5
article
si dobude též, doufám pevně, účelně a prak-
tieky pořízených vydání našich starých českýeh
klassiků, kteří mají dosti dobrého a těžkého
zrna v sobě, aby dovedli i v moderním čtenáři
vynutit si živý zájem a nejen suchý respekt.
České spisy-
* L. Niederle, Národupisná mapa uhezských
Slováků na základě sěitání lidu z roku
1900 (rorpacmeca a BemepeE CEonakon
cocanea a Ocnonanin epemc 1900 z). Ná-
rodopisný sborník svazek IX. Praha 1903
Nákladem národopisné společnosti českoslovanskéa
s podporou České akademie.
Dodalati se absolutní pravdy o počtu uherských
Slovákův a tudiž zjistiti přesný počet všech přísluš-
níků našeho národa v soustátí babsburském, zdá se
býti za poměrů v Uhřich převládajících věcí nemož-
neu. Vládní směr, který z přednosti maďaršliny jako
státního jazyka ve státě ne madarském, nýbrž
uberském těžiti chce i pro číselnou převahu ma-
darského živlu, nijak neustupuje co do horlivosti ma-
gistrátu víddeňskému aneb obecním správám poněm-
čených mést česko-moravských, aby při každém sčí-
tání lidu zveličil počet příslušníků vládnoucího národa
na úkor druhých národů, zejmena měkkého a nedosti
energického lidu slovenského. Zbývá tudíž toliko vě-
decké šelření na základě maleriálu sice úřadního, ale
v důležitých věcech nespolehlivého, jehož se již mnozi
badatelé podjimali, zejmena Šafařík. Od dob Šafaři-
kových uplynula však dlouhá desetiletí, zatím zcizili
se nám Slováci podstatně, přijavše vlastní jazyk spi-
sovný, Maďaří domohli se zřízení svého národního
státu a každé sčítání lidu od r. 1869 má na sobě pečet
zřejmou poměrů změněných.
L Niederle
Národupisná
Slovák
Slovákův
Šafařík
Praha
Český akademie
6
article
Za takových poměrů vítána jest práce p. Nieder-
lova, která hledí na základě nejrůznějších údajův
uvésti v soulad výsledky sčítání lidu z r. 1900 se sku-
tečností a zjistiti kartograficky jazykovou i národní
ol last uherských Slováků. Více než 3000 jmen obcí
bylo nejprve vyzouli z ofíiciální maďarské nomen-
klatury, zjistiti původní slovenské jméno každé z nich,
vypočítati percentuální poměr slováckého obyvatel-
stva dle sídel jednollivých, upraviti mapy 13 stolic,
v nichž Slováci obývají, dle získaných výtěžků, kon-
slatovati přesně sousedské poměry Slováků k jiným
národům, zejmena slovanským a zachytili změnyv
sídlech jednotlivých národů se zřením k Slovákům,
které se dějí takožka před našima očima. Veškerá
literatura příslušná jest svědemitě užita a tak ziskán
pevný základ, na němž musí budovati nadále i poli-
tik, i statistik, i etnograf. Závěrem přidána zpráva
o stavu českých osad v jižních Uhřích, jichž přísluš-
níky shledal v Baziaši nebo Moldově každý, kdož se
po středním Dunaji plavil.
Celkový výsledek bádání páně Níederlova neni
nám nepříznivý. Shledávají se sice změny na rozhran
národnostním, ale změny ty jen někde dějí se s ne-
prospěchem Slováků, kdežto na jiných místech lze po-
zorovati značný pokrok. Lidu slovenského tudíž přes
veškeren útlak madarský neubývá, ba spiše lze mlu-
viti o přibývání jeho.
* S. Lomnický-Redžep, Neznámá země.
Slovák
Uhry
Dunaj
pán Níederlův
7
article
Obrazky a črty ze života Peršanů. Z ruštiny přeloži
Albín Straka. Praha, Beaufort, 1902.
Politická převaha Rusů po vší severní a střední
Asii, od Batuma až po vody japonské, od moře ledo-
vého až k Himalaji a pouštím vnitrolránským, učinila
z nich i zákopníky vědy. Výzkum střední Asie jest po
výtce dílem Rusů, jakož svědčí zejmena Převalskij.
Od roku 1828 jsou Rusové i v Persii mocí nejblíže
súčastněnou a udržují si postavení své přes veškeru
soutěž Angličanů, majíce podporu v obyvatelstvu, které
instinktivně prohlédlo již hrabivé a nebezpočné zá-
měry Britů, skryté za zástěrou koncessí železničních.
Zvláště pak severní Persie po Chvalinském moři
Volze tihne k Rusku, v prvé řadě k Moskvě, kamž
děje se nejživější vývoz, a převážná čásť perské intel-
ligence jsou bývalí posluchači university moskevské.
A přes to naše známost perských poměrů jest chu-
dičká, to pak, co na západě dle vlastních zkušenosti
ti neb oni psali, jest jednostranné a přizpůsobeno
zvláštním potřebám neb tužbám mocných evropských
států, pokládajících Persii za předmět nedalekého dě-
lení mezi sebou. Okolnost tato jest tím více politování
hodna, ježto repraesentují Peršané národ nyní sice
vinou vládní soustavy a mahomedánské hierarchie
degenerovaný, než honosící se slavnou vzdělanosti
slarověkou i středověkou, jejich pak vlasí už od pří-
chodu Arabů byla dějištěm nejvážnějších událesti
světodějných.
Peršan
Albín Straka
Beaufort
Rus
Angličan
Brito
Chvalinský
Praha
Asie
Persie
Volha
Rusko
Moskva
8
article
Proto zasluhuje upřímný dík ruský inženýr Lom-
nický-Redžep, častěji i účastný v Persii úkolů diplo-
malických, který osobní své zkušenosti a pozorování
uložil v knize bez odperu znamenité a způsobilé, aby
o Persiř a nynějších tamních poměrech zjednala v Ev-
ropě bezelstné poučení. V celku ličj sice spisovatel
toliko cestu svou z přístavu Enzeli při moři Chvalin-
ském do Teheranu, z Teheranu zpět podél úbočí De-
mavenda do Mešedisera při těmže moři a delší pobyt
svůj v Azarbaidžanu, ale vedle jednotlivých rontién
těchto, jež popisuje v pravdě klassicky a s hlediště
všestranného, má spisovatel oko otevřené ke všem
zjevům perského života, jež posuzuje a zkoumá se
stanoviska světové civilisace a úlohy, již dějinya
sousedství Rusům v Persii vykazují. Při tom nešetři
ani ruské politiky, ani obchodních a hospodářských
institucí své vlasti, dovozuje mnohdy příklady věru
drastickými, že nedostává se Rusům pro úlohu jejich
v Persii porozumění, čehož následkem jest anglická
a s části i německá rozpínavost. Kritické jeho šlehy
vybízejí vážně povolané kruhy ruské k zevrubnému
studiu věcí ruských, dříve než Angličané zamýšle-
nou drahou od pobřeží perského zálivu do Teheranu
postaví je před neodstranitelné již fait accompli.
Spis pana Lomnického-Redžepa nadepsán sice
„Neznámá země“, má ale hlavní zásluhu, že země
ta přestává nám býti neznámou. Všechny stránky ve-
řejného i soukromého života perského, v němž jsou
objektivně a zevrubně objasněny formou zamlouvající
se, při čemž i osobní zkušenosti vedle čelných zdaři-
lých illustrací k objasnění přispívají. Překlad jest
plynný a jazykově přesný, vystihující při tom veškery
Rus
Angličan
lomnický
Lom
Persie
Teheran
perský záliv
9
article
V. Doubek
zvláštnosti ruského prvopisu.
Laurence Sterne, Sentimentální costn
po Francii a Italii. Přeložil Edm. A. Görlich.
Anglická knihovna, red. Jos. Bartoš, sv. XI. Nakl.
J Otto. Dílo, náležející literatuře světové; auton
jeho vyniká darem pozorovacím vskutku neobyčej
ným, pohledem svým proniká až do nejtajnějších zá-
hybů lidské přirozenosti a má onu vrozenou duševní
přovahu, jež jest znakem genia. Jest podivno, ž
tento autor, jenž nikterak nevynikal přikladným ži
votem, jehož základním rysem povahy bylo sobectví.
jest v díle svém takový dobrák a tak přístupen doj
mům a tak se jim dovede oddal, a že právě on ob
jevil pojem »sentimentálnostis. Dílo, ač nedokon-
čeno, selkalo se v Anglii hned na první ráz s ohrom
ným úspěchem a překládáno záby do všech jazyků
kulturních.
V Doubek
Stern
A Görlich
Bartoš
svatý . XI
Francie
Anglie
10
article
* A. P. Čeebov, Povídky. Přeložil Josei
Snášel Světová knihovna, red. Jarosl. Kvapil
sv. 341. Nakl. J. Otto. Také tato řada menších
povídek jeví známky velkého talentu autorova v mi-
strném zachycení nejjemnějších, nejhlubších hnut
duševních. Dovede nejprostšími slovy dociliti nej
dokonalejšího účinku, dodávaje jim kouzelné intimity
subtilní myšlenkou. Je výtečným pozorovatelem
denního života, plynoucího na pohled zcela klidně
lhostejně, odkud vylovuje drobné perličky vzácn
ceny. Základním ryšem jeho povahy jest mírný
pessimismus, smísený tu a lam s lehkou ironií. Jebo
osoby jednají v naprostém souhlasu s prostředíma
jeví tak onu ryze ruskou upřimnost autorovu, jež
při čtení tak mile dajímá
* Bohumil Brodský. Václav Lamač. Ro-
mán Libuše, ročník XXXIII. Nakl. F. Šimáček
Neskutečná, pouze myšlená historie z politického ži
vota, jaké byly v modě v letech sedmdesátých. Tak
jak to autor ličí v knize, politický převral za našich
poměrů jest naprosto nemožný a toť také nejslabší
stránkou jeho líčení. Ostatně velmi obratně zosnoval
zajímavý děj, postavy jeho a jejich činy jsou pravdě
podobné a vypravuje též velmi pěkně, takže dovede
vzbudit a udržet účastanství čtenářovo. Také pro
středí dovede pěkně popisovat, zejmena zdařilé a ži-
votní je líčení pohnulých výjerů mezi délnietvem
továrny.
Čeebov
Josei Snášel
Otta
Brodská
Lamač
Libuše
Šimáček
11
article
Bohumi! Brodský, Vojenské obrázky
Sebrané spisy, sv. I. Nakl. V. Kotrba. Šestnácle
drobnějších povídek ze živeta vojenského, svědčicích
o dobrém pozorovacím talentu. Přese všechen zdán-
livý realismus formy je tu dost romantiky, již po-
skytuje již látka sama. Autor dovede zosnovat na
plnavý děj a zajímavě jej podať a vždycky čtenáře
pobaví. Některé z těch historií obsahují v úzkém
rámci tragický konflikt, některé končí šťastně, tu
tam rozhoduje o výsledku pouhá náhoda. Kniha ob-
sahuje v pestrém střídání obrázky ze současného
života a z dob minulých.
Z českých listů.
* V »Rozhledech« má V. Ruslan pěkný článek
o úpadku kritiky. Rozpoznává vady kritiky nejstar-
ších i nejmladších a obrací se proti klikám, jež zne-
hodnocují úsudky veřejné řemesinou pochvalou.
právě tak jako polemiky starých i mladých, ať mezi
současníky, ať vzájemně mezi mladou a starou ge-
nerací znebodnocuji způsobem i obsahem svým cenu
veřejného mínění vůbec. Na konec žádá aulor, aby
v krilice nastoupila poctivá snaha místo koterie.
skutečná znalost předmětu místo chvástavého cito-
vání duchaplných výroků, úznáni místo cynismu.
mírnost míslo sarkasmu.
Bohumi
Brodská
V Kotrba
12
article
* V »Zlaté Praze« má Arbes studii o počáteleh
české dramaturgie, v níž hromadí vzpomínky na za-
čátky českého divadla, na herce svou dobou vynika-
jícf, na pohostinské hry při českých představeních
na vynikajícího hosta českého divadla, Šedivého.
V »Českém časopise historickém« referuje J.
Pekař o důsledcích, které Brückner činí na základě
jeho. Pekařova důkazu o stáří kroniky Kristianovy.
Objev Pekařův vyvolal v české literatuře velmi živon
diskussí a znamená mnoho pro náš názor na nej-
starší dějiny české. Brücknerova práce je první z ci-
cích, které se novým objevem podrobněji zajímajl.
Brückner vyvozuje z objevu toho důležité důsledky
v ceně nejstarších pověstí českých, jež považuje zu
umělý plod kronikářů. Pečlivé serie nejstarších če-
ských pověsti bude dojista nyní potřebí.
* Značná čásť posledního čísla »Časopisu muse
království českého« j- vyplněna sludií Aiberta Pra
žáka o Jaroslavu Vrchlickém. Mimo lo i literární in
teress vzbudí nová serie Tomkových pamětí, tento-
krále z r. 1868.
* Feuilleton »Máje« je v posledním čísle v
nován Smilu Flaškovi z Pardubic, na paměť pěti-
stého výročí jeho úmrtního dne. Referent »Maje-
rekapituloval jeho životopis, vyčetl jeho spisy, dolki
se několika slovy zásad a tendencí jednoho z ne-
mnobých našich starých belletristů a oživil tak
svých čtenářů vzpomínku ze staré literatury české
která dnes zbylečně je u nás zanedbávána
Čtenář.
Arbes
J Pekař
Brückner
Pekařův
Kristianův
Brücknerův
Vrchlický
Tomkův
Flaška
Pardubice
Maja
český divadlo
zlatý Praga
14
article
* „Český časopis historický“, ročník IX. sešit3
J. Fikrie: Čechové na koncilu kostnickém. V. Novolný
Bachmanna »Geschichte Böhmens«. J. Pekař: Nej-
starší kronika česká. Hojnost referátů, zpráva časo-
piseckých obsahů.
* Naděje a resiguace. Verše Vlad. Vrby. Cena
50 haléřů. Nákladem spisovatele. V Písku. V komis
u E Weinfurtra v Praze
* Násilím vynucena. Labyrint vášně. Básně. Na-
psal Ada Keern. Cena 60 haléřů. Nakladatel F. Neu-
bert ve Slaném.
* Idlol. Román o člyřech částech. Napsal J. M
Dostojevskij. Přelo il K. V. Havránek. Spisů
Dostojevského svazek IX. Ruské knihovny svazek
XXXIX.) Čásť I. a II. Cena 3 K. Nakladatel J. Ouk
v Praze.
* Analomický allas ke studin a praklické pošřebě
Dle původních preparátů sestavil prof. dr. J. Jano-
šík. DIl VI. Systém nervový a kožní. Cena 6 K. Ná-
kladem spisovatele, v komisi u F. Řivnáče v Praze.
* Allas brouků středcevropských. Na základ
pátého vydání díla Calwerova, dle nejnovější litera
tury a vlastních zkušeností podává prof. Franlišek
Klapálek. Čásť II. S 28 barevnými přilobami. Cena
20 K. Nakladatel I. L. Kober v Praze.
J Fikrie
Čecho
V Bachmann
J Pekař
Vlad
Vrba
Keern
F Neu bert
Dostojevský
K V Havránek
J Ouk
profesor
doktor
Jana
K Ná
Řivnáč
Franlišek Klapálek
Písek
Praha
Geschichte Böhmen
Calwerov
15
article
* Bulharsko a Makedonie Napsal Věščij O leg
Přeložil Jan Wagner. S mapkou západní Makedo-
nie. Cena K 2.40. Nakladatel E. Beanfori v Pra e.
* Karlův kamenný most v Praze r. 1716. Stručné
dějiny v popisu soch podává A. B. Černý. (Zvláštní
olisk z »Casopisu spolku přátel starožitnosti českých
v Praze«, ročník X.) S 16 tabulkami a 1 vyobraze-
ním v textu. Cena K 1.20. Nákladem společnosti přátel
starožitností českých v Praze.
* Kmenosloví nářoči jihočeských. Podává Josel
Vavř. Dušek. (Rozpravy České Akademie, ročník IX.
třída III., č. 1.) Cena K 1.50. V komisi u Bursika
a Kohouta v Praze.
* Na ostrově Syllu. Cestopisná causerie. Napsal
dr. Mil. Buďárek. S vyobrazením dle fotografických
snímků. Cena K 1.50. Nakladatel Al. Hynek v Praze.
* Praklické rozmluvy české a němacké. Sepsal
Frant. V ymazal. Třetí, dle nového pravopisu upra
vené vydání. Cena K 1.20. Nakladatel Emil Šol
v Telči.
* Průvodce Boskovicemi. Vydali společně Joseí
Lipka a Fr. Brzický v Boskovicích. Cena 1 K.
* Slováci a jch reč. Napisal dr. Samo Czam
bel (v Pešti). Cena 5 K. Nákladem vlastním.
Věščij
Wagner
E Beanfori
Černá
Vavř
Dušek
Bursik
Sylla
Buďárek
Al
Hynek
František
Šol
Brzický
Slovák
bel
Bulharsko
Makedonie
Praha
Telč
Boskovice
Francie
Pešť
Casopis spolek přátelit starožitnost
Praklický rozmluva
Joseum Lipka
Karlův kamenný most
rozprava Český akademie
16
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje
se Vebrova a Souliéova veselohra „Strážní andě-
lé“ (I. čtvrtka předpl.) s pl. Benoniovou, sl. Grégrovou,
pí. Laudovou, pí. Červenou, pí. Danzerovou a pp. Že-
lenským, Matějovským, Steinsbergem, Hašlerem a
Fochtem v hlavních rolích. Dnešní předslavení skončí
jako předešlá reprisa léto rozmarné komédie již ně-
kolik minut po půl 10. hod. Zítra je devátý večer
cyklu českých oper, k němuž určena je Kova-
řovicova opera „Na starém bělidle“. K cyklu českých
oper jeví se stále neuluchající zájem obecenstva; lako
o včerejším představení Smetanova „Dalibora“ byle
divadlo opět vyprodáno. O cyklus zajímají se rovněž
i cizí žurnály a přinášejí různé svrchovaně příznivé
zprávy: tak na př. píše „Berliner Börsen-Courier
dne 2. září t. r.: „V českém Národním divadle konaji
se právě pozoruhodná představení národních českých
oper, neobsahující ovšem veškerá díla provozovaných
skladatelů, nýbrž zastoupených jednotlivě, tak říkajíe
svými typickými díly. Tato slavnostní představení,
jež i v německých hudebních kruzích docházejí nej-
živějšího účastenství, jsou pěvecky i scénicky vypra-
cována s dokonalostí, že poskytují opravdového po-
žitku. Nynější chéí opery p. Karel Kovařovic,
jenž se svojí Janusovou hlavou skladatele i dirigenta
u pultu svůj úřad zastává, dokázal při všech před-
staveních neobyčejné slohové proniknutí speciálních
uměleckých vlastností všech děl, jak se ostatně od
tak ušlechtilého a hluboce vzdělaného hudebníka jinak
nedalo očekávati.“ Na neděli odpoledne chystá se
Vebrův
Souliéův
Benoniová
Grégrův
Laudův
Červená
Danzerův
Matějovský
Steinsberg
Hašler
Focht
Smetanův
Dalibor
Kovařovic
národní divadlo
český oprat
Kovo
Berliner Börsen
17
article
Offenbachova operetla „Krásná Helena“ s pí
Koldovskou j. h. a na večer v novém nastudování Ver-
neova výpravná hra „Carův kurýr
+ Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Dne
se opakuje po třinácté velká výpravná hra se zpěvy
„Sedm havranů“. Napsal E. Pohl. Přeložil Jar
Vrchlický. Režisér F. Šípek. Dirigent E. Starý. Hlavní
úlohy hrají dámy: Košnerová, Bitrmanová, Baláková,
Pražská, Spurná, Vejvodová, Zöllnerová a pp. Čekan-
ský, Kovář, Lachman, Počepický, Pražský, Rabský.
Offenbachův
Helena
Koldovská
Carův
E Pohl
Vrchlický
F Šípek
E Stará
Baláková
Spurná
Vejvodová
Zöllnerová
Čekan
Lachman
Počepický
Praha
Vera
+ lidový divadlo
Bitrmanová
18
article
Světelné effekty řídí div. mistr J. Valášek. Nové ko-
stymy zhotoveny v div. dilně za dozoru J. Dobrého
Nové dekorace: Háj vil (obr. I.), sněhová krajina
(obr. II.), nádvoří hradu (obr. III.), heřící hrad (obr. V.)
očarovaný strom (obr. VI.), růžový háj (obr. VIII.)
Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zítra
po člrnácté „Sedm havranů“
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes
hraje se po dlouhě přestávce Krenova-Lindauova popu-
lární fraška Chudá holka“ s hudbou Khunovou.
V úloze Martičky vystoupí j. h. paní Mař. Hesova-
Guthová
+ Pištěkove lidové divadle na Král. Vinohradech
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny po pět a sedmdesálé: „Krásná Lí da“. Velká
hurleskní fraška se zpěvy o 5 jedn. od Otly Fastra
Zitra je lidové představení za poloviční ceny: „Ztra-
cené duše“
J Valášek
Khunův
Hesův
Guthová
Král
Fastr
smíchovský divadlo
Pištěkove lidový divadlo
Lindauův pop
19
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra (Cyklu původních oper večer pátý
až sedmý: Fibichův »Pád Artuna«, Smetanovi
»Braniboři v Čecháche a Kovařovicovy »Pso-
hlavei«. — Sl. Hübschova jako Nedda.)
Pokračování cyklu, jehož průběh nenarazil dosu
ani na jedinou překážku, přeneslo nás od Bezdězu na
nejsovernější cíp Slovanstva, aby nám vypravovalo.
že ukončil se zde boj křesfanstva s pohanstvem ví
tězstvím onoho nad tímto. Nie jiného, než t e nte
boj a toto vítězství s pozadím zajímavě do kon
fliktu postavených motivů rodinných, vyplňuje Fib
chovo opus posthumum. Že hoj tento je zároveř
bojem germánského světa proti slovanskému a ví-
tězství toto smrtelnou ranou, zasazenou nejzazšímu
cípu společného našeho kmene, k tomu musil český
skladatel zamhouřiti oči. Jinak by ne v jásavé »Te
Deum«, ale v holestné »De profundis« bylo musilo
vyůstit jeho dílo. V tom spočívá citelná vada po-
slední Fibichovy opery. Ve svých lieních pohy buje
se pouze mezi humanitou a nekulturou za úplného
národního indifferentismu. Pro tyto extremy je hudba
právě prostředkem ne dosti výmluvným. S kusem
zadržené energie také hodně barevnostních kontraslů
přirozeně zůstalo skladateli v péře. I jinak, celou
koncepcí a rozvedením je tato opera širokých roz-
měrů obrázem, jak vypadá Fin de sičcle dramatick
hudby. Práce autora, který dabře ví, kdy jednou
kdy dvakrát mů co podlrhnouti, který jde přesně z
slovem, ale klerému chybí intnice geniálního umělee
Fibichův
Smetan
Kovařovicův
Pso
Hübschův
Nedda
profundisov
Fin
Manche
Bezděz
+ zpěvohra
T Deum
20
article
Fibich nikdy, jako na př. Dvořák, nenechá siluaei
v úzkých, ale kde chce právě rozvinouti největší sílu,
tam často nevystačí fond myšlének udržeti se na
celé výši. Fibichoví stranný soud přiznává, co prve
byl ubral Dvořákovi, a na těchlo předpokladech do-
chází k závěru, že Fibich je jaksi v arith metické
řadě pokračovatelem Smetany. Věru, o budoucnost
české dramatické hudby bychom nemusili se stra-
chovati, kdyby se v jedné osobě spojilo Fibichov
pronikavé nadání k dramatice a bystrost jemnéh
esthéta s Dvořákovou velikolepou technikou a spon-
tanní silou invence
Z konců české hudby dramatické přemetl nás
cyklus na samý její počátek a dal nám znovu se
diviti, jaký živol vložil Smelana již do první své
opery! A přece dosud »Braniboři« byli dílo, kter
s pietou bylo odkládáno ad acta. Reprisy trousily se
v přestávkách několikalelých, takže dojem z jednése
rozprchl, než bylo možno z druhé nový si nasbíra
a upevniti. Teprve po znalosti všech pozdějších ope
Fibich
Dvořák
Smetan
Dvořákův
21
article
Smetanových poznáme, že je zde in nuce skryto
takřka napovězeno, co v »Hubičce«, v »Libuši«a
v »Tajemství« vysloveno je cele. Nenf na př. duso
koňských kopyt z »Libuše« (pizzicata smyčců anti-
cipován v »Braniborech« právě tak, jako kuplel Boni-
facův z »Tajemství« ve zpěvu Warnemannověr
Pravda, že libreto »Braniborů«, z našich nejslabších
vůbec, obstruuje proti trvalejšímu jich životu v re
pertoiru A proto sluší schvalovali, že V. J. Novotný
podrobil cennou práci revisi a naložil s ní nejinak.
než to činí dramaturgie na př. se hrami Shakea-
pearovými. Zákřiky theoretisujících horlivců nemohou
oddisputovati, že v dnešní úpravě právě poslední
jednání »Braniborů« je nejsilnější, a ře celá oper
przesentuje se tak, že by bylo bříšno vzpomínatis
na ni jen jednou za deset lel, kdy sluduje se k vůli
cyklu a hned zase zapadna do úplného zapomenulí.
Smetanův
Libuše
Boni
V J Novotná
Shakea
Warnemannověrečný Pravda
22
article
Kovařovic byl by jednal jako sestavovatel cyklu
nejen k sobě, ale i k naší hudbě nespravedlivě, kdyby
nebyl popřál sebě zastoupení. Jediné operní dílo t
ceny, jakou mají »Psohlavci«, stačí, aby precisován
byl význam skladatele. Z Webera nežije na jevišti
než »Čarostřelec«, z druhých oper jen ouvertury
v koncertní síni A přece je Weber mocným sloupem
v historii opery XIX. věku. Co je schopno živola,
má v umění rozhodující význam a kvalita třeba jen
jednoho dila je s to, aby vyrovnala se s kvantitní
převahou, spojenou s jiným jmenem.
Tři další večery udržely se na výši předchozích.
Ze solistů měli největší podíl na úspěchu pp. Kliment
a Benoni. Zvláštní chválu sluší vzdáti sborům za
svěží podání ensemblů v »Braniborech« a »Psohlav-
cich«. Pan chef opery jakoby chtěl okázati, že také
jeho ucho občas rádo se popase na plném zvuku,
dal na jevišti a v orchestru zpívati a hráti z plných
p ic. Kdežto ve Smelanovi p. cheí na vlas má vypo
čitanu každou nuanci a nezpronevěří se ani na oka-
mžik vytčené úloze, v »Psohlavcích« nevystihuje ve
všem intence skladatelovy, jenž ve zkouškách na
premieru jednotlivá tempa přál si v ruchu o hodně
hybnějším.
Bška.
Kovařovic
Psohlavec
Weber
Kliment
Benon
23
article
Když vidíte roztomilou, buciatou postavičku sl.
Hedviky Hůbschovy, nadané ušlechtile výraznou
tváří a krásným okem, poprvé zamihnouti se na je
višti, ani byste netušili, že ta mládím kvetoucí uměl-
kyně vydobyla si již ve světě divadelním pevného
mista a zvučného jmena. Dostala se již dokonce do
biegrafických slovníků, které obyčejně nespěchají za
chytiti hned kde které jméno do svých sloupců. Ne
dávno v Lipsku vydaný Eisenbergův »Veliký život
pisný slovník německého jeviště v XIX století«, kde
dočtele se až překvapujícího počtu česk ých umělců
kteří pomáhal a pomáhají rozmnožovati lesk něme-
ckého umění divadelního, píše o sl. Hübschově.
»Výcvik obdržela od Louisy Dustmannovy ve Vídni
Absolvovavší konservatoř. nalezla engagement u měst
ského divadla v Gdaňsku, kde její vloze dostalo se
nejrozhodnějšího vývínu. Pak přišla k dvornímu di
vadlu v Manuheimu, odtud do Düsseldorfu a působí
nyní jako první zpěvoherní soubretta při »Thesten
des Westena« v Berlíně (od té doby však nejnověji
opět v Magdeburce). Aninka, Zerlina, Miguon, Magda-
lena (»Postillon z Lenjumeau«) čítají se k jejím nej
oblíbenějším úlohám. Mají rádi její čisté nasazování
tónu, svěžest a pel hlasu, jasnou, srozumitelnou vý
slovnost a příjemný přednes.« S úsudkem tím bych
se v podstatě shodoval, až na to, že hlas — jinak
vydatný a výtečně diseiplinovaný — nezdál by se
mi přece již té docela první svěžesti a že jako Ned-
du viděl jsem vlastně umělkyní mimo nejosobitější
oblast jejího na první pohled vysloveného soubrettního
talentu.
Hůbschův
Eisenbergův
Dustmannův
Aninka
Zerlina
Miguon
Magda
Ned
Lipsko
Vídeň
Gdaňsk
Manuheim
Düsseldorf
Berlín
24
article
Nejraději bych ji viděl takhle v naší Mařence
Ta by jí byla jako na tělo ulita. Umělkyně ovládá
ovšem i partií Neddy výborně, jenom že cítíte, jak
by ty dramatické přízvuky, v nichž ostatně pozvedá
se k plné vehemenci, přece jen byly spíše naučeny
a velikou jistotou divadelní podporovány, nec li by
přímo z letory dramaticky založené sálaly. Jak pěv-
kyně hned onačeji ve svém živlu graciosních výjevů
z počátku druhého jednání si vede! Tak ryzí erotika
dvojzpěv se Silviem — dobře svědčí naturelu pěv
kyně, tíhnoucímu k roztomilému, něžnému a cito-
vému při podkladu živosti, rozmaru a veselí. Nejcen
nější a čebo také nejvíce dovedeme si vážili, jest n
výkonu hostově ovšem jeho hudební správnost, v in
tonaci, rythmice i přednesu, jeho umělecká rovnováha
pevnost a detailní propracování.
Představení Leoneavallových »Komediantů« byl
i v domácím obsazení většinou šťasiné. Krásou a mo
hutností hlasu překvapil p. Viktorin jako Tonio.
Zvláště za prolog stržil bouřlivý úspěch. Canioví p.
Mařenka
Nedda
Silvie
Leoneavallový
Krása
Viktorin
Tonio
25
article
Mařákovu náleží z domácích výkonů v této úloze
rozhodně prvé místo. Nadaný pěvec vázán byl sice
ve hře svou zraněnou nohou, ale za to hlas jeho
kypěl zdravím a také promyšlení úloby jevilo zdrave
prohloubení. Jedině z počátku založil úlohu dle mého
zdání poněkud příliš zadumaně. Více ironického po
hrávání s myšlenkou na možnost Neddiny zpronevěry
a bezprostřednější výbuchy téměř neuvědomělé žárli-
vosti jsou tu spíše na místě, nežli tón zlomené re-
flexe Tu živelnost temparementu vystihl pak umělee
výborně v závěrečných scénách prvého dějství (dle
rozdělení u nás obvyklého), a úspěch byl celý jeho.
Svůj monolog zazpíval p. Mařák úchvatně, v plně
lahodě a mohutnosti svého hlasu, ač nikoli bez na-
pnutí sil, výrazem jdoucím od srdce a unášejícím cio
veškerého hlediště.
+ Koncert mistra Františka Ondříčka v Chotě-
boři. V neděli dne 13. t. m. koná se v sále pan-
ského domu v Chotěboři velký koncert komorního
virtuosa Františka Ondříčka za spoluúčinko-
vání slě. Anny Firkušné, absolventky pěvecké školy
Pivodovy a virtuosa na klavír p. Josefa Faměry
Prahy. Začálek v 8 hodin.
Mařákův
Mařák
Ondříček
Firkušná
Pivodův
Faměra
Chotěboř
Praha
26
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Spor knižete Lobkovice proti eráru.
Zvláště zajímavá civilní rozepře byla právě roz-
hodnuta u zemského soudu v Praze před senátem,
jemuž předsedal p. vrehní rada Vyšín. Zvláště za-
jímavá pro celou řadu interessentů, kterým železnice
na plodinách a kulturách působily škodu, již oni klidně
snášeli v domnění, že mají železnice veškeré právo
a nikdo proti nim že nemůže vystoupit. Ve skutečnosti
jest tomu jinak. Soud učinil zásadné rozhodnutí, že
železnice jsou povinny škodu, z provozování dopravy
vlaků způsobenou, nahradit a není vyloučeno, že ta-
kových sporů o náhradu škody bude nyní více, když
se poškození doví, ze mohou zádati náhradu.
Lobkovic
Vyšín
Praha
27
article
Civilní souď zemský rozhodoval o žalobě, kterou
podal Mořic kníže Lobkovic proti eráru na
zaplacení škody v obnosu 31.053 K 88 h. Eráru náleži
trať někdejší pražsko-duchcovské dráhy Hroby—Mul-
tava. Trať tato probíhá lesem, patřícím k fideik omisu
Bilín-Libčeves, jehož držitelem byl Mořic kníže Lob-
kovic, nyní syn jeho Zdeněk kníže Lobkovic. Při pro
hlídce kultury lesní bylo zpozorováno, že borový les
podél železniční trati jest velice zakrnělý proti jiným
částem lesa a zejmena na blízku stanic zakrnění lesa
nabylo značných rozměrů. Majitel panství v roce 1901
žádal u okresního soudu v Teplicích za provedení zna-
leckého důkazu pro věčnou paměť o tom, jaká škoda
a jakým způsobem na lesích byla způsobena. Důkaa
ten byl také proveden a znalci v obsáhlém dobrozdání
podali důkaz o tom, že les zakrňuje dýmem, vychá-
zejícím z lokomotiv železničních. Znalci uváděli, že
dým obsahuje mnoho kyseliny sírové, která se usazuje
na slromech, jímž ucpávají se póry, přivádějící nový
život stromu. Znalci vypočetli, že tímto způsobem
les na své ceně ztratil 31.053 K 88 h. Náhrady tětc
škody domáhal se Mořic kníže Lobkovic, nyní ná-
stupce jeho ve fideikomisu, od c. k. eráru, jakožto
vlastníku dráhy Hroby—Multava.
Mořic
Lobkovic
Mořic kníže
Zdeněk
Bilín
Libčeves
Teplice
28
article
Při jednání soudním zástupcové finanční proku
ratury pražské namítali se stanoviska právnického
že k této rozepři nejsou soudy povolány a pak že kní-
žeti jakožto majiteli lesů žádné náhrady nepřísluší
poněvadž jde o provozování jízdy zákonem povolené.
Dle zásady „kdo svého práva užívá, nemůže nikomu
ublížiti“, nemá žalobce práva, domáhati se náhrady.
Senát soudní nařídil oddělené jednání a sice pře-
devším rozhodoval o otázce, zda je erár povinen škodu
nahradit a později teprve bude jednati o výši škody.
Po provedeném jednání prohlásil předseda vrch. rada
p. Vyšín rozsudek, jimž uznán c. k. erár po-
vinným nahraditškodu, na lesích žalob-
cových způsobenou dýmem z lokomotiv.
Soud rozhodl, že jest příslušným k rozhodování téte
rozepře, poněvadž jde o litul soukromosprávný, n
náhradu škody znějící. Ve věci samě je erár povinen
škodu nahradit v uvážení § 10. lit. b) min. nařízení
ze dne 14. září 1854 č. 2038 ř. z.
Spor tento interessuje veliké množství majitel
pozemků, podél železničních tratí ležících, a jeho vý-
sledek zajisté zavdá podnět k četným procesům. Ana-
logický případ s lesy je poškozování domů. Na př.
domy, blíže trati ležicí, jsou značně znehodnoceny
dýmem, z lokomotiv vycházejícím. Majitel domu, aby
získal nájemníků, musí snížit činži a tím utrpí škodu.
kterou vlastně působí dým. Až několik takových pro-
cesů bude vyřízeno proti dráhám, pak železnice za-
jisté rychle postarají se o zavedení systému spalován
kouře. Dlužno také podotknouti, že tento spor o ná-
hradu za poškození lesů byl prvý v Rakousku.
Vyšín
Rakousko
29
article
U okresního soudu pro přestupky
Boužlivý výjev stal se dne 23. července na Pe
trském náměstí na dol. Novém městě před krámemA
Kceourkové. Rozlícený zástup lidu chtěl na krámel
hnáti útokem a jen domluvě několika rozvážných
osob lze děkovali, že nestalo se žádně násilí. Dle
scuhlasných výpovědí svědků u přestupkového soudu
na Ovocném trhu měla bouřlivá ona událosť tento
začátek: Synek Kocourkové v Petrské ulici ze zlo-
myslnosti hodil kus cihly na 12letou školačku Mari
Maršálkovou, již trefil do prsou. Školačka zadupala
a pohrozila hošíkovi. Spíše aby ho polekala, než aby
hošíka potrestala, běžela pak z ním až ke krámku
jeho matky. Před krámkem zametal otec hošíka, mly-
nářský pomocník Fr. Kocourek, který školačku udeřii
smetákem tak neurvale, že se držadlo smetáku pře-
razilo. Děvče bolestí vzkřiklo a v zápělí byl před
krámkem velký zástup lidí, vyhrožujících i po pomstě
lačnících, Kocourek pro vylíčený skutek byl pohnán
k zodpovědnosti před okresní soud. Tvrdil, že prý
smetákem o chodník narazil a při tom že se držadlo
zlomilo, svědkové potvrdili však přihodu v jeho ne-
prospěch a Kocourek byl tajemníkem p. Veselým od-
souzen do vězení na pětdnů a k náhradě 20 K zra-
něně dívce za útraty léčebné
Maršálkův
Kocourek
Veselá
trský náměstí
petrský ulice
Francie
Synek Kocourek
30
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
»Sokol« na Menším městě pražském uspořád
v neděli dne 6. t. m. celodenní výlet v kroj
do Benešova Schůze v 6 hod ráno na nádro cis
Fr. Jos. Odjezdv 6 18 do Čerčan Pyšel odtud pochoden
do Benešova, kdež zúčastní se II. sletu župy blani
cké a olevření tělocvičny »Sokola« benešovského
Mimo to cvičiti bude vzorné družstvo na kruzích
Účast všech bratří vzhledem k mírnému pochodn
k účelu, k jakému se výlet koná, budiž co největší.
Benešův
Jos
Francie
Čerčany
Pyšely
Benešov
Sokol
31
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Společenstvo řezníků staroměstských má dnes
v pátek o 5. hodině odpolední v místnosti spole
čenské v čís. pop. 767—I. schůzi výboru.
32
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Automobilism.
** Z Berlína, 3. září. (Berl. Tageblatt«). Něme
cký úřad povolil na přesrok aulomobilní závody o
Bennettovu cenu u Homburgu v. d. H.
Berl
Bennettův
Berlín
Homburg
33
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Zábavy.
Za příznivého počasí koná se dnes v hostinci n
Nebozízku koncert kapely pěš. pl. č. 11 a jezdí
vozy lanové dráhy do 11 hod. večer. — Česká
obec střelecká pořádá v neděli dne 6. zář
I. závodní střelbu o 10 skvostných cen, spo-
jenou se zahradní a taneční zábavou
místnostech br. jednoty žižkovské v »Bezovce«. Za
čátek závodní střelby v 10 hod. dopol., zahradní zá-
bavy o 3. hod. odpol. Vstupné 20 h. Hudba kapely
p. Kačerovského. Bratři, kteří se hodlají zůčastnitiv
průvodu br. župy Riegrovy, nechť dostaví se přesně
o 1. hod. odpol. v kroji do místnosti br. jednoty
smíchovské, hoslinec »Slavie«. Poslední schů ze
zábavního výboru koná se v sobotu dne 5.
září v »Bezovce« v Žižkově o 8. hod. več., do kte-
réž nechť veškeré br. jednoty vyšlou své zástupce.
Riegrův
Žižkov
Bezovka
Slavia
35
article
Rusko a Německo na Balkáně.
Rusko a Německo na Balkáně.
„Temps“ přináší zprávu z Cařihradu, že
Německo nasazuje na Vysoké Portě všecky
páky, aby způsobilo válku s Bulharskem. Ná-
sledkem toho je smýšlení vládních kruhů ture-
ckých velmi bojovné. Sám sultan, jenž
dotud snažil se zachovati pokoj, začíná se cho-
vati jinak. Z důstojníků palácových už jen je-
diný Taxim paša, prvý tajemník sultanův, pro-
tiví se válce s Bulharskem.
Přes toto kritické položení Bulhaři neumějí
si nazpět dobýti přízně Ruska, ano jest jim i to
proti mysli, že v Srbsku za nového krále jsou
ochotni zapomenouti všeho a podati Bulharům
ruku k bratrské součinnosti.
O tom píší „Petrohradské Vědomosti“
Stambulovei, kteří přijali vládu z rukou kni-
žete Ferdinanda, hrdě prohlásili, že jest jejich
úkolem osvoboditi Bulharsko od ruského po-
ručnictví (!), jež prý na ně přivedli Cankovei
svou protinárodní (!) a zrádcovskou (!) poli-
tikou v otázce makedonského hnuti. Vláda dra.
Daneva, jež spravovala se přátelskými pokyny
Ruska, byla pronásledována knižetem Ferdinan-
dem a jeho rusofobskými pomocníky. Cankovei.
nedbajíce toho sočení, ani zjevného nepřátelství
knížete Ferdinanda a stambulovských generálů,
vedeni jsouce čistým a nesobeckým vlastene-
ctvím, usilovali zdržeti Bulharsko od nebezpeč
ného dobrodružství, do něhož bulharští
rusofobové, nabádáni odvěký m
nepřáteli Slovanstva, zavlékají svou
mladou a slabou vlast.
Očerňujíce slovanskou a jedině spasenosnou
pclitiku dra. Daneva, Stambulovci rozpálili prot
Bulhar
Ferdinand
Rusko
Německo
Balkán
Cařihrad
Bulharsko
Srbsko
36
article
straně, Rusku a Slovanstvu věrné, vášně davu,
počali mobilisovati vojsko, v poloúřadních li-
stech uveřejňovati bojovné články, a všecko
toto tažení obořilo se ne na Ture-
cko, nýbrž na Rusko, jakoby Ruskoa
nikoli Turecko utlačovalo Makedonii. Tím vším
nadělali svému státu několik desitek millionů
nového zbytečného dluhu.
To vše za tři měsice. Nyní najednou za-
čali troubiti k ústupu. Píši opěl, že dobré pořitiky
v otázee makedonské přidržoval se jediný dr.
Danev a že na makedonskou otázku dlužno hle-
děti s obecně evropského blediska a nikoli úzce
bulharského. To je předzvěsť, že po návratu
knížete Ferdinanda opět budeu
k veslu povoláni rusofilové, aby
spasili Bulharsko cd politiekéh
i hospodářského bankrotu. Ale jest
otázka, vezmou-li rusofilové na sebe tutc ne-
vděčnou úlohu.
Na ochotu Srbů spojiti se s Bulhary, od-
povídají sofijšti rusofobové útoky na Srby, n
krále Petra, na srbské radikály. „Takové jed-
nání“, dodává petrohradský list, „musí pobou-
řiti každého Slovana. Takovými prostředky bul-
harští rusofobové nezískají sympatií a důvěry
ruského národa a ostatního Slovanstva.
Jak vidno, v osudném okamžiku Bulharsko
neni mravně dosti vyzbrojeno do války, de které
je uvrhnouti usilují Němci. Přes to nevzdáváme
se naděje, že zdravý smysl bulharskéhc národa
ještě si pomůže a dovede neškodnými učiniti
živly, které jej zavlekli do krajního nebezpečí.
Ferdinand
Srba
Bulhar
Petro
Slovan
Němec
Rusko
Turecko
Makedonie
Bulharsko
37
article
Telegramy.
Z Cařihradu, 3. záři. (C.-B) O včerejší
audienci 10 mimomohamedánských církev
nlch hodnostů u sultána, v jejichž
jménu ekumenický patriareha blahopřál panov-
níkovi za příčinou výročí jeho nastolení, odpo-
věděl sultán, že si vždy upřimně přeje, aby se
vedlo dobře všem jeho poddaným bez
ohledu na jich plémě a vyznání. Odpovidaje na
patriarchův proslov, v němž vyslovena ošklivost
nad povstalci, pravil, že hnutí, roznícené v ně-
kterých krajích, není domácího původu, nýbrž
způsobeno z návodu vnějšího. Lituje všeho, co
stalo se, ale doufá, že povstání bude záby
potlačeno ráznými prostředky. Lituje také, že
někteří vojácí dopustíli se násilností, avšak
na to lze bezpečiti se, že nestalo se tak na
jeho rozkaz, naopak on vynasnažuje se vždy,
aby jeho poddaní byli šťastní a pokojní Sultán
žádal hodnosty, aby oznámili tyto jeho olcovské
city svým věříefm. Bůh prý je svědkem, že
mluví zcela upřímně.
Polom obrátil se sultán k bulharské m
exarehovi a opakuje svá poslední slova
kojil se naději, že exarch zajisté sdělí jeho
výrok svým věřícím.
Konečně slibil sultán ekumenickému pa-
triarchovi, že zúčastní se peněžních sbírek pa-
triarchálních ve prospěch obětí řecke
národnosti v rumelských krajinách.
Sultánova slova vůbec, zvláště pak slova,
svěděící bulharskému exarchovi, učinila zjevný
dojem na členy deputace.
Cařihrad
Polom
38
article
Proslýchá se, že patriarchát a možná také
přednostové jiných eírkevních obcí uveřejní sul-
tánovy výroky.
Z Cařihradu, 3. záři. (C. B.) Nové drin -
polské zprávy oznamují, že divisionář Šukri-
paša (vypravený do Trnova), jenž sloužil čtyř
léta v 1. pluku pěsího dělostřelectva něme-
ckého, operuje s výborným výsledkem a zajal
(prý) již několik set komiladžů. Úspěch
docílil z většího dílu častým po-
užíváním horských děl, jimiž arci
zničil též několik osad a posti-
ženi byli také nevinní obyvatelé.
m. Z Cařihradu, 3. září. Bitolští Turei
prohlašují, že povraždí křesťany. Mnozl
křesťané prehli a ostatní strachují se o svěj
život.
Z Cařihradu, 2. září. (C- B.) Ve zprávě
Porty, zaslané vyslanectvům rakouskému
ruskému, praví se, že v poslední sofijské schůzi
makedonského výboru bylo usneseno nutiti
členy, aby zřizovali čety neb přispívali na ně
penězi a zavraždili každého, kdo v tom neb
onom směru nevyhoví. Následkem toho sou-
středují se čely na bulharských hranicích
u Dubnice a Kjustendylu. Někteří náčelníci —
mezi nimi také bulharští důstojníci — odebrali
se prý do Bulharska zřizovati nové čety. Četař
Bulgaru s osmi komitadži je na bulharských
hranicích, aby převzal nově sformované čety.
Cařihrad
Trnov
Dubnica
Bulharsko
Šukripaša
39
article
Zbraň, střelivo a dynamit pro povstalce dopra-
vuje se na pevninu před očima bulharské policie
v burgasském zálivu a jiných místech.
ša. Z Bělehradu, 3. září. Vláda chce prý
povolati dva ročníky zálohy, aby připravena
byla na všechny možnosti.
Z Bělehradu, 3. září. »Stampa« obviňuje
ruského konsulu Truhulku v Prizrenu ve
Starém Srbsku z násilnického činu. Týž prý se-
sadil svémocně dosavadního srbského předsta-
veného kláštera dečanského a dosadil n
jeho místo ruského mnicha Arsena. Sou-
časně povolal nových 10 ruských mnichů s hory
Athos do jmenovaného kláštera. Klášter dečanský
byl založen synovcem prvního srbského krále
Nemanjem Štěpánem Dečanským.
Stamp
Truhulka
Arsen
Nemanj
Dečanský
Bělehrad
Prizren
40
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Uherská krise.
Z Vídně, 3. srpna. Ministerský před-
seda dr. Körber byl dnes přijat císařem
ve zvláštním dlouhém slyšení. Odpoledne
odjel císař opětně do Pešti na 5 dní. Do
té chvíle není povědomo, zda a kdo bude
k němu zejtra povolán. Vyslovují se také
pochyby, že bude krise do 10. září urov-
nána po stránce jak esobní, tak i věcné.
Ve zdejších vládních kruzích ujišťují, že
čelo nové vlády uherské nebude povolán
ani dr. Wekerle, ani hr. Apponyi
a dodávají, že koruna trvá na stanovisku
zamítavém vůči hlavním požadavkům maďar-
ským, požadavkům to, které nelze nazvati
pouze požadavky obstrukční strany neodvis-
losti, nýbrž které dlužno nazvati požadavky
veškerého maďarského lidu i za-
stupitelstva.
Ke zprávě »Neues Wiener Tag-
blattu«, že president panské sněmovny hr.
Windischgrät z podal pamětní spis
doktor
Körber
Wekerle
Wiener
Windischgrät
Vídeň
Pešť
panská sněmovna