ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 05386c80-727b-11dc-bacf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: place 85, work 5, person 79, org 16
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
13. srpna 1900.
4 masthead
Číslo 229
5 article
řadě železnice, pak silnice a konečně promy šleně založená rozvětvená síť cest uvnitř lesů po kterých se výrobky lésní k silnicím a těmito zase bud přímo na místa spotřeb nebo na ná- draží dopravují. Pro dopravu dřiví jsou nádraží: Ústí při státní dráze, pak Hnátnice při severozápadn dráze. Pokud se týče dělnických poměrů, uvádí se, že jednak velký počet různých průmyslo- vých závodů, pak dosti čile provozované do- mácí tkalcovství jsou příčinou nedostatku děl- nictva, tak že k mýtění ani potřebný poče dřevoruheů šehnati nelze, a způsobilost dělník lesníci jest prý nedostatečná. Denní mzda kolísá a řídí se dle práce, dl ročního počasí a obnáší : mužům . . . . . . 1.20—1.40 K, ženám . . . . . . 1.00—1.10 K, dětem škole odrostlým . 0.80—0. 90 K. Hlavní seče počinají z pravidla v prosinei a končí, jestli dostatečný počet dělníků se s žene, v únoru. Probírka počíná částečně již na podzim pokračuje při málo sněhu v zimě, zbytek sena jaře provede. Z tabelárního přehledu výroby a zužitko- vání dříví, jakož i z přislušných náčrtků lze seznati stálý vzrůst jak výroby tak i zužitko vání za minulých dvacet lel, pak zvýšení do- savadní plochy sečné, což odůvodněno okolností. že v reviru značné přebytky starších porosto se nalezaji a že prodej jak paliva tak i sta- vebního dřiví obliží nepůsobí, že zužitkování kulatého dříví, zvlástě za posledního pětiletí vůčihledě se zlepšilo a do té míry ješlě malé zvýšení cen dříví doelliti lze, až svážení dřiví na nových cestách ulehčeno bude.
Hnátnice K , dítě škola odrostlý
6 article
Odbyt palivového dříví vzhledem na blízké město Ústí jest velmi příznivý. — Poptávka z venkovských obeí je naproti tomu poměrně malá, poněvadž jak rolníci tak i obce samy větším dílem vlastní lesy mají. Výprava vede kol nejjižnějšího cípu Dolní Libehavy údolím Orlice, misty příkrými skalními stěnami zůženým, dále pobliž obce Václavova, příkré stráně vajetínské a lanšperského dilu »lánu medného«, v pozadí jehož jako důstojný závěr krásné seenerie vyplnají se na tomen skály zříceniny hradu Lanšperka. Pěšky dojde se na plateau vajetínské, odkud výborně lze přehlédnouti jednotlivé porosty, mezi nimiž zna- menati lze na př. modřiny až 101 rok staré, stromy, které pěkným, rovným vzrůstem, jakož svou dlouhokmennosti a dřevem červeným až ku bělu se vyznamenávají. Jakostí možno je na roveň postaviti slezskému modřínu v Sudetách. Je také domněnka, že pocházejí ze slezského semene, které, jak ze starých kulturních plánů na jevo vycházi, po vykonaném mýcení vždy v jistém množství vyséváno bývalo. Opodál za- stávky hnatnické severozápadní dráhy béře se výprava k obei lanšperské a svrchu zmíněné zřícenině. Cestou prohlédnuta bude též pokusná školka. Též romantická »Havlíčkova studánka«, odkud pomocí primitivního dřevěného potrubt obee lanšperská svou křišťálově čistou vodu odebírá, neujde pozornosti účastníků vycházky- Kromě zřícenin hradu také kaple, v ušlechtilém slohu nákladem kn. Liechtensteina zbudovaná, jest okrasou krajiny. Dráhou vrátí se výprava ze zastávky hnatnické do Ústi nad Orlieí.
Liechtenstein Ústí Václavov Lanšperk Sudety Havlíčkův studánka Libehava údolí Orlice
7 article K změně na trünu italském. Z Říma, 9. srpna
K změně na trünu italském. Z Říma, 9. srpna Pohřeb Humberta I Včera odpoledne již bylo oděno věčné město v smutečně slavnostní háv. Any tísíceré ruce dovršují nádhernou smuteční výstroj ulie, jimiž dle programu, včera tiskem vydaného, průvod s tělesnými zůstatky úkladně zavražděného krále měl se ubírati k Pantheonu, pohybovaly se ne- smírné zástupy lidu domácího i cizího v ulicích. Tu bylo viděti šedé již Garibaldiány v červených košilích, onde sardinské ostrovany v černém hrubém šatě s čepicí, černé noční čepeci po- dobnou. Nesčíslné ekvipáže a flakry projížděly všemi směry, vozíce tu pány v černých úborech. tu elegantní dámy, které se podivovaly smuteční výstroji. Před palácem rakouského velevyslanectva u Quirinálu na rohu Piazze Colonna a Corsa Humbertova stály přes sahurský v pravdě žár sluneční tisícové, očekávajíce příjezd arcivévody Raineru a jeho družiny. Když pak objevil se na ulici plukovník 28. pěšího pluku krále Hlumberta, padesátník to imposantní postavy, tak se hrnul lid za nim, že nebylo mu lze ani projíti. Také krásná Via le prineipessa Marguerita před ná- dražím dei Termini, v odpoledních dobách témět stínu prostá, naplněna byla zástupem o několika tisících hlav, který trpělivě očekával v horku 35—40° C. příjezd cizích hostí. Největší po- zornost vzbudil ale po páté hodině dvorský kočár, v němž seděl kniže černohorský Mikuláš, oděný v malebný svůj národní kroj, v průvodu generála Pollia a jednoho z černohorských vojvod. Jest sice pozorovati, že zbělely vlas i voua vítěze u Vučidolu, ale oheň a energie sálají silou neztenčenou z velikých význumných očí. které sebevědomě prohližely si pohnutý živo městský. Kníže zajel k Pantheonu, podíval s letmo vehodem z polovico otevřeným do chrámu, a přes Piazza Venezia a skrze Via Cavour vracel se opět do Qurinálu.
Ana Humbertův Rainer Marguerita Pollius Kníže Řím Mikuláš Piazzo Venezia Qurinál Humberto
8 article
Přes nesmírný počet lidu, který plnil ulice. přes přehojné povozy všeho druhu, přes stále se steidající vozy dráhy elektrické, tramwaye i omnibusů, zachován byl vzorný pořádek všudy. Vzorné byly zvlášté výkony společností Societa Romana, která jest podnikatelem pouličnýeh prostředků dopravních. Tři až čtyři vozy jely stále za sebou v témž směru a přece nebyly s to, aby upokojily jízdy chtivých, neboť ani jediná osoba nebyla do vozu vzata, jakmile konstatoval ve voze přítomný civilní strážník Completo. Správě městských dráh pražských konduktérům tratí, které z města na Vinohrady vedou, doporoučím tuto rigorosnost ku zralé úvaze, aby, co se týče šetření jízdního řádu, nebyla Praha posledním městem na pevnině. Vděčna byla dnes časně z rána — nebot od šesté hodiny byly ulice, kudy průvod měl se ubírati, uzavřeny pro všechny povozy, krome zvláště legitimovaných povozů slavnostních účast- níků — procházka od nádraží dei Termini k Pantheonu. Obojí průčelí velikého nádraží proti Víale prineipessa Marguerita i proti Piazza dei Cinquecento zahaleny byly těžkými
Marguerita Piazza Praha societa Roman
9 article
černými draperiemi, jimiž ověšeny byly i klenb i stěny velikého vjozdového loubí, což činilo dojem až pochmurný. Toliko stříbrné koruny iniciálky králova jmena (U), poněkud přerušo- valy hrobovou fadessu tuto, již příšerně osvě- tlovaly přečetné voskovice. Podobně ozdohen byl i východ, kdežto obě veliké bočné síně upraveny v čekárny pro královský dvůr, ciz knížectva a repraesenlance. Po veškeré trati, od nádraží až k. Pan- theonu, byly kandelábry plynové zakryty čer- nými rouškami a v nevelikých od sebe vzdále- nostech stály stožáry, na nichž byly zavěšeny těžké černé, dolů splývající prapory s velikým stříbrným U. Podobně byly ozdobeny i stožáry elektrické dráhy, na nichž nad to spalřoval se i věnec z chvojky, cypřišovou letorostí pro- tknutý.
10 article
Úchvatný byl pohled na přední tepnu no- vého Říma, na Via Nazionale. Dům vedle domu potažen byl černými festony, balkony úplně za- kryty a více než na 30 místech přepínaly ulici smuteční brány. Nejskvostněji ozdobeny byly hotel Quirinál, paláce slavných římských rodin šlechtických, palazzi Bonaparte, Colonna, Doria, Aldobrandini, Ruspili, Rospiglio, Pranucci, Aka- demie umění a anglický obchodní dům Siry Lizars Cie. Brána smuteční před palácemdi Colonna ozdobena byla z obou stran starořím- skými signy s pozlacenými orly. Toliko pohře- šovali jsme výzdobu na paláci Veneto, sídle to rakouského velevyslanectva u Vatikánu. Nedo- statek tento byl tím patrnější, ježio obrácen jest palazzo Veneto dvojím mohutným průčelím na Piazza Veneta, kdež v pravém úhlu stýkají se obě hlavní tepny průvodu, pohřebního, Via Nazionale a Corso Umberto I. Rovněž skvostně vyzdobeny byly Corso Piazza Colonna, zejmena naproti rakouskému velevyslanectvu u Quirinálu veliký obchodní dům Fratelli Boceoni a palác dědiců markýza Marignoli. Smuteční síni v pravdé podobala se Piazza Borghese, obklopená ze tří stran paláci slavného tohoto rodu, souměrně vyzdobenými. Práce v Pantheonu byly již včera večer dokončeny. Velkolepá sloupová loggia Agrippova byla zakryta v mezisloupí těžkými černými lát- kami, které splývaly až k zemi, průchody to- liko pro honorace propouštějíce, jimž se při slavnosti vstupu do Pantheonu dostane. Uvnitř mohutná kopule rovněž byla zakryta černě, též i stěny, uprostřed pak připraveno bylo vysoké, černě pokryté castrum doloris pro mrtvolu královu.
Bonaparte Colonna Doria Aldobrandini Ruspit Rospiglio Pranucci Aka Veneta Piazza Veneta Marignoli Piazza Borghese Agrippův Řím smuteční brát Vatikán Quirinál Lizars Cie Corso Umberto I Corso Piazzo Colonna Fratelli Boceoň
11 article
Báječně téměř znějí zprávy o poplatcích, za propůjčení oken v době průvodu, nezbytné při známých velice úzkých rozměrech příslušných ulie, jež sotva stačí pro účastníky průvodu. Čím blíže k Pantheonu, tím přibývalo ažiotáže, ano slyšel jsem z úst velice spolehlivých, že za okno pro čtyři osoby na Piazza di San Luigi dei Francesi zaplaceno bylo 500 lir. Po celou noc panoval na ulicích život nej- čilejší a již o 2. hodině z rána vy- táhlo vojsko, aby uzavřelo dyoj- řadem všechny ulice pro smu- teční průvod určené. Od té do by propuštěni byli do ulic řečených jen ti, kdož opatřeni byli vstu- penkami sindacem danými. Sotva že prvý zásvit dne se objevil, byly již všechny ulice přeplněny zástupy. Dle úmluvy zůstaly všechny krámy zavřeny a jízda na dráze elektrické i na tramwayi zastavena. Brzy potom scházeli se již účastníci na vykázaných stano- vištích ve Via Cavour, Viale principena Mar- guerita a v sousedních širokých ulicích až po chrám Santa Maria Magglore.
Dei Francesi Piazzo di San Luigi Cavour Mar Santa Marius
12 article
Rána z děla, vypálená ze zátiberské tvrze na Monte Mario, ohlásila o půl sedmé, že smuteční vlak vjíždí do nádraží dei Termini, touže dobou již shromážděny byly před nádražím skvostné povozy pro cizi knížectva a mimo- místní vyslanectva. Spolu zaujaly vykázaná po- stavení vojenské sbory k zahájení a závěru prů- vodu určené. V nádraží byla se zatím shromáždíla peslrá společnost. Vedle cizích knížectev a mimořád ných vyslanectev dostavili se všichni u Quiri- nálu a Vatikánu pověření diplomatě, president a deputace civilních i trestních soudů v talá- rech, presidenti a deputace obchodních komor. rektor magnifieus university římské prof. dr v taláru, límci hranostajovém a se zlatým řetě zem kolem hrdla, s ním členové akademické rady universitní v talárech, president italského červeného kříže, městský prefekt Colmayer sindaci z Říma, Torina, Neapole, Benátek, Flo- rencie a ze všech téměř měst italských, mnozi majíce přes černý salonní úbor šerpy troj- barevné. Dále dostavili se ministři, státní radové, římská Giunta provinciale, členové nejvyššího dvora zrnšovacího, odvolacího, účelního, uče nci. umělei, generálové a důstojníci atd.
profesor Monte Mario Vatikán Řím Torino Neapol Benátky Flo
13 article
V 6 hod. 25 minut přišli za hlubokého ticha kněží a sice kapucíni obojí orservance Františkáni, Minorité, světské duchovenstvo městské v rochetách, pak kapituly z Bari, z hory sv. Andělů na Monte Sarzano a ze Su- purgy. Rozsvěcováním svílilen plynových dáno znamení, že se blíži král se svým štábem a se štábem svého otce. Maličko tím přibyli vévoda janovský Tommaso v uniformě admírálské, velkokníže Nikolaj, kníže Nikola, pruský prin Jindřich, arcivévoda Rainer, kníže bulharský prine Alfred bavorský i jiní. Také bylo pozoro- vati členy municipia a kapitoly v Monze. Za hrobového ticha vjel dvorní smuteční vlak pod loubi stanice — mlčky skládalo vojsko čest. Z prvých tří vozů vystoupili vysocí úřad- níci železniční, kteří doprovázeli rakev, z pátého vévoda z Aosty, hrabě Torinský, vévoda Oport- ský, bratr krále portugalského a prine Viktor Napoleon, ze šestého presidenti komory po- slaneů i senátu, ve čtvrlém voze, švýcarského způsobu, černě vyzdobeném, na katafalku spo- čívata rakev s mrtvolou královou. Ani černě odění farchinově hotují se vynésti mrtvolu krá- lovu, sestoupil s vozu Mons. Rossi, nesa na růžovém hedvábném polstáři železnou korunu lombardskou, v Monze uehovávanou, za ním dvorský obřadník conte Bruschi s čestnýmí od- znaky a řády na polštáři barvy erčmové, pak následovaly skvostné věnce královny Marguerity i nynějších královských manželův a šavl králova.
Nikolaj Nikola Jindřich Rainer Alfréd Viktor Napoleon Ross Brusch Marguerita Bari Monte Sarzana Monza Aosta Oporto Mons
14 article
Když byla mrtvola vynesena z vozu, při stoupil farář chrámu San Vízenzo ed Anastasi se svými kaplany a vykropil mrtvolu dle přede- psaných církevních obřadů, při čemž členov bratrstev delle Stimmate a della Buona Morle. oni v šedých, ti v černých kuklích, kněžím od- povídali, Nebylo ještě sedm hodin, když hnul s velkolepý průvöd od nádraží. Ti, jimž bylo přáno z některého okna průvod pohřební pozo- rovati, všichni soublasně usuzují, že nedá s mysliti smuteční slavnost důstojnější. Vše, co zůstavila slavná středověká kultura italská. spojilo se s representanty nynějších poměrů ku smuteční manifestaci všestranně, ve všech při- činách důstojné a v každém účastníku nej- hlubší dojem zůstavující. Byla to v pravdě lidová smuteční slavnost jíž obcovaly všechny vrstvy italského národa v Italii i za hranicemi, od dělníků, listonošův a zřízenců městských drah až po nejvyšší vrchole státní správy, vědy, umění i urozenství. Tři ho diny trval pochod za vedra nesmírného a bylo pozorovati, jak zpoceni byli účastníci i ve stát ních a vojenských uniformách i ve fracích. Po půl 8. stanuly prvé čoty jízdních karabinierů před loggií Pantheona, a bylo právě jedenáct hodin, když poslední řady průvodu ku královskému mausoleu dospěly.
Buono Morle Sana Vízenzo
15 article
Národní povahu ilalskou manifestoval veli kolepý průvod tento v celku i ve vidu svém Nebylo větší obco, provincie, korporace ať učené politické, obchodní, živnostenské, hospodářské. studentské, vojenské, tělocvičné, hasičské, která by nebyla zastoupena větším, počtem členůva malebnými prapory. Těchto čítalo se na tisice a neméně bylo skvostných a drahocených věnců. jichž některý nésti musilo až 8 silných mužů Konečně zúčastnil se parlament, v jehož řadách bylo viděti i socialisty i, republikány. Téměl v plném počtu šli členové akademií věd, uni- versit a vyšších škol, nesmírná byla řada dn- stojníků všech zbraní, aktivních i neaktivních. Viděli jsme ve zvláštních krojích spolky tělo- cvičné, hasičské, studentské s praporečníky e činovníky namnoze historicky uniformovanými, avšak se zálibou spočívalo oko účastníků i na imposantních zástupech rolníků, lodníků, tram- vierův a dělníků. Před smutečním vozem, šest hřebci taženém, kráčeli duchovní dvojradem, napřed řádoví, pak světští, posléze kapituly, mezi nimi pak nynější i bývali ministři, státní radové a jiní vysocí hodnostáři. Kněžstvo modlilose po celou cestu hlasitě žalmy, doprovázeno jsoue zakuklenými bratrstvy.
akademie věda
16 article
Před rakví veďen králův kůň a nesen jeho šavle, za rakvi nesl kapitulní děkan z Monzy železnou korunu a conte Bruschi, řády zesnu Hned za rakví kráčel král, maje po pra vici vévody z Aosty a Janova, po leviei knížete Mikuláše a hraběte Turinského. Za nimi krá čela cizí knížata, mezi nimiž pozornost pou tal zvláště velkokníže Mikuláš Nikolajevič. Po- zornost obracela se i ku princi Jindřichu pru- skému a k Turchan pašovi, po fezu daleko znalém. Když šly honorace politické a vojen- ské, tu živě byl akklamován generál Menotii Garibaldi, oděný v prostém černém obleku ostrovana s černým měkkým kloboukem a za ním letorosti cypřišovou. Když průvod šel kolem paláce Borghese a obecenstvo šedému generálu kynulo, vznikla veliká panika, již toliko někteř odhodlaní mužové energickým zakročením utišili. O půl jedenácté počaly exsequie v Par- thenonu, jež vykonal v čele kapitul a ostatního kněžstva arcibiskup Reggio janovský, Současně rozezvučely se všechny zvony. Přítomni byl král a cizí zástupci, ministři, poslanci, generá lové a representanti vynikajících korporací Hudbu řídil Mascagni. Všechny ulice, kudy šel průvod, byly po sypány rudým, zrnitým a lesknoucím se řím ským »zlatým prachem«. lého.
Mikuláš Nikolajevič Jindřich pr Turchan Garibaldi Borghese Reggio Mascagni Monza Aosta Janov
17 article
Z Říma, 12. srpna. Král dnes dopo- ledne přijal členy senátu a po nich členy posla- necké sněmovny, celkem na 600, kteří mu po- dali holdovací adresy. Král poděkoval jim z soustrastné projevy za příčinou zavraždění pohrbu krále Humberta, jakož i za blahopřání přednesené k svěmu nastolení. — Přijímaje členy parlamentu, podotk král, že dostal jenom z venkova 26.800 sou- strastných depeší. Z Říma, 12. srpna. Včera večer o pů 10. hodině táhl průvod, jejž tvořily spolky římské a okolní, davy lidu provázen, ke krá lovskému paláci, by holdoval novému králi V ulicích, jimiž průvod se bral, byla rozžata světla. — Dnes v noci odbude se v Pantheonu zcela neokázale uložení rakve s mrtvolou krále Humberta do hrobky, v níž po několik let na- lezala se též mrtvola krále Emanuela.
Emanuel Řím senát necký sněmovna Humberto
18 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. V Praze, 12. srpna. Hrabě Waldersec. Jmenování hr. Walderseea vrchním velitelem spojenecké armády v Číně stojí napořád v po- předí rozprav. Rozumí se samo sebou, že jde o velitelství pouze té armády, jež má táhnout na Pekin, neboť, sledujíce své cile, nedají si vel- moci jednotlivé vlastní akce a plány v jiných částech Číny (Rusko v Mandžursku, Anglie ve střední a Francie v jižní Číně) kontrolovati obmezovati. Všaktě také v pečilské provinei bude nepochybně role Walderseeova, pokud půjde o armády ostatní, skončena tě chvíle, kdy bude dobyt Pekin. Že by shoda velmocí, dnes už vratká, přetrvala kritický moment, je dlužno zajisté vážně pochybovati, jistě pak velmoci vy- hradily si právo každé chvíle, kdy se jim zlíbl, vojsko své z vrchního velitelství Walderseeova opět vymaniti. Německu na konec vrchní velitel- ství toto může se státi břemenem spíše, nežli výhodou. Důvody vyložili jsme již včera. Nacionalisté francouzští, s jichž akcí zpra- vidla srdečně sympatisujeme, tentokráte se asi mýlí, želí-li, že vrchní velitelství nebylo svěřeno Francouzům. Vypravují, že Vilém II. původně sám navrhl, aby vrchnim velitelem jmenován byl Francouz, ale ačkoli pan Delcassé vřele se zato v ministerské radě přímlouval, pan Waldeck- Rousseau a socialista Millerand návrh ten prý odmítli a s nimi většina ministerské rady. Socia- lista Millerand řídil se tu nepochybně proti- militaristickým stanoviskem socialistův, nad něž ovšem na př. socialisté italšti kladou prospěch
Waldersec Walderseeův Francouz Vilém II Delcassé Waldeck Rousseau Millerand Čína Praha Peking Rusko Mandžursko Anglie Francie Německo Socie
19 article
kterýž i dělníkům kyne z rozšíření trhův a o bytu zboží. Pan Waldeck Rousseau nepochybně alo proto, že žárlivý Albion si velitelsiva francouz- ského nepřál, sám je odmitl, neboť až dosu pan Waldeck-Roussenu poslechl každého po velu z Londýna, třeba ani nebyl v zájmu jeho vlasti. Tyto vedlejší pohnutky, nikoli péče vlády o prestiž francouzského jmena, které už žádala i v otázce fašodské, uspořily tedy Franeii ne- příjemnosti a snad nebezpečí, kteráž Německu kýnou pro budouenost z okamžitého ukojení cl- žádosti, jakéž shledává se ve jmenování hr. Walderseea. Tento odebere se prý před odplu- tím svým do Činy — z Janova — ještě do Říma se zvláštním posláním. Ne- bylo by to první, jeho poslání diplomatické. Snad chee Vilém II, zabezpečiti si předem věr- nost nového krále pro trojspolek? Vždyť mu ji tento poslal v nedávném vrolicím děkovacím telegramu svém, jediné politické to až dosuo depeši jeho! Či snad chce získati Vilém II. vý- datnější účastenství Italie ve výpravě činské, jež by vyvážila nedostatečnost výpravy německé? Dnes odhodlaja by se ale Italie k tomu ovšem stěží, zadarmol- Hlavnímu stanu hr. Walderseca má být přidělen, jak již sděleno, jako zástupce rakou- sko-uherský setník gen. štábu Karel WVozcik. Setník Wozcik prvních vojenských vědomost nabyl v kadetní škole v Lobzově v Haliči V 18. roce vstoupil do aktivní služby vojenské. Po nějaké době přidělen byl i gen. stáhu brigád- nímu v Josefově; později měl, tutéž funke v Novém Pazaru v Bosně. Nedávno byl Wozeil odkomandován k jednoročnímu pobytu do Ka- zaně v Rusku. Od 2 let byl zaměstnán v evi denční kanceláři generálního štábu ve Vídni. Jest 35 lot stár. Sepsal dílo: »O válce v jižn Africe. « de
Waldeck Rousseau Waldeck Vilém II Italia WVozcik Wozeil Londýn Německo Janov Řím Halič Josefov Nový Pazar Boseň Ka Rusko Vídeň Afrika
20 article
V Pekině. Dnes není již nejmenší pochyby, že ješto aspoň po celý první týden tohoto měsíce všichni vyslanci v Pekině mimo německého, žili. že však pro hedostatek nábojův kyne jim noj- většínebezpečí pro případ obnovy útoku čln- ského, jehož při dalším postupu vojsk spoje- neckých lze se hroziti. Přes to dle souhlasných depeší svých — umluvili se k vůli lepší kon- trole depeší posilati jen souhlasné — vzpirají se nastoupiti v průvodu vojska čínskéko cestu z Pekinu do Tjencina, z obavy, že byje vojsko to po ceslě povraždilo aneb aspoň po- vražditi nechalo. Vládneť po dnes v Pekinu hrůzovláda, řl- zená princem Tuanem, nezamezována cisařovnou- vdovou a snášená volky nevolky cisařem Kvansu. Princ Tuan dává napořád prý popra- vovati každého vyššího mandarina, jenz se mu jeví jen poněkud podezřelým. Cisarovna vdova projevila úmysly, opustiti před přitrhnutím fran couzského vojska Pekin a přeložiti sídlo dvora do jiného města. Činské vyslanectvo v Berlíně zapřísahá ale v depeši své císařovnu-vdovu, aby Pekin neopouštěla a příchodu cizích vojův klidné vyčkala. K posledním bojům v Pekině sděluje se ještě, že zvláště členové belgického vyslanectva vyznamenali se při obraně anglického vysla- nectva, posledního to útulku Evropanů. Vyslanec Joosbur a všichni členové vy- slanectva bojovali osobně v prvních řadách obrancův a postříleli veliký počet boxerův. Le- gační tajemnik Mergelink byl by málem upadl do rukou »boxerů«, ale byl z nebezpečí vy- prostěn. Od 10. července obležení nejedí ma- sitých krmi, nebyloť v době té již ani masa koňského. Nepřitrhnou-li spojenci brzy k P - kinu, budou prý Evropané obležení brzy donu- ceni učiniti zoufalý výpad, aby si pokrmů opatřili.
Tuan Evropan Peking Tjencina Berlín
21 article
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) Státní rada čínská zaslala prostřednictvím činského vyslance v Paříži francouzské vládě telegram, ve kterémž si stěžuje, že cizí vyslancové otálej s odpovědí na její nabídnutí, že je dá pod ochranou vojska dopraviti do Šanchaje. Stát na rada odmítá zodpovědnost za ne- štěstí, jež by z tohoto průtahu mohlo vznik- nouti a žádá důrazně, aby evropské vlády svým zástupcům nařídily, by Pekin opustili ado Tjencina se odebrali. Ministr zahra- ničních záložitosti odpověděl, že francouzskému vyslanci nemůže být dán rozkaz, aby Pekin opustil, dokud cesta ne ní bezpečna, a stane-li se nějaké neštěstí, že padne na čínskou vládu plná zodpovědnost, po- něvadž jest její povinnosti, aby cizí vyslanee více než sebe samu chránila. Je-li pravda, že jí stojí největší námahu, aby sebe a vyslance proti povstalcům ochránila, nechť nařídí svému vojsku, aby před meziná- rodním vojenským sborem ustou- pilo. Mezinárodní toto vojsko musi uvolni cestu k hlavnímu městu a uvolní ji také, aby své záchranné dílo vykonalo. Čínská vláda po- chopí přece, že jediným prostředkem, aby upřímnost svých opatření dokázala a míru své zodpovědnosti omezila, jest, aby onu překážku odklidila. Tato odpověď byla doručena čínskému vyslanci, aby ji své vládě odevzdal.
Paříž Peking
22 article
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) Ministr za hraničních záležitostí Deleassé obdržel od fran- couzského vyslance Pichona v Pekinu te legram ze dne 7. srpna, ve kterémž se praví: »Čínské vojsko bombardovalo nás od 20. června do 17. července. Čtyři vyslanecké budovy byly zapáleny, francouzské vyslanectví je téměř po- bořeno. Držíme se jenom ještě hrdi- ností francouzského a rakouské ho oddílu vojska. Naše ztráty obnášejí 16 mužů, celkem mají vyslanectv 60 mrtvých a 110 raněných. Všecky missiové budovy, vyjma stanice v Pei- tunu, jsou spáleny. Bombardování bylo dne 17. července zastaveno, ale Číňan pokračují v útocích a pálí na nás čas po čase z pušek, aniž nám tím ale škodí. Čín ská vláda vyjednává s námi nepřímo stran našeho odchodu; avšak my nemůž eme bez ochrany evropského vojska město opustit. Síly naše jsou vy- čerpány a také docházejí nám po- traviny a střelivo. Novým útokem byli bychom činské vládě vydáne na milost a nemilost. Na váš telegram ze dne 19. července nebylo mi dovoleno šifro
Pichon Číňan Paříž Peking Čína
23 article
vaně odpověděti.« — Tento telegrám je asi o- tožný s telegramem, o němž se vyslanec Pichon zminil na konci své depeše, jakoby datován byl ze dne 3. srpna. Z Petrohradu, 12. srpna. (C.-B.) »Pr- vitělstvennyj Věstník« pozdravuje v neúřadní části hraběle Walderseea jakožto vynika- jícího stratéga, který své vojenšké schopnosti již několikráte skvěle osvědčil. Aěkoli úkol, jenž hr. Walderseea čeká, není snadný, lze prý přece s jistotou předpověděti, že synové » nebeské řiše« na tohoto vojína takbrzy nezapomenou. Z Káma, 12. srpna. (G.B.) »Agencih Ste- fani« oznamuje: Ministr zahraničních záležitostí Viseonti-Venosta obděžehod italského vy- slanee v Pekinu Salvaga Raegiho šifrovaný le- legram ze dne 5. srpna, ve kterémž se proje- vuje soustrast nad úmrtím krále Humberta,o němž vyslancové čínskou stální radou byli zpra- veni. Od dvou měsíců, praví se tu dále, naob- držel jsem žádné depeše. Minulé noci byla střelba mezi evropským vojskem, jež vyslanectva brání, a Čiňany. Jeden Rus byl z abit, dva poraněni, Od 30. července praví depeše na konee, nemáme žádných zpráv o vojsku spo- jených mocí. Doufáme však, že postupuje na Pekin.
Pichon Agencihlava Petrohrad Kám Peking Rus Humberto
24 article
Ze Štokholmn, 12. srpna. (C.-B.) Mii- sterstvo zahraničních záležitostí obdrželo tele- gram od švédsko-norského konsula v Šanch a ji, v němž se oznamuje, že přibylo do Šanchaje bez pohromy 28 členů švédsko-činské missie a že je pět dalších příslušníků ješlě na cestě Z Marseillu, 12. srpna. (C.-B ) President Loubet přijel sem o 9. hod. dopolední a byl lidem nadšeně vítán. Z Marseillu, 12. srpna. (C.-B.) Slav- nostní odevzdání praporů výpravé, odebírající se do Činy, konalo se dnes za přílomnosti presi- denta Loubeta na nábřeží de la Fraternité. President pravil: Odevzdávám vám tímto pra- pory výpravy. Budete míti záhy příležitost za- znamenati na stuhy těchto praporů jmena pol- ního tažení, jež nám bylo vnuceno potupou na- šich práv, urážkou našich legitimních zájmů a surovou ranou, kterou obdrželo vše, co zna- mená v Čině civilisaci a pokrok.
Mia Loubet Štokholmn Marseille
25 article
Prapory ty mají vám připomenouti velké poslání, jež vaší udatnosti svěřila Francie, sbyste od země, kde byly zákony neporušitelné pro každý civilisovaný stát záštiplaým způsobem zneuctěny, žádali potrestání vinníků, donutili ji k úplnému zadostučinění za to, co se staloa žádali za nutné záruky pro budoucnost. Prapory ty vám mají také říci, že v mezinárodní armádě, sestavené k ochraně civilisace, nebudou Fran- couzové v disciplině, vytrvalosti a odvaze sláti za nikým.« Slova presídentova, promluvená pevným hlasem, způsobila mocný dojem a vy- volala nadšený souhlas. Bylo voláno: »Ať zije republika! Ať žije armáda!« Z Říma, 12. srpna. (C.-B.) »Ag. Sle- fani« oznamuje ze Singaporu: Parníky s ital- ským vojskem, určeným do Číny, sem přibyly- Na palubě je vše zdrávo. Z Vídně, 12. srpna. (C.-B.) Válečné lodi »Císařovna Alžběta« a »Aspry« přistály včera u Colomba a po třídenním odpočinku pokračo- valy ve své plavbě. Mužstvo zdrávo. Z Petrohradu, 12. srpna. (C.- B.) »Vládní Věstník« obdržel následujíci zprávy: Generál Grodekov oznamuje z Chabarovska ze dne 10. t. m.: Sbor generála Rennen- kampfa dobyl osady Sančar a ob- novil telegrafní spojení s Aj- gunem.
Fran Alžběta Grodekov Rennen Sančar Francie zija republika Řím Čína Vídeň Petrohrad Chabarovsk Aga Colombo
26 article
Ve zprávě inženýra Bočarova ze dne 9. t. m. se praví, že jest obnoveno te- legrafní spojení s Chajlarem, Zuru- chajtnem a Abergajtem. Ministr financi obdržel zprávu o dobytí Charbinu ruským vojskem. OdSan- sinu až do Charbinu odvolali Č ňané své stráže a prich li. Dodalečně oznamuje se ještě, o vážném útoku Čiňanů na Charbin dne 26. července: Číňané byli odraženi. Byla ukořistěna tři děla, z nichž pak bylo stříleno na Číany. Ruské ztráty obnášejí 50 mrtvých a rančných. Část Charbinu byla spálena. Z Marseillu, 12. srpna. (C.-B.) Násled- kem stávky topičů lodních byl odjezd. lodi »Melbourne«, určené do Číny, odložen. Z Berlína, 12. srpna. (C.-B.) Ke štábu polního maršájka hr. Walderseea připojí se dva ruští důstojníci jako vojenští zástupci. Honkonu, 12. srpna. (C. B.) Tři do- pravní lodi s indickým vojskem vypluly dnes odtud do Šanchaje. Yokohamy, 11. srpna. (C.-B.) Ze Söulu se oznamuje, že vláda korejská zaslala japan- skému vojsku telegraficky vyzvání, aby učinilo opatření pro případy, jež by mohly nastati v souvislosti se zmatky čínskými.
Bočarov Číňan Charbin Marseille Melbourne Čína Berlín Yokohama
27 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Londýna, 12. srpna. (Zvl. felegr. »N. L.«) »Daily Telegraph« otiskuje depesi z Loureneo-Marqueza, v níž praví se, že dle tamní pověsti předseda republiky oranžské Steyn spáchal sebevraždu. (? 2) Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) Lor Roberts telegrafuje z Pretorie ze dne 11. t. m.: Lord Kitchener umožníl spojení s lordem Mothuenem. Nepřítel je na útěku. Snažil se překročiti železniční trať u Wolves- diensu, ale byl tam napaden Smithem Derrienem. Dne 9. srpna utkal se Me- thuen v boji u Buffelshaku. Ukořistil 6 vozů a 2 ambulance.
Roberts Pretorius Mothuen Smith Derrien Londýn Kitchener LoureneoMarqueza Daily Telegraph u Wolve
28 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 12. srpna. (K stitua c i.) Jakýsi poslanec říáské rady projevuje v »N. W. Tagblattu« opět netrpělivost pro váhavou politiku dra. Körbra, jež prý je Němeům mnobem nebezpečnější, než Čechům. My Čechové jsme prý s nynějším stavem velice spokojeni, hrajeme opposici, ale držíme pomocí svého ministra kra- jana v šachu celou vládní činnost. »Čechové — praví dále pisatel — »budou méně dotčeni ho- spodářskými následky nynější krise, než Němcia proto doufají, že Nemci v brzku změknou.O ústavu a centrální parlament mnoho nestojí a o absolutismu, zastřeného paragrafem čtrnáctým, očekávají podporu pro státní právo české. Němci naopak jsou nynějším stavem velice stísněni, státo-
N W Čecho Nemec Praha