ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 04ec1c90-7631-11dc-b6b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 29, work 2, person 57, org 10
1 masthead
Ročník XXXXVIL
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 12. listopadu 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 312.
4 article
Na ranní a odpol. listy předp lácí ver v Praze v zdnainistrarl na něsíe . . . . . . 2 K za čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvoji čeikrh K no na něsl RantL. . . . 7 K 50 ve Hlislkách za něsíc . . . . . . 2 K 30 h Požlons Ma čivrt lela . . . . 9 k e0 s dvojí zisilkou na něske . . . ::kl ne čtvrt eta
Praha Ma Požlon
5 article Čechové a baron Bienerth.
Čechové a baron Bienerth. z Vídně, 11. listopadu. (Zvl. telet zpráva »Národních Listů«.) O 10. hodině dopolední sestoupili se v presidiální kanceláři dra. Žáčka všichni členové parlamentních komisí jednotlivých stran českých, spojených v Národ ním klubu, za předsednictví dra. Kra- maře. Poradě, která trvala do 1. hodiny odpolední, byli přítomni oba dosavadní mi nistři čeští dr. Fiedler a Prášek. Když byli tito podali referát o situaci a když byli oznámili poslanci, kteří jednal předevčírem, včera a dnes s baronem Bie nerllem, obsah rozmluv sním, ko nala se rozprava, po kteréž usnesen bylo: »Prohlásiti baronu Bienerthovi, že po slanci, shromáždění v Národním klubu, byl by ochotni vstoupiti do nové koalice je- nom tenkráte, kdyby sjednaly se přijatelné podmínky věcné, zá- roveň však zaujati stanovisko, že Národn klub trvá na tom, aby dr. Fiedler zů- stal ministrem obchodu.« O 44. hodině bylo plenum parlamentn komise Národního klubu za přítomnosti obou českých ministrů přijata bar. Bienerthem v ministerstvu vnitra. Zůstalo u něho celé dvě hodiny. Parlamentní komise
Čecho Bienerth Žáček Fiedler Prášek Bie doktor Vídeň Národn klub
6 article
Národního klubu vyjádřila se k baronu Bienerthovi nepokrytě v ten smysl, že po- slanci čeští, pokud se nalézají v Národním klubu, mohli by do nové koalice vstoupit jenom ten- kráte, kdyby tato nová koalice nebyla druhým a nezměněným vy dáním koalice dosavadní, nýbrž kdyby zajistilo a zabezpečilo se čestne zachovávání a vykonávání jazy ko- vých práv národa českého v cele oblasti království českého ta k, jak tato práva stanovena jsou jazykovým vý- nosem Stremayrovým z roku 1880a byl obnoven status quo ante na celé čáře, stav ledy, jaký byl před 9. říjnem minulého roku, nežli začali dr. Freyer a jeho soudruzi v některých městech tak zvaného uzavřeného území německého jazykovou rovnoprávnost českého jazyka výnosem Stre- mayrovým zaručenou pro celý rozsah krá- lovství českého soustavně porušovati.
Bienerth Freyer
7 article
Parlamentní komise Národního klubu prohlásila bar. Bienerthovi dále, že poslanei čeští nechtějí vstoupiti do vládní koalicea do většiny sněmovní jedině z toho důvodu, by měli ministry, nýbrž že chlějí a mohou býti účastní nové koalice jenom tenkráte, bude-li na základech naprost loyálních, při kterých vyloučilo by se opakování neloyálníh vpadání dotýla, jaké se dělo za koalice bar. Becka v posledn době. Bar. Bienerth vyslechl toto prohlášení a dal v odpověd, že pokud jehose týká, nečinil by nižádného odporu proti splnění požadavku českého, že však ne závisí to jedině na něm, že o zá ležítostech jemu českými důvěrníky prone- sených pojedná se zástupci něme ckých stran a dá poslancům českým zejtra odpověd. O 6 hodině večerní sešla se parla mentní komise Národního klubu ve sně movně opět ke stručné poradě, po kteréz usneseno povolati telegrafieky a ne- prodleně veškeré poslance české pokudjsou členy Národního klnbu. do Vídně k plenárním schůzím jednotlivých klubů českých, které konají se takto: katolicko-národní zasedati bude o hodině 10; klub českýo půl třetí hodině odpolední. Do schůze klubu českého byltaké povolán tele- graficky výkonný výbor národní strany svobodomyslné. Klub českých agrárníků byl zde již dnes plným počtem shromážděn a měl ve sněmovně perma- nenci. O 9. hod. ranní sejde se parlamentn komise Národního klubu. Její plenum ode bere se o půl 11. hodině dopolední opětně k bar. Bienerthovi, by vyslechla jeh definitivní odpověď a jeho posi- tivni proposi ce.
Bienerth Beck Vídeň národní klub národní strana
8 article V hodině rozhodné!
V hodině rozhodné! Výkřik zoufalého rozhořčení rozlehl se včera poslaneckou sněmovnou uherskou, když ministr vnitra hr. Julius András sy ml. předložil konečně svou pověstnou volebn »opravu«, sestrojenou výslovně za podlým obmyslem, aby byla zíalšována, ba udolána vůle převážné většiny národů země uherské na prospěch panující menšiny maďarských oligarchů. Je to vrchol rafinovaného ústavního pod vodu, jímž má býti pro dlouhou budou- cnost znovuzpevněna krutá nadvláda ma- ďarské šlechty nad ubohými Rumuny a Slo- vany uherskými, zatím co chce panstvo ma- darské házeti věci neznalé cizině písek do očí, jako by to byla volební reforma, zalo- žená na zásadách pokroku, demokraciea spravedlnosti. Totéž učinil nám Slovanům neuherským před čtyřiceti sedmi lety rytíi Schmerling svými oktroyovanými sně- movními řády volebními neblahé pověsti. Také on neměl jiného úmyslu, než zfašovat a potlačit pravou vůli většiny ná- rodů na prospěch trvalého panství německé menšiny. Nuž a jaké požehnání vzešlo z to- hoto hrozného prvotního bezpráví říši habs- burské? »Toť kletba zlého činu, že dále obo a sl plodě, stále rodí zlo.« A jestli dnes vnuk Schmerlingův bar. Bienerth v potu tváře se namáhá a pokouší, kterak by aspoň na čas sjednal jakés takés příměří mezi ohroženým, práva svého bránícím národem českým a mezi urputnými bojovníky za nadpráví a nadvládu menšiny německé nad většinou slovanskou v zemích českých i celém Rakousku: zdaž vytane mu na mysli, odkud vzešlo všechno to pohoršení a zlo, rušící bez mála půl sto letí již klid a mír v říši ?
Julius Rumun Slovan Schmerling Schmerlingův Bienerth Rakousko poslanecký sněmovna
9 article
Zda uvědomil sobě, když včera vy jednával se zástupci národa českého, kterak prapůvodem všeho toho nekonečného zla, té nejistoty právní, těch zmatkův a útrap zhoubných — byl neblahý čin jeho děda, vzešlý z nedostatku citu pro právo, spravedlnost a slušnolst vůči nám Slovanům rakouským. ale z nadbytku velkoněmecké touhy — po všemožném poněmčenía stlačení většiny slovanských národů zdejších. aby Rakousko aspoň na pohled jevilo se býti státem německý m. Mohlo se za to míti, že po strašně lekci u Sadové a světodějném rozhodnutí německé otázky na bojištích Francie státníci rakouští vzdají se definitivně politiky protislovanské- poněmčující, jako čirého anachronismu, jako zpozdilosti, hatící zbůhdarma přirozený, zdravý vývoj říše habsburské, ba ohrozující vážně její budoucnost. Na té naději a důvěře založili také pře dvěma roky politikové čeští svou t zv. po- sitivní politiku. Chtěli zkusit, dostane li Rakousko, omlazené demokratickým volebním řádem, konečně oči a odvděčí li se nám za naši důvěru, za naše služby a oběti konečně zaslouženou spravedlnosti, poctivým pro- váděním rovnoprlávnosti v úřa dech i ve školách a všem ž ivotě veřejném, čili poctivým plněním základ- ních zákonů říšských i zemských na pro- spěch náš a odčinováním doznaných křiv a bezpráví, jimiž trpíme a strádáme od časů Schmerlingových. Však čeho jsme se zatím od koaliční a poloparlamentní vlády Beckovy dočkali?
Schmerlingův Beckův Rakousko Francie
10 article
Stejně drsného, pokořujícího zklamán jako Staročeší za své 12leté služby od Taaffa. Neloyálně vyzuli se Němci se svými ministry z povinnosti a ohledů všelikých vůči nám. zákeřně vpadli nám do týla, usilujíce připra viti nás i o tu rovnoprávmost vnějšt úřadní češtiny ve vlasti naší, kdyžtě nám byli násilím z r. 1897 zardousili vnitř n úřadní češtinu nadobro. A vláda Beckova místo aby byla poctivě a rozhodně proti té revoltě ujala se dobrého práva našeho, cou- vala chabě před sveřepým terrorem něme ckých zuřivcův, bažících již veřejně po roz trhání tohoto království a po zřízení samo statné německé provincie »Deutschböhmen«. Povolovala chabě německému křiku: »Pryč s českými úřadníky z uzavřeného něme- ckého území !«, za to však zaepávala si obě uši k úpěnlivému volání o pomoc našich pronásledovaných, na hrdlech i statcích ohro- žovaných českých menšin v Čechách. Divu-li, že pak došlo k událostem pražským. Nuž a za těchto teprv ukázala nám vláda Beckova dokonale svou pravou tvář. Ta posledn rozmluva odstupujícího již ministra-presi- denta bar. Becka s deputací »starých pánůe z německého kasina, ta jeho horlivá ochota, s jakou jim sliboval, že bude stůj co stůj hájiti proti 92 procentům českého obyvatel- stva Prahy právo buršáckých cerevisek na ulici, poněvadž tím se manifestuje němectv v Praze, item skvostné to doznání jeho, že neuvalil na Prahu výminečný stav »také proto, že by tím samým byly zakázány ně- meckým studentům jejich spolkové odznaky« to jsou a zůstanou výmluvné historické doku- menty o duchu panovavšího do včíra vlád ního systému Beckova. —
Taaff Němec Beckův Beck Čechy Praha
11 article
Vše to přirozeně silou dynamitovou roz tříštilo koalici a s ní positivní politiku če- skou Ještě všechen český národ trvá pod dojmem katastrofy, ještě v organisma če- ském všechno nerstvo jest otřeseno zažitým úderem zklamání, však hle, již opět ná- stupce Beckův, svobodný pán Bienerth zve poslance naše k obnovení rozbite partie, přidávaje nám třetího českého mi- nistra a slibuje nám opět všemožnou spra- vedlivou blahovůli. Leč, když včera parla- mentní komise spojených českých stran národních mu položila první podmínky české. obmezující se na to, aby bylo u soudův a politických úřadů v celé zemi česke s Čechem opět bez výminky všude jednáno po česku, a by tedy byl znovuzřízen právn stav bývalý (status quo ante) pano- vavší od Stremayrova nařízení roku 1880 až do října 1907 — tu J. Ex. pan Bienerth odtušil, že sice pro svou osobu byl by svolný, ale že musí se dříve optat Němcův; a tolikéž netroufal si bez slyšení Němeů dáti našim ujištění, že sněm český na dále nebude mařen německou obstrukcí, nadtož aby se byl mohl za Němce v kabinetě svém, v parlamentě a v zemích českých zaručit, že na příště nezruší ne- loyálně daného slibu a nevpadnou nám opět co nevidět ukladně do týla jako v Chebu svým »Volksratem«, jako na sněmu svou svévolnou obsírukcí, jako v Kašperských Horách svým Böhmerwaldbundem a t. d.
Beckův Bienerth Čecho Němcův Němec Cheb kašperský hora
13 article
Tedy po všech předchozích svých rozpravách se všemi téměř ná- čelníky německých stran ne- věděl do včíra ještě bar. Bie- nert, jsou-li Němci zdejší ochotni na tyto elementární předpoklady klidného spolužití a spolupůso- bení ve vládní koalici přistou- piti. Bez nich a proti nim netroufal pak si sám ničeho našim připovědět, ani tolik ne, že dá podřízeným orgánům příkaz v každém právním státě samozřejmy. aby bezvýminečně šetřily a plnily platné zákony. I o fom musí dříve smluviti s mamá« — Germanií irredentou. Takové ovzduší panuje dnes ve Vídni. kdy se tam sjíždějí k výzvě předsednictva Národního klubu poslanci všech našich stran, aby vyslechli poslední slovo p. Bienerlhovo resp. německých protivníků našich a potom vážili své rozhodlnutí! — Opět tedy stojí věc česká na rozcest Herkulově. Opět všechen rozechvěný národ pohlíží s přitajeným dechem k mužům své důvěry, ke svým poslancům a zástup cům zákonným, kterak se rozhodnoua ustanoví: zda shledají odpověď, jakou jim jménem svým a jménem Němcův zdejších dnes bar. Bienerth dá, přijatelnou a do st bezpečnou pro právo i důstojnos našeho národa, či zdali neuznají záruky nabízené dosti spolehlivými a cennými, aby za ně uvolili se k novým těžkým obětem Jedině zdar věci české, jedině prospěch národa smí vtéto ho- dině vážné platit a rozhodova ve svědomí poselstva českého žádné tužby osobní ambice, žádná mali- cherná ješitnost strannická !! Nechť dobrý genius český bdí nad radou jejich a nechí moudrost jejich jest v souhlasu se svědomím a zdravým rozumem národa tolikráte zkla maného, ale vždy sobě věrného a práv sivého i cti své zárlivě střehou zi cího.
Němec Herkulův Němcův Bienerth Vídeň
14 title
Německý říšský sněm o pro- jevech císaře VIléma
Vilém
15 article
(Další debata)
16 article
Vyzvání Rakouska, aby za- kročilo proti Čechům! Drahý den debaty o císařově interviewu v »Daily Tolegraph« konaí se opět za ohrom- něho návalu. Ale nálada ve sněmovně nebyla již tak horečná jako první den. Na lavicíeh sněmovny bylo viděti několik mezer. Prvním řečníkem byl posl. svobodný pán Camp z řišské strany, který mluvil o tragi ckém osudu, stíhajícím clsaře, majícího tak vy nikající vlastnosti (Posměch u soci ali stů), jemuž dělníci mají tolik co děkovat (Vý křiky a neklid mezi sociálními demokraty předseda zvoni), jemuž dělníci tak často proje- vili své díky. (Nový posměch u soci tl ních demokratů a výkřiky: »Za nadávk. mají mu co děkovat!«) President hr. Stolbe rg: Prosím za kli můžete polom odpověděti Svob. p. Camp pokračuje : Je to tragick osud, že takový vládce tak často se oetl v roz poru s názory velké massy obyvalelstva a že ze všech dosavadních událostí čerpal tak málo naučení. Příčinu toho shledává řečník v okol- nosti, že císař po odchodu Bismarkově neměl po boku muže, který by měl dobrou vůlia sílu bájíti svou ústavní povinnost i proti vlivům s hora. Svobodný půn Hertling mluvil o mez- níku v dějinách parlamentu. Přál bych si. aby znamenal obrat v životě cisa- řově. (Pohnuti.) Odkud čerpá kaneléř své přesvědčení, že císař bude teď zdrželivějším Císař je špatně iníormován. Vý střižky z novin nestačí k jeho poučení. Měl by býti ve spojení s nejlepšimi lidmi národa, Poslanec L e debur (socialista): S vám snadl! (Smích.) Posl. svob. pán Camp: Vás z krajn lavice k nim přirozeně nepočítám. (Smích.
Čecho Camp Hertling Posl Rakousko L e
17 article
Řečník mluví o poměru Německa k Anglii kterýž líčí jako zcela korrektní, byť by neby právě růžový. Pak šíří se o poměru Německa k Východu a uvádí, že zájmy Německa nejsou takové: že by musilo se zúčastniti války na Východě. Posl. Schrader (svobodomyslný) mlu rázně proti císařovu zasahování do politiky Tak to nemůže jíti dále. Přáli bychom si, aby clsař tyto dny dlel v Be lině. Prohlídka Zeppelinovy vzducholodi ne byla snad tak příliš nutná. Dále promluvili posl. Schrader a posl Normann, načež uchopil se slova poslanec Zimmermann, jenž se odvážil ke zbrklému vyzvání, aby Rakousko zakročilo proti »slovan- ským hordám« v Čechách! Řečník vypravuje anekdotu o Sasovi, který pravil, že poslední zemětřesení na hranicích saských vzniklo proto, že Bismark se obracel v hrobě pro poslední události. Odpověď kaneléřova jest ne- dostatečná. Veškerý národ je rozčilen. Řtíš ký sněm poslouchá výklady kaneléřovy a císat chodí po slavnostech. Je to vláda na potulkách Byla návštěva v Rakousku teď naitná? Byly prospěšné nové výroky o Casablance ve Vídni Jak lehce by mohly vzniknout opět nové zá- pletky. Za tak pohnuté doby měl by teď být císař zde. Návštéva ve Vídni znamenala upev- nění trojspolku, důkaz přátelství, jež nám nyn Rakousko věnuje. o tlenon ionulamloovoenlii v
Posl Schrader Zeppelinův Normann Zimmermann Sas Německo Anglie východ Rakousko Čechy Casablanca Vídeň
18 article
Řečník potom pronáší následující slova: »Chce-li Rakousko dokázati nám své přátelství, má k tomu lepší příležitost nežli zdvořilé slav- nosti. Ať se postará o to, aby naši národní krajané v Čechách byli proti slo- vanským hordám, které je ohrožují na životě a statku, ehráněni.« Posl. Hausmann (něm. str. lid.) pravil že říšský kancléř neodpověděl ná otázky interpelantů. Spolkevá rad- měla by se pravidelně scházeti, aby se zabrá- nilo podobným událostem. Jest třeba z á ko na o ministerské zodpovědnosti. Posl. Heine (soc. dem.) praví, že říš- ský kancléř nepromluvil ani slova o Casa- blance, k vůli níž jeme se s Francií de- stali do křížku. „Byť byly zásluhy říš- ského kaneléře o národ tak veliké, jake o agrárníky, přece musí nyní padnouti, aby byle ois ři ukázáno, že nemůže se udržeti ž ádný kancléř, který nehájí rázně své po- litiky. V říšské finanční reformě máme velko lepý prostředek nátlaku v ruce.
Posl Hausmann Hein Rakousko Čechy Casa Francie
19 article
Náměstek státního tajemníka zahraničníel záležitostí šl. Kiderlen-Wächter pravía „Cbyba, které se dopustil zahrani čn úřad, porstala tím, že a rostoucí agendou ne- byly také roznmnožovány pracovní síly. Úřadní kům neměla by se nepříznivým posuzovánín ubirati chuť ku práci.“ (Velký nepokoj. Posl. šl. Oldenburg (konservativee prohlašuje, že adresa k císaři obsahovala by kritiku jednání císařových, kterou říšskému sně mu dle ústavy není možno přiznati. Pro vát (obrácen k sociálním demokratům) jest cisai pouze institucí, ale pro nás jest osobou, jíž z chováme věrnost do posledního dechu. (Hlučná pochvala na pravici.) Posl. Lattmann (hospodářské sdružení) Dle jednacího řádu má říšský sněm právo za slati císaři adresu. Učiníme-li tak ve formě, která by vyhovovala monarchistickým ci tům, pak by eísař jistě přijal takovýto projev v těchto těžkých dobách. Na to bylo rokování skončeno. Posl. Raab (hospodářské sdružení) na vrhuje, aby na jednací pořad dán byl jako prvý bod zejtřejší schůze návrh jeho strany na z slání adresy císaři. Po delším rokování návrl Ranabův zamitnut. Jednací pořad zejtřejš schůze: Záležitosti účetní a petiee
Wächter Cbyba Posl Oldenburg Raab Ranabův
20 title
Pověstná volební „oprava“eo no oz nedoslatu politickens presrvea
21 article Andrassova.
Andrassova. Ministr vnitra hr. Julius Audrassy předložil včera — jak sdělujeme ve zpráv o bouřlivé schůzí uherské posla- necké sněmovny — pověstnou svoj volební »opravu«, kterou správ ně charakterisovály výkřiky poslanců nema ďa - ských, vzpírajících se zřejmým účelům vo- lební opravy Andrassovy: stlačiti počet ne- maďarských voličů (vyjímaje Němce) na minimum a nadělati co nejvíce voličů maďarských! Dle zpráv tiskové kanceláře jest z něn předlohy volební reformy takovés Osnova talo přiznává volební právo každ mu uherskému státnímu občanu, který dovršil 24 rok věku, nezastává veřejného úřadu nesrovnatel- ného s volebním právem a není z velebního práva vyloučen z důvodů, zákonem stanovených. K vyko návání volebního práva je nulným aspoň jedno roční pobyt v jedné a léže obci. Voliči, kleř dovedou čísti a psáti, vykonávají své volebn práva přímo a osobně bezprostřední voliči) ostatní (prvobní voliči) prostřednictvím vo litelů. Dle osnovy prostý hlas přísluší tedy kažl mu uherskému státnímu občanu mužského po hlaví, který dovede čisti a psáti a u ně hož není dalších nezbytných podmínek pro plurál ni hlasovací právo. Toto spočívá v tom, že ke hlasu jednomu přistupuje druhý neb třetí, tedy hlasovací právo dvoj. či trojnásobné.
Julius Audrassy Němec necký sněmovna
22 article
Dvojnásobně hlasovací právo m ten, kdo s prospěchem absolvoval aspoň čtyř nižší třídy školy střední, měšťanskou školu nebo náležité třídy jiné rovnocenné školy anebo aspoň hospodářskeu. báňskouči průmyslovou školu nižšího řádu, dále kdo na základě toholo vzdělání předběžného zastává ne- bo zastával úřad neb místo, k němuž je absolvování aspoň čty? tříd středn školy nulným, dále kdo dovršil 32. rok věku dostál úplně své vojenské povinnosti a m nejméně tři zákonné nebo legitimovan dítky, dále kdo platí ročně přímou daň aspot 20 K, dále kdo jeko zaměstnavatel ve svén živnostenském, obchodním či jiném závodě za pla aspoň po 5 let zaměstnává mužskou osobu, dovršivš 16. rok, a konečně, kdo jako stálý zaměstna ne hospodářský, živnostenský a obchodní aspoň po let v jednom a témž závodě u téhož zaměstnavate zaměsinán byl Trojí hlasovac! právo má, kdo absol voval aspoň úplnou střední školu, nebo má jí rovnocenné vzdělání, zaslává nebo zastáva takové úřadní postavení, má nebo měl takov zaměstnání, k němuž je nutnou středoškolská kvali fikace, platí přímých daní státních zvlášť nebo dohro mady ročně a spoň 100 K.
Trója
23 article
Počet voličů Dle výkazů budé voličů s třemi hlasy 218.00 se dvěma hlasy 896.000 (z toho 294.000 dělníků) s jedním hlasem 1.404.000 (z nich 736.000 dělní ků), volitelů analfabelů 127.000 (z toho 68.000 děl níků). Celkem má těchto 2,615.000 voličů 3.976.00 hlasů, z toho jest 1,098.000 dělníků s 1.392. 00 hlasů. Počet voličů na r. 1908 plalného voličského seznamu na základě dosavadního volebního práva činí 1,119.621 Odůvodňovací zpráva neuznává za nutné, aby volební práve bylo radikálně změněno, soudí však, že by bylo se stanoviska ná- rodně jednotného státu (t. j. maďarského. a zdravého společenškého vývoje nebezpečno na- jednou přejki z dosavadního omezeného volebního práva na neobmezené všeobecné rovné volební prá- vo, ač na druhé straně bylo chybou, že již dříve ne- brly do volebního práva poslupnž pojímány nov V drobném prodejse ranní číslo o sobě . . odpolední
24 article
slval a oa au sa 1 vvh
25 article
.. . . ne z Ve ftislkéch na veskové: raaní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4b Inserát plati se hotově napřei Předplscení a Inserty přijímá sdminl- strace v Marlanské ulici č . z Tam nacházejí se též redakee tiskárna n ezpedice „Národnich Listá“ Bukopisy so nerraesjí.
Marlanský ulice Národnich Listat Bukopisa
26 article
vrslvy obyvatelstva. Kdyby neobmezeně vo- lební právo bez přechodu najednou by- lo zavedene, byla by slátní moc vydá- na v šanc nezámožnému, politicky ne- školenému davu, který nemá vůbec po- třebné soudnosti a národní schopn o stik řízení státních záležito stí Zdůvodňovací zpráva pojednává pak o zatímním vylončení žen z volebního práva se stanoviska praktického, a zvlá- ště odůvodňuje je tím, že nový zákon i bez žen ch volebním právem obdařiti tak velký počet nových živlů, že by bylo politickou lehkomyslno- stí risiko ještě více stupňovati, nehledě k tomu, že ideální nazírání na úkoly ženy vyžaduje, aby se žena vzdalovala bojů politické- ho života.
27 article
Ve zprávě odůvodňuje se dále stanovení hranice věku 24. rokem se zřetelem ke zralosti a střízlivosti, ne- zbytně při účasti na polilickém živolě Ale zvýšení hranice stáří není samo o sobě do- stalečným obmezením volebního práva. Kdyby ve- škeří 24letí muži měli volební práv bylo by nynější mocenské poplavení rázem převráceno. Poměrná čislice inteligenc sklesla by s 125 na 4.2%, zemědělských samostat- ných osob s 80.2 na 44.7%, kdežto počet hospodář- sky nesamostalných dělníků vzrosti by najedneu ze 6.1 na 46.8%. Jest třeba, aby dělnická třída měla přiměřené zastoupení dělnictva v poslanecké sněmovně, avšak bylo by škodli v kdyby politická vláda dostala se d nukou dětníků. Neboť nemají žádného jmění a žijí výhradně jenom ze mzdy za svou denní práci, nemají, bohužel! u nás z větší části ani takový stálý příjem, aby si mohli osvojiti vzdělání a mohli být účastnými vychování, jehož třeba, aby se jim s kli- dem mohla svěriti rozhodující moc nad budoucnosti národa. Není správno, mají-li rozhodují- cí vliv na osudy země, kdo nemají žád- ného jmění, kteří zejména v době hospodářských krisí naslouchají radám zoufalství a na něž velice přítažlivě působí politika ukvapeného pokroku. V do- mácích poměrech nomůže býti prole vážně pemý- šlono na zavedení noobmezeného všeobecného práva hlanovacího. Zavedení censu by však odporovalo vý- chodisku vládního programu, totiž všeobecnému prá- vu hlasovacímu. Proto základem volební předlohy jest inteligence
poslanecký sněmovna
28 article
a volební právo vázáno jest na nejmenší míru léto inteligence, l. j. na znalost čtení a psaní. Volební právo pak přísluší také těm, kteří neumějí čí- sti a psáti maďarsky. Toto rozšíření voleb. niho práva na živly nemaďarské odpovídá všeobec- nému rázu volebního práva. Udělení volebního práva každému plno letému bez ohledu na tento nižší stav vzdělání mělo by za následek, že by bylo více analíabe- tů oprávněno voliti, než je dnes voličů a to plipadá na 10 analfabetů jeden prvolní volič. Nesporně by se volební právo, založené pouze na čtení a psaní, ve svých důsledcích rychle přiblížilo následkům úplně neobmezeného obecného volebního práva, a brzy by svou početnestí měli neobyčejně čení snadno povolují i nejšpatnějším vlivům.
29 article
Aby tento účinek byl paralisován, jest zavedení pluralitního systému nejzpůsobilejším prostředkem. Každý plnoletý stální občan mužského pohlaví má ovšem právo mluviti do státních záležilostí, avšak ten, u něhož následkem většího vzdělání, větších vědomostí a zkušeností vždy možno se nadíti většího zájmu a smyslu pro veřejné záležilosti, a klerý svými majeikovými a rodinnými poměry úžeji je spjat s vlasti, má ve veřejném ži- votě míti také vělší, bezprostrední vliv V osnově ukazuje se na to, že většina států při- jala zásadu plurality, a praví se, že zejménav Uhrách klesáním duševní úrovně a váž- nosti parlamentu mohl by se změniti nejen vzájemný poměr státních činitelů ke škodě všeobecné svobody, nýbrž mohla by se ohroziti také sa- mostatná státní existence. V předložené osnově navržená pluralita není kopií někte- rého zahraničního systému, nýbrž čistě maďar- ská instituce, která je přizpůvobena domácím poměrům, domácím potřebám Pluralitní volební právo nečelí proti žádně vrslvě nebo vyznání, nejméně pak proti dělnictvu, nýbrž jen proti nadvládě nevědomosti. Zamýšlený plura- litní systém znamená pro dělnictva ohromný pokrok ba části dělnictva dostává se i více hlasů Odůvodňovací zpráva ospravedlňuje podrobně zachování veřejného hlasován a připominá zejména, že tajné hlasování nene osvědčeným prostředkem proti terorismu anebo volebním podvodům. Mnohem důležitějším je přísné potrestání volebních zlořádů. Na konec praví se ve zprávě odůvodňovací: Kdy- by se pluralita a veřejné hlasování neměly osvědčili. bude poměrně snadno zavésti rovné právo hlasovaci a tajné hlasování. Okamžité nejradikálnější rozře- šení problému volebního práva dalo by se však do- datečně opraviti nepoměrně obližněji Odůvodňovací zpráva zabývá se také předpes klady
Uhry všeobecný svoboda
30 article
pasivního práva volebního otá zkou volebních okresů, o čemž má býti co nejdříve podána zvláštní předloha, dále mo- dalitami přímé a nepřímé volby a na konec ohl- šuje, že co nejdříve bude podána celá řada jiných předloh, mezi jiným také předloha o voleb- ním soudu.
31 article Bouřlivá schůze uher. sněmovny pro Andrassovu volební reformu.
Bouřlivá schůze uher. sněmovny pro Andrassovu volební reformu. Včera nadešel den, kdy tvůrce uherské volební »reformy« hr. J. Andrassy ve schůzi poslanecké sněmovny v Pešti předložil své zpá- tečnieké dílo a prones! — přerušo v án bouřlivou nevolí a výčitkami po- slanců nemaďarských národno stí — svůj výklad k »opravě«. Očekávalo se, že před budovou parlamentu dojde k demonstracím; ale během dopoledna se tak nestalo a jen skupiny žen — vylouče- ných z volebního práva — v zástupech tísnily e před vstupem. Králce před zabájením schůze — o 10. hodině — byla galerie do posledního místa přeplněna. A záhy byla svědkem bouřlivých výjevů, jež počaly, sotva Andrassy ujsl se slova, a potrvaly po celou jeho řeč. Přinášíme zevrubnou zprávu o památné sehůzi dle koresp. kanceláře. „Čestné slovo!“ Schůze zahájena v 10 hod. Galerle jsou husě obsazeny. Poslanci dostavili se hojně. Po vyřízene došlých spisů ujal se slova ministr hr. Andra s sv.
Andrassův J Andrassy Andr Pešť poslanecký sněmovna