3
masthead
13. srpna 1900.
5
article
řadě železnice, pak silnice a konečně promy
šleně založená rozvětvená síť cest uvnitř lesů
po kterých se výrobky lésní k silnicím a těmito
zase bud přímo na místa spotřeb nebo na ná-
draží dopravují.
Pro dopravu dřiví jsou nádraží: Ústí při
státní dráze, pak Hnátnice při severozápadn
dráze.
Pokud se týče dělnických poměrů, uvádí
se, že jednak velký počet různých průmyslo-
vých závodů, pak dosti čile provozované do-
mácí tkalcovství jsou příčinou nedostatku děl-
nictva, tak že k mýtění ani potřebný poče
dřevoruheů šehnati nelze, a způsobilost dělník
lesníci jest prý nedostatečná.
Denní mzda kolísá a řídí se dle práce, dl
ročního počasí a obnáší :
mužům . . . . . . 1.20—1.40 K,
ženám . . . . . . 1.00—1.10 K,
dětem škole odrostlým . 0.80—0. 90 K.
Hlavní seče počinají z pravidla v prosinei
a končí, jestli dostatečný počet dělníků se s
žene, v únoru.
Probírka počíná částečně již na podzim
pokračuje při málo sněhu v zimě, zbytek sena
jaře provede.
Z tabelárního přehledu výroby a zužitko-
vání dříví, jakož i z přislušných náčrtků lze
seznati stálý vzrůst jak výroby tak i zužitko
vání za minulých dvacet lel, pak zvýšení do-
savadní plochy sečné, což odůvodněno okolností.
že v reviru značné přebytky starších porosto
se nalezaji a že prodej jak paliva tak i sta-
vebního dřiví obliží nepůsobí, že zužitkování
kulatého dříví, zvlástě za posledního pětiletí
vůčihledě se zlepšilo a do té míry ješlě malé
zvýšení cen dříví doelliti lze, až svážení dřiví
na nových cestách ulehčeno bude.
Hnátnice
K , dítě škola odrostlý
6
article
Odbyt palivového dříví vzhledem na blízké
město Ústí jest velmi příznivý. — Poptávka
z venkovských obeí je naproti tomu poměrně
malá, poněvadž jak rolníci tak i obce samy
větším dílem vlastní lesy mají.
Výprava vede kol nejjižnějšího cípu Dolní
Libehavy údolím Orlice, misty příkrými skalními
stěnami zůženým, dále pobliž obce Václavova,
příkré stráně vajetínské a lanšperského dilu
»lánu medného«, v pozadí jehož jako důstojný
závěr krásné seenerie vyplnají se na tomen
skály zříceniny hradu Lanšperka. Pěšky dojde
se na plateau vajetínské, odkud výborně lze
přehlédnouti jednotlivé porosty, mezi nimiž zna-
menati lze na př. modřiny až 101 rok staré,
stromy, které pěkným, rovným vzrůstem, jakož
svou dlouhokmennosti a dřevem červeným až
ku bělu se vyznamenávají. Jakostí možno je na
roveň postaviti slezskému modřínu v Sudetách.
Je také domněnka, že pocházejí ze slezského
semene, které, jak ze starých kulturních plánů
na jevo vycházi, po vykonaném mýcení vždy
v jistém množství vyséváno bývalo. Opodál za-
stávky hnatnické severozápadní dráhy béře se
výprava k obei lanšperské a svrchu zmíněné
zřícenině. Cestou prohlédnuta bude též pokusná
školka. Též romantická »Havlíčkova studánka«,
odkud pomocí primitivního dřevěného potrubt
obee lanšperská svou křišťálově čistou vodu
odebírá, neujde pozornosti účastníků vycházky-
Kromě zřícenin hradu také kaple, v ušlechtilém
slohu nákladem kn. Liechtensteina zbudovaná,
jest okrasou krajiny. Dráhou vrátí se výprava
ze zastávky hnatnické do Ústi nad Orlieí.
Liechtenstein
Ústí
Václavov
Lanšperk
Sudety
Havlíčkův studánka
Libehava údolí Orlice
7
article
K změně na trünu italském.
Z Říma, 9. srpna
K změně na trünu italském.
Z Říma, 9. srpna
Pohřeb Humberta I
Včera odpoledne již bylo oděno věčné město
v smutečně slavnostní háv. Any tísíceré ruce
dovršují nádhernou smuteční výstroj ulie, jimiž
dle programu, včera tiskem vydaného, průvod
s tělesnými zůstatky úkladně zavražděného krále
měl se ubírati k Pantheonu, pohybovaly se ne-
smírné zástupy lidu domácího i cizího v ulicích.
Tu bylo viděti šedé již Garibaldiány v červených
košilích, onde sardinské ostrovany v černém
hrubém šatě s čepicí, černé noční čepeci po-
dobnou. Nesčíslné ekvipáže a flakry projížděly
všemi směry, vozíce tu pány v černých úborech.
tu elegantní dámy, které se podivovaly smuteční
výstroji. Před palácem rakouského velevyslanectva
u Quirinálu na rohu Piazze Colonna a Corsa
Humbertova stály přes sahurský v pravdě žár
sluneční tisícové, očekávajíce příjezd arcivévody
Raineru a jeho družiny. Když pak objevil se na
ulici plukovník 28. pěšího pluku krále Hlumberta,
padesátník to imposantní postavy, tak se hrnul
lid za nim, že nebylo mu lze ani projíti. Také
krásná Via le prineipessa Marguerita před ná-
dražím dei Termini, v odpoledních dobách témět
stínu prostá, naplněna byla zástupem o několika
tisících hlav, který trpělivě očekával v horku
35—40° C. příjezd cizích hostí. Největší po-
zornost vzbudil ale po páté hodině dvorský
kočár, v němž seděl kniže černohorský Mikuláš,
oděný v malebný svůj národní kroj, v průvodu
generála Pollia a jednoho z černohorských vojvod.
Jest sice pozorovati, že zbělely vlas i voua
vítěze u Vučidolu, ale oheň a energie sálají
silou neztenčenou z velikých význumných očí.
které sebevědomě prohližely si pohnutý živo
městský. Kníže zajel k Pantheonu, podíval s
letmo vehodem z polovico otevřeným do chrámu,
a přes Piazza Venezia a skrze Via Cavour vracel
se opět do Qurinálu.
Ana
Humbertův
Rainer
Marguerita
Pollius
Kníže
Řím
Mikuláš
Piazzo Venezia
Qurinál
Humberto
8
article
Přes nesmírný počet lidu, který plnil ulice.
přes přehojné povozy všeho druhu, přes stále
se steidající vozy dráhy elektrické, tramwaye
i omnibusů, zachován byl vzorný pořádek všudy.
Vzorné byly zvlášté výkony společností Societa
Romana, která jest podnikatelem pouličnýeh
prostředků dopravních. Tři až čtyři vozy jely
stále za sebou v témž směru a přece nebyly
s to, aby upokojily jízdy chtivých, neboť ani
jediná osoba nebyla do vozu vzata, jakmile
konstatoval ve voze přítomný civilní strážník
Completo. Správě městských dráh pražských
konduktérům tratí, které z města na Vinohrady
vedou, doporoučím tuto rigorosnost ku zralé
úvaze, aby, co se týče šetření jízdního řádu,
nebyla Praha posledním městem na pevnině.
Vděčna byla dnes časně z rána — nebot
od šesté hodiny byly ulice, kudy průvod měl
se ubírati, uzavřeny pro všechny povozy, krome
zvláště legitimovaných povozů slavnostních účast-
níků — procházka od nádraží dei Termini
k Pantheonu. Obojí průčelí velikého nádraží
proti Víale prineipessa Marguerita i proti
Piazza dei Cinquecento zahaleny byly těžkými
Marguerita
Piazza
Praha
societa Roman
9
article
černými draperiemi, jimiž ověšeny byly i klenb
i stěny velikého vjozdového loubí, což činilo
dojem až pochmurný. Toliko stříbrné koruny
iniciálky králova jmena (U), poněkud přerušo-
valy hrobovou fadessu tuto, již příšerně osvě-
tlovaly přečetné voskovice. Podobně ozdohen
byl i východ, kdežto obě veliké bočné síně
upraveny v čekárny pro královský dvůr, ciz
knížectva a repraesenlance.
Po veškeré trati, od nádraží až k. Pan-
theonu, byly kandelábry plynové zakryty čer-
nými rouškami a v nevelikých od sebe vzdále-
nostech stály stožáry, na nichž byly zavěšeny
těžké černé, dolů splývající prapory s velikým
stříbrným U. Podobně byly ozdobeny i stožáry
elektrické dráhy, na nichž nad to spalřoval se
i věnec z chvojky, cypřišovou letorostí pro-
tknutý.
10
article
Úchvatný byl pohled na přední tepnu no-
vého Říma, na Via Nazionale. Dům vedle domu
potažen byl černými festony, balkony úplně za-
kryty a více než na 30 místech přepínaly ulici
smuteční brány. Nejskvostněji ozdobeny byly
hotel Quirinál, paláce slavných římských rodin
šlechtických, palazzi Bonaparte, Colonna, Doria,
Aldobrandini, Ruspili, Rospiglio, Pranucci, Aka-
demie umění a anglický obchodní dům Siry
Lizars Cie. Brána smuteční před palácemdi
Colonna ozdobena byla z obou stran starořím-
skými signy s pozlacenými orly. Toliko pohře-
šovali jsme výzdobu na paláci Veneto, sídle to
rakouského velevyslanectva u Vatikánu. Nedo-
statek tento byl tím patrnější, ježio obrácen
jest palazzo Veneto dvojím mohutným průčelím
na Piazza Veneta, kdež v pravém úhlu stýkají
se obě hlavní tepny průvodu, pohřebního, Via
Nazionale a Corso Umberto I.
Rovněž skvostně vyzdobeny byly Corso
Piazza Colonna, zejmena naproti rakouskému
velevyslanectvu u Quirinálu veliký obchodní
dům Fratelli Boceoni a palác dědiců markýza
Marignoli. Smuteční síni v pravdé podobala se
Piazza Borghese, obklopená ze tří stran paláci
slavného tohoto rodu, souměrně vyzdobenými.
Práce v Pantheonu byly již včera večer
dokončeny. Velkolepá sloupová loggia Agrippova
byla zakryta v mezisloupí těžkými černými lát-
kami, které splývaly až k zemi, průchody to-
liko pro honorace propouštějíce, jimž se při
slavnosti vstupu do Pantheonu dostane. Uvnitř
mohutná kopule rovněž byla zakryta černě, též
i stěny, uprostřed pak připraveno bylo vysoké,
černě pokryté castrum doloris pro mrtvolu
královu.
Bonaparte
Colonna
Doria
Aldobrandini
Ruspit
Rospiglio
Pranucci
Aka
Veneta
Piazza Veneta
Marignoli
Piazza Borghese
Agrippův
Řím
smuteční brát
Vatikán
Quirinál
Lizars Cie
Corso Umberto I
Corso Piazzo Colonna
Fratelli Boceoň
11
article
Báječně téměř znějí zprávy o poplatcích,
za propůjčení oken v době průvodu, nezbytné
při známých velice úzkých rozměrech příslušných
ulie, jež sotva stačí pro účastníky průvodu. Čím
blíže k Pantheonu, tím přibývalo ažiotáže, ano
slyšel jsem z úst velice spolehlivých, že za
okno pro čtyři osoby na Piazza di San Luigi
dei Francesi zaplaceno bylo 500 lir.
Po celou noc panoval na ulicích život nej-
čilejší a již o 2. hodině z rána vy-
táhlo vojsko, aby uzavřelo dyoj-
řadem všechny ulice pro smu-
teční průvod určené. Od té do by
propuštěni byli do ulic řečených
jen ti, kdož opatřeni byli vstu-
penkami sindacem danými. Sotva
že prvý zásvit dne se objevil, byly již všechny
ulice přeplněny zástupy. Dle úmluvy zůstaly
všechny krámy zavřeny a jízda na dráze
elektrické i na tramwayi zastavena. Brzy potom
scházeli se již účastníci na vykázaných stano-
vištích ve Via Cavour, Viale principena Mar-
guerita a v sousedních širokých ulicích až po
chrám Santa Maria Magglore.
Dei Francesi
Piazzo di San Luigi
Cavour
Mar
Santa Marius
12
article
Rána z děla, vypálená ze zátiberské tvrze
na Monte Mario, ohlásila o půl sedmé, že
smuteční vlak vjíždí do nádraží dei Termini,
touže dobou již shromážděny byly před nádražím
skvostné povozy pro cizi knížectva a mimo-
místní vyslanectva. Spolu zaujaly vykázaná po-
stavení vojenské sbory k zahájení a závěru prů-
vodu určené.
V nádraží byla se zatím shromáždíla peslrá
společnost. Vedle cizích knížectev a mimořád
ných vyslanectev dostavili se všichni u Quiri-
nálu a Vatikánu pověření diplomatě, president
a deputace civilních i trestních soudů v talá-
rech, presidenti a deputace obchodních komor.
rektor magnifieus university římské prof. dr
v taláru, límci hranostajovém a se zlatým řetě
zem kolem hrdla, s ním členové akademické
rady universitní v talárech, president italského
červeného kříže, městský prefekt Colmayer
sindaci z Říma, Torina, Neapole, Benátek, Flo-
rencie a ze všech téměř měst italských, mnozi
majíce přes černý salonní úbor šerpy troj-
barevné. Dále dostavili se ministři, státní radové,
římská Giunta provinciale, členové nejvyššího
dvora zrnšovacího, odvolacího, účelního, uče nci.
umělei, generálové a důstojníci atd.
profesor
Monte Mario
Vatikán
Řím
Torino
Neapol
Benátky
Flo
13
article
V 6 hod. 25 minut přišli za hlubokého
ticha kněží a sice kapucíni obojí orservance
Františkáni, Minorité, světské duchovenstvo
městské v rochetách, pak kapituly z Bari, z
hory sv. Andělů na Monte Sarzano a ze Su-
purgy. Rozsvěcováním svílilen plynových dáno
znamení, že se blíži král se svým štábem a se
štábem svého otce. Maličko tím přibyli vévoda
janovský Tommaso v uniformě admírálské,
velkokníže Nikolaj, kníže Nikola, pruský prin
Jindřich, arcivévoda Rainer, kníže bulharský
prine Alfred bavorský i jiní. Také bylo pozoro-
vati členy municipia a kapitoly v Monze.
Za hrobového ticha vjel dvorní smuteční
vlak pod loubi stanice — mlčky skládalo vojsko
čest. Z prvých tří vozů vystoupili vysocí úřad-
níci železniční, kteří doprovázeli rakev, z pátého
vévoda z Aosty, hrabě Torinský, vévoda Oport-
ský, bratr krále portugalského a prine Viktor
Napoleon, ze šestého presidenti komory po-
slaneů i senátu, ve čtvrlém voze, švýcarského
způsobu, černě vyzdobeném, na katafalku spo-
čívata rakev s mrtvolou královou. Ani černě
odění farchinově hotují se vynésti mrtvolu krá-
lovu, sestoupil s vozu Mons. Rossi, nesa na
růžovém hedvábném polstáři železnou korunu
lombardskou, v Monze uehovávanou, za ním
dvorský obřadník conte Bruschi s čestnýmí od-
znaky a řády na polštáři barvy erčmové, pak
následovaly skvostné věnce královny Marguerity
i nynějších královských manželův a šavl
králova.
Nikolaj
Nikola
Jindřich
Rainer
Alfréd
Viktor Napoleon
Ross
Brusch
Marguerita
Bari
Monte Sarzana
Monza
Aosta
Oporto
Mons
14
article
Když byla mrtvola vynesena z vozu, při
stoupil farář chrámu San Vízenzo ed Anastasi
se svými kaplany a vykropil mrtvolu dle přede-
psaných církevních obřadů, při čemž členov
bratrstev delle Stimmate a della Buona Morle.
oni v šedých, ti v černých kuklích, kněžím od-
povídali,
Nebylo ještě sedm hodin, když hnul s
velkolepý průvöd od nádraží. Ti, jimž bylo
přáno z některého okna průvod pohřební pozo-
rovati, všichni soublasně usuzují, že nedá s
mysliti smuteční slavnost důstojnější. Vše, co
zůstavila slavná středověká kultura italská.
spojilo se s representanty nynějších poměrů ku
smuteční manifestaci všestranně, ve všech při-
činách důstojné a v každém účastníku nej-
hlubší dojem zůstavující.
Byla to v pravdě lidová smuteční slavnost
jíž obcovaly všechny vrstvy italského národa
v Italii i za hranicemi, od dělníků, listonošův a
zřízenců městských drah až po nejvyšší vrchole
státní správy, vědy, umění i urozenství. Tři ho
diny trval pochod za vedra nesmírného a bylo
pozorovati, jak zpoceni byli účastníci i ve stát
ních a vojenských uniformách i ve fracích. Po
půl 8. stanuly prvé čoty jízdních karabinierů před
loggií Pantheona, a bylo právě jedenáct hodin,
když poslední řady průvodu ku královskému
mausoleu dospěly.
Buono Morle
Sana Vízenzo
15
article
Národní povahu ilalskou manifestoval veli
kolepý průvod tento v celku i ve vidu svém
Nebylo větší obco, provincie, korporace ať učené
politické, obchodní, živnostenské, hospodářské.
studentské, vojenské, tělocvičné, hasičské, která
by nebyla zastoupena větším, počtem členůva
malebnými prapory. Těchto čítalo se na tisice
a neméně bylo skvostných a drahocených věnců.
jichž některý nésti musilo až 8 silných mužů
Konečně zúčastnil se parlament, v jehož řadách
bylo viděti i socialisty i, republikány. Téměl
v plném počtu šli členové akademií věd, uni-
versit a vyšších škol, nesmírná byla řada dn-
stojníků všech zbraní, aktivních i neaktivních.
Viděli jsme ve zvláštních krojích spolky tělo-
cvičné, hasičské, studentské s praporečníky e
činovníky namnoze historicky uniformovanými,
avšak se zálibou spočívalo oko účastníků i na
imposantních zástupech rolníků, lodníků, tram-
vierův a dělníků. Před smutečním vozem, šest
hřebci taženém, kráčeli duchovní dvojradem,
napřed řádoví, pak světští, posléze kapituly, mezi
nimi pak nynější i bývali ministři, státní radové
a jiní vysocí hodnostáři. Kněžstvo modlilose
po celou cestu hlasitě žalmy, doprovázeno jsoue
zakuklenými bratrstvy.
akademie věda
16
article
Před rakví veďen králův kůň a nesen
jeho šavle, za rakvi nesl kapitulní děkan z Monzy
železnou korunu a conte Bruschi, řády zesnu
Hned za rakví kráčel král, maje po pra
vici vévody z Aosty a Janova, po leviei knížete
Mikuláše a hraběte Turinského. Za nimi krá
čela cizí knížata, mezi nimiž pozornost pou
tal zvláště velkokníže Mikuláš Nikolajevič. Po-
zornost obracela se i ku princi Jindřichu pru-
skému a k Turchan pašovi, po fezu daleko
znalém. Když šly honorace politické a vojen-
ské, tu živě byl akklamován generál Menotii
Garibaldi, oděný v prostém černém obleku
ostrovana s černým měkkým kloboukem a za
ním letorosti cypřišovou. Když průvod šel kolem
paláce Borghese a obecenstvo šedému generálu
kynulo, vznikla veliká panika, již toliko někteř
odhodlaní mužové energickým zakročením utišili.
O půl jedenácté počaly exsequie v Par-
thenonu, jež vykonal v čele kapitul a ostatního
kněžstva arcibiskup Reggio janovský, Současně
rozezvučely se všechny zvony. Přítomni byl
král a cizí zástupci, ministři, poslanci, generá
lové a representanti vynikajících korporací
Hudbu řídil Mascagni.
Všechny ulice, kudy šel průvod, byly po
sypány rudým, zrnitým a lesknoucím se řím
ským »zlatým prachem«.
lého.
Mikuláš
Nikolajevič
Jindřich pr
Turchan
Garibaldi
Borghese
Reggio
Mascagni
Monza
Aosta
Janov
17
article
Z Říma, 12. srpna. Král dnes dopo-
ledne přijal členy senátu a po nich členy posla-
necké sněmovny, celkem na 600, kteří mu po-
dali holdovací adresy. Král poděkoval jim z
soustrastné projevy za příčinou zavraždění
pohrbu krále Humberta, jakož i za blahopřání
přednesené k svěmu nastolení.
— Přijímaje členy parlamentu, podotk
král, že dostal jenom z venkova 26.800 sou-
strastných depeší.
Z Říma, 12. srpna. Včera večer o pů
10. hodině táhl průvod, jejž tvořily spolky
římské a okolní, davy lidu provázen, ke krá
lovskému paláci, by holdoval novému králi
V ulicích, jimiž průvod se bral, byla rozžata
světla.
— Dnes v noci odbude se v Pantheonu
zcela neokázale uložení rakve s mrtvolou krále
Humberta do hrobky, v níž po několik let na-
lezala se též mrtvola krále Emanuela.
Emanuel
Řím
senát
necký sněmovna
Humberto
18
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
V Praze, 12. srpna.
Hrabě Waldersec.
Jmenování hr. Walderseea vrchním velitelem
spojenecké armády v Číně stojí napořád v po-
předí rozprav. Rozumí se samo sebou, že jde
o velitelství pouze té armády, jež má táhnout
na Pekin, neboť, sledujíce své cile, nedají si vel-
moci jednotlivé vlastní akce a plány v jiných
částech Číny (Rusko v Mandžursku, Anglie ve
střední a Francie v jižní Číně) kontrolovati
obmezovati. Všaktě také v pečilské provinei
bude nepochybně role Walderseeova, pokud
půjde o armády ostatní, skončena tě chvíle, kdy
bude dobyt Pekin. Že by shoda velmocí, dnes
už vratká, přetrvala kritický moment, je dlužno
zajisté vážně pochybovati, jistě pak velmoci vy-
hradily si právo každé chvíle, kdy se jim zlíbl,
vojsko své z vrchního velitelství Walderseeova
opět vymaniti. Německu na konec vrchní velitel-
ství toto může se státi břemenem spíše, nežli
výhodou. Důvody vyložili jsme již včera.
Nacionalisté francouzští, s jichž akcí zpra-
vidla srdečně sympatisujeme, tentokráte se asi
mýlí, želí-li, že vrchní velitelství nebylo svěřeno
Francouzům. Vypravují, že Vilém II. původně
sám navrhl, aby vrchnim velitelem jmenován byl
Francouz, ale ačkoli pan Delcassé vřele se zato
v ministerské radě přímlouval, pan Waldeck-
Rousseau a socialista Millerand návrh ten prý
odmítli a s nimi většina ministerské rady. Socia-
lista Millerand řídil se tu nepochybně proti-
militaristickým stanoviskem socialistův, nad něž
ovšem na př. socialisté italšti kladou prospěch
Waldersec
Walderseeův
Francouz
Vilém II
Delcassé
Waldeck
Rousseau
Millerand
Čína
Praha
Peking
Rusko
Mandžursko
Anglie
Francie
Německo
Socie
19
article
kterýž i dělníkům kyne z rozšíření trhův a o
bytu zboží.
Pan Waldeck Rousseau nepochybně alo
proto, že žárlivý Albion si velitelsiva francouz-
ského nepřál, sám je odmitl, neboť až dosu
pan Waldeck-Roussenu poslechl každého po
velu z Londýna, třeba ani nebyl v zájmu jeho
vlasti.
Tyto vedlejší pohnutky, nikoli péče vlády
o prestiž francouzského jmena, které už žádala
i v otázce fašodské, uspořily tedy Franeii ne-
příjemnosti a snad nebezpečí, kteráž Německu
kýnou pro budouenost z okamžitého ukojení cl-
žádosti, jakéž shledává se ve jmenování hr.
Walderseea. Tento odebere se prý před odplu-
tím svým do Činy — z Janova — ještě do
Říma se zvláštním posláním. Ne-
bylo by to první, jeho poslání diplomatické.
Snad chee Vilém II, zabezpečiti si předem věr-
nost nového krále pro trojspolek? Vždyť mu ji
tento poslal v nedávném vrolicím děkovacím
telegramu svém, jediné politické to až dosuo
depeši jeho! Či snad chce získati Vilém II. vý-
datnější účastenství Italie ve výpravě činské, jež
by vyvážila nedostatečnost výpravy německé?
Dnes odhodlaja by se ale Italie k tomu ovšem
stěží, zadarmol-
Hlavnímu stanu hr. Walderseca má být
přidělen, jak již sděleno, jako zástupce rakou-
sko-uherský setník gen. štábu Karel WVozcik.
Setník Wozcik prvních vojenských vědomost
nabyl v kadetní škole v Lobzově v Haliči
V 18. roce vstoupil do aktivní služby vojenské.
Po nějaké době přidělen byl i gen. stáhu brigád-
nímu v Josefově; později měl, tutéž funke
v Novém Pazaru v Bosně. Nedávno byl Wozeil
odkomandován k jednoročnímu pobytu do Ka-
zaně v Rusku. Od 2 let byl zaměstnán v evi
denční kanceláři generálního štábu ve Vídni.
Jest 35 lot stár. Sepsal dílo: »O válce v jižn
Africe. « de
Waldeck Rousseau
Waldeck
Vilém II
Italia
WVozcik
Wozeil
Londýn
Německo
Janov
Řím
Halič
Josefov
Nový Pazar
Boseň
Ka
Rusko
Vídeň
Afrika
20
article
V Pekině.
Dnes není již nejmenší pochyby, že ješto
aspoň po celý první týden tohoto měsíce
všichni vyslanci v Pekině mimo německého, žili.
že však pro hedostatek nábojův kyne jim noj-
většínebezpečí pro případ obnovy útoku čln-
ského, jehož při dalším postupu vojsk spoje-
neckých lze se hroziti. Přes to dle souhlasných
depeší svých — umluvili se k vůli lepší kon-
trole depeší posilati jen souhlasné — vzpirají
se nastoupiti v průvodu vojska čínskéko cestu
z Pekinu do Tjencina, z obavy, že byje
vojsko to po ceslě povraždilo aneb aspoň po-
vražditi nechalo.
Vládneť po dnes v Pekinu hrůzovláda, řl-
zená princem Tuanem, nezamezována cisařovnou-
vdovou a snášená volky nevolky cisařem
Kvansu. Princ Tuan dává napořád prý popra-
vovati každého vyššího mandarina, jenz se mu
jeví jen poněkud podezřelým. Cisarovna vdova
projevila úmysly, opustiti před přitrhnutím fran
couzského vojska Pekin a přeložiti sídlo dvora
do jiného města. Činské vyslanectvo v Berlíně
zapřísahá ale v depeši své císařovnu-vdovu, aby
Pekin neopouštěla a příchodu cizích vojův
klidné vyčkala.
K posledním bojům v Pekině sděluje se
ještě, že zvláště členové belgického vyslanectva
vyznamenali se při obraně anglického vysla-
nectva, posledního to útulku Evropanů.
Vyslanec Joosbur a všichni členové vy-
slanectva bojovali osobně v prvních řadách
obrancův a postříleli veliký počet boxerův. Le-
gační tajemnik Mergelink byl by málem upadl
do rukou »boxerů«, ale byl z nebezpečí vy-
prostěn. Od 10. července obležení nejedí ma-
sitých krmi, nebyloť v době té již ani masa
koňského. Nepřitrhnou-li spojenci brzy k P -
kinu, budou prý Evropané obležení brzy donu-
ceni učiniti zoufalý výpad, aby si pokrmů
opatřili.
Tuan
Evropan
Peking
Tjencina
Berlín
21
article
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) Státní rada
čínská zaslala prostřednictvím činského vyslance
v Paříži francouzské vládě telegram, ve kterémž
si stěžuje, že cizí vyslancové otálej
s odpovědí na její nabídnutí, že je dá pod
ochranou vojska dopraviti do Šanchaje. Stát na
rada odmítá zodpovědnost za ne-
štěstí, jež by z tohoto průtahu mohlo vznik-
nouti a žádá důrazně, aby evropské vlády svým
zástupcům nařídily, by Pekin opustili ado
Tjencina se odebrali. Ministr zahra-
ničních záložitosti odpověděl, že
francouzskému vyslanci nemůže být dán rozkaz,
aby Pekin opustil, dokud cesta ne ní
bezpečna, a stane-li se nějaké neštěstí, že
padne na čínskou vládu plná zodpovědnost, po-
něvadž jest její povinnosti, aby cizí vyslanee
více než sebe samu chránila. Je-li pravda, že
jí stojí největší námahu, aby sebe a vyslance
proti povstalcům ochránila, nechť nařídí
svému vojsku, aby před meziná-
rodním vojenským sborem ustou-
pilo. Mezinárodní toto vojsko musi uvolni
cestu k hlavnímu městu a uvolní ji také, aby
své záchranné dílo vykonalo. Čínská vláda po-
chopí přece, že jediným prostředkem, aby
upřímnost svých opatření dokázala a míru své
zodpovědnosti omezila, jest, aby onu překážku
odklidila. Tato odpověď byla doručena čínskému
vyslanci, aby ji své vládě odevzdal.
Paříž
Peking
22
article
Z Paříže, 12. srpna. (C.-B.) Ministr za
hraničních záležitostí Deleassé obdržel od fran-
couzského vyslance Pichona v Pekinu te
legram ze dne 7. srpna, ve kterémž se praví:
»Čínské vojsko bombardovalo nás od 20. června
do 17. července. Čtyři vyslanecké budovy byly
zapáleny, francouzské vyslanectví je téměř po-
bořeno. Držíme se jenom ještě hrdi-
ností francouzského a rakouské
ho oddílu vojska. Naše ztráty obnášejí
16 mužů, celkem mají vyslanectv
60 mrtvých a 110 raněných. Všecky
missiové budovy, vyjma stanice v Pei-
tunu, jsou spáleny. Bombardování bylo
dne 17. července zastaveno, ale Číňan
pokračují v útocích a pálí na nás čas
po čase z pušek, aniž nám tím ale škodí. Čín
ská vláda vyjednává s námi nepřímo stran
našeho odchodu; avšak my nemůž eme
bez ochrany evropského vojska
město opustit. Síly naše jsou vy-
čerpány a také docházejí nám po-
traviny a střelivo. Novým útokem
byli bychom činské vládě vydáne
na milost a nemilost. Na váš telegram
ze dne 19. července nebylo mi dovoleno šifro
Pichon
Číňan
Paříž
Peking
Čína
23
article
vaně odpověděti.« — Tento telegrám je asi o-
tožný s telegramem, o němž se vyslanec Pichon
zminil na konci své depeše, jakoby datován
byl ze dne 3. srpna.
Z Petrohradu, 12. srpna. (C.-B.) »Pr-
vitělstvennyj Věstník« pozdravuje v neúřadní
části hraběle Walderseea jakožto vynika-
jícího stratéga, který své vojenšké schopnosti
již několikráte skvěle osvědčil. Aěkoli úkol,
jenž hr. Walderseea čeká, není snadný, lze prý
přece s jistotou předpověděti, že synové » nebeské
řiše« na tohoto vojína takbrzy nezapomenou.
Z Káma, 12. srpna. (G.B.) »Agencih Ste-
fani« oznamuje: Ministr zahraničních záležitostí
Viseonti-Venosta obděžehod italského vy-
slanee v Pekinu Salvaga Raegiho šifrovaný le-
legram ze dne 5. srpna, ve kterémž se proje-
vuje soustrast nad úmrtím krále Humberta,o
němž vyslancové čínskou stální radou byli zpra-
veni. Od dvou měsíců, praví se tu dále, naob-
držel jsem žádné depeše. Minulé noci byla
střelba mezi evropským vojskem, jež vyslanectva
brání, a Čiňany. Jeden Rus byl z abit, dva
poraněni, Od 30. července praví depeše na
konee, nemáme žádných zpráv o vojsku spo-
jených mocí. Doufáme však, že postupuje na
Pekin.
Pichon
Agencihlava
Petrohrad
Kám
Peking
Rus
Humberto
24
article
Ze Štokholmn, 12. srpna. (C.-B.) Mii-
sterstvo zahraničních záležitostí obdrželo tele-
gram od švédsko-norského konsula v Šanch a ji,
v němž se oznamuje, že přibylo do Šanchaje bez
pohromy 28 členů švédsko-činské missie a že
je pět dalších příslušníků ješlě na cestě
Z Marseillu, 12. srpna. (C.-B ) President
Loubet přijel sem o 9. hod. dopolední a byl
lidem nadšeně vítán.
Z Marseillu, 12. srpna. (C.-B.) Slav-
nostní odevzdání praporů výpravé, odebírající se
do Činy, konalo se dnes za přílomnosti presi-
denta Loubeta na nábřeží de la Fraternité.
President pravil: Odevzdávám vám tímto pra-
pory výpravy. Budete míti záhy příležitost za-
znamenati na stuhy těchto praporů jmena pol-
ního tažení, jež nám bylo vnuceno potupou na-
šich práv, urážkou našich legitimních zájmů a
surovou ranou, kterou obdrželo vše, co zna-
mená v Čině civilisaci a pokrok.
Mia
Loubet
Štokholmn
Marseille
25
article
Prapory ty mají vám připomenouti velké
poslání, jež vaší udatnosti svěřila Francie,
sbyste od země, kde byly zákony neporušitelné
pro každý civilisovaný stát záštiplaým způsobem
zneuctěny, žádali potrestání vinníků, donutili ji
k úplnému zadostučinění za to, co se staloa
žádali za nutné záruky pro budoucnost. Prapory
ty vám mají také říci, že v mezinárodní armádě,
sestavené k ochraně civilisace, nebudou Fran-
couzové v disciplině, vytrvalosti a odvaze sláti
za nikým.« Slova presídentova, promluvená
pevným hlasem, způsobila mocný dojem a vy-
volala nadšený souhlas. Bylo voláno: »Ať zije
republika! Ať žije armáda!«
Z Říma, 12. srpna. (C.-B.) »Ag. Sle-
fani« oznamuje ze Singaporu: Parníky s ital-
ským vojskem, určeným do Číny, sem přibyly-
Na palubě je vše zdrávo.
Z Vídně, 12. srpna. (C.-B.) Válečné lodi
»Císařovna Alžběta« a »Aspry« přistály včera
u Colomba a po třídenním odpočinku pokračo-
valy ve své plavbě. Mužstvo zdrávo.
Z Petrohradu, 12. srpna. (C.- B.)
»Vládní Věstník« obdržel následujíci zprávy:
Generál Grodekov oznamuje z Chabarovska
ze dne 10. t. m.: Sbor generála Rennen-
kampfa dobyl osady Sančar a ob-
novil telegrafní spojení s Aj-
gunem.
Fran
Alžběta
Grodekov
Rennen
Sančar
Francie
zija republika
Řím
Čína
Vídeň
Petrohrad
Chabarovsk
Aga
Colombo
26
article
Ve zprávě inženýra Bočarova ze dne
9. t. m. se praví, že jest obnoveno te-
legrafní spojení s Chajlarem, Zuru-
chajtnem a Abergajtem.
Ministr financi obdržel zprávu o dobytí
Charbinu ruským vojskem. OdSan-
sinu až do Charbinu odvolali Č
ňané své stráže a prich li.
Dodalečně oznamuje se ještě, o vážném
útoku Čiňanů na Charbin dne 26. července:
Číňané byli odraženi. Byla ukořistěna tři děla,
z nichž pak bylo stříleno na Číany. Ruské
ztráty obnášejí 50 mrtvých a rančných. Část
Charbinu byla spálena.
Z Marseillu, 12. srpna. (C.-B.) Násled-
kem stávky topičů lodních byl odjezd. lodi
»Melbourne«, určené do Číny, odložen.
Z Berlína, 12. srpna. (C.-B.) Ke štábu
polního maršájka hr. Walderseea připojí
se dva ruští důstojníci jako vojenští zástupci.
Honkonu, 12. srpna. (C. B.) Tři do-
pravní lodi s indickým vojskem vypluly
dnes odtud do Šanchaje.
Yokohamy, 11. srpna. (C.-B.) Ze Söulu
se oznamuje, že vláda korejská zaslala japan-
skému vojsku telegraficky vyzvání, aby učinilo
opatření pro případy, jež by mohly nastati v
souvislosti se zmatky čínskými.
Bočarov
Číňan
Charbin
Marseille
Melbourne
Čína
Berlín
Yokohama
27
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 12. srpna. (Zvl. felegr.
»N. L.«) »Daily Telegraph« otiskuje depesi
z Loureneo-Marqueza, v níž praví se, že dle
tamní pověsti předseda republiky oranžské Steyn
spáchal sebevraždu. (? 2)
Z Londýna, 12. srpna. (C.-B.) Lor
Roberts telegrafuje z Pretorie ze dne 11.
t. m.: Lord Kitchener umožníl spojení
s lordem Mothuenem. Nepřítel je na útěku.
Snažil se překročiti železniční trať u Wolves-
diensu, ale byl tam napaden Smithem
Derrienem. Dne 9. srpna utkal se Me-
thuen v boji u Buffelshaku. Ukořistil 6 vozů
a 2 ambulance.
Roberts
Pretorius
Mothuen
Smith Derrien
Londýn
Kitchener
LoureneoMarqueza
Daily Telegraph
u Wolve
28
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 12. srpna. (K stitua c i.)
Jakýsi poslanec říáské rady projevuje v »N.
W. Tagblattu« opět netrpělivost pro váhavou
politiku dra. Körbra, jež prý je Němeům mnobem
nebezpečnější, než Čechům. My Čechové jsme
prý s nynějším stavem velice spokojeni, hrajeme
opposici, ale držíme pomocí svého ministra kra-
jana v šachu celou vládní činnost. »Čechové —
praví dále pisatel — »budou méně dotčeni ho-
spodářskými následky nynější krise, než Němcia
proto doufají, že Nemci v brzku změknou.O
ústavu a centrální parlament mnoho nestojí a o
absolutismu, zastřeného paragrafem čtrnáctým,
očekávají podporu pro státní právo české. Němci
naopak jsou nynějším stavem velice stísněni, státo-
N W
Čecho
Nemec
Praha