1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 24. června 1904.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. Histy
přodplácí se-
Praze v adnlnl
nrrti nl
s drojí čenáskon
kBi
nžní k
nks.: 2 K 0CR
nvnrk k i
drojí zíslnii
Praha
Combi
5
article
urecký poplach — v pražském
vládním listu!
Až překvapil před měsícem kde koho men-
zriký tón, jakým »náše ministr zahraničných
sležilostí, hr. Goluchowski, ve svém del
pěním výkladu napomína! Tureck
ty konečně již přestalo se vzpírat společn
Mormní akci rakousko-ruské v Makedonii, po
prované loyálně i Bulharskem i. Srbskem
Oišem, že brzy na to si týž pan Goluchowski
replšil rozřediti své kázání ujištěním, ž
rj dovolil si tak důtklivě domlouvat Torecku
a právem upřímného rádce a starého přítele.
Goluchowský
Torecko
Makedonie
Bulharsko
Srbsko
6
article
Však nicméně by se asi nikdo nebyl nadál,
jký podivuhodný obrat do čtyř neděl nadejd
1 poměru mězi Vídní a Cařihradem s jedné
nzi Vídni, Bulharskem a Srbskem s druh
Turecká diplomacie odjakživa byla liškou
podšita. Kde nemohla přeskočit, dovedla bu
mamenitě kličkovat, neho s hadí pružnost
podlézt. —
Zkrátka: za nedlouho po řeči Goluchowského
mzlétla se z Caříhradu do světa překvapují
nevina: kterak suítán v poslední květnový den
v vlastního vnuknuti na tom se ustanovil
poetíti panovníka rakouského nj
nššlm tureckým vyznamenáním : roku 1895
nloženým otomanským domácím řádem »Hane-
čn-Ali Osman«. Co znamená tento čin sultánův
to za ním vězí? tázal se všechen politick
nrět. Na to vídeňská »Polit. Korrespondenz« při-
Eusala 9. t. m. s oficiálním výkladem: N
mzhodujících místech tureckých přičítá s
nu neobyčejný význam politický. Má jím
bjti osvědčena důvěra sultanova k vysoce
v celém světě váženému panovníku rakousko-
therskému jako obhájci míru a jako mocnáři
sálu Turecku blahovolně nakloně-
nému, kterážto blahovůle jeví se na novo
om, že svou s Ruskem společně podniknutou
skcí reformní hledí Turecku prospěti. Z tohoto
čiau sultánova poznává se, kterak na Zlatém
nlu vážným, avšak upřímným slovům hr. Go-
luehowského bylo dobře porozuměno jako po-
diré přátelské domluvě, což se také ukáže při
dalsím provádění oprav v zájmu pořádku
kida na poloostrově balkánském podniknu-
lých. « —
Al Osman
Vídeň
Cařihrad
Bulharsko
Srbsko
Korrespondenz
Turecko
Rusko
7
article
Kdo chtěl, mohl tomu věřit. Ale brio
nnoho nevěřících mezi křesťany a ti troufali s
náhlé a okázalé to vyslání slavného po
seTstvaVüreckého s řädemí Ilanedan
AlOsmanským do Vídně vysvětliti poněku
prosničtčjšími pohnutkami.
Vděk rozumnému a vlasteneckému král
Petru srbskému podařilo se konečně způsobi
ve vzájemných poměrech mezi Srbskem, B-
harskem a Černou Horou blahý a zdatný obrat.
Na místě bývalého bejlí vzájemné řevnivosti vzkl-
čla konečně mezi těmito třemi pobalkánskými
sovanskými státy vzájemná přátelská dohoda, b
slvanská solidarita, které dán výráz nejprv
sdečnými, pobratimskými styky uvědomělýc
národův obou států Srbska i Bulharska a potom
vpšlovným setkáním se obou jejich panovníků,
huitete Ferdinanda bulharského s králem Petrem
srbským.
Ačkoliv toto konečné tak přir o z e n
shledání se tři spolu sousedících států slova-
škých, nejeví dosud žádného ostří ani proti Tu-
necku, ani proti Rakousku, nicméně zahlížejí n
sě plni podzíravosti i Turci, i Maďaři i Němci.
Salán turecký vyslal za cestujícím knízetem
bulharským zvláštního posla svého Munita pašu,
sby ho odvrátil od setkání se s králem srbským
a příměl za to k cestě do Cařihradu, kdež je
tčekávala rozevřená náruč mocného padišaha.
Ferdinand bulharský
Turek
Maďar
Němec
Vídeň
Srbsko
Bulharsko
Petr srbský
Rakousko
Cařihrad
8
article
Než bulharský Ferdinand nedal se zvábit, nýbr
dal skromnému Bělehradu přednost před nád-
lemým Cařihradem a — odtud to náhlé roz-
hužení se chytrého Osmana po Pešti a Vídni
Pledpokládal, že tam rovněž alliance Srbska
Černou Horou a Bulharskem neučiní miléh
dojmu a že tudiž opět jednou nadešla chvll
nácně příhodná pro zasetí pšenice turecké n
borním Dunaji.
Zdali se turecká diplomacie v počlech svých
uzhledem k Rakousko Úhersku zmýlí čili nie.
otom možno se dohádat z dnešn
nluvy rakousko-uherských officio-
sův, kteři — měsic po řeči hr. Goluchow-
ttého — šmahem ladi do turec ké
toniny proti Srbsku a Bulharsku,
vkládajíce již zcela nepokrytě pří
temnost řádového poselstva ture-
ekého ve Vidni jako zřejmou od-
pověď Turecka a — Rakousko-Uhe-
ika na sblížení srbskobulharské.
Zdejší úradní »Prager Abend-
blatt« dnes dělá neméně pěti telegramy
(z Vidně, Sefle a Bělehradu) orientální poplach
a sensaci nejinak, než jakobychom stáli n
prahu balkánské války! V telegramu
n Vidně vykládá význam přichodu a poří zení
hreckého poselstva ve Vídni. —
Vyličiv nevšední obřady a pocty, jakés
tu dály, nepokrytě rozhlašuje, že se jednalo
nanifestace, přesahující daleko pouh
1dvořilé obřady, že šlo o to, z pů s -
biti významnou protihru proti nejno
vijsimu okázalému setkání se krále Petr
sbského s kniželem Ferdinandem bulhan
skýmo. —
Následuje dopis ze Sofije, v ně m
se žaluje nejhrubším způsobe
na vládu bulharskou, jakoby se ch-
uala vůči Turecku hanebně a věrol o m n
podporujíc dále a stále v potaj
nakedonské povstalce, aby svým
sttentáty revolučními kazili r
form ní dilo Rakouska, Ruska a Turecka-
nlrnny
Ferdinand
Prager
sbský
bulhan
Bělehrad
Cařihrad
Pešť
Vídeň
Srbsko
Černá Hora
Bulharsko
Dunaj
Rakousko
Turecko
Rusko
9
article
»Až dusud bylo makedonskými revolučními
komity vydáno heslo: vyčkat, až ja k se budou
reformy provádět. Nyní však se odtud (ze
Sofie) poukazuje na marnost a nedostatečnost
reforem, což jest tolik — (a to tiskne »Prager
Abendblatt« turecky tlustým písmem) —
jakoby se vydalo heslo: Už by mohlo být toho
vyčkávání dost!
Po tomto neslýchaném štvaní proti B l
harsku, o jehož loválním chování se
přece ještě nedávno — 11. června — s ám
vládní uherský »Pester Llovd« vy-
dával svědectví pravdy, následuje výpočet bul-
harských vojenských opatření, udává se, jak
prý zejmena horlivě rozmnožuje Bulharsko svou
dělostřelbu horskou a rychlopalnou. —
Závěrek pak činí žluči plný dopis z Běle-
hradu o trojspolku srbsko-černohorsko-bulha-
ském, v němž varuje se Srbsko, aby »pamalovalo
na své rozhárané, vnitřní poměry politické, kt-
réž mu nedovolují naprosto luxus něj a k
zahraniční politiky ve větším
slohu, která by je mohla zavésti na dráhu
politiky dobrodružné.«
Zaznamenáváme tyto vysoce zábavné cviky
zdejšího místodržitelského lístku na napjatém
laně vysoké, krkolomné politiky, souhlasíce
s ním jen v tom: máli kterýkoli stá
moc chatrné a zle rozervané po
měry vnitřní, že nemá si dovolo-
vat luxus dobrodružných podniko
zahraničných. Nepotřebuje to být al
zrovna jen Srbsko
Prager
Llovd
Sofie
Bulharsko
Srbsko
Bělahrad
10
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 23. června. (Původní
telegram »Nár. Listů«.) »Novoje Vremja-
uveřejňuje úřadní zprávu o návratu
křižáků do Vladivostoku pozdě v noci
dne 7. června (20./6.). Přibylé loďstvo
poslalo do nemoenice devět raučných
vojáků. Tři muži během plavby ze-
mřeli. Byli s veškerými poctami po-
hřbeni v hlubině mořské. Ranění ná-
mořníci na lodi »Gromoboj« jsou v ne-
mocnici pečlivě ošetřováni. Omudesát
zajateň, obzvláště Angličané,
udali cenné podrobnosti. Byli potom
odvezeni vlakem pro ně připraveným
do vnitřního Ruska. Znjntí čínští ku-
Htově byliještě při plavbě vysazení na
prázdný japonský škunér, s nímž s
ruské loďstvo potkalo. Velitel ruské
torpédovky poslal po tomto škunéru
guvernéru v HIakodate lístek, v
kterémž se omlouvá, že mu nemůže
učiniti návštěvu. Kapitán anglický
vypovídal, že v Muroranu bylo nalo-
ženo mužstvo na 12 anglických lodí.
Telegram vyslaný z Dašičao vypo-
čítává naše ztráty na 2500 mužů.
Samotná divise generála Gern-
grossa ztratila 80 důstojníků.
Číňané oznamují, že na jihu od
Liaojanu vojska se utkala v několika
menších každodenních srážká ch.
Angličan
Htův
Číňan
Petrohrad
Vladivostok
Rusko
Muroran
Novoj Vremja
Gerngrosso
11
article
Němirovič Dančenko telegr-
fuje z Gajžova, že ruské levé křídlo
téměř již zvítězilo; Japonci opouštěli
zákopy, avšak vojáci ruští nechtěli
jíti ku předu, žádajíce, aby jim hrála
hudba (?). Ztráty obnášejí 3500 muž
a 127 důstojníků; mnozí, kteří počí-
táni již mezi ztracené, se navrátil
a vypovídali, že Japonci ošetřují, po-
kud jsou cizí zástupci přítomni, ruské
raněné vojíny, jakmile však s
cizí zástupei vzdálí, tu ra-
něné dobíjejí. Jedno oddělení
raněné na bojišti zabíjelo, jiné je po-
sílalo s čínským průvodem do ruského
tábora. Nepřítel upotřebil prapora
Červeného kříže, aby nás oklamai
a mohl změniti posici, Kuropat-
kin 7. června (20./6.) konal přehlídku
prvního armádního sboru. Rozděloval
svatojirské kříže a při tom pravil;
»Musíme s Japonci udělati konec, do-
kud se tak nestane, nemůže se nikdo
z nás domů navrátiti.« Vojsko odpo-
vědělo svému veliteli bouřlivý m
jásotem.
Korrespondent »Rusi« sděluje pak
k bitvě u Kaiču: K 6. hodině ranní
dne 20. června podařilo se Japoncům,
ruské levé křídlo obejíti. Sveden byl
krvavý boj, při němž největší účast
brala dělostřelba. Plukovník Cere-
patkin byl granátem usmrcen.
Pluk tobolských kozáků s
vyznamenal, zachrániv ru-
ské vozatajstvo úplně. Ku-
roki táhne přímo na Kuro-
patkinovu posici.
Z Londýna, 23. června. »Daily
Chronicle« sděluje, že Rusové, postu-
pujíce k jihu, utkali se včera s I. ja-
ponskou armádou. Měli přesilu, jsouce
podporováni kromě toho dělostře-
Němirovič Dančenko
Japonec
Rus
Kura
Londýn
Kaič
Daily Chronicle
12
article
NLIS
NLIS
lectvem Japonci hájili energieky své
posice, byli však zatlačeni.
V hlavním stanu gen. Kuropatkina.
Armáda ruská skládá se ze tří hlavních
skupin. Prvá, nejčetnější, je pod velením samého
Kuropatkina kolem jeho hlavního stanu v Ljao-
janu a drží linii Nučvan a Sajmadza. Oddilem
jejím je voj Šlakelberkův.
Druhá skupina jest obležena v Port Arluru
s generálem Steaseljem a třétí, pod gen. Line-
vičem, je ve Vladivostoku.
Po vyloučení částí, určených k ochraně z-
lezné dráhy a pod., hlavní armáda, t. j. sku-
pina prvá, obsahuje 63 prapory sibiřských střelců.
kteří tvoří divise 1., 2., 3., 5., 6. a 9. ; 16
práporů 10. a 17. armádního sboru, 48 pra-
porů sibiřské pěchoty, dohromady 127 praporů
s 41 bateriemi polními a dvěma horskými
Kromě toho sem patří 11 pluků kozáckých
pluk dragounů s dvěma neb třemi bateriem
koňskými.
Vezme-li se do počtu úbytek, způsoben
bitvami a nemocemí, vyjde, že pod přímým ve-
lením gen. Kuropatkina stojí v poli 100.000 m
pěchoty, 3000 zákopníků, 10.000 kozáků a 311
polntchi děl,.
Japonec
Steaselj
Ljao
Vladivostok
kozák
13
article
Jestliže, jak se podobá, čásť sibiřskéh
vojska ještě nestihla do Mukdenu, může se po-
čítati, ze Kuropatkin má u sebe 94.000 bodáků
a šavli a 263 polních děl.
Zdá se, že gen. Stesselj v Port Arturu m
při sobě vojska mnohem vice, než se dosu
myslilo. Musí míti skutečně 33 praporů. To br
po odečtu ztrát u Kinčou čínilo kolem 28.000 m.
s 56 kusy polními a 400 děly oblehacími. Ná-
mořníků pak je v Port Arturu 10.000.
Co se tkne gen. Lineviče ve Vladivostoku,
má při sobě pouze 8 divisí a něco zákopníko
dohromady 12—15.000 mužů.
Prvé vážné posily, které Kuropatkin obd
žeti může ze západu, jsou sbory 10. a 17.
které jsou již na cesté na dálný východ. Rozka
mobilisovati 17. sbor byl dán 8. května. Sbo
fento obsahuje 3. a 35. divisi pěchoty, při každé
divisi je 6 baterif, nad to 2. brigádu jízdy.
Vojska toholo je na 30.000 m.
Tato udání jsou vzata z »Timesů«, o nichž
je známo, ze Rusku nenaddržují.
Artur m
10.000
Kuropatkin
Rozek
Mukden
Vladivostok
dálný východ
Timesy
14
article
Japonci v Evropě.
Blíži se den odchodu ruského baltickéh
loďstva na dálný Východ. Čím blíže je ten den
lim více v Petrohradě a Kronštatě uvažují o ne-
snázích a nebazpečích, s klerými loďstvo může
potkati se cestou Aesnáze mohou vzejíti hlavn
ze starostí, aby lodstvo bylo dostatečně opatřeno
uhlím. Nebezpečí pak mohlo by nastati, kdyby
baltické loďstvo bylo na cestě přepadeno nepří
telem, jenž je mistrem úkladu, a kdyby do něho
pustil miny.
Předpoložení toto potvrzuje se tím, že
mnoho Japonců mešká právě na
Skandinavském ostrově a pode-
zřele si tam vedou. Švédové přijali své
žlutě hosty nejlaskavěji, avšak švédské námořní
ministerstvo nevyhovělo jich prosbě a nepustilo
je na botnické loďstvo, tak zv. »šcherné«, na
němž chtěli, jak udávali, studovati švédské ná-
mořnictví. Asi měsíc tomu, bylo ruské vládě
doneseno, že japonské minonosky skrý-
vají se ve švédských šcherách.
Samo sebou se rozumí, že japonské minonosky
mohou se skrývati ve švédských šcherách jen
v tom případě, dodává-li jim Anglie uhlí,
t. j. posíláli na místo jejich tajemné stojanky
své uhelné lodi. Ale minový útok mohou na
válečné loďstvo prověsti ne pouze minonosky.
nýbrž také obyčejné parníky, na kterých mohou
být postaveny podvodní i nadvodní apparáty.
Promlouvaje o nebezpečích, která moho
baltické loďstvo na cestě potkati, kapitán Boljšev
v »Kollině« praví, že baltické loďstvo nesmí
žádný parník pustiti k sobě na minový výstřel.
Aby nevznikla nedorozumění, kdyby ruské vá-
lečné loďstvo po cestě zastavovalo pokojné ob-
chodní lodi cizích států, a snad svých přátel,
baltické loďstvo vybere si dráhu, kudy obchodní
lodi obyčejně nejezdívají.
Japonec
Švéda
Evropa
dálný východ
Petrohrad
Anglie
15
article
Kapitán Boljšev myslí, že Rusy Japoncům
zrazují nejen Číňané, nýbrž i Evropané. Proto
baltické loďstvo bude musit být na své plavbě
neúnavně bdělé, zvláště tam, kde popluje mo-
řem úzkým, na obou březích obydleným, jako
Rudě. Tam bude ruských zrádců nejvíce. Na
širém moři kude třeba v noci plouti bez osvět-
lení, úplně potmě, neboť osvětlením by lo dstvo
na sebe upozorňovalo.
Od baltického lodstva Japonci očekávají,
že zadá poslední ránu loďstvu jejich. Jim není
divu, že činí všecko možné, aby odvrátili o
sebe zkázu. Ale diviti se jest bezcharakternosti
a podlosti Evropanů, kteří se jim ke zrádným
službám propůjčují. Kdo zrádce do svých služeb
získal, tím neopovrhujeme, ale zrádcem.
Po bitvě u Vafangou.
Gen. Štakelberk telegrafoval Kuropatkinu
Kuropatkin caru
Nepřítel nehnul se z Vafangou ku předu.
Máme zprávy, že jeho vojska ubytovávají se na
linii Vafangou-Fučžou. Po dvoudenním bojia
dvou únavných nočních přechodech po neschůd-
ných horských cestách vojska si mohla oddech-
nouti. Nálada ducha velmi bodrá. Přesných dat
o ztrátách ještě jsme nemohli sebrat. Určitě
možno udati pouze o následujících částech
v plucích východosibiřské střelecké divise napo-
čítáno ubitých důstojníků 15, raněných 49, ne-
zvěstných 12, mužův ubito 386, raněno 992,
nezvěstných mužů 568. V pluku 33., 35. a 36
ubito: důstojník 1, mužů 120, raněno důstoj-
níků 19, mužů 604, nezvěstných. m. 96. V 1.
dělostřelecké brigádě ubyto důstojníků 10, muži
103. v 9. dělostrelecké brigádé ubyt důstojntk
Rus
Japonec
Číňan
Evropan
Jim
Štakelberk
Kuropatkin
VafangaFučzat
16
article
1, mužů 25, v tobolském pluku ubito: důstoj-
ník 1, muži 3, raněno: důstojník 1, mužů 40.
nezvěstní 3, v moršanském pluku raněno dů-
stojníků 6, mužů ubito 11, raněno 131, ne-
zvěstných 8.
K tomu, že Japonci za Štakelberkem se
zastavili, dlužno dodati, že Kuro k
ustoupil ze Sajmadzy a Fynch v an-
čenu i z několika bodů severně
od. Fynchvančenu. Začatý pohyb k Da-
linskému sedlu se zastavil, ale zpozorován po-
hyb dosti značných japonských sil směrem na
Sjujan Hajěžou nebo Sjujan Dašičao.
Po bitvě u Vafangou objevily se příznaky,
že Japonci připravují ze Sjujanu nástup po třech
cestách: na Hajčen, k stanici Dašičao a na
Hajěžou. Ruské oddily v posledních dnech zdr-
žovaly postup nepřítelův, při čemž ubito a ra-
něno jim 10 mužův a zajati: podporučík Na-
zarov a 3 kozáci.
Japonec
Kura
Dašičao
Dašičao
17
article
Orgán gen. Kuropatkina.
Jak známo, gen. Kuropatkin založilv
Ljaojsně list, nazvaný »Věstník mandžurské
armády«, jehož účelem je podávati armádě
přesné a pravdivé zprávy a tím odvrátiti vzni-
kání výmyslů a pověstí. List rozesllá se všem
částem armády polní nebo létací poštou.
Tiskárna a redakce umístěny jsou ve vagonech
a budou se pohybovati zároveň s armádou.
Věstník vycházi třikráte za týden. Dosud vyšlo
6 čísel. Vydáno vyzvání ku předplaceni, jež
obnáší 6 rublů na půl roku pro Mandžurii, pro
celé asijské i evropské Rusko, i pro cizinu.
Věstník má v Ljaojaně ohromný úspěch. Píšou
do něho i důstojníci, i váleční zpravodajové.
Redaktortm jmenován zpravodaj Jančevecký.
Asijská sveřepost.
Když jsme po prvé četli, že Japonci do-
bíjeli raněné Rusy a zohavovali trupy padlých,
nechtělo se nám věřiti. Tolik pěkného jsme
slyšeli o Japoncích, že jsme je respektovali
i jako nepřátele slovanského národa. Bohužel
zpráva se potvrzuje, cizí vojenští zástupci jsou
svědci toho.
Vojenský interpret »Nového Vremene« vy-
světluje to tím, že Japonci nyní odhazují škra-
bošku a ukazují svůj pravý žlutý charakter.
Žlutá raga je nemilosrdná, lstivá a sveřepá. Již
u Kinčou Japonci dobíjeli raněné Rusy. Bliží
se každým dnem více Číňanům a Číňané jim.
Čiňané dělají na bojištích » hyeny«.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4. ).
Kuropatkin
Jančevecký
Japonec
Rus
Číňan
Rusko
18
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 23. června. (Vlašská uni v e
sita.) Novou versi o zřízeni „samostatnýchí
vlašských kursů při právnické fakultě inšprucké
podává vídeňský dopisovatel „Pester Lloydu“
Dle jeho zprávy neběží prý o zřízení zvláštn
nové fakulty, nýbrž jen o to, aby vlaští professoř
i studenti tvořili z vláštní oddělení tamní
právnické fakulty. Vlašským professorům má se
přiznati právo, voliti si svého děkana a konati
své porady neodvísle od professorů fakulty ně-
mecké. Avšak loto vlašské oddělení má zůstati
integrující součástkou celé university a také pro-
moce vlašských posluchačů mají se díti na uni-
versitě jako takové. Také prostorově nemají býti
vlašské kursy odděleny od německé university,
nýbrž mají s ní zůstati spojeny. Nové zařízení
má vejíti v život příštím říjnem, povede-li k cíli
výjednávání, zahájené s inšpruckými německými
i vlašskými professory. Provedeno má býti
pouhým ministerským nařízením. Ne-
povede-li jednání k cíli, zůstane vše při starém.
Vzhledem k těmto úmyslům rakouské vlády
pisatel poznamenává: „Skutečně se zdá, žev
Rakousku ve všech oborech, v politickém, kul-
turním i hospodářském jest dnes už možná na-
nejvýše koexistence, trvání národů vedle
sehe, ale nikoli kooperace, společná čin-
nost. Ve správě, při vyučování, v zemských
školních radách, v průmyslové produkci i v země-
dělských radách, při bankách a spořitelnách,
všudo se pozoruje itio in partes — odlučováni
dle národností. Národnosti a strany nemohou už
žíti pospolu a proto se snaží aspoň žiti vedle
sebe.“ Tento stesk „Pester Lloydu“ jest opráv-
něn, alo třeba také dodati, jaká jest jeho příčina.
Lloyd
Praha
Rakousko
tamní právnický
19
article
Němci rakouští nemohou neb nechtějí pochopiti.
že neněmečtí národové rakouští dávno už od-
rostli dětským kalhotkám a proto Němci nemaji
úž práva hráti si nad nimi na mentory s metlou
v ruce. Jakmile by Němci uznali jento fakt a
svolili žíti s ostatními rakouskými národy jako
rovní s rovnými, odpadla by ihned příčina stesku
„P. L.“ a všichni národové rakouští rádi by s
opět sešli i při společné práci.
V Praze, 23. června. (Samo s t at ne
celní území uherské.) Bývalý předseda
uherské strany lidově, hr. Jan Zichy, podával
v ponděli zprávu svým voličům v Šoproni.
Ospravedlnil své ustoupení z předsednictva li-
dové strany obstrukcí, která nalezla hojnost pří-
vrženců i mezi členy lidové strany, kdežlo on
sám jest proti všeliké obstrukci. Jinak bude
i nadále hájiti práv národa maďarského; ovšem
nepropůjčí se k hájení takových požadavků, jako
jest maďarské velení ve vojsku aneb samostatné
celní území uherské. Dokud Uhry nemají svého
vlastního silného průmyslu a při odbytu svých
plodin jsou odkázány hlavně na cizinu, nemůže
býti ani řeči o samostatném celním území.
Z Pešti, 22. června. (Dementi.) Vládní
listy prohlašují za smyšlenku zprávu, že ministr
spravedlnosti dr. Plosz hodlä podati demissi
proto, že nastala mezi ním a ostatními členy ka
binetu různost mínění v otázce vojenského trest-
ního řízení aneb z jakýchkoli jiných důvodů.
Ze Záhřeba, 20. června. (O s o b n
změny.) »Obzor« dovídá se prý se strany
spolehlivé, že mínistr za Chorvatsko, Ervin
Cseh v brzku odstoüpí a na jeho místo bud
povolán dosavadní vrchní zupan varaždinský, br.
Němec
P L
Zich
Uher
Plosz
Cseh
Praha
Šoproň
Pešť
Záhřeb
Chorvatsko
20
article
V drobném prodeji:
canni čéslo o sobě
sdpsladní .
Ve flialkách na voskov
anní čul.
sdpolední
Insera ty
platí se ho t ov ě napřed.
Předplaconí a ineerty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redlskce,
tiskárna a gzpedice „Národnich Listů“.
Bužopisy se novraceji
21
article
Rubido-Zichy. Přičinou demisse jest prý nepo-
chopitelné jednání Csehovo při poradách krale-
vinských deputaci, v nichž nejenom nedbal
zájmů chorvatských, nýbrž naopak podporoval
požadavky maďarské deputace proti Chorvatům,
takže vzbudil proti sobě nevůli netoliko v oppo-
sici, nýbrž i ve vládní straně chorvatské. Vy-
pravuje se, že sám bán hr. Pejačevič trvá na
demissi Csehově. Také pověsti o brzkém odstou-
pení odborného přednosty pro osvětu, P avi če,
opět se vyskytly, ač s jiné strany se tvrdi, že
jeho demisse není ještě aktuálná.
Ze Záhřeba, 20. června. (P otlačován
projevů pro finanční samostat-
nost.) Ve výroční schůzi záhřebské stolice
učiněn byl návrh, aby se sněmu chorvatskému
podala petice, by finanční vyrovnání s Uhrami,
jak se na něm usnesly kralevinské deputace,
zamítl. Vrchní župan Budisaolevič nepřipusti
však tohoto návrhu, poněvadž prý vystupuje
z mezi působnosti stoličního výboru. — Obecní
zastupitelstvo v Delnici u Rěky rozpuštěno,
protože projevilo souhlas s finanční samostat-
ností Chorvatska. Také několik lidových schůzí,
jež byly svolány na nejbližší dni a v nichž se-
měla propagovati myšlenka finanční samostatnosti,
bylo vládou zakázáno.
Zich
Chorvat
Pejačevič
Csehův
Rubido
Záhřeb
Uhry
Delnice
Rěky
Chorvatsko
22
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. června.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. června.
Rakousko-turecké zblížení.
Zdejší vládní listy objasňují, jaký účel má
vyznamenání císaře Františka Josefa nejvyšším
řadem tureckým. »Nejde tu o pouhou zdvo-
řilost«, praví »Pr. Ab.«, »nýbrž o to, a by
zparalysován byl spolek Srbska
s Bulhurskem«.
Témuž listu se oznamuje ze Sofie jako
přirozený následek toho, že turecko- bul-
harská dohoda patří už minulosti.
Za to bělehradský dopisovatel téhož orgánu
svědči, že zbratření srbsko-bulharské jest den
zá dnem upřímnější. Černá Hora, jak se
samo sebou rozumí, nemůže scházeti tam, kde
jde o jednotu slovanskou.
Rozmnožení švýcarských vyslanectov.
U spolkové rady švýcarské domáhají se
švýcaršti průmyslníci, aby zřídila se nová vysla-
nectva v Petrohradě a v Tokiu, obchodní kon-
sulát v Madridě by přeměnil se v generálnía
zřídil se nový konsulát ve Finsku. Návrhy tyto
odůvodňovány jsou velikými obehodními zájmy
Švýcarska ve zmíněných zemích. Spolková rada
vzala je na vědomí a předloží je záhy stavovské
a národní radě v Bernu. Bude-li proti navrho-
vané změně ve švýcarské diplomacii podán pro-
test, podepsaný nejméně 50.000 občany, musilo
by se o ní rozhodnouti plebiscitem.
Návrh na změnu ústavy v Bavorsku.
V poslanecké sněmovně bavorské podal
poslanec Memminger a soudruzi návrh, by
se koruna požádala, aby dala souhlas ke změné
ústavy v tom směru, že vladařství může přestati
i za života krále duševně trvale chorého. Dle
officiosních projevů bavorských jest však vylou-
čeno, že by za života nynějšího vladaře návrh
Memmingrův aneb jemu podobný se vůbeo
provedl.
František Josef
Aba
Memminger
Praha
Srbsko
Sofie
Petrohrad
Tokio
Madrid
Finsko
Švýcarsko
Bern
Bavorsko
23
article
Demise bavorského ministra financí.
Žádost bavorského ministra financí Riedla
za propuštěnou byla princem vladařem, jak bylo
předpovídáno, odmítnuta, což po výsledku poslední
schůze sněmovny radů bylo očividným. Zevnější
příčina k ministrově demisi byla celkem bez-
významná, totiž jen zamítnutí nepatrného ber-
ního zákona, pro něž zásadní finančně politické
otázky nebyly rozhodujícími. Jednalo se pouze
o dávku, jejíž výnos odhadoval se jen na půl
millionu. Již dávno se však vědělo, že ve sně-
movně radů jest většina, která staví se proti
celé Riedlově finanční politice. Tato většina vy-
nutila již před delsí dobou, že mínisterská rada
usnesla se, že přikročí k reformě všeho bavor-
ského systému berního.
Členové zmíněné většiny, jež má veliký
vliv, obávali se, že by povolení nového příjmu
ministru financí mělo za následek seslabení
ochoty ministerstva ke slibené reformě a proto
berní předlohu zamítli, ač velká jich část s ní
v podstatě souhlasila. Zamítnutí tudiž zname-
nalo: Tomuto finančnímu systému a nynějšímu
finančnímu ministru ani fenik.
Riedl
Riedlův
24
article
Dosavadní berní systém bavorský v pravdš
jest zastaralý. Tak na příklad obce nemají dle
něho téměř žádných samestatných příjmů a
hraditi musí vše z přirážek k daním státním,
čímž se stává, že poplatníci daně z příjmů
nesou u porovnání s jinými poplatníky přiliš
nestejně velké břemeno.
Ministr financi Riedel chyboval tímo, že
zvláště staral se o rovnováhu rozpočtu a po-
řádek ve finanční správě státní a že holdoval
při tom nesprávné zásadě, bráti potřebné k tomu
peníze, kde je mohl najíti. Proto vyslovení sa
panské sněmovny proti jeho zmíněné předloza
bylo srozumitelným protestem proti tomuto sv-
stému a ministr Riedel vyvodil také z něho ne-
zbytný důsledek a dal své křeslo koruně
k disposici. Nebylali jeho žádost za propu-
štěnou v nynějším okamžiku přincem- vladařem
přijata, nemění se tím na věci nie, protože mi-
nistr financí odstoupí jistě po skončení nyněj-
šího zasedání sněmoven a reformu berního
systému v Bavorsku přenechá svému nástupci.
Posl. Millerand a řehole ve Francii.
Při prudkých výpadech, které čínil socinl.
posl. Millerand ve francouzské poslanecké
Riedel
Posl
Millerand
Bavorsko
Francie
sněmovna