1
masthead
22. ledna 1901.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Pro státní nezbytnosti se v nich nebudeme
rozohňovati. Nejlépe bylo by, kdybychomsi
mohli dáti každé povolení zaplatiti národními
koncessemi. Avšak k tomu nedojde, poně-
vadž je dosti stran, které se tlačí k povo-
lení rekrutův a daní. V příčině nezbytnost
pro lid však nezaložíme rukou v klín a uve-
deme na přetřes hlavně věci dvě: 1. něme-
cký státní jazyk, 2. revisi vyrovnání.
Strany německo pokroková a německo-
lidová vyhýbaly se dosud otázce (vyrovnání
s Uhrami, aktivovaného § 14., protože ne-
chtěly předem prozrazovati své chování
Avšak s bývalým ministrem Bärnreithrem
měl pan Körber rozmluvu a záhy potom
onen pokládal záhodným, ke svým voličům
— je jich, tuším, 12 — promluviti.
Jeho řeč byla dlouhatánskou a zdlou-
havou snůškou frásí. Avšak jedno jádro by
v ní bylo: tak zvaná Bärenreithrova for-
mule. Dle ní má se parlament vzdáti práva.
uděliti indemnitu pro všecka nařízení, vy-
daná § 14. a vládě uložit, aby zahájila nové
jednání s Uhrami za příčinou lepších vyrov-
nacích smluv. Parlament však nesmí se
vzdáti práva na tuto indemnitu, poněvadz
má povinnost zkoušeti výnosy vydané § 14
Kdyby se parlament této povinnosti vzdal,
zůstanou všecky škody rakousko-uherského
vyrovnání nedotčeny. Celá řada politiků byl
zvána k dru. Körbrovi, jenž s nimi rokoval
o této formuli. Nyní zná také naše mínění
které je rozhodně zamítavé. Při této příleži-
tosti musím prohlásiti lichými zprávy, jako
bych byl býval pozván k ministr- presidentovi,
ale že jsem nepřišel. Nebyl jsem zván
nebyl jsem tudíž nucen pozvánku odmít-
nouti. Náš poměr k vládě bude dle toho.
jak se vláda zachová k našim požadavkům.
Bärnreithr
Körber
Körbr
Uhry
Bärenreithrův fórummul
6
article
Že, jako dosud, také nadále potíráme židovský
vliv, jako vliv klerikální, jest samozřejmo.
Naším válečným heslem zůstává »Pryč o
židů« a »Pryč od Říma«,
Poslanec Pacher podával zprávu o
německo-radikálních posicích v královstv
českém. Pravil: »Všude v Čechách myslíse
jen na zemské volby a na volby obecní.
Dnes již měli by četní poslanci na zemském
sněmu, kteří při volbách do říšské rady pro-
padli, vzdáti se svých mandátů na zemském
sněmu. Také při obecních volbách musíme
zasaditi německo liberální straně smrtelnou
ránu. Tato strana záleží vlastně jen z purk-
mistrů, městských radních, okresních sta-
rostů, spořitelních ředitelův a boháčů, kteř
shánějí bezohledným tlakem a nestoudnými
rejdy hlasy pro židovsko-liberální kandidáty.
Také tu musí se učiniti průlom. Spolek naš
bude k tomu platně působiti.«
Dr. Bodirsky podával konečně referát
o poměrech na Moravě a ve Slezsku a do-
spěl k výsledku, že v obou jmenovaných
zemích je třeba úplné rozluky německých
radikálův od strany německo lidové.
Pacher
doktor
Bodirsky
Řím
Čechy
Morava
Slezsko
7
article
Před říšskou radou.
m. Z Lince, 21. ledna. »Linze
Volksblatt« přináší od poslance katolické
strany lidové tuto úvahu: »Nejsme pro to.
aby ihned při svolání sněmovny byl učiněn po-
kus obnoviti starou majoritu v dřívějším
jejím složení. Přejeme si spíše, aby na pra-
vici i levici nalezl se dostatečný počet
poslanců, kteří by v první řadě se zasazo-
vali o dělnost sněmovny. Takové zprostřed
kovací majority si přejeme a považujemeji
za jedinou možnost, aby nastaly zase spořá-
dané parlamentní poměry. Postavení katolické
lidové strany jest za takových poměrů dáno
samo sebou. Použije všech prostředků, aby
zamezila obstrukci a bude podporovat
všecky snahy pro dělnost sněmovny. Kato-
lická lidová strana bude se nalézati po boku
těch, kteří chtějí zachovati ústavu a zamezit
absolutismus.«
Volksblatt
Kato
8
article
Gruseha proti hnutí »Pryč od
Říma«.
c. Z Vídně, 21. ledna. Spolek pro
stavbu kostelů ve Vídni, jehož protektorem
je císař a předsedou kardinál Gruscha, mě
včera valnou hromadu, ve které mluvil kar
dinál Gruscha proti hnutí »Pryč od Říma-.
Pravil: Žádáme revisí církevně politických
zákonů v Rakousku. Jako vrchní pastýř
vznáším prosbu k činitelům, kteří jsou po-
vinni a zavázáni, aby nám pomáhali stavěti
kostely. Nejedná se tu zajisté pouze o hnutí
»Pryč od Říma a papeže«, nýbrž také o hnuti
»Pryč od Krista a od křeťanství, pryč od
státu a panovníka!« Tak to žádají šiřitele
hnutí »Pryč od Říma«. K tomu nepatří pouze
mužové jiných vyznání, nýbrž také odpadl
kněží katoličtí.«
Kathrein — Ebenkoch.
Z Vídně, 21. ledna. Dr. Kathrein
meškal včera v Linci, kde radil se s čet
nými poslanci, také s drem. Ebenhochem
Večer se vrátil do Vídně. Byl snad pan dr
Kathrein v hornorakouském hlavním městě
na potaz u svého bývalého kollegy, by se
s ním uradil, máli přijati po případě pre-
sidium poslanecké sněmovny, kdyby kandi-
datura páně Attemsova narazila na přiro-
zený, nezbytný a nepřekonatelný odpor?
Grusch
Krist
doktor
Kathrein
Attemsův
Řím
Vídeň
Rakousko
Linec
poslanecký sněmovna
9
article
Šuklje.
Z Vídně, 21. ledna. Dvorní rada
Suklje, ředitel c. k. knihoskladu, odešel
na odpočinek. Opustí v sobotu Vídeň a pře-
stěhuje se trvale na svůj stateček poblíže
Nového Města krajinského. Vzdal se činnosti
své, ztrativ před několika dny jediného na-
dějného syna, právníka, který ve věku 26 le
zemřel zánětem plic.
Tajný výnos školský.
Z Vídně, 21. ledna. »W. Allg. Ztg.«
píše: »Ministerstvo vyučování nebylo uvědo-
měno o úmyslu dolnorakouské zemské
školní rady, vydati tajný výnos proti styku
žáků středních škol s posluchači škol vyso-
kých. Dolnorakouská školní rada učinila
toto opatření na svůj vrub. Ani když již
výnos ten byl intimován ředitelům středních
škol, ničeho ministerstvu vyučování o tom
nesdělila.«
Vilém II. a sociální politika.
n. Z Berlína, 21. ledna. »Vorwärts-
otiskuje jeden dopis Brecha, tajemníka
ústředního svazu německých průmyslníků
z něhož vysvítá, že Brefeld, jenž nahradi
šl. Berlepsche, přítele sociálních oprav,
v úřadě ministra obchodu, byl vlastně kan-
didátem zmíněného svazu. Brefeld netajil
prý se míněním, že pro dělníky dost prý se
už stalo a že stesky jejich na smutné po-
měry jsou »nepřístojností«. Také Vilém I
jest prý nůzoru toho. »Vorwärts
soudí z toho, že nebude pokračováno v so
ciální politice na prospěch dělníků a hrozí
za to Brefeldovi, že bude brzy způsoben
pád jeho.
W Allg
Vilém
Brefeld
Vídeň
Nový město
Berlín
Suklje
Vorwärts
10
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 21. ledna. (C.-B.) Říšský
ministr financi Kallay vrátil se z Pešt
do Vídně.
Ministr vojenství bar. Krřegha mm e
odjel do Pešti. Stav honvedského ministr
bar. Fejervara jest uspokojivý. Teplota
37 2, tepů 72. Meteorismus trochu povolil.
Nemocný přijímá dost potravy.
Arcikníže František Ferdi
nand přijal dopoledne v audienci bavor
ského plukovníka Kocha, důstojnické depu
tace 7. hulánského pluku s pl. Janochem
6. pluku sborového dělostřelectva pod pl
Scholeyem a večer pozval je na hostinu.
Rumunský ministr- president Kar p odje
do Bukurešti.
Dvorní ples, jenž se měl konat
22. t. m., jest odřeknut za příčinou těžkého
onemocnění anglické královny.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 21. ledna. (C.-B.) Posla
necká sněmovna rokovala dále o roz
počtu ministerstva vnitra.
Posl. Szolay vyslovil se proti před
Posl. Polonyi považuje za nejdůleži
tější část kudoucí sněmovní opravy zabez
pečené zastoupení menšin volebních okresů.
Posl. Berzeviczy přimlouval se z
zmenšení břemen, jež vznikají Pešti z opa
třování státní správy.
M.p. Szell odvětil, že nelze sprostiu
Pešt tohoto břemena, neboť venkovská města
mají je také. Věc uspořádá se při správní
reformě. Finanční stav města Pešti není ne-
uspokojivý, třeba nebyl tak příznivý jako
dříve. Peštský úvěr je neporušený.
Na výtku, že místní deputace nepřivítala
nového hlavního župana maďarsky, prohlási
ministr-president, že toto právo nelze nikomu
odejmouti. (Všeobecná pochvala.)
Příšti schůze bude zejtra.
Kallay
Ferdi
Koch
Janoch
Kara p
Posl
Szell
Vídeň
Peštátný
Pešť
Bukurešť
taka 7
Scholey
12
article
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 21. ledna. (C. B.) Sněmovna
rokovala dále o spolkovém zákoně
řeholích.
Hr. de Mun odmítal nařčení referenta
Trouillota proti řeholím a pojednával o stat-
cích »mrtvé ruky«. Popíral správnost listin
jež vláda uveřejnila, dle nichž duchovenské
statky mají cenu 1 milliardy fr., a tvrdil, že
velká část statků není majetkem řeholí. Tyto
mají jmění — počítá li se i majetek řehol
státem uznaných — jen asi 435 mill. franků
Vyčítá m.-p. Waldeck-Rousseauovi, že po
volil štvaní socialistův a stěžuje si na příkré
vývody zpravodajovy.
Připomíná služby, jež řehole prokázaly
Francii na dalekém východě a vyzývá
přátele svobody, aby zamítli předlohu. (po-
chvala v pravo.)
M.p. Waldeck Rousseau odpo
vídá, že účelem předlohy je, zabezpečiti ob
čanské společnosti nepopíratelnou převahu
Vláda soudí, že třeba předlohu přijmouti
Ministr-president uvažoval dále zásady a
účelnost předlohy. Jeť ustanovena pro všecka
sdružení, obsahuje všecky korporace, jež
zákon uznává a všecky, jež budou příšte
uznány. Konečně prohlašuje, že církev není
ohrožena. Vláda chce jen, aby tato předloha
zabezpečila mír a pravidelný vývoj zákon-
ných institucí. (Hlučná pochvala.)
Sněmovna usnesla se 298 proti 226
hlasům, aby řeč ministr presidentova byla
veřejně vyvěšena, čímž byla schůze ukon-
čena.
Mun
Rousseau
Waldeck Rousseau
Paříž
Hradec
Waldeck
Francie
13
article
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 21. ledna. (C.-B.) Říšský
sněm pokračoval v sociálně-politick
debatě při rozpočtové položce »Státní ta-
jemník vnitra«.
Posl. Pens zmínil se o včera ve »Vor-
wärtsu« uveřejněném listě Bierkově z ústřed-
ního spolku průmyslníků komerčnímu radovi
bavorskému Hasslerovi o postavení tohote
spolku k býv. pruskému ministru obchodu
Berlepschovi a nynějšímu ministru Brefel-
dovi, avšak sněmovna na věc tu nepři-
stoupila.
Posl. Bassermann prohlásil jme-
nem národně liberální strany, že je proti
všemu mísení průplavní předlohy pruské
s celními tarify.
Vyznamenání.
Z Berlina, 21. ledna. (C. B.) »Říš.
Věstník« oznamuje, že vojenský zmocněne
rakouský v Bělehradě, plukovník Hord-
liczka, byl vyznamenán korunním řádem
pruským.
Z Vídně, 21. ledna. (C.-B.) Rakouský
císař vyznamenal — dle »W. Abdpostu« —
různé pruské poddané tak: vládního presi
denta opolského Pohla řádem železné ko
runy II. tř., vrchního berlínského purkmistra
Kirschnera komturským křížem řádu
Františka Josefa s hvězdou a pruského
poslance Baensche-Schmidtleina
řádem železné koruny III. tř.
Ze Švédska.
Ze Štokholmu, 21. ledna. (C.-B.
Král převzal dnes — po chorobě svojí —
opětné vládu.
Posl
Bierkův
Berlepsch
Brefel
Bassermann
Pohl
Kirschner
František Josef
Baensch
Berlín
Bělehrad
Vídeň
Švédsko
Štokholm
14
article
Angličané v Afrlce.
Z Londýna, 21. ledna. (C.- B.) Britské
vojsko obsadilo včera ráno bez odporu Sal-
likeni na severním břehu řeky Gambiea
zajalo šest vůdců domorodců, kteří vzbouřil
se proti Britům.
Telegrafieké zprávy hospodářskč.
Z Vídně, 21. ledna. (C.-B.) Z ra
kouskouherské banky oznamují: Pří
činou dočasného přibývání stříb ra
v bance, o němž noviny psaly a jež do 15.
t. m. dosáhlo 241.5 mill. K v běžné a drobné
minci stříbrné, není ani — pokud lze pře
hlédnouti — vydávání korun do oběhu z po-
kladních hotovostí státních, což díti se může
jen v menším množství, jako spíš a v značnější
míře to, že poštovní správy a státní železnice
uherské přistoupily k žirovému řízení banko-
vému. Následkem toho většina střibra, jež dřive
pošty zvláště při výplatách ve spořitelním řízení
pošlovním obecenstvu skoro vnucovaly, putuje
do banky a ukládá se na žiro-konto příslušných
státních úřadů. Arci že nynější hnutí stříbra
souvisí také s lonským vydáním 60 millionů
pětikorun, jež mají větší platební sílu, než
koruny a v mnohých krajinách říše, zvláště tam,
kde vyplácí se zemědělské nebo průmyslové
dělnictvo ve žních nebo v podzimní kampani.
Angličan
Brito
Londýn
Sala
Gambiea
Vídeň
15
article
užívá se jich se zálibou (?) místo drobných
korun. Nynější nepříjemný obchodní klid a
rychlé i značné klesnati nejen eskontu, ale
veškerého lombardu bankového, přispívají ne-
málo, že do banky nedostanou se pohodlnější
papírové peníze, ale více stříbrných zlatníkův
korun.
Také loni v lednu, když oběh stříbrných
peněz v říši nedosáhl ještě výše +— 64 mill.K
(příslušný ekvivalent nalezal se dříve bez po-
užiti v bankových sklepích, rozmnožily se —
jak z týdenních výkazů patrno — zásoby stří-
brných a drobných peněz o 3 mill. K, čehož
si nikdo nevšímal. Při pojednávání o kovovém
pokladě bankovém přehlédne se často, že
banka přijímá také dílčí mince všeho druhu,
kdežlo dřive jen běžné stříbro, stříbrný zlatník,
byl částí hotovosti, jež obnášela průměrně
vletech 1898/99 asi 250 resp. 249 mill, K
těchto stříbrných minci. Protože banka má
drobných asi 7—8 mill. K, zbývá na běžné
stříbro pouze 233 mill., tedy o 16, respe 12
mill. K méně než v průměru uvedených obou
let. Nynější poměr je teda podstatně příznivější
než dřiv. Za pokroku a žádoucího rozšíření ži-
rového a elearingovélo rízení je zcela při-
rozeno, že jako v jiných zemích. — časn po
čase z oběha zbytečné sumy holových peněz
vracejí se do banky a rozmnožují její kovovou
úhradu.
x. Z Vídně, 21. ledna. (Tlfgrm, »Nár
Listů«.) Na dnešní schůzi ústřední jed-
noty průmyslníků rakouských bylo
usnešeno, všem odborovým svazům dodat
zprávu o autonomním celním tarilu
s prosbou, by zachována byla v nejpřísnějšt
tajnosti a podalo se o ní dobrozdání. Pro
dr. Licht referoval pak o přípravách, kter
se staly za účelem jednotných závěrek v ob
chodě s uhlím a v příčině konsumních
společenstev pro obchod s uhlím. Usnešeno
návrh na stanovení zvyklostí v obchodě s uhlím
dodati vídeňské bursovní komoře.
Licht
Vídeň
16
article
Práce pro organisaci statisti ky
v obchodu se zbožím mezi Rakouskem a Uher-
skem pokročily do té míry, že lze nadíti se v
dvou nebo třech nedělich vydání první publikac
za r. 1900. Permanentní komise pro výměn
hodnot v mezidopravě rakousko-uherské bude
záhy jmenována. Permanentní komise pro výmě
hodnot v obchodě zahraničném čítá 86 členů.
v nové bude jich 200. Dvě třetiny z nich ná
ležeti budou komisi pro obchod zahraníční
Především vyvoleny budou osoby, které znaj
obchodní styky rakousko-uherské.
C. Z Vídně, 21. ledna. (Zvl. tlgr. » N. L.«
Schůze předních uměleckých průmyslníků usnesla
se uspořádati v roce 1902 výstavu vý
robků uměleckého průmyslu v Lon-
dýně a požádati vládu za podporu.
st. Z Pešti, 21. ledna. (Zvl. telegr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 14.000 metr. elů.
o 25 h. levnějí. Platila: pšenice tisská 80 k
K 7.90, 79.5 kg K 7.80, 78 kg K 7.65, 77.5 kg
K 7.70, 77 kg K 7.50, 75 kg K 7.424,, 74 g
K 7.3714. 73 kg K 7.25, peštská 77.5 kg K 7 .55
stolno-bělehradská 77.5 kg K 7.45, aradská 75
K 7.30, banátská 74.5 kg K 7.20, 73.5
K 6.95 snětivá, skladní 75.5 kg K 7.35, bičská
78.5 kg K 7.821% na čtvrt leta; žito K 7.20-
ječmen K 5.90; oves K 6.—; kukuřice
z Pešti K 4.95, vršecká na únor K 4.90,
bečkerecká K 4.95, laudontaňská K 4.90 na
březen.
Terminový obchod byl s pšenicí
žilem na oblevu mdlý, s pleninami pevný.
K večeru znamenala: pšenic e obchodní
na duben 1901 K 7.51, mezinárodní obchodn
pšenice na říjen K 7.61, uherská obchodní pše-
nice na říjen K 7 66, žito na duben 1901
K 7.34, oves na duben 1901 K 6.—, kuku-
řice na květen 1901 K 5 02, řepka na srpen
1901 K 12.75.
Sádlo po K 54.—; slanina 4díl
K 42.—; jiné zboží beze změny.
Platil
Sádlo
Rakousko
Uhry
Vídeň
Lon
Pešť
K 7.90
kg
02
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Ztrhů cukerních.
18
article
V Praze, 20. ledna.
V Praze, 20. ledna.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Příznačným i zajímavým zjevem lýdne minuléhe
na trhu našem byl poměrně dosti živý zájem našicl
rafinerií o surovinu, tak že zbusta nabídka zboží ne
vybovovala poplávce a odtud ustavila se jistá nad
parita našich cen oproti ceně světové; za příčinu
této koupěchtivosti rafinerií udává se, že uzavřely
hojně prodejů svých granulatedů do Japanu, kde1
dubnem v platnost vstupujícím zdaněním cukru, odů
vodňovaným potřebou fiskálnou k úhradě vydajů ne
válku v Číně, nastalo by i přiměřené zdražení cukru
a proto tamější přívozci i spotřebitelé hledí se pře
tímto dnem co nejbojněji zásobiti
Jak poučný to obrázek solidarity hospodářstv
světového, když takto pražský trh cukerní reaguje na
zápletky čínsko- japonské
Cena pohotového Ústi udržovala se po celý tý
den v poblíží K 24.50, kterýmžto záznamem týden
včera také byl uzavřen.
Jinak byly včera spíše na snadě motivy k osla-
bení na vývody magdeburského Lichta, že bude ns
nucen svůj odhad výroby evropské zvýšit nejméně
na 6,000.000 t, možno, že i na 6,050.000 t, dále na
vývody, dotýkajíci se výroby třtinového cukru v příšte
kampani, dle nichž by Kuba dala již 1,000.000
cukru, letos pak přece prý aspoň 600.000 t, Java
by dle většího osevu a dosud příznivého počasí mohla
dát až 900.000 t cukru proti asi 750.000 t kampaně
lelošní.
Praha
Čína
Kuba
19
article
S druhé strany ovšem Licht vypočítává, kterak
by i za stoupnutí osevů řepních v Evropě o 5—10 %
plochy nijakž nemusilo se kalkulovat s týmž stoup-
nutím výroby řepového cukru, neboť - praví — Je-
tošní ohromná výroba evropská byla způsobena
zvláště zcela výminečně vysokou cuker-
natostí řepy a tu prý dle pravidel počtu pravdě-
podobnosti nelze nadíti se, že by již nejbližší rok
přinesl tutéž kvalitu, i mohla by tedy výroba příšt
kampaně v Evropě býti menší i když by řepní osev
byl z jara až o 10% větší. Že tyto úvahy jak
v příčině Kuby a Javy tak i v příčině E v ro p
jsou rázu dnes velice problematického, jest na snadě,
leč při autoritě Lichtově i takovéto, jak on neopo-
mene při pomenout, »nezávazné« rozklady mají svoj
vliv na trh světový.
Z lýdenních statistik buďlež uvedeny, jak obvykle
následovní
Evropa
Kuba
Java
20
article
Hamburskás
Hamburskás
přívoz . . . . . . . . 3.200
2.900
vývoz . . . . . . . . 16.000
17.900
5.400
14.100
z čehož do Ameriky . . .
zásoby
95.600
58.200
73.200
108.400
a před týdnem . . . . .
15.000
12 800
ubylo zásob . ..
Americká (4 hlavních
přístavů Spojenýe
obel)-
1900
u n
15.900
přívoz . . . . . . . . 30.000
čehož
5.800
z Evropy . . . . . . . 12.000
z Kuby . . . . . . . 3.000
3.700
z Javy . . . . . . . . 7.000
30.000
spotřeba . . . . . . . 28.000
. . . . 88.000 183.200
zásoby
86.000 197. 300
zásoby před týdnem . . .
rozdíl
Zřejmé zásoby světové konečně vyka
zují se takto:
rozdíi
1901 dnes před
týdnem
tisíce tun
— 25 + 2
dle Lichta . . . 2.700 2.725
dle Czarnikowa . 2.887 2.959 + 72 — 2
Z Kuby oznamuje se, že pracuje tam již 98 to-
váren proti 32 loni a že výroba dosavadní obnášt
26.500 t. proti 3000 t. loni; počasí v poslední době
utvářilo prý se příznivě, odkudž opět již soudí se na
vyšší číslici letošní výroby. Vývoz z Kuby do ci-
ziny, totiž do Spojených obcí americký ch.
dosáhl letos již 6000 t., roku loňského nebylo tou
dobou ještě vývozu žádného; vývoz letošní pouka
zuje k tomu, že Kubánci výrobek svůj ochotně pro
dávají. Z Javy v prosinci vyvezeno 40.300 t. cukru
proti 39.000 t. loni, než z loho 37.800 (loni 27.000t.
na Východ, takže pro trh anglo americký nevybývá
odtud vlastně ničcho.
Ve příčině cukerní spotřeby ve Spojený ch
státech amerických v obou posledních letech
jsou po ruce následovní výkazy:
Spotřebuje se
1899
1900
Czarnikowa
Kubánek
Amerika
Evropa
Kuba
spojený obec
spojený ch
17.900
3.700 z Java
30.000 spotřeba
22
article
tisíce tun pot. tisíce tuní pet.
strust«. . . . 1465 67.390 1386 68.5
586 290
neodvislé raffinerie 627 28.7
68 3.1
45 2.2
řepní cukrovary
18 09
přívoz z ciziny.
2178 1000 2023 100
Celkem
Rozpjetí mezi cukrem surovým a rafíinovaným
obnášelo průměrem roku 1900 na libře cukru
0.751 c. proti 0.50 c. v roce 1899, bylo tedy roku
loňského podstatně větší, přinášejíc již také zisk
kdežto rozpjetí roku 1899 vedlo ke ztrátám.
Velice zajímavým jest následovní přehled celo-
roční spotřeby naší říše v roce od 1. listopadu
1899 do 31. října 1900, vykázaný dle jednotli-
vých království a zemí:
Spotřeba obnášela
metri- na osobu v hodnot
nueráv
centů rafinády surovinne
alt t
886.100 143 = 15.9
Čechy . . . . ..
106 = 11.8
Morava . . . . . 253. 900
12.3 = 13
86.300
Slezsko . . . .
Celá koruna . . 1,226.300
444.000
Dolní Rakousy ..
86.500
Horní Rakousy ..
25.000
Solnohrady . . ..
125.400
Štyrsko
106.100
Tyroly a Vorarlberg
41.600
Korutany . . . . .
39.900
Krajina
101. 300
Přímoří a Dalmacie.
Čecho
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Štyrsko
Tyroly
Vorarlberg
Korutany
Dalmacie
východ království
886.100 143
Morava
Krajina 101 . 300 přímoří
23
article
273.400
Halič a Bukovina
Císlajtanie. . . 2,469.500
. . . 736 300
Uhry
Bosna a Hercegovina 32.400
Celá říše . . . 3,238.200 7.0 = 7.8
Že Dolní Rakousy vykazují největší spo
třebu na osobu, ovšem spadá na vrub spotřeby v
Vídni: pak následují Čechy i koruna česká
vůbec; Morava sama poměrně ostává pozadu, což
asi zaviněno bude malou spotřebou v krajinách po-
horských, chudých. Turisty hojně navštěvované a lím
zámožné Solnohrady vykazují značnou spotřebu
na osobu, podobně i Tyrolsko. Přímoří s Dal-
macií vykazuje nepoměrně vysokou spotřebu: zde
Terst s okolím bude hlavním spotřebitelem
kdyby Dalmacie byla oddělena, klesla by zde
spotřeba jistě měrou značnou. Halič, Uhry
Bosna nízkou cukerní svoji spotřebou ukazují
i nízký svůj hospodářský stav vůbec.
Bílého zboží tento týden uvolněny ještě 2
kontingentu na leden, čímž dostoupeno stejně 239%
do konce ledna, jako loni, i byla čásť tato ihne
rozebrána. Ceny jsou nezměněny K 84—85 za I. raf
nádu loco stanice.
Dal
Halič
Bukovina Císlajtanie
Bosna a Hercegovina
Dolní Rakousy
Vídeň
Čechy
Morava
Terst
Dalmacie
Uhry
24
article
Vystěhovalcům do Ruska. Dle zprávy
generálního rakousko-uherského konsuláťu v Moskvě
přichází tam v poslední době mnoho příslušníků r-
kousko-uherských zcela bez prostředků
doufají, že naleznou zaměstnání, aniž by se byli n
cestu dalekou náležitě připravili. Mimo to, neznajíce
rusky při veliké soutěži zdejší velmi ztěžka dovedou
nalézti zaměstnání přiměřené svým schopnostem —
a připadají za obtíž podpůrnému spolku v Moskvě
protože jeho prostředky jsou obmezeny — tamějšímu
generálnímu konsulálu rakousko uherskému. Proto
žádá konsulát, aby při vydávání průvodních listův
byli upozorňování dělníci bez prostředků, aby se ne
vydávali na tuto dalekou cestu, nemají-li náležitě za
bezpečené práce neb místa.
Pražské železářské společnosti byla z
rok 1899, jak se oznamuje, vyměřena daň okrouhle
2.3 mill. K, k čemuž náleží ještě připočítati přirážky
Zvýšení daně vysvětluje se ovšem tím, že byly v mi
nulém roce vyplaceny známé — dlouho však utajo-
vané — zálohy jakožto mimořádný zisk okrouhle
10 mill. K. Na uhražení očekávaného zvýšení daně
počíláno bylo předem správou železářské společnost
asi jeden mill. zl. r. č.
Rusko
Moskva
mill
25
article
Obilní skladiště v Kouřími (zapsané druž-
stvo s ručením obmezeným) zahájilo minulý týde
svou činnost. Obilí v obvyklé jakosti tržního zbož
přijímá se pouze od členů družstva dle řádu, valnou
hromadou schváleného, ve všední dny (vyjímaje úterý
a pátek). Družstvo obstará též svým členům všeliké
potřeby hospodářské. Slavnostní otevření skladiště
stane se teprve na začátku února t. r.
Bulharský cukr. Z konsulálu sofijského s
oznamuje, že všecka spotřeba se z tamní továrny hradí
V prosinci dovezeno bylo cukru z ciziny pouze
505 metů.; bezpochyby na základě dřívějších ob
jednávek, kdy továrna tamní neměla ještě zboží.
Dodáno továrně 274.500 metů. řepy, s průměrnou
cukrnatostí 14%; továrna zpracuje denně 3500—4000
metů. Z Ruščuku se oznamuje, že počíná se ob-
jevovati v Bulharsku kostkový cukr rumunský.
Banky, záložny a spořitelny.
Občanská záložna v Iabské Týnici vyka
zuje v účtu rozvážném za dvanáclý správní rok 19l00
M ajetnost: Hotovost (koruny) 7922 04, půjčky
313.199.01, kvjady v bankách 134.834.—, cenné pa
píry 15.900.—, běžící úrok z cenných papírů 400.—
tiskopisy 145.83, inventář 525.80, úhrnem 472.926 . 38
Povinnost: Závodní podíly 11040.—, úrok ze
závodních podílů 579 30, vklady 436.395.47, reservní
fond 14.730.14, reservní fond pro ztrátu kursovní
474.50, reservní fond pro nedobytné pohledávky
1995.—, úrok z půjček předem 3277.09. Zbývá tudíž
zisk K 4435.18. — Valná hromada svolána jest na ne-
děli dne 27. t. m. na 1 hod. odpol. do radnice.
Kouří
Ruščuk
Bulharsko
Iabský Týnice
26
article
Trhy poněžní
Trhy poněžní
Bursa.
V Praze, 21. ledna. (Pův. zpr. »N. L.«)
Při klidném trhu došlo na dnešní burse k zá-
věrce akcií strojírny Daňkovy za 470.—, 4proe.
zástavní listy Hypoteční banky zvýšily svůj zá-
znam na 964, kdežto 4proc. zástavní listy Zem-
ské banky pro král. české zůstávají neustále n
záznamu 944.
Dále podáváno bylo za akcie:
peníze zboží
korun
Bursa
Praha
Daňkov
hypoteční banka
32
article
Ústí n. L. r. 1899
Půjčka m.
» » Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886
» Teplice r. 189
„ , Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
» » » » mel. úpisy
» » » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha . . . .
dto.
Em. 1871
dto.
1872
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duche.- Podm. dráha Em. 1869
dto.
» 1871
dto.
„ 1874
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo- západní dráha .
dto.
lit. B..
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka.
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomplní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu
Ústecko- teplická dráha . . .
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.západní dráha
dto.
[lit. B.)
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Lab
Jiho sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicíeh
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf. cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava Ústecko
Vltava
Laba
Kolín
Č . Budějovicíeh
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpola Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomplní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
35
article
Z Vídně, 21. ledna. (Telefonogram » Nár.
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní burse
bylo smýšlení stále tlumeno stagnací obchodu.
Mimo to nepříznivě působily zprávy o nemoci
královny Viktorie, jakož i sdělení o nepříznivém
stavu domácího průmyslu. Chabost jevila se
zvláště značným klesáním alpinek a pražských
železářských. Tyto zhoršily se také předpisem
daně. Renty byly bez obchodu a jen nepatrně
změněny. Na trhu bankovním posléze obojí kre-
ditky, akcie bankvereinu, länderbanky, unionky,
uherské hypoteční a rakousko-uherské banky
klesly. Dražší byly akcie české eskontní banky.
Z dopravních papírů akcie dráhy státní, víden-
ské městské a oboje severozápadní se zlepšily.
Lacinější byly akcie dráhy jižní, buštěhradské
lit. B, paroplavební a Adria. Na trhu průmyslo-
vém alpinky, akcie pražské železářské společ-
nosti, rýmavsko-muránské, mostecké uhelná,
trbovelské, všeobecné rakouské elektrické zlaci-
něly. Dražší byly akcie tabákové a zbrojovky.
Devisy a valuty jen nepatrně se změnily. Na
eskontním trhu peníze snadno.
Bankovní akcepty 4 proc., akcepty uherských
bank 41/8—44, 3—6měsíční komerční papír
44—41%, peštské mlýny 444—43/s, 1—3měsíční
vklady u spořitelen 41/8—44 proe.
Z Vídně, 21. ledna. (Závěrečné ú řadnn
bursy.)
duchcov. podmok. —.—
Únorová renta . 98.15
Ivovskočernovická —.—
společná » květ. 98.25
» » stříb. 98.10
rakouský Lloyd . 820.—
rak. severozáp. dr. 459 50
rakouská » zlatá 117.45
» » kor. 98.30
polabská dráha . 469.50
pražsko duchcov.
uherská » zlatá 117.05
spol. st. dr. rak. uh. 669.—
» kor.
92.15
110.—
181.—
jižní dráha . .
státní losy 1854
244.—
„ 1860
silniční dr. lit. A.
Adrie
Vídeň
Viktoria
zlatý 117.05 společenský
polabský dráha
36
article
238.—
po 500 zl. . .
425.—
166.—
alpská monfan. sp.
po 100 zl. .
196. 75
severočesk. uhlář-
státní losy 186
1590.—
140.—
pražská želez. sp.
losy tisské . ..
455.—
» úvěrního úst.
rým. muráň. spol.
235.—
387.—
turecká tabák. rež.
vídeň. I. komun.
105.25
rak. zbrojovka
furecké losy .
258.—
západočeská ubl.
b. anglo-rakouská
vídeň. stavební sp. 146.—
456..50
vídeň. b. jednota
860.—
peštská vagonka .
r. úst. pro úv poz.
660.50
mostecká uhl. sp. 850.—
rak. úvěrní ústav
Schodnica . . . 1480.—
663.50
uh. úvěrní banka
406.—
devisa německá . 117.60
b. pro země rak.
535.—
„ londýnská 240. 00
vídeňská unionka
» pařížská . 95. 85
česká b. Union .
» curyšská . 95 .25
Livnost. banka . 264.—
buštěhradská A . —.—
dvacetifrank . . 19.15
B . 1082.—
marka papírová . 117.6
rubl » . 254.—
dunaj. paroplaveb. 738.—
Rursa byla nezměněně bez obchodu
Akcie dráhy státní na chvili čilejší.
Eskontní sazby 4, 41/2 procent.
x. Z Vídně, 21. ledna. (Telef. »N. L.e
(Večerní bursa.) Kreditky 661.50 (po —.—)
uherské kreditky 664.25, anglobanka 268.—
bankovní jednota 457.—, unionka 536.—
länderbanba 406.—, státní dráha 669.25, jižn
dráha 110.—, polabská dráha 470.50, severo
Vídeň
ústav Schodnica
úvěrní banka
B . 1082