2
masthead
V Praze, v pondělí dne 13. srpna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přežplácí se
v Praze v administrael
aa mněsle
nk čtrrt lsta . . . . 6 R —
s drojí deníšken
zs
na čtrrt lola . . . . 7 K do
ve flislkách: a K sob
ss měsío . roitení
nižst
an. . . : ke
s drojí zásilko
a mí
la: . : :kei
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Z Vídně, 13. srpna. Orgán hrab.
Stürgkha »Montags-Zeitung« praví.
že jako dosud nestala se žádná vnitropoli-
tická událost, tak že jí nepřinese léto ani
v dalším svém průběhu. Jediné, co se stane.
bude opětný pokus s říšskou ra-
dou, od jejíhož svolání dělí nás pouze ně-
kolik týdnů. List tento pochybuje však, že
by se do čtyř týdnů nalezly prostředky
k odstranění toho, následkem čehož dosud
říšská rada uvázla.
Nad to nemá poslanecká sněmovna
žádné pracovní organisace ve formě většiny.
ba co více, parlament ani žádné majority
neztrpí a tak jest nebezpečí, že parlament
podlehne porodním bolestem nejnevinnější
organisace. Navzdor tomu však panuje na-
děje aspoň na skrovničký úspěch zasedání
Naděje ty zakládají se prý na jistých im-
ponderabiliích, především pak na očekávání,
že prý obstrukce mladočeská znova neob-
živne. Zevní znamení mluví prý pro to, že
nastávající sjezd důvěrníků strany mlado-
české neodpřisáhne obstrukci, nýbrž ponechá
poslancům na říšské radě volnou ruku. Že
Čechům za umírněné vystupování v parla-
mentě nic se neposkytne a nic se slíbiti ne-
může, jest prý jim samým úplně jasno.
Stürgkh
Čecho
Praha
Vídeň
MontagsZeitung
5
article
Dále praví »Montags Zeitung«, že kdežto
u Čechů jeví se zmírnění obstrukce, šíří se
u Němců znepokojení a zostření. Dle jeho
soudu není k tomu příčiny, neboť poměn
německých stran ke kabinetu Körbrov
je stále týž, jaký byl na začátku, a proto
jest radno, aby německé strany podporovaly
pracovní program vládní, pokud ovšem ne-
sahá na německou državu.
Z Vídně, 13. srpna. Z Prahy
oznamuje se zdejšímu »Montags- Zeitungu«:
Česků feudální šlechta byla od
kruhů, které vládě stojí velice blízko, požá-
dána, aby na české poslance působila, aby
se vzdali obstrukce. Feudální šlechta přislí
bila učiniti, co jí bude možno, ale připome-
nula, že jest velmi málo vyhlídek na úspěch
a že se proto doporučuje, aby se dříve d a ly
Čechům nějaké koncese.
Z Vídně, 13. srpna. Za příčinou
cesty ministerského předsedy
dra. š1. Körbra do Išlu udává se to-
že ministerský předseda jel do Išlu vyřizo-
vati běžné záležitosti.
Čecho
Němec
Vídeň
Praha
Išlu
Montags Zeitung
MontagsZeitung
6
article
»Montags Ztg.« praví v tom ohledu
V táborech různých stran soudí se pevně,
že tato cesta platí také rozpravě o poli-
tické situaci a konečným usnesením
o oněch opafřeních, jichž mů býti
užito, aby parlament stal s
schopným k práci. Ovšem kolisají mí-
nění o tom — dle stanoviska různých stran
— mezi extrémy. Soudíme, že každý pokus
s touto poslaneckou sněmovnou jest bez-
nadějný a to i tehdy, kdyby směrodatné
strany měly pro tento okamžik vůli buď ob
strukce se vzdáti anebo obstrukci potírati
Situace jest ovšem nyní poněkud příznivější,
avšak každý ústupek poslanců v parlamentě
vzbudil by ihned bouři v radikálních kruzích
voličstva, jimž žádný poslanec není s to odo-
lati. Ani pokusy, aby obnovena byla stará
pravice, nejsou s to zachrániti situaci. Stará
pravice zanikla, poněvadž se přežila a nelze
ji galvanisovati. Jestliže dr. šl. Körbe
ma za to, že může činiti dále politiku, která
nekončí žádným rozhodnutím, tedy jest ne-
bezpečí, že stane se obětí svého
sebeklamu netoliko sám, nýbrž také jiní.
Montags Ztg
7
article
Z Išlu, 13. srpna. Ministr zahraničních
záležitosti hrabě Goluchowski byl včera
odpoledne přijat císařem v audienci. Hrabě
Golucho wski, který v poslední době dlel
ve Francii, podával císaři zprávu o běžných
záležitostech, zejmena o událostech v Číně.
Odpoledne pozván byl hr. Golucho wski
k císařské rodinné tabuli.
Z Pešti, 13. srpna. Maďarské listy.
pojednávajíce o cestě ministrů do
Išlu praví, že nemůže jíti o závazné jed-
nání, nýbrž pouze o rozmluvu info-
mačního rázu a hlavně o to, co by
se mělo státi, kdyby se pokus
s říšskou radou opětně nezdařil
a v Rakousku nemohly se provésti volby do
delegaci. Také o Čině prý se jednalo.
Telegramy korresp. kanceláře.
Srážka dvou válečných lodí.
Z Paříže, 12. srpna. Dle »Tempsue
sra zily se u Trafalgaru pancěřová lod
»Brennus« a torpédoborná loď »La Fra-
měe«. Tato se mžikem ponořila. Jen čtrnáct
osob z mužstva, záležejícího ze 4 důstojníkův
a 58 lodníků, podařilo se zachrániti. Srážku
přivodilo prý chybné provedení jednoho
obratu.
Goluchowský
Golucho
Išlu
Francie
Čína
Pešť
Rakousko
Paříž
Trafalgar
Le Fra
8
article
Tábor lidu na Žižkově Poli
u Přibyslavi.
Tábor lidu na Žižkově Poli
u Přibyslavi.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
Nebyla obzvláště příznivou pohoda táboru.
který na včerejšek po mnohých překážkách
svolán byl na památné úmrtní místo hrdiny
trocnovského. Juppiter Pluvius aspoň dopo-
ledne přilišnou přízeň vůči meelingu nejevil.
Do 12. hod. polední pršelo v Přibyslavi av
okolí bez ustání a teprve odpoledne znenáhla
vysoušeti začal zamoklé nivy ostýchavý pa
prslek slunce.
Přes to však nazvati lze účast na projevn
včerejším imposantní. Širé kraje a okresy
okolní byly důstoině zastoupeny a místní oby
vatelstvo vykonalo povinnost svoji měrou úpl
nou. A úspěch včerejší manifestace?
S potěšením plný zdar její konstatujeme
Vyzněla vážně a důstojně a průběh její prost
byl všech i nejméně rušivých momentů. Jak
lid shromážděný, tak i mluvící zúčastněných
státoprávních stran za vzájemného souhlasu
vytkli své stanovisko vůči politickým událostem
doby poslední a projeven o nich nepokrytý
Přípravy k táboru byly rozsáhlé. Příipravy
okresního hejtmanství chotěbořského dokonce
nad obyčej. Dostavilť se in persona přednosta
tohoto úřadu Haas se sekretářem Štampachem
a pražskou byrokracii zastupoval komisař
Knapp, místodržitelský koncipista. K assistenci
přibrali si houfy četnictva.
Žižkův
Příiprava
Haas
Štampach
Knapp
Přibyslav
9
article
Aby »Sokol« chotěbořský komunikaci ve-
řejnou »nerušil«, postaral se okresní komisat
chotěbořský Zeman, který dopoledne bez udání
důvodů zaslal předsedovi spolku posl. Bečvářovi
telegram, jímž korporativní účast »Sokolae
s praporem zakáza!... Taktéž Besedu při-
byslavslavskou totéž stihlo nadělení. Ovšem již
trochu pozdě. Když totiž oba spolky byly již
na pochodu. Že budou proti zákazu učiněny
přiměřené kroky, rozumi se samo sebou. Tím
spíše, že již včera šuškalo se cosi o hněvu
páně hejtmanově a o jistém rozpouštějícím de-
kretuv . .
A obecenstvo?
Valem se na tábor hrnulo. Z okoli přijeli
účastníci na vkusně zdobených žebřinových vo-
zech. Platí to zejmena o Hlinsku, Humpolci,
Polné, Okrouhlicích, Studenci a Jihlavě. Také
dostavil se hojným počtem jihlavský »Sokol« a
cyklisté. Z Kutné Hory přibyla sokolská kapela.
Hosté moravští přijeli o 1412. hodině dopo-
lední zvláštním vlakem ze Žďáru, vedeni sta-
rostou žďárským panem Birkem a panem
Sadilkem z N. Města.
Město Přibyslav a tábořiště samo byly
vkusně chvojí okrášleny a rány z hmoždířů
vítaly co chvíli nové a nové příchozi. Z účast-
něných zástupců delegace české uvádíme pány
poslance Bečváře, Adámka, dra. Ma-
linského, Hyrše, dra. Brzoráda
Stráns kého.
Zeman
Bečvář
Sokolae
kretuv
Valo
Birk
Sadilek
Adámek
Hyrš
Brzorád Stráns
Hlinsko
Humpolec
Polná
Studenec
Jihlava
Kutná Hora
Žďár
Přibyslav
Ma
Sokol
11
article
Slavnostní průvod na tábořiště vyšel ke
2. hodině odpol. z Přibyslavi. Misto pro meeting
zvolené nalezalo se na lesní mýtině, v bezpro-
střední blízkosti Žižkovy mohyly, které vzdár
byl účastníky naďšený hold.
Po 4. hodině odpolední vystoupil na tri
bunu starosta města Přibyslavi, zemský posla
nec Niklfeld. Vřelá byla slova, jimiž tábor
zahájil. Učinil tak reminiseencí na památný tábot
na tomže místě konaný r. 1868, jehož účas
odpykala řada jednotlivců pokutami a žalářem
Co stejným zůstalo i v dobách nynějších, jes
nevděk a nenávisť Vídně a zuřivost našich ne-
přátel. (Bouřlivý souhlas.)
Leč přese vše to, navzdor všemu příkoří
pronásledování národ český neklesl, naopak se
silil tou měrou, že dnes více než kdy jindy
schopen je vzdorovati svým nepřátelům a boj -
vati za ideální své cíle: za nabytí svého stát
ního práva a rovnoprávnosti tak dlouho, doku
tyto statky po oteich zděděné zajištény jemu
nebudou. (Výborně !) Rekovnost hrdiny trocnov
ského a statečnost slavného buditele národa če-
ského, Karla Havlíčka, buďlež nám v boji tomto
vzorem a pobídkou. (Nadšené ovace Žižkovi
K. Havlíčkovi.)
Uvítav hosty moravské, udělil předseda
slovo posl. dru. Brzorádovi.
Žižkův
Havlíček
Žižek
K Havlíček
Brzorád
Přibyslav
Vídeň
12
article
Mluvčí národní strany svobodomyslné přede-
vším důrazně akcentoval, že v hájení svých
práv národních — čehož nejlepším důkazemje
dnešní obrovská účasť z obou korunních zem
— lid český je úplně za jedno. Český lid po
posledních událostech ví, že je potřebí, by
k obraně svých nezadatelných práv jazykových
spojily se veškeré vrstvy a síly jeho a aby též
všecky opravdu vlastenecké strany české — byt
se i rozeházely v pojímání různých zjevů veřej
ného a politického života — byly v hájení ja
zykových práv lidu našeho stále svorny. (Vý
borně !)
Lid náš chce ukázati Vídni a nepřátelům
tamějšímí, že zmalátnělost, ochablost a strach
nejsou zastoupeny v massách českého lidu.
Vídeň
13
article
(Hlučná pochvala.) Dnes hlásá lid náš po všech
svých vlastech, že nestrpí, by v léto zemi, po
oteích zděděné, hrál úlohu podřizeného národa.
(Opětná pochvala.) Špatnou službu státu proká-
zali státníci — ať se již jmenují Goluchowsk
nebo Eulenburg — kteři pád jazykových naři
zení byli přivodili a zasáhli tak do vnitřních
záležitostí této říše. (Projevy nevole.) Každý ne
předpojatý muž, nechť k jakémukoli náleží ná-
rodu, doznati musí, že stanovisko a požadavk
národa našeho odpovídají spravedlnosti. Národ
český nechce nikoho utlačovati, ale tím měně
strpí, ahy byl sám v této své vlasti potlačován
(Bouřlivé volání: Nikdy ! Nikdy !) a aby to, co
mu právem náleží, bylo mu vyrváno. Program
český je jasný a spravedlivý, program, který
hlásali Palacký a Havliček: rovnoprávnost všech
národů a vrácení se k dějinnému podání této
říše, aby totiž byla společnou a stejnou záštitou
pro národy všecky. (Bouřlivá pochvala.) Má-li
k tomu dojíti, musí Rakousko nutně opustiti
systém neblahého centralismu a přizpůsobiti se
federalismu. (Výborně!) Jedině rozvojem samo-
správy může nastati jak kulturní, tak i hmotný
blahobyt v těchto krásných královstvích a ze-
mích. (Výborně !) Proto je povinností všech
stran, které programu federalistickému přejí.
spojiti se ke společné obraně a ke společnému
postupu. Všecky jiné pokusy o uzdravení poli-
tických poměrů v Rakousku jsou marny
(Souhlas.)
Dosavadní pravice, která tuto myšlenku
měla representovati, špatně obstála při zkoušce
Goluchowsk
Eulenburg
Palacká
Havliček
Rakousko
14
article
v ohni. A mluví-li se o znovuzřízení jejím.
musím odpověděti, že schází nám důvěra, ž
by skutečně všecky živly v pravici postavily se
na jediné správně stanovisko, totiž na program
svobody a práva v každé době, byť i sebe horší
a nejen tehda, když se strany vlády přízeň k
takovým myšlenkám se objeví.
Spojenců sice nikdy neodpuzujeme, ale
nemohou na nás žádati, bychom k vůli jejich
pohodlí nebo malému zisku sami na sobě spá-
chali sebovraždu. (Bouřlivá pochvala.) Dokud
všecky živly pravice nedojdou k poznání, že
spolek takový jen tehda může existovati, když
i ve zlých dobách druh druha skutečně chrání
a brání a jeden pro druhého pracuje, dotud
budeme bojovati samotni a osamoceni. Jsme
sice osamoceni, ale osamocení národa tak
sebevědomého a vzdělaného, jakým je národ
český, nemusíme se lekati. Národ náš, ať již
osamocený, bude vždy pokračovati tak, jak
káže mu jeho přesvědčení, jeho národní po-
vinnost a dějiny této krásné vlasti. Přes hlavy
takového národa, jakým je náš, nedovedou
státníci rakouští zavěsti klidné poměry v télo
říši. (Bouřlivá pochvala.)
15
article
Poslední náš obstrukční boj ukázal, že
stromy vždy hladové Germanie v Rakousku
ještě tak daleko nevvrostly, aby se musil
kloniti před nimi celá říše a že i jiní národové
mají tolik síly jako pání němečtí. Páni se mýlí,
mysli-li, že přišla nyní doba, kdy opět veškeru
moc do svých rukou dostanou, třeba jim ny-
nější vláda všemožným způsobém spěchala na
pomoc, byť i chystala zákon jazykový, kterého
nikdy český národ přijati nemůže (Bouřlivý
souhlas.) a třeba se radila v Translajtanii
s uherskými státníky. Strachu neznáme a hrozeb
absolutismu se nelekáme, neboť jsme přesvěd
čeni, že národ český stojí dnes již na stupn
takovém, že nechť se děje cokoli proti němu
nepadne již ve chladný hrob, do něhož jej při
teličkové i nepřátelé snažili se již před sto lety
uvrci.
Páňa
Rakousko
16
article
Bude-li celý národ bez rozdilu státi v boj
na svém místě a vykoná-li každý svojí povinnost
pak nechť již přijdou doby jakékoli: národ če
ský předrží vše a překoná. (Souhlas.) Byli jsm
už před Rakouskem a budeme také po Ra
kousku. (Bouřlivý dlouhotrvající potlesk a po
chvala.)
Tajemník okresního zastupitelstva v Rakov
níce, dr. Jandaě, který ujal se slova jmenem
strany radikální, pravil, že třeba rozhořčenému
lidu dáti prostředky, by jeho nespokojenost
trvale odstranéna byla: A tu nestači jen projev
této nespokojenosti. Také důsledky z ní nutno
vyvoditi a říci: »Jslne krajně nespokojeni v této
bezejmenné říši.« Nezmění-li se tento útvar.
nikdy spokojeni nebudeme. Přejeme si, by říše
tato stala se na základě federativním spolkem
národův a zemí samostatných. (Pochvala.) Účelu
tomu jen dvojí může posloužiti, t. j. naprostá
negace vůči Vídni. Ne ji posilovat neb uzdra-
vovat, nýbrž naopak znemožňovat a znesnad-
ňovat práci parlamentní. (Výborně !) Vášnivý
odpor všude proti Vídni, která žije jenom z naší
krve, začež však dostává se nám jenom příkoři
a nenávisti. (Okresní hejtman žádá řečníka, by
se mírnil.) Druhou cestou k cíli vedoucíje
práce doma, práce, která musí povznésti kul
turní úroveň celého národa, péče o školství
vzdělání lidu, jímž zajisté zlepší se i stuv jeho
hospodářský.
doktor
Janda
Rakousko
Vídeň
spolek národ
17
article
Od boje za práva národní žádným smírem
nedejme se zdržeti. K tomuto máme vlastně
podminky diktovati my. (Souhlas.) Jen takový
smír je možný. Bojem musíme se domáhati
svých práv a od toho nesmějí nás odvrátiti
ani sliby, ani líčené přátelství našich nepřátel,
ani úsměšky vlastních našich lidí. (Projevy
proti Masarykovi.) Boj sice nepřináší v prvých
dobách ovoce, ale národ, který není schopen
přiněsti pro sebe oběti, jaké přináší jiným . .
(Různé projevy. Okresní hejtman žádá před-
sedu, by výkřiky o dynastii a koruně zamezil).
bojuje marně. Proto v boj za samostatnost
zemí koruny české a národa českého. (Hlučná
pochvala.)
Zástupce strany agrární rod. Em. IIrubý
poukazuje na nevděk, kterého se národu če-
skému za takové oběti z Vídně dostává. Lidl,
zejmena rolnictvo, chudne, a jiní tyjí z jeho
potu. A to právě způsobeno důsledným jed-
náním Vídně, která je přesvědčena, že národ
žebráků boje za svobodu není schopen. Prote
musíme oproti Vídni hájiti práv zemských
sněmů, aby naše milliony neplynuly jen do po-
kladny státní, nýbrž aby jich užito býti mohlo
také na naléhavé potřeby země. Samostatnosti
našeho královstvi se vší silou se domáhejmea
vtělujme slovo v živý čin. Nedopouštějme, by
skutkem staly se jazykové plány vládní. To
bylo by potupou a hanbou národa českého
Rakousku bez tak již chorobnému by poslední
zasadilo ránu.
Masaryk
Prot
Vídeň
Lidl
18
article
Když tak silný a intelligentní národ práce
úsilné se chopí, stane se zajisté v brzku svo-
bodným a šťastným ve své milé vlasti. (Bouř
livá pochvala.)
Stanovisko národního dělnictva precisuje
red. V. J. Klo fáč. Prohlašuje, že jeho strana
společně s celým národem ohražuje se proti
bezprávím na něm páchaným. Leč řeči a reso-
luce tu nepomohou. Jenom bezohledné číny
nám prospějí, k nimž organisace národně-soci-
ální je připravena. Lid dělný v boji vytrváa
dovede se již ubrániti lupičské a zlodějské mo-
rálce našich nepřátel. Co je to ostatně za mo-
rálku, když vláda . . . (Okresní hejíman řečnika
napomíná.) Pravého demokratického ducha z dob
husitských u nás třeba. Šosáctví a kastovnictví
z našich vesnic a městeček musí vymizeti. So-
ciální povinnosti mají znáti zejmena vrstvy bo-
hatší. Ze školské výchovy a zřízení školského
vůbec musí vymýtěn být otrocký duch a po-
měry učitelstva upraveny. A kdo vzpírá se dnes
ještě myšlence zavedení všeobecného hlasova
eího práva, špatně slouží otázce národní. (Po-
chvala.)
Vytrvalost je v době této hlavním poža
davkem. Bezcharakternost a chabost mstí s
hrozně v našem zápasu politickém. Vytrvalos
musí býti heslem nejen jednotlivce, nýbrž i ro-
din, obcí a okresů. Litovati je, že na př. místn
a okresní školní rady mnohdy slepě se podřizuj
vůli okresních hejtmanů. (Okresní hejtman řeč
níka znovu napomíná.)
K bouřlivým projevům obecenstva došlo
když řečník jal se ostrými slovy kritisovati re
formní činnost t. zv. lidové strany Masarýkovy
Fuj, takové intelligenci — volá řečník — která
se vtírá do našich řad. Proti takovým živlům
zakročiti nutno bezohledně. (Hlučná pochvala.
Kt
Masarýkův
19
article
Red. Klofáč dovozuje pak, že k analogi
hnutí boxerského v Čně musí dojíti i jinde
V politice neplatí obrněné resoluce, nýbrž od
hodlaný čin. Z jednotlivých mráčků na obloze
seskupí se mračno, z něhož udeří pak hrom.
To platiž i o naší politice. A srazí-li se mraky
jednotlivé ve chmuru obrovskou, pak je naší
věcí, kdy a kam má hrom uhodit. (Hlučná po
chvala.)
My — končí řečník — v rozhodném oka-
mžiku do boje v rukavičkách nepůjdeme.A
stane-li se pokus o zdeptání našich jazykových
práv, jsme odhodláni zavésti agitaci svoji také
tam, kde jistým kruhům nebude milou. (Hlučná
pochvala. Vládní komisař znova žádá řečníka.
by se mírnil.) To také provedeme, jako že se
toto město zove Přibyslaví. (Bouřlivá pochvala
a potlesk.)
Delegát Čechů vídeňských br. Stříbrný
tklivě ličil útrapy českého živlu v eislajtánsko
residenci a žádal shromážděné, by bratry své
na Dunají v boji jejich podporovali. (Hlučný
souhlas.)
Posléze promluvil ještě za moravskou de-
legaci lidovou posl. dr. Stránský. Tlumo
za nadšeného souhlasu shromážděným pozdrav
lidu moravského. Činí tak jmenem silné, zdravé
a cilů svých vědomé i poslání svého v národé
českém dbalé země sesterské. Jen ve spojen
veškerých sil českého národa jak z království.
tak z markrabství a vévodství spočívá budou
cnost naše. (Pochala)
Národu tak silnému netřeba již spolehati
na svazky spojenecké s ostatními kmeny na
říšské radě, jakmile spojíme své vlastní sílya
sloučíme veškeré vrstvy v jediný celistvý náro
a jakmile podaří se nám český lid v celé zemi
svatováclavské spojiti, pak buďte ujištěni, že
v tomto spojení budeme tak silni, že nám ne-
bude třeba jiného spojence. (Bouřlivý souhlas.
Klofáč
Čecho
doktor
Stránský
Reda
Přibyslav
20
article
Ale rázně a rozhodně musíme si počínati.
Jmenem Moravy prohlašuji, že souhlasí s nej
ráznějším a nejrozhodnějším postupem. (Vý
borně.) A buďtež ubezpečeni, jak se nám po-
daří spojiti veškeré síly v zemích koruny svato-
václavské v jeden celek, že hlas tohoto sloučeného
národa bude mnohem lépe slyšán ve Vídnia
jinde. Radikalismus měl by spočívati nejen v
slovech, nýbrž i ve skuteích.
I ve věcech nejnepatrnějších konají jedno
nlivci každý svoji povinnost. Ideálem každého
Čecha musí býti svatyně českého domu, každý
krb musí býli svatým krbem, musí se státi krbem
boje za práva českého národa. (Pochvala.) Bu-
deme-li takto pracovati na poli osvěty a hospo-
dářském a ukážeme li, že jsme nejen národem
uvědomělým, nýbrž i bohatým, bude se s nám
musit zcela jinak počítati, nežli se činí. (Sou
Tábory nynější nasvědčují, že česká poli
tika béře se s beder několika poslaneů na bedra
širokých vrstev českého lidu. A když každý
z nás národní své práva hájiti bude tak, jako
svá práva soukromá a když každý z nás, kdy
koli se mu křivda stane, bude se tak o spra-
vedlnost zastávati, jako by se mu křivda stala
v soukromém životě, pak nebude se s námi
mluviti o českých zemích, nýbrž místo králov-
ství českého, markrabství moravského a vévod-
ství slezského se řekne: Je to tábor Čechů
uvědomělého, silného, svých cílů dbalého
svých povinností vykonávajícího národa. (Bouř-
livá pochvala a potlesk.)
K návrhu obec. starosty z Bukové, pana
Š mirousa, schválena pak jednomyslně tato
hlas.)
Jmen Morava
Čecho
Š mirous
Tábor
Buková
český národ
22
article
»Trváme pevně a nezvratně na státní
samostatnosti zemi koruny české, ohražujeme
se co nejdůrazněji proti všelikým pokusům
vládním, kteréž vypočílány jsou na porušen
nedílností vlastí našich a ukládáme poslancům
našim, aby za restituci českého státního práva
vším úsilím a všemi možnými prostředkyse
zasadili, slibujíce jim je v ohledu tom mravně
i hmotně podporovati.
Protestujeme proti každému nadpráv
němčiny vůbec a proti uzákonění Körbrových
jazykových předloh zvlášť co nejrozhodněji
žádáme především za úplné a bezvýminečné
provedení národní rovnoprávností nejen v ze-
mich koruny české, nýbrž i v Dolních Ra-
kousích a zejmena ve Vídni.
Schvalujeme rozhodné vystupování na-
šich poslanců na říšské radě a žádáme je
aby vůči nynější i každé budoucí vládě za-
ujali stanovisko co nejrozhodnější, pokud ne-
budou aspoň položeny základy ku spravedli
vému vyrovnání s národem českým.
Žádáme, by příslušní činitelé i poslane
naši působili ku odzbrojení a aby spory za
hraničné mezinárodním smírčim soudem ře
šeny byly.
Protestujeme profi systému přirážkovému
žádáme, aby potřeby jak státní tak i zemské
progresivní daní osobní z majetku a příjmu
uhražovány byly.
Konečně protestujeme proti tomu, aby
naslávající sčítání lidu bylo pořádáno opětné
V drobném prodeji:
ranni číslo o zobě . . . za
oddpola dní
. . . uazb
Ve flialkách na venkovi
ranní čjslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . Bh
Inseraty
plati se hotsvá napřeš.
Fředplscení s inserty přijtma zdnin-
strace v Masianské ulici č. 3.
Tam nacházelí sa též redskee
tiskirna a szpedics „Národnich Llsle
Bakopiny se novraesj t
Körbrový
Inserata
Dolní Ra
Vídeň
Masianský ulice
Národnich Llsla Bakopina
23
article
na základě t. zv. obcovací řeči a žádám
rozhodně, aby dělo se na jedině správném
a spravedlivém, na základě jazyka matet
ského.«
Po vřelém doslovu předsedy p. Niklfelda
shromáždění za zvuků národních hymen našich
se pozvolna a za nadšené nálady rozešlo.
Pozdravné telegramy došly předsednictva ze
Světlé (dr. Duffek, Vlček), z Bechyně (JUC.
Sedlák), z Karlových Varů (posl. Jaroš), z Čá-
slavy (Ig. Fiala, starosta). Srdečný přípis zaslal
posl. dr. Pacák z Misdroye u Baltického moře.
Designovaný mluvčí strany radikálně-pokro-
kové p. dr. Machač dle došlého telegramu
vážně ochuravěl a táboru se zúčastniti nemohl.
Valné shromáždění české lesnické
jednoty v Ústí nad Orlicí,
spojené s vycházkou do lesů panství lan-
škrounského.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
V Ústi nad Orl., 12. srpna.
Po nedělní přátelské schůzce účastniciva
letošního, již padesátěho drubého val-
ného shromáždění české lesnické jed-
noty, po srdečné výměně přátelských pozdravů
mezi starými a vzájemném seznámení se nových
členů, jemuž věnován byl prvý den a za kterýmž
účelem hlavně uspořádána byla též zdařilá zá-
bava v zahradě Šebestlova hotelu, nadešel dnes
v pondělí, prvý den vážné práce. Netřeba po-
dotýkati, že šťastná volba místa letošní schůze,
romantického, pěkně a příhodně položeného města
Ústí nad Orlicí, přispěla nemálo k velkému úča-
stenství při významném pro naše lesnictví každo-
ročním shromáždění tomto, »lesnickém sněmu«,
jak bychom po případě také nazvati mohli valné
hromady české lesnické jednoty, jichž účastnívají
se imposantním počtem jak vlastníci rozsáhlých
lesů a lesních domén v naší vlasti, tak i jich
zástupci a celý tém zkušených odborníků, jichž
znalostem a obětavé pili v prvé řadě vděčiti
dlužno za nynější zvelebení a rozvoj lesního
hospodářství ve staroslavném království našem.
Duffek
Vlček
Sedlák
Jaroš
Fiala
doktor
Pacák
Machač
Bechyně
Karlová Vary
Misdroy
Ústí nad Orlice
Orlický
Šebestlov
Netřeba
24
article
Rozumí se, tak velký příval přespolních
návštěvníků a hostí, napořád téměř příslušníků
cechu sv. Huberta, že dodal celému místu ne-
obyčejné tvářnosti a zcela mimořádně oživeného
rázu. Zastupitelství města se starostou panem
drem. Františkem Vicenou v čele vykonalo za
včas přípravy potřebné a postaralo se zejmena
též o patřičnou organisaci ubytovací a ostatní
zaopatření hostí. Kromě pana purkmistra zasedá
v místním jednatelství pan Julius Wiehl, lesní
rada v Olomouci, městský radní pan Jandera
a nadlesní pan Jindřich Hauser.
Jak řečeno, dnešní den, ponděli, jest zahá-
jením vlastní práce. Dnes totiž odbude se zá-
važný bod programu, vycházka do revíru
libchavskéh o, při lanškrounském panství
panujícího knížete Jana z Liechtensteinu.
Odborná tato exkurse vyžadovati bude drahně
času, neboť jde o shlédnutí velkého komplexu
lesův, nalezajících se, jak ovšem lze předpo-
kládati, ve vzorném pořádku. Do revírů libchav-
ského dopravena bude celá společnost dnes,v
ponděli ráno zvláštním vlakem severozápadní
dráhy, největší část cesty vykonána bude pěšky.
svatý . Hubert
Vicena
Julius Wiehl
Jandera
Hauser
Jan
Liechtenstein
Olomouc
lesní rada
25
article
Revír libchavský náleží ke svěřenskému
statku lanškrounskému a rozkládá se v obcích
Dolní Libchava, Houžovce, Lanšperk, Gerhartice
a nepatrnou plochou v obci Ústí nad Orlici. —
Sestává z hlavního územi, údolím tiché Orliee
rozděleného, z obou podílů lanšberského a va
dětínského, pak ze čtyř isolovaných oddílů: Bu-
bníku, Lipovce, Obory a Hrádku.
Myslivna leží na nejjižnějším konci Vajetína
v obvodu Dolní Libchavy u silnice ústecko
kyšperské, od Ústí asi půl hodiny vzdálena
pošta, telegrafní stanice a nádražní staniceje
v Ústl, kde jsou též dvoje nádraží státní dráhy
Staré a Nové Ústí nad Orlicí. Z nádraží novoúste-
ckého odbočuje vedlejší trať severozápadní dráhy k
Kyšperku, která kolem myslivny dále k čarov
ným údolím orlickým probíhá. Nejbližší stanice
této trati směrem ke Kyšperku je Hnátnice,
která téměř uprostřed hlavního území tohoto re
víru leží a pro skládku a vozbu dlouhého dřiví
velmi důležita jest.
Dolní Libchava
Lanšperk
Gerhartice
Ústí nad Orlice
Lipovec
Ústí
Ústl
Nová Ústí nad Orlice
Kyšperk
Hnátnice
26
article
Hlavní komplex revíru libchavského sousedí
na severu s obecním obvodem hnátnickým a
s pareelami statku žampašského.
Revír leží na výběžcích moravských Sudet.
Body výškové udávají pro rovír libchavský ab-
solutní rozdil výšek 265 m. Nejvyšší bod nad
Jaderským mořem leží v díle lanškrounském ve
výšce 586 m., nejnižší bod ve výšce 321 m.
v oddilu hrádeckém u silnice ústecko-litomyšlské.
Průměrná teplota roční obnáší 71 C. —
Podnebí v nižších polohách lze téměř za mírné
pokládati, a za těchto klimatických pomérů daří
se zde i jemnější druhy ovoce, též pšenicea
ječmen. Roční množství srážek činí průměrné
735 mm.
Za vývratný vítr pro revír Libchava lze
považovati v první řadě západní, pak také se-
verozápadní; avšak směry těchto hlavních větrů
odchylují se následkem měnícího se tvaru po-
vrchu rozmanité. Jelikož se zde jedle (částečné
i buk) v starých porostech smrkových jako
smísenina daří, není nebezpečí vývratů tak
značné.
Tichá Oriice, která v oblasti města Jablon-
ného pramenic, hlavní komplex revíru brázdí,
není pro něj důležita, poněvadž se pro množ-
ství jezů k dopravě plavením nehodí; za to
využitkují jeji vodní síly soukromníci ke hnanl
několika mlýnův a rozličných průmyslových
závodův.
Jednotlivé příkopy v údoli revíru celý rok
nevyschnou a po prudkých lijácích a z jara při
tání mění se některé z nich takořka v by
střice.
Velikou důležitost pro výhodné zužitkován
dříví mají zde přihodné komunikace, v prvn
Libchava
Jablon
mm
Tichá Oriice