ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 04f7dc60-7631-11dc-814a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 64 celkem · entity: person 48, place 64, org 44, work 28
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělství
3 masthead
Obohod Průmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 312, ze dne 12. listopadu 1908.
4 masthead
Finaněnictví
5 title
Telegrafické zprávy.
6 article Osnova zákona o postátnění drah.
Osnova zákona o postátnění drah. Z Vídně, 11. listopadu. („N. F. P.“) Pre- sídiu poslanecké sněmovny byl dnes dodán ná- vrh zákona na postátnění drah. Tento návrh bude obšírně motivován důvody, v nichž vylo- ženy budou příčiny sestátnění a vyhlídky drah které byly sestátněny (společnost státní dráhy. severo-západní dráha a jiho-severo-německá spo jovací dráha) v rukou státu. Guverněr v zásobě. Z Vidně, 11. listopadu. („N. F. P.“) Gu vernérem Rakousko-Uherské banky má býti jme- nován uherský stát. sekretář Popovics v při padě, že by nynější guvernér ryt. Biliňsk byl jmenován ministrem financí. Přovzeti české severní dráhy státem. Z Vídně, 11. listopadu. („N. F. P.“.) Jak se v parlamentních kruzích proslýchá, bude pře- vzata česká severní dráha státem již 15. listo- padu. Provozování české severní dráhy bylo dosud vedeno společností samou na účet státu od 1. ledna 1908. Nyní prý buda od 15. liste- padu dráha státem fakticky převzata. Dle vší pravděpodobností zůstane dosavadní ředitel če- ské severní dráhy vl. r. Baudis v popředí sestát- něné dráhy a bude jmenován dvorním radou.
Popovics Biliňsk Baudis Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna státní dráha
7 article
Boj proti Standard Oil Company. Z Chiczga, 10. listopadu. (K. k.) Žádost spolkové vlády za obnovení trestního řízení se Standard Oi Company byla odvolacím soudem zamít nuta. Spolkový sond zrušil v červenci pokutu 29 mil. dol., již uložil v srpnu r. 1907 soudce Landis »Standard Oil Company« pro porušení prohibičního zákona, jehož se dopustila přijetím rabatu od želez- ničních společností. S příslušné strany se sděluje, že vláda se nyní pokusí předložiti celou zále- žitesl nejvyššímu soudu. (Akciový kapitát amer. petrolejového trustu má býti zvýšen na 600 mil. dol.) at Z Pešti, 11. listopadu. (Zvl. telegr. » Ná- Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 q. Z po- čátku o 5 h levněji potom beze změny. Platil za 50 kg.: pšenice tisská 81 kg K 13.10 79.5 kg K 12 95, 75.5 kg K 12.75, horno- tisská 76 kg K 11.75 snětivá, stolno-bělehradská 79 kg K 12 85, 76 7 kg K 12 55, 75 k K 12 50, banátská 78.5 kg K 12.85, horňácká 80 kg K 12.75, 78 kg K 11.25, 75 kg K 11.40 snětivá, pešťská 78.8 kg K 12.80, 75.3 kg K 12.15, báčská 78 5 kg K 12 85, biharská 78 kg K 12 75; žito K 10.10 už K 10.15; oves K 8.15 až 840; ječmen K 8 05 kukuřice nová K 6 95. Terminový obchod byl dobrý. K večeru znamenala: paenic - na dube K 12 66, na říjen 10 79; žito na duben K 10.51, na říjen K 9.28; oves na duben K 8.50; kukuřee na květen K 7. 45 repka na srpen K 14.40. Plodinový trh byl bez odbytu změny- Obleva.
Landis Platil Chiczga Pešť Oil Company oi Company kg snětivý K 6 95
8 article
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Norého Yorku, 11. listopadu. (Peněžní bura Závěrečné smýšlení peněžní bursy slabé. Obrat akelí 1,650.000 (1,640.000). Union Pacilie 179.25 (1501 42). Kanada Paellle 1781/2 (177.25). Uuited States Steel Carpurman 54.75 (541/2) Baltimore and Ohio 160.— (1061/20. Káva. 11. listopadu 10. listo pad ci Rio fair čis. 7 . . . . . 61/2 5.40 na listopad . . . . . . 5.35 na leden . . . . . . . 5.35 5.40 Culr. 11. listopadu 10. listopad rukr ratr Muse.) . . . 3.42 3 42 Tuky známka Witeox . . 10.— 10.15 Z Nového Yorku, 11. listopadu. (Obílní burae Smýšlení obilní bursy pevné. Pšenlee 11. listopadu 10. listopad pohotová nová sklízeň . . 114.— 1135 na prosluec . . . . . . 114.50 za květen . . . . . . . 115.— nol sin Kukuřice 11. listop. 10. listop 1.75 na proslnec . . na květen. . . . . . . 70 70.25 na července . . .
Rio Norý York Kanada Baltimore Ohio Union Pacilie 179.25 Musa Steel Carpurman 54.75 Culr Tuka Z Nový York
9 article
Petrolej 11. listop. 10. listop 10.90 rafinovaný, kesonový . . 10.90 8. 50 rafinovaný Standard White 8.50 Kovy. 11. listop. 10. listop. Měď. . . . . 14.50 14.62 14.50 14.62 Cin . . . . . 30.62 30.87 30.97 31.05 Železo čís. 2. . 16.— 16. 75 16.— 16.75 Bavina. Z Nov. Yorku, 11. listopadu. (Bavlnářská bursa. Lhůty zahájeny na soukromé koupě vzpruženě. později však zahraničními prodeji a uvolňovánín závazků ochably. Závěrek sotva stály. 11. listop. 10. listop. 9. listo, 9.35 pohotová . . . . 9.30 9.09 na prosinec . . . 9.— 8.89 8.93 na leden . . . . 8.82 8.90 na březen . . . . 8 81 8.91 Závěrečné smýšlení sotva stálé. Z Nového Orleanu, 11. listopadu. Na proslne 8.73 (8.79), na březen 5.76 (8.84). Tržní zprávy z venkova. Z Podöbrad, 9. listopadu. 1 met. pšenice K 23.50 24.50, žita 19.50, 20.50, ječmene 18.—, 18.50, ova 16.—, 16.50, hrachu —.—, —.—, čočky —.—. —.—, vikve —.—, —.—, řepky —.— prosa —.—, —.—, bramborů 3.80, 4.20, sena 6.— 2.—, slámy žitné 4.20, 4.60, slámy krmně, stelné 5.60, 4.80, 1 kg másla 2.20, 2.44, tvarohu 0.28 3.32. Dopraveno bylo 200 prasat po 12—15 K. Z Jaroměře, 6. listopad. 1 hktl, pšenice K 18.20 17.60, 17.10, žito 15.30, 15.—, 14.60, ječmen 11 80 11.40, 11.—, oves 7 40, 6.80, 6.40, proso —.— hrách 26.—, čočka 29.—, vikev —.—, fasole 26.— kroupy 35.—, jáhly 25.—, sušené švestky — bramh. nové 2.80, vejce, kopa 4.70, máslo 1 kg 2.20 tvaroh 1 kg 0.28, seno loňské 100 kg. 7.—, sláma dloubá 100 kg. 4.—, 5.—, sláma krátká 100 kg 3.40, 3.60, semeno červené 1 hl — k
York Nový Orlean Podöbrad Jaroměř kov . 11 14.62 14.62 Cin 9.09 na prosinec 24.50 kg 3.32 17.60
10 article Reforma bytová.
Reforma bytová. Financování staveb budov se zdra- vými a lacinými byty. Obíráme-li se trochu bedlivěji myšlenkami jak by se mohlo dospěti k žádoucímu zdoko- nalení bytových poměrů pro chudé a méně zá možné vrstvy obyvatelstva našich vlasti, oetneme se vždy na konci před otázkou, kterým způso- bem by se na stavbu nových kvalifikovaných domů a na přestavbu starých budov dalo opa třiti dostatečných a hodně laciných kapitálů
11 article
Byl proto již na sjezdu lutyšském vysloven po znatek, že problém reformy bytové jest ve sku- tečnosti již jen otázkou úvěrovou. V zemích. kde se podařilo zákonodárstvím překonati velke obtíže finanění, kterých tu jest, protože jde osoby, nemající ani dostatečného jmění ani úvě- ru, tam všude v posledních letech učinilo budo- vání dobrých bytů pro dělnictvo a lid se skrom- nými důchody velké pokroky, jako na př. v Bel- gii, v Hesensku, v Porýnsku atd. Pouhé daňové výhody, kterými se taky u nás začalo (zákony ze dne 8. července 1902 č. 144 ř. z. a ze dne 11. dubna 1906 č. 33 z. z.) nepostačovaly ni- kde a nemají proto také u nás žádného valného účinku. A poněvadž si přejeme, aby zmíněne pokroky brzo také vydatně objevily se u nás třeba pilně uvažovati, čeho třeba zaříditi, aby tu každý, kdo hodlá podniknouti stavbu domu, vy- hovujícího podmínkám rozumné reformy bytové mohl snadně zjednati se část hotovosti, která mu schází do úhrady celého nákladu, potřebného ku provedení stavby té. Z několika vážných dů- vodů zdá se býti radno, aby bylo vždy pod- mínkou úvěrové operace, o kterou tu běží, by ter který podnikatel předem prokázal, že má již po ruce jakousi částku, kterou si sám nastřádal neb jinak bez vydlužení opatřil, aby ji mohl volně investovati do stavby projektované. Část ka ta měla by zajisté dostupovati v každém pří- padě alespoň jednu dosetinu celkové potřeby jednalo by se tedy pak o zjednání úvěru d- 90% starobního nákladu. Do 50% opatřitisi
Bela Hesensko Porýnsko
12 article
výpůjčku nebylo by z pravidla asi žádných vel- kých obtíží, jakmile se podnikatel podrobí pod- minkám našich bank hypotečních, neb spoři- telen, záložen, neb jiných úvěrních ústavů. Zbu- de tu pak otázka, kdo připůjčí nedostávajících se ještě 40% (druhá hypotéka). V mnohých pří- padech bude však pro podnikatele nemožno vzíti i první hypoteku (tedy do 506) ze spořitelny neb jiného z našich hypotekárních ústavů, pro- tože tyto požadují úrok vyšší, než připustí skrovný výnos domku, o jehož zbudování tu jde, a protože často ústavy naše jsou jen tak zařizeny, že jim lze vyplatiti zápůjčku teprve, až je hypoteka dobudována a stavba úřaden schválena. — Skutečnosti tyto nutí nás proto mysliti dále a bádati, zdali a jak by bylo lze konstruovati úvěr, který by a) mohl dostoupiti až i do 90 stavehního nákladu, b) který by byl lacinější, než jsou peníze z našich bank a spořitelen a c) který by se v každém případě mohl, vyčerpávati již mezi prováděním stavby podle míry jejího postupu. — Přihlížíme-li k ce- stám, po kterých se v té příčině věci braly ve státech jiných a jež se tam dobře osvědčily, tu namanou se nám tyto zásady, které by bylo třeba u nás zákonem stanoviti a dopodrobna rozčlán- kovati:
13 article
1. Veškeré naše spořitelny budou zmoe- něny, aby směly jakési percentuálně omezené části svého jmění (na př. 40%) investovati bud přímo do staveb lidových, aneb poskytovat z nich úvěry družstvům podnikatelským a po případě i jednotlivcům, kteří by se odhodlal pro sebe a svého soudruha stavěti byty kvali fikované a to až do 906 skulečného stavebníh nákladu a za úrok snížený neb 212% nepř vyšujíci. 2. Těmže ústavům bude uložena povinnost podobně omozených části ročních svých výnosů používati způsobem od případu ku případu za nejvhodnější uznaným na podporu stavebního ruchu, pokud přihlíží k opatření zdravých a laei ných bytů pro dělníky a osoby se skrovným důchody. 3. C. k. úřad poštovní spořitelny ve Vídn bude poukázán, aby pomčrnou část svého jměn dal k disposici družstvům, jež podnikají stavby s byty kvalifikovanými na zápůjčky do 90%% sku tečného nákladu za úrok velmi nízký (snad 2 a aby poměrnou část svých ročních bilaněníel přebytků dal k disposici určitým ústavům nek spolkům, které za dozoru úřadů praeují o roz voji reformy bytové. 4. Témuž úřadu dostane se zmocnění, ab směl v mimořádných případech také jakousi čás peněz mu svěřených rozpůjčiti družstvům neh jednotlivcům v přodešlém odstavci dotčeným z úrok rovný úroku, kter, on sám nahražuje svým vkladatelům.
14 article
5. Emisním úvěrovým ústavům, které by se v té příčině podrobily zvláštnímu dozoru úřa- dův, bude uděleno zmocnění, aby na stavbu domů s byty kvalifikovanými udělovaly za úrok pokud jen možná nízký (31/4—414) hypoteční zápůjčky a to v prvním knihovním pořadi do 50% a v druhém knihovním pořadí ještě do 40%, úhrnem tedy dvě zápůjčky do 90%% sku- tečného nákladu stavebního. Za úroky z první zápůjčky ručil by vždy stát, za úroky i za umo- řovací splátku z druhé zápůjčky mohly by vzíti na sebe podružnou záruku země, okres a obee dle kliče zákonem předem stanoveného. Kdyby v praxi šlo tedy o postavení domku nákladem 10.000 K, bylo by stavebníku oputřiti ze svého aspoň 10, tedy . . . . . . . . . . . 1000 K a banka by povolila zápůjčku 50%%, tedy 5000K joko hypoteku první, zároveň pak také zbývajících 407%, tedy . . . . . . 4000 K jako hypoteku druhou, takže tímto způsobem bude celá potřeba . . . 10.000K uhražena. Třeba tu však miti zřetel k tomu, že se tu vyskytne často nová obtiž tim, že se ban- kovní úpisy prodají jen pod cenou jmenovitou a že se tody objevi ztráta kursová, Stavebník potřebuje však nezbytně celého kapitálu. Tu b nezbývalo než poríditi jakýsi fond, z kteréh
15 article
by se všechny takové kursové rozdíly uhražo- valy. Fond ten dal by se opatřiti ročními dota- cemi státu, přispěvky poštovní spořitelny (od- stavec 3); příspěvky spořitelen (odst. 2.) a ji- ných, obecně prospěšných ústavů. Samo sebou se rozumí, že by ve všech tuto uvedených přípa- dech bylo třeba upraviti výplatu zápůjček tak aby se hodnoty likvidovaly již mezi stavbou a t postupně po částkách přiměřených pracím, na stavbě již skutečně vykonaným. Předkládajíce myšlenky tyto intereso- vané veřejnosti, dokládáme, že o nich jednán bude v příštích schůzích Českého zemského spolku pro reformu bytovu v království českém. Dr. Jan Lošťák.
doktor Lošťák
16 article Z trlá peněžnícE. (11. listopadu. Zvláštní zpráva
Z trlá peněžnícE. (11. listopadu. Zvláštní zpráva „Národních Listů“. Praha. Na dnešní Burse převládala tendenc pevní a došlo k závěrkám akcil strojírny Daňkovy za K 418.— a K 418.50, dále znamenáno za 59 zást. listy České hyp. banky K 101.50 až 102.50 Jinak podáváno za akcie: České průmyslové banky K 415.—, Hospodářské úvěrní banky K 390.—, Praž- ské úvěrní banky K 526.—, „Merkuru“, směnárenské akc. společnosti, K 598.—, České banky „Union“ K 245.50, Zajišťovací banky K 200.—, Živnostenské banky K 238.—, První české akc. pojlšťovny na živou K 272.—, První pražské zastavárny K 465.—, Krá- lovéhradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě a Labi K 600.— Akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolíně K 400.—, Kolinské továrny na kávové ná- hražky K 660.—, Podolské cementárny K 199.— České společnosti pro průmysl cukerní K 173.—, pi- vovaru v Českých Budějovicích K 860.—, První če- skomoravské strojírny K 850.—, Škodových závodů K 285.50, První české akc. továrny orientálských cukrovinek K 250.— paníze,
Kolinský Škodův Praha Vltava Kolín Český Budějovice Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka Český banka živnostenský banka první český akciový
17 article
Vídeň. Lepěí nálada, která panovala včera, sesilila se na dnešní začáteční burse a zejména ob živl obchod s jednotlivými papíry. Příznivě působilo posuzování vnitro-politické krise. V alpinkách a hir- tepberských došlo k nákupům. Zhrojovky se zlepšily. ale na konec se úplně neupevnily. Na polední burse pevné smýšlení v Berlíně sesllilo dobrou náladu Obchod byl později klidnější, tendence však celkem zůstala nezměněna. Na konec zpráva, že utvoření koaličního ministerstva Bienerthova se zdařilo, sesl- lilo zase tendenci. Bursa končila pevným smýšlením a na bankovním trhu vedle kreditek akcie Lánder- banky, Uherské bypoteční banky a Bodenkredilky stouply, akcie státní dráhy rovněž tak, alpinky se zase zlepšily, hirtenberské stouply o 20 K, zbrojovky se na konec neupevnily. Cementové papiry byly cha- bě. Na eskomptním trhu peníze nezměněny. 33/4 a rovněž trh k usládání.
Bienerthův Bursa Vídeň Berlín Lánderbanka
18 article
Berlín. Nové zpevnění kursů, jež hlášeno bylo znovu z bursy novovorské, přispělo nemálo k oživen dnešního průběhu, klerý nebyl kalen ani zprávami týkajícími se vnitřní a zahraniční politiky, aniž ně- jakým nepříznivým sdělením z okresů průmyslových Dnes zůčastnilo se nákupů též širší obecenstvo, cez jmenovitě posloužila vůdčím papírům železá řským a uhelnodolným, které docílily nejméně 2 % přískoků kursových. Akcie domácích bank při klidnějším již obchodu rovněž pevnější. Z cizích titrů vynikly akclo amerických drah, v prvé řadě kanadská. Jinak hle- dány rakouské kreditky, slátní, ruské renly a akcie ruských bank. Soukromý diskont snížen o 1/4 7% na 212%. Paroplavobni společnosti pevnější Vývoz čeokého hnědého uhlI. V posledním týddnu t. m. bylo dopraveno na saských státních drahách 93.025 (+ 5076) t. českého hnědého uhlí.
Berlín
19 article
Stoupání cen mědi. Ceny mědi činí dle záznamu ze dne 10. t. m. pro pohotovou dodávku 6412/2e lib. št., pro pozdější dodávku 651/1e lib. št. Stoupnuti od počátku druhého pololetí činí přes 8 lib. št. O volby presidentovy jeví se pevná nálada na trhu mědi; příčinou toho jest spíše než silný vzestup kon- junktury návrat normálních poměrů odbytových, jenž ovšem byl urychlen volbou presidentovou, po níž rozhodující kruhy, zaujaté dříve polilikou, opčí více se věnují obchodům, tak že americká potřeba stoupá Výzkumný ústnv pro prámysl pivovarský v Prare pořádá večerní schůzi v sobotu 14. listopadu 190 o 148. hod. v restaurantu Choděrově. Přednosia ústa- vu p. Vladimir Čihák podá zprávu o letošní pivo- varské výstavě a sjezdu sládků v Berlíně. Hoste z kruhů odborných vítáni. Další zvýšení cen oukru. Sdružené rafinerie cu- kerní uvolnily včera dodatečně na listopad ještě dala 2% kontingentu (celkem tedy v nově kampani 1790) a zvýšily ceny dále o 1/4 kor, t. j. na 72.50 K z to- várny, 73 K z Prahy a 73.50 K z Vídně. Jadrnmská bamka v Terstu otevře, jak jsme již stručně sdělili, ještě během tohoto měsíce svoji fili- ákku v Opatii, jež zabývati se bude všemi, do obo- ru bankovního a směnárenského spadajícími trans- akcemi. Da předslavenstva Iiliálky té byli zvolenís Dr. And. Stanger, advokát a starosta ve Volosce (předseda); dr. Gjuro Červar, advokát ve Volosce, Eduard Frantzl, c. a k. setník v. v. a majitel realit ve Veprinou, dr. Konrád Janežič, advokát ve Vo- losce, Kazimír Jelušié, slarosta z Kastve. Julius Miran, nám. starosty a majitel realit v Opatii, P.
Choděrův Čihák doktor Anda Gjuro Červar Frantzl Janežič Jelušié Julius Berlín Praha Vídeň Terst
20 article
Milan z Peršičů, majitel realit v Lovraně, Pavel Tomašič, obchodník a majitel realit v Opatii. Do- poručujeme slovanský ústav ten všem návštěvníkům rakouské Riviery. Dodávka pro vojsko. C. a k. inlendance 8. sboru v Praze dle vyhlášky č. 5823 zakoupí dle kupecká zvyklosti 2000 q žíta. Písemné nabídky podati jest do 16. listopadu 1908 dopoledne 10 hodin 30 minut. (Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze.) Možnost dovozu srbské pšenice. Dne 10. t. m. byla v Pešti prodána větší položka srbské pšenice za K 12.40 z Pešti. Je to první větší dovoz pšenice do našeho mocnářství. Dosud lze těžko souditi, bu- dou-li následovati další dovozy, vždy však jesl to znamením, že naše ceny dosáhly výše, umožňující dovoz cizí pšenice, přes vysoké ochranné clo. Ceny domácíha trhu sledují ovšem pohyb cen na světovém trhu, kde se jeví tendence sloupající. Podobně ceny žita dosáhly již té výše, že došla již k závěrkám cizozemského žita pro soverní Čechy. Trhy. Výroční trh na bovězí dobytek konati se bude v Kardašově Řečici dne 17. listopadu 1908. — Výroční trh na koně a bovězí dobytek koná se v Týně nad Vl4avou ve čtvrtek dne 26. lislo padu 1. k
Milan Pavel Tomašič Peršič Praha Pešť Čechy Kardašův Řečice živnostenský komora v Praga
22 article
11. listop. 10. listop. Renty éprocentní papírová kvělnová . . 95. 90. 4 2procenini » únorová . . 98 9. 98 95 95.90 95 95 4procentní stříbrná červencová . 98 95 4.2procentní , říjnová . .. 115.05 4procentní zlatá rakouská . . . 95 95 4procentní korunová rakouská . . 85 95 85.95 31/2procentní korunová (invest.) . 110.— 4procenlní zlatá uherská . . .. 110 05 91. 95 4proceniní korunová uherská . . 81.50 31/aprocentní kor. (invest.) uher. . 97.40 ruská půjčka . Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 97.05 4proc. Hypot. banky kr. českého 89 75 31/proc. Hypot. banky kr. českého 99.75 41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 100.— Ostřední hanka čes. spořitelen 4 90 Losy: Celé státní z r. 1860 státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . . . turecké . . . . . .
Praha
23 article
Banky: Česká průmyslová . . . . . . » »Union« . . . . . .. Hospodářská úvěrní pro Čechy . Pražská úvěrní banka . . . . . Živnostenská . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . . . banka pro země rakouské . .. dolnorskouská eskontní . . . . »Merkurs, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . . oherská všeobecná úvěrní . . . všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Uuton« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní pudniky Buštěhradská dráha fit. A . . . Česká severní dráha Duchcovsko-podmoke lská dráha. Rak. severo-západní dráha . . . Polabská dráha Pardubická (Jibo-sev. něm. spoj.). Pražsko-duchcovská dráha kmen.. Pražsko duchc. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha . . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha Štyrsko-bradecko- köflašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . . Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . . Škodovy závody . . . . . .. Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojirna . . . . . . Králodvorská cementárna . .. Mostecká uhlářská společnost . . Severočeská uhlářská společnost Západočeská, Poldina huť . . . . . . . Pražska železářská společnosť. Alpská báňská Rýmavsko-muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovku Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . . . Devlsy a valuty 95 5 95.52 Paříž . . . . . . . . . . . 95.4u
Ferdinandův Lloyd Škodův Daňkův Čechy Štyrsko Paříž Český průmyslový úvěrní banka vídeňský banka Uuton všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost západočeský Poldin huť
26 article Rukl papír . . . . . . . . 251-50 za1 50
Rukl papír . . . . . . . . 251-50 za1 50 95.35 Soukromé (sazby eskou tní) . . 4/2 —5 41/% —5 Pevné, kreditky čilejší, konečně na stav akcií státní dráhy vyššl. Dodatecná bursa: státní dráha 687.25. x. Z Vídně, 11. listopadu. (Telegr. »Nár. Listůe.) Večerní bursa Kreditky 637 —, uherské kre- ditky 740.50, anglobanka 293.——, bankovní jednot 514.25, unionka 540.—, länderbanka 431.25, státní dráha 687.25, jižní dráha 121.—, polabská dráh 448.—, severozáp. dráha —.—, turecké tahákové 363.—, rýmavsko muráňské 533.50, alpinky 644.— květnová renta 95.90, uberská korunová 92.— turecké losy 179.—, marky za hotové 117.20, ultimo 117.30. Smýšlení pevné. x Z Vidně, 11. listop. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo znači peníze, druhé zboží). Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.92 /2 119 221/2, Bukurešť na krátké ihůty —.—, Brussel šek na kr. lbůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —., Němacko šak na králké ihůty za 100 mk. 117.121/2, 117.6219, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.50, 239.83, Londýn na delší lh. —.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.— —.—, Itatie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.27 1/2 95.421/2, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů 20 1.— 251.50. Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Pařiž šek na krátké ih. za 100 fr. 95.421/2. 95.6 21/2, Paříž delší —.—, Curych a Hasilej šek a krátké lh. 93.35, 95.50, na delší ihůty —, —.—, Švýcary, šek a kratké lh. 95.35, 95..50, na delší in. —.—
Švýcar Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Ruska město šek Paříž Curych Pevná 95.421 / 2
27 article
Potrobradská bursa. Z Pelrohradu, 11 listop. (Zpráva Živnost banky 11. listop. 10. listop. Oiskontn! . . . . . . . . 392 — 392 Baku . . . . . . . . . . . 384 — 3775 Caspienne . . . . . . . . . 3825 — 104 — Sormovo . . . . . . . . . 104.50 184.— rusko čínská banka. . . . . . 184 — 277.— Ruská průmyslová banka . . . 279 — 123 - Petzohradské metallurgické . . . 123 — 160 — Kolomna . . . . . . . . . 161.— Putilovské železo . . . . . . 86 — 168 — Fénix. . . . . . . . . . . 168.— Ruské papíry v Berlině. Z Berlina, 11. listopadu. (Zpráva Zivnost. banky; 11. listop. 10. listop. 4/zprocentní ruská renta 1905. . —.— 97.— áprocentní ruská renta 1302 . . 83.— 82.30 4proc. ruská konsolidační centa 1889 —.— — — 3/procentní ruská zlatá renla. . —.— —.— petrohradská dískontní banka . . 157.— 155.60 pstrohradská mezinárodní banka . 134 20 133 7u ruská banka pro vnější obchod . 132.25 131. —
Ruska Fénix Bak Kolomna Berlín čínský banka průmyslový banka dískontní banka zpráva živnost banka Caspienne zpráva Zivnost . banka
29 article
Rakouské kreditky . . . . . Diskonto Německá banka. . . . . . Obchodní společnost . . . . Drážďanská banka. . . . .. Spanělské exterieury . . . . Bochumské ocelárny . . . . Lauřina huť . . . . Dortmund. Union lit. C.. . . Harpenská uhl. spol. . . . .. Hibernia . . . . . . . . . Consolidace Severoněmecký Lloyd . . . . Packet . . . . . . . . . . Turecké losy . . . . . . .
Lauřin Lloyd Dortmund drážďanský banka Hibernia
43 article
230.— Hoesch. . . . . . . . . 218.25 44.50 44. 60 Georg Marie . . . . . . . . 2.875 214.— Königsb. . . . . . . . . . Nordstern Z Berlína, 11. listopadu. (O 1 hod. 15 m. odpolj Kreditky 201.10, státní dráha —.—, lombardy —.— Smýšlení pevné. Z Barlina, 11. listopadu. K. k.) Kreditky 100.70, ber- linská obchodní 168 —, darmštadtská banka 1 28 20) německá banka 241.10, diskonto komand. 179.60, drážďanská banka 147.70, národní banka 12 1.90. státní dráha 147.20, lombardy 22.50. Kanada 179 50. Gotthard —.—, dráha Renri 124.50, bochumsté 218.90, dortmundské 61.20, Lauřina huť 195.40, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 190.70. harpansvé 196.60, Hiberuia —.—, Packet 111.60, Lloyd 89.10, dynam. trust 156 70. Smýšlení pavné. Z Frankfurta. 11. listopadu. (Telegr závěr. kursy.) Úvěrní akcie 200.75 akcie spo lečnosti státní dráhy 147.10. lombardy 22 40, papír. ren'a —. —, stři- brna renta 93 20 rak. zlatá renta 93 25. 4% rak. korun. renta 96.2), uherská zlatá renta 92 70, uher. korunová renta 92 20. Smýšlení pevné. Z Pranklurtu, 11. listopadu. (Dodat pursa Úzšrní akcie 200 75, státní dráha 147.10, lombardy 2 2.60.
Georg Marie Königsb Gotthard Lloyd 89.10 Berlín 28 20 Kanada Frankfurt darmštadtský banka drážďanský banka národní banka Lauřin huť 195.40 Consolidace Packet 111.60
53 article
Zástavní listy české hyp. banky 590. 31nr Žákladní úpisy české zem. banky 49 % Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 4 % „ » , , (vK) 4 % Mel. úpisy » „ » (ve zl.) 4 9% „ , . , . (vK) 40 Žal. . „ , , Zakl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 4 % Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/200 Dlužní úpisy České prům, banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . Zástavní listy mor, byp. banky 59% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49% Želez. úpísy Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/29
Český průmyslový
56 article
hal, zem. banky 41/2 e Kom. dl. úpisy a , , 49% Železnič. . , , „ 49% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/e e Rak.-uherské banky 4% „ , Dolnorak. byp. ústavu 4 31/2 3 1/2 0 Záslavní listy Rak. hyp. banky Prior. obl. spol. rak. míst. drah Buská státní půjčka z r. 1908 Únorová společná renta (v pap.) Dubnová (ve str.) Kvělnová , „ (v pap. Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renla korunová renta. .. investiční . . . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česka banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . .» Česká zajišťovacl banka . . . Hospodařská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostensků banka Baličská akc. hypoleční banka Rakousko uherská banka . Českomoravská strojírna Daňkova strojirna . . . . Rustonova strojírna Česká společnost cukerní. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raf. v Modřanech tov. orisnt. cukrov.
Prior Dubnová Daňkův Rustonův Zala Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Česko banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovacl banka Hospodařský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka Živnostensk banka baličský akciový . hypoleční banka uherský banka Poldin huť železářský společnost
57 article
rhy na zbokí. Pražská plodinová barsa, 11. listopadu. Obili. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česka 1908 77—81 kg 12.10, 1261, rakouská —.—, —.—, uherská — kg —.— —.— vadna 11.— 11 25, žito české nové 1908 72—75 kg 10 40, 106); ječmen výběr 10.— 10 15, I. jakosti 9.59, 9.60, střední 9.25, 9 35, merkant. 8.90. 9—; o ves prima 8.35, 8.40, merkantilní 8 20, 8.25, oves k setí 0.—, 0.—, kukuřice 1903 8.55, 8.65, 1907 0 — 0.—, cinguantinová 1907 10.25, 10 40; vikev če- ská 9.50, 9.75, haličská 0.—, 0.—, uherská 0.— 0.—, pohanka 0.—, proso 0.—. Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- nična mouka č. 0 K 38.50, 39.50, č. 1 37.50, 38.—, č. 2 36.—, 36.50, č. 3 34.—, 34.50, č. 4 32.50, 33.50, č. 5 31.25, 32.—, č. 6 30.—, 31 —, č. 7 26 50, 27.— č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. I. 32.—, 32..50, č. II. 31.—, 31.50, č. III 27.—, 28.— č. IV. 20.—, 21.—, pšeničné otruby jemné 14.25, —.—, hrubé 14.25, —.—, otruby žitné 14.25, —.—, krupice 38.50, 39.30, prach 15.50, —.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 2.0 45.—, 46.—, čís. 2/0 44.—, 45.—, čís. 0 43.—, 44 , čís. 1 41.—, 42.—, čís. 2 39.—, 40.—, čís. 3 33.—, 39.—, čís. 4 36.—, 37.—, čís. 5 85.—, 36.—, čls. 7 31.50, 32.50, číz. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28. —, čís. 10 26.—, 27.—, zlom 27.—, 28.— Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1908 22.50, 23.50, šedý ruský 22.—, 22.50, kmin český 51.—, 52.—, holandský 51.—, 52.—, lněná semena haličska —.—, —.—, konopná semena haličska 11.25. 1 75, konopná semena uherská —.—, jetel červený 1 30n 50.—, 64.—, prostý kokotice 1908 53.—, 68.—, pliý 1908 44.—, 61.—, švédský 60.—, 75.—, úročník —.—, thymotée —.—, —.—, růžák —.—, —.—, vičenee
kg 32.50 41
64 article
99 75 99.75 100.30 100.— 103.25 96 05 97 05 95.15 94.15 95.50 96.50 100.70 101.70 96 50 97 50 100.— 100.50 93.25 91.25 93.25 95 25 92.75 93.75 99.— 93.95 93.25 91.25 99.55 93 55 88.25 89.25 98.75 97.75 88.25 89.25 96.75 95.75 77.50 78.50 97. 40 87.90 98.9 99 10 99 9 99.15 95.9 96.10 95.90 96.10 15.35 115 15 95.9 96 15 85.95 86.15 245.50 415.— 200. — 391.— 526.— 530.— 274.— 2 16.50 4200.— 203.— 392.— 272. — 414.— 450.— 238.50 238 — 568.— 570 — 320.— 119.— 418 — 175.— 173.— 310.— 4 10.— 214.— 19J.— 428— 430.— 2452 2442 270.— 250.—
4200