ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 02153270-70d9-11dc-9d45-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 40 celkem · entity: person 183, place 73, org 20, work 11
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNI LISTY
3 masthead
4. září 1903.
4 masthead
Císlo 241.
5 article
si dobude též, doufám pevně, účelně a prak- tieky pořízených vydání našich starých českýeh klassiků, kteří mají dosti dobrého a těžkého zrna v sobě, aby dovedli i v moderním čtenáři vynutit si živý zájem a nejen suchý respekt. České spisy- * L. Niederle, Národupisná mapa uhezských Slováků na základě sěitání lidu z roku 1900 (rorpacmeca a BemepeE CEonakon cocanea a Ocnonanin epemc 1900 z). Ná- rodopisný sborník svazek IX. Praha 1903 Nákladem národopisné společnosti českoslovanskéa s podporou České akademie. Dodalati se absolutní pravdy o počtu uherských Slovákův a tudiž zjistiti přesný počet všech přísluš- níků našeho národa v soustátí babsburském, zdá se býti za poměrů v Uhřich převládajících věcí nemož- neu. Vládní směr, který z přednosti maďaršliny jako státního jazyka ve státě ne madarském, nýbrž uberském těžiti chce i pro číselnou převahu ma- darského živlu, nijak neustupuje co do horlivosti ma- gistrátu víddeňskému aneb obecním správám poněm- čených mést česko-moravských, aby při každém sčí- tání lidu zveličil počet příslušníků vládnoucího národa na úkor druhých národů, zejmena měkkého a nedosti energického lidu slovenského. Zbývá tudíž toliko vě- decké šelření na základě maleriálu sice úřadního, ale v důležitých věcech nespolehlivého, jehož se již mnozi badatelé podjimali, zejmena Šafařík. Od dob Šafaři- kových uplynula však dlouhá desetiletí, zatím zcizili se nám Slováci podstatně, přijavše vlastní jazyk spi- sovný, Maďaří domohli se zřízení svého národního státu a každé sčítání lidu od r. 1869 má na sobě pečet zřejmou poměrů změněných.
L Niederle Národupisná Slovák Slovákův Šafařík Praha Český akademie
6 article
Za takových poměrů vítána jest práce p. Nieder- lova, která hledí na základě nejrůznějších údajův uvésti v soulad výsledky sčítání lidu z r. 1900 se sku- tečností a zjistiti kartograficky jazykovou i národní ol last uherských Slováků. Více než 3000 jmen obcí bylo nejprve vyzouli z ofíiciální maďarské nomen- klatury, zjistiti původní slovenské jméno každé z nich, vypočítati percentuální poměr slováckého obyvatel- stva dle sídel jednollivých, upraviti mapy 13 stolic, v nichž Slováci obývají, dle získaných výtěžků, kon- slatovati přesně sousedské poměry Slováků k jiným národům, zejmena slovanským a zachytili změnyv sídlech jednotlivých národů se zřením k Slovákům, které se dějí takožka před našima očima. Veškerá literatura příslušná jest svědemitě užita a tak ziskán pevný základ, na němž musí budovati nadále i poli- tik, i statistik, i etnograf. Závěrem přidána zpráva o stavu českých osad v jižních Uhřích, jichž přísluš- níky shledal v Baziaši nebo Moldově každý, kdož se po středním Dunaji plavil. Celkový výsledek bádání páně Níederlova neni nám nepříznivý. Shledávají se sice změny na rozhran národnostním, ale změny ty jen někde dějí se s ne- prospěchem Slováků, kdežto na jiných místech lze po- zorovati značný pokrok. Lidu slovenského tudíž přes veškeren útlak madarský neubývá, ba spiše lze mlu- viti o přibývání jeho. * S. Lomnický-Redžep, Neznámá země.
Slovák Uhry Dunaj pán Níederlův
7 article
Obrazky a črty ze života Peršanů. Z ruštiny přeloži Albín Straka. Praha, Beaufort, 1902. Politická převaha Rusů po vší severní a střední Asii, od Batuma až po vody japonské, od moře ledo- vého až k Himalaji a pouštím vnitrolránským, učinila z nich i zákopníky vědy. Výzkum střední Asie jest po výtce dílem Rusů, jakož svědčí zejmena Převalskij. Od roku 1828 jsou Rusové i v Persii mocí nejblíže súčastněnou a udržují si postavení své přes veškeru soutěž Angličanů, majíce podporu v obyvatelstvu, které instinktivně prohlédlo již hrabivé a nebezpočné zá- měry Britů, skryté za zástěrou koncessí železničních. Zvláště pak severní Persie po Chvalinském moři Volze tihne k Rusku, v prvé řadě k Moskvě, kamž děje se nejživější vývoz, a převážná čásť perské intel- ligence jsou bývalí posluchači university moskevské. A přes to naše známost perských poměrů jest chu- dičká, to pak, co na západě dle vlastních zkušenosti ti neb oni psali, jest jednostranné a přizpůsobeno zvláštním potřebám neb tužbám mocných evropských států, pokládajících Persii za předmět nedalekého dě- lení mezi sebou. Okolnost tato jest tím více politování hodna, ježto repraesentují Peršané národ nyní sice vinou vládní soustavy a mahomedánské hierarchie degenerovaný, než honosící se slavnou vzdělanosti slarověkou i středověkou, jejich pak vlasí už od pří- chodu Arabů byla dějištěm nejvážnějších událesti světodějných.
Peršan Albín Straka Beaufort Rus Angličan Brito Chvalinský Praha Asie Persie Volha Rusko Moskva
8 article
Proto zasluhuje upřímný dík ruský inženýr Lom- nický-Redžep, častěji i účastný v Persii úkolů diplo- malických, který osobní své zkušenosti a pozorování uložil v knize bez odperu znamenité a způsobilé, aby o Persiř a nynějších tamních poměrech zjednala v Ev- ropě bezelstné poučení. V celku ličj sice spisovatel toliko cestu svou z přístavu Enzeli při moři Chvalin- ském do Teheranu, z Teheranu zpět podél úbočí De- mavenda do Mešedisera při těmže moři a delší pobyt svůj v Azarbaidžanu, ale vedle jednotlivých rontién těchto, jež popisuje v pravdě klassicky a s hlediště všestranného, má spisovatel oko otevřené ke všem zjevům perského života, jež posuzuje a zkoumá se stanoviska světové civilisace a úlohy, již dějinya sousedství Rusům v Persii vykazují. Při tom nešetři ani ruské politiky, ani obchodních a hospodářských institucí své vlasti, dovozuje mnohdy příklady věru drastickými, že nedostává se Rusům pro úlohu jejich v Persii porozumění, čehož následkem jest anglická a s části i německá rozpínavost. Kritické jeho šlehy vybízejí vážně povolané kruhy ruské k zevrubnému studiu věcí ruských, dříve než Angličané zamýšle- nou drahou od pobřeží perského zálivu do Teheranu postaví je před neodstranitelné již fait accompli. Spis pana Lomnického-Redžepa nadepsán sice „Neznámá země“, má ale hlavní zásluhu, že země ta přestává nám býti neznámou. Všechny stránky ve- řejného i soukromého života perského, v němž jsou objektivně a zevrubně objasněny formou zamlouvající se, při čemž i osobní zkušenosti vedle čelných zdaři- lých illustrací k objasnění přispívají. Překlad jest plynný a jazykově přesný, vystihující při tom veškery
Rus Angličan lomnický Lom Persie Teheran perský záliv
9 article
V. Doubek zvláštnosti ruského prvopisu. Laurence Sterne, Sentimentální costn po Francii a Italii. Přeložil Edm. A. Görlich. Anglická knihovna, red. Jos. Bartoš, sv. XI. Nakl. J Otto. Dílo, náležející literatuře světové; auton jeho vyniká darem pozorovacím vskutku neobyčej ným, pohledem svým proniká až do nejtajnějších zá- hybů lidské přirozenosti a má onu vrozenou duševní přovahu, jež jest znakem genia. Jest podivno, ž tento autor, jenž nikterak nevynikal přikladným ži votem, jehož základním rysem povahy bylo sobectví. jest v díle svém takový dobrák a tak přístupen doj mům a tak se jim dovede oddal, a že právě on ob jevil pojem »sentimentálnostis. Dílo, ač nedokon- čeno, selkalo se v Anglii hned na první ráz s ohrom ným úspěchem a překládáno záby do všech jazyků kulturních.
V Doubek Stern A Görlich Bartoš svatý . XI Francie Anglie
10 article
* A. P. Čeebov, Povídky. Přeložil Josei Snášel Světová knihovna, red. Jarosl. Kvapil sv. 341. Nakl. J. Otto. Také tato řada menších povídek jeví známky velkého talentu autorova v mi- strném zachycení nejjemnějších, nejhlubších hnut duševních. Dovede nejprostšími slovy dociliti nej dokonalejšího účinku, dodávaje jim kouzelné intimity subtilní myšlenkou. Je výtečným pozorovatelem denního života, plynoucího na pohled zcela klidně lhostejně, odkud vylovuje drobné perličky vzácn ceny. Základním ryšem jeho povahy jest mírný pessimismus, smísený tu a lam s lehkou ironií. Jebo osoby jednají v naprostém souhlasu s prostředíma jeví tak onu ryze ruskou upřimnost autorovu, jež při čtení tak mile dajímá * Bohumil Brodský. Václav Lamač. Ro- mán Libuše, ročník XXXIII. Nakl. F. Šimáček Neskutečná, pouze myšlená historie z politického ži vota, jaké byly v modě v letech sedmdesátých. Tak jak to autor ličí v knize, politický převral za našich poměrů jest naprosto nemožný a toť také nejslabší stránkou jeho líčení. Ostatně velmi obratně zosnoval zajímavý děj, postavy jeho a jejich činy jsou pravdě podobné a vypravuje též velmi pěkně, takže dovede vzbudit a udržet účastanství čtenářovo. Také pro středí dovede pěkně popisovat, zejmena zdařilé a ži- votní je líčení pohnulých výjerů mezi délnietvem továrny.
Čeebov Josei Snášel Otta Brodská Lamač Libuše Šimáček
11 article
Bohumi! Brodský, Vojenské obrázky Sebrané spisy, sv. I. Nakl. V. Kotrba. Šestnácle drobnějších povídek ze živeta vojenského, svědčicích o dobrém pozorovacím talentu. Přese všechen zdán- livý realismus formy je tu dost romantiky, již po- skytuje již látka sama. Autor dovede zosnovat na plnavý děj a zajímavě jej podať a vždycky čtenáře pobaví. Některé z těch historií obsahují v úzkém rámci tragický konflikt, některé končí šťastně, tu tam rozhoduje o výsledku pouhá náhoda. Kniha ob- sahuje v pestrém střídání obrázky ze současného života a z dob minulých. Z českých listů. * V »Rozhledech« má V. Ruslan pěkný článek o úpadku kritiky. Rozpoznává vady kritiky nejstar- ších i nejmladších a obrací se proti klikám, jež zne- hodnocují úsudky veřejné řemesinou pochvalou. právě tak jako polemiky starých i mladých, ať mezi současníky, ať vzájemně mezi mladou a starou ge- nerací znebodnocuji způsobem i obsahem svým cenu veřejného mínění vůbec. Na konec žádá aulor, aby v krilice nastoupila poctivá snaha místo koterie. skutečná znalost předmětu místo chvástavého cito- vání duchaplných výroků, úznáni místo cynismu. mírnost míslo sarkasmu.
Bohumi Brodská V Kotrba
12 article
* V »Zlaté Praze« má Arbes studii o počáteleh české dramaturgie, v níž hromadí vzpomínky na za- čátky českého divadla, na herce svou dobou vynika- jícf, na pohostinské hry při českých představeních na vynikajícího hosta českého divadla, Šedivého. V »Českém časopise historickém« referuje J. Pekař o důsledcích, které Brückner činí na základě jeho. Pekařova důkazu o stáří kroniky Kristianovy. Objev Pekařův vyvolal v české literatuře velmi živon diskussí a znamená mnoho pro náš názor na nej- starší dějiny české. Brücknerova práce je první z ci- cích, které se novým objevem podrobněji zajímajl. Brückner vyvozuje z objevu toho důležité důsledky v ceně nejstarších pověstí českých, jež považuje zu umělý plod kronikářů. Pečlivé serie nejstarších če- ských pověsti bude dojista nyní potřebí. * Značná čásť posledního čísla »Časopisu muse království českého« j- vyplněna sludií Aiberta Pra žáka o Jaroslavu Vrchlickém. Mimo lo i literární in teress vzbudí nová serie Tomkových pamětí, tento- krále z r. 1868. * Feuilleton »Máje« je v posledním čísle v nován Smilu Flaškovi z Pardubic, na paměť pěti- stého výročí jeho úmrtního dne. Referent »Maje- rekapituloval jeho životopis, vyčetl jeho spisy, dolki se několika slovy zásad a tendencí jednoho z ne- mnobých našich starých belletristů a oživil tak svých čtenářů vzpomínku ze staré literatury české která dnes zbylečně je u nás zanedbávána Čtenář.
Arbes J Pekař Brückner Pekařův Kristianův Brücknerův Vrchlický Tomkův Flaška Pardubice Maja český divadlo zlatý Praga
14 article
* „Český časopis historický“, ročník IX. sešit3 J. Fikrie: Čechové na koncilu kostnickém. V. Novolný Bachmanna »Geschichte Böhmens«. J. Pekař: Nej- starší kronika česká. Hojnost referátů, zpráva časo- piseckých obsahů. * Naděje a resiguace. Verše Vlad. Vrby. Cena 50 haléřů. Nákladem spisovatele. V Písku. V komis u E Weinfurtra v Praze * Násilím vynucena. Labyrint vášně. Básně. Na- psal Ada Keern. Cena 60 haléřů. Nakladatel F. Neu- bert ve Slaném. * Idlol. Román o člyřech částech. Napsal J. M Dostojevskij. Přelo il K. V. Havránek. Spisů Dostojevského svazek IX. Ruské knihovny svazek XXXIX.) Čásť I. a II. Cena 3 K. Nakladatel J. Ouk v Praze. * Analomický allas ke studin a praklické pošřebě Dle původních preparátů sestavil prof. dr. J. Jano- šík. DIl VI. Systém nervový a kožní. Cena 6 K. Ná- kladem spisovatele, v komisi u F. Řivnáče v Praze. * Allas brouků středcevropských. Na základ pátého vydání díla Calwerova, dle nejnovější litera tury a vlastních zkušeností podává prof. Franlišek Klapálek. Čásť II. S 28 barevnými přilobami. Cena 20 K. Nakladatel I. L. Kober v Praze.
J Fikrie Čecho V Bachmann J Pekař Vlad Vrba Keern F Neu bert Dostojevský K V Havránek J Ouk profesor doktor Jana K Ná Řivnáč Franlišek Klapálek Písek Praha Geschichte Böhmen Calwerov
15 article
* Bulharsko a Makedonie Napsal Věščij O leg Přeložil Jan Wagner. S mapkou západní Makedo- nie. Cena K 2.40. Nakladatel E. Beanfori v Pra e. * Karlův kamenný most v Praze r. 1716. Stručné dějiny v popisu soch podává A. B. Černý. (Zvláštní olisk z »Casopisu spolku přátel starožitnosti českých v Praze«, ročník X.) S 16 tabulkami a 1 vyobraze- ním v textu. Cena K 1.20. Nákladem společnosti přátel starožitností českých v Praze. * Kmenosloví nářoči jihočeských. Podává Josel Vavř. Dušek. (Rozpravy České Akademie, ročník IX. třída III., č. 1.) Cena K 1.50. V komisi u Bursika a Kohouta v Praze. * Na ostrově Syllu. Cestopisná causerie. Napsal dr. Mil. Buďárek. S vyobrazením dle fotografických snímků. Cena K 1.50. Nakladatel Al. Hynek v Praze. * Praklické rozmluvy české a němacké. Sepsal Frant. V ymazal. Třetí, dle nového pravopisu upra vené vydání. Cena K 1.20. Nakladatel Emil Šol v Telči. * Průvodce Boskovicemi. Vydali společně Joseí Lipka a Fr. Brzický v Boskovicích. Cena 1 K. * Slováci a jch reč. Napisal dr. Samo Czam bel (v Pešti). Cena 5 K. Nákladem vlastním.
Věščij Wagner E Beanfori Černá Vavř Dušek Bursik Sylla Buďárek Al Hynek František Šol Brzický Slovák bel Bulharsko Makedonie Praha Telč Boskovice Francie Pešť Casopis spolek přátelit starožitnost Praklický rozmluva Joseum Lipka Karlův kamenný most rozprava Český akademie
16 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Vebrova a Souliéova veselohra „Strážní andě- lé“ (I. čtvrtka předpl.) s pl. Benoniovou, sl. Grégrovou, pí. Laudovou, pí. Červenou, pí. Danzerovou a pp. Že- lenským, Matějovským, Steinsbergem, Hašlerem a Fochtem v hlavních rolích. Dnešní předslavení skončí jako předešlá reprisa léto rozmarné komédie již ně- kolik minut po půl 10. hod. Zítra je devátý večer cyklu českých oper, k němuž určena je Kova- řovicova opera „Na starém bělidle“. K cyklu českých oper jeví se stále neuluchající zájem obecenstva; lako o včerejším představení Smetanova „Dalibora“ byle divadlo opět vyprodáno. O cyklus zajímají se rovněž i cizí žurnály a přinášejí různé svrchovaně příznivé zprávy: tak na př. píše „Berliner Börsen-Courier dne 2. září t. r.: „V českém Národním divadle konaji se právě pozoruhodná představení národních českých oper, neobsahující ovšem veškerá díla provozovaných skladatelů, nýbrž zastoupených jednotlivě, tak říkajíe svými typickými díly. Tato slavnostní představení, jež i v německých hudebních kruzích docházejí nej- živějšího účastenství, jsou pěvecky i scénicky vypra- cována s dokonalostí, že poskytují opravdového po- žitku. Nynější chéí opery p. Karel Kovařovic, jenž se svojí Janusovou hlavou skladatele i dirigenta u pultu svůj úřad zastává, dokázal při všech před- staveních neobyčejné slohové proniknutí speciálních uměleckých vlastností všech děl, jak se ostatně od tak ušlechtilého a hluboce vzdělaného hudebníka jinak nedalo očekávati.“ Na neděli odpoledne chystá se
Vebrův Souliéův Benoniová Grégrův Laudův Červená Danzerův Matějovský Steinsberg Hašler Focht Smetanův Dalibor Kovařovic národní divadlo český oprat Kovo Berliner Börsen
17 article
Offenbachova operetla „Krásná Helena“ s pí Koldovskou j. h. a na večer v novém nastudování Ver- neova výpravná hra „Carův kurýr + Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. Dne se opakuje po třinácté velká výpravná hra se zpěvy „Sedm havranů“. Napsal E. Pohl. Přeložil Jar Vrchlický. Režisér F. Šípek. Dirigent E. Starý. Hlavní úlohy hrají dámy: Košnerová, Bitrmanová, Baláková, Pražská, Spurná, Vejvodová, Zöllnerová a pp. Čekan- ský, Kovář, Lachman, Počepický, Pražský, Rabský.
Offenbachův Helena Koldovská Carův E Pohl Vrchlický F Šípek E Stará Baláková Spurná Vejvodová Zöllnerová Čekan Lachman Počepický Praha Vera + lidový divadlo Bitrmanová
18 article
Světelné effekty řídí div. mistr J. Valášek. Nové ko- stymy zhotoveny v div. dilně za dozoru J. Dobrého Nové dekorace: Háj vil (obr. I.), sněhová krajina (obr. II.), nádvoří hradu (obr. III.), heřící hrad (obr. V.) očarovaný strom (obr. VI.), růžový háj (obr. VIII.) Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zítra po člrnácté „Sedm havranů“ + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes hraje se po dlouhě přestávce Krenova-Lindauova popu- lární fraška Chudá holka“ s hudbou Khunovou. V úloze Martičky vystoupí j. h. paní Mař. Hesova- Guthová + Pištěkove lidové divadle na Král. Vinohradech Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny po pět a sedmdesálé: „Krásná Lí da“. Velká hurleskní fraška se zpěvy o 5 jedn. od Otly Fastra Zitra je lidové představení za poloviční ceny: „Ztra- cené duše“
J Valášek Khunův Hesův Guthová Král Fastr smíchovský divadlo Pištěkove lidový divadlo Lindauův pop
19 article Hudba.
Hudba. + Zpěvohra (Cyklu původních oper večer pátý až sedmý: Fibichův »Pád Artuna«, Smetanovi »Braniboři v Čecháche a Kovařovicovy »Pso- hlavei«. — Sl. Hübschova jako Nedda.) Pokračování cyklu, jehož průběh nenarazil dosu ani na jedinou překážku, přeneslo nás od Bezdězu na nejsovernější cíp Slovanstva, aby nám vypravovalo. že ukončil se zde boj křesfanstva s pohanstvem ví tězstvím onoho nad tímto. Nie jiného, než t e nte boj a toto vítězství s pozadím zajímavě do kon fliktu postavených motivů rodinných, vyplňuje Fib chovo opus posthumum. Že hoj tento je zároveř bojem germánského světa proti slovanskému a ví- tězství toto smrtelnou ranou, zasazenou nejzazšímu cípu společného našeho kmene, k tomu musil český skladatel zamhouřiti oči. Jinak by ne v jásavé »Te Deum«, ale v holestné »De profundis« bylo musilo vyůstit jeho dílo. V tom spočívá citelná vada po- slední Fibichovy opery. Ve svých lieních pohy buje se pouze mezi humanitou a nekulturou za úplného národního indifferentismu. Pro tyto extremy je hudba právě prostředkem ne dosti výmluvným. S kusem zadržené energie také hodně barevnostních kontraslů přirozeně zůstalo skladateli v péře. I jinak, celou koncepcí a rozvedením je tato opera širokých roz- měrů obrázem, jak vypadá Fin de sičcle dramatick hudby. Práce autora, který dabře ví, kdy jednou kdy dvakrát mů co podlrhnouti, který jde přesně z slovem, ale klerému chybí intnice geniálního umělee
Fibichův Smetan Kovařovicův Pso Hübschův Nedda profundisov Fin Manche Bezděz + zpěvohra T Deum
20 article
Fibich nikdy, jako na př. Dvořák, nenechá siluaei v úzkých, ale kde chce právě rozvinouti největší sílu, tam často nevystačí fond myšlének udržeti se na celé výši. Fibichoví stranný soud přiznává, co prve byl ubral Dvořákovi, a na těchlo předpokladech do- chází k závěru, že Fibich je jaksi v arith metické řadě pokračovatelem Smetany. Věru, o budoucnost české dramatické hudby bychom nemusili se stra- chovati, kdyby se v jedné osobě spojilo Fibichov pronikavé nadání k dramatice a bystrost jemnéh esthéta s Dvořákovou velikolepou technikou a spon- tanní silou invence Z konců české hudby dramatické přemetl nás cyklus na samý její počátek a dal nám znovu se diviti, jaký živol vložil Smelana již do první své opery! A přece dosud »Braniboři« byli dílo, kter s pietou bylo odkládáno ad acta. Reprisy trousily se v přestávkách několikalelých, takže dojem z jednése rozprchl, než bylo možno z druhé nový si nasbíra a upevniti. Teprve po znalosti všech pozdějších ope
Fibich Dvořák Smetan Dvořákův
21 article
Smetanových poznáme, že je zde in nuce skryto takřka napovězeno, co v »Hubičce«, v »Libuši«a v »Tajemství« vysloveno je cele. Nenf na př. duso koňských kopyt z »Libuše« (pizzicata smyčců anti- cipován v »Braniborech« právě tak, jako kuplel Boni- facův z »Tajemství« ve zpěvu Warnemannověr Pravda, že libreto »Braniborů«, z našich nejslabších vůbec, obstruuje proti trvalejšímu jich životu v re pertoiru A proto sluší schvalovali, že V. J. Novotný podrobil cennou práci revisi a naložil s ní nejinak. než to činí dramaturgie na př. se hrami Shakea- pearovými. Zákřiky theoretisujících horlivců nemohou oddisputovati, že v dnešní úpravě právě poslední jednání »Braniborů« je nejsilnější, a ře celá oper przesentuje se tak, že by bylo bříšno vzpomínatis na ni jen jednou za deset lel, kdy sluduje se k vůli cyklu a hned zase zapadna do úplného zapomenulí.
Smetanův Libuše Boni V J Novotná Shakea Warnemannověrečný Pravda
22 article
Kovařovic byl by jednal jako sestavovatel cyklu nejen k sobě, ale i k naší hudbě nespravedlivě, kdyby nebyl popřál sebě zastoupení. Jediné operní dílo t ceny, jakou mají »Psohlavci«, stačí, aby precisován byl význam skladatele. Z Webera nežije na jevišti než »Čarostřelec«, z druhých oper jen ouvertury v koncertní síni A přece je Weber mocným sloupem v historii opery XIX. věku. Co je schopno živola, má v umění rozhodující význam a kvalita třeba jen jednoho dila je s to, aby vyrovnala se s kvantitní převahou, spojenou s jiným jmenem. Tři další večery udržely se na výši předchozích. Ze solistů měli největší podíl na úspěchu pp. Kliment a Benoni. Zvláštní chválu sluší vzdáti sborům za svěží podání ensemblů v »Braniborech« a »Psohlav- cich«. Pan chef opery jakoby chtěl okázati, že také jeho ucho občas rádo se popase na plném zvuku, dal na jevišti a v orchestru zpívati a hráti z plných p ic. Kdežto ve Smelanovi p. cheí na vlas má vypo čitanu každou nuanci a nezpronevěří se ani na oka- mžik vytčené úloze, v »Psohlavcích« nevystihuje ve všem intence skladatelovy, jenž ve zkouškách na premieru jednotlivá tempa přál si v ruchu o hodně hybnějším. Bška.
Kovařovic Psohlavec Weber Kliment Benon
23 article
Když vidíte roztomilou, buciatou postavičku sl. Hedviky Hůbschovy, nadané ušlechtile výraznou tváří a krásným okem, poprvé zamihnouti se na je višti, ani byste netušili, že ta mládím kvetoucí uměl- kyně vydobyla si již ve světě divadelním pevného mista a zvučného jmena. Dostala se již dokonce do biegrafických slovníků, které obyčejně nespěchají za chytiti hned kde které jméno do svých sloupců. Ne dávno v Lipsku vydaný Eisenbergův »Veliký život pisný slovník německého jeviště v XIX století«, kde dočtele se až překvapujícího počtu česk ých umělců kteří pomáhal a pomáhají rozmnožovati lesk něme- ckého umění divadelního, píše o sl. Hübschově. »Výcvik obdržela od Louisy Dustmannovy ve Vídni Absolvovavší konservatoř. nalezla engagement u měst ského divadla v Gdaňsku, kde její vloze dostalo se nejrozhodnějšího vývínu. Pak přišla k dvornímu di vadlu v Manuheimu, odtud do Düsseldorfu a působí nyní jako první zpěvoherní soubretta při »Thesten des Westena« v Berlíně (od té doby však nejnověji opět v Magdeburce). Aninka, Zerlina, Miguon, Magda- lena (»Postillon z Lenjumeau«) čítají se k jejím nej oblíbenějším úlohám. Mají rádi její čisté nasazování tónu, svěžest a pel hlasu, jasnou, srozumitelnou vý slovnost a příjemný přednes.« S úsudkem tím bych se v podstatě shodoval, až na to, že hlas — jinak vydatný a výtečně diseiplinovaný — nezdál by se mi přece již té docela první svěžesti a že jako Ned- du viděl jsem vlastně umělkyní mimo nejosobitější oblast jejího na první pohled vysloveného soubrettního talentu.
Hůbschův Eisenbergův Dustmannův Aninka Zerlina Miguon Magda Ned Lipsko Vídeň Gdaňsk Manuheim Düsseldorf Berlín
24 article
Nejraději bych ji viděl takhle v naší Mařence Ta by jí byla jako na tělo ulita. Umělkyně ovládá ovšem i partií Neddy výborně, jenom že cítíte, jak by ty dramatické přízvuky, v nichž ostatně pozvedá se k plné vehemenci, přece jen byly spíše naučeny a velikou jistotou divadelní podporovány, nec li by přímo z letory dramaticky založené sálaly. Jak pěv- kyně hned onačeji ve svém živlu graciosních výjevů z počátku druhého jednání si vede! Tak ryzí erotika dvojzpěv se Silviem — dobře svědčí naturelu pěv kyně, tíhnoucímu k roztomilému, něžnému a cito- vému při podkladu živosti, rozmaru a veselí. Nejcen nější a čebo také nejvíce dovedeme si vážili, jest n výkonu hostově ovšem jeho hudební správnost, v in tonaci, rythmice i přednesu, jeho umělecká rovnováha pevnost a detailní propracování. Představení Leoneavallových »Komediantů« byl i v domácím obsazení většinou šťasiné. Krásou a mo hutností hlasu překvapil p. Viktorin jako Tonio. Zvláště za prolog stržil bouřlivý úspěch. Canioví p.
Mařenka Nedda Silvie Leoneavallový Krása Viktorin Tonio
25 article
Mařákovu náleží z domácích výkonů v této úloze rozhodně prvé místo. Nadaný pěvec vázán byl sice ve hře svou zraněnou nohou, ale za to hlas jeho kypěl zdravím a také promyšlení úloby jevilo zdrave prohloubení. Jedině z počátku založil úlohu dle mého zdání poněkud příliš zadumaně. Více ironického po hrávání s myšlenkou na možnost Neddiny zpronevěry a bezprostřednější výbuchy téměř neuvědomělé žárli- vosti jsou tu spíše na místě, nežli tón zlomené re- flexe Tu živelnost temparementu vystihl pak umělee výborně v závěrečných scénách prvého dějství (dle rozdělení u nás obvyklého), a úspěch byl celý jeho. Svůj monolog zazpíval p. Mařák úchvatně, v plně lahodě a mohutnosti svého hlasu, ač nikoli bez na- pnutí sil, výrazem jdoucím od srdce a unášejícím cio veškerého hlediště. + Koncert mistra Františka Ondříčka v Chotě- boři. V neděli dne 13. t. m. koná se v sále pan- ského domu v Chotěboři velký koncert komorního virtuosa Františka Ondříčka za spoluúčinko- vání slě. Anny Firkušné, absolventky pěvecké školy Pivodovy a virtuosa na klavír p. Josefa Faměry Prahy. Začálek v 8 hodin.
Mařákův Mařák Ondříček Firkušná Pivodův Faměra Chotěboř Praha
26 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Spor knižete Lobkovice proti eráru. Zvláště zajímavá civilní rozepře byla právě roz- hodnuta u zemského soudu v Praze před senátem, jemuž předsedal p. vrehní rada Vyšín. Zvláště za- jímavá pro celou řadu interessentů, kterým železnice na plodinách a kulturách působily škodu, již oni klidně snášeli v domnění, že mají železnice veškeré právo a nikdo proti nim že nemůže vystoupit. Ve skutečnosti jest tomu jinak. Soud učinil zásadné rozhodnutí, že železnice jsou povinny škodu, z provozování dopravy vlaků způsobenou, nahradit a není vyloučeno, že ta- kových sporů o náhradu škody bude nyní více, když se poškození doví, ze mohou zádati náhradu.
Lobkovic Vyšín Praha
27 article
Civilní souď zemský rozhodoval o žalobě, kterou podal Mořic kníže Lobkovic proti eráru na zaplacení škody v obnosu 31.053 K 88 h. Eráru náleži trať někdejší pražsko-duchcovské dráhy Hroby—Mul- tava. Trať tato probíhá lesem, patřícím k fideik omisu Bilín-Libčeves, jehož držitelem byl Mořic kníže Lob- kovic, nyní syn jeho Zdeněk kníže Lobkovic. Při pro hlídce kultury lesní bylo zpozorováno, že borový les podél železniční trati jest velice zakrnělý proti jiným částem lesa a zejmena na blízku stanic zakrnění lesa nabylo značných rozměrů. Majitel panství v roce 1901 žádal u okresního soudu v Teplicích za provedení zna- leckého důkazu pro věčnou paměť o tom, jaká škoda a jakým způsobem na lesích byla způsobena. Důkaa ten byl také proveden a znalci v obsáhlém dobrozdání podali důkaz o tom, že les zakrňuje dýmem, vychá- zejícím z lokomotiv železničních. Znalci uváděli, že dým obsahuje mnoho kyseliny sírové, která se usazuje na slromech, jímž ucpávají se póry, přivádějící nový život stromu. Znalci vypočetli, že tímto způsobem les na své ceně ztratil 31.053 K 88 h. Náhrady tětc škody domáhal se Mořic kníže Lobkovic, nyní ná- stupce jeho ve fideikomisu, od c. k. eráru, jakožto vlastníku dráhy Hroby—Multava.
Mořic Lobkovic Mořic kníže Zdeněk Bilín Libčeves Teplice
28 article
Při jednání soudním zástupcové finanční proku ratury pražské namítali se stanoviska právnického že k této rozepři nejsou soudy povolány a pak že kní- žeti jakožto majiteli lesů žádné náhrady nepřísluší poněvadž jde o provozování jízdy zákonem povolené. Dle zásady „kdo svého práva užívá, nemůže nikomu ublížiti“, nemá žalobce práva, domáhati se náhrady. Senát soudní nařídil oddělené jednání a sice pře- devším rozhodoval o otázce, zda je erár povinen škodu nahradit a později teprve bude jednati o výši škody. Po provedeném jednání prohlásil předseda vrch. rada p. Vyšín rozsudek, jimž uznán c. k. erár po- vinným nahraditškodu, na lesích žalob- cových způsobenou dýmem z lokomotiv. Soud rozhodl, že jest příslušným k rozhodování téte rozepře, poněvadž jde o litul soukromosprávný, n náhradu škody znějící. Ve věci samě je erár povinen škodu nahradit v uvážení § 10. lit. b) min. nařízení ze dne 14. září 1854 č. 2038 ř. z. Spor tento interessuje veliké množství majitel pozemků, podél železničních tratí ležících, a jeho vý- sledek zajisté zavdá podnět k četným procesům. Ana- logický případ s lesy je poškozování domů. Na př. domy, blíže trati ležicí, jsou značně znehodnoceny dýmem, z lokomotiv vycházejícím. Majitel domu, aby získal nájemníků, musí snížit činži a tím utrpí škodu. kterou vlastně působí dým. Až několik takových pro- cesů bude vyřízeno proti dráhám, pak železnice za- jisté rychle postarají se o zavedení systému spalován kouře. Dlužno také podotknouti, že tento spor o ná- hradu za poškození lesů byl prvý v Rakousku.
Vyšín Rakousko
29 article
U okresního soudu pro přestupky Boužlivý výjev stal se dne 23. července na Pe trském náměstí na dol. Novém městě před krámemA Kceourkové. Rozlícený zástup lidu chtěl na krámel hnáti útokem a jen domluvě několika rozvážných osob lze děkovali, že nestalo se žádně násilí. Dle scuhlasných výpovědí svědků u přestupkového soudu na Ovocném trhu měla bouřlivá ona událosť tento začátek: Synek Kocourkové v Petrské ulici ze zlo- myslnosti hodil kus cihly na 12letou školačku Mari Maršálkovou, již trefil do prsou. Školačka zadupala a pohrozila hošíkovi. Spíše aby ho polekala, než aby hošíka potrestala, běžela pak z ním až ke krámku jeho matky. Před krámkem zametal otec hošíka, mly- nářský pomocník Fr. Kocourek, který školačku udeřii smetákem tak neurvale, že se držadlo smetáku pře- razilo. Děvče bolestí vzkřiklo a v zápělí byl před krámkem velký zástup lidí, vyhrožujících i po pomstě lačnících, Kocourek pro vylíčený skutek byl pohnán k zodpovědnosti před okresní soud. Tvrdil, že prý smetákem o chodník narazil a při tom že se držadlo zlomilo, svědkové potvrdili však přihodu v jeho ne- prospěch a Kocourek byl tajemníkem p. Veselým od- souzen do vězení na pětdnů a k náhradě 20 K zra- něně dívce za útraty léčebné
Maršálkův Kocourek Veselá trský náměstí petrský ulice Francie Synek Kocourek
30 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. »Sokol« na Menším městě pražském uspořád v neděli dne 6. t. m. celodenní výlet v kroj do Benešova Schůze v 6 hod ráno na nádro cis Fr. Jos. Odjezdv 6 18 do Čerčan Pyšel odtud pochoden do Benešova, kdež zúčastní se II. sletu župy blani cké a olevření tělocvičny »Sokola« benešovského Mimo to cvičiti bude vzorné družstvo na kruzích Účast všech bratří vzhledem k mírnému pochodn k účelu, k jakému se výlet koná, budiž co největší.
Benešův Jos Francie Čerčany Pyšely Benešov Sokol
31 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Společenstvo řezníků staroměstských má dnes v pátek o 5. hodině odpolední v místnosti spole čenské v čís. pop. 767—I. schůzi výboru.
32 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Automobilism. ** Z Berlína, 3. září. (Berl. Tageblatt«). Něme cký úřad povolil na přesrok aulomobilní závody o Bennettovu cenu u Homburgu v. d. H.
Berl Bennettův Berlín Homburg
33 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Zábavy. Za příznivého počasí koná se dnes v hostinci n Nebozízku koncert kapely pěš. pl. č. 11 a jezdí vozy lanové dráhy do 11 hod. večer. — Česká obec střelecká pořádá v neděli dne 6. zář I. závodní střelbu o 10 skvostných cen, spo- jenou se zahradní a taneční zábavou místnostech br. jednoty žižkovské v »Bezovce«. Za čátek závodní střelby v 10 hod. dopol., zahradní zá- bavy o 3. hod. odpol. Vstupné 20 h. Hudba kapely p. Kačerovského. Bratři, kteří se hodlají zůčastnitiv průvodu br. župy Riegrovy, nechť dostaví se přesně o 1. hod. odpol. v kroji do místnosti br. jednoty smíchovské, hoslinec »Slavie«. Poslední schů ze zábavního výboru koná se v sobotu dne 5. září v »Bezovce« v Žižkově o 8. hod. več., do kte- réž nechť veškeré br. jednoty vyšlou své zástupce.
Riegrův Žižkov Bezovka Slavia
34 title
Balkán.
Balkán
35 article Rusko a Německo na Balkáně.
Rusko a Německo na Balkáně. „Temps“ přináší zprávu z Cařihradu, že Německo nasazuje na Vysoké Portě všecky páky, aby způsobilo válku s Bulharskem. Ná- sledkem toho je smýšlení vládních kruhů ture- ckých velmi bojovné. Sám sultan, jenž dotud snažil se zachovati pokoj, začíná se cho- vati jinak. Z důstojníků palácových už jen je- diný Taxim paša, prvý tajemník sultanův, pro- tiví se válce s Bulharskem. Přes toto kritické položení Bulhaři neumějí si nazpět dobýti přízně Ruska, ano jest jim i to proti mysli, že v Srbsku za nového krále jsou ochotni zapomenouti všeho a podati Bulharům ruku k bratrské součinnosti. O tom píší „Petrohradské Vědomosti“ Stambulovei, kteří přijali vládu z rukou kni- žete Ferdinanda, hrdě prohlásili, že jest jejich úkolem osvoboditi Bulharsko od ruského po- ručnictví (!), jež prý na ně přivedli Cankovei svou protinárodní (!) a zrádcovskou (!) poli- tikou v otázce makedonského hnuti. Vláda dra. Daneva, jež spravovala se přátelskými pokyny Ruska, byla pronásledována knižetem Ferdinan- dem a jeho rusofobskými pomocníky. Cankovei. nedbajíce toho sočení, ani zjevného nepřátelství knížete Ferdinanda a stambulovských generálů, vedeni jsouce čistým a nesobeckým vlastene- ctvím, usilovali zdržeti Bulharsko od nebezpeč ného dobrodružství, do něhož bulharští rusofobové, nabádáni odvěký m nepřáteli Slovanstva, zavlékají svou mladou a slabou vlast. Očerňujíce slovanskou a jedině spasenosnou pclitiku dra. Daneva, Stambulovci rozpálili prot
Bulhar Ferdinand Rusko Německo Balkán Cařihrad Bulharsko Srbsko
36 article
straně, Rusku a Slovanstvu věrné, vášně davu, počali mobilisovati vojsko, v poloúřadních li- stech uveřejňovati bojovné články, a všecko toto tažení obořilo se ne na Ture- cko, nýbrž na Rusko, jakoby Ruskoa nikoli Turecko utlačovalo Makedonii. Tím vším nadělali svému státu několik desitek millionů nového zbytečného dluhu. To vše za tři měsice. Nyní najednou za- čali troubiti k ústupu. Píši opěl, že dobré pořitiky v otázee makedonské přidržoval se jediný dr. Danev a že na makedonskou otázku dlužno hle- děti s obecně evropského blediska a nikoli úzce bulharského. To je předzvěsť, že po návratu knížete Ferdinanda opět budeu k veslu povoláni rusofilové, aby spasili Bulharsko cd politiekéh i hospodářského bankrotu. Ale jest otázka, vezmou-li rusofilové na sebe tutc ne- vděčnou úlohu. Na ochotu Srbů spojiti se s Bulhary, od- povídají sofijšti rusofobové útoky na Srby, n krále Petra, na srbské radikály. „Takové jed- nání“, dodává petrohradský list, „musí pobou- řiti každého Slovana. Takovými prostředky bul- harští rusofobové nezískají sympatií a důvěry ruského národa a ostatního Slovanstva. Jak vidno, v osudném okamžiku Bulharsko neni mravně dosti vyzbrojeno do války, de které je uvrhnouti usilují Němci. Přes to nevzdáváme se naděje, že zdravý smysl bulharskéhc národa ještě si pomůže a dovede neškodnými učiniti živly, které jej zavlekli do krajního nebezpečí.
Ferdinand Srba Bulhar Petro Slovan Němec Rusko Turecko Makedonie Bulharsko
37 article
Telegramy. Z Cařihradu, 3. záři. (C.-B) O včerejší audienci 10 mimomohamedánských církev nlch hodnostů u sultána, v jejichž jménu ekumenický patriareha blahopřál panov- níkovi za příčinou výročí jeho nastolení, odpo- věděl sultán, že si vždy upřimně přeje, aby se vedlo dobře všem jeho poddaným bez ohledu na jich plémě a vyznání. Odpovidaje na patriarchův proslov, v němž vyslovena ošklivost nad povstalci, pravil, že hnutí, roznícené v ně- kterých krajích, není domácího původu, nýbrž způsobeno z návodu vnějšího. Lituje všeho, co stalo se, ale doufá, že povstání bude záby potlačeno ráznými prostředky. Lituje také, že někteří vojácí dopustíli se násilností, avšak na to lze bezpečiti se, že nestalo se tak na jeho rozkaz, naopak on vynasnažuje se vždy, aby jeho poddaní byli šťastní a pokojní Sultán žádal hodnosty, aby oznámili tyto jeho olcovské city svým věříefm. Bůh prý je svědkem, že mluví zcela upřímně. Polom obrátil se sultán k bulharské m exarehovi a opakuje svá poslední slova kojil se naději, že exarch zajisté sdělí jeho výrok svým věřícím. Konečně slibil sultán ekumenickému pa- triarchovi, že zúčastní se peněžních sbírek pa- triarchálních ve prospěch obětí řecke národnosti v rumelských krajinách. Sultánova slova vůbec, zvláště pak slova, svěděící bulharskému exarchovi, učinila zjevný dojem na členy deputace.
Cařihrad Polom
38 article
Proslýchá se, že patriarchát a možná také přednostové jiných eírkevních obcí uveřejní sul- tánovy výroky. Z Cařihradu, 3. záři. (C. B.) Nové drin - polské zprávy oznamují, že divisionář Šukri- paša (vypravený do Trnova), jenž sloužil čtyř léta v 1. pluku pěsího dělostřelectva něme- ckého, operuje s výborným výsledkem a zajal (prý) již několik set komiladžů. Úspěch docílil z většího dílu častým po- užíváním horských děl, jimiž arci zničil též několik osad a posti- ženi byli také nevinní obyvatelé. m. Z Cařihradu, 3. září. Bitolští Turei prohlašují, že povraždí křesťany. Mnozl křesťané prehli a ostatní strachují se o svěj život. Z Cařihradu, 2. září. (C- B.) Ve zprávě Porty, zaslané vyslanectvům rakouskému ruskému, praví se, že v poslední sofijské schůzi makedonského výboru bylo usneseno nutiti členy, aby zřizovali čety neb přispívali na ně penězi a zavraždili každého, kdo v tom neb onom směru nevyhoví. Následkem toho sou- středují se čely na bulharských hranicích u Dubnice a Kjustendylu. Někteří náčelníci — mezi nimi také bulharští důstojníci — odebrali se prý do Bulharska zřizovati nové čety. Četař Bulgaru s osmi komitadži je na bulharských hranicích, aby převzal nově sformované čety.
Cařihrad Trnov Dubnica Bulharsko Šukripaša
39 article
Zbraň, střelivo a dynamit pro povstalce dopra- vuje se na pevninu před očima bulharské policie v burgasském zálivu a jiných místech. ša. Z Bělehradu, 3. září. Vláda chce prý povolati dva ročníky zálohy, aby připravena byla na všechny možnosti. Z Bělehradu, 3. září. »Stampa« obviňuje ruského konsulu Truhulku v Prizrenu ve Starém Srbsku z násilnického činu. Týž prý se- sadil svémocně dosavadního srbského předsta- veného kláštera dečanského a dosadil n jeho místo ruského mnicha Arsena. Sou- časně povolal nových 10 ruských mnichů s hory Athos do jmenovaného kláštera. Klášter dečanský byl založen synovcem prvního srbského krále Nemanjem Štěpánem Dečanským.
Stamp Truhulka Arsen Nemanj Dečanský Bělehrad Prizren
40 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů . Uherská krise. Z Vídně, 3. srpna. Ministerský před- seda dr. Körber byl dnes přijat císařem ve zvláštním dlouhém slyšení. Odpoledne odjel císař opětně do Pešti na 5 dní. Do té chvíle není povědomo, zda a kdo bude k němu zejtra povolán. Vyslovují se také pochyby, že bude krise do 10. září urov- nána po stránce jak esobní, tak i věcné. Ve zdejších vládních kruzích ujišťují, že čelo nové vlády uherské nebude povolán ani dr. Wekerle, ani hr. Apponyi a dodávají, že koruna trvá na stanovisku zamítavém vůči hlavním požadavkům maďar- ským, požadavkům to, které nelze nazvati pouze požadavky obstrukční strany neodvis- losti, nýbrž které dlužno nazvati požadavky veškerého maďarského lidu i za- stupitelstva. Ke zprávě »Neues Wiener Tag- blattu«, že president panské sněmovny hr. Windischgrät z podal pamětní spis
doktor Körber Wekerle Wiener Windischgrät Vídeň Pešť panská sněmovna