ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 03d0a560-767c-11dc-9bae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 64, work 1, org 8, place 26
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
9. ríjna 1907. Císlo 279.
4 article
Posl. Kratochvíl: Co Glöckner chce, to se mus státi Posl. dr. Stránecký: Kdo pak jest zde pánem? Konečně vracejí se předsedové klubů z konfe ronce a ohlnáují, že posl. Glöckner svůj návrh na jmenovité hlasování odvolává. Posl. Krojčí: Co poroučí pan Glöckner, musí s sláti. (Různě hlasy na českých lavicích.j O 4. hod. 20 min. po přeslávce skoro hodinné zahajuje nejvyšší marřálek zemský zase sezenía ohlašuje, že posl. Glöckner vzal zpět svůj návrh, aby se hlasovalo dle jmen, Příkročuje se ke hlasování o § 1. Paragra tento se přijímá ve znění v tištěném návrhu obsaženém bez debaty. Rovněž tak § 2. O 4. hod. 27 min. byla schůze znovu přerušena. Nová schůze ohlášena na 7. hod.
Posl Kratochvíl Glöckner doktor Stránecký O 4
5 article
Schůze večerní. Sklamal se, kdo odcházeje z rozvášněné schůze denní, očekával večer pokračování ve vádě a v nesnázích. Poněvadž v podvečer se sjednal kompromis, byl večer klid. Celá osnova zákona o právních poměrech obecního úřadnictva byla přijata témět bez debaty za necelou hodinu, ovšem pod kon- trolou čilé pozornosti poslanců všech stran. Po- slanec Wolí obmezil se na výtku, že v něme ckém znění osnovy je špatně skloňováno slovo »der Beamte« — to bylo vše. Hlučným potleskem uvílána byla páně mar- šálkova vyhláška, že osnova je sněmem vyřízena. Sněm král. českého vykonal tím dnes práci zna- menitou, důležitou a dalekosáhlou. Její oceněn zůstaveno je teprve budouenosti. S největším urychlením byly pak vyřízeny tři další částky programu. Nevyřízenu zůstalo jich zejtřejší schůzi 15. Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 7. hod. 15 min. večer. Na pořadu bylo podrobné jednání o osno vě zákona o úpravě poměrů úřadníků obecních. Zpravodaj posl. Maštálka přednesl osnovu, jež po opravách sněmem provedených má toto defini- tivní znění: § 1. Ustanovení § 32. zákona zemského ze dne 16. dubna 1864, zák. a nař. pro královslví české č. 7.. jímžlo se vydává zřízení obecní a řád volení v obcích , doplňují se a částečně mění se ustanoveními tohoto zákona. Náložitosti všeobecné. § 2. Úřadnikem dle § 32. zákona zemského ze dne 16. dubna 1864, zák. a nař. č. 7., může býti platně ustanoven toliko: 1. kdo jest rakouským stát- ním občanem, 2. kdo jest svéprávný, pokud zákon tento výslovně nepřipouští výjimky, a 3. kdo pro- kázal způsobilost dle § 3. přípalně § 42. tohoto zá- kona.
Maštálek
6 article
Náležitosti zvláštní. § 3. I. V obcích, které mají nejméně 5000 ob. může býti úřadníkem pro obor koncepbní služby pouze ustanoven, kdo podal průkaz, že vykonal stu- dia právnická a státovědecká a ze podrobil se s pro- spěchem všem theoretickým stálním zkouškám práv- nickým, aneb že dosáhl hodnosti doktora práv n někleré universitě tuzemské. Při obcích s počtem obyvatelstva mezi 5000—7000 může zem. výbor na základě odůvodněného podání obce upustiti od práv- nické kvalifikace úřadníka konceptního, jenž má býti ustanoven. II. Úřadníkem pro obor služby účetní nebo pokludniční může býti uslanoven, kdo prokázal, že s prospěchem absolvoval některé veřejné vyšší ob- chodní učiliště, vyšší reálku a neb vyšší gymnasium, průkaz o složených zkouškách maturilních se nežádá.
7 article
III. Úřadlníkem pro obor služby manipulační může býti uslanoven, kdo podnl průkaz, že jesst způsobuy úkony služby této úspěšně vykonávati; pro úřad tento stačí věk dokonaných 20 let, byť i úřadnik nebyl svéprávným. IV. Pokud pro jiné odborné úřadníky (jako úřadníky lesní, stavební, hospodářské. archivální a j.) předepsána jest zvláštní způsobilost. budiž, uslanovují-li se úřadníci takoví, šelřeno těchlo předpisů. § 4. Úřadníkem dle tohoto zákona nemůže však býli uslenoven: 1. kdo není dle § 6. zákona ze dne 15. listopolu 1867, č. 131. ř. z., dále dle § 6. zakon ze dne 28. května 1881, čís. 47. říš. zák. a dle § 2. zákona ze dne 25. května 1883, čís. 78. ř. z. způso- bilým k nabytí úřadu stálního neb jiného veřejného úřadu zemského neb obecního, zvláště však i ten, kdo pro přesvupky označené v 8§ 460., 461., 463. a 464. ob. trest. zák. byl odsouzen, a to po dobu 3 let o dokonuného trestu; 2. kdo byl pro disciplinární pře- čin, spáchaný ze zištnosti, propuštěn z úřadu veřej- ného neb ze služby veřejné; tato nezpůsobilost po- mine však uplynutím tří let ode dne propuštění.
8 article
§ 5. Jakmile zákon tento nabude moci, buďlež uslanovovány za úřadníky jenom takové osoby, které dle ustanovení §§ 2, až 4., případně § 42, tohoto za- kona jsou k tomu způsobilé. Ustanovení osoby, jeh nemá způsobilosti ve smyslu tohoto zákona, jest ne- platno. § 6. Při každém obecním výboru v obcích ozna- čených § 3./I. tohoto zákona budliž ustanoven úřad- ník pro obor služby konceptní. Úřadník, který dosud při této obci službu konceptní vykonával, může služ- bu tuto při této obcí opatřovati, byť neprokázal nále- žitosti, ustanovených v § 3. t. zák. Úřadník konceplní může vykonávali také práce služby účetní a po- kladniční, jakož i práce manipulační. Úřadník, usla- novený dle toholo zákona pro obor služby koncepiní pokládá se za úřadníka konceplního, byť i kromě prací služby konceptní opatřoval také jiné úkony Mčetní. Jak se úřadníci uslaffovují. § 7. Obecnímu výboru přísluší usnášeli se o tom kolik míst úřadnických a pro který obor služby má se zříditi, a vydati bližší předpisy o jejich ustanovení (§ 32. zákona ze dne 16. dubna 1864, zákonů a naří- zení č. 7.) Úřadníky ustanovuje kromě případů pový- šení po provedení veřejného konkursu obecní výbor velbou, a to nadpoloviční většinou hlasů, Hlasování o ustanovení úřadníka nesmí zúčaslniti se ten čle obecního výboru, kturý jest s tím, o jehož ustanovení se hlasuje, příbuzen nebo sešvakřen do druhého stup- ně, tento počílajíe. § 8. Prozatinní uslanovení úřadníka nesmí trvati díle jodnoho roku. Pokud ustanovení úřadníka není skulečným, může býti usnesením obecního výbor propušíěn, a to, nebylo- l při přijelí úřadníka smlu- veno jinak, po čtvrilelní výpovědi. Z usnesení obee- ního výboru může býti podáno odvolání k okresnímu výboru, pokud se týče, z rozhodnutí výboru ckresníhe oúvolání k výboru zemském.
obecní výbor
9 article
§ 9. Ustanovení úřadníka děje se doručením li- stiny o ustanovení (§ 55. zákona ze dne 16. dubna 1864, zák. a naříz. č. 7), obsnhující ustano. cí o tom. pro který obor služby byl úřadník ustanoven, dále zdali jest ustanoven prozatím či skutečně, jaký jesl jeho úřadní titul, jaké mu náleží služební příjmy a jaký má nárok na jich zvýšení, jaký má nárok n výslužně a jaké požilky zaopatřovací jsou zabezpe- čeny pro připad jeho smrti jeho manželce a dítkám. Zároveň budiž mu vydán služební řád. kterým vy- tčeny jsou všcobecné povinnosti, vyplývající z poměru služebního, jakož i práce úřadní, jež náleží úřadniku vykonávati Služební instrukce budiž vydána výboren obecním. Nebyl-li úředníku s listinou o ustanoveni vydán řád služební, platí pro něj řád, který vydá zem. výbor de předpisu § 43. bohoto zákona. Není-l v listině o uslanovení jinak vysloveno, pokládá s uslanovení úřadnika za skutečné. Každé ustanoven úřadníka budiž oznámeno okresnímu výboru. § 10. Pokuš listinou o ustanovení § 9.) nebe později nebylo o příjmech služebních, o nárcku n jich zvýšení, o výslužném a zaopatřovacích požitcícl vdov a siročků ustanoveno přínivěji, platí v těchlo sěrech předpisy, obsažené v §§ 19.—39. tohoto zá- § 11. Dříve než úfadník náležitě ustanovený (§ 9.) nasloupí úřud, budiž vzat do služební přísahy klerou vykoná do rukou obecního starosty a v případ nepřtomnosti starosty do rukou náměstka obecního kone starosty ve schůzi přodstavenstva obecního a kteroo slíbí, že bude přesně plnili povinnosti úřadní listinou o ustanovení a služebním řádem jemu uložené.
10 article
Disciplinární přestupky a tresly. § 12. Porušiliti úřadhík své povinnosti, jež jsou mu uleženy listiou o ustanovení nebo služebním řádem, budiž disciplinárně potrestán. Tresty discipli- nární jsou: 1. domiuva: 2. písemná důtka, 3. pokuta na penězích, která může se vyměřiti až do 200 korun. při čemž sjuší určiti lhůty, ve kterých má pokuta tato úřadníku ze služného býti srážena; 4. odejmutí nároku ra jedno nebo několik příštích zvýšení příjnů služebních: 5. nucené dání do výslužby, po připa se snížením výslužného, na něž by úřadník měl ná- rok, a to nejvýše o 30%: 6. propuštění ze služby bez nároku na služné, výslužné neb odbytné. Propu- štění ze služby nastane, kdyě úřadník se stnt dle § 4. č. 1. tohoto zákona nezpůsobilým k nabytí, úřadu. Kromě tohoto případu může tresl nuceného dání- do výslužby (č. 5.) a propuštění ze služby (č. 6.) býti uložen jen tebdy: a) odepřel-li úřadník výslovně i p písemném vyzvání konati povinnosti svého úřadu. aneb, vzdálil-li se o svě újmě a bez důvodné omluvy ze svého úřadu na dobu delší csmi dnů; b) porušil- zůmyslně hrubým způsobem své povinnosti úředn ke značné škodě obce: c) choval-li se přes to, že z toho důvodu byl již disciplinárně potrestán způso- bem takovým, že ztrácí veřejnou vážnost.
11 article
Řízení discipliněrnl. § 13. Domluvu a písemnou důtku udělí obecn starosla v přípolech lchkého porušení povinnost služebních. Oslatní disciplinární tresty mohou bot úřadníku uloženy jen po provedeném disciplinárnín řízení dle §§ 14.—16. tohoto zákona. Pozbyl-li všek úřadník způsobilosti k úřadu dle § 4. č. 1. tohoto zá kona, vydá nález o propuštění (§ 12.) obecní výbor aniž předcházelo řízení, předepsané v §§ 14.—16 tohoto zákona. § 14. Byl-li úřadník obviněn, že porušil svo úřodní povinnosti, a nebyl-li potrestán dle § 13., ná- leží obecnímu výboru, neshledádi obyinění zjevně nepravdivým, svolati disciplinární komisi a o ton úřadníka zpraviti. Disciplinární komise vyšetři, zdal obvinění úřadníka jest odůvodněno čili nic; k tomu konci vyslechne obviněného a, pokud toho petřebi i svědky a znalce, a prozkoumá iistiny věci se tý- kající. Obeoní starosta jest povinen předložiti komis k její žádosti své listiny úřadní. Členové obecníhe výboru a úřadníci obce jsou povinni před discipli- nární komisí vypovělati jako svědci. Po skončenée vyšetřování předloží disciplinární komise výsledky vyšetřování obecnínu výboru a podá mu zároven odůvodněný písemný návrh, má-li obviněný úřadník býti uznán vinným, čili nic, a jaký má vinníkovi být uložen trest. Komise může též učiniti návrh, aby řízení bylo zaslaveno, aneb aby proti obviněnému bylo postupováno dle § 13. odslavce 1. toboto zákona.
12 article
Návrh komisí učiněný budiž v opisu sdělen s obvi něným úřadníkem. Shledá-li obecní výbor, že vyšetře- vání, komisí provedené, jest neúplně, vrátí návr a vyšelřovací syisy komisi k doplnění. K okolnostem jiným, než které vyšetřeny byly disciplinární komisí nebudiž v řízení před obecním výborem (§ 16.) při- hlíženo. Obviněný úřudník má právo žádati, aby mu .bylo dovoleno nahlědnouti do pretokolu, sepsa- ného o řízení vyšetřovacím a do spisů vyšetřovacích.
obecní výbor
13 article
§ 15. Disciplinární komisi zvoli na dobu rvé působnosti obecní výbor, když se byl ustavil, a dopln ji, kdykoli počet členů jest menší, než šest. Obvi- něný úřadník má právo dva členy komise bez uvedení důvodů odmítnouti. Ku provedení fízení vyšetřovacího dle § 14. jest potřebí součinnosti nejměně 3 členů komise, Dližší předpisy o složení a jednání komise vydá zemský výbor dle § 43. toholo zákona § 16 K návrhu, jejž podá disciplinární komise dle § 14. tohoto zákona, vydá obecní výbor nález dis- ciplinární, vyslechnuv dle potřeby referenta, discipli- nární komisi vyslaného, a poskylnuv prve obvině- nému úřadníku příležitost, aby před obecním výborem osobně neb svým zástupcem se hájil. — Náloz disci- plinární, jímž vyslovuje se nucené dání do výslužby neb propuštění ze služby, jest předložiti okresnímu výboru ke schválení, Z disciplinárního nálezu, vyneseného dle §§ 13 neb 16. tohoto zákona, lse se odvelali dle ustanoven § 99. zákona ze dne 16. dubna 1864, zák. a pař. č. — Shledá-li okresní, pokud se týče zemský výbon toho potřebu, může dáli znovu provésti neb doplnit vyšetřování disciplinární. Peněžní pokuty, discipli nárním nálezem úředníku uložené, plynou do pensij- ního fondu obecních úředníků, a kde fondu takového není, do fondu obecního.
14 article
§ 17. Úřadnik budiž dočasně zbaven Hiadován (suspendován): 1. uvalí-li se na jeho jmění konkurs 2. zahájí-li se proti němu řízení trestní pro takový skutek trestný, pro který nemohl by se dle § 4. čl. 1 tohoto zákona státi úřadníkem, aneb 3. zahájí-li se proti němu svoláním disciplinární komise (§ 14. řízení disciplinární pro disciplinární přestupek, jenž by mohi míti za následek jeho propuštění. S dočasným zbavením úřadování může býti ú- řadníku zastavena výplata příjmů služebních, jest mu však v tomto případě, nemá-li jiné výživy, poskyt- nouti přiměřenou alimentaci, kterou stanoví obecní výbor Nebyl-li úřadník v řízení trestním (č. 2.) nel právoplatným nálezem disciplinárním (č. 3.) uznán vinným, budiž mu zadržené služné vyplaceno. Zbaviti úřadníka dočasně úřadování náleží obec- nímu starostovi proti dodatečnému schválení výboru obecního. Byl-li úřadník dočasně zbaven úřadováni vzhle- dem k zahájení řízení disciplinárního (č. 3.), budiž Hzení toto provodeno nejdéle v osmi týdnech odte doby, kdy úřadník byl úřadování dočasně zbaven. § 18. Přestupky disciplinární nebuďlež stíhány po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy vešly úředně ve známost obecního starosty neb obecního výboru.
Hzení obecní výbor
15 article
Příjmy služební, výslužné a jiné platy zaopatřovaci. § 19. I. Výboru obecnímu přísluší ustanoviti, jaké příjmy služební mají míti úřadníci jím usta- noveni. II. Neustanovil-li obecní výbor služné vyšší čini služné skutečně ustanoveného úřadníka kon- ceptního, a kde ustanoveno jest více úřadníků kon- ceptních, služné prvého úřadníka konceptního ročně 2400 K. Ustanovení o úřadnících koncepiních platí též o úřadnících technických a jiných, kteří dle pod- mínek konkursních při ustanovení svém proká zali, že vykonali studia na vysoké škole a podrobili se s prospěchem předepsaným zkouškám státním. Ne- ustanovil-li obecní výbor služné vyšší, činí služné skutečně ustanoveného úřadníka účetního neb po- kladničního ročně 1800 K a služné sk ntečně ustano- veného úřadníka pro obor služby manipulační ročně 1440 K. Jsou-li u obce ustanovení jini úřadníci odbor- ní, platí o jejich příjmech ustanovení, platná o slu- žebnéch přijmech úradníků manipulačních. III. Úřad- níci, ktefi službu úřadní nepřetržitě konali, mají ná- rok, aby po prvém pětiletí služby služné jejich či- nilo o 10%, po druhém pětilelí služby o 25 7%, po třetím pětiletí služby o 45%, po čtvrtém pětiletí služ- by o 60% a po pátém pětiletí služby o 70 %% více. než činilo služné, se kterým byli skutečně usta- noveni.
16 article
§ 20. Výboru obecnímu přisluší uslanoviti, jak výslužně náleží úřadníkům skutečně ustanoveným a jaké požitky zaopatřovací naležejí jejich vdovám sirolkům. Nárok úřadníka na výslužné, jakož i ná- roky vdov a sirotků na požitky zaopatiovací nebuďtež však vyměřeny méně příznivě, než jak stanoví §§ 21 až 39. tohoto zákona. § 21. Nárok na výslužné má skufečně ustano vený úladník po desítileté nepřetržité službě, když stal se bez vlastního provinění k službě neschopným. bez průkazu neschopnosti k službě mají nárok na vý- služné úřadníci, při nichž žádáno bylo vzdělání na vysokých školách, po nepřetržité službě trvající tři- cet pět let, úřadníci ostatní po nepřetržitě službě trvající čtyřicet let. Stane-li se úřadník, který aspo pět let službu vykonával, bez vlastního zavinění pro nemoc. poranění neb jinou pohromu, kterou utrpěl při zastávání své služby, neschopným k dalšímu v- konávání služby, budiž s ním naloženo tak, jakoby již plných deset let byl sloužil. Provisorní léta služební započítají se do pense, § 22. Nároku na výslažné pozbude: 1. Úřadník klerý vzdá se služby dobrovolně, aneb vystoupí z n o své vůli, neprokázav neschopnosti ke službě dle § 21. tohoto zákona. Pokud není jiného ustanovení. může se úřadník vzdáti své služby toprve po čivrt- letní výpovědi. 2. Úřadník, který disciplinárním ná lezem byl ze služby propuštěn. Nároku na výslužne nenabude úřadník, jenž ustanoven byl jen na čas pokud nebylo smluveno jinak. § 23. Stane-li se úřadník neschopným ke službě Bez vlastního zavinění, a trvá-li jeho neschopnost ke službě déle než rok, není-li však vyloučeno, že ne schopnost tato pomine, může býti úřadník, jenž má již nárok na výslužné (§ 21.), dán jen na dočasný od- počinek.
17 article
§ 24. Trvalé i dočasné výslužné vyměřuje se úřadníkům tím způsobem, že za prvních 10 let ve službě ztrávených připada jim kvola 40 procent platu ročního, která ve službě činné posléze na penězích brali, nepočílajíc do toho jakékoli příjmy vedlejší. Kvota tato rovnejž se však, má-li úřadník nezaopa třené dítky, nejméně platu vdovskému, který by vdo vě úřadníkově v té době přislušel, počítajíc v to pří- spěvky na vychování děl!. Každým dalším rokem slu- žebním pak kvola tato vzrůstá, a to při těch úřadní- cích, klerým jest dle § 21. dosloužiti 35 let. o 2.4 procenta, při ostatních pak o 2 procenta jejich služ- ného za každý rok. Byl-li úfadník dočasně dán na odpočinek vstoupí pak opět do služby a příjde později na trvalý odpočinek, počítají se pti vyměření definitivního vý- služného toliko léta, která v činné službě ztrávil, nikoli doba, po kterou byl na dočasném odpočinku. § 25. Úřadníku skutečně ustanovenémua, který byl propuštěn pro nezaviněnou neschopnost ke služ- bě, aniž má nárok na výslužné (§ 21.), přisluší od- bytné, jež se rovná plalu jednoho roku, který v akůiv ní službě posléze bral. § 26. Mimo případ propuštění nálezem discipli- nárním může býti skulečně ustanovený úřadník, po- kud nebyl ustanoven jen na určitý čas, propuštěn jen tehdy, prokáže-li se jeho neschopnost ke službě. § 27. Vdově po úřadníku přísluší plat vdovský, když: a) zemřelý již v době smrti měl nárok na vý- služné, aneb sám již výslužného požíval (§ 21.) b) sňatek uzavřen byl před vstoupením do služby. anebo po čas služby, a zemřelý tenkráte nepřekročil 55, rok svého věku; c) vdova v čase, kdy úřadník ze- mřel, nebyla z vlastního provinění soudně roz- vedena.
18 article
8 28. Vdova má podati žádost za plat vdovský k obecnímu výboru a opatřiti ji svým listem oddáva- cím a listém úmrtním manžela, pak vysvědčením správce duchovního o tom, že manželé spolu žili, p případě, bylo-li manželství rozvedeno, soudním roz- sudkem neb usnesením o rozvod. § 29. Vdovský plat vyměřuje se dle plalu, který zemtelý manžel v činné službě posléze bral, nepo- čitajíc v to jakékoliv platy vedlejší, a který by pro vyměření jeho vlastního výslužného byl vpočítatelný tím způsobem, že vdově náleží jako plat vdovský z platu manželova včetně do 2400 K 40 procent, a z to ho, co nad to bral, dalších 15 procent. Plat vdovský vyplácí se měsíčně předem. § 30. Vdovské platy přestávají, jakmile se vdova opět vdá. V případě provdání se náleží vdově odbytné jednou pro vždy ve výši jednoročního pensijního platu § 31. Každému manželskému dtěll úřadníka který měl právo na výslužné neb již byl ve výslužbě přísluší po smrti otcově příspěvek na vychování. Př- spěvek tento přísluší dítěti, pokud nedovrší 20. roku věku svého, pomine však, nastalo-li dříve zaopa- tření. V případech zvláštních ohledů hodných může obecní výbor povoliti příspěvky výchovné do 24 roku. Navštěvuje-li dítě školy vysoké, náleží mu pří- spěvek výchovný do dokonaného 24. roku § 32. Příspěvek na vychování jednoho dítěte vy- měřuje se sumou rovnající se jedné pětině vdovského platu, který náleží jeho ovdovělé matce anebo který by jí dle § 29. tohoto zákona náležel; nikdy všal nemá přispěvek na vychování dohromady převyšovat výměru vdovského platu, a to ani tehdy, když po- zůstalé děti pocházejí z více manželstev § 33. Nenf-li matka na živu, nebo byl-li její plae vdovský zastaven, buďtež příspěvky na vychován zvýšeny, zvýšení však nemá přesáhovati 50 procent příspěvku prvetního.
19 article
§ 34. Všecky platy zaopatřovací poukáží se ode dne, kdy se zaslavil plat aneb výslužné, dle nichž se vyměření dělo, a vyplácejí se ve lhůtách měsíě- ních, napřed jdoucích. § 35. Jakýkoli zaopatřovací plat přestává, když ten, komu náleží, uznán byl vinným buď zločinem nějakým vůbec anebo přestupkem krádeže, podvolu. zpronevěření neb podílnictvím v některém z těchto přestupků (§§ 460, 461., 463., 464. trostního zák. ). konečně piečinem § 1. zákona ze dne 28. května 1881 čís. 47 ř. z.. anebo přečinem nebo přestupkem zákon ze dne 25. května 1883, čís. 78 ř. z. V případě tako- vém budiž dotyčný plat zastaven koncem toho mě- síce, kdy trestní rozsudek moci práva nabyl. § 36. Zůstalé vdově a ditkám po úřadníku, necht zemřel v činné službě nebo ve výslužbě, přísluší na zapravení útrat nemoci a pohřbu četvrilení úmrlné. rovnající se 25 procentům ročního platu nebožtík ova. do výslužného vpočílatelného, nebo výslužného, je- hož požíval. § 37. Vdova po úřadníku, který ještě neměl práva na výslužbu, má kromě čtvrtlelního úmrtného toliko nárok na odbytné, rovnající se 25% ročního služeb- ního platu zemřelého manžela Není-li manželka úřadníka na živu, náleží nárok ten zůstalým noza- opatřeným dítkám, které nedovršily ještě 24. r oku svého věku § 38. Nároky vdov a sirolků po úřadnících nejsou nikterak dotčeny lím, skončí-li úřadník sebevraždou. § 39. Všichni úřadníci, kteří mají nárok na vý- služné, jsou povinni, dokud jsou v činné službě, pla- titi do pensijního fondu obecního, po případě, doku fond takový zřízen není, do fondu obecného roční příspěvek 3 procent svého platu, který do výsluž- ného se vpočitává. Příspěvek tento sráží se v měsíč- ních lhůlách ze služného, počínajíc od měsíce násle- dujícího po tom, kdy tento zákon nabude platnosti.
20 article
§ 40. Spory o příjmy služební a výslužné úřad- níka, jakož i zaopatřovací požitky vdov a sirotků roz- hodují řádné soudy. Ostatní spory, vzešlě ze služeb- ních poměrů úřadníka, rozhodují se poladení úřadů samosprávných (§ 99. zákona ze dne 16. dubna 1864. zák., a nař. č. 7. pokud se týče § 77. zák. ze dne 25. července 1864 č. 27 z. z. resp. ze dne 25. října 1868 č. 36 z z. a nařízení. V žádném případě, a t ani z moci úradní ani ke stížnosti není však zem- ský výbor oprávněn úřadníka ve smyslu tohoto zá- kona ustanoviti.
21 article
Předpivy o úřadnicíchi již uslanovených. § 41. Úřadníci, kteří byli ustanoveni dříve, než zákon tento nabyl platnosti, zůstanou i nadále v úřa- dě dle dosavadního služebního poměru, platí však pro ně ustanovení §§ 2., 4., 8. až 40., 42. a 43. to- hoto zákona, pokud jejich smlouva služební s obei učiněná necbsahuje pro ně vělších výhod § 42. V obcích, které nemají 5000 obyvatel, při- sluší cbecnímu výboru usnášeti se o tom. mají-li zři- zena býti mísla úřadnická a jaká, vydati bližší před- pisy o jich uslanovení (§ 32. zák ze dne 16. dubna 1861 č. 7 z. z), jakož i určovati pro ně náležitou kva- lifikaci a základní služné. Jinak plati pro úřadníky ustanovené již v těchto obcích, jakož i pro ty, kdož v nich teprve za úřadníky budou ustanoveni, vše- chna uslanovení tohoto zákona vyjma §§ 3., 6. a 41. tohoto zákona. Dozorčí práve okresního a zemskélio výboru. § 43. Okresní výbor vykonává z úřadní moci do- hled nad tím, aby zákona tohoto bylo šetřeno. K tomu konci jest oprávněn učiniti všeliká opatření, jež dle zákona tohoto náleží učiniti obecnímu výboru, pokud by úřady tyto opomenuly je učiniti. — Rovněž jest okresní výbor oprávněn zrušiti z povinnosti úřadní všeliká usnesení obecního výboru neb disciplinární komise, jež příčí se předpisům tohoto zákona. Zem- skému výboru náleží vydávati v mezích tohoto zá- kona podrobné pro všechny obce závazné předpisy k jeho provedení. Předpisy tyto nesmějí však vzta- hovati se na jazykovou kvalifikaci žadatelů za mí- sta úřadnická.
obecní výbor
22 article
§ 44. Předpisy tohoto zákona nevzlahují se ne síly výpomocné a jiné zrízence, kteří ustanovují se k vykonávání podřízenějších prací (písaře na denní plat, cestáře, strážníky a pod.), § 45. Zákon tento nabude moci dnem vyhlášemi § 46. Mým ministrům vnitra a spravedinosti se ukládá, aby zákon tento uvedli ve skutek Posl. Posselt vyslovil přání, aby návrhy k to- muto prováděcímu předpisu, než budou definitivné vydány, odevzdány byly okresním výborům k vy- jadření, po případě ku podání dobrozdání. Návrhu však řečník neučinil. Zpravodaj posl. Maštálka: Je na bíledni, že zem- skému výboru bude záležeti na tom, aby všechna přání jednotlivých obcí poznal a že tudiž příslušné obce a okresy budou požádány o dobré zdání. Potom navrhl, aby předloha projednána byla také ve třetím čtení. Návrh byl přijat. Předloba byla pak i ve třetím člen přijata. (Hlučný potlesk.) Tím vyřízeny jsou též všecky příslušné petice. Zpravodaj posl. Maštálka podékoval všem, kdni o urychlení projednání zákona se přičinili; zákon tenlo je druhým oddílem úpravy poměrů našeho samosprávného úřadnictva; zbývá nyní pouze úkol předložit osnovu zákona, kterýmž by se upravily po- měry obecního služebnictva, a tím bude dovršena celá budova našeho samosprávného zákonodárství sociálního. (Výborně ! Potlesk.) Posl. dr. Podlipný podal pak zprávu rozpočťove komise o úhradě nákladů na vořejné školy národní a o návrhu posl. dra. Srba téhož obsahu.
Posl Posselt Maštálek doktor Podlipná Srba
23 article
Řečník doporučil návrh a resoluci, jíž se zem skému výboru ukládá, aby příštímu zasedání sněmu předložil určité návrhy. Posl. dr. Koldiuský promluvil o otázca velké Prahy a připomenul, že obec smíchovská byla první která se zasazovala o sloučení předměstí s Prahou. Tehdy ne řečníkovi vytýkalo, že byl proti sloučení ale ukázal se pravý opak; když byl zvolen staro- stou, prohlásil, že považuje za svou nejpřednější povinnost uskutečniti spojení Smíchova s Velkou Prahou. Směry se však od té doby změnily. Starosta pan dr. Groš sám je ovšem vřelým zastancem my- šlenky splynutí předměstí s Prahou, ale na radnic zasedají někteří páni, kteří prý z důvodů finančních staví se proti tomu. Řečník apeloval na zásťupce města Prahy, aby v zájmu příštího rozvoje našeho veleměsta hleděli předměstím co nejvíce přimknutí se ku Praze usnadnit. Zpravodaj dr. Podlipný očekávaje, že návrh bude přijat jednomyslně, vzdal jmenem král. hlav. města Prahy, tak často odstrkované, upřímný dík za to. čeho se jí má nyní dostati. Návrhy komise byly pak přijaty. Posl. Žďárský podal pak zprávu komise rozpo- čtové o návrhu posl. Jana Dvořáka, Kotlanta a soudr. na zřízení bonifikačního fondu zemědělského pro starobní pojištění malých zeměděleů a čelede při Zemském pojišťovacím fondě cisaře Františka Josefa I Bez debaty schváleny byly návrhy komise, jimiž se slanoví, že zemské podpory které dostávají z každoroční dolace Raiffeisenky, ne budou se zen skému fondu vraceti.
Posl doktor Koldiuský Groš Podlipná Žďárský Dvořák Kotlant František Josef Praha Smíchov
24 article
Všechny tyto podpory dohromady tvořiti mus však jmenovaný fend. Každý spořilelní a záložní spolek pojistiti musí tolik svých členě, na kolik ob- držené subvence slačí, aby každý obdržel ze zem ského pojišťovacího fondu cís. Frant. Jos. pojistku. znějící na stejné částky buď po 10 K, nebo po 5 n u každého spolku. Všechny tyto první vklady učiní se s výhradou dle § 7. stanov Iondu pojišťovacího pro bonifikační fond, výše jmenovaný Všecky tylo základní vklady, tvoříci Bonifikační fond zemědělský, zůstanou co do kapitálu neztenčené a jich postupným uvolněním po smrti pojištěnců utvoří se fond jistinný, z jehož úrokového výnosu nadlepšovati se budou starobní důchody oněch ma- lých zemědělců, kteří jsou nejméně 65 roků stařía zabezpečili si svými vlastními vklady u Zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. aspoň 12 korun ročního důchodu, tak aby jim aspoň 24 n vypláceno mohlo býti ročně a doživotně Posl. inž. dr. Kaftan podal pak zprávu komise rozpočtové, jíž se Svazu sludentstva českoslovanského povoluje podpora 2000 K i ukládá se zemskému vý boru, abyy ji Svazu ještě v tomto roku vyplatil. Návrh byl bez debaly příjat. Nejvyšší maršálek zamský přerušil pak rokování Návzhy a dotazy.
František Josef Posl Ing doktor Kaftan Jos
25 article
Posl. Kožmín podal návrh na pozemštění hospo- dářských a hospodyňských skol, které mají vlastní budovy. Posl. Blahovec podal návrh na zřízení měšťanské školy ve Zlonicích a posl. Kuhr na zamezení rayonu cukrovarníků. Posl. dr. Schreiner a soudr. podali návrh na za- řadění položky 10.000 K do zemského rozpočtu n r. 1908 na podporu povinného nemocenského poji- šťování mistrů v kráfovství českém. Posl. dr. Mašek podal k místodržiteli dotaz ochraně českých železničních zřízenců a dotaz, jake opatření hodlá učiniti vláda vzhledem k nebezpeč nákazy neštovic, hrozící z Dol. Rakous jmenovitě, je-li ochotna působiti, by obvodním lékařům v Dol. Rakousích bylo vyhověno v jich spravedlivých po- žadavcích. Přiští schůze zítra dne 9. října o půl 11. bod dopolední. Na jednacím pořadu jsou: 1. nevyřízené před měty dnešního pořadu 2. ústní zpráva komise rozpočtové o nákladech na úpravu Botiče 3. druhé čtení zprávy komise rozpočtově o zprávě zem. výboru s osnovou zákona o povolení suby. na úpravu Klenice; 4. druhé člení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona, týkající se po- volení subvence na regulaci Fiössbachu 5. druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru, kterou se navrhuje spolku paní pro zařízení německých dívčích škol v Budějovicíeh dodalečně úvěr 1000 K na rok 1907 6. druhé čtení komise pro záležitosti zemědělstv o zprávě zem. výboru s návrhem, aby rolnické školy v král. českém byly přijaty do zemské správy. Schůze skončena o 9. hod. 5 m. v noci.
Posl Kožmín Blahovec doktor Schreiner Mašek Zlonice Dolo Rakousy Botič Klenice rolnický škola v král
26 article
Klub noslanců národní strany svopodo- myslné na sněmu zemském konal včera před plenárním zasedáním schůzi, jíž předsedal dílem místopředseda posl. Nieklfeld, dílem před seda dr. Škarda. Na počátku schůze vyžádal si slovo posl. Laub, který promluvil o událo- stech v poslední schůzi sněmovní a o projevech žurnalistických, k těmto se pojících, a navrhl, aby dru. Škardovi byla projevena plná důvěra za jeho jednání, při němž se řídil usnesením klubovním, a aby odsouzeny byly útoky dra. Dvořáka proti němu učiněné. Po debatě, již se zúčastnili poslanci Adámek, Kaftan Špindler, byl návrh jednomyslně přijat. Potom projednán byl jednací pořad a stanoveni kandidáti do berních odvolacích komisí. Kromě toho poukázána naléhavost návrhu poslance Kaftana v příčině otázky zabránění stálého zdražování uhlí, jakož i zprávy komise země- dělské o pozemštění rolnických škol. Usneseno obě věci urgovati. Na konec sehůze přijat jedno- myslně návrh dra. Šubrta, aby byla požá- dána Nár. rada o vydání tiskem a rozeslán všem obecním a okresním úřadům řeči posl. Adámka o sirotčích fondech.
Škarda Laub Dvořák Adámek Kaftan Špindler Kaftan Šubrt
27 article Spory.
Spory. Předsednictvo Jednoty samosprávných úřadníke setrvalo po celou dobu dnešního jednání ve sněmovně aby bylo svědkem projednání zákona o úpravě po- měrů úřadníků obecních. Při povstalém nenadálem odporu proti zákonu pro obecní úřadníky se strany německé a při konaném potom vyjednávání o kom promis učinilo předsednictvo Jednoty samosprávných úřadníků na dotaz naň vznesený v klubu jedno- hlasné prohlášení: »Jakkoli záleží nám velice na uskutečnění zákona pro obecní úřadníky, nemůžeme přece dáti svého souhlasu k tomu, aby nadutosti ně mecké obětováno bylo naše české sebevědomí a ná- rodní česť!« — Toto prohlášení bylo s povděkem přijato poslanci českými všech stran. — Když před- loha byla sněmem projednána, poděkovala deputace srdečně poslancům dru. Heroldovi, dru. Skardovi Maštálkovi a všem ostatním, kdož o vyřízení před- lohy se zasloužili. Poslanci kraje pardubického, dr. Vojt. Horák prof. inž. Hráský, Komárek a Udržal vyhledali dnen ve sněmovně místodržitele hr. Coudenhova a žádali jej o součinnost pro zřízení státního gymnasia v Pardubicích. Místodržitel jim ji připověděl. Dále jednali s ním o regulačních pracích na Pardubicku. Deputace živnostenského společenstva v Kosmo- nosícb, vedená posl. C. Papouškem, intervenovala dnes ve sněmovně k vůli dodávkám pro ústav pro choromyslné v Kosmonosích. Jednali s posl. dre n. Škardou, drem. Burianem, Žďárským, Chaloupkou atd.
doktor Skard Maštálek Horák profesor Ing Hráská Komárek Udržal Coudenhove Papoušek Burian Chaloupka Pardubice Pardubicko Kosma Kosmonosy
28 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. října. (Koruna a vyr ov- nání rakousko-uherské.) Jedna z videň- ských korespondencí rozesílá v příčině náhlého obratu v sobotních vyrovnacích poradách násle- dující zprávu, za niž odpovědnost ponecháváme ovšem prameni, z něhož čerpáme: Panovník, když obdržel v sobotu zprávu o nepříznivém stavu vyrovnacích porad, nařídíl ministru dvora a vnějších věcí, bar. Aehrenthalovi, aby zakre- čil telefonicky u obou ministerských předsedů, aby vzájemnými ústupky dospěli k dorozumění, poněvadž vyrovnání jest nezbytně třeba a ko- nečné rozhodnutí nesmí se déle odkládati. Obě- ma ministerským předsodům podána zpráva o výslovném přání koruny, že zásadné doroz- umění o vyrovnání musí se státi za všech pod- mínek. Nelze pochybovati — dodává zmíněná korespondence — že tato intervence přiměle oba kabinetní chefy k ústupnosti a měla na náladu takový vliv, že za málo hodin celé vyrovnání bylo vabezpečeno. Jakmile docíleno dohody, no- dána o tom neprodleně zpráva panovníku i mi- nistru vnějších věcí. Ze Záhřeba, 4. října. (Přípra vy k uherskému sněmování.) Včere měl poradu výkonný výbor chorvatsko-srbské koalice za přítomnosti bývalých členů vlády dra. Badaje a dra. Rojee. Vzhledem k blížícímu se zasedání uherského sněmu učiněna potřebná usnesení, jež budou předložena plenu koalice v Peští před samým zahájením sněmu.
Badaj Praha Záhřeb Pešť Koruna chorvatskýsrbský
29 article
Téhož dne zasedal také ústřední výbor srbské samostatné strany v Záhřebě za předsednictví dra. Medakoviče. Přijaty na vědomí zprávy o činnosti strany na sněmích pešťském i záhřebském, načež zahájena roz- prava o situaci. Jednomyslně pak usneseno, že strana zůstane i nadále ve svazku chorvatsko-srbské koalice, jež stojí na stanovisku rovnoprávnosti erbského i chor- vatského národa a vytrvá s veškerou silou a roz- hodností v boji za státní osobitost království chorvatského, slavonského a dalmatského, ja- kož i proti nynější uherské vládě a jí dosazené- mu bánu, který precuje pro jednotu maďarského státu. Touto resolucí srbská samostatná strana pohřbila všechny v poslední době v maďarských listech se vyskytující naděje uherské koalice, že také samostatní Srbové vystoupí z chorvatské koalice a tím ochromi její oposici. Ze Záhřeba, 4. října. (Posl. Supilo o sporu uhersko-chorvatském.) Ve svém „Nov. Listě“ posl. Supilo píše o sporu uhersko-chorvatském: Chorvatsko-srbská koalice přála si dorozumění - Maďary za poctivých pod- mínek pro národní individualitu Chorvatska.
Srba Posl Maďar Záhřeb Chorvatsko
30 article
Maďaři však zrušili své závazky. Nejen že ne- měli v úctě vyrovnací zákon, nýbrž chtěli křivdy, páchané proti zákonu, uzákoniti. Proto musilo dojíti na boj. Potom ústy ministerského předsedy prohlásili státní jednotu a bánem jme- novali nenáviděnou osobu, která má onu státní jednotu v Chorvatsku provésti. Státní základní zákon z r. 1868 nezná však ani maďarského ja- zyka v Chorvatsku, ani státní jednoty, nýprž výhradně jen chorvatský jazyk a státní pospo- litost. Jak může uherská vláda mluviti o úctě k vyrovnacímu zákonu, když jej sama porušuje? Proto nemůže býti řeči o dorozumění, dokad Maďaři neupustí od zavádění maďarského jazyka v Chorvatsku a od stanoviska státní jednoty Chorvatska s Uhrami. V Praze, 7. října. (Hr. Lev Tolstoj proti Apponyovi.) Za Björnsonem ozval se proti hr. Apponyovi také hr. Lev Tolstoj. V moskevském „Rusk. Slově“ projevuje souhlas s dopisem, jejž Björnson zaslal mnichovskému sjezdu míru a praví tam mimo jiné: Sjezdy míru nemají ceny. Deklamuje se na nich o míru, ale doma apoštolové míru pod všemožnými zámin- kami potlačují slabší. Nejsmutnější je, že hr. Albert Apponyi jest v cizině znám jako hlasatel všeobecného míru, doma však Nemaďary ne- uznává ani za lidi. Co na to řekne svět? Každý poctivý člověk je povinen strhnouti masku takovému lháři. Co Maďaři chtějí, jest v XX. století nemožno. Svým ministrem osvěty Maďaři se octli v kon- kursu. Jestliže se v čas nevzpamatují, budou zahanbeni před celým vzdělaným světem. Uvidí nyní, co učiní s všeobecným volebním právem. Národové shledají, že Apponyi a jeho soudruzi vždy jen využivali a vykořisťovali zemi i obyva- telstvo ..
Maďar Tolstoj Björnson Apponyi Chorvatsko Uhry Praha Hradec Rusk Appony
31 title
Politické zprávy zahraničné.
32 article
V Praze, 8. října.
Praha
33 article
Bitka policistů se židovskými anarchisty v Odesse. Policejní pristav Delfinský byl komandován aby v občanském kroji šel do židovské čtvru Moldavanky, tam aby vešel do jednoho domu na Kartomyševské ulici a překvapil židovské anarchisty na tajné schůzi. Delfinský jedva vstoupil do dvora toho domu, byl uvítán revol- verovou salvou a skolen. Bylo 9 hodin večer. Za pristavem táhla četa policistů, jež zůstala státi na ulici. Policisté byli překvapeni silou střelby a neodvážili se vtrhnouti do domu bez vojenské posily, pro niž hned poslali. Oddil vojska přitrhl. Tu však se ozbrojená moc pře- svědčila, že celý dům jest obsazen revolucio- náři. Velitel je vyzval, aby se vzdali, ale nová palba byla mu odpovědí. Vojsko postoupilo na dvůr. revolucionáři se ztratili do bytů, odkudž na v- jáky vržena puma. Puma však vybuchla nedo- letěvši. Teprve nyní bylo vojsku a policii možno vniknouti do domu. Byt, kde se konala tajná schůze, byl vypátrán. V něm nalezena ubitá dívka a dva těžce ranění. Třicet devět přítom- ných bylo zatčeno. Přičinou japonského vítězství — plyny. V pařížském „Journalu“ prohlašuje velitel středomořského loďstva, místoadmirál Germinet, že nejnovější dokumenty dokazují, že Japonci své vítězství na moři nad Rusy neděkují těž-
Delfinský Japonec Rus Odessa Moldavanka Kartomyševský ulice