ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 03c70870-767c-11dc-8d20-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 16, person 114, org 1, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 9. října 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 279.
4 article
Na rannt a odpol. list předelácí su v Praze v sdininisiraei a z95e na čtvrt leta . . . . 6 k — s dvojí donášken na mřs avt lata. . . . 7 K toh ve Glislkáck na něsíe . . . . . . 2 K 30h Přoštou: na měsíe ek etrrt lis . .. s droji zisllkou na mněsí na dtvrt ata
Praha
5 article Sněm království českého.
Sněm království českého. (Schůze 62.) V Praze, 8. října Německá politika na sněmě. Dnešní sezení sněmu bylo věnováno pro- jednání a vyřízení osnovy zákona o právních služebních poměrech úřadníkův obecních. Dílo, jež zvláštní komise cněmovní před- ložila plenu, bylo označeno jako kompromisní jako výsledek dohody všech stran sněmu, ve- směs v komisi zastoupených. Čeští členové ko- mise učinili Němcům řadu koncesí, jichž splnění Němci prohlásili podmínkou svého souhlasu s osnovou jak v komisi, tak v plenu. I nebyla odvážnou aděje, že předloha pro spořádanou správu měst významná nebude ve sněmovně ohrožena žádnou věcnou nebo zásadnou překáž- kou. Sezení sněmu se však vyvinulo jinak. Po dokonalém, věcném proslovu zpravodaje posl. Maštálky zahájen byl z německého tábora zjevný odboj proti předloze. Stalo se tak způso- bem, který politické vážnosti v lůně německém jistě nevydal svědectví příznivé. Zástupce ob chodní komory liberecké p. Glöckner, prý politi- oký samouk, vypálil první rány proti předloze nejprve ve jménu odporu proti inteligenci vůbec. zejména pak právnické. Pan Glöckner, jeden z obligátních pořadatelů a prováděčů výtržnýeh scén v parlamentě, zamítal předlohu dále také proto, poněvadž — dle jeho podezření, ovšem naprosto bezpodstatného a zajisté vědomě ne- pravdivého — prý utajeným jejím účelem je. dostati české právníky do obecních služeb v ně- meckých mněstech. Odpor p. Glöcknerův proti úpravě právních poměrův úřadníků obecních neskýtal ještě do- statečné příčiny k úsudku, že by Němci mínili osnovu zmařiti, poněvadž posl. Glöekner nená- leží vůbec žádnému klubu.
Němec Maštálek Glöckner Glöcknerův Praha
6 article
Rečníci čeští ovšem vesměs doporučoval předlohu. Poslanee Maděra vylíčil průběh a ráz prací komise, zdůraznil, že se Němci trvale zůčastnili jejích prací a redakce předlohy zá- koané; posl. dr. Pippich charakterisoval osnovu jako velké dílo pokrokové, dílo trvalého význa mu kulturního i sociálního. Přisedící zemského výboru dr. Herold kona svoji povinnost, když se ujal osnovy, z oboru jeho působnosti v zemském výboru vyšlé. Upo- zornil poslance německé, že o věc se jedná již od r. 1873. Posl. Glöcknera odrazil připomenu- tím, že Němci se již v r. 1902 domáhali osnovy jská nyní sněmu byla předložena. Skvěle dovo- div natnost, aby ve službách autonomie obecní pracovali právníci, zakončil dr. Herold svoji ví- těznou polemiku sdůrazněním fakta, že osnov o úpravě poměrů úřadníkův obecních je úmyslně zcela analogická se zákonem o úpravě pomě- rův úřadníků okresních, vyřízeným dle kompro- misní dohody všech součinítelů sněmu. Poně- vadž tehdy celý sněm současnou resolucí ulo- žil zemskému výboru, aby připravil obdobnou osnovu zákona o úpravě poměrů úřadníků obeč- ních, nemohou Němci teď legicky činiti proti nynější osnově žádných námitek zásadních. P tomlo výkladu definoval dr. Herold myšlenku, pro vznik předlohy vůdčí: jejím uzákoněním má býti zahájeno zmodernisování samosprávya zvýšení úrovně služby samosprávně. Po dru. Heroldovi povstal poslanec Kalina. Stručnou svoji řeč zahájil sdělením, jež jako člen přislušné komise mohl učiniti z vlastního poznání: že dílo z ní vyšlé je plodem dohody mezi stranami v komisi zastoupenými. Situace ve sněmovně se vachmuřila, když zástupce klubu německo-pokrokového, warndorí- ský poslanec St. nche jal se do předlohy házeti pumu za pumou, všochny naplněné zlobou a běsem.
Maděra Němec doktor Pippich Herold Posl Glöckner Herold myšlenka Kalina Stanislav
7 article
Tu již stalo se zjevným, že Němci podko- pali osnově půdu a v dole takto připraveném že ji chtějí zničiti. S největším důrazem povstal tudíž proti Němcům poslanec Anýž. Právem rozhořčen stigmatisoval je jako ničitele vážnosti a důstoj- nosti sněmu, klamem a šalbou pracující. Takový byl zevní průběh a obraz dnešního sezení sněmu. Poslanec Anýž správně rozpoznal situaci vlastně její změnu vůči disposicím na začátku schůze: Němci zachovali se zrovna tak, jak je poslanec Anýž charakterisoval. Za hluku a řevu v lavicích německých žá dal při prvním hlasování poslanec Glöckner hla- sování dle jmen a posl. Wolf přerušení schůze nejméně na čtvrt hodiny. To znamená: Něme zahájili obstrukci proti předloze Za obrovského napjeti byla chůze pře rušena. Nikoli na čtvrt hodiny, nýbrž na hodinu Rázem obsadili poslanci kuloár.
Němec Anýž Glöckner Wolf
8 article
Němci voláni byli ke všeobecné poradě jíž zúčastnili se též ústavověrní velkostatkáři Současně sešli se předsedové českých klubů stran sněmovních; konservalivní velkostatkát mezi nimi nebyli. Oba tábory rokovaly jednak každý zvlášť, jednak ve krátkých společnýeh konfereneích. Češti poslanci dlouho debatovali v kuloáru. Ni jediného nebylo, který by jednáním Němeů nebyl býval rozhořčen. Už v okamžiku, kdy v zasedací síni z něneckých lavic vyrazil prvnt obstrukční výpad, zvědělo se v táboře českém, že druhá partie německá chee jím vynutiti nové ústupky ve svém úmyslu směřující proti pravo- moci zemského výboru. Mezi poslanci českými však převládal názor: nepovolit! Vzpomenulo se, že téže methody, jaké se chopili dnes, po- užívají Němci při každé příležitosti, kdykoli si umíni provésti svou. A dodalo se, že tato ně- mecká taktika jen tím bývala umožněna, že se jí na straně české vždy vyšlo vstříc. Proto dnes volalo se: dosti již této taktiky! Nepovolití A dokládalo se: dnešní sněmovní sezení stalo
Němec
9 article
se tudnicí, ze které se bude i pro český tábor na říšské radě čerpati poučení a příklad. Českým poslancům otevřela německá felo nie oči na novo. Německé kluby buď nechaly úmyslně na holičkách své členy komise pro úpravu poměrů úřadníků obecních, kteří přece vázáni jsou textem osnovy, při němž spolupůso bili, čímž je zbavily vážnosti, bez híž poslane není poslancem — nebo v jejich klubech pa- nuje nejhroznější šlendrián, za jehož vlády si každý může dělat, kdykoti a cokoli se mu na mano. Bud jak buď: jisto je, že se zástupci ně meckých stran se o osnově dohoda stala, a do- hoda ta že byla Němci porušena a zkácena. Z toho pak plyne, že Němci nejsou stranou, se kterou by se mohly uzavírati jakékoli závazné parlamentní úmluvy. Jiné ovoce nerodí se z politiky, jejiž kořeny dnes byly obnaženy před celým sněmem i před celou zemí, a o nichž se zjistilo, že jsou otravně jedovaté. Dlouhá, pohnutá a hlučná byla schůze, kle- rou po přerušení sněmovního sezení měli ně- mečti poslánci všech stran, sesílení o deputae ústavověrných velkostatkářů. Ob chvíli vyběh z poradní síně některý Všeněmec, všechen zrud- lý v obličeji. Několikráte vešli do sousední míst- nosti, kde rokovali předsedové klubů českých. s německými vzkazy tu dr. Eppinger, tu dr- Reiniger nebo Pacher nebo Peschka. A znova přelévala se debata do parlamentní předsíně — Němci agitovali mezi sebou, jední pro neústup- nost, druzí pro povolnost aspoň částečnou. Když konečně schůze byla znovu zahájena odvolali Němci své obstrukční návrhy. Nejvyšš maršálek pak skončil schůzi denní a večerní určil na 7. hodinu.
Němec doktor Eppinger Reiniger Pacher Peschek Dlouhá
10 article
Po sezení sněmu sešli se čeští poslane všech stran, aby se poradili o německých poža- davcích kompromisních. Shodli se v ten smysl že nižádným způsobem nesvoli k jakémukol zmenšení pravomoci zemského výboru. Jednání zástupců českých a německýeh mělo výsledek kladný. Čechové svolili k poža- davku Němeů, aby § 3. osnovy, stanovicí, ze v obcích přes 5000 obyvatel čítajících může býti konceptním úřadníkem ustanoven pouz právník, nebyl měněn. Ústupek Němcům učiněn v § 3. osnovy v ten smysl, že ve městech od 5000 do 7000 obyvatel může se pro konceptn úřadníky upustiti od právnické kvalifikane, jestliže zemský výbor k tomu svolí. Konečně stala se pro § 43. dohoda, že článek ten bude přijat v původním znění návrhu zemského vý- boru, dle něhož nikoli zemský, nýbrž (ve smy- slu zákona o okresních zastupitelstvech) okresní výbor dozírá na plnění zákona, zemskému vý- boru však zůstává právo druhé instance. Dle toho neučinily strany české ni nejmenší újmy svým zásadám autonomistickým, zejména poku jde o práva zemského výboru. A zisk Němcůje tak nepatrný, že všechna jejich bouře a celá jejich obstrukční výprava jeví se býti prazby tečnou.
Čecho Něme Němec
11 article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11 hod. 15 min. dopol. U vládního stolu: místodržilel hr. Couden hove a místodrž. rada Kosina. Došlých splsů bylo 10. Pelic podáno 61. Návrhy a dolazy. Posl. Kasper, Peschka a soudr. podali nouzov návrh pro obee Radl v okrusu jabloneckém. Posl. Peschka podal návrh na podporu měst Slecken posliženého požárem. Posl. Anýž a soudr. podali k místodržiteli dotaz že v poslední době okresní hejímané a inspektoři obcházejí školní rady a obsazují uprázdněná místa učitelská prozatímními učiteli. Posl. Subrt a soudr. podali k místodržiteli dotaz který znía Interpelací ze dne 7. t. m. upozorňuje p. posl dr. Fr. Kindermann a soudr. Vaši Excelenci na to že prý při c. k. plzeňském a pražském ředitelstv státních drah němečtí uchazeči o místa aspirant jsou na základě prohlídek lěkařů dráhy odmítáni že se tím provozuje nešvar z česko národního chau- vinismu. Tento dotaz vzbuzuje pozornost tím nápadnější ježlo, jak jest všeobecně známo, řídícím lékařem c k. ředitelstva státních drah v Praze jest p. dr. Juliu Braun, německé národnosti, a řídícím lékařem c. k. ředitelstva státních drah v Plzni p. dr. Salomon Steiner, rovněž německé národnosti. Mimo to velmi překvapuje fakt, že mezi pět lékaři c. k. řed. st. dráh v Plzni, jehož jsou čtyři pánové národnosti německé a sice mimo zmíněného již dra. Sal. Sleinera pp. dr. Daniel Glaser, dr. Petr Fenzl, dr. Hugo Glücksiegel a pouze jeden národnost české, ač ze ařízenců dráhy v Plzni jest 80 proe. národnosti české.
Kosina Posl Kasper Peschek Anýž Kindermann doktor Braun Salomon Steiner Glaser Fenzl Hugo Glücksiegel Francie Praha Plzeň český národní chau
12 article
Avšak nejenom poměry ve stavu lékařů při c.k. řed. státních dráh, jichž tratě probihají českým úze- mím v dělce 800 km — kdežto německým územím pouze v délce 400 km — nýbrž i obsazení ředitel- slev samých jest uspořádáno způsobem, který nikterak neodpovídá stanovisku rovnopravnému spravedlivému neboť ze 4 ředitelů jest pouze jeden národnosti české a tři národnosti německé. Z toho zřejmo, že interpelace p. posl. dra. Kindermanna a soudr. spočívá na nesprávném pod- kladě faktickém a že zbytečně rozeštvává mysli oby vatelstva. Tážeme se tudíž: 1. Jest V. E. ochotna tyto poměry bezodkladně vyšetřiti a ještě v tomto zasedání zodpověděti? 2. Jest vláda ocholna zatlačování českého živlu v lékařstvu i úřadnictvu c. k. státních dráh učinit přítrž a zaříditi poměry odpovídající spravedlivému zastoupení druhé národnosti? Bez prvního čtení byla ku přání navrhovatelo řada návrhů přikázána komisím. Omluva. Pro dnešní schůzi omluvil svoji nepřítomnost posl. dr. Zimmer. Jadnací pořad. Nejvyšší maršálek zemský konstatoval způsob lost sněmu platně se usnášeti. Na to plechází se k jednacímu pořadu jehož prvým předmětem byla ústní zpráva kom is rozpočtové o výměře výslužného pro P. C. DBrra, ředitele král. české akademie hospodářské v Děčíně
Kindermann doktor Zimmer DBrra Děčín km
13 title
Liebverdě
14 article
K návrhu zpravodaje posl. Petersa přijat by návrh komise, aby řediteli Dörrovi byl za počítán do jeho výsložného funkční přídavek ročníc 1000 K a osobní přídavek 500 K. Zpravodaj posl. Maštálka podal pak zprávu komise pro úpravu poměrů útadník okresních výboro o zákonné úpravě právních i služebních poměrá úřadníků obecních v království českém a o peticích, v téže záležitosti podaných, a do- vozoval, že dnešní předloha je jen pokračováním předlohy o úpravě poměrů úřadníků okresních, která byla projednána v letošním jarním zasedání. V době úpravy sociálních poměrů všech vrstev občanstva není možno, aby zemský výbor zůstal na prvním kroku při této své reformní akci. Doufáme, že v přištím legislativním období böde následovati také úprava okresních a obecních zřízenců. Dnešním dnem na- bývá platnosti zákon o úpravě poměrů úřadnictva okresního. Zpravodaj prohlásil, že očekává, že také nyní předložený zákon nenajde nikde odporu a že za půl roku bude možno přiněsti úřadnictvu obec- nímu sankcionovaný zákon. Nebyla snadná práce při sjednávání tohoto zákona. Bylo by bývalo zá- hodno, aby při řešení léto otázky byl vzat v úvah způsob cbstarávání agendy obeční, aby nejen velké nýbrž i malé obce dostaly po této stránce právní základ.
Maštálek
15 article
Nebylo to však možno pro různě překážky Předloha sama vztahuje se na větší obce, kler mohou si ustanovit své úřadnictvo. V komisi byí velký rozpor o hranice působnosti tohoto zákona Sám zpravodaj, ač musí hájiti komisí navrženou hranici 5 tisic obyvatelstva, přál by si, aby číslice tato byla snížena, protože dnes všude již jeví se potřeba právnicky kvalifikovaných úřadníků. Přes to nelze neuznat, že na malé obce krutě by dolehla nutnost vydržovati si úřadnictvo s platy, jaké sta- noví předloha. Předložená osnova přímyká se k zá- konu, klerý byl přijat na jaře a je pouze přizpůsoben zvláštním poměrům. Předností její je, že rozšířila působnost zákona také na úřadníky již ustanovené Zemskému výboru ponechána plná vůle, aby určil. jaké služné mají ustanovení již úřadníci dostávati jaká kvalifikace má se od nich žádat.
16 article
Zpravodaj litoval, že předloha tato dostala s do pléna až na sklonku zasedání a že pro nedo statek času nemůže ji, jak náleží, odůvodniti. Spatřuje v ní velkou vzpruhu pro naši autonomii, velkou podporu rozmachu našich samosprávných instituci. Nemůže leč prositi sněmovnu, aby s urychlenímj vyřídila. (Pochvala a potlesk.) K slovu se přihlásili řečníci: pro posl. dr Pippicb, proti posl. Glöckner. Posl. Glöckner (proti) poukánval na to, že sněm opěl bezslarostně povoloje miliony, aniž by tu pro to bylo úhrady. Němci mosí vždy za docela male obnosy, které obdrží k ukojení svých nejnaléhavějšíc potřeb, povoliti svým národním odpůrcům sumy troj- až čtyřnásobné. Posl. Wolí: Dostaneme-li my párek, obdrží on pečení! Posl. Hackel: A ještě víno k tomu! Posl. Giöekner (pokračuje): Další nevýhodou pre Němce, která jako nit se vine celou pracovní látkou sněmu, jest, pokud možná, úsílovné vybudování ústřední moci zemského výboru na útraty autonom ních práv obcí a okresů. (Souhlas Němců.) Řečník vytýkal pak předioze mnohé nedostatky a odporoval zejmna tomu. že jisti úřadníci maj miti právnické vzdělání. Posl. Woli: Každý strojvůdce musí již býti ju ristoul Posl. Glöckuer (pokračuje): Čechům jde při tom o zaopalření právnického dorostu. Němei vědí, že všechna tato místa nemohou obsaditi německým právníky a mají býti takto donuceni, aby sáhli k če ským utrakvistickým právníkům. Posl. dr. Hackel (obrácen k Čechům): Vezměm plece státní dozor místo dozoru zemského výboru Jste srozumění?
Pippicb Glöckner Posl Němec Čecho doktor Hackel Woli Giöekner Glöckuer
17 article Posl. dr. Koldinský (k dru. Hacklovi): Vy auto
Posl. dr. Koldinský (k dru. Hacklovi): Vy auto nomisto! Posl. dr. Hackel: Ano, ano, autonomista, pane doktore, je-li vám libo; to jste přece dokázali teprve včera. Posl. Glöekner (pokračuje): Žádám jen tolik, aby obcím byla zachována jejich práva, ukládají-li s jim břeme na. Posl. Wolí: Tu má sjezd měst a okresní výbory něco pro to udělati! Posl. dr. Koldinský: Přenechte to právníkům. Posl. Glöckner: To snad budele věděti, že ne jsem žádným právníkem, ale chytřejší než mnohý právník již jsem. Posl. Wolf: Jsou také hloupí právníci; moh bych jich zde hned vypočítati celé množství. Posl. Glöekner: Kdyby nebylo chytrých práv níků, nebylo by také hloupých; to není logické. Posl. Glöekner (pokračuje) poukázal na rozpory ve zprávě odůvodňovací a prohlásil se proti někte rým podrobnostem z ní. Posl. Březnovský: No, to má pravdu, zcela pravdu.
Posl doktor Koldinská Hackel Glöckner Wolf Hackl Glöekner
18 article
Posl. Krützner: No tak, Březnovský s ním tak již souhlasí (Veselosl.) Posl. Glöckner (pokračuje) rozebíral dále jednot livá ustanovení § 43. předlohy, který pojednává dozorčím právu zemského výboru Prohlásil, že Němci pohlížejí k zemskému výboru s jistou reser vou a připomenol případ Rauchbergův. Obrál il s pak k Němcům a pravil: Nedejte se v okamžiku zmýliti tím, že doufame prokázaťi svým obecním úřadníkům dobrodiní. Obecní úřadníci půjdou bro- madně s námi odraziti toto národní nebez peči a my sami převezmema jiným způsobem o ně péči. Řeční podal pak minoritní návrh, který zní: »l'rojedna- vaná onova zákona o úpravě poměrů obecníc úřadníků v Čechách budiž vrácena zemskému výboru a budiž vyžádána dobrozdání předlohou postižených obci prostlednictvím okresních výborů.« (Živá po chvala a potlesk Němců.) Návrh byl dostatečné podporován. Poslanec dr. Pippích (pro): Domníval jsem se. že budu mluviti v souhlase se svými německým krajany, jmenovitě proto, že v komisi ničeho nena mítali proti osnově.
Posl Březnovská Glöckner Němec doktor Pippe Čechy
19 article
Hlas: Oni si to nechali pro mluvení z okna ven Poslanec dr. Pippich (pokračuje): Nebyl jsem připraven na takovou bojovnou náladu. Všechno to. proti čemož bouřil dnes pan G öckner, to všechn propustili pánové hladce, když se jednalo o zákonu již sehváleném, dle kterého byla tato osnova o obee- ních úřadnicích sdělána, totiž o zákonu o okre sníech úřadnících. Pro tento zákon hlasovali klidně všichni Němci. Dnes ohříval pan G öckner jenom staré věci Děkují vřele referenlu zemského výboru v komia postanci dru. Heroldovi, který se snažil horlivě o to aby dnešní projednání předlohy bylo umožněno. Také němečtí členové této komise slarali se upřímně o to aby věc byla usplšena. Koho by tedy dnešní výpady pana G öcknera nepřek vapily? Mobu právem říci, že se ujímám i německé aulonomie, poněvadž to, co plati pro české úřadniky platí i pro německé. Zemský výbor uznával sice po třebu, že by úprava o úřadnicích měla býti prove dena ve všech obcích, ale aby snadněji docílil sou hlasu celého slavného sněmu, učinil tento první kr a vypracoval přediohu, která se týka p uze obcí které čitají nejméně 5000 obyvatelů. Tu ovšem my- slím, že tato cifra 5000 je snad dosti libovolná zdá se mi, že by se dala snížiti. Řečník připomenul že dle osnovy by města jako Český Brod. Hlinsko Melník ald., klerá nečítaji 5000 obyratel, kde všai
doktor Pippich Němec Herold Český Brod Hlinsko
20 article
poměry hospodářské a společenské mají ráz podobný jako v městech do osnovy přijatých, by nebyla nu cena opatřiti si kvalifikované úřadníky, jak je tomu u měst první kategorie. Ba řečník by se nerozpakova jiti až na cifru 3000 obyvatelů. Nerozřešenou zůstá- vala by otázka, jakým způsobem dlužno stanovit kvalifikaci pro úřadníky v obcích od 2000 až d 4000 obyvatel? Řečník by doporučoval pro tento případ kvalií kači středoškolskou. Když jsme se rozhodli — a byli to také vaš páni — v komisi a zemském výboru, že je nezbytně potřebí určiti kvalifikaci pro úřadníky obcí s obyva- telstvem 5000, učinili jsme tak všichni v přesvěd- čení, že tím samosprávě prospějeme. Namitne s ovšem, že nebylo třeba stanovit kvalifikaci právni- ckou, že jsou i jednotlivci, kteří sebevzděláním do- sáhli vysokého stupně inteligence. To milerád při- pouštím. Ale my tu máme co činiti s jistým průmě- rem, my se nemůžeme vázat na výjimky, jichž je málo, nikdo nepopře, že právě právník na základě svého předešlého vzdělání nejsnadněji se vpravuje do agendy obecní, on je také pravidelně nejvhodněji přizpůsoben pro práce iniciativní — a té potřebuj naše obce — a nikoli pouhých mechanických pra covníků.
21 article
Jestliže si přejeme rozvoje samosprávy, pak mu síme přiznat, že dnes obce potřebují docela jiných pracovníků než jindy. I ony se musejí podrobiti vše- obecnému zákonu pokroku. Plat, který je osnovou takovou úřadníkům vy měřen, jistě nemůže býti velkým břemenem obcím poněvadž základní služné dostupuje nejvyšší výše 2400 K. Nemohu si představíti, že to pan Glöckne myslil vážně, když tvrdil, že osnovou zasahuje zem- ský výbor do autonomie obecní. Připomínám, že v mnohých obcích již mají úřadníci mnohem větší plat než sama osnova na to pomýšlí. To jsou obee. které jsou na výši aulonomie. Ale jsou obce, kter tak nečiní a tu zemský výbor přistoupil s korekturou a v zájmu autonomie je poučuje, co nutno jim či niti. Bez jistých donucovacích prostředků nelze nikdy uskutečniti takovou osnovu. Pan G'öckner projevil nedůvěru zemskému vý boru a tím ovšem vyslovil nedůvěru i dru. Eppin grovi a Werunskému. (Výborně!) Nechť si to s nim spraví, ale tolik je jisto, že tito pánové neviděl v osnově žádného zasahaní do antonomie obecní Obce samy se domáhaly této úpravy.
Glöcknout Werunski
22 article
Pan Glöckner myslí, že zemský výbor upravi věc šablonovitě; ale jinak nelze podobnou věc uzá koniti. Každý zákon však přece představuje jiste schema. Nevěřím, že většina německých obcí o tom ne- věděla. To by bylo ostatně velmi špatné vysvědčen pro vůdce těchto obcí, kteří mají stopovati veřejné záležitosti. Nejsměšnějším proliargumentem pana G öcknera jest však tvrzení, že zemsvý výbor touto předlohou učiniti chtěl pokus, dostati české lidi do německýc obcí. Ptám se, pánové, který český právník, kdyby byl v sebe větší bídě, chtěl by k vám vstoupiti do služeb ? To by byla přímo mravní sebevražda, to by- byl trpký chléb z rukou vašich! Jest to ostatně čira nemožnost, vždyť o jmenování rozhodují obce samy Konečně hrozil pan Glöckner, že budou německé obce hromadně peticionovat, aby vláda tuto osnovu nepřediožila k sankci. Tím pänové pomáhají dobíjel sami tu autonomii, které máme tak na mále. Tvrzení pana Glöcknera, že jsme my odpudil německé právníky odněkud, jest ovšem nejapným šprýmem. Hlas: Němci začínají svoji kariéru od ředitel bankyí Posl. dr. Pipplch (pokračuj-): Němcům mus záležeti také při nynější všeobecné nadprodukci práv- níků na tom, aby jejich dorost právnický nachá zel slušného sociálního postavení jako obecní úřadníci a vyslovuji přesvědčení, že touto osnovou byl učině prvý krok k úpravě poměrů úřadníků všech obci (Výborně! Potlesk. Řečníku se graluluje.) Posl. Maděra očekával, že sněm, uváživ všechny výhody a přednosti předloženého zákona, neodepře mu schválení. Konstatuje, že členové komise, z níž předloha vyšla, konali v plné míře svou povinnost jsouce si vědomi důležitosti díla. Zvláštní díky pří sluší přísedicímu zem. výboru posl. dru. Heroldovi který umožnil urychlení elaborátu, a zpravodaji posl
Glöckner Němec Posl doktor Pippl Maděra Herold
23 article
Maštálkovi, který si získal o záležitost zásluhy ne hynoucí. Řečník vyčítá jednotlivé výhody předlohy a končí apelem ke sněmu, aby úpravou poměrů obec ního úřadnictva dal základ k silným pilífům naš samosprávní budovy. (Pochvala.) Přís. zem. výb. posl. dr. Herold: Záležitost čpr vy platů obecních a okresních úřudníků táhne se v tomto slavném sněmu a v zemském výboru již o roku 1873 a proto není to žádná nová záležitost, která by sem byla, jak řečeno, rapidně a rychle vnesena Pan posl. Glöckner vytkl, že zemský výbor dává zá- kony. K tomu mohu odpověděti, že zemský výbon vykonal pouze to, co mu bylo sněmem uloženo. Všal ani vlastní stoupenci pana Glöcknera nesdílejí ná zoru. že by zemský výbor vydával zákony. O tom nejlépe svědčí interpelace posl. Ira, podaná ve sněmovni v roce 1902, kterou se urguje úprava právních poměro okresních a obecních úřdníků. (Slyšte! na českých lavicích.) Již tehdy Něci důrazně Mádali, aby normy pro samosprávné úřadnictvo byly upraveny. Nyní když konečně zákon byl předložen, tvrdí se, žeje v tom nějaký tajný úmysl zemského výboru na polla čení Němců. Pan Glöckner lekl dále, že má býti pře loha vrácena zemskému výboru, poněvadž nebyly vyslechnuty obce.
Maštálek doktor Herold Glöckner Ir Němec
24 article
Naproti tomu konstatuji, že již v roce 1895 zem výbor rozeslal po všech okresích a obcích dolazníky na jichž základě okresní výbory podávaly dobré zdá ni. Nemohu za to, jestliže náhodou okres, jehož při slušníkem je pan Glöckner, takového dobrozdání ne- zaslal. Oslatně, kdybych chtěl hledat v aktech, mož ná, že bych tam našel i dolazník, vyplněný samým panem Glöcknerem. To, co pan Glöckner nyní žádá již tehdy se stalo, a všech 12.000 obcí se pro to vy slovilo. Právě na základě téte odpovědi okresních výborů uznáno v zemském výboru, že se nemůže na ten čas přikročit k úpravě poměrů úřadnictva ve všech obcích. Je tudíž zcela zřejmo, že zemský výbo dostal úplně své povinnosti.
Glöckner
25 article
Ke svému politování jsem viděl, že se zde sněmovně mluvilo s takovým despektem o tom, že pro vyšší místa úřadnická vyžaduje zákon práv nickou kvalifikaci. Přiznávám, že jsou lidé na světě, kteří neviděli ani university a nikdy v ruce neměl kodexu a jsou přes to chytřejší než mnohý advokát Z toho však neplyne, že by na místa, na kterých obstarává se veřejná správa, kde úřadní jednání jes na půdě práva a zákona, neměli býti poslavení kva- lifikovaní právníci. Vždyť jenom v tom je bu doucnost samosprávy, že její lidé vy zbrojeni budou naležltými právnickým vědomostmi. Bude li nadále naše samospráva zakrňovati, jako dnes zakrňuje pro nedostatek kvali- fikovaných úřadníků, pak se stát klidně přenese pře naši samosprávu, p něvadž bude zcela jiným úřad nictvem vyzbrojen, Kdyby pánové chápali správn zájmy svých obci, pak by viděli, že nepřítelem samo správy není zemský výbor, nýbrž někdo docela jiný Jsem přesvědčen, že vělšina německých poslane nebere vážně lo, co řekl pan G öckner, jako jsem přesvědčen, že ani on sám vážně to nebere. (Ta jest! u českých poslanců.) Návrh zákona zpracován byl cestou kompromisu mezi stranami. Učinili jsme tak z přesvědčení, ž spíše dojdeme k cíli, poněvadž nám záleží na tom aby byl brzy vyřízen. Proto doporučují nyní vřele aby slavny sněm skončil svou zákonodárnou činnos V drobném P.edejit ranní číslo o nebě . . . za 8 odpoledni. . . . . na z Va dlialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10k odpelední . . . . . . . . 4h Inserátv plati se hotově napřd Předplaeení a inserty přijimá zdmini- strace v Marianské alici č. e Tam nacházejí se táž redakce tiskárna a expudice „Národnich Listů“ Rukopisy se novracojí.
Virginie
26 article
jako ochrance a strážce samosprávy a schválil zákon který jest prvním krokem ke zmodernisování našeh samosprávného ústrojí. (Potlesk a pochvala.) Posl. Kalina připomněl, že všechny sporn otázky byly již odklizeny v komisi, takže není nyn příčiny, aby se někdo proti celé věci stavěl. V ko- misi byly zastoupeny všechny strany a Němci do- stali do zákona všechno, co si přáli. Rozhodně se musíme postaviti proti návrhu posl. Glöcknera, aby předloha byla vrácena zemskému výbor. Nejsou to jen čeští úřadníci, kteří čekají na splnění minima svých spravedlivých požadavků. Byly zde i deputace německé a víme, že jim vice záleží na přijetí zákona než nám. Vytýkáte-i zem. výboru, že vás chce zákonem podskočiti a že je vám nepřízniv, vzpomeňte si jen, jak nedávno zemský výbor podniki pouť do Canossy. Dostali jste beze všaho bankovního ředitele, který ostatně ani není kvalifikován. Řečník se přimlouval, aby sném při- stoupil k vykonání díla spravedlivého, které je hu- manním stejně k Němcům jako k Čechům. (Pochvala.) Posl. Strache přičítal dosavadní činnosti zem ského výboru za vinu, že Němci tomuto sboru ne- přicházejí vstříc. Němečti členové zemského výboru nemohou býti činěni zodpovědnými za jeho usne- sení, protuže j-ou tam, právě tak jako němečtí po- slanci na sněmu, v menšině. Němci nejsou proti úpravě poměrů obecních úřadníků ze zásady, ale jsou proti způsobu, jakým tato reforma podle návrhu komise má býti provedena. Řečník kritisoval jedno- tlivé body předlohy, jež německým požadavkům v žádném ohledu nevyhovuje. Vystoupil také ro- hodně s požadavkem národnostního rozdělení správy ve všech oborech. Prohlásil pak, že Němci nemohou pro návíh komise hlasovati. (Souhlas Němců.)
Posl Kalina Němec Glöckner Čecho Canossa
27 article
Posl. Anýž: Způsob, jakým o této předloze je jednáno, přiměl mne k tomu, abych na pranýř přibil všechno to, co se zde na úkor důstojnosti slavnéko sněmu díti může. Rače uvážit, že o této záležitosti jednala komise na základě petic, které byly podá- vány po 20 let také z lůna obyvatelstva německého, že jim bylo vyhověno, že v této komisi zasedají tři něm čtí zástupci, kteří na tomto elaborátu spolu- pracovali a nyní v plenu němečií řečníci své zá- stupce přímo desavouují a poličkují. Dnes se zde podávají interpelace, jen aby se zde rozpalovaly vášně a tvrdí se vědomě lži, tak jako ve včerejší interpelaci posl. Kindermanna. Jen se neostýche te říci, co vlastně chcete, jako to opřímně řekl Strache. Jemu je všechno, co se z ie děje, prostě nesnesitelné. Proto zde slyšíme samé žaloby na zemský výbor, ale fakta žádná. Dále se řečník stavěl rozhodně proti německé fikci, stále opakované o ryze německém tak zvaném uzavřeném území a pravil: Dokud nám nedov ážete že j- mále, nemáte práva, aby se vám ve vašich požadavcích jakkoli vyhovovalo. (Výborně! PotleskJ Zpravodaj posl. Maštálka (v doslovu) polemisoval s výtkami, se strany německé předloze učiněným Posl. Glöckner rozvinul otázku, pokud má zem. výbon jako nejvyšší autonomní instance právo zasahovat do právomoci obcí. Takovéto zasahování vyšších in- stancí do obecní autonomie je v cizině ještě větší než u nás. Ono má zabraňovat výstřelkům autonomie- neboť autonomie neznamená zneužívání svobody Jedním takovým výstřelkem je na př. připad, který se vyskytl, že obec vypsala konkurs na oko, ve kte- rém uváděla různé požadvky, ale pak bez ohledu na tyto požadavky zvolila osobu, která měla styky s míslními činiteli. Pan posl. Wolí ve svém výkřiku vylkdl, že my.
Posl Kindermann Strach Maštálek Glöckner Rača
28 article
Čechové, připravujeme předlohou místa pro české právníky. To jest pravda, ale také pro právníky ně- mecké. Všichni tlukou na brány sněmu, abychom jim mísla opatřili. Oslatně vždyť neběží o tak velký poř a jmenovací práve mají obce. Pan Strache poukazoval na některé nedopatření předlohy, předovší na n- souhlas německého textu § 42a) s textem českým, al právě § 42. byl přijat k návrhu pana dra. Funka,a český text jest tedy překladem z němčiny. Ostatne v podrobné debatě chtěl jsem sám na některé ne- srovnalosti popkázati. Pan Strache vytkl ostatně také, že přodloha ne- má také ustanovení o úřadnicích stavebních. V § 19 jest obsaženo ustanovení, které se vztahuje na všech- ny úřadníky, mající vysokoškolské vzdělání, tedy také na techniky. Vaši zástupcové se v komisi hojně zůčaslnili debat. Činili návrhy změňovací a ty byly také akcep- továny. Řečník prohlásil, že pro pokročilost dob o menších výtkách se zminí v debatě podrobné. (Vý- borně!) Na to přikročeno bylo k hlasování Odročovací návrh posl, Glöcknera byl zamílnut a zahájilo s rokování podrobné na podkladě komisí navržoném Nejvyšší maršálek zemský prohlásil, že dá pře- čísti vždycky jenom čísla jednollivých paragralů, ke kterému se nepřihlásí žádný řečník, že bude do- tyčný poragraí považovati za přijatý. Kde všakje zaznamenán řečník, lam provede se debala. Na německých lavicích improvisováná zatím rychlosti porada a posl. Glöekner přihlásil se ke slo- vu s návihem, aby byl čten i doslovný obsah jedne tlivých paragrfů a žádal jnenovité hlasování o tomte návrhu. To znamenalo zehájení technické obstrukce poslanců německých.
Čecho Strach Funk Glöckner
29 article
Posl. dr. Hackel volá: To má zase na svědom konservativní velkosiatek. Přijdou náš vždycky jenoe vyslechnout, ale přes všecky naše důvody s námn nehlasují. Zůslaňte si jen ve svých lavicích. Toje skandál! (Nastává všeobecný povyk a volání na ně- meckých lavicích.) Zpravodaj vyhověl přání Glöcknerovu a pře- čell § I. Posl. Woli dal návrh na přerušení schůze žádá hlasování dle jmen Hlasy na českých lavicích: Aha! Obstrukcel (Veliká vřava.) Nejvyšší maršálek zemský zvoní Posl. Zázvorka volá k presidiu: Nopovolit, Jas- nosti, to by moh každý přijít z ulice! Buď budeme jednat, anebo to zavřeme! To je hanba s takoveu klukovinou přijít mezi lidi! (Hluk.) Posl. Glöckner hlásí se znova ke slov Nejvyšší maršálek zamský udili mu slovo s při- pomínkou, že to je už po druhé, co dostává slov k témuž předmětu Posl. Glöckner začíná mluvit, v fom hlásí se posl. Wolí o slovo k jednacímu pořadu a navrhuje přerušení schůze ke společné úradě Posl. Glöckner (mluvě mimořádně pomalu a pro- tahuje slabiky): Já mám slovo a pralože mám c mluviti, chci ho podržet a nemůže být schůze přoru- šena, dokud nepřestanu mluvit Němečtí poslanci obklopili řečníka a žádali ho, aby přestal mluviti, protože by jinak nemohlo byli hlasováno o návrhu Wolfově Nojvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že pře- rušuje schůzi na 10 minut.
Posl doktor Hackel Glöcknerův I Posl Zázvorka Glöckner Wolfův Obstrukcel
30 article
Posl. Glöckner: Prosím o slovo. Nejvyšší maršálek zomský zvoní a upozorňuje- že žádosti posl. Glöcknera vyhověl a přerušuje ve 3 hod. 25 min. schůzi na 10 minut. Za pře,távky, která se proláhla přes 3/4 ho- diny, bylo ve sněmovně hlučno Když nejvyšši maršálek zemský mluvil s posl Wolfem, ozvalo se z českých lavic bouřlivě volánít Zahájit! Zahájit Posl. Krejčík: Jaké pak s ním vyjednávání! Žád- né vyjednáváníl Jasnosti nemluvie s Wolfem Posl. dr. Koldinský: Vyjednávat s Wolfem Giöcknerem! (Trvalý hluk.) Posl. dr. Stránecký: Jsme v jejich zajett
Posl Glöckner Wolf Krejčík doktor Koldinská Giöckner Stránecký