24. dubna 1900. Číslo 112.

NARODNÍ LISTY

Strana 3.

územi, bylo vydáno a podporováno způsobem, postupem a jednáním tak násilnickým a nelidským, že není naprosto možno, kdybychom neměli především bezpeč- nou záruku zákonnou proti každému zuásilňování národních menšin, při- kročiti k řešení otázky jazykové. Věc ta je nerozlučitelná od otázky jazykové. Zákon na ochranu národnostních menšin musí býti důrazně požadován při úpravě jazykové. Druhý požadavek který jest od otázky jazykové neroz- Iněný, je zákon ve příčině sčítání lidu pedle národnosti. Jazyk obcovací ne může býti podkladem k trvalému a správnému útvaru pro rozlišování jednotlivých obvodů če- ských, německých a smíšených, pakli není zji štění národností. Jestli páni krajané němečt stanoví požadavek čistě národnostní, musí také dospět k oprávněnosti požadavku sčítání dle ná rodnosti. - V nynějším stavu akce smiřovací nevidíme žádné opravdovosti, žádné upřímnosti a proto musíme opříti se o stav legální. Ten stav mu síme hájiti a nesmíme připustiti nejmenšího prů- lomu do něho; jest to stav, který se vytvoři historickým postupem celých stoleti, jest to stav, jímž zahraženo jest rovné právo, jež ne- smí a bez naší vůle ani nemůže býti prolo- meno. Stane-li se to nějakým oktroyem, pak oktroyování takové nemůže býti tr valé, protože by šlapalo veškeré právo a spra vedlivost a nemělo v sobě ethiky. (Souhlas.

Posl. dr. Krajník: Zákony jsou pramenem také německému právu!) Tento zákonný stav byl v poslední době na nejvyšších místech soud- ních úplně uznán, zejmena rozhodnutím ze dne 13. prosince 1898. Stav tento odpovídá také skutečné potřebě a liché jest tvrzení se strany německé, že praktickým potřebám neodpovídá, protože poměry nyní prý jsou zcela jiné. Pan dr. Pacák správně k tomu poukázal, co jest tendenci veškerého pokroku právního: Jestto sblížení úřadníka se stranami a občany, který má plné právo na to, aby ho úřad, na nějž přispívá, řádně obsloužil. Úřadník má vysti- hovat potřeby obyvatelstva, má přímo na něj ingerenci míti. Jak jest to možno, jestliže úřad- ník nemá potřebné znalosti jazykové? Bezpro- střednost a ústnost řízení, které nyní nejen v trestním, ale i v civilním soudním řízení zave- deno jest, stává se bez jazykové znalosti illu- sorní. A právě tak je nemyslitelno řádné po slání úřadníka politického, jestliže nemá schop- ností s obyvatelstvem v jazyku jeho se dohod- nouti. A právě nyní při tom vývýšení ideje ná- rodnostní klade se váha na to, že každý jedno- dlivec má právo, aby jeho národní individuahit nebyla skracována. Nestači říci, že tu nebo tam je malé procento příslušníků druhé národnosti, a ty že lze odbýti nějakou výpomocí nebo tlu- močníkem nebo nějakým úřadníkem extra sta- tum. (Souhlas.) Z toho je vidět, že i praktická potřeba vede k tomu, aby otázka jazyková byla řešena tak, aby jazykové právo občanů českých bylo stejné, jako příslušníků národnosti druhé. poněvadž hodnota jeho jest stejná jako hodnot občanů každé jiné národnosti. Požadavky, které se činí na straně druhé, neplynou přímo z realního života, nýbrž směřují k posílení hegemonie německé a k tomu my přisluhovati nebudeme. (Souhlas na če- ských lavicích.)

V tomto ohledu nás naši krajané němečt na nějakou vějičku nedostanou. Myslím, že po prohlášení dra. Pacáka bude lépe. když v celé té akci v konferencích, která aspoň z počátku mohla nás přesvědčiti o tom, že jest potřeba, aby sesedli se zástup- cové dvou velkých kmenů a o dorozumění o lidu k lidu si pohovořili, tím způsobem, jak pod rukou bylo působeno na vládu, která není povznešena na stanovisko objektivního rozhod- čiho, pokračováno nebude. Zklamání, které vždyeky po sobě zanechává každá neupřimnose a každé pokrytectví, jest na škodu každému smíření od lidu k lidu. Není o tom pochyby. že právě tak jako poslanec Iro i všichni řeční z německé strany vysloví se proti tomu, aby návrh poslance Pacáka dostal se do komise. Te snad bude nejlepší illustrací celé té neupřímnosti a pokrytectví, totiž že, ačkoliv je to tak přiro- zené, aby o vitální potřebě této země, totižo klidném spolužití obou její kmenů, pojednalo se na této rodné půdě, na níž by celá tato otázka měla býti postavena, naši krajané nechtějí tomu a že opět chtějí se uchýliti pod ochranná křídla centralistická a že pomocí těch živlů centrali- sticko-byrokratických chtějí zase vystoupiti s celou váhou, ne jak by záhodno bylo, jako rovní prot rovným, nýbrž podepřeni o veliký pomocný ap- parát té kliky, která od jakživa stojí proti nám.

To jest přesunutí věci na půdu vídeňskou. z které nebyly dosud odstraněn ssutiny onoho zločinného zrušeni jazykových nařízení. Té půdy my vyhle- dávati nechceme a nebudeme. My, kteří víme že hledáme právo, spravedlnost a rovnoprávnost že nechceme znásilnití a učiniti příkoři nikomu. nemůžeme nahlédnouti, proč bychom se měl vybýbati tomu, aby o télo věci na tomto sněmu bylo jednáno. Ale našim krajanům německým nejd o úpravu jazykové otázky, nýbrž o něco zcel jiného, totiž o to, aby stali se na říšské radě opět živlem vládnoucím, aby plným větrem přizně vládní vepluli do přístavu nadvlády ně- mecké. Mluví se stále o jazyku státním nebo dorozumivacím. Dle některých jest to vitáln potřebou Němců, na druhé strané zase Něme říkají, že jest to věc, která se jich netýká, ponévadž jest to zájem státu. Proti tomu ale stát projevil a praxe to potvrdila, že by to i bez takové státní řeči v tom státním apparátu šlo náramně lehce. Oni mají však jednu nadějí potvrdil to také poctivý muž mezi vámi, posl.

Prade, když řekl: »My víme, že dorozumívaeí jazyk recte jazyk státní nezavedeme bez po- moci Slovanů.« Němci tedy počítají na spojenství Slovanů, oni počítají na ton kletý hřích dějin slovanských, že se téměř vždy našel Slovan, který se postavil proti Slovanu. Počítáte-li na Poláky, že v této věci budou vám nápomocni, pak byste tím vznesli těžkou obžalobu na celý polský národ, který jest národem čestným rytiřským, že by totiž byl schopen zpronevěřiti se na své národní cti. Není m. žné, aby se Polska na své cti tak dalece zapomněla. Státní němčina jest vidinou. Vyhýbáte se půdě tohoto království a tak zase všechny ty pokusy, do- cíliti shodu v této zemi, zapadnou, marné bude všechno naše sebezapření a zodpovědnost za zlo, které z toho povstane a které možná i na ob- čanské svobody dolehne, zodpovědnost ta spadne zpět na hlavy vaše! (Výborně Hlučná pochvala. Řečníku se blahopřeje.) Posl. dr. Funke tvrdí, že návrh dra. Pacáka překročuje kompetenci sněmu, poněvadž v tomto případě nejde o nijaké zřízení, týkající se blaha země a mimo to prý se nezakládá na konstitučním podkladu. Kde jde o vnější a vnitřní služební řeč, jest prý kompetentní toliko říšská rada a kompetence sněmu úplně vyloučena. (Souhlas v levo. Hlučný odpor na lavicích českých.) Stojíme na půdě zákona.

(Posl. Brzorád: To bych pochyboval.) Také odů- vodnění posl. Pacáka jest prý úplně nesprávné. Do- volává se patentu z roku 1848, ten však prý nen ničím jiným, než listem s odpovědí v době velké tisně a velkých zmatků. (Posl. dr. Podlipny Nejvyšší soudní dvůr vám řekl, že je to zákon My nikdy neuznáme platnost tohoto patentu, jakkol ctíme autoritu nejvyššího soudu. Ani na české straně prý nebyl považován onen patent za zákon, jinal by byli naléhali, aby byl proveden. Sám dr. Pacák ve svých spisech o tomto patentu se prý nezmiňuje. Patent onen zůstane prý pouhým dokumentem. (Souhlas na levici.) Také řečník a jeho strana prý jsou pro rovno- právnost v úřadech, ba vůbec pro rovnoprávnost obou zemských jazyků, jež je také uznána. Posl. Iro: Ale nikoliv zaručena. Ustanovení čl. 19. stát. zákonů obsahují zásady jež mohou býti provedena teprve zákonem. Vláda, jel by tyto zásady chtěla provésti pouhým nařízením jako Badeni a Gautsch, jedná prý proti ústavě. Všal prý se již žádná vláda neodváží urovnávat olázk jazykovou nařízením. Badeni nedbal toho, nač byl s německé strany upozorňován a to jen proto, že chtěl provést vyrovnání s Uhry a proto vydal jazy- ková nařízení, čímž prý práva Němců byla zkrácena. Byla-li tato nezákonnost zrušena, nemůže prý si ni- kdo stěžovat, že byl ve svých právech zkrácen. (Sou hlas v levo.) K tomu by prý Čechové měli právo jen pak, kdyby toho byli dosáhli čestou ústavní a nikoliv oktrojírkou. Posl. dr. Brzorád: Na základě jakého pak naří zení máte vy německou úřadní řeč? (Hlučný nepokoj. Posl. dr. Funke: Vám nemusím odpovídat. Poslanec Brzorád: Protože nedovedete odpo vědět! (Hlučné výkřiky a nepokoj.

Nejvyšší zemský maršálek zvoní.) Jest vám pánové, všem známo, že jsme vždycky se vzpírali o donancím a nařízením. Řečník vytýká posl. Pačákovi že proti svému dřívějšímu přesvědčení opět se dovo lává nařízení. Naše náhledy, návaly a požadavky jsou vám úplně známy. Žádáme, by německé uzavřené území jak se skutečně historicky vyvinulo, nabylo opět plné své platnosti (Souhlas u Němců.), žádáme ohraničení okresů a rozdělení země v jazykové ob- vody a sice ryze německý, ryze český a smíšený. Posl. Krumbholz: Vždyť nemáte žádného čistě německého okresu, nýbrž jen smíšené. (Sou- hlas u českých poslanců, odpor u Němců.) Posl. dr. Funke: Chceme, aby v našem uza- vřeném německém území právo a zákon prováděly se v našem jazyku, by úřadovali a postupovali něm němečtí úřadníci bez znalosti české ře či. Posl. Špindler: To by nemohlo škoditi. Posl. Březnovský: Němečtí popravčí mistřii Posl. dr. Funke praví, že Němci žádají roz- dělení ústřední správy země a diví se, že posl. dr. Pacák zná tak dobře poměry jen u justiční správy. U vrehního zemského soudu jest rada Pantůček. který prý celý tento soud počeštil a svým vlivem na jeho presidenta způsobil, že v presidiu a se- kretariátě nezasedá jediný Němec. (Slyšte !u Němců.) Posl. Aigner: Velmi smutné: To jest rovno právnost Posl. dr. Funke praví, že jinak nevypadá to aní u oslatních úřadů, na př. u zemského okresního finančního ředitelství, u pošty atd. Co Češi rozumějí ve slově rovnoprávnost, bylo by nadvládou s jejich strany. (Souhlas u Němců. Hlučný odpor u če ských poslanců. Hluk.) Nechť ponechá se Němcům by ve svých okresích byli doma. (Různé výkřiky.)

Vůči výroku posl. dra. Pacáka o bohatém strýei pravi řečník, že voliti mohl jiného výrazu. V takovém poměru Němci nejsou; jsme s velkou německou říš spojeni jednotou řeči (Posl. Pacher: Jsme týž ná- rod), více nežli tisíciletým svazkem, historií a tvo říme velký národ. Němci bohatého strýčka nepotře- bují a nejsou na něj hrdi, kdežto Češi měli by ho snad rádi, kdyby jen chtěl je. (Pochvala u Němců hlas: Komarov í České menšiny nesmí v německém jazykovém obvodu prováděti chauvinismus. Tak daleko jítito nesmí a jestli Češi ve stanovisku, jaké proti tomu zaujali Němci, vidí terrorismus, musí řečník prohlá siti, že terrorismus tento prováděti se bud dále. (Tak jest! Velmi dobře! Hluk a různé vý- křiky.) Němci jsou v boji v obraně. (Veselost u če- ských poslanců. Hluk.) Němci neopustí a nemohou nikdy opustiti svého stanoviska, ale nemůže se o nich říci, že jsou od- půrci dorozumění neb že jimi byli. Přejí si ho, avšak s uznáním práv obou stran a rovnoprávností v pra- vém smyslu slova a s uznáním a šetřením oněch práv, jichž se v Čechách nikdy nevzdají. (Hlas :a nikdy vzdáti nemohou.) Řečník dovozuje nutnost německé státní řeči, po- lemisuje s drem. Pacákem, načež vrací se znovu ku požadavkům Němců a praví, že slova nejmírnějších vůdců českých na posledních voličských schůzích ne- měla na Němce žádného vlivu.

Jazykový zákon vlády, do něhož snad Češi měl měli příležitost nahlédnouti, není pro ně nepřijatel- ným, nečiní-li přepjatých požadavků. Němečtí po- slanci hlasovati budou proti návrhu dra. Pacáka z dů- vodů formálních i meritorních. (Pochvala a potlesk u německých poslanců.) Nejv. maršálek zemský přistupuje pro pokročilou dobu k ukončení schůze. Do výboru legitimačního zvolen celým sněmem posl. dr. Mettal, do komise školské poslanec dr Karlach. Posl. dr. Šamánek a soudr. podávají dota z

Před rokem bylo libereckou obcí vyhostěno 45 trhovců českých v Liberci žijících z míst pro týdenní trh na Bismarkově náměstí z důvodů předstíraných, aby prý kommunikace povozů a osob byla na onom náměsti volnější. V pravdě však jednalo se libereckým hrůzovlád- cům jen o to, by české živnostníky hmotne zničili. Že tomu tak, dosvědčuje okolnost, ž ponenáhlu dosazování byli na místa vyhozených Čechů plnokrevní Němci — živnostníc a sice laké přespolní. Na místě Anny Neskusi- lové stojí na př. Josef Heidnich, na místě Jos. Hrdiny sedí Schreinertová se skleněným zbožím; na místě Barb. Brožkové němečtí dřevaři z Weissbachu; n místě českých obuvníků stojí 7 povozů s chlebem bramborami, náležejících vesměs Němcům mimo Li- berec- V poslední době jsou tito čeští trhovci vyloučení i z trhů výročních a teprve po dlouhé námaze byla pro výroční trh místa udělena z oněch 45 če ských trhovců jenom 5, kdežto ostatním se neudě. liloi přes dosavadní intervence V. Exc Jelikož vyhostění čeští trhovci jsou tím neoby čejně poškozeni, táží se podepsaní: 1. Jest V. Exc. ochotna obci libere- cké neprodleně naříditi, by vrátila vyloučeným českým živnostníkům ihned jejich tržní místa? 2. Jakých donucovacích prostředků chce V. E. k okamžitému proveden této záležitosti použíti? Příští schůze koná se v úterý dne 24. dubna o 11. hod. dopolední. Na jednacím pořadu jest pokračování dnešního Schůze skončena ve 2 hodiny 35 minut odpo- ledne.

Ve schůzi sněmu dne 19. dubna podali poslane Jan Jaroš, dr. J. Dvořák, Václav Formánek Josel Moravec a soudruzi v příčině vyslání státní komise na shlédnutí škod, posledními povodněmi na Polabí způsobených náv rh: Slavný sněme račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby okamžitě vyslána byla zvláštní technická státní komise ku shlédnut a odhadnutí škod na březích Labe, posledními povod němi způsobených. Návrh budiž přikázán komisi zeměděl. bez prvníh čtení. V téže schůzi podali poslanci dr. J. Dvořák. Jaroš, Kaftau a soudruzi ohledně urychleni regulace Labe a jeho přítoků návrk Slavný sněme račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá : 1. Aby ve vlastní právomoci učinil přiměřeným a aspoň dočasným rozmnožením technických sil opa- tření, by provedení plánů a rozpočtů, týkajících se úpravy Labe a přítoků téhož se zvláštním zřetelem mimo střední Labe i na horní Labe od Jaroměře ku Hradci Králové bylo co nejvíce urychleno. 2. Aby vyjednával s c. k. vládou, aby tatáž za účelem urychlení soustavného provádění úpravy vod- ních toků v království českém zřízena byla zvláštní zemská komise, záležející z vynikajících odborníků a znalců, jejíž úkolem by bylo činiti přiměřené a po- třebné kroky u správy státní i zemské, jakož iu jiných inteessentů, by podniky regulační provedeny byly urychleným a účelným způsobem. Ve formálním ohledu budiž návrh bez prvníh čtení přikázán zemědělské komisi.

Sněmovní komise. Rozpočtová komise. Ref. Pabstma nn přednáší o kap. IV. tit. 1. Zemské statky a navrhuje přijetí rozpočtových položek 8 1.—10. Posl. Kafta dolazuje se, zdali zemský výbor podal zprávu o pří- padném použití zemských pozemků v Hostivaři nebo v Ruzíni k přeložení blázince pražského a záležitost ta po prohlášení referenta a dra. Záhoře pone chána k rozpočtovému vyřízení kap. VI. Na to při jaty položky rozpočtové. Dále referuje posl. Pabst- mann o tit. 2. Sady a hospodářský dvůr v Bubenči a upravuje povolené zvýšení služného podle již star šího usnesení se rozpočtové komise. Dr. Podlipný dotazuje se ohledně zřízení třetí restaurace a roz šíření promenády v Král. Oboře, načež odpovídá rel. Pabstmann obsahem zvláštní zprávy zemského výboru, dle které nelze přimlaviti se pro zřízení nové restaurace, za to se navrhuje rozšíření prome nády před 1. restaurací o 81/2 m. Debaty o předmětu účastňují se hr. Clam Martinic a hr. Deym jenž upozorňuje na zařízení restaurace v Průmyslo- vém paláci. Posl. Kaftan stěžuje si na nedosta- tečné kropení silnic a cest, i žádá racionální úpravu silnice; přednáší prosbu majitelů domů v VII. části. by z Kamenické ulice byl zřízen vchod do Stromovky a místo ohradní zdi aby zřízen byl plot mřížový. Mimo to ohražuje se posl. Kaftan proti návrhu zemského výboru po zrušení České vesnice zříditi na místě tom žádanou třetí restauraci resp. kavárnu.

Přejeme si, aby Česká vesnice byla zachována a aby kavárna zřízena byla na bývalém ostrově proti l restauraci. Pak byla navržena položka 87.362 korun kap. IV. schválena, jakož i náhrada 11.619 K. Následuje nyní referát hr. Clam-Martinice. Týká se kap. V. lit. p. Zemědělská rada pro král. české. Projednávají se platy úřadnicíva ve smyslu předlohy zemského výboru. Posl. J anda ujlmá se úpravy služného ústředního pokladníka. Dr. Schreiner navrhuje zlepšení platů sluhům, jako již dříve se stalo. Přijímá se. Týž poslanec přimlouvá se za to, by vláda zvýšila pod- poru na cestovné učitele za 4000 korun na 6000 kor. Přijímá se. Referent hr. Clam obrací pozornost obou o borů zemědělské rady na konsum cukerní a zvýšení jeho a dále na zlevnění a užívání umělého hnojiva, zmiňuje se pochvalně o činnosti praesídia obou odborů rady zemědělské. Dr. Schreiner přimlouvá se za snížení daně cukerní při spotřebě k účelům hospodářským Posl. Kaftan připomíná, že ministerstvo války koná pokusy v příčině výživnosti cukru ve vojsku kdyby pokusy měly příznivý výsledek, zvýšil by s velkou měrou konsum cukru v říši. Řečník táže se jak daleko pokročila otázka sestavení spolehlivé statistiky ovocní pro království české, kterou práci řečník po několik tet již v komisi rozpočtové dopo ručoval. Ku konci poukazuje posl. Kaftan k důleži tosti zalesňování a osévání holých strání na pro- spěch vodního hospodářství v království českém doporučuje domáhání se vydání zákona dotyč ného, jaký se ve Francii od roku 1865 znamenitě osvědčil.

Princ dr. B. ze Schwarzenbergu odpo- vídá, že oba spolky ovocnické pilně zabývají se sestavením statistiky ovocnářské a upozorňuje na chvalnou činnost Českého jesnického spolku, jen otázce zalesnění věnuje bedlivou pozornost a návrh k osnově lesního zákona takového přípravuje. Posl. Janda připomíná, že podučty zpravo- daje hrab. Clama jsou předmětem úvahy zemědělské rady a že zahájil patřičné jednání. Hospodářská družstva osvědčila se výborně v otázce umělých hnojiv, působíce jako protiváha proti dotyčným kartelům, Po delším doslovu posl. dra. Schreinera posl. Jandy a zpravodaje hrab. Clama byly navržené položky českého a něm. odboru zeměd. rady schiváleny. Školská komise konala včera sezení za předsednictví prof. dra. Čelakovského, ve které přikázány návrhy na změnu řádu discipli narního posl. Šchwarzovi, kterému také zpráva zem. výboru o náhradé industriálním učitelkám dána do referátu. Dále převzali referáty: posl. dr. Schar o peticích stran upravení poměrů vystupujících posl. König za zrušení školného a sproštěn obecních starostův od jeho vybírání: posl. velmist Horák za upravení práv. poměrů učitelek; posl. Spindler za vřadění Libně, Košíř atd. do vyšší třídy služného; posl. Fournier za upravení slu- žebních poměrů učitelek francouzského jazyka a posl. Čelakovský za zřizování minoritních škol nákladem zemským.

Komise zemědělská konala scbůzi dne 23. dubna, v níž zastupoval nepřítomného předsedu poslanec Jaroš, jenž rozdělil referáty následující petice o změně zákona o myslivosti posl, dru. Dy- kovi; ve příčině odumírání brabošů posl. Kudrn- kovi, ve příčině zřizení hospodářských společenstev posl Stejsíkaloví, ve příčině zrušení daně po- zemkové posl. Richtrovi, ve příčině ochrany chmelařství posl. Alblovi, ve přičině nakupování plodin pro vojenské účely posl. Richtrovl, v příčině zřízení české lesnické školy posl. dru. D kovi, regulace Labe posl. Jarošovi. Posl. Teklý podává zprávu o zprávě zemského výboru ve příčině kvalifikace zemských vyšších hospodářských ústav a zařadění těchto ústavů do stata středních hospo- dářských škol a činí v tom směru návrh. Název bu- díž zvolen: »Královská česká zemská akademie ho- spodářská«. Rozhovoru se zúčastnili poslanci Rich- ter, Albl, Sterner, Hyrš a jiní, načež návrh přijat. Posl. Kudrnka podává zprávu ve přičin zákona o bubení hrabošů. Posl. Hyrš referujeo návrhu poslance Doležala ve příčině změny stanov zem. jubil. fondu cisaře Františka Josefa I. o pod- poře malovýrobců a zemědělců. Jednání o tom s odkládá do schůze příští. Posl. dr. Dyk připomíná. že jest referentem návrhu posl. Albla ve příčin změny čeledního řádu a navrhuje volbu tříčlenného komitétu pro projednání tohoto důležitého návrhu. Do komitétu zvoleni posl. Albl, dr. Dyk a Ma- jer. Po té schůze skončena.

Komise pro záležitosti okresní obecní. V poslední schůzi za přítomnosti zástupce zemského výboru pana dra. Škardy přikročeno k podrobnému jednání o předloze zemského výboru. upravující hmotné poměry úřadnictva zastupitelste okresních. §S 1. a 2. přijaty dle zněuí předlohy b debaty. Při 88 3. a 4., jednajících o kvalifikaci úřad- níků, rozpředla se delší debata. Zpravodaj posl. dr. Brzorád navrhuje, aby změnila se dotyčná usta- novení předlohy zemského výboru, že zemský výbor povoliti může menším okresům ustanovení úřadníků těch i bez právnické kvalifikace v tom směru, »aby vyžadují-li toho poměry okresu a zvláštní okol nost, rozhodovalo o tom, má li se za úřadníka kohcept- ního povolati i síla bez kvalifikace právnické — za- stupitelstvo okresní.« Zástupce zemského výboru pan dr. Škard poukazuje, že vyžaduje to důležitost místa koncept- ních úřadníků okresních zastupitelstev, aby měli kvalifikaci lakulty právnické. Po debalě, které se zúčastnili posl. Dostal, Posselt, Aigne a v. Eltz, přijat návrh zpravodaje, změňující do- tyčný paragraf v předloze zemského výboru spolu dodatečným formálním návrhem posl. dra. Ma- lého aby §§ 3. a 4. spojily se v jedin §. Další ss 5. až 15. dotyčné předlohy projednány s menšími formálními změnami dle znění předlohy. Dále projednána předloha zemského výboru v příčině změny § 87. z. ř. ob. a § 54. zák. o zastup. okresním ve příčině povolování přirážek obecnícha okresních do větší výše (u obcí do 20o a okresů do 40%) a přijaty návrhy zpravodaje posl. Posselta. doporučující předlohu tu ku přijetí. V podobném směru přijaty návrhy téhož zpravodaje, aby i dle petice města Prahy uzákoněny byly návrhy na po- volování větší výše přirážek obecních v tomto král hlav. městě.

Politické zprávy domácí. V Praze, 23. dubna. (Příprav k říšské radě.) Řeči vynikajících členů české delegace a chystaná jazyková osnova dra. Körbra nenechávají nikoho v pochybno- stech, jaký bude osud příští říšské rady. Čeká se všeobecně nezbytná obstrukce a brzký konee sněmování. »Pokud možno souditi dle hlasů českých novin — píše na př. krakovská »N. Reforma« — chystaný krok vlády nedojde sehválení českého klubu, poněvadž nevyhovuje zásadním jeho požadavkům, čině je závislými na vůli Němců. Proto dle všech předpovědí o příštím zasedání říšské rady stále zřejměji výstupuje opět vidmo obstrukce a v zápěti § 14.« Promluviv o bezvýslednosti Rezkovy cesty do Prahy, pisatel míní, že nyní nejhor- livější přítel vídeňských vlád sezná, že taková cesta nepovede k cili. »Budou li rozhodujíeí kruhy míti vůli vstoupiti na cestu pravou. ukáže nejbližší budoucnost« — končí »N. Re- forma«. Vzhledem k tomu, že česká obstrukce je již na obzoru, uvažuje se v kruzleh polských a jihoslovanských, jak se mají zachovati k české obstrukci. Máme dnes před sebou dva hlasy, jeden polský, druhý jihoslovanský. a oba nepříznivé. »Gaz. Narod. «, soudíe dle řečí na českém sněmu a ve sehůzích volič- ských, vidí, že spor česko-německý nejens nezmírnil, nýbrž spíše ještě přiostřil. Ozná- mená cesta císařova do Berlína podnítila ještě více zpupnost německých nacionálů, což ne mohlo míti dobrý účinek na náladu v kruzích českých. Ale přes to list lvovský skládá ještě naději na vliv pravice, domnivaje se, že Če- chové »lehkomyslně« nevzdají se svého posta vení jako součástka parlamentní většiny, aby se dobrovolně odsoudili k úplnému osamocení ve sněmovně skrze obstrukci, kterou by musilo provozovati 60 poslanců, majících proti sobě celý parlament. Tím se nám nepřímo vypovídá přátelství kola polského.

Podobně píše i vídeňský mluvčí klubu jiho- slovanského »Der Süden«, jenž praví: »My ne- můžeme uposlechnouti hesla, vydaného Mlado čechy, aby se prováděla obstrukce, poněvadi jsme nabyli zkušenosti, že obstrukcí se mař jen nezbytnosti národní, kdežto tak zvané státn nezbytnosti se vždycky dají příznivě vyříditi po mocí § 14. Nemůžeme pomáhat bořiti parlamen právě nyní, kdy běží o stavbu turské dráhy. kterou pokládáme za počátek akce na naši ho- spodářskou záchranu.« Poněvadž pak otázka turské dráhy může býti vyřízena jen na říšské radě, nemohou Jihoslované spolupůsobiti pr ochromování parlamentu. Z Pešti, 22. dubna. (Uherská sně movna.) Dne 23. t. m. sejde se opét sněmovna magnátů a den na to uherská sněmovna po- slanců. Úkolem sněmovny magnátů jest hlavně vyříditi státní rozpočet na r. 1900, schválený už sněmovnou poslanců. Očekává se, že mag nati vyřídí svůj úkol nejdéle dne 25. t. m., tak že sankce může přijíti ještě v čas (do konee dubna). Jakmile dojde panovnické schválení bude uzavřeno nynější třetí zasedání sněmovny a zahájeno zasedání čtvrtě. Nové zasedání bude krátké, poněvadž v brzku nadejdou dele- gace a porady kvotové deputace, jež se budou také konati v Pešti. Ze Záhřeba, 22. dubna. (K o tá ze récké.) Sušacký »Novi list« sděluje, že Ko- loman Széll hodlá povolati do Pešti zástupce všech stran, tedy i rěckých Chorvatů, aby vy- slechl jejich minění o vyřízení rěcké otázky Teprve potom stane se definitivní rozhodnut Po uklizení celého sporu čeká se odstoupení re- ckého guvernéra hr. Szapara.

Politické zprávy zahraničné.

V Praze. 23. dubna.

Ruské listy o návrhu Šamánkové Vídeňský dopisovatel »MocoBCEHYL Bh1o MOe« praví: Rakouští Němci pociťují ne vysvětlitelný strach před ruským jazykem. Ne chvějí se za sebe, nýbrž za rakouské Slovany Bojí se, že ruský jazyk dříve nebo později vy tlačí německý z upotřebení Slovanů mezi sebou a zbaví Němce možnosti, vypouštěti na Slovany laciné vtipy, že bez německého jazyka nemohl by se spolu dorozuměti. Dlouho-li tomu, ee Menger v říšské radě zvolal na Čechy: Kdyby chom vás nebyli naučili německy, nemohli byste se dorozumět ani se svými nejbližšími přálel Poláky! Rakouští Němci, ač uznávají neméně. než jejich bratři Prušáci, že je nevyhnutelno učiti se ruskému jazyku, avšak toto poznání v sobě dusí, aby k němu nedospěli také Slo- vané. Obě oči dají, když nepřiteli bude aspoi jedno vyplehinuto. Spojené státy hrozí Turecku. Spojeně státy žádají od Turecka náhrady 100.000 dolarů za to, že za armenských bouř v Armenii byly rozvaleny domy amerických missionářů. Vysoká Porta nechce náhradu dáti. Spojené státy hrozí repressaliemi. »HoBoe Bpe« napovídá Vysoké Portě,ž snadno může vyhnouti se demonstracím ameri- ckého loďstva na vodách tureckých, obrátí-li se o přátelské prostřednictví k »nejbližšímu evrop skému státu«, t. j. k Rusku, jež rádo se Turecku odvděčí za koncessi na stavbu želez ných dráh v černomorském bassině.

Srbové stěhují se do Bulharska. Ze Sofie píšou: Vládní útisk a vydírání. nejistota majetku i života jsou mnohým srb- ským kupcům z Pirotu, Palanky a Kňaževee pohnutkou, aby se stěhovali do Sofie a tam s etablovali. Poslední pobídkou ke kroku tomu jest jim nesmírně vysoká daň z důchodů, již odhlasovala poslední skupština. Zdá se, že je to jen počátek hnutí, které povede k velké emi- graci obchodníků a řemeslníků ze Srbska. Vy- stěhovalci vypravují hrozné věci o ukrutnostech srbské policie a žandarmerie. Všichni konči tak: »Milan a Alexandr vědomě pracují k zá- hubě Srbska. V Srbsku je nyní všechno možno. Jen bůh a Rusko mohou je zachrániti !« Odsouzený polský redaktor v Prusku. Dne 20. t. m. stál před trestným soudem poznaňským redaktor »Dziennika Poznaňského« pan Ludvík Hojnacký. Obžalován byl pro »hyzdění státních institucí způsobem, neshodu- jícím se s pravdou«. Zločinu toho dle tvrzení státního zástupce dopustil se článkem »Ročnice« v čísle »Dz. Pozn.« ze dne 26. února t. r. v němž napsáno, že »vypovědění 40.000 po- kojných státních obyvatelů jen proto, že byli Poláci, jako se stalo v Prusku, je skutkem v dějinách civilisovaných států neslýchaným«a že je to porušením ústavy, jež zaručuje všem státním občanům stejnou ochranu. Redaktor byl odsouzen na 4 neděle do vězení, k pokutě 300 marek a k náhradě soudních útrat. Od- souzený se odvolal.

Denní zprávy. — Vládní osnova jazyková. Citovali jsme onehdy výrok »P. Lloydu«, že vláda před- lohou svoji toho docili, že vzbudí nespokojenost Němců právě tak jako nespokojenost Čechů, tím ale že se mýliti nedá. Naše nedělní odhalení dosud jen z části vyburcovalo nepřátelský tisk a pokud jsme z něho zvěděli, dostavilo se sku- tečně, co vláda očekávala. Jsouť nespokojeni též Němci, zejmena němečtí liberálové, kteří dnes. v ohledu nacionáluím k vůli p. t. voličům či vlastně k vůli mandátům hrají si na jakobíny. I těm je příliš málo, co jim dr. Körber nabízí, aneb jen tak dělají, jakoby jim bylo toho málo? Spokojeným může býti v politice jen hlupák. Kdo hodně chce, hodně toho dostane — je stará přístoví, a když žije člověk v. Rakousku a je Němcem, potom teprv dobře s tímto životním pravidlem pochodí. Upřímně řečeno, naučili jsme se v politickém životě našem býti opatrnýmia dnes tak snadno ruky nezvednem ku přisaze, budujíce na slova poslanecká a jiných vážných činitelů v národě, však navzdor smutným zkušenostem máme dnes za to, že sankce zástupcův českého lidu nedostane, co ve- stručných rysech přinesli jsme v nedělním listě. Nebudou míti tedy Němci ani příležitosti vzpírati se skutečnému nadělení, kterýmž je pan dr. Körber obmysliti chce. Jest tedy otázka, co potom. A tu se tujáplné výroky politických plako- pravcův rozcházejí. Jedni dokazují, že nepodaří-l se domoci se národního smíru ministerstvu ny- nějšímu, pokusí se o to ministerstvo jiné a skutečně již je mají po ruce. Mírná vláda pravice, sesílená antisemity a německými velkostatkáři, ale bez nás. Ta prý osnovu, jak ji vypracovalo ministerstvo Körbrovo, prosadí.

To by bylo zajímavé, aby nás Čechy a Němce »vyrovnali« Poláci a Slovinci a pan dr. Lueger Jiní zase nás do té příští kombinace strkají, strkajíce tam jako ministry dra. Kaizla i dra. Rezka. Ne pánové, kdybyste tam strčili ještě tři české excellence, na to, aby Čech by v Čechách vyslýchán tlumočníkem, mepřistoupíme. Třeti hrozí vládou ve- skrze levičáckou a po případě prohlášením no- vého jazykového zákona na základě § 14. Kde ale sehnat v parlamentě majoritu pro jiné věci? A což by se vláda paně Funkova — a týž stal by se přece ministrem, snížila ku manipulaci tímto ohyzdným paragrafem, pro jehož použití tolikrát na jiné ministerstvo vznesla žalobu Čivrtí konečně děsí absolutismem. K tomu ne- bylo v této říši i v době nejliberálnějšího roz- květu nikdy daleko. Třeba jen se staré státní almary seškrábati zbytky odprýskaného konsti- tučního laku i bude se presentovati tak, jako v letech padesátých. Kde ale sebere absolu- tismus peníze, jichž má zapotřebí? A v tom t vězi. Absolutismu, který přičuchl již jednou k ústavnosti, dnes nikdo nic nepůjčí. Rotschild chce mít ústavní kontrolu. Nu, snad v nouzi pomůže pan — Eulenburg!

— »Národní Listy« a Körbrova osnova jazykového zákona. Včerejší večerní list »Hlasu Národa« s patrným uspokojením zazna- menává zprávu vídenského polovládního »Frem- denblattu«, že prý údaje našeho nedělního čísla o obsahu uchystané již vládní osnovy jazyko- vého zákona postrádají autentičnosti, že jsou dilem neúplné, dílem nesprávné. Proto diví se jmenovaný časopis, že snažíme se dělati náladu proti dorozumění. — Naproti tomu prohlašu- jeme, že jsme včera opětně telefonickým hovo- rem dotazovali se obou našich zpravodajů, kteří souhlasně potvrzují plnou autentičnost našeho nedělního článku, při jehož ob- sahu nejen trváme, nýbrž i polovládní orgán, po připadě jeho vládního inspirátora vyzýváme, aby pověděl a dokázal, ve kterých kusech naše nedělní korrespondence není autentická nebo v kterých je nesprávná. Körbrův návrh na zákonné vyřízení jazykové otázky, kterým v plné míte vyhovuje se požadavku velkoněmecké propa- gandy v král. českém, který poskytuje Němgom vice, než obsaženo jest v jejich programu svato- dušním, nemůže býti zástupci českého lidu přijat ani za základ nějakého jednání a proto jen časopis, který dosah jeho nepochopil nebo pochopiti nechce, může se diviti, že děláme ná- ladu proti dorozumění. — Veřejná protestní schůze proti vládní akci ohraničovací konala se v neděli 22. dubna odpoledne v besedě českobudějovické. Schůzi svolal český politický spolek a pozval k ní i obce celého politického okresu. Jednání zahájil pan dr. Frant. Hromada, označiv, čeho vláda by ráda asi dosáhla svým plánem, úplného uspokojení tužeb německých. Že nové obmýšlené ohraničení soudní a politické přineslo by prospěch jen Němcům, toho důkazem jest, že tito mičí. Kdyby vládní projekt byl jen trochu k Čechům spra-