2
masthead
NÁkODNÍ LIMTY.
3
masthead
22. ledna 1901. Číslo 2
4
article
zaznamenávajíce každého protikandidáta v městské
skupině slánské.
Zástupce českého Slezska na radě říšské
bude míli mnoho úloh, neboť slezským Čechům
schází mnoho, velmi mnoho, ne-li vše. Jen ten.
kdo nemá ani ponětí o neutěšeném postavení
našinců ve Slezsku, mohl býti proti kandidatuře
slezské v království, mohl říci, ať Češi tam v
Slezsku vybojují si mandát sami.
Hlouček našinců ve Slezsku jest příliš slabý
aby stačil ne vítězně čeliti, leč aspoň klást
meze útokům podnikaným stranou protivnou na
českou državu za přispění kruhů vládních. Jiná
jest spravedlnost ve Slezsku pro Čecha, jiná pre
Němce a proto musila přijíti pomoc od silněj
ších, od šťastnějších bratří z království.
Že Čechové ve Slezsku jsou organisován
dobře, pokud jich síly stačí, o tom podán by
důkaz při volbě za V. kurii na Opavsku. Čest
volitelé byli zde jazýčkem na váze, a rozhodo
vali mezi německým radikálem a sociálním de-
mokratem. Čeští volitelé to byli, kteří německého
radikála přivedli k pádu a tím už dokázal
a vykonali mnoho.
Jak pracuje se proli zvolení českého říš
ského poslance v opavském Slezsku, to viděl
jsme při volbě za venkovskou kurii skupiny
opavské, kdež kandidován z české strany
zemský poslanec dr. Stratil a protivně s po
jené německé strany kandidovaly rolníka Her
manského.
Okres tento považovali Němci za oh ro-
žený. Proto napjali veškeré sily před volbam
volitelů ve skupině této, aby tyto co nejlépe
vypadly ve prospěch jejich. Agitaci zahájil
v českých obelch slezských, nešetřili peněz
aby jen prosadili zvolení volitelů Němcům
přátelských. Podařilo se jim to, jak známo.
v nejohroženější obci slezské, v Kateřinkách
a pak ještě v několika jiných menších obeích
ležících na rozhraní jazykovém.
Čecho
Čech
Němec
mokrat
doktor
Stratil
Slezsko
Opavsko
Kateřinka
5
article
Poměr hlasů při volbě byl: 112 dr. Strati
156 Heřmanský. V Kateřinkách bylo pomoe
prušáckého agitačního spolku »Nordmarky-
zvoleno za volitele 10 Němců, kteří ovšem
odevzdali hlasy ve prospěch německého kandi
dáta. Kromě toho z 8—10 obcí českých vo-
lení volitelé, jak vypočítáno, dali rovněž hlasy
Heřmanskému. Kdyby tedy český kandidát byl
dostal veškeré hlasy z českých obcí, bylby
zůstal jen asi 2—3 hlasy v menšině, což
ostatně také zcela jisto nebylo, ana nebyla bv
vyloučená možnosť, že by byl stejným počtem
hlasů předčil kandidáta německého. Proto právě
byl ten strach o mandát na německé straně,
proto byla ta svornosť všech německých
stran.
Volba tato dala nám tudíž direktivu, jak
pracovati nám třeba na uvědomování českého
venkova ve Slezsku. Chybu, která se stala
v Kateřinkách, možno pokládati za napravenou
již nyní, jinak jest ovšem v oněch vesnicíeh
ležícíchna pomezí jazykovém.
V osadách těchto vyvinuje » Nordmarkae
neobyčejnou činnost, snaží se poněmčiti je v nej-
kratší době. »Nordmarka«, která vydržována jest
penězi pruskými, rozvíjí zimničnou agitaci v ryze
českých obeích v sousedství Opavy, v Kyle-
šovicích a Komárově. Tu i tam chtěla
prosaditi »německé« obecní zastupitelstvo. V Ko
márově přišel na pomoc i spolek slezskýeh
Raifeisenovek, který založil v této české osadě,
vedle trvající už české Raifeisenovky, zcela zby-
tečnou německou, která čítá dnes asi 25 členů.
kdežto česká přes 130. Rovněž založen v Komá-
rově německý hospodářský spolek vedle českého.
Strat
Heřmanský
Kateřinka
Slezsko
Opava
Kyle
Komárov
Komat
6
article
Poněmčování v rakouském Slezsku za těchto
ekolností pokračuje více nežli na druhé straně,
v pruském Slezsku. Osady ležící jižně od
Krnova bývaly české před ne zrovna dlouhou
dobou, dnes jsou už poněmčeny, kdežto osady
ležící jen kousek na východ, ale už v Prusku.
dosud germanisaci nepropadly.
»Nordmarka« vyvijí rovněž nemalou čin-
nost v české osadě Svinově, značné želez-
niční stanici severní dráhy moravské. Zde zři
dila nádhernou budovu pro německou školu.
naplněnou z velké většiny českými dětmi a po-
řádá ve Svinově často schůze, aby němectv
posilovala. Zde napomáhá jí výdatně ovšem se-
verní dráha a pak rourovna, v níž úřadnictvo
i dělnictvo jest ze značné části z nedalekého
Pruska.
Nejinak mají se věci ve Slezsku těšínském.
Slezsko
Krnov
Prusko
Svinov
7
article
Tam vidíme nejlépe na osadě Malých Kun-
čielch, s jakým úsilím a násilím poněmčena
má býti česká obec slezská. Malé Kunčice jsou
dnes už nejen ve Slezsku, leč i na Moravě
v Čechách známy volební komedií, která tam
již přes půl roku se odehrává. Němců v Malých
Kunčicích není. Česká strana uvědomělá dvakrát
při volbách docilila většiny, a když po třetl
voleno, tu vzdor netajenému nátlaku na české
odvislé voliče se strany vítkovických železáren
a úřadníků hr. Vlčka z Polské Ostravy, uhájila
česká strana polovinu zástupců v obecním vý-
boru. Protest, podaný českou stranou proti této
volbě, zemskou vládou zamitnut již dne 31. pro-
since, nařízeno provésti volby radních a starosty
co nejrychleji. Než dodnes se tak nestalo, úřa-
dující dosud starosta, německý stranník Potr,
neuposlechl zemské vlády a nedal volby pro-
vésti. Na dotaz z české strany pravil, že úřadu
se neprotiví, ale nový obecní výbor ustaví se,
až on bude chtíti. Protahování toto má opět
svůj účel. Starostou neměl býti více Petr, vy-
konavatel vůle vitkovických železáren, nýbrž
uvědomělý Čech. Proto zahájena horečná čin-
nost, aby tomu zabráněno. Severní dráha mo-
ravská má v obeením výboru malokunčickém
virilní hlas a právě ten rozhoduje.
Němec
Petr
Malá Kunčice
Slezsko
Morava
Čechy
Ostrava
8
article
Vůdce Němců na Ostravsku, dr. Richter.
v Moravské Ostravě intervenoval v minulých
dnech u ředitelství severní dráhy Ferdinandovy
ve Vídni ve věci této a jak dnes jest již zná-
mo, docilil toho, že ředitelství nařídilo svému
zástupci v Malých Kunčicích, aby odevzdal hlas
pro Pelra. Tak tedy byla by i na dále správa
télo úplně české obce, čilajíeí 4000 obyvatel,
až asi na 50, vesměs Čechů, nadále německou.
Jak vidno z příkladu tohoto, jest ve Slezsku
všechno možno.
Za krátkou dobu budou obecní volby
důležitém slezském městě Frýdku. Frýdek
jest autonomní město, proto tím důležitější,
a byl až do roku 1884 v rukou domácích Če-
chů. Roku toho domohli se Němci — bohužel
vinou našich lidí — v obeením zastupitelstvu
moci a od té doby germanisují český Frýdel
úsilovně. Frýdek prohlašován jest se strany
vládnoucí za pevnou německou baštu. »Jal
pevnou jest, dokazuje faktum, že mezi frýde-
ckými Němci jest dosti strachu před nastávají-
cími volbami. Bojí se agitace » přivandrovalců«,
t. j. uvědomělých Čechů, kteři chtějí, aby do-
máci český lid byl zase pánem na frýdecké
radnici. Bude nutno, aby volbám frýdeckým
nyní zvláště a městu Frýdku vůbec věnováno
bylo co nejvíce pozornosti s české strany.
Sěltání lidu na Slezsku těšínském
má důležitost dvojnásöbnou. Zde stýkají se
tři národnosti: česká, polská a německá. Vláda
věnuje sčitání lidu na Těšínsku skutečně
zvláštní pozornost. Na Polské Ostravě nařídi
frýštátský okresní hejíman sčítacím komisařům
přísně, aby správně zapisovali jazy k obeovací,
jak jim udán jest stranou; jeť tam obeení za
stupitelstvo české. V sousední obci Hrušově
čílající as 4000 obyvatel, jest obecní zastupi-
telstvo německé, neboť zvoli je tamější továrna
na sodu.
Němec
doktor
Richter
Čecho
Hrušův
Ostravsko
Ostrava
Vídeň
Frýdek
Slezsko
Těšínsko
Ferdinandov
9
article
Ale tam se lidé nedověděli o sčítání. Sčl-
tání prováděla zvlášíní komise v obecní kance-
láři úplně tajně, tak že lid neví, zda jest zapsár
za Čechy, Němce či Poláky. V Hrušově jest ve
skutečnosti asi 50 Němců. Tamějším sčítacím
komisařům, jak z jejich jednání vidno, nenařidi
týž okresní hejtman stejně jako polsko-ostrav
ským, aby přesně vyplňovali rubriku o obeo-
vacím jazy ku.
Stejně »pracuje se« při sčítání v jiných
obeích slezských, ležících na jazykovém roz-
hraní mezi Čechy a Poláky. Výsledek sčítání
dnes ještě znám není, ale tolik je známo, že
Polákům na úkor Čechů straněno v míře nej-
větši! Jsou zjištěny případy, že domácí lidé,
kteří při minulém sčítání přihlásíli se za Čechy
chodili také do české školy, česky mluví
polštině potuchy nemajíce, zapsáni bylí z
Poláky. Jest to také z velké části výsledek ho-
rečné agitace, provedeně v posledních týdnech
m. r. agitátory polskými mezi dělným lidem
v uhelné pánvi ostravské.
Dnes chápeme již, co znamenala řeč pol-
ských delegátů na českopolské schůzi, konané
loni na podzim v Přivoze, když tito pravili, že
nemožno jim mluviti o nějakém vyrovnání
s Čechy dříve, než po provedeném sčítání lidu
Jest jisto, že za těch poměrů neustanou nárou
nostní třenice mezi Čechy a Poláky na Těšínsku
Němec
Polák
Čecho
Čechy
Hrušov
Těšínsko
Němec
10
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. ledna.
Německá okupace Malé A sic.
Francouzským listům oznamují z Cařihradu.
že syndikát, jejž utvořily »Deutsche Bank«
»Oltomanská banka« za účelem vystavení že-
lezné dráhy z Bagdadu k Perskému zálivu, ob-
držel od turecké vlády právo vo-
jensky stavbu chrániti proti ná-
jezdníkům kurdským a arabským.
Německá vláda vymohla si tedy od Tu-
recka stejné právo, jaké čínská vláda dala
Rusku k ochraně rusko-čínské dráhy v Mand-
žurii. Nazývají-li brannou ochranu ruskou Němei
a Angličané okupací, větším právem možno
mluvit o německé okupací Malé Asie. A nazývá-li
se to u Rusův záborem, větším právem musí to
býti nazváno týmž slovem i u Němců.
»HoBoe BpeMa« k této události píše:
Upřímně řečeno, takové smělosti jsme se od
kulturtrégrů nenadáli. Bagdadská dráha nemá
nic společného s naší dráhou mandžurskou. Jak
je Mandžurie od celého světa vzdálena a oddě-
lena, tak Malá Asie z blízka se dotýká politi-
ckého života velkých evropských států. Z nich
prvé místo zaujímá Rusko. Stavitelé bagdadské
trati musejí toho býti pamětlivi a jestliže jes
jejich paměť slabá, je naší povinností, abychom
jim svá práva připamatovali. Ochrana mand
žurské dráhy jest nutna, jak události dokázaly
ochrana bagdadské dráhy není nutna, nebo
skurdští a arabští loupežníci« dosud ji nepo
škodili.
Nechtějí Němci udělati s Malou Asil něeo
takového, jako Angličané s Egyptem? Ne, už
je třeba jednou na německé kulturtrégry vzkřik-
nouti: Dostl
Angličan
Rusův
Němec
Praha
Cařihrad
Bagdád
perský záliv
Rusko
Manda
Egypt
Deutsche Bank
Oltomanský banka
HoBoe Bpema
11
article
Cíle Německa.
K posledním slavnostem berlínským píše
Corněl ve »Figaru«: »Po dvou stoletích svého
bytí stojí zde vítězné Prusko jako jedna z nej-
silnějších mocí světa. A u jeho nohou chouli
se ostatní Německo. Na počátku přištího stoleti
bude zde snad Německo, jež se bude do
týkati dvou moří, na severu u Kodan
Skagerraku a Kategatu, a na jihu
u Terstu moře Jaderského. A snad i po vzdá-
leném Bosporu sáhne hrabivá ruka pruská, aby
uskutečnila dávný sen Bedřicha Barbarossy. Ale
jest tu i jiná možnost, že celá tato bu-
dova, uměle zdělaná ze železa
krve, se jednoho dne shroutí pod
silným přívalem slovanský m. Ae
jest tomu jakkoliv, jedna věc jest jistá. 200leté
Prusko žilo až posud útvarem, jaký mu da
Veliký kurfiřt, nyní zasadí se však Vilém II.
aby položil základy příští Germanie«.
Soukromé názory papežovy ...
Před několika dny uveřejněna řada sou
kromých dopisů papeže Lva XIII., které jsou
z doby, kdy msgr. Pecci byl papežským nunciem
v Brusselu. V jednom dopise z r. 1844 stěžuje
si budoucí papež do svého nedostateč-
ného platu: 3000 franků měsíčně.
A proto žádá o 1200 tolarů ročně více. V jiném
psaní jest velice starostliv o budoucnost své
rodiny. Zlobí se na své dva bratry, kleří se ne-
ehtěji ženiti. »Bytí naší rodiny závisí, píše, od
Jana. Ale i on počíná stárnouti jako Karel. Co
se mne týče, jsem odstaven »propter regnum
coelorume Jestliže jeden sni druhý
se nerozhodne, naše rodina nevy-
hnutelně vymňe«. Karel se oženil a vělen
Pecciů byla zachráněna.
Barbarossa
Prusko
Vilém
Lev XIII
Peck
Jan
Karel
Německo
Figar
Prusko
Terst
Brusel
Kodan Skagerrak
12
article
Změna na německém vyslanectví
v Paříži.
Známý francouzský žurnalista p. Judet píše
pod tímto záhlavím v »Petit Journalu«: »Vše-
obecně jest známo, že kniže Münster přes své
vysoké stáří, které jest jaksi ofliciální záminkou,
nerad odehází na odpočinek. Jeho neutralitn
již on až úzkostlivě zachovával, nestačila již
císaři, jenž žádá na svém velevyslanci více ini-
eiativy, více hybnosti. Než tento akt zajisté úzce
souvisí s událostmi, jež se odehrávají ve střední
Evropě. Volby v Rakousku nerozřešily problém
parlamentní většiny. Boj mezi oběma velkými
plemeny, slovanským a německým, rozzuří se
znovu, a hořké chvíle nadeházejí pro císaře
Františka Josefa. A proto chvátá císař Vilém II.,
aby pod záštitou nedávné anglo-německé smiouvy
mohl loviti v těchto zkalených vodách. Prot
také uspává svého souseda na východě a hlede
isolovati Francii. My pochybujeme, že se dají
Rusové omámiti těmito klamnými sympatiemi
srdečnými demonstracemi, jež mu s takovou
dovedností před oči staví propuštěný Polák,
kníže Radolín. Co se nás týče, my budeme vě-
děti, zač máme pokládati a jak vysoko ceniti
tyto emfatické výlevy německého srdee«.
Petit
František Josef
Vilém II
Rus
Polák
Paříž
Münster
Evropa
Rakousko
Francie
13
article
lak se provádi „úřadní“ sčítání lidu
Boj sčítací ve zněmčeném území českého
severu již dobojován, ale čísla zjištěná úřadním
sčítáním v německých místech severočeských
získaná s využitím všech nezákonných zbraní
násilí, nátlaku i úskoků, nemají pro vědeckou
statistiku ani nejmenší ceny a bude přední po
vinnosti politiekých úřadů, by při zpracování
výsledků sčilání ve svém obvodu co nejpečlivěji
hleděly vyšetřiti veškery tisíceré nesprávnost
při úřadním sčílání páchané a tak aspoň čá-
stečně napraviti křivdy násilně na českýeh
našich krajanech v území zněmčeném ně-
meckými sčílaeími komisary provedené, ač
nemá-li celý akt sčítací státi se bezvýznamným
a bezcenným. Po spravedlnosti volá na statisíce
českých duší ve zněmčeněm území, toužícíeh
po tom, by i pro ně platily nařízení a zákony.
pro všecky občany říše vydané
Nedostane-li se našim menšinám spravedlivé
nápravy křivd při sčítání na nich spáchaných,
pak veškery výsledky úřadního sčítání stanou
se prostě směšnými při srovnání s daty cestou
soukromého, dopodrobna provedeného sčitání
zjištěnými a doloženými nad to určitými pří-
pady, při sčítání napáchnných nezákonnostía
násilností. A nebude vážného statistika v celém
kulturním světě, který by čísla úřadně zjištěná
neposuzoval s nedůvěrou a skepsí.
14
article
Po provedeném letošním sčitání jest opráv-
něna obava, že v severních Čechách vyskytne
se na př. opět několik obel, v nichž na vště-
vuje více českých dítek školu
matiční, než vůbec Čechů v místě
bylo napočítánol
Tam, kde násilí nespomáhá, vypomáhají si
sousedé naši denunciací.
Načionální list falknevský »Bote a u
dem Egerthal« uveřejňuje na př. tento
dopis ze Svodova u Falknova: »Jeden zdejší
»Bahnwenzel« vyplnil arch sčítací takto: » Václav
Svoboda, úřadník dráhy, do Vídně příslušný.
rozen 3. dubna v Sušici, o heovací ja z yk
český. Bylo by zajímavým zvěděti, s kým
tento »Bahnwenzel« Svoboda ve Svodově a ve
službě, kdež při buštěhradské dráze přec něm-
čina jest služební řečí, česky obeuje. Že toto
fanatické jednání Čecha výněmecké stanici ne-
poslouží tomu, by styk německého obyvatelstva
s ním byl umožněn a harmonicky se utvářil,
rozumi se samo sebou a p. Václav Svo-
boda pocítí totéž. Bylo by v zájmu
obou stran, kdyby úřadník, jenž ve Svodově
jen česky obcovati chce, do Čech odtáhl, aby
jeho česká obcovací řeč stala se též skutečností
a ne jen jeho výmyslem.« Že ve Svodově jest
dobráčtvrtina Čechů, která arci při
úřadním sčítání téméř úplně zmizela, na to
zmíněný německý plátek zapomíná.
Čecho
Svoboda
Václav Svo
Čechy
Svodov u Falknov
Vídeň
Sušice
15
article
V Hrobech u Teplice podařilo se počet
Čechů příčiněním obecního taje mní ka,
který po řeči obeovaci se vůbee
netázal — ač dle soukromého sečtění jest
Čechů v místě 1642 (před 10 léty 263) — stla-
čiti na nepatrné procento. Sotva však se staro
sta města Müller dověděl, že někteří Češ
chtějí provésti podrobnou kontrolu úřadního sčí-
tání a za tím účelem že sbírají plné moci, jež
by je opravňovaly k nahlédnutí ve výsledky
sčítání u okresního hejtmanství, rozzuřil se ne-
smírně a dal Čechy, plné moci sbírající, s tráž-
níky zatknouti a odvésti na obecní
úřad. Zde pak rozkázal strážníkům, by zatče-
ným prohledali a vyprázdnili kapsy
a prohlásil nalezený seznam če-
ských rodičů (k účelům vánoční nadílky
pořízený) za zabavený; o celém jednán
pak dal sepsati německý protokol, jejž přítomní
Čechové odepřeli podepsati.
Čecho
Müller
Teplice
16
article
Jak vidno, myslí si p. starosta, že pro něho
zákony rakouské neplatí, a že může řádné ob-
čany dáti zatknouti a provésti prohlídku jich
zabavení věcí jejich a nakládali s nimi jako se
zločinci.
V Podsedicích podali čeští občané
spolu s obecním úřadem proti nesprávnému
provedení sčítání stížnost ku hejtmanství, jež
však dosud ani jí nevyřídilo, ač stížnost sou-
kromníka dra. Titty na nesprávné prý prováděn
sčítání v Třebenicích, později podaná, byla ihnec
vyřízena a zeměpanský sčítací komisař do Tr
benie vyslán.
V Šiřejovielch u Lovosic přes ve
škeré násili sčítací komise napočtěno 110 Čechů
a 263 Němců (r. 1890 jen 34 Čechů, 311
Němců), ač při tom všichni čeledinové i služky
české, u Němců zaměstnaní, zmízeli v počtu
Němců; dle přesného sčítání soukromého jest
v obci 210 Čechů a 163 Němců.
V »ryze« německém městě Verneři-
cich u Benešova n. Pl. napočtěno německými
komisaři sčítacími 1729 Němců a 169 Čelchů
úctyhodná to čislice, uvážíme-li, jakými pro-
středky při sčítání bylo pracováno.
Jednou z obel, kde dle úřadního sčítání
bude méně Čechů než českých dítek, školu
Ústřední Matice školské navštěvujících, budou
Rejdice u Tannwaldu. Zde provedeno
úřadní sčítání dle známé methody německé.
Sčítací komisař rubriku »obcovací řeči« v ce-
lých Rejdicích nikde nevyplnil, ba ani se po
obcovací řeči neptal. Tam, kde byl na to upo-
zorněn, odpovídal, »že nemá času«, že tazatel
»nic po tom není a že to jest jeho sta
rosti.«
V Hartě u Vrehlabi, uhájila značná
česká menšina přes veškero násilí svého práva;
neivíce však Němce mrzl. ze i velitel místníe
Čecho
Němec
Podsedice
Třebenice
Šiřejoviel
Lovosice
311 Němec
Verner
Benešov
Rejdice
Harta
17
article
hasičů p. Havel a bývalý člen obecního výbor
p. Stránský se přihlásili za Čechy. Trutnovský
nacionální list vypovídá sboru a jmenovaným
statečným Čechům boj na život a na smrt . .
V Rokytnici u Žamberka začali již
Němci s bojkotem těch, kdož se přihlásili za
Čechy; první rána dopadla na uvědomělého
Čecha p. Hamerského, paprskáře v Rokytnici,
jenž dodával výrobky své do továrny v Prusku
a jemuž na nátlak Němců rokytnických továrna
nyní oznámila, že jeho objednávky zasta-
vuje . . . Ostatní živnostníky české v míst
očekává stejný osud v nejbližší době, ač ne-
podlehnou-li domluvám městského úřadu, aby
své přihlášení se k české obcovací řeči od-
volali.
V Jedlové u Poličky — kde žije na
300 Čechů — nezjištěn ani jedi ný
Čech prostě z toho důvodu, že sčítací komisai
se po obcovací řeči vůbec neptal a za-
psal si každého dle své libovůle.
Z Podmokel sděluje nám sedm naddo-
zorců finanční stráže, že vrehni komisař pan
Pulpán ani ve příčině udání obeovací řeči an
v příčině podepsání opravy žádného nállaku na
ně nečinil.
Havel
Stránský
Čecho
Němec
Hamerský
Pulpán
Čechy
Rokytnice
Žamberk
Prusko
Podmokly
18
article
K rozvoji velkoněmecké idee.
Národní politika německá vítě
zila u Sedanu, na bojištích českých a francouz-
ských dokonával ancien régime německých států
a státečků, politika železa a krve skula k životu,
v co doufala a o čem snila německá mládež let
dvanátých a čtyřicátých a po třiceti letech vývoje
mladé říše bojují německá vojska v Africe av
Asii pod prapory, na něž napsána idea ná-
rodně-světové politiky německě.
Úzké dnes již hranice říše německé zaniknouti
mají v obvodu světové říše Němců.
Není bezděčným tento vývoj: děje se s plným
vědomím, s určitým eilem a chtěním, každý atom
síly a moci zvážen a oceněn, ciferně přímo staví
se důsledky budoucna.
Jak rády naše germanofilské kruhy přesunují
tento vývoj moderního Německa do sféry čistě
vojenských a dvorních kruhů, jak přímo úsilně se
snaží této nové řási dáti jaksi ráz protilidové
politiky, jež prý kontrastuje s humanitními ná-
zory lidu. Humanitní ideje německé filosoſie
z počátku století vyvanuly z hlav německého ná-
roda, byly tak málo činorodými a příliš knižnými
a nalezaly ohlasu v dobách německého úpadku.
Němec
Sedan
Afrika
Asie
Německo
zil
19
article
Byly snad útěchou — ale nebyly spásou. Tvrdá
pruská kázeň přípravovala sever německý k činu
a moci a v tmavých kontoárech obchodníko
udržoval a sesiloval se praktický, výbojný duch
národa.
Nadšení revoluce roku 1848 vzpružilo vůl
k činu a třeba sny frankfurtského parlamentu
ztroskotaly, v národě počal kvas nové doby
Nictzsche byl vrcholkom nové filosofle, filosofie
síly a pevné vůle, Treitschke apoštolem neúprosné
tvrdé politiky a Bismark její ztělesněním. Vy-
chovali generaci tvrdých, smělých, neohroženýeh
mužů, nesvázaných úzkými hranicemi každo-
denni morálky, mužů, kteří nikdy dosti daleko
nepostoupili, aby nechtěli dále. Oni lépe pocho
píli povahu a ráz německého člověka nez hiuma-
nitní filosofie doby úpadku a právě proto bylo
vítězství jich odměnou.
20
article
Německá politika posledních desítiletí mo
věru řídké pochopení pro sesílení celého
národa; dovedla pečlivě dbáti o obchodníka
průmyslníka, vědce — ale nezapomínala př
tom ani dělníka. Jest ovšem za anglickými vý-
sledky, ale anglický dělník děkuje vše sobě
své píli, německý za mnohé u mnohé jen pů-
sobnosti státu. Dnes jsou svépomocné snahy
německého dělníka na cestě k velkému rozvoji
a Lassalle by zajisté již nepronesl svou výtku
nevšímavosti k vlastním potřebám, ale nieméně
uzná i pozdní historik hluboké sociálně-politické
porozumění německých vlád. Jest to praktická
a státní potřeba, která je k tomu vede — ale
jsou tak mnohé státy a vlády kterým poznání
toto úplně chybí.
Tato duchová proměna německého lidu
jest všeobeenou, stejně jí podlehl dělník jako
vůdčí hlavy států. Byla nutnou po založení
nové říše a dala ráz její budoucnosti. Vše skuto
jen s moci a silou.
Idea spojeného Německa důsledně byla jen
přechodem k ideji Velkého Německa. Jen cesta
se změnila.
Počátky německé říše moderní spadají do
úplného obratu světové politiky obchodní. Libe-
ralostní praxe svobodné tržby, otevírající volně
trhy všem tovarům světovým, v létech sedm-
desátých se chýlila k svému konci a ustupovala
ochranným clům. Čím více rostla soutěž ná-
rodů, tím více vstupovali v popředí tendenee
chrániti národní výrobu, zbavovati ji tlaku, za-
chovati jí její odbytiště. Politika Gladstonova
zasvěcená svobodné tržbě, měla v Disraelim
nástupcě jen nominelního, hlásal svobodnou
tržbu, ale dal základ imperialistické politice
anglické, která po okkupaci Cypru, Natalu,
Egypta neštítila se násilnosti na Burech a která
spěje mocnými kroky k »anglické Africe«.
Libea
Gladstonův
Disraeli
Bure
Německo
Cypr
Natal
Egypt
anglický Afrika
21
article
Državy Anglie stouply v létech 1866—1899z
12.6 na 27.8 millionů km2, Spojených států
amerických z 2 na 9.3 mill. km2, Ruskaz
129 na 22 4 mill. km2. Čísla tato nejlépe
osvětlují tendenci konice století.
Když vstupovalo spojené Německo na je-
viště světové politiky, bylo ještě státem, který
se sice honosil dosti značným průmyslem, který
však své obyvatelstvo úplně vyživil sám. Země-
dělská výroba byla v něm směrodatnou a roz-
hodnou, tenkráte zaměstnávalo zemědělství ještě
polovinu obyvatelstva nové říše. Leč poměr ten
měnil se rapidně. V roku 1882 klesla procenta
zemědělského obyvatelstva již na 42.5h, r. 1895
na 35.79, r. 1900 na 33% všého obyvatelstva,
jinými slovy, novým útvarem státu německého
měnil se i ráz státu ve stát průmyslový. A zá-
roveň s tímto obratem nastal netušený vzrůse
obyvatelstva: dnešní Německo, které mělo roku
1824 celkem 24 mill. obyv., dosálilo r. 1895
52 mill., r. 1900 55 mill. obyv., ročně roste
obyvatelstvo o 1 proc. Leroy-Beaulien na zá-
kladě střízlivých výpočtů dochází k výsledku.
že obyvatelstvo spojeného Německa dosáhne z
*) Handels. und Machtpolitik. Řeč
a úvahy vydané na popud spolku »Freie Vereinigung
für Flottenverträge« Gustavem Schmollere m
Maxem Seringem a Adolfem Wagnerem.
Band 1 u. 2. Stutlzar: 1900.
Leroy
Schmoller
Sering
Wagner
Anglie
spojený stát
Německo
spolek » Frei Vereinigung für Flottenverträge
km 2
mill
22
article
stejných poměrů populačních za 100 let 200
mill, hlav. A dnes uživí zemědělství německi
vedle sebe jen 22 mill. lidí, čili již dnes jes
Německo nuceno téměř čtvrtinu své spotřeby
victualií hraditi z ciziny.
Vstup Německa mezi velestáty dál se tedy
v době změněných názorů světové politiky. Bis-
mark sám byl stoupencem svobodné tržby —
ale skutečnost dovedla i jeho k ochrannému clu.
Ideál smírného vítězství ve volné soutěži národa
zanikl již před vítězstvími flipínskými a jiho-
africkými, vítézství moci a síly a důvěra v ně,
jež pomáhaly založiti novou říši, nalezaly zde
nové potravy. Heslo spojené Ameríky (Amerika
jen sobě!) a neklamné rysy uzavřeného impe-
ria anglického nezastihly Německo nepřipraveným.
Idea národní politiky německé rozpučel
v ideu světové národní politiky německé. Velké
Německo budoucna obsáhnouti má střed Evropy.
Snahy rakouských Němců o velké Německo po
chopily jen závěr snů budoucna, ale nikoli
cesty. Německé voje již nepřestoupí české hory.
krev německá nemá téci pro to, co v budoucnu
uskutečniti se má samo sebou, logikolu fak
a potřebou životn.
Bis
Němec
Německo
Evropa
spojený Ameríka
23
article
Némecko musí opustiti úzké hranice konti-
nentální politiky evropské, musí se státi státem
světovým, s mohutnými koloniemi. Německo
musí pro všechen případ zachovati si zdroj, od-
kud čerpati bude pro rostoueí obyvatelstvo vý-
živy, kde nalezne pro mohutníci průmysl trh-
»Chceme svůj průmysl tak rozšířiti, abychom
mohli žiti a rostoucí obyvatelstvo uživíti, chceme
hájiti své kolonie: za našimi kupei, za naším
obchodním loďstvem musí státi ultima ratio e
Citíte tu železnou pěsť, ve kterou Německo věří.
V přištím zápasu mezi Západem a Výcho-
dem, mezi Anglií a Ruskem, musí Německo
býti jazýčkem na váze. Opírajíc se o mohutné
kolonie, chráněno silným loďstvem před možnou
blokádou, spolehajíc ve své pluky a děla —
bude rozhodčím a podilníkem v posledním dě-
lení světa. »Založením německé říše vstoupili
jsme sice v předhoří, nikoli ale na vrchol ná-
rodní budoucnosti.« (Dr. Lemprecht.) »Národní
politika stává se světovou politikou a jen ti ná-
rodové mají velikou budoucnost, kteří se vy-
zbrojí ke všeobecnému závodění za opanováním
cizích končin světových.« (Ehrenberg.)
Toto světové poslání Německa je evange-
liem jeho myslících hlav. Jeho přední národní
hospodářové (Schmoller, Sering, Wagner, Volgt
atd.) jsou jeho apoštoly a socialistické hlavy
vedené Bernsteinem, jsou jeho vyznavači stejně
horlivě (»Německo je povoláno, aby zaujalo prvé
místo v Evropě,« Bernstein). Mohutné Německo,
Německo světové, stačící samo sobě a rozhodčí
o budoucím dělení světa a budoucím zápasu
Anglie a Ruska, Německo bohaté a silné stane
se nutně střediskem sousedních států. Rovrácená
doktor
Schmoller
Sering
Wagner
Volgt
Bernstein
Německo
západ
Anglie
Rusko
Evropa
Ehrenberg
24
article
Rakousko bude dřive nebo později nuceno hle-
dati celní i obchodní jednotu s Německem; vy-
tlačeno ze zahraničních odbytišť, odkázáno da
svých hranie se svým průmyslem a obchodem,
nalezne jen v celní a obchodní jednotě s Nš-
meckem své spásy. A závislost výrobní ob-
chodní jest vlastně úplnou závislosti
Po Rakousku stane se tak se Švýcarskem,
Ilollandskem a státy skandinávskými. Takové
jsou etapy budoucna dle německých plánů. »Co
bylo pro dobu Bedřicha Velikého dobytí Slezska,
čím pro věk císaře Viléma I. a Bismarkův zalo-
žení německé říše, tím bude přítomnu a bu-
doucnu založení námořní moci německé. Ono
svede nás . .. k německo-národní politice veli-
kého stylu« (Schmoller).
S těmito plány a nadějemi spoušti Němeeko
své koráby na moře, tyto snahy nezní jen z řečl
Vilémových, jich nadšenými nositeli jsou stříz-
liví národní hospodáři, jich zastanci socialističu
vůdcové. Za takými cíly jde současné Německo
když ne celé, tedy alespoň svými vůdčími hla-
Je to politika síly, politika bezohlednosti,
moci a ozbrojené pěsti — ale také politika vě-
domá si svých cílů, svých poslání, politíka že-
lezné vytrvalosti.
Citovaná publikace jest spisem agilačním,
spisem určeným pro massy lidové. Psaly ji
přední hlavy německé, složily v ni výsledky
svého bádání a vědění, ukázaly, že politika ná-
mořní moci není politikou trůnu, ale politikou
budouena a lidu. Je psána přímo vehementním
národním nadšením, každá její stránka dýše
vlastenectvím. Až se zamyslíte nad tím jeven.
Veliký
Vilém
Bismarkův
Schmoller
Vilémová
Rakousko
Německo
Švýcarsko
Slezsko
25
article
Wagner, Schmoller — ale vždyť, probůh, u nás
se na ně ukazovalo jako na odpůrce impera-
lismu a šovinismu německého, naši »mladí« se
na ně dovolávali! A k tomu mimo publikaci
výrok Bernsteinův! A nyní všichni ve službách
velkoněmecké ideje — třeba na jiné dráze, ale
za stejným cílem.
Jest až osudno, jak u nás viny vlastní se
křidují domnělými přiklady cizími — zda ti,
kdož hledali v autorech publikace antišovinya
antiimperialisty, půjdou ve stopách jich odda-
nosti k věci svého národa?
Ale i pro nás jest publikace poučnou. Věřl
v moc, sílu, odhodláni, čin — smělým věstí
budoucnost — dovedou neživotné, doktrinářské
ideje humanitní spoutati tento příval života ?
V publikaci zastoupeni G. Sehmolle
(Hospodářská budouenost Německa a lodní
předloha), K. Lamprecht (Rozvoj dušev-
ního a hospodářského obzoru našeho národa),
R. Ehrenberg (Plavba námořní v životě
národů), E. Francke (Světová politika a so-
ciální reforma), P. Voigt (Némecko a světový
trh), M. Sering (Obchodní politika velikých
států a válečné loďstvo), A. Wagner (Roz-
množení loďstva a naše finance), E. V. Halle
(Vývoj a význam německého loďařství), HI
Sehumacher (Německé interessy v Číné).
Povětšině jsou to přednášky, někdy ovšem
přepracované a doplněná. Spis vypraven velmi
úhledně a jest neobyčejně levný.
vami.
Wagner
Schmoller
Bernsteinův
G Sehmolle
K Lamprecht
R Ehrenberg
E Francke
P Voigt
Némecko
M Sering
A Wagner
Roza
Německo
Halle
HI Sehumacher
Číný
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Cheť ministerstva dr. Körber mel
plných sedm měsíců času, aby se ustálil se
svou vládou konečné na nějaké politické my-
šlence, na nějakém poněkud určitém plánu a
s ním objevil se před zůstupei národů v parla-
mentě. Dr. Körber zatím ale zve k sobě ted,
několik dní než rozhrne se opona parlament-
ního divadla, »vynikající« politiky jednotlivých
stran, aby se s nimi smluvil o tom, co vlustné
se má díti. Uvážílli se, že těch »vyníkajicích
Körber
doktor