3
masthead
12 listopadu 1908. Číslo 312.
4
article
+ Arána na Smíchově. Dnes jest první repris
Lchárovy „Veselé vdovičky“ při pohostinském
vystoupení paní Mař. Zieglerové s jejím operním en-
semblem libeňským. Zejtra jest premiéra „Kouzla
valčíkuí
+ Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinohiradech.
Dnes henefice p. G. Pracného „Moderní man-
želé“, fraška o 3 jedn. Napsali Antony Marsa
Alb. Barré. Přeložil V. Táborský. Rež. K. Sott. Zejtra
„Soukromý docent
+ Divadlo M. Zieglerové Praha VIII. Dnes hraje
se v aréně na Smíchově Lehárova „Veselá vdo-
vička“. Zejtra hráti se bude Straussovo „Ko uzl
valčíku“. V hlavních úlohách vystoupí pí. Mař
Zieglerová. V sobotu hraje se v Libni Zellerův me-
lodický „Ptáčník“
+„Přítěž“ paní B. Vikovó-Kuněticke
Mávána v sobotu 7. t. m. na vévodském divadle
Greizu a opakována na vév. divadle v Geře
Lchárův
Ziegler
Kristus
Vinohirady
G Pracný
Antony Marsa
Barré
V Táborský
K Sott
M Ziegler
Lehárův
Straussův
uzl
Zieglerová
Smíchov
Praha
Libeň
Gera
Pištěkův lidový divadlo
Kuněticke
vévodský divadlo Greiz
Zellerův I
5
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze župy Krušnohorské. Nová jednota sokolská
zaležena byla v Běhánkách u Teplice. Na ustavující
valné hromadě přihlásilo se 38 členů a zvolení: sta-
rostou br. Hýský, náčelníkem br. R. Kirchner, jed-
natelem br. Em. Hráček. Nově zvolený výbor obrací
se ke všem bratrským jednotám se žádostí o laskav
darování nebo zapůjčení odloženého nářadí, aby z
bratrské pomoci jednot starších a bohatších co nej-
dříve mohlo se započíti s pravidelným cvičením,
V neděli 15. t. m. koná se schůze členská z předná-
škou „O významu Sokolstva v menšinách“ v míst-
nostech br. Květa v Běhánkách.
Sokol karlínský. Ženský odbor Sokola karlín-
ského uspořádá v sobotu 14. t. m. v Sokolovně pro-
gramovou zábavu za účinkování „Dramatického on-
boru Č. O. B. v Praze“, „Pěveckého kroužku“ a ně-
kolika bratří humoristů. Vstup volný
Těloovičná jednota „Sokol“ v Žirovnici uspořádá
v neděli 15. t. m. v sále pana Václava Čadka v Ži-
rovnici veřejnou přednášku: „Mezi Indiány Jižní
Ameriky“, kterou prosloví náš slovulný cestovatel
spisovatel br. Vojtěch Prič a již doprovodí 200
velkými barevnými obrazy, promítanými za pomoeh
světla Drumondova. Br. V. Frič cestuje v průvodu
jihoamerického domorodce (Indiána Čemiše), kterýz
s ním do Žirovnice zavítá. — Začátek o půl 8. hod
večerní.
Hýský
R Kirchner
Květa
Sokol
Čadek
Indián
Prič
V Frič
Čemiš
Běhánky
Teplice
Praha
Žirovnice
jižní Amerika
Sokol karlínský
Sokol
6
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
»Demonstrant.«
Dne 18. října odpoledne shromáždil se na Tylově
náměstí na Král. Vinohradech zástup demonstrantůa
vytloukl okna v budově německého gymnasia. Potom
přikvapila stráž a demonstranty rozehnala. Časť zá-
stupu táhla vinohradskou Karlovou ulicí a pokřiko-
vala »Vrahové«. Uprostřed ulice stál 18letý písai
František D., který pouhou náhodou dostal se do
hloučku a volal také »Vrahové«. Nevěděl, komu s
to volá, nejméně pak tušil, že tak ostatní pokřikují
na policisty, poněvadž ti v ulici vůbec nebyli. U pl-
saře však stál detektiv, který jej dal zatknout. Pisai
byl čtyři dny ve vazbě u trestního soudu a po za-
staveném vyšetřování pro přečin shluknutí byl pro-
puštěn. Včera konalo se proti němu líčení u přestup
kového soudu na Ovocném trbu a pro urážku stráže
odsouzen do vězení na tři dny.
Král
Pisai
Tylův náměstí
Karlová ulice
7
article
Véstník zivnostenský a dělnicky.
Véstník zivnostenský a dělnicky.
* Přednáška pro knihaře koná se dnes ve čtvrtek
dne 12. t. m o 7. hod. večer ve velkém sále techno
logického průmyslového musea obchodní a živnosten-
ské komory v Praze-II., Purkyňova ulice č. 6.
Praha
Purkyňův ulice
II
8
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dnes: Z Úmělecké besedy. Výtvarný odbon
koná schůzi o 7. hodině večerní. — Spolek če-
ských mediků pořádá členskou schůzi ve fysio-
logickém ústavu prof. Mareše o 6. hodině večerní.
Přednáší primář doc. dr. Procházka: »O sociálním
pojišťování se stanoviska lékařského.« Hosté z krubo
lékařských vítáni. — Evangelická jednot
v Žižkově koná schůzi pro ženy a dívky o 1/48.
hod. večerní v Chlumově ulici čís. 18 (I. poschodí
s přednáškou slečny Šiškovské (z Ameriky): »Něco
o Americe.« — Klub fotogralů-amatérů n
Král. Vinohradech koná výborovou schůzi
o 7. hodině večerní v místnosti čís. 1 Národního
domu.
profesor
Mareš
docent
doktor
Procházka
Šiškovský
Král
Žižkov
Chlumův ulice
Amerika
Vinohrady
Úmělecký beseda
spolek če
národní dom
9
article
sením zákonodárných sborů v zemích
uherské koruny a království i zem
na říšské radě zastoupených.
§ 4. Zákon ten nabude platno sti
dnem publikace pod tou podminkou,
že také v královstvích a zemích na říšské radě
zastoupených nabudou zákonné platnosti s hodnt
opatření.
V důvodní zprávě odůvodňuje nutnost
ochrany a trvalého zajištění zájmů říše. Ustanovení
berlínské smlouvy mají velmi mál
trvalý ráz. Proti dobrodružným politickým plá-
nům a vnějším vlivům třeba hledati záruky v tom
že obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny může odporo-
vati vlastní silou snahám proti zájmům říše.
K dosažení tohoto cíle určeno je povoleni ústav-
nich institucí, jež naléhavě třeba uskutečníti
Jen trvalým spojením obou provincií s říší mohl by
tam vzniknouti nový zdroj síly naší mezinárodní
situace. Jen tak lze dostáti převzatému úkolu, udržo-
vati totiž v tomto koutě Evropy pořádek, zajistiti
kulurní rozvoj a tím také podporovati pokojný vývoj
situace ostatních balkánských zemi. Zpráva domnivá
se tak, že lze morální oprávněnost čerpati
také z prastarého spojení obou pro-
vincií se zeměmi uherské koruny. Tyto
svazky byly uvolněny pouze válečným právem.
Avšak svůj nárok na tyto province zachovali
jsme nejen mlčky, ale i v císařském titulu, ve
znaku a praporu též vidítelně a jej zajistili v král.
inauguralním diplomu jakož i v korunovační pří-
saze. Tyto záruky poskytují na druhé straně právní
titul jen na to, abychom ho mohli uplatňovati za
definitivní úpravy poměrů okupovaných pro-
vincií vůči královstvím a zemím na říšské radě za
stoupeným.
Bosna a Hercegovina
Evropa
10
article
Zpráva odůvodňuje potom historicky práva
Uherna zabrané kraje, práva, která musí
býti ještě zákonně stanovena. Ovšem může talo
úprava býti provedena následkem vázanosti, klerou
stanovi VI. zákona z roku 1880, jen v souhlase
zákonodárství uherského a rakouského. Protože do-
tyčné vyjednávání s Rakouskem nepochybně se na
léta protáhne, prohlášení definitivního spojení s Bo-
snou však nesnese odkladu, protože na druhé straně
zvláště za přech du k ústavním institucím nesnese
kontinuita správy žádného uváznutí nebo změn bez
náležitých příprav: musí vláda býti až do nové
úpravy poměrů vyzvána, aby jednala ve smyslu na-
řízení VI. zákona z r. 1880. Ustavní instiluce, jež
budou Bosně a Hercegovině poskytnuty, budou ome-
zeny jen na záležitosti vnitřní správy, avšak ne
budou se týkati záležitostí, prohlášených za spo-
lečné mezi oběma státy mocnářství nebo záležitostí.
jet musí býti vyřizovány souhlasně. Poskytnuti
těchto politických práv v širším rámci musilo by býte
ponecháno pro dobu, až budou poměry Bosny
k oběma státům definitivně upraveny.
Zpráva odůvodňuje potom vyklizení Novo-
pazarska,
Bosna
Rakousko
Boseň a Hercegovina
Uherno zabraný kraj
11
article
Naše zprávy.
Sp. Z Bělehradu, 11. listopadu. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) Zdejší obec dávala večer skvělou
hostinu na poctu dopisovatelů ru-
ských, anglických, francouzských a italských
novin. V zdravicích vyznamenal se ředitel poli
tického oddílu »Timesů«, Cherola a dopiso
vatel »Nového Vremene« Brezovský. První
prohlásil, že Anglie nikdy nerušila mezi
národní smlouvy a závazky a ne-
povoli nikomu to činiti. Druhý pravil,
že úřadně Rusko dělá nyní, co chce ruský
národ.
»Malý Journal« je zpraven, že srbs ký
následník Jiří odjede do Caři-
hradu s důležitou misí.
Hilovanoviě do Vídně.
Z Vídně, 11. listopadu. »W. Allg. Zlg.«
oznamuje z diplomatických kruhů, že srbský
ministr zahraničních záležitostí Milova no-
vič přijede z Říma do Vídně, aby navštivi
ministra zahraničních záležitostí rakouských bar.
Aehrenthala.
Brezovský
Jiří
W Allg
Milův
Bělehrad
Nový Vremen
Anglie
Rusko
Vídeň
Řím
Timesy
12
article
nyní v Rumvnsku, zejména srbským vlivem
věnuje v Rakousku zvláštní pozernost. Kromě teho
bylo by možno vyslati na Balkán 4 sbory rakouské
(2. vídeňský, 8. pražský, 9. josefovský a 16. brněn-
ský). Nelze očekávati, že by se nechala úplně bez
ochrany hranice italská odesláním 3. sboru (štyrsko-
hradeckého) a 14. sboru (inšpruckého), 3 sbory halič-
ské, podporované 2 sbory uherskými (5. prešpurským
a 6. košickým), zůstaly by pohotově proti Rusku.
Poněvadž by každý sbor byl zdvojnásoken, mělo
By Rakousko-Uhersko po všeobecné mobilisaci
550.000 mužů pohotově proti Rusku, 220.000 poho-
tově proti Ilalii a 1 milion v dépotech, na Ba lkáně
by pak mohlo disponovati 1,100.000 mužů nebo
900.000 mužů.
Síly byly by tedy skoro stejny v případě, Že by
se italská hranice nechtěla nechati bez ochrany, ale
vojenská převaha byla by rozhodně na straně Rakou-
ska, neboť ve vojsku srbsko-tureckém bylo by mno-
ho milice, která by byla dobrá pro hájení posic, ale
méně vbodna pro velké operace, poněvadž není do-
statečně vycvičena v manévrování.
Rumvnsko
Rakousko
Balkán
Rusko
RakouskoUhersko
13
article
Sluší podotknouti, že v télo věci také pravidelné
vojsko srbské a turecké nevyniká. Služba a generální
štáb sotva vyhovují požadavkům a ve všech válkách
docházelo k hrozným nepořádkům následkem nedo-
statečné souvislosti v pohybech armády. Tak utrpěli
také u Slivnice Srbové porážku jedině proto, že růz-
né pohyby byly špotně provedeny a byly mále sou-
vislé. Stejně bývalo skoru vždycky u Turků. Ani
Srbově, ani Turci r evynikají proto v ofensivě, a e
jsou velmi stateční v obraně. V různých bitvách srb-
sko-ureckých byly rozhodné útoky vždy provedeny
pomocným vojskem ruským. Proto byla by strategi-
cká iniciativa ještě na straně rakouské, což jest znač-
nou výhodou, ačkoli se rakouská armáda vždycky
vyznamenávala pomalostí a methodismem svých po-
hybů, což často seslabilo účinek jejích operací.
Srba
Turek
Srbův
Turec
14
article
Se stanoviska slrategického nutno uvésti, že
sandžak novopazarský a Slaré Srbsko jsou málo
vhodny pro velké vojenské operace jal. útvarem ter-
rainu, jenž nedovoluje rozvinouti velké massy, tak
následkem nedostatku a špalného stavu cest. To jes
v Rakousku dobře známo a již roku 1904, když se
počílalo s nutnosti vojenského zakročení v Make-
donii, žádaly vojenské listy, aby si Rakousko vy-
mohlo nebo vynutilo volný průchod Srbskem. K ope-
racím na severozá padě směrem k Egejskému moli
nutno se zmocniti údolí Vardaru; je to stará cesta
k Cařihradu a tudy postupovali také Srbově, kdyz
ve středověku rozšiřovali své královatví na úkor ci-
sařství byzaniského. Srbskem lze spadno dorazií
ke Skopiji, kdež počíná čdcli varddarské, na jehož
konci leží Solun, ale Starým Srbskem je velmi ne-
snadno tam dezpěti.
Uprostřed této hornaté krajiny jsou dvě dlouhé
a úzké náhorní roviny, 1.hnoucí se od severozápadu
k severovýchodu. První od Mitrovice ke Kačaniku
u Skopije nazývi se Kosovo pole a jest protnula
železnou drahou ze Skopije do Mitrovice, druhá již-
nější na žvá se Melochia, láhne se od Peče k Pri-
zrenu a otevirá se soutěskami Šarplaniny směrom
k Velesu na jih od Skopije. První z těchto planin jes
velmi důležitá, neboť lze tudy proniknouti snadněj
do roviny skopjiské, na Šarplanině naproli tomu
panují tak hrozně větry, že často smelají s náhorní
roviny lidi i koně.
Srbův
Kosův
Slarý Srbsko
Rakousko
Srbsko
Vardar
Cařihrad
Skopija
Mitrovice
Kačanik
Peč
Pri
Soluna
15
article
První z těchto rovin byla také vždy klíčem k pan-
ství nad onou částí Balkánu, poněvadž odtud byle
snadno proniknouli do Srbska i do celé Makedonie
Pokud tulo rovinu drželi Byzantinci, marny byly
všechny snahy Srbů, rozšířiti se dále na Balkán
Později byla tam svedena velká bitva mezi Srby
a Turky ve 14. století, jež získala musulmanům pan-
ství nad západním a severním Balkánem. Tam tak
v 15 století směřovalo úsili Hunyada se spojeneckým
vojskem, aby se zahránilo vpádu tureckému, jenz
ohrožoval Evropu. Turci byli opět vítězi a Hunyady
se solva sám zachránil. Konečně i po porážceu
Vlně a vítězném postupu vojsk rakouských až do
Starého Srbska na konci 17. stolelí byla opět na tom-
to místě armáda rakouská úplně zničena Turkya
patriarcha pečský, jenž se prohlásil pro Leopolda I.
byl nucen opustiti Staré Srbsko a uprchnouti se
60.000 rodinami na území rakouskos uherské.
Byzantinec
Srba
Turek
Hunyady
Balkán
Srbsko
Makedonie
Evropa
Leopold I
16
article
Podivnou náhodou byli zde vítězi vždycky Turei
a vždycky armáda, která přitáhla od jihu proli armá-
dě přišlé ze severozápadu. Lze očekávali, že Srbově
proto sotva něco podniknou dříve, než rakouské voj-
sko vkročí lo Starého Srbska a vojsko srbské by se
molilo spojiti s Turky na této rovině. Ta bude roz-
hodným momentem ve válce. Zvítězí-li Rakušaně.
sutva jim Srbové a Turci budou moci dále vážně
odporovati.
Pekud se týče Černé Hlory, spokojí se Rakousko
obranou, poněvadž hlavní sílu bude nulno vrhnouti
směrem ke Skopiji.
Bratření Srbů a Rumunů.
V Ramunsku je bojovný ruch nemenší, než
v Srbsku a na Černé Hoře. Každou neděli ko
nají se tábory lidu, na kterých se odsuzuje Ra
kousko-Uhersko pro zábor Bosny a Hereegoviny.
a přijímají se resoluce ve prospěch válečné
alliance se Srbskem a Černou Horou. Řečnle
dávají rumunskému národu Srby za příklad
vybízejí jej, aby, bude-li válka, nepropásl příle-
žitosti a zabral Sedmihrady a Bukovinu, když
už přišly takové časy, kde se země zablrají
právem silnějšího. Na tábor lidu v Turnu Seve-
rinu, jenž se konal minulou neděli, přijelo
mnoho Srbů z Kladova, jejichž jménem pro
mluvil Pera Jockovič. Jadrná jeho řeč byla pro-
vázena bouřlivým voláním: Ať žije Srbsko
Srbův
Turek
Srba
Rumun
Jadrná
Srbsko
Rakousko
Černá hoře
Uhersko
Bosna
Černá Hora
Bukovina
Kladovo
17
article
Porady bar. Bienertha nejsou ještě skon-
covány; bude v nich zejtra pokračováno
následkem toho nejel dosud do Sch ön
brunnu ke slyšení, poněvadž nechce
nemůže předstoupiti před panovníka se
zprávou o stavu nehotovém, aťsi v positivním,
aťsi v negativním smyslu. Dále však nežli
přes pátek nepovleče se nynější
ministerská krise, ba ve sněmovně se vypra-
vovalo, že není vyloučena možnost, že bar.
Bienerth již zejtra odebéře se ku
panovníkovi, uvidí-li, že nepochodil a
že i v tom případě budou úřadní publikace
o změně vlády vyhlášeny v pátečním čísle
vídeňského úřadního listu.
Z Vidně, 11. listopadu. Příčiny, pro kteréž
utvořila se situace pro parlamentní kabinet ko-
aliční bar. Bienertha velmi nepříznivá, jsou
tyto: bar. Bienerth zpečuje se zaujati k záleži
tostem nejpilnějším určité stanovisko. Odpovědi
jeho jsou buď odkladné, nebo vyhýbavé
Dle všeho bylo by mu nejmilejším, kdyby se
strany, které do koalice vzíti chce, dohodly samy
napřed o věcných podmínkách, za kterých byly
by ochotny spolupůsobiti a tak že by přišln
vláda k dílu hotovému. Bar. Bienerth po té strán-
ce patrně jde v šlépějích svých předchůdců, ne-
chtěje nikterak vzdáti se tradice zvláště dra
Körbra a bar. Becka, kteři vyhlašovali, že
nemůže státi se nic, ce nebylo sjednáno mezi
Čechy a Němci.
Vypravovalo se, že bar. Bienerth k Čechům
a k Němcům, se kterými mluvil a jednal, zacho-
val se stejně, totiž negativně, míně, že o věcech
českých musí napřed promluviti s Němci, o vě-
cech německých s Čechy. Takovým způsobem
odešli od něho stejně nespokojeni Čechové
Němci.
Bienerth
Körbr
Beck
Němec
Čecho
Čechy
18
article
Kromě toho dostala se do sněmovny zvěst,
že křesťanští sociálové jsou do krajní míry roz
hořčeni způsobem, jakým se s nimi nakládá
způsobem, který zklamal dokonale
všechny jejich naděje, na který ch
založili svou akci protibar. Becko
vi. Prohlašovali nepokrytě, tak že si nepředsta-
vovali vývoj věcí, by dožili se chvíle, ve které
designovaný ministerský předseda nabídne jim
místo dvou hospodářských resortů, jež měli do-
sud (orbu a veřejné práce) toliko jediný obchod,
anebo veřejné práce a k tomu resort ministerstva
justice, který není předmětem jejich touhy, který
naopak musí zamitnouti, poněvadž každý jeho
držitel se opotřebuje stejně jako ministr resortu
vyučovacího-
Dostaly se však do sněmovny zprávy povč-
řené, že bar. Bienerth sám a celě jeho okoli
věři do té chvíli ještě ve zdar akce, podniknuté
na založení a k zabezpečení nové koalice ve
sněmovně a ve vládě, třeba si netají, že potíže
jsou ještě velmi veliké.
Tvrdilo se dále, že hlavními pomocníky
bar. Bienertha jsou Poláci, kterým velmi záleži
na tom, by zachován byl parlamentní systém
Pylo také vysloveno, že jest v první řadě povin-
ností křesťanských sociálů pracovati s největším
sebezapřením k tomu, by jejich favorit bar. Bie-
nerth stal se presidentem a představitelem parla-
mentního systému, poněvadž kdyby zmařen
bylo ministerstvo parlamentní a nastala nutnost
dosaditi místo něho byrokratické ministerstvo,
svalovalo by se všechno odium důvodně na kre
sťanské sociály, jako se právem vznáší na n
žaloba, že zosnovali pád bar. Becka, jedině
z motivů osobní ješitnosti a osobní mstivosti, ni-
koli z důvodů věcných a vážných, poněvadž je-
jich interesy byly bar. Beckem opatřovány eo
nejdůkladněji.
Dostal
Bienerth
Polák
Beck
19
article
Po franko-německé dohodě.
M. Z Kolína nad Rýnem, 11. listopadu.
(Pův. tlg. »Nár. Listů«.) Dle »Köln. Ztg. « jsou
v parlamentních kruzích všech německých stran
velmi povděčni shodě, docilené s Francil, ač
tento výsledek je zjevným úspěchem fran-
couzské diplomacie. Zpráva o dohodě
nikoho nepřekvapila. S různých stran, zvlást
z republikánské levice francouzské vyslovuje se
přání, by příklad dorozumění, daný při této pří-
ležitosti, byl poučením pro budoucnost pro vzá-
jemný poměr obou zomí. S tím soublasí také
»Temps« i Jaurěs.
Köln
Kolín nad Rýn
20
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z vládních předloh
Z Vídně, 11. listopadu. (K. k.) Ministr spravedl-
nosti podal poslanecké sněmovně předlohu o so udní
praxi právních praktikantů, kteří ne-
jsou v připravné službě pro úřad soud-
covský. Klade těžisko praxe do okr. soudů a má
tam trvati 6 měsíců. Mimo to má však býti zacho-
vána praxe u soudního dvora a má trvati nejméně
5 měsíců. Pro používání právního praktikanta v zá-
ležitostech trestních jest stanoveno maximum tří
měsíců.
Předloha podržuje hlavní formu dosavadního po-
užívání praktikantů, ale zřejmě zdůrazňuje učebný
cil praxe, ke kterémužto cíli smí praktikant prováděti
také výslechy za soudcova dozoru. Absence pro
nemoci, cvičení ve zbrani nebo dovolenou mají býti
vpočítány do roku soudní praxe, nepřesahují-li
úhrnem dobu jednoho měsíce. Dovolené budou
poskytovány až do dvou neděl.
Při používání praktikantů mimo obvyklé úřadní
hodiny bude nutno dbáti jich osobních poměrů. Mimo
to budou zavedeny v případech, kdy požadavky služby
budou neobyčejné, náhrady za peněžité újmy.
Relegace může býti stanovena nikoli pouze na
vždy, nýbrž i pro dobu 6 měsíců nepřesahující.
Ministr spravedlnosti podal dále předlohu
výchovné pěči, která doplňuje příslušná usta-
novení novely k občanskému zákonníku a zákonné
osnovy o tom, jak se má trestně nastupovati vůči
osobám nedspělým a mladistvým. Příklad jiných
kulturních států, společenské snahy v oboru ochrany
dětí a péče o mládež potvrzuje poznání, že třeba
odpomáhati všemi prostředky bídě dětí a zanedba-
nosti dorůstající mládeže, která se nyní stále vzmáhá.
Osnova jest určena k tomu, aby uskulečníla základní
motiv reformy trestního práva ve příčině osob mla-
distvých, »výchovu místo trestu«.
Vídeň
úřad soudcovský
21
article
Péče o výchovu nařízena může býti, nejen po-
kud se týče trastných nedospělých a mladistvých,
nýbrž i také tehdy, jestliže hrozí zanedbanost, vinou
či bez viny rodičů, jiných příslušníků anebo vycho-
vatelů. Není-li v takovém připadě jiných prostředků,
jako dohled na výchovu ve vlastní rodině, chudinská
péče obecní atd., anebo kdyby tyto nedostačovaly,
má býti nařizena výchova na veřejné útraty a za
veřejného dozoru.
22
article
Pěči o výchovu podřízeni býti mohou nedospělí
až do ukončeného 14. roku a mladiství od 14 do 18
let, a výchova tato má trvati, až její účel je dosa-
žen, anebo jeho dosažení zajištěno. V každém pří-
padě přestává péče o výchovu nejpozději dovršeným
21. rokem. Nařízení a zrušení výchovy podléhá záru-
kám soudního řízení a soudního rozhodnutí. Zvláštní
zemské komise jsou pověřeny prováděním. Osnova
upravuje prostředky a způsob péče o výchovu pouze
povšechně. Dle různosti daných případů jsou učiněna
opatření také na různou úpravu vychování, dle stáří.
poblaví a svéráznosti. Výchovná péče provedena býti
můle ve vlastní rodině, ve vychovávacích anebo po-
lepšovacích ústavech, a tyto prostředky lze také bě-
hem vychování »měniti. Utvoření nutných zařízení
svěřeno jest zemím. Stát má však platiti třelinu ná-
kladu zřízení a běžné služby, a bude-li nutno, má
zříditi také vlastní polepšovací ústavy. V prvých le-
tech jest nutno však reflektovati na soukromé ústavy
a spolky pro ochranu dětl, jakož vůbec osnova po-
čítá se spolupůsobením dobrovolné péče společnosti
o mládež ve velkých rozměrech.
Zemská jednota železničních dělníků v Uhrách
rozpuštěna.
Z Pešti, 11. listopadu. (K. k.) Ministr obchodu
Košut dal dnes v dohodě s ministrem vnitřních věcí
a chorvatským bánem rozpustiti zemskou jednolu
železničních dělníků a nařídil, aby hlavní město zji-
stilo a převzalo její majetek.
Pěč
Košut
Uhry
Pešť
23
article
Zábavy.
Zábavy.
Dnes: Ruský kroužek, pořádaný klubem
»Ant. Čižek«, koná se o 7. hodině večer ve dvorané
»Svazu« ve Spálené ulici (Akademický dům).
Dne 14. listopadu: Klub českých státních
úřadníků pořádá o 8. hodině večerní přátelský
večer ve velké dvoraně Měšťanské besedy v Praze
za laskavého účinkování pí. Olgy Theofily Pikhartové,
koncertní recitátorky, sl. Ml. Svobodovy, koncertní
pěvkyně, pp. Fr. Daniela, virtuosa na housle, Karla
Scharta, koncertního pěvce, Václ. Štěpána, virtuosa
na klavír, tria úřadníků c. k. stát. drah, humoristů
pp. E. Míška, E Kuly a J. Peška a hudby c. a k.
pěšího pluku čís. 75 za osobního řízení pana kapel-
níka. Bohatý program. Vstup pro členy klubu a jich
rodiny volný.
Antonín
Pikhart
Svobodův
František
Daniel
Schart
Václ
Štěpán
E Míšek
J Pešek
Spálená ulice
Praha
E Kula
24
article
Z »Úřadnické besedy v Praze II. a VI.-
Výbor besedy ve schůzi dne 3. t. m. konané jednal
o známém případu zneužití jména besedy
při doplňovacích volbách do sboru obec. starších.
kde zvláštním provoláním doporučováni byli dvaz
pp kandidátů 2. sboru novoměstského. Výbor schválil
jednomyslně ohražení, jež v té věci jednatel ihnedv
den volby rozeslal, přes to však uznal za nutné, aby
zjištěno bylo, jakým způsobem a od koho byl ziskan
souhlas k onomu provolání, o kterém nikdo ze při-
tomných členů výboru neměl vědomosti. Za tou pří
činou usneseno, aby obecní starší pan dr. L. Jeřábek
byl písemně požádan za sdělení v žádaném směru
a aby potom učiněny byly další kroky za účelem
důkazu, že výbor besedy neporušil své usnesení ze
dne 22. října t. r. a že ani jeho předsednictvo ne
mělo účasti na provolání, bez jeho vědomí otišlěném.
— Mezi běžnými záležitostmi schváleno, aby v ne-
děli dne 15. listopadu 1908 konala se o 2. hodině
odpol. vychazka za účelem prohlídky sou-
stavné kanalisace; členové besedy a jimi
uvedení hosté z kruhů úřadnictva mají volný přístup.
Sehůzka účastníků u radnice staroměstské před2.
hodinou odpolední. — Delegáty do »Sdružení úřad-
nických besed« zvoleni pp. Lindauer, Suchý a Zpě
váček.
doktor
L Jeřábek
Suchá
Praha
obec
sdružený úřadnický beseda
25
title
Převrat na Balkáně
Balkán
26
article
Zemunsko-bělehradský most.
Ze Zemuna, 11. listopadu. Před několik
dny přinesly některé listy zprávu, že na ze
munsko-bělehradském mostě byli uherští že-
lezniční hlidači zadrženi a za-
hnáni srbskými vojáky, když konali
svou službu. Naproti tomu jest zjišténo, že
srbská vláda nevydala žádného
nařízenl, týkajícího se zmíněného mostu a že
se nestalo nie, čím by uherskému železničnímu
personálu bylo zabráněno v řádném konání
služby na onom mostě. Na tomto mostě jest
železniční doprava nyní stejně pravidelná jako
dříve.
27
article
Konference nebude.
6. Z Bělehradu, 11. listopadu. (Zvl. tel.
»N. L.«) Z Petrohradu nám bylo ozná-
meno, že s konference sejde, prolože Rusko
nechce povolit a stoji na tom, aby otázka Bosny
a Hercegoviny byla zvláštním bodem programu
Rakousko-Uhersko na to stůj co stůj při
stoupiti nechce, majie už jistotu, že by zábor
velmocemi schválen nebyl. Rakousko-Uhersko
spolehá na to, že zábor jakožto dokonaná udá-
lost přetrvá krilickou dobu a mezitím se upevn
a velmoci se s ním smiři.
V ruských kruzích si představují rozřešen
otázky tak, že Bosna a Hercegovina dostanou
křesťanského zeměsprávce a úplnou autonomi
pod protektorátem sultánovým, jako má Kréta.
Pašíč se vyslovil, že Srbsko by se takovým roz-
řešením spokojilo.
Srbsko-turecká aliance proti
Rakousku.
Bělehrad
Petrohrad
Rusko
Bosna
Hercegovina
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Kréta
Srbsko
28
article
(Pův. dopis „Národních Listů“ )
Situace vojenská.
29
article
Rumunsko!
Rumunsko!
Albánei pro Srby.
Albánci kosovského vilajetu se prohlásil
pro Srby a proti Rakousko-Uhersku a oznámil
srbské i černohorské vládě, bude-li válka,z-
poslaví do pole vlastní sbor 15.000 m., jenž
bude samostatně operovat.
Srba
Albánec
Rumunsko
Rakousko
Uhersko
30
title
Zhoršení situace.
31
title
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
32
article
Češi u Bienertha.
Češi u Bienertha.
Z Vídně, 11. listopadu. K situaci ozna-
muje korespondence „Centrum“: Ačkoli bar
Bienerih jednal s parlamentní komisí Národního
klubu přes dvě hodiny, nepodařilo se mu docí-
liti souhlasu Čechů ke vstoupení do kabinetu.
Ačkoliv v mnohém věcném ohledu mezi českým
a německým stanoviskem bylo docileno sblížení,
nemohlo býti přece v jiných podstatných otáz-
kách dohody dosaženo. Zvláštní potíže působ-
zjednání příměři v olázce jazykové, neboť Něm
ci nechtějí přistoupiti na status quo, jaký byl
před 9. listopadem 1907, t. j. dokud soud
v Chebu nerozlodoval proti smyslu Stremayrova
nařízení. Naopak trvají Němci na tom, že praxe
započatá němockými soudci má potrvati také
dále. Protože Němci kromě toho vystupují s no
vými národnostními požadavky, zejména poku
se týká národní rozluky, byli nucení čeští po-
slanci proti tomuto požadavku postaviti se roz
hodně zamítavě. Při tom dlužno konstatovati, že
také bar. Bienerth tyto požadavky Němců pro
hlásil v nynější chvíli za nevhodné a neakutní
V popředí jednání jest tedy otázka
jazyková. Jest na Němeích, aby se stano
visku českých poslaneů přizpůsobili. Na zejířejš
poradě parlamentní komise s bar. Bienerthen
bude patrně podána odpověď Němců a vlády
v záležitosti Stremayrova nařizení. Čeští zástu
ci trvají na určitém závazném a veřejném pro
hlášení, bez něhož se nynější kombinace na
zúčastní. Současně s otázkou jazykovou jedná
se o otázku universitní, úřadnickou a otázku děl
nosti českélwo sněmu,
Čech
Bienerth
Bienerihlava
Čecho
Stremayrův
Němec
Vídeň
Německo
Cheb
33
article
Demonstrace v Oportě.
Z Oporla, 11. listopadu. (K. k.) Král Manuel
odjel dnes do Bragy. Monarchističti sludenti uspořá-
dali v noci po ulicích hlučné manifestace. Několik
republikánů se pokusilo o prolidemonstraci. Polici
obnovila rychle klid.
Panovnická schůzka.
Z Madridu, 11. listopadu. (K. k.) Proslýchá se,
že německý císař a král Alfonso budou
míti v únoru schůzku ve Vigu.
Manuel
Alfonso
Oporto
Braga
Madrid
Vigo
34
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na čtvrtek, 12 listopadu. Den od začátku roku 317.,
do konce roku 50. Východ slunce o 7. hod. 9 min.
ráno, západ slunce o 4 hod. 19 m. odpol. — Vý-
chod měsíce o 7. bod. 30 min. večer, zapad měsíce
o 11. hod. 28 min. ráno.
Katolíků svátky: Benedikta s bratř. m.
Evangeliků: Jonáše.
Pravoslavných (30): Zenobia.
(Zasláno.)
V poslední době vyskytují se případy, že obchá-
zejí jednotliví členové některých dobrovolných ha sič-
ských sborů se zvacími listinami, vydávajíce se za
členy hasičského sboru král. hlav. města Prahya
takto veškeré pp. příznivce v klam uvádějí a sbor
náš poškozují
Vedení snahou, v zájmu dobrého jména, které
sbor náš u veškerého obyvatelstva požívá, upozorňu-
jeme, že čienstvo sboru pražského pořádá I. repre-
sentační ples dne 6. února 1909 v Plodinové burse
a zvací komitět pražských hasičů pověřen jesl listi-
nami, ověřenými policejním ředitelstvím a ředitel-
stvím basičského sboru pražského. Pozvánky pak
označeny jsou se svolením městské rady znakem
král. hlav. města Prahy.
Doufajíce, že toto upozornění našim pp. přl-
znivcům postačí, znamenáme se
za členstvo hasič. sboru král. hl. města Prahy:
Al. Hruda,
předseda zab. výboru.
Hruda
Prahya
Praha
Zenobia
35
article
Václav Trnka,
jednatel záb. výboru.
Trnka
36
article
Předloha o annexi Bosny
a Hercegoviny.
Z Pešti, 11. listopadu. (K. k.) Předloh
o přivtělení Bosny a Hercegoviny, jež byla po
dána v dnešní schůzi poslanecké sněmovny, zníi
Osnova zákona o rozšíření suve-
renních práv panovníkových na
Bosnu a Hercegovinu.
§ 1. Řišský sněm bere na vědomí, že císnř
aby mohl poskytnouti Bosně a Hercego
vině ústavní samosprávu, rozšířil svá
suverenní práva na tyto země se zřetelem na
staré svazky, které poutají jeho předky na
uherském trůně k těmto zemím.
§ 2. Ustanovení čl. I. a II. zákona z roku
1723 o posloupnosti na trůně nabývají také pro
tyto země platnosti.
§ 3. Poněvadž poměr Bosny a Hercegoviny
k uherskému státu není stanoven v dřívějšíei
ani v novějších zákonech a proto platí tu na-
řlzení VI. zákona z roku 1880: poukazuje se
vláda, aby jednala dle ustanovení tohoto zákona
z r. 1880, pokud v té příčině nebud
zavedena změna souhlasným usne
Boseň
Bosna a Hercegovina
Pešť
Bosna
Hercegovina
poslanecký sněmovna
37
article
Aliance mezi Tureckem a Srbskem, předvidan
v první části tohoto článku,*) stala se již skulkem
Jaká jest nyní chance války za trvajících podmínek
Bylo již řečeno, že Turecko může disponovat
ve válce evropské asi 600.000 puškami, k tomuto
počtu mohlo by, käyby je Rusko a Anglie povzbuzo-
valy, připojiti ještě část vojska z hranic rusko- per-
ských a 5. sbor ze Syrie, celkem ssi 200.000 pušek
Dude-li zbrojení pokračovati, bude míti Turocko vět-
šinu tohoto vojska již shiromážděnou v Evropě.z
těchto 800.000 bojovníků jest ovšem asi třetina ne-
vycvičených, kteří snad právě jsou podrobeni vý-
cviku. K télo síle připojilo by se 200.000, nebo s mi-
licí 250.000 Srbů a Černchorců. Kdyby se připojilo
i vojsko bulharské v síle 400.000 po případě 500.000
pušek, činilo by to celkem 1,100.000 až 1,300.000 pu-
šek, bez Bulharů pak 800.000 až 1,150.000 pušek.
Armáda rakousko-uherská ohsahuje 17 armád-
ních sborů, z nichž po mobilisaci každý čítá 55.000
nebo 45.000 pušek (3 divise, z nichž 1 zeměbranecká
nebo honvédská). Nad to budou zároveň utvořeny
druhé sbory, neboť každý pluk utvoří ještě druhý
zvaný záložní a třelí, zvaný doplňovací. To činí cel-
kem 3 milicny mužů, z čchož 2 miliony určeny pre
polní službu a 1 milion pro dépůly
Ve válce na Balkáně mohlo by mocnářství dis
ponovati 2 sbory z Bosny a Ilercegoviny, 4 sbory
uherskými (4. pešťským, 7. temešvárským, 12. sedmi-
hradským a 13. záhřebským). Kdyby chování Ru
munska bylo nejisté, bylo by nutno ponechati sedmí
hradský sbor na místě a proto se agitaci, způsoben
*) Viz „Národní Listy“ z 10. listopadu 1908.
Srba
Bulhar
Turecko
Srbsko
Rusko
Anglie
Sýrie
Evropa
Balkán
Bosna
pšek
38
article
z Vídně, 11. listopadu.
(Zvl. telef. zpr. »Nár. Listů«.)
Parlamentní palác byl dnes osvětlen ve
všech prostorách. Zasedala tam parla
mentní komise Národního klubu.
němečtí lidovci a Polácí; byli tam však shro
mážděni také poslanci jiných stran. Byl tam
hluk a ruch, jaký bývá jenom v nejprud
ších krisích. Z jednání, které měl bar
Bienerth od rána do nynějška se zá
stupci jednotlivých stran, dostaly se do sně-
movny zprávy velice skeptické, věštící.
že zejtra nastane zhoršení ještě větší, nežli
jaké se ukázalo dnes a že v pátek třeba se
připraviti na úplný zmar jednání bar. Bie
nertha na prospěch koaličního kabinetu par
lamentního a na důsledek toho: nastolen
kabinetu úřadnického.
Bar. Bienerthem vyslechnuti byli dnes
tito poslanci: dr. Kramař, prine Alois
Liechtenstein, dr. Sylvester a dr.
Gross (tito dva pohromadě), dr. Adler,
14 členů parlamentní komise Ná
rodního klubu, celé předsednictvo klubu
polského a posl. Wolf.
Nechávajíce stranou všechny zprávy a
pověsti o složení kabinetu koaličního, zprávy
a pověsti dílem neúplné, dílem zcela bez-
podstatné, konstatujeme, že snaha bar
Bienertha se nese nyní k tomu, by
zjednal pro koaliční kabine
parlamentní věcný podklada
zaručil mu trvanlivost, zároven
pak nerušenou součinnost koaličních stran
poslanecké sněmovny, vedle toho pak i děl
nostsněmu království českého
Bienerth
Liechtenstein
doktor
Sylvester
Gross
Adler
Wolf
Vídeň
Ná
poslanecký sněmovna
39
article
Sbližení jihoslovanských klubů.
Z Vídně, 11. listopadu. Z Lublaně sděluje
se: V poslední době nastalo velmi podstatné
sblížení mezi oběma jihoslovanskými kluby v po-
slanecké sněmovně. Překážky, které dříve byly
následkem strannických protiv lublaňských,
úplně jsou překonány. Možno čekati určitě, že obn
jihoslovanské kluby postupovati budou nyná ve
Vídni jednomyslně a že dají sobě organisaci po-
dobnou, jakou mají české strany v Národním
klubu.
Bar. Gautsch opět v kombinacích.
Z Vídně, 11. listopadu. Z křestansko- soci-
ální strany dostala se večer do parlamentu zprá-
va, že nepochodí-li bar. Bienerth s kabine-
tem parlamentním, nebude postaven v čelo kabi-
netu úřadnického, nýbrž ministerským předse-
dou byrokratického kabinetu stane se svob. pán
Gautsch. Zatím však bude působiti baron
Bienerth jako „homo imperialis“ pro novou ko-
alici. — Zpráva tato narazila leckdes na vážné
pochyby, protože se myslí, že by bar. Gautsch
neuvázal se v roli chefa kabinetu přechodního
a vedle sebe měl člověka, který by hrál roli
daufin
Gautsch
Bienerth
Vídeň
Lublaň
národní klub
40
article
Vaše dýcháni
Vaše dýcháni
jest mnohem snaduější po užití prvé dávky
SCOTTOVY EMULSE a toto ulehčení budo
se denně stupňovati.
Scottův
42
article
Pravé jen
s touto snám-
kou — s rybá-
řem —jako ga-
rančni znacka
SCOTTOVA
léčeni.
Scottův