1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve středu 9. října 1907.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. list
předelácí su
v Praze v sdininisiraei
a z95e
na čtvrt leta . . . . 6 k —
s dvojí donášken
na mřs
avt lata. . . . 7 K toh
ve Glislkáck
na něsíe . . . . . . 2 K 30h
Přoštou:
na měsíe
ek
etrrt lis . ..
s droji zisllkou
na mněsí
na dtvrt ata
Praha
5
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
(Schůze 62.)
V Praze, 8. října
Německá politika na sněmě.
Dnešní sezení sněmu bylo věnováno pro-
jednání a vyřízení osnovy zákona o právních
služebních poměrech úřadníkův obecních.
Dílo, jež zvláštní komise cněmovní před-
ložila plenu, bylo označeno jako kompromisní
jako výsledek dohody všech stran sněmu, ve-
směs v komisi zastoupených. Čeští členové ko-
mise učinili Němcům řadu koncesí, jichž splnění
Němci prohlásili podmínkou svého souhlasu
s osnovou jak v komisi, tak v plenu. I nebyla
odvážnou aděje, že předloha pro spořádanou
správu měst významná nebude ve sněmovně
ohrožena žádnou věcnou nebo zásadnou překáž-
kou.
Sezení sněmu se však vyvinulo jinak.
Po dokonalém, věcném proslovu zpravodaje
posl. Maštálky zahájen byl z německého tábora
zjevný odboj proti předloze. Stalo se tak způso-
bem, který politické vážnosti v lůně německém
jistě nevydal svědectví příznivé. Zástupce ob
chodní komory liberecké p. Glöckner, prý politi-
oký samouk, vypálil první rány proti předloze
nejprve ve jménu odporu proti inteligenci vůbec.
zejména pak právnické. Pan Glöckner, jeden
z obligátních pořadatelů a prováděčů výtržnýeh
scén v parlamentě, zamítal předlohu dále také
proto, poněvadž — dle jeho podezření, ovšem
naprosto bezpodstatného a zajisté vědomě ne-
pravdivého — prý utajeným jejím účelem je.
dostati české právníky do obecních služeb v ně-
meckých mněstech.
Odpor p. Glöcknerův proti úpravě právních
poměrův úřadníků obecních neskýtal ještě do-
statečné příčiny k úsudku, že by Němci mínili
osnovu zmařiti, poněvadž posl. Glöekner nená-
leží vůbec žádnému klubu.
Němec
Maštálek
Glöckner
Glöcknerův
Praha
6
article
Rečníci čeští ovšem vesměs doporučoval
předlohu. Poslanee Maděra vylíčil průběh a ráz
prací komise, zdůraznil, že se Němci trvale
zůčastnili jejích prací a redakce předlohy zá-
koané; posl. dr. Pippich charakterisoval osnovu
jako velké dílo pokrokové, dílo trvalého význa
mu kulturního i sociálního.
Přisedící zemského výboru dr. Herold kona
svoji povinnost, když se ujal osnovy, z oboru
jeho působnosti v zemském výboru vyšlé. Upo-
zornil poslance německé, že o věc se jedná již
od r. 1873. Posl. Glöcknera odrazil připomenu-
tím, že Němci se již v r. 1902 domáhali osnovy
jská nyní sněmu byla předložena. Skvěle dovo-
div natnost, aby ve službách autonomie obecní
pracovali právníci, zakončil dr. Herold svoji ví-
těznou polemiku sdůrazněním fakta, že osnov
o úpravě poměrů úřadníkův obecních je úmyslně
zcela analogická se zákonem o úpravě pomě-
rův úřadníků okresních, vyřízeným dle kompro-
misní dohody všech součinítelů sněmu. Poně-
vadž tehdy celý sněm současnou resolucí ulo-
žil zemskému výboru, aby připravil obdobnou
osnovu zákona o úpravě poměrů úřadníků obeč-
ních, nemohou Němci teď legicky činiti proti
nynější osnově žádných námitek zásadních. P
tomlo výkladu definoval dr. Herold myšlenku,
pro vznik předlohy vůdčí: jejím uzákoněním má
býti zahájeno zmodernisování samosprávya
zvýšení úrovně služby samosprávně.
Po dru. Heroldovi povstal poslanec Kalina.
Stručnou svoji řeč zahájil sdělením, jež jako
člen přislušné komise mohl učiniti z vlastního
poznání: že dílo z ní vyšlé je plodem dohody
mezi stranami v komisi zastoupenými.
Situace ve sněmovně se vachmuřila, když
zástupce klubu německo-pokrokového, warndorí-
ský poslanec St. nche jal se do předlohy házeti
pumu za pumou, všochny naplněné zlobou a
běsem.
Maděra
Němec
doktor
Pippich
Herold
Posl
Glöckner
Herold myšlenka
Kalina
Stanislav
7
article
Tu již stalo se zjevným, že Němci podko-
pali osnově půdu a v dole takto připraveném že
ji chtějí zničiti.
S největším důrazem povstal tudíž proti
Němcům poslanec Anýž. Právem rozhořčen
stigmatisoval je jako ničitele vážnosti a důstoj-
nosti sněmu, klamem a šalbou pracující.
Takový byl zevní průběh a obraz dnešního
sezení sněmu.
Poslanec Anýž správně rozpoznal situaci
vlastně její změnu vůči disposicím na začátku
schůze: Němci zachovali se zrovna tak, jak je
poslanec Anýž charakterisoval.
Za hluku a řevu v lavicích německých žá
dal při prvním hlasování poslanec Glöckner hla-
sování dle jmen a posl. Wolf přerušení schůze
nejméně na čtvrt hodiny. To znamená: Něme
zahájili obstrukci proti předloze
Za obrovského napjeti byla chůze pře
rušena. Nikoli na čtvrt hodiny, nýbrž na hodinu
Rázem obsadili poslanci kuloár.
Němec
Anýž
Glöckner
Wolf
8
article
Němci voláni byli ke všeobecné poradě
jíž zúčastnili se též ústavověrní velkostatkáři
Současně sešli se předsedové českých klubů
stran sněmovních; konservalivní velkostatkát
mezi nimi nebyli. Oba tábory rokovaly jednak
každý zvlášť, jednak ve krátkých společnýeh
konfereneích.
Češti poslanci dlouho debatovali v kuloáru.
Ni jediného nebylo, který by jednáním Němeů
nebyl býval rozhořčen. Už v okamžiku, kdy
v zasedací síni z něneckých lavic vyrazil prvnt
obstrukční výpad, zvědělo se v táboře českém,
že druhá partie německá chee jím vynutiti nové
ústupky ve svém úmyslu směřující proti pravo-
moci zemského výboru. Mezi poslanci českými
však převládal názor: nepovolit! Vzpomenulo
se, že téže methody, jaké se chopili dnes, po-
užívají Němci při každé příležitosti, kdykoli si
umíni provésti svou. A dodalo se, že tato ně-
mecká taktika jen tím bývala umožněna, že se
jí na straně české vždy vyšlo vstříc. Proto dnes
volalo se: dosti již této taktiky! Nepovolití
A dokládalo se: dnešní sněmovní sezení stalo
Němec
9
article
se tudnicí, ze které se bude i pro český tábor
na říšské radě čerpati poučení a příklad.
Českým poslancům otevřela německá felo
nie oči na novo. Německé kluby buď nechaly
úmyslně na holičkách své členy komise pro
úpravu poměrů úřadníků obecních, kteří přece
vázáni jsou textem osnovy, při němž spolupůso
bili, čímž je zbavily vážnosti, bez híž poslane
není poslancem — nebo v jejich klubech pa-
nuje nejhroznější šlendrián, za jehož vlády si
každý může dělat, kdykoti a cokoli se mu na
mano.
Bud jak buď: jisto je, že se zástupci ně
meckých stran se o osnově dohoda stala, a do-
hoda ta že byla Němci porušena a zkácena.
Z toho pak plyne, že Němci nejsou stranou, se
kterou by se mohly uzavírati jakékoli závazné
parlamentní úmluvy.
Jiné ovoce nerodí se z politiky, jejiž kořeny
dnes byly obnaženy před celým sněmem i před
celou zemí, a o nichž se zjistilo, že jsou otravně
jedovaté.
Dlouhá, pohnutá a hlučná byla schůze, kle-
rou po přerušení sněmovního sezení měli ně-
mečti poslánci všech stran, sesílení o deputae
ústavověrných velkostatkářů. Ob chvíli vyběh
z poradní síně některý Všeněmec, všechen zrud-
lý v obličeji. Několikráte vešli do sousední míst-
nosti, kde rokovali předsedové klubů českých.
s německými vzkazy tu dr. Eppinger, tu dr-
Reiniger nebo Pacher nebo Peschka. A znova
přelévala se debata do parlamentní předsíně —
Němci agitovali mezi sebou, jední pro neústup-
nost, druzí pro povolnost aspoň částečnou.
Když konečně schůze byla znovu zahájena
odvolali Němci své obstrukční návrhy. Nejvyšš
maršálek pak skončil schůzi denní a večerní
určil na 7. hodinu.
Němec
doktor
Eppinger
Reiniger
Pacher
Peschek
Dlouhá
10
article
Po sezení sněmu sešli se čeští poslane
všech stran, aby se poradili o německých poža-
davcích kompromisních. Shodli se v ten smysl
že nižádným způsobem nesvoli k jakémukol
zmenšení pravomoci zemského výboru.
Jednání zástupců českých a německýeh
mělo výsledek kladný. Čechové svolili k poža-
davku Němeů, aby § 3. osnovy, stanovicí, ze
v obcích přes 5000 obyvatel čítajících může
býti konceptním úřadníkem ustanoven pouz
právník, nebyl měněn. Ústupek Němcům učiněn
v § 3. osnovy v ten smysl, že ve městech od
5000 do 7000 obyvatel může se pro konceptn
úřadníky upustiti od právnické kvalifikane,
jestliže zemský výbor k tomu svolí. Konečně
stala se pro § 43. dohoda, že článek ten bude
přijat v původním znění návrhu zemského vý-
boru, dle něhož nikoli zemský, nýbrž (ve smy-
slu zákona o okresních zastupitelstvech) okresní
výbor dozírá na plnění zákona, zemskému vý-
boru však zůstává právo druhé instance. Dle
toho neučinily strany české ni nejmenší újmy
svým zásadám autonomistickým, zejména poku
jde o práva zemského výboru. A zisk Němcůje
tak nepatrný, že všechna jejich bouře a celá
jejich obstrukční výprava jeví se býti prazby
tečnou.
Čecho
Něme
Němec
11
article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi o 11
hod. 15 min. dopol.
U vládního stolu: místodržilel hr. Couden
hove a místodrž. rada Kosina.
Došlých splsů bylo 10.
Pelic podáno 61.
Návrhy a dolazy.
Posl. Kasper, Peschka a soudr. podali nouzov
návrh pro obee Radl v okrusu jabloneckém.
Posl. Peschka podal návrh na podporu měst
Slecken posliženého požárem.
Posl. Anýž a soudr. podali k místodržiteli dotaz
že v poslední době okresní hejímané a inspektoři
obcházejí školní rady a obsazují uprázdněná místa
učitelská prozatímními učiteli.
Posl. Subrt a soudr. podali k místodržiteli dotaz
který znía
Interpelací ze dne 7. t. m. upozorňuje p. posl
dr. Fr. Kindermann a soudr. Vaši Excelenci na to
že prý při c. k. plzeňském a pražském ředitelstv
státních drah němečtí uchazeči o místa aspirant
jsou na základě prohlídek lěkařů dráhy odmítáni
že se tím provozuje nešvar z česko národního chau-
vinismu.
Tento dotaz vzbuzuje pozornost tím nápadnější
ježlo, jak jest všeobecně známo, řídícím lékařem c
k. ředitelstva státních drah v Praze jest p. dr. Juliu
Braun, německé národnosti, a řídícím lékařem c. k.
ředitelstva státních drah v Plzni p. dr. Salomon
Steiner, rovněž německé národnosti.
Mimo to velmi překvapuje fakt, že mezi pět
lékaři c. k. řed. st. dráh v Plzni, jehož jsou čtyři
pánové národnosti německé a sice mimo zmíněného
již dra. Sal. Sleinera pp. dr. Daniel Glaser, dr. Petr
Fenzl, dr. Hugo Glücksiegel a pouze jeden národnost
české, ač ze ařízenců dráhy v Plzni jest 80 proe.
národnosti české.
Kosina
Posl
Kasper
Peschek
Anýž
Kindermann
doktor
Braun
Salomon Steiner
Glaser
Fenzl
Hugo Glücksiegel
Francie
Praha
Plzeň
český národní chau
12
article
Avšak nejenom poměry ve stavu lékařů při c.k.
řed. státních dráh, jichž tratě probihají českým úze-
mím v dělce 800 km — kdežto německým územím
pouze v délce 400 km — nýbrž i obsazení ředitel-
slev samých jest uspořádáno způsobem, který
nikterak neodpovídá stanovisku rovnopravnému
spravedlivému neboť ze 4 ředitelů jest pouze jeden
národnosti české a tři národnosti německé.
Z toho zřejmo, že interpelace p. posl. dra.
Kindermanna a soudr. spočívá na nesprávném pod-
kladě faktickém a že zbytečně rozeštvává mysli oby
vatelstva.
Tážeme se tudíž:
1. Jest V. E. ochotna tyto poměry bezodkladně
vyšetřiti a ještě v tomto zasedání zodpověděti?
2. Jest vláda ocholna zatlačování českého živlu
v lékařstvu i úřadnictvu c. k. státních dráh učinit
přítrž a zaříditi poměry odpovídající spravedlivému
zastoupení druhé národnosti?
Bez prvního čtení byla ku přání navrhovatelo
řada návrhů přikázána komisím.
Omluva.
Pro dnešní schůzi omluvil svoji nepřítomnost
posl. dr. Zimmer.
Jadnací pořad.
Nejvyšší maršálek zemský konstatoval způsob
lost sněmu platně se usnášeti.
Na to plechází se k jednacímu pořadu
jehož prvým předmětem byla ústní zpráva kom is
rozpočtové o výměře
výslužného pro P. C. DBrra,
ředitele král. české akademie hospodářské v Děčíně
Kindermann
doktor
Zimmer
DBrra
Děčín
km
14
article
K návrhu zpravodaje posl. Petersa přijat by
návrh komise, aby řediteli Dörrovi byl za
počítán do jeho výsložného funkční přídavek ročníc
1000 K a osobní přídavek 500 K.
Zpravodaj posl. Maštálka podal pak zprávu
komise pro úpravu poměrů útadník
okresních výboro
o zákonné úpravě právních i služebních poměrá
úřadníků obecních v království českém
a o peticích, v téže záležitosti podaných, a do-
vozoval, že dnešní předloha je jen pokračováním
předlohy o úpravě poměrů úřadníků okresních, která
byla projednána v letošním jarním zasedání. V době
úpravy sociálních poměrů všech vrstev občanstva
není možno, aby zemský výbor zůstal na prvním
kroku při této své reformní akci. Doufáme, že v přištím
legislativním období böde následovati také úprava
okresních a obecních zřízenců. Dnešním dnem na-
bývá platnosti zákon o úpravě poměrů úřadnictva
okresního. Zpravodaj prohlásil, že očekává, že také
nyní předložený zákon nenajde nikde odporu a že
za půl roku bude možno přiněsti úřadnictvu obec-
nímu sankcionovaný zákon. Nebyla snadná práce
při sjednávání tohoto zákona. Bylo by bývalo zá-
hodno, aby při řešení léto otázky byl vzat v úvah
způsob cbstarávání agendy obeční, aby nejen velké
nýbrž i malé obce dostaly po této stránce právní
základ.
Maštálek
15
article
Nebylo to však možno pro různě překážky
Předloha sama vztahuje se na větší obce, kler
mohou si ustanovit své úřadnictvo. V komisi byí
velký rozpor o hranice působnosti tohoto zákona
Sám zpravodaj, ač musí hájiti komisí navrženou
hranici 5 tisic obyvatelstva, přál by si, aby číslice
tato byla snížena, protože dnes všude již jeví se
potřeba právnicky kvalifikovaných úřadníků. Přes to
nelze neuznat, že na malé obce krutě by dolehla
nutnost vydržovati si úřadnictvo s platy, jaké sta-
noví předloha. Předložená osnova přímyká se k zá-
konu, klerý byl přijat na jaře a je pouze přizpůsoben
zvláštním poměrům. Předností její je, že rozšířila
působnost zákona také na úřadníky již ustanovené
Zemskému výboru ponechána plná vůle, aby určil.
jaké služné mají ustanovení již úřadníci dostávati
jaká kvalifikace má se od nich žádat.
16
article
Zpravodaj litoval, že předloha tato dostala s
do pléna až na sklonku zasedání a že pro nedo
statek času nemůže ji, jak náleží, odůvodniti. Spatřuje
v ní velkou vzpruhu pro naši autonomii, velkou
podporu rozmachu našich samosprávných instituci.
Nemůže leč prositi sněmovnu, aby s urychlenímj
vyřídila. (Pochvala a potlesk.)
K slovu se přihlásili řečníci: pro posl. dr
Pippicb, proti posl. Glöckner.
Posl. Glöckner (proti) poukánval na to, že sněm
opěl bezslarostně povoloje miliony, aniž by tu pro
to bylo úhrady. Němci mosí vždy za docela male
obnosy, které obdrží k ukojení svých nejnaléhavějšíc
potřeb, povoliti svým národním odpůrcům sumy
troj- až čtyřnásobné.
Posl. Wolí: Dostaneme-li my párek, obdrží on
pečení!
Posl. Hackel: A ještě víno k tomu!
Posl. Giöekner (pokračuje): Další nevýhodou pre
Němce, která jako nit se vine celou pracovní látkou
sněmu, jest, pokud možná, úsílovné vybudování
ústřední moci zemského výboru na útraty autonom
ních práv obcí a okresů. (Souhlas Němců.)
Řečník vytýkal pak předioze mnohé nedostatky
a odporoval zejmna tomu. že jisti úřadníci maj
miti právnické vzdělání.
Posl. Woli: Každý strojvůdce musí již býti ju
ristoul
Posl. Glöckuer (pokračuje): Čechům jde při tom
o zaopalření právnického dorostu. Němei vědí, že
všechna tato místa nemohou obsaditi německým
právníky a mají býti takto donuceni, aby sáhli k če
ským utrakvistickým právníkům.
Posl. dr. Hackel (obrácen k Čechům): Vezměm
plece státní dozor místo dozoru zemského výboru
Jste srozumění?
Pippicb
Glöckner
Posl
Němec
Čecho
doktor
Hackel
Woli
Giöekner
Glöckuer
17
article
Posl. dr. Koldinský (k dru. Hacklovi): Vy auto
Posl. dr. Koldinský (k dru. Hacklovi): Vy auto
nomisto!
Posl. dr. Hackel: Ano, ano, autonomista, pane
doktore, je-li vám libo; to jste přece dokázali teprve
včera.
Posl. Glöekner (pokračuje): Žádám jen tolik, aby
obcím byla zachována jejich práva, ukládají-li s
jim břeme na.
Posl. Wolí: Tu má sjezd měst a okresní výbory
něco pro to udělati!
Posl. dr. Koldinský: Přenechte to právníkům.
Posl. Glöckner: To snad budele věděti, že ne
jsem žádným právníkem, ale chytřejší než mnohý
právník již jsem.
Posl. Wolf: Jsou také hloupí právníci; moh
bych jich zde hned vypočítati celé množství.
Posl. Glöekner: Kdyby nebylo chytrých práv
níků, nebylo by také hloupých; to není logické.
Posl. Glöekner (pokračuje) poukázal na rozpory
ve zprávě odůvodňovací a prohlásil se proti někte
rým podrobnostem z ní.
Posl. Březnovský: No, to má pravdu, zcela
pravdu.
Posl
doktor
Koldinská
Hackel
Glöckner
Wolf
Hackl
Glöekner
18
article
Posl. Krützner: No tak, Březnovský s ním tak
již souhlasí (Veselosl.)
Posl. Glöckner (pokračuje) rozebíral dále jednot
livá ustanovení § 43. předlohy, který pojednává
dozorčím právu zemského výboru Prohlásil, že
Němci pohlížejí k zemskému výboru s jistou reser
vou a připomenol případ Rauchbergův. Obrál il s
pak k Němcům a pravil: Nedejte se v okamžiku
zmýliti tím, že doufame prokázaťi svým obecním
úřadníkům dobrodiní. Obecní úřadníci půjdou bro-
madně s námi odraziti toto národní nebez peči a my
sami převezmema jiným způsobem o ně péči. Řeční
podal pak minoritní návrh, který zní: »l'rojedna-
vaná onova zákona o úpravě poměrů obecníc
úřadníků v Čechách budiž vrácena zemskému výboru
a budiž vyžádána dobrozdání předlohou postižených
obci prostlednictvím okresních výborů.« (Živá po
chvala a potlesk Němců.)
Návrh byl dostatečné podporován.
Poslanec dr. Pippích (pro): Domníval jsem se.
že budu mluviti v souhlase se svými německým
krajany, jmenovitě proto, že v komisi ničeho nena
mítali proti osnově.
Posl
Březnovská
Glöckner
Němec
doktor
Pippe
Čechy
19
article
Hlas: Oni si to nechali pro mluvení z okna ven
Poslanec dr. Pippich (pokračuje): Nebyl jsem
připraven na takovou bojovnou náladu. Všechno to.
proti čemož bouřil dnes pan G öckner, to všechn
propustili pánové hladce, když se jednalo o zákonu
již sehváleném, dle kterého byla tato osnova o obee-
ních úřadnicích sdělána, totiž o zákonu o okre sníech
úřadnících. Pro tento zákon hlasovali klidně všichni
Němci. Dnes ohříval pan G öckner jenom staré věci
Děkují vřele referenlu zemského výboru v komia
postanci dru. Heroldovi, který se snažil horlivě o to
aby dnešní projednání předlohy bylo umožněno. Také
němečtí členové této komise slarali se upřímně o to
aby věc byla usplšena. Koho by tedy dnešní výpady
pana G öcknera nepřek vapily?
Mobu právem říci, že se ujímám i německé
aulonomie, poněvadž to, co plati pro české úřadniky
platí i pro německé. Zemský výbor uznával sice po
třebu, že by úprava o úřadnicích měla býti prove
dena ve všech obcích, ale aby snadněji docílil sou
hlasu celého slavného sněmu, učinil tento první kr
a vypracoval přediohu, která se týka p uze obcí
které čitají nejméně 5000 obyvatelů. Tu ovšem my-
slím, že tato cifra 5000 je snad dosti libovolná
zdá se mi, že by se dala snížiti. Řečník připomenul
že dle osnovy by města jako Český Brod. Hlinsko
Melník ald., klerá nečítaji 5000 obyratel, kde všai
doktor
Pippich
Němec
Herold
Český Brod
Hlinsko
20
article
poměry hospodářské a společenské mají ráz podobný
jako v městech do osnovy přijatých, by nebyla nu
cena opatřiti si kvalifikované úřadníky, jak je tomu
u měst první kategorie. Ba řečník by se nerozpakova
jiti až na cifru 3000 obyvatelů. Nerozřešenou zůstá-
vala by otázka, jakým způsobem dlužno stanovit
kvalifikaci pro úřadníky v obcích od 2000 až d
4000 obyvatel?
Řečník by doporučoval pro tento případ kvalií
kači středoškolskou.
Když jsme se rozhodli — a byli to také vaš
páni — v komisi a zemském výboru, že je nezbytně
potřebí určiti kvalifikaci pro úřadníky obcí s obyva-
telstvem 5000, učinili jsme tak všichni v přesvěd-
čení, že tím samosprávě prospějeme. Namitne s
ovšem, že nebylo třeba stanovit kvalifikaci právni-
ckou, že jsou i jednotlivci, kteří sebevzděláním do-
sáhli vysokého stupně inteligence. To milerád při-
pouštím. Ale my tu máme co činiti s jistým průmě-
rem, my se nemůžeme vázat na výjimky, jichž je
málo, nikdo nepopře, že právě právník na základě
svého předešlého vzdělání nejsnadněji se vpravuje
do agendy obecní, on je také pravidelně nejvhodněji
přizpůsoben pro práce iniciativní — a té potřebuj
naše obce — a nikoli pouhých mechanických pra
covníků.
21
article
Jestliže si přejeme rozvoje samosprávy, pak mu
síme přiznat, že dnes obce potřebují docela jiných
pracovníků než jindy. I ony se musejí podrobiti vše-
obecnému zákonu pokroku.
Plat, který je osnovou takovou úřadníkům vy
měřen, jistě nemůže býti velkým břemenem obcím
poněvadž základní služné dostupuje nejvyšší výše
2400 K. Nemohu si představíti, že to pan Glöckne
myslil vážně, když tvrdil, že osnovou zasahuje zem-
ský výbor do autonomie obecní. Připomínám, že
v mnohých obcích již mají úřadníci mnohem větší
plat než sama osnova na to pomýšlí. To jsou obee.
které jsou na výši aulonomie. Ale jsou obce, kter
tak nečiní a tu zemský výbor přistoupil s korekturou
a v zájmu autonomie je poučuje, co nutno jim či
niti. Bez jistých donucovacích prostředků nelze nikdy
uskutečniti takovou osnovu.
Pan G'öckner projevil nedůvěru zemskému vý
boru a tím ovšem vyslovil nedůvěru i dru. Eppin
grovi a Werunskému. (Výborně!) Nechť si to s nim
spraví, ale tolik je jisto, že tito pánové neviděl
v osnově žádného zasahaní do antonomie obecní
Obce samy se domáhaly této úpravy.
Glöcknout
Werunski
22
article
Pan Glöckner myslí, že zemský výbor upravi
věc šablonovitě; ale jinak nelze podobnou věc uzá
koniti. Každý zákon však přece představuje jiste
schema.
Nevěřím, že většina německých obcí o tom ne-
věděla. To by bylo ostatně velmi špatné vysvědčen
pro vůdce těchto obcí, kteří mají stopovati veřejné
záležitosti.
Nejsměšnějším proliargumentem pana G öcknera
jest však tvrzení, že zemsvý výbor touto předlohou
učiniti chtěl pokus, dostati české lidi do německýc
obcí. Ptám se, pánové, který český právník, kdyby
byl v sebe větší bídě, chtěl by k vám vstoupiti do
služeb ? To by byla přímo mravní sebevražda, to by-
byl trpký chléb z rukou vašich! Jest to ostatně čira
nemožnost, vždyť o jmenování rozhodují obce samy
Konečně hrozil pan Glöckner, že budou německé
obce hromadně peticionovat, aby vláda tuto osnovu
nepřediožila k sankci. Tím pänové pomáhají dobíjel
sami tu autonomii, které máme tak na mále.
Tvrzení pana Glöcknera, že jsme my odpudil
německé právníky odněkud, jest ovšem nejapným
šprýmem.
Hlas: Němci začínají svoji kariéru od ředitel
bankyí
Posl. dr. Pipplch (pokračuj-): Němcům mus
záležeti také při nynější všeobecné nadprodukci práv-
níků na tom, aby jejich dorost právnický nachá zel
slušného sociálního postavení jako obecní úřadníci
a vyslovuji přesvědčení, že touto osnovou byl učině
prvý krok k úpravě poměrů úřadníků všech obci
(Výborně! Potlesk. Řečníku se graluluje.)
Posl. Maděra očekával, že sněm, uváživ všechny
výhody a přednosti předloženého zákona, neodepře
mu schválení. Konstatuje, že členové komise, z níž
předloha vyšla, konali v plné míře svou povinnost
jsouce si vědomi důležitosti díla. Zvláštní díky pří
sluší přísedicímu zem. výboru posl. dru. Heroldovi
který umožnil urychlení elaborátu, a zpravodaji posl
Glöckner
Němec
Posl
doktor
Pippl
Maděra
Herold
23
article
Maštálkovi, který si získal o záležitost zásluhy ne
hynoucí. Řečník vyčítá jednotlivé výhody předlohy
a končí apelem ke sněmu, aby úpravou poměrů obec
ního úřadnictva dal základ k silným pilífům naš
samosprávní budovy. (Pochvala.)
Přís. zem. výb. posl. dr. Herold: Záležitost čpr
vy platů obecních a okresních úřudníků táhne se
v tomto slavném sněmu a v zemském výboru již o
roku 1873 a proto není to žádná nová záležitost, která
by sem byla, jak řečeno, rapidně a rychle vnesena
Pan posl. Glöckner vytkl, že zemský výbor dává zá-
kony. K tomu mohu odpověděti, že zemský výbon
vykonal pouze to, co mu bylo sněmem uloženo. Všal
ani vlastní stoupenci pana Glöcknera nesdílejí ná zoru.
že by zemský výbor vydával zákony. O tom nejlépe
svědčí interpelace posl. Ira, podaná ve sněmovni
v roce 1902, kterou se urguje úprava právních poměro
okresních a obecních úřdníků. (Slyšte! na českých
lavicích.) Již tehdy Něci důrazně Mádali, aby normy
pro samosprávné úřadnictvo byly upraveny. Nyní
když konečně zákon byl předložen, tvrdí se, žeje
v tom nějaký tajný úmysl zemského výboru na polla
čení Němců. Pan Glöckner lekl dále, že má býti pře
loha vrácena zemskému výboru, poněvadž nebyly
vyslechnuty obce.
Maštálek
doktor
Herold
Glöckner
Ir
Němec
24
article
Naproti tomu konstatuji, že již v roce 1895 zem
výbor rozeslal po všech okresích a obcích dolazníky
na jichž základě okresní výbory podávaly dobré zdá
ni. Nemohu za to, jestliže náhodou okres, jehož při
slušníkem je pan Glöckner, takového dobrozdání ne-
zaslal. Oslatně, kdybych chtěl hledat v aktech, mož
ná, že bych tam našel i dolazník, vyplněný samým
panem Glöcknerem. To, co pan Glöckner nyní žádá
již tehdy se stalo, a všech 12.000 obcí se pro to vy
slovilo. Právě na základě téte odpovědi okresních
výborů uznáno v zemském výboru, že se nemůže
na ten čas přikročit k úpravě poměrů úřadnictva ve
všech obcích. Je tudíž zcela zřejmo, že zemský výbo
dostal úplně své povinnosti.
Glöckner
25
article
Ke svému politování jsem viděl, že se zde
sněmovně mluvilo s takovým despektem o tom, že
pro vyšší místa úřadnická vyžaduje zákon práv
nickou kvalifikaci. Přiznávám, že jsou lidé na světě,
kteří neviděli ani university a nikdy v ruce neměl
kodexu a jsou přes to chytřejší než mnohý advokát
Z toho však neplyne, že by na místa, na kterých
obstarává se veřejná správa, kde úřadní jednání jes
na půdě práva a zákona, neměli býti poslavení kva-
lifikovaní právníci. Vždyť jenom v tom je bu
doucnost samosprávy, že její lidé vy
zbrojeni budou naležltými právnickým
vědomostmi. Bude li nadále naše samospráva
zakrňovati, jako dnes zakrňuje pro nedostatek kvali-
fikovaných úřadníků, pak se stát klidně přenese pře
naši samosprávu, p něvadž bude zcela jiným úřad
nictvem vyzbrojen, Kdyby pánové chápali správn
zájmy svých obci, pak by viděli, že nepřítelem samo
správy není zemský výbor, nýbrž někdo docela jiný
Jsem přesvědčen, že vělšina německých poslane
nebere vážně lo, co řekl pan G öckner, jako jsem
přesvědčen, že ani on sám vážně to nebere. (Ta
jest! u českých poslanců.)
Návrh zákona zpracován byl cestou kompromisu
mezi stranami. Učinili jsme tak z přesvědčení, ž
spíše dojdeme k cíli, poněvadž nám záleží na tom
aby byl brzy vyřízen. Proto doporučují nyní vřele
aby slavny sněm skončil svou zákonodárnou činnos
V drobném P.edejit
ranní číslo o nebě . . . za 8
odpoledni.
. . . . na z
Va dlialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10k
odpelední . . . . . . . . 4h
Inserátv
plati se hotově napřd
Předplaeení a inserty přijimá zdmini-
strace v Marianské alici č. e
Tam nacházejí se táž redakce
tiskárna a expudice „Národnich Listů“
Rukopisy se novracojí.
Virginie
26
article
jako ochrance a strážce samosprávy a schválil zákon
který jest prvním krokem ke zmodernisování našeh
samosprávného ústrojí. (Potlesk a pochvala.)
Posl. Kalina připomněl, že všechny sporn
otázky byly již odklizeny v komisi, takže není nyn
příčiny, aby se někdo proti celé věci stavěl. V ko-
misi byly zastoupeny všechny strany a Němci do-
stali do zákona všechno, co si přáli. Rozhodně se
musíme postaviti proti návrhu posl. Glöcknera, aby
předloha byla vrácena zemskému výbor.
Nejsou to jen čeští úřadníci, kteří čekají na
splnění minima svých spravedlivých požadavků.
Byly zde i deputace německé a víme, že jim vice
záleží na přijetí zákona než nám. Vytýkáte-i zem.
výboru, že vás chce zákonem podskočiti a že je vám
nepřízniv, vzpomeňte si jen, jak nedávno zemský
výbor podniki pouť do Canossy. Dostali jste beze
všaho bankovního ředitele, který ostatně ani není
kvalifikován. Řečník se přimlouval, aby sném při-
stoupil k vykonání díla spravedlivého, které je hu-
manním stejně k Němcům jako k Čechům. (Pochvala.)
Posl. Strache přičítal dosavadní činnosti zem
ského výboru za vinu, že Němci tomuto sboru ne-
přicházejí vstříc. Němečti členové zemského výboru
nemohou býti činěni zodpovědnými za jeho usne-
sení, protuže j-ou tam, právě tak jako němečtí po-
slanci na sněmu, v menšině. Němci nejsou proti
úpravě poměrů obecních úřadníků ze zásady, ale
jsou proti způsobu, jakým tato reforma podle návrhu
komise má býti provedena. Řečník kritisoval jedno-
tlivé body předlohy, jež německým požadavkům
v žádném ohledu nevyhovuje. Vystoupil také ro-
hodně s požadavkem národnostního rozdělení správy
ve všech oborech. Prohlásil pak, že Němci nemohou
pro návíh komise hlasovati. (Souhlas Němců.)
Posl
Kalina
Němec
Glöckner
Čecho
Canossa
27
article
Posl. Anýž: Způsob, jakým o této předloze je
jednáno, přiměl mne k tomu, abych na pranýř přibil
všechno to, co se zde na úkor důstojnosti slavnéko
sněmu díti může. Rače uvážit, že o této záležitosti
jednala komise na základě petic, které byly podá-
vány po 20 let také z lůna obyvatelstva německého,
že jim bylo vyhověno, že v této komisi zasedají tři
něm čtí zástupci, kteří na tomto elaborátu spolu-
pracovali a nyní v plenu němečií řečníci své zá-
stupce přímo desavouují a poličkují. Dnes se zde
podávají interpelace, jen aby se zde rozpalovaly
vášně a tvrdí se vědomě lži, tak jako ve včerejší
interpelaci posl. Kindermanna. Jen se neostýche te
říci, co vlastně chcete, jako to opřímně řekl Strache.
Jemu je všechno, co se z ie děje, prostě nesnesitelné.
Proto zde slyšíme samé žaloby na zemský výbor,
ale fakta žádná.
Dále se řečník stavěl rozhodně proti německé
fikci, stále opakované o ryze německém tak zvaném
uzavřeném území a pravil: Dokud nám nedov ážete
že j- mále, nemáte práva, aby se vám ve vašich
požadavcích jakkoli vyhovovalo. (Výborně! PotleskJ
Zpravodaj posl. Maštálka (v doslovu) polemisoval
s výtkami, se strany německé předloze učiněným
Posl. Glöckner rozvinul otázku, pokud má zem. výbon
jako nejvyšší autonomní instance právo zasahovat
do právomoci obcí. Takovéto zasahování vyšších in-
stancí do obecní autonomie je v cizině ještě větší
než u nás. Ono má zabraňovat výstřelkům autonomie-
neboť autonomie neznamená zneužívání svobody
Jedním takovým výstřelkem je na př. připad, který
se vyskytl, že obec vypsala konkurs na oko, ve kte-
rém uváděla různé požadvky, ale pak bez ohledu
na tyto požadavky zvolila osobu, která měla styky
s míslními činiteli.
Pan posl. Wolí ve svém výkřiku vylkdl, že my.
Posl
Kindermann
Strach
Maštálek
Glöckner
Rača
28
article
Čechové, připravujeme předlohou místa pro české
právníky. To jest pravda, ale také pro právníky ně-
mecké. Všichni tlukou na brány sněmu, abychom jim
mísla opatřili. Oslatně vždyť neběží o tak velký poř
a jmenovací práve mají obce. Pan Strache poukazoval
na některé nedopatření předlohy, předovší na n-
souhlas německého textu § 42a) s textem českým, al
právě § 42. byl přijat k návrhu pana dra. Funka,a
český text jest tedy překladem z němčiny. Ostatne
v podrobné debatě chtěl jsem sám na některé ne-
srovnalosti popkázati.
Pan Strache vytkl ostatně také, že přodloha ne-
má také ustanovení o úřadnicích stavebních. V § 19
jest obsaženo ustanovení, které se vztahuje na všech-
ny úřadníky, mající vysokoškolské vzdělání, tedy také
na techniky.
Vaši zástupcové se v komisi hojně zůčaslnili
debat. Činili návrhy změňovací a ty byly také akcep-
továny. Řečník prohlásil, že pro pokročilost dob
o menších výtkách se zminí v debatě podrobné. (Vý-
borně!)
Na to přikročeno bylo k hlasování
Odročovací návrh posl, Glöcknera byl zamílnut
a zahájilo s
rokování podrobné
na podkladě komisí navržoném
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil, že dá pře-
čísti vždycky jenom čísla jednollivých paragralů,
ke kterému se nepřihlásí žádný řečník, že bude do-
tyčný poragraí považovati za přijatý. Kde všakje
zaznamenán řečník, lam provede se debala.
Na německých lavicích improvisováná zatím
rychlosti porada a posl. Glöekner přihlásil se ke slo-
vu s návihem, aby byl čten i doslovný obsah jedne
tlivých paragrfů a žádal jnenovité hlasování o tomte
návrhu. To znamenalo
zehájení technické obstrukce poslanců německých.
Čecho
Strach
Funk
Glöckner
29
article
Posl. dr. Hackel volá: To má zase na svědom
konservativní velkosiatek. Přijdou náš vždycky jenoe
vyslechnout, ale přes všecky naše důvody s námn
nehlasují. Zůslaňte si jen ve svých lavicích. Toje
skandál! (Nastává všeobecný povyk a volání na ně-
meckých lavicích.)
Zpravodaj vyhověl přání Glöcknerovu a pře-
čell § I.
Posl. Woli dal návrh na přerušení schůze
žádá hlasování dle jmen
Hlasy na českých lavicích: Aha! Obstrukcel
(Veliká vřava.)
Nejvyšší maršálek zemský zvoní
Posl. Zázvorka volá k presidiu: Nopovolit, Jas-
nosti, to by moh každý přijít z ulice! Buď budeme
jednat, anebo to zavřeme! To je hanba s takoveu
klukovinou přijít mezi lidi! (Hluk.)
Posl. Glöckner hlásí se znova ke slov
Nejvyšší maršálek zamský udili mu slovo s při-
pomínkou, že to je už po druhé, co dostává slov
k témuž předmětu
Posl. Glöckner začíná mluvit, v fom hlásí se
posl. Wolí o slovo k jednacímu pořadu a navrhuje
přerušení schůze ke společné úradě
Posl. Glöckner (mluvě mimořádně pomalu a pro-
tahuje slabiky): Já mám slovo a pralože mám c
mluviti, chci ho podržet a nemůže být schůze přoru-
šena, dokud nepřestanu mluvit
Němečtí poslanci obklopili řečníka a žádali ho,
aby přestal mluviti, protože by jinak nemohlo byli
hlasováno o návrhu Wolfově
Nojvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že pře-
rušuje schůzi na 10 minut.
Posl
doktor
Hackel
Glöcknerův
I Posl
Zázvorka
Glöckner
Wolfův
Obstrukcel
30
article
Posl. Glöckner: Prosím o slovo.
Nejvyšší maršálek zomský zvoní a upozorňuje-
že žádosti posl. Glöcknera vyhověl a přerušuje ve
3 hod. 25 min. schůzi na 10 minut.
Za pře,távky, která se proláhla přes 3/4 ho-
diny, bylo ve sněmovně hlučno
Když nejvyšši maršálek zemský mluvil s posl
Wolfem, ozvalo se z českých lavic bouřlivě volánít
Zahájit! Zahájit
Posl. Krejčík: Jaké pak s ním vyjednávání! Žád-
né vyjednáváníl Jasnosti nemluvie s Wolfem
Posl. dr. Koldinský: Vyjednávat s Wolfem
Giöcknerem! (Trvalý hluk.)
Posl. dr. Stránecký: Jsme v jejich zajett
Posl
Glöckner
Wolf
Krejčík
doktor
Koldinská
Giöckner
Stránecký