ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 061d02f0-6600-11dc-a697-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 82, place 88, org 7, work 7
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁkODNÍ LIMTY.
3 masthead
22. ledna 1901. Číslo 2
4 article
zaznamenávajíce každého protikandidáta v městské skupině slánské. Zástupce českého Slezska na radě říšské bude míli mnoho úloh, neboť slezským Čechům schází mnoho, velmi mnoho, ne-li vše. Jen ten. kdo nemá ani ponětí o neutěšeném postavení našinců ve Slezsku, mohl býti proti kandidatuře slezské v království, mohl říci, ať Češi tam v Slezsku vybojují si mandát sami. Hlouček našinců ve Slezsku jest příliš slabý aby stačil ne vítězně čeliti, leč aspoň klást meze útokům podnikaným stranou protivnou na českou državu za přispění kruhů vládních. Jiná jest spravedlnost ve Slezsku pro Čecha, jiná pre Němce a proto musila přijíti pomoc od silněj ších, od šťastnějších bratří z království. Že Čechové ve Slezsku jsou organisován dobře, pokud jich síly stačí, o tom podán by důkaz při volbě za V. kurii na Opavsku. Čest volitelé byli zde jazýčkem na váze, a rozhodo vali mezi německým radikálem a sociálním de- mokratem. Čeští volitelé to byli, kteří německého radikála přivedli k pádu a tím už dokázal a vykonali mnoho. Jak pracuje se proli zvolení českého říš ského poslance v opavském Slezsku, to viděl jsme při volbě za venkovskou kurii skupiny opavské, kdež kandidován z české strany zemský poslanec dr. Stratil a protivně s po jené německé strany kandidovaly rolníka Her manského. Okres tento považovali Němci za oh ro- žený. Proto napjali veškeré sily před volbam volitelů ve skupině této, aby tyto co nejlépe vypadly ve prospěch jejich. Agitaci zahájil v českých obelch slezských, nešetřili peněz aby jen prosadili zvolení volitelů Němcům přátelských. Podařilo se jim to, jak známo. v nejohroženější obci slezské, v Kateřinkách a pak ještě v několika jiných menších obeích ležících na rozhraní jazykovém.
Čecho Čech Němec mokrat doktor Stratil Slezsko Opavsko Kateřinka
5 article
Poměr hlasů při volbě byl: 112 dr. Strati 156 Heřmanský. V Kateřinkách bylo pomoe prušáckého agitačního spolku »Nordmarky- zvoleno za volitele 10 Němců, kteří ovšem odevzdali hlasy ve prospěch německého kandi dáta. Kromě toho z 8—10 obcí českých vo- lení volitelé, jak vypočítáno, dali rovněž hlasy Heřmanskému. Kdyby tedy český kandidát byl dostal veškeré hlasy z českých obcí, bylby zůstal jen asi 2—3 hlasy v menšině, což ostatně také zcela jisto nebylo, ana nebyla bv vyloučená možnosť, že by byl stejným počtem hlasů předčil kandidáta německého. Proto právě byl ten strach o mandát na německé straně, proto byla ta svornosť všech německých stran. Volba tato dala nám tudíž direktivu, jak pracovati nám třeba na uvědomování českého venkova ve Slezsku. Chybu, která se stala v Kateřinkách, možno pokládati za napravenou již nyní, jinak jest ovšem v oněch vesnicíeh ležícíchna pomezí jazykovém. V osadách těchto vyvinuje » Nordmarkae neobyčejnou činnost, snaží se poněmčiti je v nej- kratší době. »Nordmarka«, která vydržována jest penězi pruskými, rozvíjí zimničnou agitaci v ryze českých obeích v sousedství Opavy, v Kyle- šovicích a Komárově. Tu i tam chtěla prosaditi »německé« obecní zastupitelstvo. V Ko márově přišel na pomoc i spolek slezskýeh Raifeisenovek, který založil v této české osadě, vedle trvající už české Raifeisenovky, zcela zby- tečnou německou, která čítá dnes asi 25 členů. kdežto česká přes 130. Rovněž založen v Komá- rově německý hospodářský spolek vedle českého.
Strat Heřmanský Kateřinka Slezsko Opava Kyle Komárov Komat
6 article
Poněmčování v rakouském Slezsku za těchto ekolností pokračuje více nežli na druhé straně, v pruském Slezsku. Osady ležící jižně od Krnova bývaly české před ne zrovna dlouhou dobou, dnes jsou už poněmčeny, kdežto osady ležící jen kousek na východ, ale už v Prusku. dosud germanisaci nepropadly. »Nordmarka« vyvijí rovněž nemalou čin- nost v české osadě Svinově, značné želez- niční stanici severní dráhy moravské. Zde zři dila nádhernou budovu pro německou školu. naplněnou z velké většiny českými dětmi a po- řádá ve Svinově často schůze, aby němectv posilovala. Zde napomáhá jí výdatně ovšem se- verní dráha a pak rourovna, v níž úřadnictvo i dělnictvo jest ze značné části z nedalekého Pruska. Nejinak mají se věci ve Slezsku těšínském.
Slezsko Krnov Prusko Svinov
7 article
Tam vidíme nejlépe na osadě Malých Kun- čielch, s jakým úsilím a násilím poněmčena má býti česká obec slezská. Malé Kunčice jsou dnes už nejen ve Slezsku, leč i na Moravě v Čechách známy volební komedií, která tam již přes půl roku se odehrává. Němců v Malých Kunčicích není. Česká strana uvědomělá dvakrát při volbách docilila většiny, a když po třetl voleno, tu vzdor netajenému nátlaku na české odvislé voliče se strany vítkovických železáren a úřadníků hr. Vlčka z Polské Ostravy, uhájila česká strana polovinu zástupců v obecním vý- boru. Protest, podaný českou stranou proti této volbě, zemskou vládou zamitnut již dne 31. pro- since, nařízeno provésti volby radních a starosty co nejrychleji. Než dodnes se tak nestalo, úřa- dující dosud starosta, německý stranník Potr, neuposlechl zemské vlády a nedal volby pro- vésti. Na dotaz z české strany pravil, že úřadu se neprotiví, ale nový obecní výbor ustaví se, až on bude chtíti. Protahování toto má opět svůj účel. Starostou neměl býti více Petr, vy- konavatel vůle vitkovických železáren, nýbrž uvědomělý Čech. Proto zahájena horečná čin- nost, aby tomu zabráněno. Severní dráha mo- ravská má v obeením výboru malokunčickém virilní hlas a právě ten rozhoduje.
Němec Petr Malá Kunčice Slezsko Morava Čechy Ostrava
8 article
Vůdce Němců na Ostravsku, dr. Richter. v Moravské Ostravě intervenoval v minulých dnech u ředitelství severní dráhy Ferdinandovy ve Vídni ve věci této a jak dnes jest již zná- mo, docilil toho, že ředitelství nařídilo svému zástupci v Malých Kunčicích, aby odevzdal hlas pro Pelra. Tak tedy byla by i na dále správa télo úplně české obce, čilajíeí 4000 obyvatel, až asi na 50, vesměs Čechů, nadále německou. Jak vidno z příkladu tohoto, jest ve Slezsku všechno možno. Za krátkou dobu budou obecní volby důležitém slezském městě Frýdku. Frýdek jest autonomní město, proto tím důležitější, a byl až do roku 1884 v rukou domácích Če- chů. Roku toho domohli se Němci — bohužel vinou našich lidí — v obeením zastupitelstvu moci a od té doby germanisují český Frýdel úsilovně. Frýdek prohlašován jest se strany vládnoucí za pevnou německou baštu. »Jal pevnou jest, dokazuje faktum, že mezi frýde- ckými Němci jest dosti strachu před nastávají- cími volbami. Bojí se agitace » přivandrovalců«, t. j. uvědomělých Čechů, kteři chtějí, aby do- máci český lid byl zase pánem na frýdecké radnici. Bude nutno, aby volbám frýdeckým nyní zvláště a městu Frýdku vůbec věnováno bylo co nejvíce pozornosti s české strany. Sěltání lidu na Slezsku těšínském má důležitost dvojnásöbnou. Zde stýkají se tři národnosti: česká, polská a německá. Vláda věnuje sčitání lidu na Těšínsku skutečně zvláštní pozornost. Na Polské Ostravě nařídi frýštátský okresní hejíman sčítacím komisařům přísně, aby správně zapisovali jazy k obeovací, jak jim udán jest stranou; jeť tam obeení za stupitelstvo české. V sousední obci Hrušově čílající as 4000 obyvatel, jest obecní zastupi- telstvo německé, neboť zvoli je tamější továrna na sodu.
Němec doktor Richter Čecho Hrušův Ostravsko Ostrava Vídeň Frýdek Slezsko Těšínsko Ferdinandov
9 article
Ale tam se lidé nedověděli o sčítání. Sčl- tání prováděla zvlášíní komise v obecní kance- láři úplně tajně, tak že lid neví, zda jest zapsár za Čechy, Němce či Poláky. V Hrušově jest ve skutečnosti asi 50 Němců. Tamějším sčítacím komisařům, jak z jejich jednání vidno, nenařidi týž okresní hejtman stejně jako polsko-ostrav ským, aby přesně vyplňovali rubriku o obeo- vacím jazy ku. Stejně »pracuje se« při sčítání v jiných obeích slezských, ležících na jazykovém roz- hraní mezi Čechy a Poláky. Výsledek sčítání dnes ještě znám není, ale tolik je známo, že Polákům na úkor Čechů straněno v míře nej- větši! Jsou zjištěny případy, že domácí lidé, kteří při minulém sčítání přihlásíli se za Čechy chodili také do české školy, česky mluví polštině potuchy nemajíce, zapsáni bylí z Poláky. Jest to také z velké části výsledek ho- rečné agitace, provedeně v posledních týdnech m. r. agitátory polskými mezi dělným lidem v uhelné pánvi ostravské. Dnes chápeme již, co znamenala řeč pol- ských delegátů na českopolské schůzi, konané loni na podzim v Přivoze, když tito pravili, že nemožno jim mluviti o nějakém vyrovnání s Čechy dříve, než po provedeném sčítání lidu Jest jisto, že za těch poměrů neustanou nárou nostní třenice mezi Čechy a Poláky na Těšínsku
Němec Polák Čecho Čechy Hrušov Těšínsko Němec
10 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. ledna. Německá okupace Malé A sic. Francouzským listům oznamují z Cařihradu. že syndikát, jejž utvořily »Deutsche Bank« »Oltomanská banka« za účelem vystavení že- lezné dráhy z Bagdadu k Perskému zálivu, ob- držel od turecké vlády právo vo- jensky stavbu chrániti proti ná- jezdníkům kurdským a arabským. Německá vláda vymohla si tedy od Tu- recka stejné právo, jaké čínská vláda dala Rusku k ochraně rusko-čínské dráhy v Mand- žurii. Nazývají-li brannou ochranu ruskou Němei a Angličané okupací, větším právem možno mluvit o německé okupací Malé Asie. A nazývá-li se to u Rusův záborem, větším právem musí to býti nazváno týmž slovem i u Němců. »HoBoe BpeMa« k této události píše: Upřímně řečeno, takové smělosti jsme se od kulturtrégrů nenadáli. Bagdadská dráha nemá nic společného s naší dráhou mandžurskou. Jak je Mandžurie od celého světa vzdálena a oddě- lena, tak Malá Asie z blízka se dotýká politi- ckého života velkých evropských států. Z nich prvé místo zaujímá Rusko. Stavitelé bagdadské trati musejí toho býti pamětlivi a jestliže jes jejich paměť slabá, je naší povinností, abychom jim svá práva připamatovali. Ochrana mand žurské dráhy jest nutna, jak události dokázaly ochrana bagdadské dráhy není nutna, nebo skurdští a arabští loupežníci« dosud ji nepo škodili. Nechtějí Němci udělati s Malou Asil něeo takového, jako Angličané s Egyptem? Ne, už je třeba jednou na německé kulturtrégry vzkřik- nouti: Dostl
Angličan Rusův Němec Praha Cařihrad Bagdád perský záliv Rusko Manda Egypt Deutsche Bank Oltomanský banka HoBoe Bpema
11 article
Cíle Německa. K posledním slavnostem berlínským píše Corněl ve »Figaru«: »Po dvou stoletích svého bytí stojí zde vítězné Prusko jako jedna z nej- silnějších mocí světa. A u jeho nohou chouli se ostatní Německo. Na počátku přištího stoleti bude zde snad Německo, jež se bude do týkati dvou moří, na severu u Kodan Skagerraku a Kategatu, a na jihu u Terstu moře Jaderského. A snad i po vzdá- leném Bosporu sáhne hrabivá ruka pruská, aby uskutečnila dávný sen Bedřicha Barbarossy. Ale jest tu i jiná možnost, že celá tato bu- dova, uměle zdělaná ze železa krve, se jednoho dne shroutí pod silným přívalem slovanský m. Ae jest tomu jakkoliv, jedna věc jest jistá. 200leté Prusko žilo až posud útvarem, jaký mu da Veliký kurfiřt, nyní zasadí se však Vilém II. aby položil základy příští Germanie«. Soukromé názory papežovy ... Před několika dny uveřejněna řada sou kromých dopisů papeže Lva XIII., které jsou z doby, kdy msgr. Pecci byl papežským nunciem v Brusselu. V jednom dopise z r. 1844 stěžuje si budoucí papež do svého nedostateč- ného platu: 3000 franků měsíčně. A proto žádá o 1200 tolarů ročně více. V jiném psaní jest velice starostliv o budoucnost své rodiny. Zlobí se na své dva bratry, kleří se ne- ehtěji ženiti. »Bytí naší rodiny závisí, píše, od Jana. Ale i on počíná stárnouti jako Karel. Co se mne týče, jsem odstaven »propter regnum coelorume Jestliže jeden sni druhý se nerozhodne, naše rodina nevy- hnutelně vymňe«. Karel se oženil a vělen Pecciů byla zachráněna.
Barbarossa Prusko Vilém Lev XIII Peck Jan Karel Německo Figar Prusko Terst Brusel Kodan Skagerrak
12 article
Změna na německém vyslanectví v Paříži. Známý francouzský žurnalista p. Judet píše pod tímto záhlavím v »Petit Journalu«: »Vše- obecně jest známo, že kniže Münster přes své vysoké stáří, které jest jaksi ofliciální záminkou, nerad odehází na odpočinek. Jeho neutralitn již on až úzkostlivě zachovával, nestačila již císaři, jenž žádá na svém velevyslanci více ini- eiativy, více hybnosti. Než tento akt zajisté úzce souvisí s událostmi, jež se odehrávají ve střední Evropě. Volby v Rakousku nerozřešily problém parlamentní většiny. Boj mezi oběma velkými plemeny, slovanským a německým, rozzuří se znovu, a hořké chvíle nadeházejí pro císaře Františka Josefa. A proto chvátá císař Vilém II., aby pod záštitou nedávné anglo-německé smiouvy mohl loviti v těchto zkalených vodách. Prot také uspává svého souseda na východě a hlede isolovati Francii. My pochybujeme, že se dají Rusové omámiti těmito klamnými sympatiemi srdečnými demonstracemi, jež mu s takovou dovedností před oči staví propuštěný Polák, kníže Radolín. Co se nás týče, my budeme vě- děti, zač máme pokládati a jak vysoko ceniti tyto emfatické výlevy německého srdee«.
Petit František Josef Vilém II Rus Polák Paříž Münster Evropa Rakousko Francie
13 article
lak se provádi „úřadní“ sčítání lidu Boj sčítací ve zněmčeném území českého severu již dobojován, ale čísla zjištěná úřadním sčítáním v německých místech severočeských získaná s využitím všech nezákonných zbraní násilí, nátlaku i úskoků, nemají pro vědeckou statistiku ani nejmenší ceny a bude přední po vinnosti politiekých úřadů, by při zpracování výsledků sčilání ve svém obvodu co nejpečlivěji hleděly vyšetřiti veškery tisíceré nesprávnost při úřadním sčílání páchané a tak aspoň čá- stečně napraviti křivdy násilně na českýeh našich krajanech v území zněmčeném ně- meckými sčílaeími komisary provedené, ač nemá-li celý akt sčítací státi se bezvýznamným a bezcenným. Po spravedlnosti volá na statisíce českých duší ve zněmčeněm území, toužícíeh po tom, by i pro ně platily nařízení a zákony. pro všecky občany říše vydané Nedostane-li se našim menšinám spravedlivé nápravy křivd při sčítání na nich spáchaných, pak veškery výsledky úřadního sčítání stanou se prostě směšnými při srovnání s daty cestou soukromého, dopodrobna provedeného sčitání zjištěnými a doloženými nad to určitými pří- pady, při sčítání napáchnných nezákonnostía násilností. A nebude vážného statistika v celém kulturním světě, který by čísla úřadně zjištěná neposuzoval s nedůvěrou a skepsí.
14 article
Po provedeném letošním sčitání jest opráv- něna obava, že v severních Čechách vyskytne se na př. opět několik obel, v nichž na vště- vuje více českých dítek školu matiční, než vůbec Čechů v místě bylo napočítánol Tam, kde násilí nespomáhá, vypomáhají si sousedé naši denunciací. Načionální list falknevský »Bote a u dem Egerthal« uveřejňuje na př. tento dopis ze Svodova u Falknova: »Jeden zdejší »Bahnwenzel« vyplnil arch sčítací takto: » Václav Svoboda, úřadník dráhy, do Vídně příslušný. rozen 3. dubna v Sušici, o heovací ja z yk český. Bylo by zajímavým zvěděti, s kým tento »Bahnwenzel« Svoboda ve Svodově a ve službě, kdež při buštěhradské dráze přec něm- čina jest služební řečí, česky obeuje. Že toto fanatické jednání Čecha výněmecké stanici ne- poslouží tomu, by styk německého obyvatelstva s ním byl umožněn a harmonicky se utvářil, rozumi se samo sebou a p. Václav Svo- boda pocítí totéž. Bylo by v zájmu obou stran, kdyby úřadník, jenž ve Svodově jen česky obcovati chce, do Čech odtáhl, aby jeho česká obcovací řeč stala se též skutečností a ne jen jeho výmyslem.« Že ve Svodově jest dobráčtvrtina Čechů, která arci při úřadním sčítání téméř úplně zmizela, na to zmíněný německý plátek zapomíná.
Čecho Svoboda Václav Svo Čechy Svodov u Falknov Vídeň Sušice
15 article
V Hrobech u Teplice podařilo se počet Čechů příčiněním obecního taje mní ka, který po řeči obeovaci se vůbee netázal — ač dle soukromého sečtění jest Čechů v místě 1642 (před 10 léty 263) — stla- čiti na nepatrné procento. Sotva však se staro sta města Müller dověděl, že někteří Češ chtějí provésti podrobnou kontrolu úřadního sčí- tání a za tím účelem že sbírají plné moci, jež by je opravňovaly k nahlédnutí ve výsledky sčítání u okresního hejtmanství, rozzuřil se ne- smírně a dal Čechy, plné moci sbírající, s tráž- níky zatknouti a odvésti na obecní úřad. Zde pak rozkázal strážníkům, by zatče- ným prohledali a vyprázdnili kapsy a prohlásil nalezený seznam če- ských rodičů (k účelům vánoční nadílky pořízený) za zabavený; o celém jednán pak dal sepsati německý protokol, jejž přítomní Čechové odepřeli podepsati.
Čecho Müller Teplice
16 article
Jak vidno, myslí si p. starosta, že pro něho zákony rakouské neplatí, a že může řádné ob- čany dáti zatknouti a provésti prohlídku jich zabavení věcí jejich a nakládali s nimi jako se zločinci. V Podsedicích podali čeští občané spolu s obecním úřadem proti nesprávnému provedení sčítání stížnost ku hejtmanství, jež však dosud ani jí nevyřídilo, ač stížnost sou- kromníka dra. Titty na nesprávné prý prováděn sčítání v Třebenicích, později podaná, byla ihnec vyřízena a zeměpanský sčítací komisař do Tr benie vyslán. V Šiřejovielch u Lovosic přes ve škeré násili sčítací komise napočtěno 110 Čechů a 263 Němců (r. 1890 jen 34 Čechů, 311 Němců), ač při tom všichni čeledinové i služky české, u Němců zaměstnaní, zmízeli v počtu Němců; dle přesného sčítání soukromého jest v obci 210 Čechů a 163 Němců. V »ryze« německém městě Verneři- cich u Benešova n. Pl. napočtěno německými komisaři sčítacími 1729 Němců a 169 Čelchů úctyhodná to čislice, uvážíme-li, jakými pro- středky při sčítání bylo pracováno. Jednou z obel, kde dle úřadního sčítání bude méně Čechů než českých dítek, školu Ústřední Matice školské navštěvujících, budou Rejdice u Tannwaldu. Zde provedeno úřadní sčítání dle známé methody německé. Sčítací komisař rubriku »obcovací řeči« v ce- lých Rejdicích nikde nevyplnil, ba ani se po obcovací řeči neptal. Tam, kde byl na to upo- zorněn, odpovídal, »že nemá času«, že tazatel »nic po tom není a že to jest jeho sta rosti.« V Hartě u Vrehlabi, uhájila značná česká menšina přes veškero násilí svého práva; neivíce však Němce mrzl. ze i velitel místníe
Čecho Němec Podsedice Třebenice Šiřejoviel Lovosice 311 Němec Verner Benešov Rejdice Harta
17 article
hasičů p. Havel a bývalý člen obecního výbor p. Stránský se přihlásili za Čechy. Trutnovský nacionální list vypovídá sboru a jmenovaným statečným Čechům boj na život a na smrt . . V Rokytnici u Žamberka začali již Němci s bojkotem těch, kdož se přihlásili za Čechy; první rána dopadla na uvědomělého Čecha p. Hamerského, paprskáře v Rokytnici, jenž dodával výrobky své do továrny v Prusku a jemuž na nátlak Němců rokytnických továrna nyní oznámila, že jeho objednávky zasta- vuje . . . Ostatní živnostníky české v míst očekává stejný osud v nejbližší době, ač ne- podlehnou-li domluvám městského úřadu, aby své přihlášení se k české obcovací řeči od- volali. V Jedlové u Poličky — kde žije na 300 Čechů — nezjištěn ani jedi ný Čech prostě z toho důvodu, že sčítací komisai se po obcovací řeči vůbec neptal a za- psal si každého dle své libovůle. Z Podmokel sděluje nám sedm naddo- zorců finanční stráže, že vrehni komisař pan Pulpán ani ve příčině udání obeovací řeči an v příčině podepsání opravy žádného nállaku na ně nečinil.
Havel Stránský Čecho Němec Hamerský Pulpán Čechy Rokytnice Žamberk Prusko Podmokly
18 article
K rozvoji velkoněmecké idee. Národní politika německá vítě zila u Sedanu, na bojištích českých a francouz- ských dokonával ancien régime německých států a státečků, politika železa a krve skula k životu, v co doufala a o čem snila německá mládež let dvanátých a čtyřicátých a po třiceti letech vývoje mladé říše bojují německá vojska v Africe av Asii pod prapory, na něž napsána idea ná- rodně-světové politiky německě. Úzké dnes již hranice říše německé zaniknouti mají v obvodu světové říše Němců. Není bezděčným tento vývoj: děje se s plným vědomím, s určitým eilem a chtěním, každý atom síly a moci zvážen a oceněn, ciferně přímo staví se důsledky budoucna. Jak rády naše germanofilské kruhy přesunují tento vývoj moderního Německa do sféry čistě vojenských a dvorních kruhů, jak přímo úsilně se snaží této nové řási dáti jaksi ráz protilidové politiky, jež prý kontrastuje s humanitními ná- zory lidu. Humanitní ideje německé filosoſie z počátku století vyvanuly z hlav německého ná- roda, byly tak málo činorodými a příliš knižnými a nalezaly ohlasu v dobách německého úpadku.
Němec Sedan Afrika Asie Německo zil
19 article
Byly snad útěchou — ale nebyly spásou. Tvrdá pruská kázeň přípravovala sever německý k činu a moci a v tmavých kontoárech obchodníko udržoval a sesiloval se praktický, výbojný duch národa. Nadšení revoluce roku 1848 vzpružilo vůl k činu a třeba sny frankfurtského parlamentu ztroskotaly, v národě počal kvas nové doby Nictzsche byl vrcholkom nové filosofle, filosofie síly a pevné vůle, Treitschke apoštolem neúprosné tvrdé politiky a Bismark její ztělesněním. Vy- chovali generaci tvrdých, smělých, neohroženýeh mužů, nesvázaných úzkými hranicemi každo- denni morálky, mužů, kteří nikdy dosti daleko nepostoupili, aby nechtěli dále. Oni lépe pocho píli povahu a ráz německého člověka nez hiuma- nitní filosofie doby úpadku a právě proto bylo vítězství jich odměnou.
20 article
Německá politika posledních desítiletí mo věru řídké pochopení pro sesílení celého národa; dovedla pečlivě dbáti o obchodníka průmyslníka, vědce — ale nezapomínala př tom ani dělníka. Jest ovšem za anglickými vý- sledky, ale anglický dělník děkuje vše sobě své píli, německý za mnohé u mnohé jen pů- sobnosti státu. Dnes jsou svépomocné snahy německého dělníka na cestě k velkému rozvoji a Lassalle by zajisté již nepronesl svou výtku nevšímavosti k vlastním potřebám, ale nieméně uzná i pozdní historik hluboké sociálně-politické porozumění německých vlád. Jest to praktická a státní potřeba, která je k tomu vede — ale jsou tak mnohé státy a vlády kterým poznání toto úplně chybí. Tato duchová proměna německého lidu jest všeobeenou, stejně jí podlehl dělník jako vůdčí hlavy států. Byla nutnou po založení nové říše a dala ráz její budoucnosti. Vše skuto jen s moci a silou. Idea spojeného Německa důsledně byla jen přechodem k ideji Velkého Německa. Jen cesta se změnila. Počátky německé říše moderní spadají do úplného obratu světové politiky obchodní. Libe- ralostní praxe svobodné tržby, otevírající volně trhy všem tovarům světovým, v létech sedm- desátých se chýlila k svému konci a ustupovala ochranným clům. Čím více rostla soutěž ná- rodů, tím více vstupovali v popředí tendenee chrániti národní výrobu, zbavovati ji tlaku, za- chovati jí její odbytiště. Politika Gladstonova zasvěcená svobodné tržbě, měla v Disraelim nástupcě jen nominelního, hlásal svobodnou tržbu, ale dal základ imperialistické politice anglické, která po okkupaci Cypru, Natalu, Egypta neštítila se násilnosti na Burech a která spěje mocnými kroky k »anglické Africe«.
Libea Gladstonův Disraeli Bure Německo Cypr Natal Egypt anglický Afrika
21 article
Državy Anglie stouply v létech 1866—1899z 12.6 na 27.8 millionů km2, Spojených států amerických z 2 na 9.3 mill. km2, Ruskaz 129 na 22 4 mill. km2. Čísla tato nejlépe osvětlují tendenci konice století. Když vstupovalo spojené Německo na je- viště světové politiky, bylo ještě státem, který se sice honosil dosti značným průmyslem, který však své obyvatelstvo úplně vyživil sám. Země- dělská výroba byla v něm směrodatnou a roz- hodnou, tenkráte zaměstnávalo zemědělství ještě polovinu obyvatelstva nové říše. Leč poměr ten měnil se rapidně. V roku 1882 klesla procenta zemědělského obyvatelstva již na 42.5h, r. 1895 na 35.79, r. 1900 na 33% všého obyvatelstva, jinými slovy, novým útvarem státu německého měnil se i ráz státu ve stát průmyslový. A zá- roveň s tímto obratem nastal netušený vzrůse obyvatelstva: dnešní Německo, které mělo roku 1824 celkem 24 mill. obyv., dosálilo r. 1895 52 mill., r. 1900 55 mill. obyv., ročně roste obyvatelstvo o 1 proc. Leroy-Beaulien na zá- kladě střízlivých výpočtů dochází k výsledku. že obyvatelstvo spojeného Německa dosáhne z *) Handels. und Machtpolitik. Řeč a úvahy vydané na popud spolku »Freie Vereinigung für Flottenverträge« Gustavem Schmollere m Maxem Seringem a Adolfem Wagnerem. Band 1 u. 2. Stutlzar: 1900.
Leroy Schmoller Sering Wagner Anglie spojený stát Německo spolek » Frei Vereinigung für Flottenverträge km 2 mill
22 article
stejných poměrů populačních za 100 let 200 mill, hlav. A dnes uživí zemědělství německi vedle sebe jen 22 mill. lidí, čili již dnes jes Německo nuceno téměř čtvrtinu své spotřeby victualií hraditi z ciziny. Vstup Německa mezi velestáty dál se tedy v době změněných názorů světové politiky. Bis- mark sám byl stoupencem svobodné tržby — ale skutečnost dovedla i jeho k ochrannému clu. Ideál smírného vítězství ve volné soutěži národa zanikl již před vítězstvími flipínskými a jiho- africkými, vítézství moci a síly a důvěra v ně, jež pomáhaly založiti novou říši, nalezaly zde nové potravy. Heslo spojené Ameríky (Amerika jen sobě!) a neklamné rysy uzavřeného impe- ria anglického nezastihly Německo nepřipraveným. Idea národní politiky německé rozpučel v ideu světové národní politiky německé. Velké Německo budoucna obsáhnouti má střed Evropy. Snahy rakouských Němců o velké Německo po chopily jen závěr snů budoucna, ale nikoli cesty. Německé voje již nepřestoupí české hory. krev německá nemá téci pro to, co v budoucnu uskutečniti se má samo sebou, logikolu fak a potřebou životn.
Bis Němec Německo Evropa spojený Ameríka
23 article
Némecko musí opustiti úzké hranice konti- nentální politiky evropské, musí se státi státem světovým, s mohutnými koloniemi. Německo musí pro všechen případ zachovati si zdroj, od- kud čerpati bude pro rostoueí obyvatelstvo vý- živy, kde nalezne pro mohutníci průmysl trh- »Chceme svůj průmysl tak rozšířiti, abychom mohli žiti a rostoucí obyvatelstvo uživíti, chceme hájiti své kolonie: za našimi kupei, za naším obchodním loďstvem musí státi ultima ratio e Citíte tu železnou pěsť, ve kterou Německo věří. V přištím zápasu mezi Západem a Výcho- dem, mezi Anglií a Ruskem, musí Německo býti jazýčkem na váze. Opírajíc se o mohutné kolonie, chráněno silným loďstvem před možnou blokádou, spolehajíc ve své pluky a děla — bude rozhodčím a podilníkem v posledním dě- lení světa. »Založením německé říše vstoupili jsme sice v předhoří, nikoli ale na vrchol ná- rodní budoucnosti.« (Dr. Lemprecht.) »Národní politika stává se světovou politikou a jen ti ná- rodové mají velikou budoucnost, kteří se vy- zbrojí ke všeobecnému závodění za opanováním cizích končin světových.« (Ehrenberg.) Toto světové poslání Německa je evange- liem jeho myslících hlav. Jeho přední národní hospodářové (Schmoller, Sering, Wagner, Volgt atd.) jsou jeho apoštoly a socialistické hlavy vedené Bernsteinem, jsou jeho vyznavači stejně horlivě (»Německo je povoláno, aby zaujalo prvé místo v Evropě,« Bernstein). Mohutné Německo, Německo světové, stačící samo sobě a rozhodčí o budoucím dělení světa a budoucím zápasu Anglie a Ruska, Německo bohaté a silné stane se nutně střediskem sousedních států. Rovrácená
doktor Schmoller Sering Wagner Volgt Bernstein Německo západ Anglie Rusko Evropa Ehrenberg
24 article
Rakousko bude dřive nebo později nuceno hle- dati celní i obchodní jednotu s Německem; vy- tlačeno ze zahraničních odbytišť, odkázáno da svých hranie se svým průmyslem a obchodem, nalezne jen v celní a obchodní jednotě s Nš- meckem své spásy. A závislost výrobní ob- chodní jest vlastně úplnou závislosti Po Rakousku stane se tak se Švýcarskem, Ilollandskem a státy skandinávskými. Takové jsou etapy budoucna dle německých plánů. »Co bylo pro dobu Bedřicha Velikého dobytí Slezska, čím pro věk císaře Viléma I. a Bismarkův zalo- žení německé říše, tím bude přítomnu a bu- doucnu založení námořní moci německé. Ono svede nás . .. k německo-národní politice veli- kého stylu« (Schmoller). S těmito plány a nadějemi spoušti Němeeko své koráby na moře, tyto snahy nezní jen z řečl Vilémových, jich nadšenými nositeli jsou stříz- liví národní hospodáři, jich zastanci socialističu vůdcové. Za takými cíly jde současné Německo když ne celé, tedy alespoň svými vůdčími hla- Je to politika síly, politika bezohlednosti, moci a ozbrojené pěsti — ale také politika vě- domá si svých cílů, svých poslání, politíka že- lezné vytrvalosti. Citovaná publikace jest spisem agilačním, spisem určeným pro massy lidové. Psaly ji přední hlavy německé, složily v ni výsledky svého bádání a vědění, ukázaly, že politika ná- mořní moci není politikou trůnu, ale politikou budouena a lidu. Je psána přímo vehementním národním nadšením, každá její stránka dýše vlastenectvím. Až se zamyslíte nad tím jeven.
Veliký Vilém Bismarkův Schmoller Vilémová Rakousko Německo Švýcarsko Slezsko
25 article
Wagner, Schmoller — ale vždyť, probůh, u nás se na ně ukazovalo jako na odpůrce impera- lismu a šovinismu německého, naši »mladí« se na ně dovolávali! A k tomu mimo publikaci výrok Bernsteinův! A nyní všichni ve službách velkoněmecké ideje — třeba na jiné dráze, ale za stejným cílem. Jest až osudno, jak u nás viny vlastní se křidují domnělými přiklady cizími — zda ti, kdož hledali v autorech publikace antišovinya antiimperialisty, půjdou ve stopách jich odda- nosti k věci svého národa? Ale i pro nás jest publikace poučnou. Věřl v moc, sílu, odhodláni, čin — smělým věstí budoucnost — dovedou neživotné, doktrinářské ideje humanitní spoutati tento příval života ? V publikaci zastoupeni G. Sehmolle (Hospodářská budouenost Německa a lodní předloha), K. Lamprecht (Rozvoj dušev- ního a hospodářského obzoru našeho národa), R. Ehrenberg (Plavba námořní v životě národů), E. Francke (Světová politika a so- ciální reforma), P. Voigt (Némecko a světový trh), M. Sering (Obchodní politika velikých států a válečné loďstvo), A. Wagner (Roz- množení loďstva a naše finance), E. V. Halle (Vývoj a význam německého loďařství), HI Sehumacher (Německé interessy v Číné). Povětšině jsou to přednášky, někdy ovšem přepracované a doplněná. Spis vypraven velmi úhledně a jest neobyčejně levný. vami.
Wagner Schmoller Bernsteinův G Sehmolle K Lamprecht R Ehrenberg E Francke P Voigt Némecko M Sering A Wagner Roza Německo Halle HI Sehumacher Číný
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Cheť ministerstva dr. Körber mel plných sedm měsíců času, aby se ustálil se svou vládou konečné na nějaké politické my- šlence, na nějakém poněkud určitém plánu a s ním objevil se před zůstupei národů v parla- mentě. Dr. Körber zatím ale zve k sobě ted, několik dní než rozhrne se opona parlament- ního divadla, »vynikající« politiky jednotlivých stran, aby se s nimi smluvil o tom, co vlustné se má díti. Uvážílli se, že těch »vyníkajicích
Körber doktor