3
masthead
9. ríjna 1907. Císlo 279.
4
article
Posl. Kratochvíl: Co Glöckner chce, to se mus
státi
Posl. dr. Stránecký: Kdo pak jest zde pánem?
Konečně vracejí se předsedové klubů z konfe
ronce a ohlnáují, že posl. Glöckner svůj návrh
na jmenovité hlasování odvolává.
Posl. Krojčí: Co poroučí pan Glöckner, musí s
sláti. (Různě hlasy na českých lavicích.j
O 4. hod. 20 min. po přeslávce skoro hodinné
zahajuje nejvyšší marřálek zemský zase sezenía
ohlašuje, že posl. Glöckner vzal zpět svůj návrh, aby
se hlasovalo dle jmen,
Příkročuje se ke hlasování o § 1. Paragra
tento se přijímá ve znění v tištěném
návrhu obsaženém bez debaty. Rovněž
tak § 2.
O 4. hod. 27 min. byla schůze znovu přerušena.
Nová schůze ohlášena na 7. hod.
Posl
Kratochvíl
Glöckner
doktor
Stránecký
O 4
5
article
Schůze večerní.
Sklamal se, kdo odcházeje z rozvášněné
schůze denní, očekával večer pokračování ve vádě
a v nesnázích.
Poněvadž v podvečer se sjednal kompromis,
byl večer klid. Celá osnova zákona o právních
poměrech obecního úřadnictva byla přijata témět
bez debaty za necelou hodinu, ovšem pod kon-
trolou čilé pozornosti poslanců všech stran. Po-
slanec Wolí obmezil se na výtku, že v něme
ckém znění osnovy je špatně skloňováno slovo
»der Beamte« — to bylo vše.
Hlučným potleskem uvílána byla páně mar-
šálkova vyhláška, že osnova je sněmem vyřízena.
Sněm král. českého vykonal tím dnes práci zna-
menitou, důležitou a dalekosáhlou. Její oceněn
zůstaveno je teprve budouenosti.
S největším urychlením byly pak vyřízeny
tři další částky programu. Nevyřízenu zůstalo
jich zejtřejší schůzi 15.
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 7. hod.
15 min. večer.
Na pořadu bylo podrobné jednání o osno vě
zákona o úpravě poměrů úřadníků
obecních.
Zpravodaj posl. Maštálka přednesl osnovu, jež
po opravách sněmem provedených má toto defini-
tivní znění:
§ 1. Ustanovení § 32. zákona zemského ze dne
16. dubna 1864, zák. a nař. pro královslví české č. 7..
jímžlo se vydává zřízení obecní a řád volení v obcích ,
doplňují se a částečně mění se ustanoveními tohoto
zákona.
Náložitosti všeobecné.
§ 2. Úřadnikem dle § 32. zákona zemského ze
dne 16. dubna 1864, zák. a nař. č. 7., může býti
platně ustanoven toliko: 1. kdo jest rakouským stát-
ním občanem, 2. kdo jest svéprávný, pokud zákon
tento výslovně nepřipouští výjimky, a 3. kdo pro-
kázal způsobilost dle § 3. přípalně § 42. tohoto zá-
kona.
Maštálek
6
article
Náležitosti zvláštní.
§ 3. I. V obcích, které mají nejméně 5000 ob.
může býti úřadníkem pro obor koncepbní služby
pouze ustanoven, kdo podal průkaz, že vykonal stu-
dia právnická a státovědecká a ze podrobil se s pro-
spěchem všem theoretickým stálním zkouškám práv-
nickým, aneb že dosáhl hodnosti doktora práv n
někleré universitě tuzemské. Při obcích s počtem
obyvatelstva mezi 5000—7000 může zem. výbor na
základě odůvodněného podání obce upustiti od práv-
nické kvalifikace úřadníka konceptního, jenž má býti
ustanoven. II. Úřadníkem pro obor služby účetní nebo
pokludniční může býti uslanoven, kdo prokázal, že
s prospěchem absolvoval některé veřejné vyšší ob-
chodní učiliště, vyšší reálku a neb vyšší gymnasium,
průkaz o složených zkouškách maturilních se nežádá.
7
article
III. Úřadlníkem pro obor služby manipulační může
býti uslanoven, kdo podnl průkaz, že jesst způsobuy
úkony služby této úspěšně vykonávati; pro úřad
tento stačí věk dokonaných 20 let, byť i úřadnik
nebyl svéprávným. IV. Pokud pro jiné odborné
úřadníky (jako úřadníky lesní, stavební, hospodářské.
archivální a j.) předepsána jest zvláštní způsobilost.
budiž, uslanovují-li se úřadníci takoví, šelřeno
těchlo předpisů.
§ 4. Úřadníkem dle tohoto zákona nemůže však
býli uslenoven: 1. kdo není dle § 6. zákona ze dne
15. listopolu 1867, č. 131. ř. z., dále dle § 6. zakon
ze dne 28. května 1881, čís. 47. říš. zák. a dle § 2.
zákona ze dne 25. května 1883, čís. 78. ř. z. způso-
bilým k nabytí úřadu stálního neb jiného veřejného
úřadu zemského neb obecního, zvláště však i ten, kdo
pro přesvupky označené v 8§ 460., 461., 463. a 464.
ob. trest. zák. byl odsouzen, a to po dobu 3 let o
dokonuného trestu; 2. kdo byl pro disciplinární pře-
čin, spáchaný ze zištnosti, propuštěn z úřadu veřej-
ného neb ze služby veřejné; tato nezpůsobilost po-
mine však uplynutím tří let ode dne propuštění.
8
article
§ 5. Jakmile zákon tento nabude moci, buďlež
uslanovovány za úřadníky jenom takové osoby, které
dle ustanovení §§ 2, až 4., případně § 42, tohoto za-
kona jsou k tomu způsobilé. Ustanovení osoby, jeh
nemá způsobilosti ve smyslu tohoto zákona, jest ne-
platno.
§ 6. Při každém obecním výboru v obcích ozna-
čených § 3./I. tohoto zákona budliž ustanoven úřad-
ník pro obor služby konceptní. Úřadník, který dosud
při této obci službu konceptní vykonával, může služ-
bu tuto při této obcí opatřovati, byť neprokázal nále-
žitosti, ustanovených v § 3. t. zák. Úřadník konceplní
může vykonávali také práce služby účetní a po-
kladniční, jakož i práce manipulační. Úřadník, usla-
novený dle toholo zákona pro obor služby koncepiní
pokládá se za úřadníka konceplního, byť i kromě
prací služby konceptní opatřoval také jiné úkony
Mčetní.
Jak se úřadníci uslaffovují.
§ 7. Obecnímu výboru přísluší usnášeli se o tom
kolik míst úřadnických a pro který obor služby má
se zříditi, a vydati bližší předpisy o jejich ustanovení
(§ 32. zákona ze dne 16. dubna 1864, zákonů a naří-
zení č. 7.) Úřadníky ustanovuje kromě případů pový-
šení po provedení veřejného konkursu obecní výbor
velbou, a to nadpoloviční většinou hlasů, Hlasování
o ustanovení úřadníka nesmí zúčaslniti se ten čle
obecního výboru, kturý jest s tím, o jehož ustanovení
se hlasuje, příbuzen nebo sešvakřen do druhého stup-
ně, tento počílajíe.
§ 8. Prozatinní uslanovení úřadníka nesmí trvati
díle jodnoho roku. Pokud ustanovení úřadníka není
skulečným, může býti usnesením obecního výbor
propušíěn, a to, nebylo- l při přijelí úřadníka smlu-
veno jinak, po čtvrilelní výpovědi. Z usnesení obee-
ního výboru může býti podáno odvolání k okresnímu
výboru, pokud se týče, z rozhodnutí výboru ckresníhe
oúvolání k výboru zemském.
obecní výbor
9
article
§ 9. Ustanovení úřadníka děje se doručením li-
stiny o ustanovení (§ 55. zákona ze dne 16. dubna
1864, zák. a naříz. č. 7), obsnhující ustano. cí o tom.
pro který obor služby byl úřadník ustanoven, dále
zdali jest ustanoven prozatím či skutečně, jaký jesl
jeho úřadní titul, jaké mu náleží služební příjmy
a jaký má nárok na jich zvýšení, jaký má nárok n
výslužně a jaké požilky zaopatřovací jsou zabezpe-
čeny pro připad jeho smrti jeho manželce a dítkám.
Zároveň budiž mu vydán služební řád. kterým vy-
tčeny jsou všcobecné povinnosti, vyplývající z poměru
služebního, jakož i práce úřadní, jež náleží úřadniku
vykonávati Služební instrukce budiž vydána výboren
obecním. Nebyl-li úředníku s listinou o ustanoveni
vydán řád služební, platí pro něj řád, který vydá
zem. výbor de předpisu § 43. bohoto zákona. Není-l
v listině o uslanovení jinak vysloveno, pokládá s
uslanovení úřadnika za skutečné. Každé ustanoven
úřadníka budiž oznámeno okresnímu výboru.
§ 10. Pokuš listinou o ustanovení § 9.) nebe
později nebylo o příjmech služebních, o nárcku n
jich zvýšení, o výslužném a zaopatřovacích požitcícl
vdov a siročků ustanoveno přínivěji, platí v těchlo
sěrech předpisy, obsažené v §§ 19.—39. tohoto zá-
§ 11. Dříve než úfadník náležitě ustanovený
(§ 9.) nasloupí úřud, budiž vzat do služební přísahy
klerou vykoná do rukou obecního starosty a v případ
nepřtomnosti starosty do rukou náměstka obecního
kone
starosty ve schůzi přodstavenstva obecního a kteroo
slíbí, že bude přesně plnili povinnosti úřadní listinou
o ustanovení a služebním řádem jemu uložené.
10
article
Disciplinární přestupky a tresly.
§ 12. Porušiliti úřadhík své povinnosti, jež jsou
mu uleženy listiou o ustanovení nebo služebním
řádem, budiž disciplinárně potrestán. Tresty discipli-
nární jsou: 1. domiuva: 2. písemná důtka, 3. pokuta
na penězích, která může se vyměřiti až do 200 korun.
při čemž sjuší určiti lhůty, ve kterých má pokuta
tato úřadníku ze služného býti srážena; 4. odejmutí
nároku ra jedno nebo několik příštích zvýšení příjnů
služebních: 5. nucené dání do výslužby, po připa
se snížením výslužného, na něž by úřadník měl ná-
rok, a to nejvýše o 30%: 6. propuštění ze služby
bez nároku na služné, výslužné neb odbytné. Propu-
štění ze služby nastane, kdyě úřadník se stnt dle
§ 4. č. 1. tohoto zákona nezpůsobilým k nabytí, úřadu.
Kromě tohoto případu může tresl nuceného dání- do
výslužby (č. 5.) a propuštění ze služby (č. 6.) býti
uložen jen tebdy: a) odepřel-li úřadník výslovně i p
písemném vyzvání konati povinnosti svého úřadu.
aneb, vzdálil-li se o svě újmě a bez důvodné omluvy
ze svého úřadu na dobu delší csmi dnů; b) porušil-
zůmyslně hrubým způsobem své povinnosti úředn
ke značné škodě obce: c) choval-li se přes to, že
z toho důvodu byl již disciplinárně potrestán způso-
bem takovým, že ztrácí veřejnou vážnost.
11
article
Řízení discipliněrnl.
§ 13. Domluvu a písemnou důtku udělí obecn
starosla v přípolech lchkého porušení povinnost
služebních. Oslatní disciplinární tresty mohou bot
úřadníku uloženy jen po provedeném disciplinárnín
řízení dle §§ 14.—16. tohoto zákona. Pozbyl-li všek
úřadník způsobilosti k úřadu dle § 4. č. 1. tohoto zá
kona, vydá nález o propuštění (§ 12.) obecní výbor
aniž předcházelo řízení, předepsané v §§ 14.—16
tohoto zákona.
§ 14. Byl-li úřadník obviněn, že porušil svo
úřodní povinnosti, a nebyl-li potrestán dle § 13., ná-
leží obecnímu výboru, neshledádi obyinění zjevně
nepravdivým, svolati disciplinární komisi a o ton
úřadníka zpraviti. Disciplinární komise vyšetři, zdal
obvinění úřadníka jest odůvodněno čili nic; k tomu
konci vyslechne obviněného a, pokud toho petřebi
i svědky a znalce, a prozkoumá iistiny věci se tý-
kající. Obeoní starosta jest povinen předložiti komis
k její žádosti své listiny úřadní. Členové obecníhe
výboru a úřadníci obce jsou povinni před discipli-
nární komisí vypovělati jako svědci. Po skončenée
vyšetřování předloží disciplinární komise výsledky
vyšetřování obecnínu výboru a podá mu zároven
odůvodněný písemný návrh, má-li obviněný úřadník
býti uznán vinným, čili nic, a jaký má vinníkovi být
uložen trest. Komise může též učiniti návrh, aby
řízení bylo zaslaveno, aneb aby proti obviněnému
bylo postupováno dle § 13. odslavce 1. toboto zákona.
12
article
Návrh komisí učiněný budiž v opisu sdělen s obvi
něným úřadníkem. Shledá-li obecní výbor, že vyšetře-
vání, komisí provedené, jest neúplně, vrátí návr
a vyšelřovací syisy komisi k doplnění. K okolnostem
jiným, než které vyšetřeny byly disciplinární komisí
nebudiž v řízení před obecním výborem (§ 16.) při-
hlíženo. Obviněný úřudník má právo žádati, aby
mu .bylo dovoleno nahlědnouti do pretokolu, sepsa-
ného o řízení vyšetřovacím a do spisů vyšetřovacích.
obecní výbor
13
article
§ 15. Disciplinární komisi zvoli na dobu rvé
působnosti obecní výbor, když se byl ustavil, a dopln
ji, kdykoli počet členů jest menší, než šest. Obvi-
něný úřadník má právo dva členy komise bez uvedení
důvodů odmítnouti. Ku provedení fízení vyšetřovacího
dle § 14. jest potřebí součinnosti nejměně 3 členů
komise, Dližší předpisy o složení a jednání komise
vydá zemský výbor dle § 43. toholo zákona
§ 16 K návrhu, jejž podá disciplinární komise
dle § 14. tohoto zákona, vydá obecní výbor nález dis-
ciplinární, vyslechnuv dle potřeby referenta, discipli-
nární komisi vyslaného, a poskylnuv prve obvině-
nému úřadníku příležitost, aby před obecním výborem
osobně neb svým zástupcem se hájil. — Náloz disci-
plinární, jímž vyslovuje se nucené dání do výslužby
neb propuštění ze služby, jest předložiti okresnímu
výboru ke schválení,
Z disciplinárního nálezu, vyneseného dle §§ 13
neb 16. tohoto zákona, lse se odvelali dle ustanoven
§ 99. zákona ze dne 16. dubna 1864, zák. a pař. č.
— Shledá-li okresní, pokud se týče zemský výbon
toho potřebu, může dáli znovu provésti neb doplnit
vyšetřování disciplinární. Peněžní pokuty, discipli
nárním nálezem úředníku uložené, plynou do pensij-
ního fondu obecních úředníků, a kde fondu takového
není, do fondu obecního.
14
article
§ 17. Úřadnik budiž dočasně zbaven Hiadován
(suspendován): 1. uvalí-li se na jeho jmění konkurs
2. zahájí-li se proti němu řízení trestní pro takový
skutek trestný, pro který nemohl by se dle § 4. čl. 1
tohoto zákona státi úřadníkem, aneb 3. zahájí-li se
proti němu svoláním disciplinární komise (§ 14.
řízení disciplinární pro disciplinární přestupek, jenž
by mohi míti za následek jeho propuštění.
S dočasným zbavením úřadování může býti ú-
řadníku zastavena výplata příjmů služebních, jest mu
však v tomto případě, nemá-li jiné výživy, poskyt-
nouti přiměřenou alimentaci, kterou stanoví obecní
výbor
Nebyl-li úřadník v řízení trestním (č. 2.) nel
právoplatným nálezem disciplinárním (č. 3.) uznán
vinným, budiž mu zadržené služné vyplaceno.
Zbaviti úřadníka dočasně úřadování náleží obec-
nímu starostovi proti dodatečnému schválení výboru
obecního.
Byl-li úřadník dočasně zbaven úřadováni vzhle-
dem k zahájení řízení disciplinárního (č. 3.), budiž
Hzení toto provodeno nejdéle v osmi týdnech odte
doby, kdy úřadník byl úřadování dočasně zbaven.
§ 18. Přestupky disciplinární nebuďlež stíhány
po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy vešly úředně
ve známost obecního starosty neb obecního výboru.
Hzení
obecní výbor
15
article
Příjmy služební, výslužné a jiné platy
zaopatřovaci.
§ 19. I. Výboru obecnímu přísluší ustanoviti,
jaké příjmy služební mají míti úřadníci jím usta-
noveni. II. Neustanovil-li obecní výbor služné vyšší
čini služné skutečně ustanoveného úřadníka kon-
ceptního, a kde ustanoveno jest více úřadníků kon-
ceptních, služné prvého úřadníka konceptního ročně
2400 K. Ustanovení o úřadnících koncepiních platí
též o úřadnících technických a jiných, kteří dle pod-
mínek konkursních při ustanovení svém proká zali,
že vykonali studia na vysoké škole a podrobili se
s prospěchem předepsaným zkouškám státním. Ne-
ustanovil-li obecní výbor služné vyšší, činí služné
skutečně ustanoveného úřadníka účetního neb po-
kladničního ročně 1800 K a služné sk ntečně ustano-
veného úřadníka pro obor služby manipulační ročně
1440 K. Jsou-li u obce ustanovení jini úřadníci odbor-
ní, platí o jejich příjmech ustanovení, platná o slu-
žebnéch přijmech úradníků manipulačních. III. Úřad-
níci, ktefi službu úřadní nepřetržitě konali, mají ná-
rok, aby po prvém pětiletí služby služné jejich či-
nilo o 10%, po druhém pětilelí služby o 25 7%, po
třetím pětiletí služby o 45%, po čtvrtém pětiletí služ-
by o 60% a po pátém pětiletí služby o 70 %% více.
než činilo služné, se kterým byli skutečně usta-
noveni.
16
article
§ 20. Výboru obecnímu přisluší uslanoviti, jak
výslužně náleží úřadníkům skutečně ustanoveným
a jaké požitky zaopatřovací naležejí jejich vdovám
sirolkům. Nárok úřadníka na výslužné, jakož i ná-
roky vdov a sirotků na požitky zaopatiovací nebuďtež
však vyměřeny méně příznivě, než jak stanoví §§ 21
až 39. tohoto zákona.
§ 21. Nárok na výslužné má skufečně ustano
vený úladník po desítileté nepřetržité službě, když
stal se bez vlastního provinění k službě neschopným.
bez průkazu neschopnosti k službě mají nárok na vý-
služné úřadníci, při nichž žádáno bylo vzdělání na
vysokých školách, po nepřetržité službě trvající tři-
cet pět let, úřadníci ostatní po nepřetržitě službě
trvající čtyřicet let. Stane-li se úřadník, který aspo
pět let službu vykonával, bez vlastního zavinění pro
nemoc. poranění neb jinou pohromu, kterou utrpěl
při zastávání své služby, neschopným k dalšímu v-
konávání služby, budiž s ním naloženo tak, jakoby již
plných deset let byl sloužil. Provisorní léta služební
započítají se do pense,
§ 22. Nároku na výslažné pozbude: 1. Úřadník
klerý vzdá se služby dobrovolně, aneb vystoupí z n
o své vůli, neprokázav neschopnosti ke službě dle
§ 21. tohoto zákona. Pokud není jiného ustanovení.
může se úřadník vzdáti své služby toprve po čivrt-
letní výpovědi. 2. Úřadník, který disciplinárním ná
lezem byl ze služby propuštěn. Nároku na výslužne
nenabude úřadník, jenž ustanoven byl jen na čas
pokud nebylo smluveno jinak.
§ 23. Stane-li se úřadník neschopným ke službě
Bez vlastního zavinění, a trvá-li jeho neschopnost ke
službě déle než rok, není-li však vyloučeno, že ne
schopnost tato pomine, může býti úřadník, jenž má
již nárok na výslužné (§ 21.), dán jen na dočasný od-
počinek.
17
article
§ 24. Trvalé i dočasné výslužné vyměřuje se
úřadníkům tím způsobem, že za prvních 10 let ve
službě ztrávených připada jim kvola 40 procent platu
ročního, která ve službě činné posléze na penězích
brali, nepočílajíc do toho jakékoli příjmy vedlejší.
Kvota tato rovnejž se však, má-li úřadník nezaopa
třené dítky, nejméně platu vdovskému, který by vdo
vě úřadníkově v té době přislušel, počítajíc v to pří-
spěvky na vychování děl!. Každým dalším rokem slu-
žebním pak kvola tato vzrůstá, a to při těch úřadní-
cích, klerým jest dle § 21. dosloužiti 35 let. o 2.4
procenta, při ostatních pak o 2 procenta jejich služ-
ného za každý rok.
Byl-li úfadník dočasně dán na odpočinek
vstoupí pak opět do služby a příjde později na trvalý
odpočinek, počítají se pti vyměření definitivního vý-
služného toliko léta, která v činné službě ztrávil,
nikoli doba, po kterou byl na dočasném odpočinku.
§ 25. Úřadníku skutečně ustanovenémua, který
byl propuštěn pro nezaviněnou neschopnost ke služ-
bě, aniž má nárok na výslužné (§ 21.), přisluší od-
bytné, jež se rovná plalu jednoho roku, který v akůiv
ní službě posléze bral.
§ 26. Mimo případ propuštění nálezem discipli-
nárním může býti skulečně ustanovený úřadník, po-
kud nebyl ustanoven jen na určitý čas, propuštěn jen
tehdy, prokáže-li se jeho neschopnost ke službě.
§ 27. Vdově po úřadníku přísluší plat vdovský,
když: a) zemřelý již v době smrti měl nárok na vý-
služné, aneb sám již výslužného požíval (§ 21.)
b) sňatek uzavřen byl před vstoupením do služby.
anebo po čas služby, a zemřelý tenkráte nepřekročil
55, rok svého věku; c) vdova v čase, kdy úřadník ze-
mřel, nebyla z vlastního provinění soudně roz-
vedena.
18
article
8 28. Vdova má podati žádost za plat vdovský
k obecnímu výboru a opatřiti ji svým listem oddáva-
cím a listém úmrtním manžela, pak vysvědčením
správce duchovního o tom, že manželé spolu žili, p
případě, bylo-li manželství rozvedeno, soudním roz-
sudkem neb usnesením o rozvod.
§ 29. Vdovský plat vyměřuje se dle plalu, který
zemtelý manžel v činné službě posléze bral, nepo-
čitajíc v to jakékoliv platy vedlejší, a který by pro
vyměření jeho vlastního výslužného byl vpočítatelný
tím způsobem, že vdově náleží jako plat vdovský z
platu manželova včetně do 2400 K 40 procent, a z to
ho, co nad to bral, dalších 15 procent. Plat vdovský
vyplácí se měsíčně předem.
§ 30. Vdovské platy přestávají, jakmile se vdova
opět vdá. V případě provdání se náleží vdově odbytné
jednou pro vždy ve výši jednoročního pensijního
platu
§ 31. Každému manželskému dtěll úřadníka
který měl právo na výslužné neb již byl ve výslužbě
přísluší po smrti otcově příspěvek na vychování. Př-
spěvek tento přísluší dítěti, pokud nedovrší 20. roku
věku svého, pomine však, nastalo-li dříve zaopa-
tření. V případech zvláštních ohledů hodných může
obecní výbor povoliti příspěvky výchovné do 24
roku. Navštěvuje-li dítě školy vysoké, náleží mu pří-
spěvek výchovný do dokonaného 24. roku
§ 32. Příspěvek na vychování jednoho dítěte vy-
měřuje se sumou rovnající se jedné pětině vdovského
platu, který náleží jeho ovdovělé matce anebo který
by jí dle § 29. tohoto zákona náležel; nikdy všal
nemá přispěvek na vychování dohromady převyšovat
výměru vdovského platu, a to ani tehdy, když po-
zůstalé děti pocházejí z více manželstev
§ 33. Nenf-li matka na živu, nebo byl-li její plae
vdovský zastaven, buďtež příspěvky na vychován
zvýšeny, zvýšení však nemá přesáhovati 50 procent
příspěvku prvetního.
19
article
§ 34. Všecky platy zaopatřovací poukáží se ode
dne, kdy se zaslavil plat aneb výslužné, dle nichž
se vyměření dělo, a vyplácejí se ve lhůtách měsíě-
ních, napřed jdoucích.
§ 35. Jakýkoli zaopatřovací plat přestává, když
ten, komu náleží, uznán byl vinným buď zločinem
nějakým vůbec anebo přestupkem krádeže, podvolu.
zpronevěření neb podílnictvím v některém z těchto
přestupků (§§ 460, 461., 463., 464. trostního zák. ).
konečně piečinem § 1. zákona ze dne 28. května 1881
čís. 47 ř. z.. anebo přečinem nebo přestupkem zákon
ze dne 25. května 1883, čís. 78 ř. z. V případě tako-
vém budiž dotyčný plat zastaven koncem toho mě-
síce, kdy trestní rozsudek moci práva nabyl.
§ 36. Zůstalé vdově a ditkám po úřadníku, necht
zemřel v činné službě nebo ve výslužbě, přísluší na
zapravení útrat nemoci a pohřbu četvrilení úmrlné.
rovnající se 25 procentům ročního platu nebožtík ova.
do výslužného vpočílatelného, nebo výslužného, je-
hož požíval.
§ 37. Vdova po úřadníku, který ještě neměl práva
na výslužbu, má kromě čtvrtlelního úmrtného toliko
nárok na odbytné, rovnající se 25% ročního služeb-
ního platu zemřelého manžela Není-li manželka
úřadníka na živu, náleží nárok ten zůstalým noza-
opatřeným dítkám, které nedovršily ještě 24. r oku
svého věku
§ 38. Nároky vdov a sirolků po úřadnících nejsou
nikterak dotčeny lím, skončí-li úřadník sebevraždou.
§ 39. Všichni úřadníci, kteří mají nárok na vý-
služné, jsou povinni, dokud jsou v činné službě, pla-
titi do pensijního fondu obecního, po případě, doku
fond takový zřízen není, do fondu obecného roční
příspěvek 3 procent svého platu, který do výsluž-
ného se vpočitává. Příspěvek tento sráží se v měsíč-
ních lhůlách ze služného, počínajíc od měsíce násle-
dujícího po tom, kdy tento zákon nabude platnosti.
20
article
§ 40. Spory o příjmy služební a výslužné úřad-
níka, jakož i zaopatřovací požitky vdov a sirotků roz-
hodují řádné soudy. Ostatní spory, vzešlě ze služeb-
ních poměrů úřadníka, rozhodují se poladení úřadů
samosprávných (§ 99. zákona ze dne 16. dubna 1864.
zák., a nař. č. 7. pokud se týče § 77. zák. ze dne
25. července 1864 č. 27 z. z. resp. ze dne 25. října
1868 č. 36 z z. a nařízení. V žádném případě, a t
ani z moci úradní ani ke stížnosti není však zem-
ský výbor oprávněn úřadníka ve smyslu tohoto zá-
kona ustanoviti.
21
article
Předpivy o úřadnicíchi již uslanovených.
§ 41. Úřadníci, kteří byli ustanoveni dříve, než
zákon tento nabyl platnosti, zůstanou i nadále v úřa-
dě dle dosavadního služebního poměru, platí však
pro ně ustanovení §§ 2., 4., 8. až 40., 42. a 43. to-
hoto zákona, pokud jejich smlouva služební s obei
učiněná necbsahuje pro ně vělších výhod
§ 42. V obcích, které nemají 5000 obyvatel, při-
sluší cbecnímu výboru usnášeti se o tom. mají-li zři-
zena býti mísla úřadnická a jaká, vydati bližší před-
pisy o jich uslanovení (§ 32. zák ze dne 16. dubna
1861 č. 7 z. z), jakož i určovati pro ně náležitou kva-
lifikaci a základní služné. Jinak plati pro úřadníky
ustanovené již v těchto obcích, jakož i pro ty, kdož
v nich teprve za úřadníky budou ustanoveni, vše-
chna uslanovení tohoto zákona vyjma §§ 3., 6. a 41.
tohoto zákona.
Dozorčí práve okresního a zemskélio výboru.
§ 43. Okresní výbor vykonává z úřadní moci do-
hled nad tím, aby zákona tohoto bylo šetřeno. K tomu
konci jest oprávněn učiniti všeliká opatření, jež dle
zákona tohoto náleží učiniti obecnímu výboru, pokud
by úřady tyto opomenuly je učiniti. — Rovněž jest
okresní výbor oprávněn zrušiti z povinnosti úřadní
všeliká usnesení obecního výboru neb disciplinární
komise, jež příčí se předpisům tohoto zákona. Zem-
skému výboru náleží vydávati v mezích tohoto zá-
kona podrobné pro všechny obce závazné předpisy
k jeho provedení. Předpisy tyto nesmějí však vzta-
hovati se na jazykovou kvalifikaci žadatelů za mí-
sta úřadnická.
obecní výbor
22
article
§ 44. Předpisy tohoto zákona nevzlahují se ne
síly výpomocné a jiné zrízence, kteří ustanovují se
k vykonávání podřízenějších prací (písaře na denní
plat, cestáře, strážníky a pod.),
§ 45. Zákon tento nabude moci dnem vyhlášemi
§ 46. Mým ministrům vnitra a spravedinosti se
ukládá, aby zákon tento uvedli ve skutek
Posl. Posselt vyslovil přání, aby návrhy k to-
muto prováděcímu předpisu, než budou definitivné
vydány, odevzdány byly okresním výborům k vy-
jadření, po případě ku podání dobrozdání. Návrhu
však řečník neučinil.
Zpravodaj posl. Maštálka: Je na bíledni, že zem-
skému výboru bude záležeti na tom, aby všechna
přání jednotlivých obcí poznal a že tudiž příslušné
obce a okresy budou požádány o dobré zdání.
Potom navrhl, aby předloha projednána byla
také ve třetím čtení.
Návrh byl přijat.
Předloba byla pak i ve třetím člen
přijata. (Hlučný potlesk.)
Tím vyřízeny jsou též všecky příslušné petice.
Zpravodaj posl. Maštálka podékoval všem, kdni
o urychlení projednání zákona se přičinili; zákon
tenlo je druhým oddílem úpravy poměrů našeho
samosprávného úřadnictva; zbývá nyní pouze úkol
předložit osnovu zákona, kterýmž by se upravily po-
měry obecního služebnictva, a tím bude dovršena
celá budova našeho samosprávného zákonodárství
sociálního. (Výborně ! Potlesk.)
Posl. dr. Podlipný podal pak zprávu rozpočťove
komise
o úhradě nákladů na vořejné školy národní
a o návrhu posl. dra. Srba téhož obsahu.
Posl
Posselt
Maštálek
doktor
Podlipná
Srba
23
article
Řečník doporučil návrh a resoluci, jíž se zem
skému výboru ukládá, aby příštímu zasedání sněmu
předložil určité návrhy.
Posl. dr. Koldiuský promluvil o otázca velké
Prahy a připomenul, že obec smíchovská byla první
která se zasazovala o sloučení předměstí s Prahou.
Tehdy ne řečníkovi vytýkalo, že byl proti sloučení
ale ukázal se pravý opak; když byl zvolen staro-
stou, prohlásil, že považuje za svou nejpřednější
povinnost uskutečniti spojení Smíchova s Velkou
Prahou. Směry se však od té doby změnily. Starosta
pan dr. Groš sám je ovšem vřelým zastancem my-
šlenky splynutí předměstí s Prahou, ale na radnic
zasedají někteří páni, kteří prý z důvodů finančních
staví se proti tomu. Řečník apeloval na zásťupce
města Prahy, aby v zájmu příštího rozvoje našeho
veleměsta hleděli předměstím co nejvíce přimknutí
se ku Praze usnadnit.
Zpravodaj dr. Podlipný očekávaje, že návrh bude
přijat jednomyslně, vzdal jmenem král. hlav. města
Prahy, tak často odstrkované, upřímný dík za to.
čeho se jí má nyní dostati.
Návrhy komise byly pak přijaty.
Posl. Žďárský podal pak zprávu komise rozpo-
čtové o návrhu posl. Jana Dvořáka, Kotlanta a
soudr. na
zřízení bonifikačního fondu zemědělského
pro starobní pojištění malých zeměděleů a čelede
při Zemském pojišťovacím fondě cisaře Františka
Josefa I
Bez debaty schváleny byly návrhy
komise, jimiž se slanoví, že zemské podpory
které dostávají z každoroční dolace Raiffeisenky, ne
budou se zen skému fondu vraceti.
Posl
doktor
Koldiuský
Groš
Podlipná
Žďárský
Dvořák
Kotlant
František Josef
Praha
Smíchov
24
article
Všechny tyto podpory dohromady tvořiti mus
však jmenovaný fend. Každý spořilelní a záložní
spolek pojistiti musí tolik svých členě, na kolik ob-
držené subvence slačí, aby každý obdržel ze zem
ského pojišťovacího fondu cís. Frant. Jos. pojistku.
znějící na stejné částky buď po 10 K, nebo po 5 n
u každého spolku. Všechny tyto první vklady učiní
se s výhradou dle § 7. stanov Iondu pojišťovacího
pro bonifikační fond, výše jmenovaný
Všecky tylo základní vklady, tvoříci Bonifikační
fond zemědělský, zůstanou co do kapitálu neztenčené
a jich postupným uvolněním po smrti pojištěnců
utvoří se fond jistinný, z jehož úrokového výnosu
nadlepšovati se budou starobní důchody oněch ma-
lých zemědělců, kteří jsou nejméně 65 roků stařía
zabezpečili si svými vlastními vklady u Zemského
pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. aspoň
12 korun ročního důchodu, tak aby jim aspoň 24 n
vypláceno mohlo býti ročně a doživotně
Posl. inž. dr. Kaftan podal pak zprávu komise
rozpočtové, jíž se
Svazu sludentstva českoslovanského
povoluje podpora 2000 K i ukládá se zemskému vý
boru, abyy ji Svazu ještě v tomto roku vyplatil.
Návrh byl bez debaly příjat.
Nejvyšší maršálek zamský přerušil pak rokování
Návzhy a dotazy.
František
Josef
Posl
Ing
doktor
Kaftan
Jos
25
article
Posl. Kožmín podal návrh na pozemštění hospo-
dářských a hospodyňských skol, které mají vlastní
budovy.
Posl. Blahovec podal návrh na zřízení měšťanské
školy ve Zlonicích a posl. Kuhr na zamezení rayonu
cukrovarníků.
Posl. dr. Schreiner a soudr. podali návrh na za-
řadění položky 10.000 K do zemského rozpočtu n
r. 1908 na podporu povinného nemocenského poji-
šťování mistrů v kráfovství českém.
Posl. dr. Mašek podal k místodržiteli dotaz
ochraně českých železničních zřízenců a dotaz, jake
opatření hodlá učiniti vláda vzhledem k nebezpeč
nákazy neštovic, hrozící z Dol. Rakous jmenovitě,
je-li ochotna působiti, by obvodním lékařům v Dol.
Rakousích bylo vyhověno v jich spravedlivých po-
žadavcích.
Přiští schůze zítra dne 9. října o půl 11. bod
dopolední.
Na jednacím pořadu jsou: 1. nevyřízené před
měty dnešního pořadu
2. ústní zpráva komise rozpočtové o nákladech
na úpravu Botiče
3. druhé čtení zprávy komise rozpočtově o zprávě
zem. výboru s osnovou zákona o povolení suby. na
úpravu Klenice;
4. druhé člení zprávy komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru s osnovou zákona, týkající se po-
volení subvence na regulaci Fiössbachu
5. druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru, kterou se navrhuje spolku paní
pro zařízení německých dívčích škol v Budějovicíeh
dodalečně úvěr 1000 K na rok 1907
6. druhé čtení komise pro záležitosti zemědělstv
o zprávě zem. výboru s návrhem, aby rolnické školy
v král. českém byly přijaty do zemské správy.
Schůze skončena o 9. hod. 5 m. v noci.
Posl
Kožmín
Blahovec
doktor
Schreiner
Mašek
Zlonice
Dolo
Rakousy
Botič
Klenice
rolnický škola v král
26
article
Klub noslanců národní strany svopodo-
myslné na sněmu zemském konal včera před
plenárním zasedáním schůzi, jíž předsedal dílem
místopředseda posl. Nieklfeld, dílem před
seda dr. Škarda. Na počátku schůze vyžádal
si slovo posl. Laub, který promluvil o událo-
stech v poslední schůzi sněmovní a o projevech
žurnalistických, k těmto se pojících, a navrhl,
aby dru. Škardovi byla projevena plná důvěra
za jeho jednání, při němž se řídil usnesením
klubovním, a aby odsouzeny byly útoky dra.
Dvořáka proti němu učiněné. Po debatě, již
se zúčastnili poslanci Adámek, Kaftan
Špindler, byl návrh jednomyslně přijat.
Potom projednán byl jednací pořad a stanoveni
kandidáti do berních odvolacích komisí. Kromě
toho poukázána naléhavost návrhu poslance
Kaftana v příčině otázky zabránění stálého
zdražování uhlí, jakož i zprávy komise země-
dělské o pozemštění rolnických škol. Usneseno
obě věci urgovati. Na konec sehůze přijat jedno-
myslně návrh dra. Šubrta, aby byla požá-
dána Nár. rada o vydání tiskem a rozeslán
všem obecním a okresním úřadům řeči posl.
Adámka o sirotčích fondech.
Škarda
Laub
Dvořák
Adámek
Kaftan Špindler
Kaftan
Šubrt
27
article
Spory.
Spory.
Předsednictvo Jednoty samosprávných úřadníke
setrvalo po celou dobu dnešního jednání ve sněmovně
aby bylo svědkem projednání zákona o úpravě po-
měrů úřadníků obecních. Při povstalém nenadálem
odporu proti zákonu pro obecní úřadníky se strany
německé a při konaném potom vyjednávání o kom
promis učinilo předsednictvo Jednoty samosprávných
úřadníků na dotaz naň vznesený v klubu jedno-
hlasné prohlášení: »Jakkoli záleží nám velice na
uskutečnění zákona pro obecní úřadníky, nemůžeme
přece dáti svého souhlasu k tomu, aby nadutosti ně
mecké obětováno bylo naše české sebevědomí a ná-
rodní česť!« — Toto prohlášení bylo s povděkem
přijato poslanci českými všech stran. — Když před-
loha byla sněmem projednána, poděkovala deputace
srdečně poslancům dru. Heroldovi, dru. Skardovi
Maštálkovi a všem ostatním, kdož o vyřízení před-
lohy se zasloužili.
Poslanci kraje pardubického, dr. Vojt. Horák
prof. inž. Hráský, Komárek a Udržal vyhledali dnen
ve sněmovně místodržitele hr. Coudenhova a žádali
jej o součinnost pro zřízení státního gymnasia
v Pardubicích. Místodržitel jim ji připověděl. Dále
jednali s ním o regulačních pracích na Pardubicku.
Deputace živnostenského společenstva v Kosmo-
nosícb, vedená posl. C. Papouškem, intervenovala
dnes ve sněmovně k vůli dodávkám pro ústav pro
choromyslné v Kosmonosích. Jednali s posl. dre n.
Škardou, drem. Burianem, Žďárským, Chaloupkou atd.
doktor
Skard Maštálek
Horák
profesor
Ing
Hráská
Komárek
Udržal
Coudenhove
Papoušek
Burian
Chaloupka
Pardubice
Pardubicko
Kosma
Kosmonosy
28
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. října. (Koruna a vyr ov-
nání rakousko-uherské.) Jedna z videň-
ských korespondencí rozesílá v příčině náhlého
obratu v sobotních vyrovnacích poradách násle-
dující zprávu, za niž odpovědnost ponecháváme
ovšem prameni, z něhož čerpáme: Panovník,
když obdržel v sobotu zprávu o nepříznivém
stavu vyrovnacích porad, nařídíl ministru dvora
a vnějších věcí, bar. Aehrenthalovi, aby zakre-
čil telefonicky u obou ministerských předsedů,
aby vzájemnými ústupky dospěli k dorozumění,
poněvadž vyrovnání jest nezbytně třeba a ko-
nečné rozhodnutí nesmí se déle odkládati. Obě-
ma ministerským předsodům podána zpráva
o výslovném přání koruny, že zásadné doroz-
umění o vyrovnání musí se státi za všech pod-
mínek. Nelze pochybovati — dodává zmíněná
korespondence — že tato intervence přiměle oba
kabinetní chefy k ústupnosti a měla na náladu
takový vliv, že za málo hodin celé vyrovnání
bylo vabezpečeno. Jakmile docíleno dohody, no-
dána o tom neprodleně zpráva panovníku i mi-
nistru vnějších věcí.
Ze Záhřeba, 4. října. (Přípra vy
k uherskému sněmování.) Včere měl
poradu výkonný výbor chorvatsko-srbské koalice
za přítomnosti bývalých členů vlády dra. Badaje
a dra. Rojee. Vzhledem k blížícímu se zasedání
uherského sněmu učiněna potřebná usnesení,
jež budou předložena plenu koalice v Peští před
samým zahájením sněmu.
Badaj
Praha
Záhřeb
Pešť
Koruna
chorvatskýsrbský
29
article
Téhož dne zasedal také ústřední výbor
srbské samostatné strany v Záhřebě
za předsednictví dra. Medakoviče. Přijaty
na vědomí zprávy o činnosti strany na sněmích
pešťském i záhřebském, načež zahájena roz-
prava o situaci. Jednomyslně pak usneseno, že
strana zůstane i nadále ve svazku
chorvatsko-srbské koalice, jež stojí
na stanovisku rovnoprávnosti erbského i chor-
vatského národa a vytrvá s veškerou silou a roz-
hodností v boji za státní osobitost království
chorvatského, slavonského a dalmatského, ja-
kož i proti nynější uherské vládě a jí dosazené-
mu bánu, který precuje pro jednotu maďarského
státu. Touto resolucí srbská samostatná strana
pohřbila všechny v poslední době v maďarských
listech se vyskytující naděje uherské koalice,
že také samostatní Srbové vystoupí z chorvatské
koalice a tím ochromi její oposici.
Ze Záhřeba, 4. října. (Posl. Supilo
o sporu uhersko-chorvatském.) Ve
svém „Nov. Listě“ posl. Supilo píše o sporu
uhersko-chorvatském: Chorvatsko-srbská koalice
přála si dorozumění - Maďary za poctivých pod-
mínek pro národní individualitu Chorvatska.
Srba
Posl
Maďar
Záhřeb
Chorvatsko
30
article
Maďaři však zrušili své závazky. Nejen že ne-
měli v úctě vyrovnací zákon, nýbrž chtěli
křivdy, páchané proti zákonu, uzákoniti. Proto
musilo dojíti na boj. Potom ústy ministerského
předsedy prohlásili státní jednotu a bánem jme-
novali nenáviděnou osobu, která má onu státní
jednotu v Chorvatsku provésti. Státní základní
zákon z r. 1868 nezná však ani maďarského ja-
zyka v Chorvatsku, ani státní jednoty, nýprž
výhradně jen chorvatský jazyk a státní pospo-
litost. Jak může uherská vláda mluviti o úctě
k vyrovnacímu zákonu, když jej sama porušuje?
Proto nemůže býti řeči o dorozumění, dokad
Maďaři neupustí od zavádění maďarského jazyka
v Chorvatsku a od stanoviska státní jednoty
Chorvatska s Uhrami.
V Praze, 7. října. (Hr. Lev Tolstoj
proti Apponyovi.) Za Björnsonem ozval
se proti hr. Apponyovi také hr. Lev Tolstoj.
V moskevském „Rusk. Slově“ projevuje souhlas
s dopisem, jejž Björnson zaslal mnichovskému
sjezdu míru a praví tam mimo jiné: Sjezdy míru
nemají ceny. Deklamuje se na nich o míru, ale
doma apoštolové míru pod všemožnými zámin-
kami potlačují slabší. Nejsmutnější je, že hr.
Albert Apponyi jest v cizině znám jako hlasatel
všeobecného míru, doma však Nemaďary ne-
uznává ani za lidi. Co na to řekne svět?
Každý poctivý člověk je povinen
strhnouti masku takovému lháři.
Co Maďaři chtějí, jest v XX. století nemožno.
Svým ministrem osvěty Maďaři se octli v kon-
kursu. Jestliže se v čas nevzpamatují, budou
zahanbeni před celým vzdělaným světem. Uvidí
nyní, co učiní s všeobecným volebním právem.
Národové shledají, že Apponyi a jeho soudruzi
vždy jen využivali a vykořisťovali zemi i obyva-
telstvo ..
Maďar
Tolstoj
Björnson
Apponyi
Chorvatsko
Uhry
Praha
Hradec
Rusk
Appony
31
title
Politické zprávy zahraničné.
32
article
V Praze, 8. října.
Praha
33
article
Bitka policistů se židovskými anarchisty
v Odesse.
Policejní pristav Delfinský byl komandován
aby v občanském kroji šel do židovské čtvru
Moldavanky, tam aby vešel do jednoho domu
na Kartomyševské ulici a překvapil židovské
anarchisty na tajné schůzi. Delfinský jedva
vstoupil do dvora toho domu, byl uvítán revol-
verovou salvou a skolen. Bylo 9 hodin večer.
Za pristavem táhla četa policistů, jež zůstala
státi na ulici. Policisté byli překvapeni silou
střelby a neodvážili se vtrhnouti do domu bez
vojenské posily, pro niž hned poslali. Oddil
vojska přitrhl. Tu však se ozbrojená moc pře-
svědčila, že celý dům jest obsazen revolucio-
náři. Velitel je vyzval, aby se vzdali, ale nová palba
byla mu odpovědí. Vojsko postoupilo na dvůr.
revolucionáři se ztratili do bytů, odkudž na v-
jáky vržena puma. Puma však vybuchla nedo-
letěvši. Teprve nyní bylo vojsku a policii možno
vniknouti do domu. Byt, kde se konala tajná
schůze, byl vypátrán. V něm nalezena ubitá
dívka a dva těžce ranění. Třicet devět přítom-
ných bylo zatčeno.
Přičinou japonského vítězství — plyny.
V pařížském „Journalu“ prohlašuje velitel
středomořského loďstva, místoadmirál Germinet,
že nejnovější dokumenty dokazují, že Japonci
své vítězství na moři nad Rusy neděkují těž-
Delfinský
Japonec
Rus
Odessa
Moldavanka
Kartomyševský ulice