, jakoby se ch- uala vůči Turecku hanebně a věrol o m n podporujíc dále a stále v potaj nakedonské povstalce, aby svým sttentáty revolučními kazili r form ní dilo Rakouska, Ruska a Turecka- nlrnny
Ferdinand Prager sbský bulhan Bělehrad Cařihrad Pešť Vídeň Srbsko Černá Hora Bulharsko Dunaj Rakousko Turecko Rusko
9 article
»Až dusud bylo makedonskými revolučními komity vydáno heslo: vyčkat, až ja k se budou reformy provádět. Nyní však se odtud (ze Sofie) poukazuje na marnost a nedostatečnost reforem, což jest tolik — (a to tiskne »Prager Abendblatt« turecky tlustým písmem) — jakoby se vydalo heslo: Už by mohlo být toho vyčkávání dost! Po tomto neslýchaném štvaní proti B l harsku, o jehož loválním chování se přece ještě nedávno — 11. června — s ám vládní uherský »Pester Llovd« vy- dával svědectví pravdy, následuje výpočet bul- harských vojenských opatření, udává se, jak prý zejmena horlivě rozmnožuje Bulharsko svou dělostřelbu horskou a rychlopalnou. — Závěrek pak činí žluči plný dopis z Běle- hradu o trojspolku srbsko-černohorsko-bulha- ském, v němž varuje se Srbsko, aby »pamalovalo na své rozhárané, vnitřní poměry politické, kt- réž mu nedovolují naprosto luxus něj a k zahraniční politiky ve větším slohu, která by je mohla zavésti na dráhu politiky dobrodružné.« Zaznamenáváme tyto vysoce zábavné cviky zdejšího místodržitelského lístku na napjatém laně vysoké, krkolomné politiky, souhlasíce s ním jen v tom: máli kterýkoli stá moc chatrné a zle rozervané po měry vnitřní, že nemá si dovolo- vat luxus dobrodružných podniko zahraničných. Nepotřebuje to být al zrovna jen Srbsko
Prager Llovd Sofie Bulharsko Srbsko Bělahrad
10 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 23. června. (Původní telegram »Nár. Listů«.) »Novoje Vremja- uveřejňuje úřadní zprávu o návratu křižáků do Vladivostoku pozdě v noci dne 7. června (20./6.). Přibylé loďstvo poslalo do nemoenice devět raučných vojáků. Tři muži během plavby ze- mřeli. Byli s veškerými poctami po- hřbeni v hlubině mořské. Ranění ná- mořníci na lodi »Gromoboj« jsou v ne- mocnici pečlivě ošetřováni. Omudesát zajateň, obzvláště Angličané, udali cenné podrobnosti. Byli potom odvezeni vlakem pro ně připraveným do vnitřního Ruska. Znjntí čínští ku- Htově byliještě při plavbě vysazení na prázdný japonský škunér, s nímž s ruské loďstvo potkalo. Velitel ruské torpédovky poslal po tomto škunéru guvernéru v HIakodate lístek, v kterémž se omlouvá, že mu nemůže učiniti návštěvu. Kapitán anglický vypovídal, že v Muroranu bylo nalo- ženo mužstvo na 12 anglických lodí. Telegram vyslaný z Dašičao vypo- čítává naše ztráty na 2500 mužů. Samotná divise generála Gern- grossa ztratila 80 důstojníků. Číňané oznamují, že na jihu od Liaojanu vojska se utkala v několika menších každodenních srážká ch.
Angličan Htův Číňan Petrohrad Vladivostok Rusko Muroran Novoj Vremja Gerngrosso
11 article
Němirovič Dančenko telegr- fuje z Gajžova, že ruské levé křídlo téměř již zvítězilo; Japonci opouštěli zákopy, avšak vojáci ruští nechtěli jíti ku předu, žádajíce, aby jim hrála hudba (?). Ztráty obnášejí 3500 muž a 127 důstojníků; mnozí, kteří počí- táni již mezi ztracené, se navrátil a vypovídali, že Japonci ošetřují, po- kud jsou cizí zástupci přítomni, ruské raněné vojíny, jakmile však s cizí zástupei vzdálí, tu ra- něné dobíjejí. Jedno oddělení raněné na bojišti zabíjelo, jiné je po- sílalo s čínským průvodem do ruského tábora. Nepřítel upotřebil prapora Červeného kříže, aby nás oklamai a mohl změniti posici, Kuropat- kin 7. června (20./6.) konal přehlídku prvního armádního sboru. Rozděloval svatojirské kříže a při tom pravil; »Musíme s Japonci udělati konec, do- kud se tak nestane, nemůže se nikdo z nás domů navrátiti.« Vojsko odpo- vědělo svému veliteli bouřlivý m jásotem. Korrespondent »Rusi« sděluje pak k bitvě u Kaiču: K 6. hodině ranní dne 20. června podařilo se Japoncům, ruské levé křídlo obejíti. Sveden byl krvavý boj, při němž největší účast brala dělostřelba. Plukovník Cere- patkin byl granátem usmrcen. Pluk tobolských kozáků s vyznamenal, zachrániv ru- ské vozatajstvo úplně. Ku- roki táhne přímo na Kuro- patkinovu posici. Z Londýna, 23. června. »Daily Chronicle« sděluje, že Rusové, postu- pujíce k jihu, utkali se včera s I. ja- ponskou armádou. Měli přesilu, jsouce podporováni kromě toho dělostře-
Němirovič Dančenko Japonec Rus Kura Londýn Kaič Daily Chronicle
12 article NLIS
NLIS lectvem Japonci hájili energieky své posice, byli však zatlačeni. V hlavním stanu gen. Kuropatkina. Armáda ruská skládá se ze tří hlavních skupin. Prvá, nejčetnější, je pod velením samého Kuropatkina kolem jeho hlavního stanu v Ljao- janu a drží linii Nučvan a Sajmadza. Oddilem jejím je voj Šlakelberkův. Druhá skupina jest obležena v Port Arluru s generálem Steaseljem a třétí, pod gen. Line- vičem, je ve Vladivostoku. Po vyloučení částí, určených k ochraně z- lezné dráhy a pod., hlavní armáda, t. j. sku- pina prvá, obsahuje 63 prapory sibiřských střelců. kteří tvoří divise 1., 2., 3., 5., 6. a 9. ; 16 práporů 10. a 17. armádního sboru, 48 pra- porů sibiřské pěchoty, dohromady 127 praporů s 41 bateriemi polními a dvěma horskými Kromě toho sem patří 11 pluků kozáckých pluk dragounů s dvěma neb třemi bateriem koňskými. Vezme-li se do počtu úbytek, způsoben bitvami a nemocemí, vyjde, že pod přímým ve- lením gen. Kuropatkina stojí v poli 100.000 m pěchoty, 3000 zákopníků, 10.000 kozáků a 311 polntchi děl,.
Japonec Steaselj Ljao Vladivostok kozák
13 article
Jestliže, jak se podobá, čásť sibiřskéh vojska ještě nestihla do Mukdenu, může se po- čítati, ze Kuropatkin má u sebe 94.000 bodáků a šavli a 263 polních děl. Zdá se, že gen. Stesselj v Port Arturu m při sobě vojska mnohem vice, než se dosu myslilo. Musí míti skutečně 33 praporů. To br po odečtu ztrát u Kinčou čínilo kolem 28.000 m. s 56 kusy polními a 400 děly oblehacími. Ná- mořníků pak je v Port Arturu 10.000. Co se tkne gen. Lineviče ve Vladivostoku, má při sobě pouze 8 divisí a něco zákopníko dohromady 12—15.000 mužů. Prvé vážné posily, které Kuropatkin obd žeti může ze západu, jsou sbory 10. a 17. které jsou již na cesté na dálný východ. Rozka mobilisovati 17. sbor byl dán 8. května. Sbo fento obsahuje 3. a 35. divisi pěchoty, při každé divisi je 6 baterif, nad to 2. brigádu jízdy. Vojska toholo je na 30.000 m. Tato udání jsou vzata z »Timesů«, o nichž je známo, ze Rusku nenaddržují.
Artur m 10.000 Kuropatkin Rozek Mukden Vladivostok dálný východ Timesy
14 article
Japonci v Evropě. Blíži se den odchodu ruského baltickéh loďstva na dálný Východ. Čím blíže je ten den lim více v Petrohradě a Kronštatě uvažují o ne- snázích a nebazpečích, s klerými loďstvo může potkati se cestou Aesnáze mohou vzejíti hlavn ze starostí, aby lodstvo bylo dostatečně opatřeno uhlím. Nebezpečí pak mohlo by nastati, kdyby baltické loďstvo bylo na cestě přepadeno nepří telem, jenž je mistrem úkladu, a kdyby do něho pustil miny. Předpoložení toto potvrzuje se tím, že mnoho Japonců mešká právě na Skandinavském ostrově a pode- zřele si tam vedou. Švédové přijali své žlutě hosty nejlaskavěji, avšak švédské námořní ministerstvo nevyhovělo jich prosbě a nepustilo je na botnické loďstvo, tak zv. »šcherné«, na němž chtěli, jak udávali, studovati švédské ná- mořnictví. Asi měsíc tomu, bylo ruské vládě doneseno, že japonské minonosky skrý- vají se ve švédských šcherách. Samo sebou se rozumí, že japonské minonosky mohou se skrývati ve švédských šcherách jen v tom případě, dodává-li jim Anglie uhlí, t. j. posíláli na místo jejich tajemné stojanky své uhelné lodi. Ale minový útok mohou na válečné loďstvo prověsti ne pouze minonosky. nýbrž také obyčejné parníky, na kterých mohou být postaveny podvodní i nadvodní apparáty. Promlouvaje o nebezpečích, která moho baltické loďstvo na cestě potkati, kapitán Boljšev v »Kollině« praví, že baltické loďstvo nesmí žádný parník pustiti k sobě na minový výstřel. Aby nevznikla nedorozumění, kdyby ruské vá- lečné loďstvo po cestě zastavovalo pokojné ob- chodní lodi cizích států, a snad svých přátel, baltické loďstvo vybere si dráhu, kudy obchodní lodi obyčejně nejezdívají.
Japonec Švéda Evropa dálný východ Petrohrad Anglie
15 article
Kapitán Boljšev myslí, že Rusy Japoncům zrazují nejen Číňané, nýbrž i Evropané. Proto baltické loďstvo bude musit být na své plavbě neúnavně bdělé, zvláště tam, kde popluje mo- řem úzkým, na obou březích obydleným, jako Rudě. Tam bude ruských zrádců nejvíce. Na širém moři kude třeba v noci plouti bez osvět- lení, úplně potmě, neboť osvětlením by lo dstvo na sebe upozorňovalo. Od baltického lodstva Japonci očekávají, že zadá poslední ránu loďstvu jejich. Jim není divu, že činí všecko možné, aby odvrátili o sebe zkázu. Ale diviti se jest bezcharakternosti a podlosti Evropanů, kteří se jim ke zrádným službám propůjčují. Kdo zrádce do svých služeb získal, tím neopovrhujeme, ale zrádcem. Po bitvě u Vafangou. Gen. Štakelberk telegrafoval Kuropatkinu Kuropatkin caru Nepřítel nehnul se z Vafangou ku předu. Máme zprávy, že jeho vojska ubytovávají se na linii Vafangou-Fučžou. Po dvoudenním bojia dvou únavných nočních přechodech po neschůd- ných horských cestách vojska si mohla oddech- nouti. Nálada ducha velmi bodrá. Přesných dat o ztrátách ještě jsme nemohli sebrat. Určitě možno udati pouze o následujících částech v plucích východosibiřské střelecké divise napo- čítáno ubitých důstojníků 15, raněných 49, ne- zvěstných 12, mužův ubito 386, raněno 992, nezvěstných mužů 568. V pluku 33., 35. a 36 ubito: důstojník 1, mužů 120, raněno důstoj- níků 19, mužů 604, nezvěstných. m. 96. V 1. dělostřelecké brigádě ubyto důstojníků 10, muži 103. v 9. dělostrelecké brigádé ubyt důstojntk
Rus Japonec Číňan Evropan Jim Štakelberk Kuropatkin VafangaFučzat
16 article
1, mužů 25, v tobolském pluku ubito: důstoj- ník 1, muži 3, raněno: důstojník 1, mužů 40. nezvěstní 3, v moršanském pluku raněno dů- stojníků 6, mužů ubito 11, raněno 131, ne- zvěstných 8. K tomu, že Japonci za Štakelberkem se zastavili, dlužno dodati, že Kuro k ustoupil ze Sajmadzy a Fynch v an- čenu i z několika bodů severně od. Fynchvančenu. Začatý pohyb k Da- linskému sedlu se zastavil, ale zpozorován po- hyb dosti značných japonských sil směrem na Sjujan Hajěžou nebo Sjujan Dašičao. Po bitvě u Vafangou objevily se příznaky, že Japonci připravují ze Sjujanu nástup po třech cestách: na Hajčen, k stanici Dašičao a na Hajěžou. Ruské oddily v posledních dnech zdr- žovaly postup nepřítelův, při čemž ubito a ra- něno jim 10 mužův a zajati: podporučík Na- zarov a 3 kozáci.
Japonec Kura Dašičao Dašičao
17 article
Orgán gen. Kuropatkina. Jak známo, gen. Kuropatkin založilv Ljaojsně list, nazvaný »Věstník mandžurské armády«, jehož účelem je podávati armádě přesné a pravdivé zprávy a tím odvrátiti vzni- kání výmyslů a pověstí. List rozesllá se všem částem armády polní nebo létací poštou. Tiskárna a redakce umístěny jsou ve vagonech a budou se pohybovati zároveň s armádou. Věstník vycházi třikráte za týden. Dosud vyšlo 6 čísel. Vydáno vyzvání ku předplaceni, jež obnáší 6 rublů na půl roku pro Mandžurii, pro celé asijské i evropské Rusko, i pro cizinu. Věstník má v Ljaojaně ohromný úspěch. Píšou do něho i důstojníci, i váleční zpravodajové. Redaktortm jmenován zpravodaj Jančevecký. Asijská sveřepost. Když jsme po prvé četli, že Japonci do- bíjeli raněné Rusy a zohavovali trupy padlých, nechtělo se nám věřiti. Tolik pěkného jsme slyšeli o Japoncích, že jsme je respektovali i jako nepřátele slovanského národa. Bohužel zpráva se potvrzuje, cizí vojenští zástupci jsou svědci toho. Vojenský interpret »Nového Vremene« vy- světluje to tím, že Japonci nyní odhazují škra- bošku a ukazují svůj pravý žlutý charakter. Žlutá raga je nemilosrdná, lstivá a sveřepá. Již u Kinčou Japonci dobíjeli raněné Rusy. Bliží se každým dnem více Číňanům a Číňané jim. Čiňané dělají na bojištích » hyeny«. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4. ).
Kuropatkin Jančevecký Japonec Rus Číňan Rusko
18 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 23. června. (Vlašská uni v e sita.) Novou versi o zřízeni „samostatnýchí vlašských kursů při právnické fakultě inšprucké podává vídeňský dopisovatel „Pester Lloydu“ Dle jeho zprávy neběží prý o zřízení zvláštn nové fakulty, nýbrž jen o to, aby vlaští professoř i studenti tvořili z vláštní oddělení tamní právnické fakulty. Vlašským professorům má se přiznati právo, voliti si svého děkana a konati své porady neodvísle od professorů fakulty ně- mecké. Avšak loto vlašské oddělení má zůstati integrující součástkou celé university a také pro- moce vlašských posluchačů mají se díti na uni- versitě jako takové. Také prostorově nemají býti vlašské kursy odděleny od německé university, nýbrž mají s ní zůstati spojeny. Nové zařízení má vejíti v život příštím říjnem, povede-li k cíli výjednávání, zahájené s inšpruckými německými i vlašskými professory. Provedeno má býti pouhým ministerským nařízením. Ne- povede-li jednání k cíli, zůstane vše při starém. Vzhledem k těmto úmyslům rakouské vlády pisatel poznamenává: „Skutečně se zdá, žev Rakousku ve všech oborech, v politickém, kul- turním i hospodářském jest dnes už možná na- nejvýše koexistence, trvání národů vedle sehe, ale nikoli kooperace, společná čin- nost. Ve správě, při vyučování, v zemských školních radách, v průmyslové produkci i v země- dělských radách, při bankách a spořitelnách, všudo se pozoruje itio in partes — odlučováni dle národností. Národnosti a strany nemohou už žíti pospolu a proto se snaží aspoň žiti vedle sebe.“ Tento stesk „Pester Lloydu“ jest opráv- něn, alo třeba také dodati, jaká jest jeho příčina.
Lloyd Praha Rakousko tamní právnický
19 article
Němci rakouští nemohou neb nechtějí pochopiti. že neněmečtí národové rakouští dávno už od- rostli dětským kalhotkám a proto Němci nemaji úž práva hráti si nad nimi na mentory s metlou v ruce. Jakmile by Němci uznali jento fakt a svolili žíti s ostatními rakouskými národy jako rovní s rovnými, odpadla by ihned příčina stesku „P. L.“ a všichni národové rakouští rádi by s opět sešli i při společné práci. V Praze, 23. června. (Samo s t at ne celní území uherské.) Bývalý předseda uherské strany lidově, hr. Jan Zichy, podával v ponděli zprávu svým voličům v Šoproni. Ospravedlnil své ustoupení z předsednictva li- dové strany obstrukcí, která nalezla hojnost pří- vrženců i mezi členy lidové strany, kdežlo on sám jest proti všeliké obstrukci. Jinak bude i nadále hájiti práv národa maďarského; ovšem nepropůjčí se k hájení takových požadavků, jako jest maďarské velení ve vojsku aneb samostatné celní území uherské. Dokud Uhry nemají svého vlastního silného průmyslu a při odbytu svých plodin jsou odkázány hlavně na cizinu, nemůže býti ani řeči o samostatném celním území. Z Pešti, 22. června. (Dementi.) Vládní listy prohlašují za smyšlenku zprávu, že ministr spravedlnosti dr. Plosz hodlä podati demissi proto, že nastala mezi ním a ostatními členy ka binetu různost mínění v otázce vojenského trest- ního řízení aneb z jakýchkoli jiných důvodů. Ze Záhřeba, 20. června. (O s o b n změny.) »Obzor« dovídá se prý se strany spolehlivé, že mínistr za Chorvatsko, Ervin Cseh v brzku odstoüpí a na jeho místo bud povolán dosavadní vrchní zupan varaždinský, br.
Němec P L Zich Uher Plosz Cseh Praha Šoproň Pešť Záhřeb Chorvatsko
20 article
V drobném prodeji: canni čéslo o sobě sdpsladní . Ve flialkách na voskov anní čul. sdpolední Insera ty platí se ho t ov ě napřed. Předplaconí a ineerty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redlskce, tiskárna a gzpedice „Národnich Listů“. Bužopisy se novraceji
21 article
Rubido-Zichy. Přičinou demisse jest prý nepo- chopitelné jednání Csehovo při poradách krale- vinských deputaci, v nichž nejenom nedbal zájmů chorvatských, nýbrž naopak podporoval požadavky maďarské deputace proti Chorvatům, takže vzbudil proti sobě nevůli netoliko v oppo- sici, nýbrž i ve vládní straně chorvatské. Vy- pravuje se, že sám bán hr. Pejačevič trvá na demissi Csehově. Také pověsti o brzkém odstou- pení odborného přednosty pro osvětu, P avi če, opět se vyskytly, ač s jiné strany se tvrdi, že jeho demisse není ještě aktuálná. Ze Záhřeba, 20. června. (P otlačován projevů pro finanční samostat- nost.) Ve výroční schůzi záhřebské stolice učiněn byl návrh, aby se sněmu chorvatskému podala petice, by finanční vyrovnání s Uhrami, jak se na něm usnesly kralevinské deputace, zamítl. Vrchní župan Budisaolevič nepřipusti však tohoto návrhu, poněvadž prý vystupuje z mezi působnosti stoličního výboru. — Obecní zastupitelstvo v Delnici u Rěky rozpuštěno, protože projevilo souhlas s finanční samostat- ností Chorvatska. Také několik lidových schůzí, jež byly svolány na nejbližší dni a v nichž se- měla propagovati myšlenka finanční samostatnosti, bylo vládou zakázáno.
Zich Chorvat Pejačevič Csehův Rubido Záhřeb Uhry Delnice Rěky Chorvatsko
22 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. června.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. června. Rakousko-turecké zblížení. Zdejší vládní listy objasňují, jaký účel má vyznamenání císaře Františka Josefa nejvyšším řadem tureckým. »Nejde tu o pouhou zdvo- řilost«, praví »Pr. Ab.«, »nýbrž o to, a by zparalysován byl spolek Srbska s Bulhurskem«. Témuž listu se oznamuje ze Sofie jako přirozený následek toho, že turecko- bul- harská dohoda patří už minulosti. Za to bělehradský dopisovatel téhož orgánu svědči, že zbratření srbsko-bulharské jest den zá dnem upřímnější. Černá Hora, jak se samo sebou rozumí, nemůže scházeti tam, kde jde o jednotu slovanskou. Rozmnožení švýcarských vyslanectov. U spolkové rady švýcarské domáhají se švýcaršti průmyslníci, aby zřídila se nová vysla- nectva v Petrohradě a v Tokiu, obchodní kon- sulát v Madridě by přeměnil se v generálnía zřídil se nový konsulát ve Finsku. Návrhy tyto odůvodňovány jsou velikými obehodními zájmy Švýcarska ve zmíněných zemích. Spolková rada vzala je na vědomí a předloží je záhy stavovské a národní radě v Bernu. Bude-li proti navrho- vané změně ve švýcarské diplomacii podán pro- test, podepsaný nejméně 50.000 občany, musilo by se o ní rozhodnouti plebiscitem. Návrh na změnu ústavy v Bavorsku. V poslanecké sněmovně bavorské podal poslanec Memminger a soudruzi návrh, by se koruna požádala, aby dala souhlas ke změné ústavy v tom směru, že vladařství může přestati i za života krále duševně trvale chorého. Dle officiosních projevů bavorských jest však vylou- čeno, že by za života nynějšího vladaře návrh Memmingrův aneb jemu podobný se vůbeo provedl.
František Josef Aba Memminger Praha Srbsko Sofie Petrohrad Tokio Madrid Finsko Švýcarsko Bern Bavorsko
23 article
Demise bavorského ministra financí. Žádost bavorského ministra financí Riedla za propuštěnou byla princem vladařem, jak bylo předpovídáno, odmítnuta, což po výsledku poslední schůze sněmovny radů bylo očividným. Zevnější příčina k ministrově demisi byla celkem bez- významná, totiž jen zamítnutí nepatrného ber- ního zákona, pro něž zásadní finančně politické otázky nebyly rozhodujícími. Jednalo se pouze o dávku, jejíž výnos odhadoval se jen na půl millionu. Již dávno se však vědělo, že ve sně- movně radů jest většina, která staví se proti celé Riedlově finanční politice. Tato většina vy- nutila již před delsí dobou, že mínisterská rada usnesla se, že přikročí k reformě všeho bavor- ského systému berního. Členové zmíněné většiny, jež má veliký vliv, obávali se, že by povolení nového příjmu ministru financí mělo za následek seslabení ochoty ministerstva ke slibené reformě a proto berní předlohu zamítli, ač velká jich část s ní v podstatě souhlasila. Zamítnutí tudiž zname- nalo: Tomuto finančnímu systému a nynějšímu finančnímu ministru ani fenik.
Riedl Riedlův
24 article
Dosavadní berní systém bavorský v pravdš jest zastaralý. Tak na příklad obce nemají dle něho téměř žádných samestatných příjmů a hraditi musí vše z přirážek k daním státním, čímž se stává, že poplatníci daně z příjmů nesou u porovnání s jinými poplatníky přiliš nestejně velké břemeno. Ministr financi Riedel chyboval tímo, že zvláště staral se o rovnováhu rozpočtu a po- řádek ve finanční správě státní a že holdoval při tom nesprávné zásadě, bráti potřebné k tomu peníze, kde je mohl najíti. Proto vyslovení sa panské sněmovny proti jeho zmíněné předloza bylo srozumitelným protestem proti tomuto sv- stému a ministr Riedel vyvodil také z něho ne- zbytný důsledek a dal své křeslo koruně k disposici. Nebylali jeho žádost za propu- štěnou v nynějším okamžiku přincem- vladařem přijata, nemění se tím na věci nie, protože mi- nistr financí odstoupí jistě po skončení nyněj- šího zasedání sněmoven a reformu berního systému v Bavorsku přenechá svému nástupci. Posl. Millerand a řehole ve Francii. Při prudkých výpadech, které čínil socinl. posl. Millerand ve francouzské poslanecké
Riedel Posl Millerand Bavorsko Francie sněmovna