1
masthead
Ročník XXXXVIL
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 12. listopadu 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předp lácí ver
v Praze v zdnainistrarl
na něsíe . . . . . . 2 K
za čtvrt lota . . . . 6 K — h
s dvoji čeikrh K no
na něsl
RantL. . . . 7 K 50
ve Hlislkách
za něsíc . . . . . . 2 K 30 h
Požlons
Ma čivrt lela . . . . 9 k e0
s dvojí zisilkou
na něske . . .
::kl
ne čtvrt eta
Praha
Ma
Požlon
5
article
Čechové a baron Bienerth.
Čechové a baron Bienerth.
z Vídně, 11. listopadu.
(Zvl. telet zpráva »Národních Listů«.)
O 10. hodině dopolední sestoupili se
v presidiální kanceláři dra. Žáčka všichni
členové parlamentních komisí jednotlivých
stran českých, spojených v Národ
ním klubu, za předsednictví dra. Kra-
maře. Poradě, která trvala do 1. hodiny
odpolední, byli přítomni oba dosavadní mi
nistři čeští dr. Fiedler a Prášek.
Když byli tito podali referát o situaci
a když byli oznámili poslanci, kteří jednal
předevčírem, včera a dnes s baronem Bie
nerllem, obsah rozmluv sním, ko
nala se rozprava, po kteréž usnesen
bylo: »Prohlásiti baronu Bienerthovi, že po
slanci, shromáždění v Národním klubu, byl
by ochotni vstoupiti do nové koalice je-
nom tenkráte, kdyby sjednaly se
přijatelné podmínky věcné, zá-
roveň však zaujati stanovisko, že Národn
klub trvá na tom, aby dr. Fiedler zů-
stal ministrem obchodu.«
O 44. hodině bylo plenum parlamentn
komise Národního klubu za přítomnosti obou
českých ministrů přijata bar. Bienerthem
v ministerstvu vnitra. Zůstalo u něho celé
dvě hodiny. Parlamentní komise
Čecho
Bienerth
Žáček
Fiedler
Prášek
Bie
doktor
Vídeň
Národn klub
6
article
Národního klubu vyjádřila se k baronu
Bienerthovi nepokrytě v ten smysl, že po-
slanci čeští, pokud se nalézají
v Národním klubu, mohli by do
nové koalice vstoupit jenom ten-
kráte, kdyby tato nová koalice nebyla
druhým a nezměněným vy dáním
koalice dosavadní, nýbrž kdyby
zajistilo a zabezpečilo se čestne
zachovávání a vykonávání jazy ko-
vých práv národa českého v cele
oblasti království českého ta k,
jak tato práva stanovena jsou jazykovým vý-
nosem Stremayrovým z roku 1880a
byl obnoven status quo ante na
celé čáře, stav ledy, jaký byl před 9. říjnem
minulého roku, nežli začali dr. Freyer a jeho
soudruzi v některých městech tak zvaného
uzavřeného území německého jazykovou
rovnoprávnost českého jazyka výnosem Stre-
mayrovým zaručenou pro celý rozsah krá-
lovství českého soustavně porušovati.
Bienerth
Freyer
7
article
Parlamentní komise Národního klubu
prohlásila bar. Bienerthovi dále, že poslanei
čeští nechtějí vstoupiti do vládní koalicea
do většiny sněmovní jedině z toho důvodu,
by měli ministry, nýbrž že chlějí a mohou
býti účastní nové koalice jenom tenkráte,
bude-li na základech naprost
loyálních, při kterých vyloučilo
by se opakování neloyálníh
vpadání dotýla, jaké se dělo za
koalice bar. Becka v posledn
době.
Bar. Bienerth vyslechl toto prohlášení
a dal v odpověd, že pokud jehose
týká, nečinil by nižádného odporu proti
splnění požadavku českého, že však ne
závisí to jedině na něm, že o zá
ležítostech jemu českými důvěrníky prone-
sených pojedná se zástupci něme
ckých stran a dá poslancům českým
zejtra odpověd.
O 6 hodině večerní sešla se parla
mentní komise Národního klubu ve sně
movně opět ke stručné poradě, po kteréz
usneseno povolati telegrafieky a ne-
prodleně veškeré poslance české
pokudjsou členy Národního klnbu.
do Vídně k plenárním schůzím
jednotlivých klubů českých, které
konají se takto: katolicko-národní zasedati
bude o hodině 10; klub českýo
půl třetí hodině odpolední. Do schůze
klubu českého byltaké povolán tele-
graficky výkonný výbor národní
strany svobodomyslné. Klub českých
agrárníků byl zde již dnes plným počtem
shromážděn a měl ve sněmovně perma-
nenci.
O 9. hod. ranní sejde se parlamentn
komise Národního klubu. Její plenum ode
bere se o půl 11. hodině dopolední opětně
k bar. Bienerthovi, by vyslechla jeh
definitivní odpověď a jeho posi-
tivni proposi ce.
Bienerth
Beck
Vídeň
národní klub
národní strana
8
article
V hodině rozhodné!
V hodině rozhodné!
Výkřik zoufalého rozhořčení rozlehl se
včera poslaneckou sněmovnou uherskou,
když ministr vnitra hr. Julius András sy
ml. předložil konečně svou pověstnou volebn
»opravu«, sestrojenou výslovně za podlým
obmyslem, aby byla zíalšována, ba
udolána vůle převážné většiny
národů země uherské na prospěch
panující menšiny maďarských oligarchů. Je
to vrchol rafinovaného ústavního pod
vodu, jímž má býti pro dlouhou budou-
cnost znovuzpevněna krutá nadvláda ma-
ďarské šlechty nad ubohými Rumuny a Slo-
vany uherskými, zatím co chce panstvo ma-
darské házeti věci neznalé cizině písek do
očí, jako by to byla volební reforma, zalo-
žená na zásadách pokroku, demokraciea
spravedlnosti. Totéž učinil nám Slovanům
neuherským před čtyřiceti sedmi lety rytíi
Schmerling svými oktroyovanými sně-
movními řády volebními neblahé
pověsti. Také on neměl jiného úmyslu, než
zfašovat a potlačit pravou vůli většiny ná-
rodů na prospěch trvalého panství německé
menšiny. Nuž a jaké požehnání vzešlo z to-
hoto hrozného prvotního bezpráví říši habs-
burské? »Toť kletba zlého činu, že dále
obo a sl
plodě, stále rodí zlo.«
A jestli dnes vnuk Schmerlingův
bar. Bienerth v potu tváře se namáhá
a pokouší, kterak by aspoň na čas sjednal
jakés takés příměří mezi ohroženým, práva
svého bránícím národem českým a mezi
urputnými bojovníky za nadpráví a nadvládu
menšiny německé nad většinou slovanskou
v zemích českých i celém Rakousku: zdaž
vytane mu na mysli, odkud vzešlo všechno
to pohoršení a zlo, rušící bez mála půl sto
letí již klid a mír v říši ?
Julius
Rumun
Slovan
Schmerling
Schmerlingův
Bienerth
Rakousko
poslanecký sněmovna
9
article
Zda uvědomil sobě, když včera vy
jednával se zástupci národa českého, kterak
prapůvodem všeho toho nekonečného zla,
té nejistoty právní, těch zmatkův a útrap
zhoubných — byl neblahý čin jeho
děda, vzešlý z nedostatku citu pro
právo, spravedlnost a slušnolst
vůči nám Slovanům rakouským.
ale z nadbytku velkoněmecké
touhy — po všemožném poněmčenía
stlačení většiny slovanských národů zdejších.
aby Rakousko aspoň na pohled jevilo se býti
státem německý m.
Mohlo se za to míti, že po strašně lekci
u Sadové a světodějném rozhodnutí německé
otázky na bojištích Francie státníci rakouští
vzdají se definitivně politiky protislovanské-
poněmčující, jako čirého anachronismu, jako
zpozdilosti, hatící zbůhdarma přirozený, zdravý
vývoj říše habsburské, ba ohrozující vážně
její budoucnost.
Na té naději a důvěře založili také pře
dvěma roky politikové čeští svou t zv. po-
sitivní politiku. Chtěli zkusit, dostane li
Rakousko, omlazené demokratickým volebním
řádem, konečně oči a odvděčí li se nám za
naši důvěru, za naše služby a oběti konečně
zaslouženou spravedlnosti, poctivým pro-
váděním rovnoprlávnosti v úřa
dech i ve školách a všem ž ivotě
veřejném, čili poctivým plněním základ-
ních zákonů říšských i zemských na pro-
spěch náš a odčinováním doznaných křiv
a bezpráví, jimiž trpíme a strádáme od časů
Schmerlingových. Však čeho jsme se zatím
od koaliční a poloparlamentní vlády Beckovy
dočkali?
Schmerlingův
Beckův
Rakousko
Francie
10
article
Stejně drsného, pokořujícího zklamán
jako Staročeší za své 12leté služby od Taaffa.
Neloyálně vyzuli se Němci se svými ministry
z povinnosti a ohledů všelikých vůči nám.
zákeřně vpadli nám do týla, usilujíce připra
viti nás i o tu rovnoprávmost vnějšt
úřadní češtiny ve vlasti naší, kdyžtě nám
byli násilím z r. 1897 zardousili vnitř n
úřadní češtinu nadobro. A vláda Beckova
místo aby byla poctivě a rozhodně proti té
revoltě ujala se dobrého práva našeho, cou-
vala chabě před sveřepým terrorem něme
ckých zuřivcův, bažících již veřejně po roz
trhání tohoto království a po zřízení samo
statné německé provincie »Deutschböhmen«.
Povolovala chabě německému křiku: »Pryč
s českými úřadníky z uzavřeného něme-
ckého území !«, za to však zaepávala si obě
uši k úpěnlivému volání o pomoc našich
pronásledovaných, na hrdlech i statcích ohro-
žovaných českých menšin v Čechách. Divu-li,
že pak došlo k událostem pražským. Nuž a
za těchto teprv ukázala nám vláda Beckova
dokonale svou pravou tvář. Ta posledn
rozmluva odstupujícího již ministra-presi-
denta bar. Becka s deputací »starých pánůe
z německého kasina, ta jeho horlivá ochota,
s jakou jim sliboval, že bude stůj co stůj
hájiti proti 92 procentům českého obyvatel-
stva Prahy právo buršáckých cerevisek na
ulici, poněvadž tím se manifestuje němectv
v Praze, item skvostné to doznání jeho, že
neuvalil na Prahu výminečný stav »také
proto, že by tím samým byly zakázány ně-
meckým studentům jejich spolkové odznaky«
to jsou a zůstanou výmluvné historické doku-
menty o duchu panovavšího do včíra vlád
ního systému Beckova. —
Taaff
Němec
Beckův
Beck
Čechy
Praha
11
article
Vše to přirozeně silou dynamitovou roz
tříštilo koalici a s ní positivní politiku če-
skou Ještě všechen český národ trvá pod
dojmem katastrofy, ještě v organisma če-
ském všechno nerstvo jest otřeseno zažitým
úderem zklamání, však hle, již opět ná-
stupce Beckův, svobodný pán Bienerth
zve poslance naše k obnovení rozbite
partie, přidávaje nám třetího českého mi-
nistra a slibuje nám opět všemožnou spra-
vedlivou blahovůli. Leč, když včera parla-
mentní komise spojených českých stran
národních mu položila první podmínky české.
obmezující se na to, aby bylo u soudův a
politických úřadů v celé zemi česke
s Čechem opět bez výminky
všude jednáno po česku, a by
tedy byl znovuzřízen právn
stav bývalý (status quo ante) pano-
vavší od Stremayrova nařízení roku 1880
až do října 1907 — tu J. Ex. pan Bienerth
odtušil, že sice pro svou osobu byl by
svolný, ale že musí se dříve optat
Němcův; a tolikéž netroufal si bez
slyšení Němeů dáti našim ujištění, že sněm
český na dále nebude mařen německou
obstrukcí, nadtož aby se byl mohl za Němce
v kabinetě svém, v parlamentě a v zemích
českých zaručit, že na příště nezruší ne-
loyálně daného slibu a nevpadnou nám opět
co nevidět ukladně do týla jako v Chebu
svým »Volksratem«, jako na sněmu svou
svévolnou obsírukcí, jako v Kašperských
Horách svým Böhmerwaldbundem a t. d.
Beckův
Bienerth
Čecho
Němcův
Němec
Cheb
kašperský hora
13
article
Tedy po všech předchozích svých
rozpravách se všemi téměř ná-
čelníky německých stran ne-
věděl do včíra ještě bar. Bie-
nert, jsou-li Němci zdejší ochotni
na tyto elementární předpoklady
klidného spolužití a spolupůso-
bení ve vládní koalici přistou-
piti. Bez nich a proti nim netroufal pak
si sám ničeho našim připovědět, ani tolik
ne, že dá podřízeným orgánům příkaz
v každém právním státě samozřejmy.
aby bezvýminečně šetřily a plnily
platné zákony. I o fom musí dříve
smluviti s mamá« — Germanií irredentou.
Takové ovzduší panuje dnes ve Vídni.
kdy se tam sjíždějí k výzvě předsednictva
Národního klubu poslanci všech našich stran,
aby vyslechli poslední slovo p. Bienerlhovo
resp. německých protivníků našich a potom
vážili své rozhodlnutí! —
Opět tedy stojí věc česká na rozcest
Herkulově. Opět všechen rozechvěný národ
pohlíží s přitajeným dechem k mužům své
důvěry, ke svým poslancům a zástup
cům zákonným, kterak se rozhodnoua
ustanoví: zda shledají odpověď, jakou jim
jménem svým a jménem Němcův zdejších dnes
bar. Bienerth dá, přijatelnou a do st
bezpečnou pro právo i důstojnos
našeho národa, či zdali neuznají záruky
nabízené dosti spolehlivými a cennými, aby
za ně uvolili se k novým těžkým obětem
Jedině zdar věci české, jedině
prospěch národa smí vtéto ho-
dině vážné platit a rozhodova
ve svědomí poselstva českého
žádné tužby osobní ambice, žádná mali-
cherná ješitnost strannická !! Nechť dobrý
genius český bdí nad radou jejich a nechí
moudrost jejich jest v souhlasu se svědomím
a zdravým rozumem národa tolikráte zkla
maného, ale vždy sobě věrného a práv
sivého i cti své zárlivě střehou
zi
cího.
Němec
Herkulův
Němcův
Bienerth
Vídeň
14
title
Německý říšský sněm o pro-
jevech císaře VIléma
Vilém
15
article
(Další debata)
16
article
Vyzvání Rakouska, aby za-
kročilo proti Čechům!
Drahý den debaty o císařově interviewu
v »Daily Tolegraph« konaí se opět za ohrom-
něho návalu. Ale nálada ve sněmovně nebyla
již tak horečná jako první den. Na lavicíeh
sněmovny bylo viděti několik mezer.
Prvním řečníkem byl posl. svobodný pán
Camp z řišské strany, který mluvil o tragi
ckém osudu, stíhajícím clsaře, majícího tak vy
nikající vlastnosti (Posměch u soci ali
stů), jemuž dělníci mají tolik co děkovat (Vý
křiky a neklid mezi sociálními demokraty
předseda zvoni), jemuž dělníci tak často proje-
vili své díky. (Nový posměch u soci tl
ních demokratů a výkřiky: »Za nadávk.
mají mu co děkovat!«)
President hr. Stolbe rg: Prosím za kli
můžete polom odpověděti
Svob. p. Camp pokračuje : Je to tragick
osud, že takový vládce tak často se oetl v roz
poru s názory velké massy obyvalelstva a že
ze všech dosavadních událostí čerpal tak málo
naučení. Příčinu toho shledává řečník v okol-
nosti, že císař po odchodu Bismarkově neměl
po boku muže, který by měl dobrou vůlia
sílu bájíti svou ústavní povinnost i proti vlivům
s hora. Svobodný půn Hertling mluvil o mez-
níku v dějinách parlamentu. Přál bych si.
aby znamenal obrat v životě cisa-
řově. (Pohnuti.) Odkud čerpá kaneléř své
přesvědčení, že císař bude teď zdrželivějším
Císař je špatně iníormován. Vý
střižky z novin nestačí k jeho poučení. Měl by
býti ve spojení s nejlepšimi lidmi národa,
Poslanec L e debur (socialista): S vám
snadl! (Smích.)
Posl. svob. pán Camp: Vás z krajn
lavice k nim přirozeně nepočítám. (Smích.
Čecho
Camp
Hertling
Posl
Rakousko
L e
17
article
Řečník mluví o poměru Německa k Anglii
kterýž líčí jako zcela korrektní, byť by neby
právě růžový. Pak šíří se o poměru Německa
k Východu a uvádí, že zájmy Německa nejsou
takové: že by musilo se zúčastniti války na
Východě.
Posl. Schrader (svobodomyslný) mlu
rázně proti císařovu zasahování do politiky
Tak to nemůže jíti dále. Přáli bychom
si, aby clsař tyto dny dlel v Be
lině. Prohlídka Zeppelinovy vzducholodi ne
byla snad tak příliš nutná.
Dále promluvili posl. Schrader a posl
Normann, načež uchopil se slova poslanec
Zimmermann, jenž se odvážil ke zbrklému
vyzvání, aby Rakousko zakročilo proti »slovan-
ským hordám« v Čechách! Řečník vypravuje
anekdotu o Sasovi, který pravil, že poslední
zemětřesení na hranicích saských vzniklo
proto, že Bismark se obracel v hrobě pro
poslední události. Odpověď kaneléřova jest ne-
dostatečná. Veškerý národ je rozčilen. Řtíš ký
sněm poslouchá výklady kaneléřovy a císat
chodí po slavnostech. Je to vláda na potulkách
Byla návštěva v Rakousku teď naitná? Byly
prospěšné nové výroky o Casablance ve Vídni
Jak lehce by mohly vzniknout opět nové zá-
pletky. Za tak pohnuté doby měl by teď být
císař zde. Návštéva ve Vídni znamenala upev-
nění trojspolku, důkaz přátelství, jež nám nyn
Rakousko věnuje.
o tlenon ionulamloovoenlii v
Posl
Schrader
Zeppelinův
Normann
Zimmermann
Sas
Německo
Anglie
východ
Rakousko
Čechy
Casablanca
Vídeň
18
article
Řečník potom pronáší následující slova:
»Chce-li Rakousko dokázati nám
své přátelství, má k tomu lepší
příležitost nežli zdvořilé slav-
nosti. Ať se postará o to,
aby naši národní krajané
v Čechách byli proti slo-
vanským hordám, které
je ohrožují na životě a
statku, ehráněni.«
Posl. Hausmann (něm. str. lid.) pravil
že říšský kancléř neodpověděl ná
otázky interpelantů. Spolkevá rad-
měla by se pravidelně scházeti, aby se zabrá-
nilo podobným událostem. Jest třeba z á ko na
o ministerské zodpovědnosti.
Posl. Heine (soc. dem.) praví, že říš-
ský kancléř nepromluvil ani slova o Casa-
blance, k vůli níž jeme se s Francií de-
stali do křížku. „Byť byly zásluhy říš-
ského kaneléře o národ tak veliké, jake
o agrárníky, přece musí nyní padnouti, aby byle
ois ři ukázáno, že nemůže se udržeti ž ádný
kancléř, který nehájí rázně své po-
litiky. V říšské finanční reformě máme velko
lepý prostředek nátlaku v ruce.
Posl
Hausmann
Hein
Rakousko
Čechy
Casa
Francie
19
article
Náměstek státního tajemníka zahraničníel
záležitostí šl. Kiderlen-Wächter pravía
„Cbyba, které se dopustil zahrani čn
úřad, porstala tím, že a rostoucí agendou ne-
byly také roznmnožovány pracovní síly. Úřadní
kům neměla by se nepříznivým posuzovánín
ubirati chuť ku práci.“ (Velký nepokoj.
Posl. šl. Oldenburg (konservativee
prohlašuje, že adresa k císaři obsahovala by
kritiku jednání císařových, kterou říšskému sně
mu dle ústavy není možno přiznati. Pro vát
(obrácen k sociálním demokratům) jest cisai
pouze institucí, ale pro nás jest osobou, jíž z
chováme věrnost do posledního dechu. (Hlučná
pochvala na pravici.)
Posl. Lattmann (hospodářské sdružení)
Dle jednacího řádu má říšský sněm právo za
slati císaři adresu. Učiníme-li tak ve
formě, která by vyhovovala monarchistickým ci
tům, pak by eísař jistě přijal takovýto projev
v těchto těžkých dobách.
Na to bylo rokování skončeno.
Posl. Raab (hospodářské sdružení) na
vrhuje, aby na jednací pořad dán byl jako prvý
bod zejtřejší schůze návrh jeho strany na z
slání adresy císaři. Po delším rokování návrl
Ranabův zamitnut. Jednací pořad zejtřejš
schůze: Záležitosti účetní a petiee
Wächter
Cbyba
Posl
Oldenburg
Raab
Ranabův
20
title
Pověstná volební „oprava“eo no oz nedoslatu politickens presrvea
21
article
Andrassova.
Andrassova.
Ministr vnitra hr. Julius Audrassy
předložil včera — jak sdělujeme ve zpráv
o bouřlivé schůzí uherské posla-
necké sněmovny — pověstnou svoj
volební »opravu«, kterou správ ně
charakterisovály výkřiky poslanců nema ďa -
ských, vzpírajících se zřejmým účelům vo-
lební opravy Andrassovy: stlačiti počet ne-
maďarských voličů (vyjímaje Němce) na
minimum a nadělati co nejvíce voličů
maďarských!
Dle zpráv tiskové kanceláře jest z něn
předlohy volební reformy takovés
Osnova talo přiznává volební právo každ
mu uherskému státnímu občanu, který dovršil 24
rok věku, nezastává veřejného úřadu nesrovnatel-
ného s volebním právem a není z velebního práva
vyloučen z důvodů, zákonem stanovených. K vyko
návání volebního práva je nulným aspoň jedno
roční pobyt v jedné a léže obci. Voliči, kleř
dovedou čísti a psáti, vykonávají své volebn
práva přímo a osobně bezprostřední voliči)
ostatní (prvobní voliči) prostřednictvím vo
litelů.
Dle osnovy prostý hlas přísluší tedy kažl
mu uherskému státnímu občanu mužského po
hlaví, který dovede čisti a psáti a u ně
hož není dalších nezbytných podmínek pro plurál
ni hlasovací právo. Toto spočívá v tom, že
ke hlasu jednomu přistupuje druhý neb
třetí, tedy hlasovací právo dvoj. či trojnásobné.
Julius Audrassy
Němec
necký sněmovna
22
article
Dvojnásobně hlasovací právo m
ten, kdo s prospěchem absolvoval aspoň čtyř
nižší třídy školy střední, měšťanskou
školu nebo náležité třídy jiné rovnocenné školy
anebo aspoň hospodářskeu. báňskouči
průmyslovou školu nižšího řádu, dále kdo na
základě toholo vzdělání předběžného zastává ne-
bo zastával úřad neb místo, k němuž je
absolvování aspoň čty? tříd středn
školy nulným, dále kdo dovršil 32. rok věku
dostál úplně své vojenské povinnosti a m
nejméně tři zákonné nebo legitimovan
dítky, dále kdo platí ročně přímou daň aspot
20 K, dále kdo jeko zaměstnavatel ve svén
živnostenském, obchodním či jiném závodě za pla
aspoň po 5 let zaměstnává mužskou osobu, dovršivš
16. rok, a konečně, kdo jako stálý zaměstna ne
hospodářský, živnostenský a obchodní aspoň po
let v jednom a témž závodě u téhož zaměstnavate
zaměsinán byl
Trojí hlasovac! právo má, kdo absol
voval aspoň úplnou střední školu, nebo má
jí rovnocenné vzdělání, zaslává nebo zastáva
takové úřadní postavení, má nebo měl takov
zaměstnání, k němuž je nutnou středoškolská kvali
fikace, platí přímých daní státních zvlášť nebo dohro
mady ročně a spoň 100 K.
Trója
23
article
Počet voličů
Dle výkazů budé voličů s třemi hlasy 218.00
se dvěma hlasy 896.000 (z toho 294.000 dělníků)
s jedním hlasem 1.404.000 (z nich 736.000 dělní
ků), volitelů analfabelů 127.000 (z toho 68.000 děl
níků). Celkem má těchto 2,615.000 voličů 3.976.00
hlasů, z toho jest 1,098.000 dělníků s 1.392. 00
hlasů. Počet voličů na r. 1908 plalného voličského
seznamu na základě dosavadního volebního práva
činí 1,119.621
Odůvodňovací zpráva
neuznává za nutné, aby volební práve bylo radikálně
změněno, soudí však, že by bylo se stanoviska ná-
rodně jednotného státu (t. j. maďarského.
a zdravého společenškého vývoje nebezpečno na-
jednou přejki z dosavadního omezeného volebního
práva na neobmezené všeobecné rovné volební prá-
vo, ač na druhé straně bylo chybou, že již dříve ne-
brly do volebního práva poslupnž pojímány nov
V drobném prodejse
ranní číslo o sobě . .
odpolední
24
article
slval a oa au sa
1 vvh
25
article
.. . . ne z
Ve ftislkéch na veskové:
raaní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4b
Inserát
plati se hotově napřei
Předplscení a Inserty přijímá sdminl-
strace v Marlanské ulici č . z
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna n ezpedice „Národnich Listá“
Bukopisy so nerraesjí.
Marlanský ulice
Národnich Listat
Bukopisa
26
article
vrslvy obyvatelstva. Kdyby neobmezeně vo-
lební právo bez přechodu najednou by-
lo zavedene, byla by slátní moc vydá-
na v šanc nezámožnému, politicky ne-
školenému davu, který nemá vůbec po-
třebné soudnosti a národní schopn o
stik řízení státních záležito stí
Zdůvodňovací zpráva pojednává pak
o zatímním vylončení žen
z volebního práva se stanoviska praktického, a zvlá-
ště odůvodňuje je tím, že nový zákon i bez žen ch
volebním právem obdařiti tak velký počet nových
živlů, že by bylo politickou lehkomyslno-
stí risiko ještě více stupňovati, nehledě
k tomu, že ideální nazírání na úkoly ženy vyžaduje,
aby se žena vzdalovala bojů politické-
ho života.
27
article
Ve zprávě odůvodňuje se dále
stanovení hranice věku
24. rokem se zřetelem ke zralosti a střízlivosti, ne-
zbytně při účasti na polilickém živolě
Ale zvýšení hranice stáří není samo o sobě do-
stalečným obmezením volebního práva. Kdyby ve-
škeří 24letí muži měli volební práv
bylo by nynější mocenské poplavení
rázem převráceno. Poměrná čislice inteligenc
sklesla by s 125 na 4.2%, zemědělských samostat-
ných osob s 80.2 na 44.7%, kdežto počet hospodář-
sky nesamostalných dělníků vzrosti by najedneu
ze 6.1 na 46.8%. Jest třeba, aby dělnická třída měla
přiměřené
zastoupení dělnictva
v poslanecké sněmovně, avšak bylo by škodli v
kdyby politická vláda dostala se d
nukou dětníků. Neboť nemají žádného jmění
a žijí výhradně jenom ze mzdy za svou denní práci,
nemají, bohužel! u nás z větší části ani takový stálý
příjem, aby si mohli osvojiti vzdělání a mohli být
účastnými vychování, jehož třeba, aby se jim s kli-
dem mohla svěriti rozhodující moc nad budoucnosti
národa. Není správno, mají-li rozhodují-
cí vliv na osudy země, kdo nemají žád-
ného jmění, kteří zejména v době hospodářských
krisí naslouchají radám zoufalství a na něž velice
přítažlivě působí politika ukvapeného pokroku. V do-
mácích poměrech nomůže býti prole vážně pemý-
šlono na zavedení noobmezeného všeobecného práva
hlanovacího. Zavedení censu by však odporovalo vý-
chodisku vládního programu, totiž všeobecnému prá-
vu hlasovacímu. Proto
základem volební předlohy jest
inteligence
poslanecký sněmovna
28
article
a volební právo vázáno jest na nejmenší míru léto
inteligence, l. j. na znalost čtení a psaní. Volební
právo pak přísluší také těm, kteří neumějí čí-
sti a psáti maďarsky. Toto rozšíření voleb.
niho práva na živly nemaďarské odpovídá všeobec-
nému rázu volebního práva.
Udělení volebního práva každému plno
letému bez ohledu na tento nižší stav vzdělání
mělo by za následek, že by bylo více analíabe-
tů oprávněno voliti, než je dnes voličů
a to plipadá na 10 analfabetů jeden prvolní volič.
Nesporně by se volební právo, založené pouze na
čtení a psaní, ve svých důsledcích rychle přiblížilo
následkům úplně neobmezeného obecného volebního
práva, a brzy by svou početnestí měli neobyčejně
čení snadno povolují i nejšpatnějším vlivům.
29
article
Aby tento účinek byl paralisován, jest
zavedení pluralitního systému
nejzpůsobilejším prostředkem. Každý plnoletý stální
občan mužského pohlaví má ovšem právo mluviti
do státních záležilostí, avšak ten, u něhož následkem
většího vzdělání, větších vědomostí a zkušeností vždy
možno se nadíti většího zájmu a smyslu pro veřejné
záležilosti, a klerý svými majeikovými a rodinnými
poměry úžeji je spjat s vlasti, má ve veřejném ži-
votě míti také vělší, bezprostrední vliv
V osnově ukazuje se na to, že většina států při-
jala zásadu plurality, a praví se, že zejménav
Uhrách klesáním duševní úrovně a váž-
nosti parlamentu mohl by se změniti nejen
vzájemný poměr státních činitelů ke škodě všeobecné
svobody, nýbrž mohla by se ohroziti také sa-
mostatná státní existence. V předložené
osnově navržená pluralita není kopií někte-
rého zahraničního systému, nýbrž čistě maďar-
ská instituce, která je přizpůvobena domácím
poměrům, domácím potřebám
Pluralitní volební právo nečelí proti žádně vrslvě
nebo vyznání, nejméně pak proti dělnictvu, nýbrž
jen proti nadvládě nevědomosti. Zamýšlený plura-
litní systém znamená pro dělnictva ohromný pokrok
ba části dělnictva dostává se i více hlasů
Odůvodňovací zpráva ospravedlňuje podrobně
zachování veřejného hlasován
a připominá zejména, že tajné hlasování nene
osvědčeným prostředkem proti terorismu
anebo volebním podvodům. Mnohem důležitějším je
přísné potrestání volebních zlořádů.
Na konec praví se ve zprávě odůvodňovací: Kdy-
by se pluralita a veřejné hlasování neměly osvědčili.
bude poměrně snadno zavésti rovné právo hlasovaci
a tajné hlasování. Okamžité nejradikálnější rozře-
šení problému volebního práva dalo by se však do-
datečně opraviti nepoměrně obližněji
Odůvodňovací zpráva zabývá se také předpes
klady
Uhry
všeobecný svoboda
30
article
pasivního práva volebního
otá zkou volebních okresů, o čemž má býti
co nejdříve podána zvláštní předloha, dále mo-
dalitami přímé a nepřímé volby a na konec ohl-
šuje, že co nejdříve bude podána celá řada jiných
předloh, mezi jiným také předloha o voleb-
ním soudu.
31
article
Bouřlivá schůze uher. sněmovny
pro Andrassovu volební reformu.
Bouřlivá schůze uher. sněmovny
pro Andrassovu volební reformu.
Včera nadešel den, kdy tvůrce uherské
volební »reformy« hr. J. Andrassy ve schůzi
poslanecké sněmovny v Pešti předložil své zpá-
tečnieké dílo a prones! — přerušo v án
bouřlivou nevolí a výčitkami po-
slanců nemaďarských národno stí
— svůj výklad k »opravě«.
Očekávalo se, že před budovou parlamentu
dojde k demonstracím; ale během dopoledna
se tak nestalo a jen skupiny žen — vylouče-
ných z volebního práva — v zástupech tísnily
e před vstupem.
Králce před zabájením schůze — o 10.
hodině — byla galerie do posledního místa
přeplněna. A záhy byla svědkem bouřlivých
výjevů, jež počaly, sotva Andrassy ujsl se
slova, a potrvaly po celou jeho řeč.
Přinášíme zevrubnou zprávu o památné
sehůzi dle koresp. kanceláře.
„Čestné slovo!“
Schůze zahájena v 10 hod. Galerle jsou husě
obsazeny. Poslanci dostavili se hojně. Po vyřízene
došlých spisů ujal se slova ministr hr. Andra s sv.
Andrassův
J Andrassy
Andr
Pešť
poslanecký sněmovna