ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 02046990-70d9-11dc-927f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 202, place 97, org 27, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
4 září 1903.
4 masthead
Číslo 241.
5 article
v instrukční hodině tak na hlavě, že se tomuto řinula z nosu krev a že pod ranami pěstí poru- čikových skácel se k zemi a musil býti odnesen. Ruská výzkumná výprava do Činy. V Petrohradě očekává se záhy návrat ru- ského badatele Groum-Grjimaila z výzkumné ce- sty, kterou podnikl do vnitra Číny z podnětu od- stoupivšího již ministra financí Witta. Groum- Grjimailo byl vyslán, prozkoumat, jak by se zda- rem pěstovati se daly obchodní styky Ruska se vnitřní Čínou, čínským Turkestanem, Jungariía Mongolskem. Kromě tohoto poslání ministrova uvolil se Groum-Grjimailo také carské zeměpisné společnosti a enfomologické společnosti, že na své cestě provede meteorologická pozorování a uspořádá zaologické, botanické, nerostopisnéa ethnografické sbírky. Výprava Groum-Grjimailova vypravila se dne 12. června z pohraniční stanice Mai-Kapčagain do Mongolska a opatřena byla hojně zbraněmi. náboji a potravinami a měla dostatečný počel koní, velhloudů, oděvu i vědeckých nástrojů. Groum-Grjimailo býval dříve v ministerstvu financí chefem asijského celního oddělení.
Witt Mongolsko Grjimait Petrohrad Čína Rusko Turkestán Mai Mongolsko
6 article Výstavy.
Výstavy. Výstava v Hořicích
Hořice
7 article Sjezd „Krakonoše“ v Hořicích.
Sjezd „Krakonoše“ v Hořicích. Studentstvo scverovýchodních Čech, sdružené v krajinském akademickém spolku „Krakonoš“, dalo si u příležitosti hořické zdařilé výstavy dostaveníčko letos do Hořic a uspořádale ve dnech 28. až 31. srpna t. r. svůj feriální sjezd v Hořicích. Sjezd zahájen byl v pátek dne 28. srpna o 6. hod. večerní přednáškou koll. J. Kopala, redaktora „Časo- pisu pokrokového studentstva“, položenou do divadelní budovy na výslavišti. Účastníky uvítal předseda hoři- ckého odboru, koll. L. Vávra, poukázav k různým po- vahám dosavadních tří siezdů „Krakonoše“ v Hořicích Prednáška sama, promyšlená a hluhoce založená, měl námětem úvahu o náší nejmladší poesii a o směrech v ní vládnoucích; četné ukázky, výborně recitovaně, přispěly také k tomu, že přednášející byl čelným audi- toriem hlučně odměněn. Druhý den sjezdu věnovali akademiětí občané sami sobě; bylať odpoledne o 3. hodině pořádána v dvoraně městského domu studeniská schůze za čelného účastenství; schůzi svou vzácnou přítemností poctili universitní professoři pp. Jarník a Čelakovský. Přod- sedou schůze byl Ph. Cand. J. Hrdina (starosta „Krakonoše“). První řečník, J. V. Tichý, reda kto „Studentských směrů“ promluvil o studentských spol- cích podpůrných. Poukázal na bídné sociální poměry většiny českých akademiků a na stále ubývající zájem naší veřejnosti ke studentstvu; vytkl, že veřejnost od studentstva žádá práci, žádá od něho vlastenectví, ale studentské podpůrné spolky hynou a podpory stále musí zmenšovati, ba i docela odepírati. Porovnal dále „Husův fond“, „Svépomoc“ a „Akademickou mensu“ s činností „Koleje Arnošta z Pardubic““, která na těch které podporuje žádá zapření přesvědčení neb sebe- věďomí a osobní hrdesti.
Krakonoš J Kopal Časo L Vávra Jarník Čelakovský Tichá Arnošt Hořice Čechy Pardubice Husův fond
8 article
Prof. Jarník k tomu v delší řeči připomenul že výtka řečníkem naší veřejnosti učiněná, má platnou omluvu. Rapidní vzrůst poštu spolků studentských (podpůrných) a velký počet studentstva, pomoci se do- žadujícího, tento trudný stav zavinily sebou. Také i vzájemná řevnivost jednollivých spolků nesmí býti pře- hlédnuta. To pravé stanovisko akce podpůrně, ledy ideálně povznesené, bylo by ono, když by starost byla jen o to, aby student podporu dostal, bez ohledu na to, odkud. Pokud pak akce s ,Mensa academica“ se týče, tu na lhostejnost veřejnosti nesmí v poslední debě býti stěžováno; „mensa“ také nechce nikterak ostatním spolkům podpůrným konkurovati, neboť jest sdružením humanním a podpůrným. Často se „mense““ vytýká, že se tam příliš dobře vaří; ale to vlastně je k jejímu prospěchu. Pokud pak týče se často činěné výlky, že „mensa“ podporuje studenty, kteří toho ne- zasluhují, tu nutno vše podobné označiti jako pouhé mluvení do větru. Chybou ale jest, když studentské spolky akci statistické nejdou ochotně vstřic. „Své- pomo“ označil pan professor za jedině kompetentní. otázku podpůrnou rozřešiti; podaří-li se otázku tuto výhodně rozřešiti, bude i situace studentstva vůbec zlepšena. A tomu přál plnéhc zdaru. Pan prol. Čelakovský ve svém proslovení trpee želel toho, že velký význam „Akademického domu není pochopen dosud po zásluze; vždyť Akad. dům mohl a měl by se státi střediskem všech spolků stu- deniských. Dáje poukázal k neblahému faktu, že zá- mežnější studenti nevšímají si nedostatku svých chu- dých soudruhů.
profesor Jarník Čelakovský Dája Mensa
9 article
Obě tyto řeči sledovány se zájmem a na to přijata následující resoluce: „Krakonoš“, spolek studenstva českého se- verovýchodu, usnesl se ve studeniské schůzi, pořá- dané při sjezdu v Hořicích na tomto: Studentské spolky podpůrné se žádají, aby výkazy o svých be- neficiantech zasílali měsíčně do kanceláře, jíž po- vede „Svépomoc“, aby tak získán byl podklad k statistickému zkoumání majetkových poměrů stu- dentstva vysokoškolského. Studující vysokých škol důtklivě se vyzývají, aby k „Svépomoci“ přistoupili za členy všichni. MUDr. Jos. Novák, bývalý dlouholetý předsedu „Krakonoše“, který měl míti přednášku o dosavadních sjezdech „Krakonoše“, onemocněl a přednáška ta byla jen přečtena. Sobotní večer věnován (ve výstavním divadle hudební akademii, jež byla celkem zdařilá; vedle Svo- bodovy hry „Poupě“ byly na programu sólové zpěvy melodram, smyčcové kvartetto a proslov. V neděli dne 30. srpna pořádána pak v zasedae sini městské radnice manifestační schů ze hlavní ta oddil sjezdu; účastenství bylo veliké. Pří- tomni byli mimo jiné také prof Jarník, docent Srdínko. starosta Hořic dr. Al. Tomsa, poslanec Ždárský a j.v Účastníky uvítal vřele a srdečně starosta p. dr Temsa, připomenuv, že tento třetí sjezd konán jest za jiné nálady než sjezd první, který konán byl v do- bách pověstných „táborů“, pro něž četní občané ho- řičtí byli vězněni a pokutováni.
Krakonoš MUDr Jos Novák Poupě Jarník Srdínko doktor Al Tomsa Ždárský Temsa Hořice hudební akademie
10 article
Slavnostní řečník pan prof. O. Schrutz hne předem pravil, že k úplnému vyznačení a vypočtení všech běd a nedostatků nás tižících a k vypočtení všech nešich požidavků nastačí ani jediná přednáška, ani ječiná schůze, nýbrž že by jich musil býti celý cyklus Přesvědčivými slovy a pádnými dáty uvedl p. řečník jak nespravedlivě našim školám vysokým se náklady vyměřují; dle počtu českých studentů by nám patřily vlastně nové university ještě dvě! Také to vytkl pan lečník, že učitelské stolice na českých školách vyso kých dlouho zůstávají neobsazeny, tak že některá fa- kulta mívá málo sil. I nedostatek řádných místnosti a poslucháren, jejich rozstrkání po celé Praze byl vytčen a na pranýř postaven. Pan professor poukázal také k speciálním potřebám vysoké školy lechnické, umělecké akademie a hudební konservatoře. Přednáška, zajímavá a obsažná, byla přijata hluč ným potleskem; koll. Kopalem navržená reso- luce byla pak přijata jednohlasně a zní takto: „Studentstvo, shromážděné na ma- nllestační schůzi spolku „Krakonoš dne 30. srpna 1903 v Hořicích, vyslech- nuvší přednášku univ. prof. MUDra. Ond. Schrutze, žádá důrazně všechny po- volané činitele, zvláště však české poslance, aby podporujíce kroky či- něné akademickými úřady pru odstra- nění a napravení nedostatků našich vysokých ústavů vzdělávacích, ne- ústupně se přičiňovali o nápravu těchto naprosto neudržitelných po- měrů. Za nejaktuálnější a neodkladné požadavky považuje řádné vypraven české university a techniky v Praze jmenovitě pokud se týče dostatečný ch poslucháren a rozšíření vědeckých pracoven i ústavů, dále doplnění če- ské techniky v Brně a zřízení druhě české university na Moravě, jakožlo parallelního ústavu české universíty V Praze
profesor Schrutz Kopal Krakonoš Mudra Praha Hořice Brno český univerzita na Morava
11 article
Nepřítomnost svou při této manifestační schůz omluvil prof. Čelakovský Telegramy došly od starosty pražského dra. Vlad Srba, professorů Velflíka, Hráského, Sto- klasy a mn. jiných. Nedělní orpoledne věnováno prohlídce krásné výstavy a večer pořádán byl v sále městského domu věneček taneční, který se vydařil znamenitě. V pondělí dne 31. srpna pořádán výlet, který ko- nal se ale za velmi slabého účastenství; snad volba výletního místa byla přičinou účasti tak malé. Tento sjezd „Krakonoše“, v době zdařilé výstav hořické pořádaný, zůstane jako celek všem účast- níkům zajisté v milé paměti. Jeho morální a finanění výsledek jest v každičkém ohledu přímo skvělý! K závěru télo zprávy budiž připomenuto, že sjezd kenán byl za protektorátu slavné městské rady v Ho- řicích a že čistý jeho výnos určen jest ve prospěch „Husova fondu“
Čelakovský doktor Vlad Srba Velflík Hráský Krakonoš Husův
12 article
Návštěva místodržitele v Hořicích. V Hořicích, 2. září 1903. Místodržitel království českého J. E. pan hrab K. Coudenhove dnes dopoledne sem přibyl. Pr- jel z Prahy ranním vlakem a na nádraží ostroměřském byl očekáván pp. místodržileiským radou Steinfeldem, vládním radou Dokoupilem, okresním komisařem Pir- chanem, měšťanostou drem. Tomsou, předsedou vý- stavy Pourem a jednatelem výstavy Jelinkem; v ko- čárech odtud jelo se pak k 11. hodině dopol. do města Před vjezdem do Hořic prohledl si pan místodržitel novou městskou vodárnu a továrnu firmy hratří Gol- šmídů; na obou místech podávali při průvodu příslušní orgánové potřebná vysvětlení. Do města přijel J. E. asi ve čtvrí na dvanáct a byl před radnicí uvítán školní mládeží, zástupci stát- ních a samosprávných úřadů, professory a učiteli, jakož i čelnými účastníky jinými. Viděli jsme tu četné ducho- venstvo, zástupce města a okresu, vůkolních měst, zá- stupce velkoprůmyslu a j. V průvodu místodržitela byl pan c. k. míst. sekretář Bursák a p. chefredaktor „Prn- ských Novin“ Svátek. V zasedací síni uvílal J. E měšťanosta hořický p.
K Coudenhove Dokoupil Tomsa Pour Jelinek Svátek Hořice Praha Pira český J . E rada Steinfeld hratřit Golo
13 article
MUDr. Al. Tomsa. Týž poukázal na významnou návštěvu císaře a krále Františka Josefa I. r. 1866 připomenul, že místodržitel dnes za okolností valně jiných, veselejších, za dojmů výstavních, do Hořic za- vítal; žádal pak, aby práci na výstavě hořické snesené, ráčil věnovati plnou pozornost a aby i Ilořicům sa- mým i na dále šlechetnou přízeň věnoval. Místodržitel poděkoval v delší české řeči z uvítán a připomenul, že s upřínnou radostí spěchal do Ilořic, aby nejen město samo, ale i krásnou výstavu jeho, o níž tolik pochvalného byl slyšel a se dočeti a kleráž městu tomu jest jen k plné chivále a za- sloužené cti, shlédl. Jest rád — pravil dále — že může Hořice poznati osobně a že může seznámiti s s rozhodujícími kruhy místními, aby přijati mahl přání i připadné stižnosti, jimž vyhověti neb odpo- moci zajisté se vynasnaží, lak aby mohl býti Ho- řicům v šlechetném jejich snažení dle možnosti ná- pomocným.
MUDr Al Tomsa Hořice král František Josef I . r
14 article
Místodržitel dal si konečně předslaviti přítomné hednosty, při čemž intervenovali pp. míst. rada. Stcin feld a měšťanosta dr. Tomsa, Představeni byli zástupci městské radly a zastu pilelství města Hořic, jakož i přítomní zástupci okol ních měst Bělohradu (starosta p. Kolář a p. Vlach), Vy sckého Veselí (starosta p. Bůva), Chlumce m C. (sta- rosta tov. p. Frič), Nového Bydžova (starosta Seidl) Nechanic (sturosta p. Erben a tai. Vančura). Za sprá- vu výstavy přítomni byli pp. dr. Kovář. Jos: Fejfar V. Jelínek, F. Pour a Ant. Rudl a každého z nich tázai se pan místodržitel na věci výstavní Za duchovenstvo místní a vůkolní proslovil děkan a vikář P. Kalaš z Ilněvčevsi; v čele professorského sboru státní odborné školy hořické tlumočil případ- nou odpověď na proslovení J. E. pan vládní rada Po- koupil, v čele úřadnictva soudního soudce, zemský rada p. Florian, v čele úřadnictva herního c. k. berní p Hrdý, v čele úřadnictva správy lesů a velkoslatku hořického lesní rada p. Slehlik; úřadnictvo poštovní představil c. k. poštovní správce p. Sedník a profes- sory obehodní školy její ředitel p. Pazourek. Za ho řickou obec israelitskou byl představen fovárník p Jos. Muller v čele ostatních zástupců; dále evange- lický vikář hořický p. Dvořák. V čele učitelstva škol měsťanských a obecných byl c. k. okr. inspektor Du- novský a ředitelé Černý a Peregrin. Za přítomné člem ky výboru Spolku červeného kříže odpověděla paní Dekoupilová, choť vládního rady. Byv o to měšťanostou p. Tomsou požádán, ochotně se pan místodržitel zapsal do kroníky měsla Hořic, při čemž také prohledl si onen svazek kroniky, v němž r. 1866 po válce císař vlastnoručně se podepsal.
doktor Tomsa Kolář Vlach Frič Seidl Erben Vančura Kovář V Jelínek F Pour Antonín P Kalaš Florian Hrdá Pazourek Muller Dvořák Černá Peregrin Dekoupilová Hořice Bělohrad Nový Bydžov Nechanice Jos Chlumec m C spolek červený kříž Ilněvčeves
15 article
Krátce před polednem odjel místodržitel v průvodu některých hodnostů nejprve do státní odborné školy. kdež byl v čele professorského sboru uvítán vládníin radou Dokoupilem a po celém rozsáhlém ústavě pro- váděn. Pan místodržitel zařízení školy a celou jej činnost zcela po právu pochválil, vysloviv se, že jest to ústav vzorný a ze všech podobných jeden z nej vyspělejších. Odtud jel pan mistodržitel k prohlidce nové školní budovy „v habru“ a k prohlidce okresní nemocnice, vysloviv i tu úplné a nepokryté své uspo- kojení jak nad zařízením vzorné a krásné budovy školní, tak i nad celou úpravou a vzorným poládkem celého zařízení nemocničníhe. K obědu, který byl v hotelu „U beránka“, byl vedle sekretáře p. Bursáka a chefredaktora p. Svátk přizváni i někteří hodnostové (20 osob), načež místo- držitel s celým průvodem odjel na výstavu českého severovýchodu.
Dokoupil Svátk
16 article
U výstavní brány očekáván byl před 3. hodinou skoro všemi čelnými orgány výstavními a uvítán ře- ditelem výstavy p. Jos. Fejfarem. Týž pravil mezi jiným: „Město Hořice i široké jeho okoli jest rozkošný kcutek země a obývaný lidem uvědomělým, pilným pokroku milovným. Vše, cokoli je české, pěkné a pro- spěšné, podporují spoluobčané naši, nešetříce pili ani ochotou. A jen tak mohl se výstavní výbor odhodlati k dílu, na jehož prahu stojíme, tak rozsáhlému a snad nad poměry Hořicka stojícímu. Veškeří naši navště- vovatelé ujišťují, že výstava důstojně kraj náš repre- sentuje a pakli také se i Vaší Exc zašibí, pak bude jeji zdar úplný. V tomto očekávání V. E. ještě jednou co nejuctivěji vítám a volám V. E. jako zástupci Jeho Veličenstva třikráte „Sláva!“ (Obecenstvo volá sebou o hudba hraje hymnu.)
Fejfar Hořice
17 article
Pan místodržitel k uvítání odpověděl v ten roz- um, že do Hořic a na hořickou výstavu, o níž byl jen to nejchvalnější slyšel, přichází rád. přál pak všem, kdež na tomto důležitém díle kulturním byli spolu- působili, aby snahy jejich a tužby došly svého uskuteč- Jednolliví funkcionáři výstavní byli J. E. před- staveni a týž za zvuků národní hymny „Kde domov můj“ vstoupil do školní budovy, aby si tu prohled výstavu uměleckou a výslavu školskou Ve výstavě umělecké potřebná vysvětlení dával prof. Černil, učitel Kyselo a někteří náhodou přítomní autoři. Pan místodržitel zvlášť zajímal se o plasto- kaustiky Jelínkovy, práce Schaffovy, o výstavu „Ma- nes“ a obzvláštní jeho pozornosti těšila se skvostná síň Smelanova, kdež průvodčím byl prof. Rudl V bohatém oddělení školském byli průvoděími ředitel Černý a učitelé Kyselo a Fikar. S neobyčejným zájmem prohlížel místodržitel práce škol odborných. pokračovacích a měsťanských a vyslovil se o nich co nejpochvalněji Uchvácen byl krásným rozhledem s II. poschodí školní budovy na výstaviště, kde panoval bujný a při četně návštěvě a krásném počasí v pravdě nění. velkoměstký živol.
Jelínkův Schaffův profesor Černá Fikar Hořice Ma
18 article
Mramorové Jomy firmy Bárta a Tichý ve Sl- venci u Radotína. Procházejíce se výstavou v Hoři- cích spatřujeme po obou stranách paláce kamenni- ckého sloupy z červeného sliveneckého mramoru. Oba sloupy, vážící každý přes 8000 kg, byly do- pravovány ze stanice radotínské do Hořic. Každý sloup jest přes 7 metrů dlouhý, což jest tím vzác- nější, ježto při mramoru tak úplně zdravé kusy málo kdy lze vyrobiti. Sloupy pocházejí ze světoznámých lomů slive- neckých u Radotína, jež jsou majetkem řádu křižov- níků s červenou hvězdou. Již za dob Karla IV. bylo zde pracováno, ve všech kostelích, veřejných budo- vách, bylo mramoru toho používáno; pomníky, pa- mětní desky byly jen ze sliveneckého mramorn, po- zději i rour z kamene toho vrtaných v Praze ke vodovodům atd. bylo používáno. Avšak lomy tyto dříve kvetouci, později hynuly a na místě pověstných sliveneckých lomů zbyla jen hromada hliny a stěrku.
Bárt Tichá Karel Iva Radotín Hořice Praha kg
19 article
Laciné dopravní prostředky učinily volnou cestu nejen žule, ale všem cizím mramorům, jež místo našeho českého všude se zaváděly a dosud se ob rábějí. Slivenecký mramor přišel takřka v zapome nuti, však šťastnou náhodou dostaly se lomy do rukou známé podnikavé firmy Bárta a Tichý v Praze, jež neželila peněžitých obětí a lumy tak upravila že bohatá a časem již předchůdcí zapuštěná a hili- nou pokrytá lažiska velkým nákladem upravila tuk že jak na výslavě v Hořicích spatřujeme, kusy veli kých rozměrů v barvě červené dobývati se mohiou Dle geologického řešení pochází mramor tenz pásma měňanského dle Burranda Fa, jest srovnale váhy 288, obsabuje as 95 proc. ahlíčitanu vápena tého, něco kysličníku hlinité o i železilého, kyseliny křemíkové, jest velii jemnozrnný, tak že možno jeh kamennickými nástroji i do nejjemnějších článků zpra covat, hladit i leštit. Pevnost v abs. tlaku průměrná. jest 822. 6 per 1 cm2. Z menších kusů, jež ani pro stavební ani pro kamennické práce se nehodí, vyrábí firma mramorovou mosaika, kteréž se nyní ve všech městech s černou ke dlažbě chodníků používá. Ola na výstavě v Hořicícli se nacházející sloupy darovala firma Bárta a Tichý c. k. sochařské a ka- mennické školu v Hořicích, což jest, nebledě anil na cenu sloupů ani na dopravu po dráze a až na vý- staviště, vskutku dar velmi. značný. Jest žádoucno. aby nejen žáci vycházející ze školy kamennické, ale zvláště pání projektanti veřejných a momumentálníchi slaveb nezapomínali, že máme v Čecháchi mramor který nejenom že nahradí, ale dle vysvědčení si. polytechníckého ústavu. pro královslví české, cizí mramory v mnohých směrech i předčí.
Bárt Praha Hořice Ola Bárt Tichá Tichá c centimetr
20 article
Prodloužení výstavy českého severovýchodu v Ho- řicích. Na základě jednomyslného usnesení výstav- ního výboru bude výstava v Hořicích prodloužena včetně do 13. září aby vy ovělo se přáním obecenstva, různých korporací, spolků, měst ald. Upozorňujíce obecenstvo na tuto ochotu se strany výstavního výboru, doporučujeme co nejvřeleji, aby každý, kdo jen trochu můze, navštívil tutu krásnou výst vu a ujišťujeme, že nikdo toho lituvati nebudle Výstava českého severovýchodu v Bořicích zasluhuje plnou měrou, aby její zdar i po stránce finanční byl zaručen. Jsme přesvědčeni, že obyvatelstvo českého severovýcliodu zvýšenou návštěvou výstavy dokáže- jak si své výstavy cení a váží. Konkurence krásek, jakož i krásných mužů uspořádána hude jako spole- čenská hra a zábava na výslavě českého severo- východu v Hořicích v úterý dne 8. září, po případě v nedělí dne 13. záříi za těchto podmínek: Ve výstavní hráně nebo u prodavaček výstavních zakoupít si, kdu hrv účastniti se chce, hlasovací lístky, které pak při procházce po výslavišti rozdá damám dáma pánům), které pokládá za nejhezčí. V 5 liodin odpoledne každá dáma i pán vlaží lístky, kte é obďržel, do obálky, k nim vloží i lístek se svou adresou a vloží obálky do urny vedle pokladny Ú. M. Š. na výstavišti po- stavené. Tři dámy a tři pánové, kteří docilé největšího počtu lístků, obdrží pěkné dary a svolí li k tomu, budou jejich podobizny v illustrovaných časopisech otisknuty. Také podobizny dalších 7 pánů a dam budou v listech olisknu y. Hra tato jest první svého druhu na českém venkově. Oprava. Ve včerejší zprávě o exposici stedlář na výstavé hořické má státi: Počnema s exposici firmy Antonín Járka a nikoliv Antonín Jára Výstava v Třebíči od 2. srpna do 8. září 1903. V Třebíčí, 2. září 1903. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Sikelství.
Ú M Š Járka Antonín Jára Hořice Bořice Třebíč severovýchod
21 article
Pěkných úspěchů dosačeno bylo ve volném kre slení, jež jest u nás teprve v počálcích. Jak ukázky asi 3000 kusů, dávají na jevo, da se na tomto pol dosáhnouti výsledků nad očekávání skvělých. Již na jdeme mezi četnými tužkokresbami, perokresbami harevnými výkresy některá čisla, jež svědčí o nema- lých malířských vlohách svých tvůrců. Perokreshy a kresby tužkou nálešejí většinou žákyuím, a jsou ve mnohém ohledu nadmíru zajimavy; ukazují pozoro- vatali rozdil duší obou puhlaví, ukazuji, že děvčatu nejvíce dbají všech i těch nejinenších podrobiností při svých kresbách, kdežto hoši spokojují se ponejvíce nárysem jen hrubým. U hochiů převládají krajinky a to s budovami v dáli nebo úplně bez nich; krajinky druhiého oddílu jsou rozhodně zdařilejší. Zvláště v některých viděi jest tak něco kalvodovského; několik barevných skvr a kalvodovská krajinka hotova. Zvláště škola v Hla- bokém má dvě charakteristické kresby tužkou, v nichž zračí se bystrý pozorovací smysl pro jednotlivé oka mžiky života žákova; jsou tu obrázky »B ezstarosiná cesta ze školy« a »Nebezpečí«. Nejvíce krescb má ovšem škola v Židenicích od žactva 8—13letého.
Židenice
22 article
K vlastním pracím žákovským pojí se i četné publikace, jednak pro žáky, jednak i pro samo uči- telstvo. Nejlepší publikace jak pro dítky, tuk učitel zaalalo »Dědictví Komenského« v Praze. Na prvním místě jest to Alšův »Betlém«, »Zví- řátka a Petravšti« a »Tátoše: luké znamenitý spia »Broučci« a »Jaro« jsou pravým pokladem pro žá- kovské knihovny, jakož i pro jednotlivce. Nejenom. že dobrá četba se tak zaopatří dětem, ale illustracemi dán jest též základ k výchově umělecké. Pro učilel stvo důležita jest publikace »Ideály umělecké výchovy a půda české skutečnosti« od Patočky, »Úkoly vý chovy individnální a sociální« od Černého, »Zášlady psychologie« od dra. Fr. Krejčího. Knihkupectví Ú bankovo z Prahy má ve školském oddůlaní veškeré dosud vyšlé svazky »Nové knihovny pro mládež«.
Komenský Alšův Brouček Patočka Černý Zášlady František Praha Betlém knihkupectví Ú bankovo
23 article
»Obecné knihovny učiteiské a »Urbánkovy biblictéky paedagogické«. K tomu pojí se i spisy vydané jinými naklada- teli jako drem. Grégrem, Rohlíčkem a Šieversem, J. Barvičem z Brna ald. Publikace hudební vystavuje Josef Kozlik a Fr. Urbánek Smetanovu Vlast, Šárku, Prodanou nevěstu, Tábor, Hubičku, Zdeňka Fibicha zpěvohru Šárku, Bouři, Darguna, Helgu a Hedy atd. Skolu volného kreslení pro školy měšťanské a obecné vystavuje Josef Dura, ředitel měšťanských škol Blatné, nové návrhy diagramů Em. Rás, učitel z Li- tomyšle. Z časopisů vystaveny jsou »Škola našeho venkova«, »Český učitel«, »Měšťanská škola«, »Časo- pis učitelek«, »Výchova tělesná«, »Věstník českoslo- vanských museí a spolků archaeologických« a »Mu- sejní sborník« ze Soběslaví. Dívči obecná a měšťaut ská škola v Třebíči vystavuje »Letem českým svě- teme, »Od Tater k Adrii« a »České albume, p. uči tel Polar »Die Kaiserstadt Berlin und. Umgebunge nakladatel Promberger z Olomouce »Sbírka předleh moravského a uhersko-slovenského ornamentu«, o Ondřeje Pischa, učitele měšťanské školy v Kojelíně. Polfvkovu »Názornou květenu zemí koruny české«a různé učebnice pro školy obecné a měšťanské. Kromě toho jsou velice zajímavé zvláště některé staré do- kumenty, jako německé katalogy z let 1830—1869, protokoly z těchže let, Školní kronika od r. 1788 (Opatov). Zlatá kniha z r. 1826 (Opatov), »Ehrenbuch für die Namiester Trivialscbule der I. Classe« zr. 1847 (Náměsí). »Pokusy v krásném písmu« z r. 1868 (Třebíč), Kresliny z r. 1859 a 1860 (Třebíč), » D s Buch der Ehro« z r. 1831 (Předím) a jiné. K pěsto- vání tělocviku odnáší si krásné exposice firma Jan Syrový, první česká vlastní výroba ke hrám v Tře- bíči. Vystavuje míče k házení i kopání, kriket atd.
Urbánkův Grégr Rohlíček Šievers J Barvič Kozlik Urbánek Smetanův Šárek Hubička Fibich Dargun Helga Heda Skola Duro Adrie Promberger Pisch Polfvkův Kreslina Syrová Brno Francie Tábor Soběslav Třebíč Tatry Olomouc Opatov měšťanský škola Blatná
24 article
Veškeré nářadí jest vzorné. Zvláštní světnice věno- vána jest učebným pomůckám nakladutelství Karla Janskéha v Táboře, jehož nástěnné obrazy většinou jsou velmi pěkně; jen ohrazy dějepisné od J. Jene weina, zvláště pokud jsou kolorované, se naprosta nezamlouvají. Také přístroje fysikální a pomůcky k přírodopisu jsou přímo vzurné. Učebnice pro střední školu vystavuje několik nakladatelů. Různé druhy tužek, držátek atd. vystavuje Karel Lacman z Uh. Ostrohu a Národní podnik obchodní a průmyslovýv Praze; jeho výrohky předčí svou kvalitou i láci všechny ostatní a doporučují se proto pozornosti na- šeho učitelstva a obecenstva vůbec. Výstava v Pardubicích. Výstava pozdníhe ovoce a zoleniny, klerá se měla dne 6., 7. a 8. září 1903 pořádati na východočeské výstavě v Pardubicích, odročuje se na den 20., 27.a 28. září. Výstava skupiny Worpswedských umšlců. V za- padlém koutku severoněmeckého pobřeží moře, v kra jině rašelinaté, usídlila se kolonie umělců, kteří jali sa ličiti život, kraj i jají obyvatelen Aby i Prah mohla zřílí jích odlišnost v krajinářství a tím posla- vení v současném umění, pořádá spolek »Manes« v svém pavilloně pod zahradou Kinského výstavu jejich děl, ohrazů i leptů. Výstava Worpswedských slibuje být nejem řadou požilků pro milce umění a přírody, ale v mnohém ohledu i poučením. Těžko bude kdys uzříti Worpswadské v plném jich souboru jako v výstavě této. Výstava bude otevřena od příšli neděle dne 6. září do 15. října t. r. denně od 9—6 hodim Vstupné 1 K. — Sludentské, spolkové a dělnické listky vydá pokladna výstavní na předložení legit mace po 60 hal.
Janskéh J wein Lacman Tábor Praha Pardubice Worpswedský spolek » Stones
25 article Živelní pohromy.
Živelní pohromy. KVI. výkazpříspěvků, došlých kamc e-lláře Ná- rodní jednoty pošumavské ve prospěch jihočeských menšín krupohitím těžce postíženýcha Pp.: Karel Leger v Kolfně Dr. V. Č. zasíla od dvou dárců nejmeno- vaných z Chlumce n. C. . . . . Češlí krajané v Kyjevě (na Rusí) zasílají sbírku, učiněnou při svatbě p. Frant. Pavlisa se slč. Věrou Helelovon 11 rublů, výměnou Milrovická továrna na extrakt z dubo vého dřava v Mitrovici (Slavonie) „ Hradní páni Smiřičtí v Praze III. . . Jusef Rezek, náj. dvora »Plaffenschlage Ngn u Rabsu. Karel Skalák, Przybyszowka u Rzzeszova Rudolf Haase, stavitel varhan va Lvově Karel Havlík, Atexandrovsk (Rusko) 12 rublů, výměnou Adolf Rádí, revideut. zemského výboru v Praze . . . . . . . . . . . Nejmenovaný Kluh českých velocipedistů v Žežkově. Na táboře lidu v Bližejově bylo sebráno K 29.73 a doplněno 40 hal., celkem. K 2513 C k. vrch. fini rada M. Havel v Praze K 5.— zasílá sbírku úřadnictva . . — Celkem do dnes odveduno . . . . . K 5226 45 Další příspěvky přijímás kanceláč N. J. P. v Praze ve Vodičkové ulici č. 36, v domě Národní kavárny.
Leger doktor V Č František Helelovon Milrovická Mitrovic Smiřický Rezek Rabs Skalák Przybyszowka Rzzeszův Haas Havlík Adolf Rádět M Havel Chlumec Kyjev Rus Slavonie Praha III Lvov Rusko Praha Bližejov Vodička ulice dům národní kavárna Atexandrovsk
26 article
I. výkaz darů pro krupobitím postížené na Nove měsisku (na Möravé): Vladimíc hr. Mitirovský v Dului Rožínce K 500.— Franltšek hrabě Coudenhove Ionrichs 100 — v Kunštátě » 1000.— Záložná pokladnice v Bystřici n. P. . Zastupitelstvo města Bystřice m. P. . . „ 600.— Cyrillomethodějská zálužua v Brně. . . » 3005— Denní hosté u Tejkalů v Dolní Rožínce » 148.— Páni z Prstenů v Bystřici u P. . . . 4640 Zastupitelstvo obecní na Moravci . . Zastupitelstvo obecní v Perštýně. . . 33.60 Labedul Pavel v Praze . . .. . . . Gabesam Rudolf, lesní na Fryšavě Linha František, c k. notář ve Žďaře Willerth Jindřich v Brně Jedhota katulických mužů a jinochiů ve Slavkově Lorenc Joseí v Kynicích . . . . .. Pásek Karel v Křtinách . . . .. Hrejsemnou Jan, obuvník v Husovicích Svatojosefská záložna v Brně . . .. MUDr. Josef Svítil v Opatuvicích .. Jirka František, obchodník v Žabovře- skách Caha Josef v Rozsochách . . . . Janovský František, professor v Brně Sludující ze Štěpánova . . . . . . Schnertler Ludvík v Praze . . . . . Občanská zálažna v Hodoníně . .. Obecní rada v Litovli Spořitelna města Kroměříže . . . . » 20.— Šlechetným dárcům vyslovuji tímto jménem po- stižených upřímný dik. Oskar Ganzwahl, c. k. okresní hejtman předseda výpomocného komitétu.
Coudenhove Tejkal Páňa Rudolf Linha František Lorenc Pásek Karel MUDr Svítil Jirka František Caha Josef Ganzwahl Dului Rožínka Kunštát Bystřice Bystřice m . P Brno Dolní Rožínka Bystřice u P Moravec Praha Slavkov Husovice Žabovřít Štěpánov Hodonín Litovel Kroměříž Hrejsemný Jan Schnertler Ludvík v Praga obecní rada obecní v Perštýn Labedul Pavel Willerth Jindřich v Brno
27 article Doplňovací volha na Pardubicku
Doplňovací volha na Pardubicku Pánům voličům do řišské rady za venkovsknu skupinu Chrudim-Nasavrky-hlin- sko-Fardubics-Rolice-Přelouč. Uvážívše veškeré okolnosti, na něž při ny nějších rozháraných poměrech našich zřetel bráli nutno, usnesli jsme se, že při nastávající volbě do říšské rady — která ustanovena jest na den 10. září 1903 — budeme opělně voliti svého dřívějšíhio poslanice p. Františka Uáržala, rolníka v Dolní Rovni, Každý, kdo sleduje rozvoj polítiekýeh věei v posledních 20 létech, musí doznati, že máme sice dosti stran a stranníků, ale málo osvědčených, nezištných a svědomitých zástupců. Takovým však byl a jest pan František Udržal; jsa mužem samostatným, poctivým a všeobecně vzdělaným, má nejen způsobi- lost, ale i dobrou vůli, tuk těžký a zodpo- vědný úřad vykonávati. On také vždy s oběta- vostí, láskou a úspěchem hájil zájmů svého voličstva a i svou ráznosti a pracovitost vyrovnal se těm nejlepším. Byli jsme hrdi na tohoto svého zástupce a obraceli jsme se vždy a ve všem s důvěrou na něj.
Uáržal Udržal Pardubicko Chrudim Nasavrky Fardubics Rolice Přelouč Dolní
28 article
Ani jediný protikandidát jeho nevyrovná se mu svou způsobilostí k tomuto úřadu! Nechceme volbou svou sesiliti neb se- slabiti tu neb onu stranu, nebudeme hlasy svými strannické boje rozmnožovati — nýbrž chceme míti způsobilého a vyníkajícího zá- stupce, který by nejen zájmů našich hájiti chtěl, ale také toho dovedl! Kandidatura jeho vznikla ze středu vo ličstva, bez vědomi p. Frant. Udržala a bez vůle a i proti vůli vedoueích kruhů našich poli- tiekých stran. Chceme ponechati p. Fr. Udržalovi úplnou volnost, aby vstoupil do kterékoli strany, aneh zůstal i mimc ně, a tak zájmy naše zastupoval doufáme pak pevně, že, jsa na tčchto zásadách zvolen, mandát přijme a ke ctí a prospěchu okresů našich bude jej vykonávati. Obracíme se proto na všecky stejně smý- šlejici, aby kandidaturu tuto účinně podporovali a hlasy své při nastávající volbě soustředili na pana
František Udržal Francie
29 article Františka Udlržala
Františka Udlržala rolníka v Dolní Rovni. Teprve tehdy, až bude delegace naše se- stávati jen z mužů opravdu vynikajíeích nadšených, Ize očekávati nápravu našich po- měrů: agitace stran a různá hesla jejich k tomu nepříspějl.
Udlržal Dolní rovný
30 article Kt.
Kt. Za okres holický : Dolní Roveň: V. Fukna, starosta. Václav Švarc, Fr. Pycha. — Platenice: F. Lohnický, starosta. J. Barva, radní. — Komárov: J. Horák, slarosta. — Mora- vany: F. Štěpánek, starosta. Josel Krátký. — Horn Roveň: M. Hloupý, starosta. — Litetíny: V. Teplý starosta. Ant. Danda. — Vysoká: J. Houdek, sta- rosta. — Ostřetín: František Vlasák, starosta. — Chvojno: Josef Zima, staosta. — Dolní Ředice: Habilich, starosta. Václav Horák. — Horní Ředice: Hron Jan, úřadujicí radní. Koubok Václav. — Z důvěrníky voličstva: JUDr Vaníček, advokát. Jos. Tohiáš, majitel realit. MUDr. Brabec, lékař.
V Fukn Švarc Pych Platenice F Lohnický J Barva J Horák Mor F Štěpánek M Hloupá Litetína V Teplá Danda J Houdek Vlasák Chvojno Zima Horák Václav Brabec Dolní Roveň Francie Komárov Dolní Ředice Horní Ředice Horn Roveň Hron Jan JUDr Vaníček
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Počátek politické zaisony. Jakkoliv s rodí nakladaček té doby ještě na celé vagony. je doba kyselých okurek již ta tam. Dozvěděli jsme se toho z Vídně. Pánům Baernreitrovi, Derschattovi, Luegrovi a Grossovi zlibilo se pře- rušiti letní pobyt a vydati se na táčky k. panu dru. Körbrovi. Tím zahájena dle byzantinské »Nene Freie Presse« opět politická saisona, ten- kráte ovšem za okolnosti ne právě slibných. Toť se ví, že byl dr. Körber náramně šťasten, že se setkal s pány v obapolném dobrém zdrari a že také je, jako každého, kdo k němu příjdde a ho navštiví, ujistil svou nevadnoucí přízní a silbil jim vyplniti všechino, čeho si přeji, poku se to ovšem za duných okolností splniti di. Okolnosti jsou, jak zní staré rčení, ovšem mnohdy silnější než člověk, v situaci takové ovšem nemůže pan dr. Körber nic jiného, než ujistíti pány, že má aspoň — dobrou vůli.
Baernreitr Derschatt Luegr Gross Körber doktor Vídeň Nene Frei Presse
32 article
Tentokráte vypravili se tam k vůli uherským vécem, poněvadž nemohlí přece klidně snésti, aby zamilovaní do Körbra němečli nacionálové hráli ve fantasii na motivy z Rakocze z »Wacht am Rhein« prim, i příbatolili se ná- sledkem toho do kvarteta se svou rozvrzanou basou. »Bohemia« doprovází procesí svých lid k dru. Körbrovi jako obyčejně tím, že nám čte levity a že dokazuje — pan dr. Körber patrně dotknul se při audienci německého souručenstv struny vyrovnávací — že nikdy nebylo okamžiku nevhodnějšího pro opětné jednání o smír než dnes, a my s tímto tvrzením prozíravého listu tentokráte úplně souhlasíme. Ano, tak jest. Do- mnívá-li se sesíliti svůj vzdor tím, že prohlašuje, že dr. Körber v ohledu národním nesmí nám učiniti ústupků vůbe a v ohledu hospodářském jenom takové, k nimž by Němei dali svě svolení, my již napřed zříkáme se mi- losti v této formě. My vůbec s Něme nemáme co činitř ve věcech, o něž jde. V těchto svých záležitostech je nám výhradně jednati s vládou Jeho Veličenstva jiako se zástupkymí dynastie, páni Baernreiter, Derschatta, Gross a Lueger jsou nám prachem, který fouknutím odletí. Těší li se Němci výrokem »přítele ministra českého« dra.
doktor Körber Němei Baernreiter Derschatt Gross Lueger Němec Wacht be Rhein Bohemia
33 article
Engla, že jest mu tucet českých bohatých velko průmyslníků milejší, než sebe krásnější nařízení jazykové, v prvním okamžiku překvapuje, však po bližším a důkladném uvážení neváháme tvrditi, že by sebe vétší počel millionů zůstal pro nás bezcenným, kdybychom ve věcech du- ševních, zbaveni práv a svobod, byli odsouzeni otročiti Němcům. Takové jest naše mínění, jak- koliv si horoucně přejeme, aby lid náš také ze své hmotné bídy co nejdříve se povznesl. — Pan apatykář a poslanec Nowak, jenž dnes ještě nečmní dojem, že by byl odkojen ex- traktem z germánských dubů a kterýžlo extrakt je prý tak dobrý a chutný, jako kakao, ucitil opět jednou potřebu představiti se svým veličům v Děčině a vyložiti jim, čím tato říše churaví a zároveň jim ze své politicko-národní farmaco- logie doporučiti medicinu, která by neduh ten důkladně a poměrně v krátké době vyléčila. Dle přesvědčení páně Nowakova sluší prý původ všeho zla hledati v tom, že Rskousko má mezi svými národy dva ze všech nejdomýslivějšía sice Maďavy a Čechy. Čím více prý se jim dává, tím víee chtějí. Je tedy prvním úkolem této říše s ostatních národů, tyto dva národy důkladně zkrotit.
Němec Nowak Nowakův Čecho
34 article
Proti Maďarům dá prý se to provésti hravě. Stačí prý pouze důkladně na ně zahřměti: Pryě od Maďarů! a zkrotnou hned. Nemůže prý býti pochybnosti o tom, že my Maďary živíme a že okamžitě vyschnou prameny, z nichž tyjí, jak- mile přetneme pupeční šnůru, která je k nám poutá. A učiníli tak Rakousko, tím lépe, nebot potom nie jiného mu nezbude, než přimknout se k Německu, s ním se spojiti obchodněa hospodářsky a učiniti z Cislajtanie a sousední říše velké celní území, v němž by — německo- říšský pokročilejší průmysl ubijel nelitostně náš průmysl domácí a ve kterém bychom svými agrikulturními přebytky krmili hladového sou- seda. O, jaký by to byl potom ráj, až by způso- bem tím nejen Maďar a Čech, nýbrž i Polák byl »odstaven« a žezlo národní krutovlády po- loženo výbradně do rukou německých, a Němei by rázem octli se pobliže svého cíle — po- blíže středoevropského panství od severního moře až k moři Černému a od Baltu až po Adrii ! Potom by nic nepřekáželo Němeům prohlá- siti německou »staatssprache« a rozděliti zemi ve dvě administrativné části. — — Potud pan lékárník. Věřime, že ne pouze on, nýbrž všickni jeho stoupenci i ostatní za Maďary rádí zaměnili by Němce a že by šťastnými se stali, kdyby Krkonoši dala se vyměniti Litava. Že vysocectění posluchačí děčínsko-podmokelští panu Nowakovi zbožně naslouchali a že ho na konec applausem odměnili, rozumí se samo se- bou. Jeden ze zvlášť zvědavých jeho poslu- chačů byl tak opovážlivý tázati se pana No- waka, kdy že užto bude? Na to ovšem ne- mohl pan apatykář odpověděti jinak, než po- krčením ramen. Věříme, že to pan Nowak neví.
Maďar Čo Polák Černý Adrie Němec Nowak apatykář Rakousko Německo severní moře Litava Krkonoš
35 article
Věříme mu vůbec mnohem více než polskému panu Gniewoszovi, jenž dovozoval, že Rakousko nezbytně musí míti pro své vojáky jednolnou armádní řeč, neboť jinak prý bychom zase pro- hráli vojnu. Což jsme jednou již k vůli jazyku prohráli? Toť se ví! Když v roce 1886 Pru- šáci jali se obcházeti Králové Hradec, pozoro- vali prý to v pevnosti Josefově i vyslali odtam- tud k Benedekovi kaprála od husarů. Týž ale jako Maďar tak špatně prý nejvyššímu voje- vůdci referoval, že týž tumu nerozuměl a ná- sledkem toho učinil disposice zeela obrácené. Jak by to dnes dopadlo — tážeme se pan Gniewosze — kdyby poslal generál s ústním sdělením téhož kaprála? Anebo umějh snad dnes již všichni husarští poddůstojníci německy Prohráli bychom tedy bitvu opět. Ostatně je to novinkou nám laikům, že k takovým důležitým sdělením ústním používají rakouští generálov — kaprálů! Však nejlepším při tom je, ž pan Gniewosz touto anekdotou — nic jiného to není — nejpádnější uvedl argument prot
Gniewosz kaprál Maďar Rakousko Hradec Josefov
36 article
27.89 K 100 — 16.30 3036