2
masthead
NARODNÍ LISTY.
5
article
v instrukční hodině tak na hlavě, že se tomuto
řinula z nosu krev a že pod ranami pěstí poru-
čikových skácel se k zemi a musil býti odnesen.
Ruská výzkumná výprava do Činy.
V Petrohradě očekává se záhy návrat ru-
ského badatele Groum-Grjimaila z výzkumné ce-
sty, kterou podnikl do vnitra Číny z podnětu od-
stoupivšího již ministra financí Witta. Groum-
Grjimailo byl vyslán, prozkoumat, jak by se zda-
rem pěstovati se daly obchodní styky Ruska se
vnitřní Čínou, čínským Turkestanem, Jungariía
Mongolskem. Kromě tohoto poslání ministrova
uvolil se Groum-Grjimailo také carské zeměpisné
společnosti a enfomologické společnosti, že na
své cestě provede meteorologická pozorování a
uspořádá zaologické, botanické, nerostopisnéa
ethnografické sbírky.
Výprava Groum-Grjimailova vypravila se dne
12. června z pohraniční stanice Mai-Kapčagain
do Mongolska a opatřena byla hojně zbraněmi.
náboji a potravinami a měla dostatečný počel
koní, velhloudů, oděvu i vědeckých nástrojů.
Groum-Grjimailo býval dříve v ministerstvu
financí chefem asijského celního oddělení.
Witt
Mongolsko
Grjimait
Petrohrad
Čína
Rusko
Turkestán
Mai
Mongolsko
6
article
Výstavy.
Výstavy.
Výstava v Hořicích
Hořice
7
article
Sjezd „Krakonoše“ v Hořicích.
Sjezd „Krakonoše“ v Hořicích.
Studentstvo scverovýchodních Čech, sdružené
v krajinském akademickém spolku „Krakonoš“, dalo
si u příležitosti hořické zdařilé výstavy dostaveníčko
letos do Hořic a uspořádale ve dnech 28. až 31. srpna
t. r. svůj feriální sjezd v Hořicích.
Sjezd zahájen byl v pátek dne 28. srpna o 6. hod.
večerní přednáškou koll. J. Kopala, redaktora „Časo-
pisu pokrokového studentstva“, položenou do divadelní
budovy na výslavišti. Účastníky uvítal předseda hoři-
ckého odboru, koll. L. Vávra, poukázav k různým po-
vahám dosavadních tří siezdů „Krakonoše“ v Hořicích
Prednáška sama, promyšlená a hluhoce založená, měl
námětem úvahu o náší nejmladší poesii a o směrech
v ní vládnoucích; četné ukázky, výborně recitovaně,
přispěly také k tomu, že přednášející byl čelným audi-
toriem hlučně odměněn.
Druhý den sjezdu věnovali akademiětí občané
sami sobě; bylať odpoledne o 3. hodině pořádána v
dvoraně městského domu studeniská schůze za čelného
účastenství; schůzi svou vzácnou přítemností poctili
universitní professoři pp. Jarník a Čelakovský. Přod-
sedou schůze byl Ph. Cand. J. Hrdina (starosta
„Krakonoše“). První řečník, J. V. Tichý, reda kto
„Studentských směrů“ promluvil o studentských spol-
cích podpůrných. Poukázal na bídné sociální poměry
většiny českých akademiků a na stále ubývající zájem
naší veřejnosti ke studentstvu; vytkl, že veřejnost
od studentstva žádá práci, žádá od něho vlastenectví,
ale studentské podpůrné spolky hynou a podpory stále
musí zmenšovati, ba i docela odepírati. Porovnal dále
„Husův fond“, „Svépomoc“ a „Akademickou mensu“
s činností „Koleje Arnošta z Pardubic““, která na těch
které podporuje žádá zapření přesvědčení neb sebe-
věďomí a osobní hrdesti.
Krakonoš
J Kopal
Časo
L Vávra
Jarník
Čelakovský
Tichá
Arnošt
Hořice
Čechy
Pardubice
Husův fond
8
article
Prof. Jarník k tomu v delší řeči připomenul
že výtka řečníkem naší veřejnosti učiněná, má platnou
omluvu. Rapidní vzrůst poštu spolků studentských
(podpůrných) a velký počet studentstva, pomoci se do-
žadujícího, tento trudný stav zavinily sebou. Také i
vzájemná řevnivost jednollivých spolků nesmí býti pře-
hlédnuta. To pravé stanovisko akce podpůrně, ledy
ideálně povznesené, bylo by ono, když by starost byla
jen o to, aby student podporu dostal, bez ohledu na
to, odkud. Pokud pak akce s ,Mensa academica“ se
týče, tu na lhostejnost veřejnosti nesmí v poslední
debě býti stěžováno; „mensa“ také nechce nikterak
ostatním spolkům podpůrným konkurovati, neboť jest
sdružením humanním a podpůrným. Často se „mense““
vytýká, že se tam příliš dobře vaří; ale to vlastně je
k jejímu prospěchu. Pokud pak týče se často činěné
výlky, že „mensa“ podporuje studenty, kteří toho ne-
zasluhují, tu nutno vše podobné označiti jako pouhé
mluvení do větru. Chybou ale jest, když studentské
spolky akci statistické nejdou ochotně vstřic. „Své-
pomo“ označil pan professor za jedině kompetentní.
otázku podpůrnou rozřešiti; podaří-li se otázku tuto
výhodně rozřešiti, bude i situace studentstva vůbec
zlepšena. A tomu přál plnéhc zdaru.
Pan prol. Čelakovský ve svém proslovení trpee
želel toho, že velký význam „Akademického domu
není pochopen dosud po zásluze; vždyť Akad. dům
mohl a měl by se státi střediskem všech spolků stu-
deniských. Dáje poukázal k neblahému faktu, že zá-
mežnější studenti nevšímají si nedostatku svých chu-
dých soudruhů.
profesor
Jarník
Čelakovský
Dája
Mensa
9
article
Obě tyto řeči sledovány se zájmem a na to přijata
následující resoluce:
„Krakonoš“, spolek studenstva českého se-
verovýchodu, usnesl se ve studeniské schůzi, pořá-
dané při sjezdu v Hořicích na tomto: Studentské
spolky podpůrné se žádají, aby výkazy o svých be-
neficiantech zasílali měsíčně do kanceláře, jíž po-
vede „Svépomoc“, aby tak získán byl podklad k
statistickému zkoumání majetkových poměrů stu-
dentstva vysokoškolského. Studující vysokých škol
důtklivě se vyzývají, aby k „Svépomoci“ přistoupili
za členy všichni.
MUDr. Jos. Novák, bývalý dlouholetý předsedu
„Krakonoše“, který měl míti přednášku o dosavadních
sjezdech „Krakonoše“, onemocněl a přednáška ta byla
jen přečtena.
Sobotní večer věnován (ve výstavním divadle
hudební akademii, jež byla celkem zdařilá; vedle Svo-
bodovy hry „Poupě“ byly na programu sólové zpěvy
melodram, smyčcové kvartetto a proslov.
V neděli dne 30. srpna pořádána pak v zasedae
sini městské radnice manifestační schů ze
hlavní ta oddil sjezdu; účastenství bylo veliké. Pří-
tomni byli mimo jiné také prof Jarník, docent Srdínko.
starosta Hořic dr. Al. Tomsa, poslanec Ždárský a j.v
Účastníky uvítal vřele a srdečně starosta p. dr
Temsa, připomenuv, že tento třetí sjezd konán jest
za jiné nálady než sjezd první, který konán byl v do-
bách pověstných „táborů“, pro něž četní občané ho-
řičtí byli vězněni a pokutováni.
Krakonoš
MUDr
Jos
Novák
Poupě
Jarník
Srdínko
doktor
Al
Tomsa
Ždárský
Temsa
Hořice
hudební akademie
10
article
Slavnostní řečník pan prof. O. Schrutz hne
předem pravil, že k úplnému vyznačení a vypočtení
všech běd a nedostatků nás tižících a k vypočtení všech
nešich požidavků nastačí ani jediná přednáška, ani
ječiná schůze, nýbrž že by jich musil býti celý cyklus
Přesvědčivými slovy a pádnými dáty uvedl p. řečník
jak nespravedlivě našim školám vysokým se náklady
vyměřují; dle počtu českých studentů by nám patřily
vlastně nové university ještě dvě! Také to vytkl pan
lečník, že učitelské stolice na českých školách vyso
kých dlouho zůstávají neobsazeny, tak že některá fa-
kulta mívá málo sil. I nedostatek řádných místnosti
a poslucháren, jejich rozstrkání po celé Praze byl
vytčen a na pranýř postaven. Pan professor poukázal
také k speciálním potřebám vysoké školy lechnické,
umělecké akademie a hudební konservatoře.
Přednáška, zajímavá a obsažná, byla přijata hluč
ným potleskem; koll. Kopalem navržená reso-
luce byla pak přijata jednohlasně a zní takto:
„Studentstvo, shromážděné na ma-
nllestační schůzi spolku „Krakonoš
dne 30. srpna 1903 v Hořicích, vyslech-
nuvší přednášku univ. prof. MUDra. Ond.
Schrutze, žádá důrazně všechny po-
volané činitele, zvláště však české
poslance, aby podporujíce kroky či-
něné akademickými úřady pru odstra-
nění a napravení nedostatků našich
vysokých ústavů vzdělávacích, ne-
ústupně se přičiňovali o nápravu
těchto naprosto neudržitelných po-
měrů. Za nejaktuálnější a neodkladné
požadavky považuje řádné vypraven
české university a techniky v Praze
jmenovitě pokud se týče dostatečný ch
poslucháren a rozšíření vědeckých
pracoven i ústavů, dále doplnění če-
ské techniky v Brně a zřízení druhě
české university na Moravě, jakožlo
parallelního ústavu české universíty
V Praze
profesor
Schrutz
Kopal
Krakonoš
Mudra
Praha
Hořice
Brno
český univerzita na Morava
11
article
Nepřítomnost svou při této manifestační schůz
omluvil prof. Čelakovský
Telegramy došly od starosty pražského dra. Vlad
Srba, professorů Velflíka, Hráského, Sto-
klasy a mn. jiných.
Nedělní orpoledne věnováno prohlídce krásné
výstavy a večer pořádán byl v sále městského domu
věneček taneční, který se vydařil znamenitě.
V pondělí dne 31. srpna pořádán výlet, který ko-
nal se ale za velmi slabého účastenství; snad volba
výletního místa byla přičinou účasti tak malé.
Tento sjezd „Krakonoše“, v době zdařilé výstav
hořické pořádaný, zůstane jako celek všem účast-
níkům zajisté v milé paměti. Jeho morální a finanění
výsledek jest v každičkém ohledu přímo skvělý!
K závěru télo zprávy budiž připomenuto, že sjezd
kenán byl za protektorátu slavné městské rady v Ho-
řicích a že čistý jeho výnos určen jest ve prospěch
„Husova fondu“
Čelakovský
doktor
Vlad Srba
Velflík
Hráský
Krakonoš
Husův
12
article
Návštěva místodržitele v Hořicích.
V Hořicích, 2. září 1903.
Místodržitel království českého J. E. pan hrab
K. Coudenhove dnes dopoledne sem přibyl. Pr-
jel z Prahy ranním vlakem a na nádraží ostroměřském
byl očekáván pp. místodržileiským radou Steinfeldem,
vládním radou Dokoupilem, okresním komisařem Pir-
chanem, měšťanostou drem. Tomsou, předsedou vý-
stavy Pourem a jednatelem výstavy Jelinkem; v ko-
čárech odtud jelo se pak k 11. hodině dopol. do města
Před vjezdem do Hořic prohledl si pan místodržitel
novou městskou vodárnu a továrnu firmy hratří Gol-
šmídů; na obou místech podávali při průvodu příslušní
orgánové potřebná vysvětlení.
Do města přijel J. E. asi ve čtvrí na dvanáct
a byl před radnicí uvítán školní mládeží, zástupci stát-
ních a samosprávných úřadů, professory a učiteli, jakož
i čelnými účastníky jinými. Viděli jsme tu četné ducho-
venstvo, zástupce města a okresu, vůkolních měst, zá-
stupce velkoprůmyslu a j. V průvodu místodržitela byl
pan c. k. míst. sekretář Bursák a p. chefredaktor „Prn-
ských Novin“ Svátek.
V zasedací síni uvílal J. E měšťanosta hořický p.
K Coudenhove
Dokoupil
Tomsa
Pour
Jelinek
Svátek
Hořice
Praha
Pira
český J . E
rada Steinfeld
hratřit Golo
13
article
MUDr. Al. Tomsa. Týž poukázal na významnou
návštěvu císaře a krále Františka Josefa I. r. 1866
připomenul, že místodržitel dnes za okolností valně
jiných, veselejších, za dojmů výstavních, do Hořic za-
vítal; žádal pak, aby práci na výstavě hořické snesené,
ráčil věnovati plnou pozornost a aby i Ilořicům sa-
mým i na dále šlechetnou přízeň věnoval.
Místodržitel poděkoval v delší české řeči z
uvítán a připomenul, že s upřínnou radostí spěchal do
Ilořic, aby nejen město samo, ale i krásnou výstavu
jeho, o níž tolik pochvalného byl slyšel a se dočeti
a kleráž městu tomu jest jen k plné chivále a za-
sloužené cti, shlédl. Jest rád — pravil dále — že
může Hořice poznati osobně a že může seznámiti s
s rozhodujícími kruhy místními, aby přijati mahl
přání i připadné stižnosti, jimž vyhověti neb odpo-
moci zajisté se vynasnaží, lak aby mohl býti Ho-
řicům v šlechetném jejich snažení dle možnosti ná-
pomocným.
MUDr
Al
Tomsa
Hořice
král František Josef I . r
14
article
Místodržitel dal si konečně předslaviti přítomné
hednosty, při čemž intervenovali pp. míst. rada. Stcin
feld a měšťanosta dr. Tomsa,
Představeni byli zástupci městské radly a zastu
pilelství města Hořic, jakož i přítomní zástupci okol
ních měst Bělohradu (starosta p. Kolář a p. Vlach), Vy
sckého Veselí (starosta p. Bůva), Chlumce m C. (sta-
rosta tov. p. Frič), Nového Bydžova (starosta Seidl)
Nechanic (sturosta p. Erben a tai. Vančura). Za sprá-
vu výstavy přítomni byli pp. dr. Kovář. Jos: Fejfar
V. Jelínek, F. Pour a Ant. Rudl a každého z nich tázai
se pan místodržitel na věci výstavní
Za duchovenstvo místní a vůkolní proslovil děkan
a vikář P. Kalaš z Ilněvčevsi; v čele professorského
sboru státní odborné školy hořické tlumočil případ-
nou odpověď na proslovení J. E. pan vládní rada Po-
koupil, v čele úřadnictva soudního soudce, zemský
rada p. Florian, v čele úřadnictva herního c. k. berní
p Hrdý, v čele úřadnictva správy lesů a velkoslatku
hořického lesní rada p. Slehlik; úřadnictvo poštovní
představil c. k. poštovní správce p. Sedník a profes-
sory obehodní školy její ředitel p. Pazourek. Za ho
řickou obec israelitskou byl představen fovárník p
Jos. Muller v čele ostatních zástupců; dále evange-
lický vikář hořický p. Dvořák. V čele učitelstva škol
měsťanských a obecných byl c. k. okr. inspektor Du-
novský a ředitelé Černý a Peregrin. Za přítomné člem
ky výboru Spolku červeného kříže odpověděla paní
Dekoupilová, choť vládního rady.
Byv o to měšťanostou p. Tomsou požádán, ochotně
se pan místodržitel zapsal do kroníky měsla Hořic,
při čemž také prohledl si onen svazek kroniky, v němž
r. 1866 po válce císař vlastnoručně se podepsal.
doktor
Tomsa
Kolář
Vlach
Frič
Seidl
Erben
Vančura
Kovář
V Jelínek
F Pour
Antonín
P Kalaš
Florian
Hrdá
Pazourek
Muller
Dvořák
Černá
Peregrin
Dekoupilová
Hořice
Bělohrad
Nový Bydžov
Nechanice
Jos
Chlumec m C
spolek červený kříž
Ilněvčeves
15
article
Krátce před polednem odjel místodržitel v průvodu
některých hodnostů nejprve do státní odborné školy.
kdež byl v čele professorského sboru uvítán vládníin
radou Dokoupilem a po celém rozsáhlém ústavě pro-
váděn. Pan místodržitel zařízení školy a celou jej
činnost zcela po právu pochválil, vysloviv se, že jest
to ústav vzorný a ze všech podobných jeden z nej
vyspělejších. Odtud jel pan mistodržitel k prohlidce
nové školní budovy „v habru“ a k prohlidce okresní
nemocnice, vysloviv i tu úplné a nepokryté své uspo-
kojení jak nad zařízením vzorné a krásné budovy
školní, tak i nad celou úpravou a vzorným poládkem
celého zařízení nemocničníhe.
K obědu, který byl v hotelu „U beránka“, byl
vedle sekretáře p. Bursáka a chefredaktora p. Svátk
přizváni i někteří hodnostové (20 osob), načež místo-
držitel s celým průvodem odjel na výstavu českého
severovýchodu.
Dokoupil
Svátk
16
article
U výstavní brány očekáván byl před 3. hodinou
skoro všemi čelnými orgány výstavními a uvítán ře-
ditelem výstavy p. Jos. Fejfarem. Týž pravil mezi
jiným: „Město Hořice i široké jeho okoli jest rozkošný
kcutek země a obývaný lidem uvědomělým, pilným
pokroku milovným. Vše, cokoli je české, pěkné a pro-
spěšné, podporují spoluobčané naši, nešetříce pili ani
ochotou. A jen tak mohl se výstavní výbor odhodlati
k dílu, na jehož prahu stojíme, tak rozsáhlému a snad
nad poměry Hořicka stojícímu. Veškeří naši navště-
vovatelé ujišťují, že výstava důstojně kraj náš repre-
sentuje a pakli také se i Vaší Exc zašibí, pak bude jeji
zdar úplný. V tomto očekávání V. E. ještě jednou co
nejuctivěji vítám a volám V. E. jako zástupci Jeho
Veličenstva třikráte „Sláva!“ (Obecenstvo volá sebou
o hudba hraje hymnu.)
Fejfar
Hořice
17
article
Pan místodržitel k uvítání odpověděl v ten roz-
um, že do Hořic a na hořickou výstavu, o níž byl jen
to nejchvalnější slyšel, přichází rád. přál pak všem,
kdež na tomto důležitém díle kulturním byli spolu-
působili, aby snahy jejich a tužby došly svého uskuteč-
Jednolliví funkcionáři výstavní byli J. E. před-
staveni a týž za zvuků národní hymny „Kde domov
můj“ vstoupil do školní budovy, aby si tu prohled
výstavu uměleckou a výslavu školskou
Ve výstavě umělecké potřebná vysvětlení dával
prof. Černil, učitel Kyselo a někteří náhodou přítomní
autoři. Pan místodržitel zvlášť zajímal se o plasto-
kaustiky Jelínkovy, práce Schaffovy, o výstavu „Ma-
nes“ a obzvláštní jeho pozornosti těšila se skvostná
síň Smelanova, kdež průvodčím byl prof. Rudl
V bohatém oddělení školském byli průvoděími
ředitel Černý a učitelé Kyselo a Fikar. S neobyčejným
zájmem prohlížel místodržitel práce škol odborných.
pokračovacích a měsťanských a vyslovil se o nich
co nejpochvalněji Uchvácen byl krásným rozhledem
s II. poschodí školní budovy na výstaviště, kde panoval
bujný a při četně návštěvě a krásném počasí v pravdě
nění.
velkoměstký živol.
Jelínkův
Schaffův
profesor
Černá
Fikar
Hořice
Ma
18
article
Mramorové Jomy firmy Bárta a Tichý ve Sl-
venci u Radotína. Procházejíce se výstavou v Hoři-
cích spatřujeme po obou stranách paláce kamenni-
ckého sloupy z červeného sliveneckého mramoru.
Oba sloupy, vážící každý přes 8000 kg, byly do-
pravovány ze stanice radotínské do Hořic. Každý
sloup jest přes 7 metrů dlouhý, což jest tím vzác-
nější, ježto při mramoru tak úplně zdravé kusy málo
kdy lze vyrobiti.
Sloupy pocházejí ze světoznámých lomů slive-
neckých u Radotína, jež jsou majetkem řádu křižov-
níků s červenou hvězdou. Již za dob Karla IV. bylo
zde pracováno, ve všech kostelích, veřejných budo-
vách, bylo mramoru toho používáno; pomníky, pa-
mětní desky byly jen ze sliveneckého mramorn, po-
zději i rour z kamene toho vrtaných v Praze ke
vodovodům atd. bylo používáno.
Avšak lomy tyto dříve kvetouci, později hynuly
a na místě pověstných sliveneckých lomů zbyla jen
hromada hliny a stěrku.
Bárt
Tichá
Karel Iva
Radotín
Hořice
Praha
kg
19
article
Laciné dopravní prostředky učinily volnou cestu
nejen žule, ale všem cizím mramorům, jež místo
našeho českého všude se zaváděly a dosud se ob
rábějí. Slivenecký mramor přišel takřka v zapome
nuti, však šťastnou náhodou dostaly se lomy do
rukou známé podnikavé firmy Bárta a Tichý v Praze,
jež neželila peněžitých obětí a lumy tak upravila
že bohatá a časem již předchůdcí zapuštěná a hili-
nou pokrytá lažiska velkým nákladem upravila tuk
že jak na výslavě v Hořicích spatřujeme, kusy veli
kých rozměrů v barvě červené dobývati se mohiou
Dle geologického řešení pochází mramor tenz
pásma měňanského dle Burranda Fa, jest srovnale
váhy 288, obsabuje as 95 proc. ahlíčitanu vápena
tého, něco kysličníku hlinité o i železilého, kyseliny
křemíkové, jest velii jemnozrnný, tak že možno jeh
kamennickými nástroji i do nejjemnějších článků zpra
covat, hladit i leštit.
Pevnost v abs. tlaku průměrná. jest 822. 6
per 1 cm2.
Z menších kusů, jež ani pro stavební ani pro
kamennické práce se nehodí, vyrábí firma mramorovou
mosaika, kteréž se nyní ve všech městech s černou
ke dlažbě chodníků používá.
Ola na výstavě v Hořicícli se nacházející sloupy
darovala firma Bárta a Tichý c. k. sochařské a ka-
mennické školu v Hořicích, což jest, nebledě anil na
cenu sloupů ani na dopravu po dráze a až na vý-
staviště, vskutku dar velmi. značný. Jest žádoucno.
aby nejen žáci vycházející ze školy kamennické, ale
zvláště pání projektanti veřejných a momumentálníchi
slaveb nezapomínali, že máme v Čecháchi mramor
který nejenom že nahradí, ale dle vysvědčení si.
polytechníckého ústavu. pro královslví české, cizí
mramory v mnohých směrech i předčí.
Bárt
Praha
Hořice
Ola
Bárt
Tichá
Tichá c
centimetr
20
article
Prodloužení výstavy českého severovýchodu v Ho-
řicích. Na základě jednomyslného usnesení výstav-
ního výboru bude výstava v Hořicích prodloužena
včetně do 13. září aby vy ovělo se přáním
obecenstva, různých korporací, spolků, měst ald.
Upozorňujíce obecenstvo na tuto ochotu se strany
výstavního výboru, doporučujeme co nejvřeleji, aby
každý, kdo jen trochu můze, navštívil tutu krásnou
výst vu a ujišťujeme, že nikdo toho lituvati nebudle
Výstava českého severovýchodu v Bořicích zasluhuje
plnou měrou, aby její zdar i po stránce finanční byl
zaručen. Jsme přesvědčeni, že obyvatelstvo českého
severovýcliodu zvýšenou návštěvou výstavy dokáže-
jak si své výstavy cení a váží. Konkurence krásek,
jakož i krásných mužů uspořádána hude jako spole-
čenská hra a zábava na výslavě českého severo-
východu v Hořicích v úterý dne 8. září, po případě
v nedělí dne 13. záříi za těchto podmínek: Ve výstavní
hráně nebo u prodavaček výstavních zakoupít si, kdu
hrv účastniti se chce, hlasovací lístky, které pak při
procházce po výslavišti rozdá damám dáma pánům),
které pokládá za nejhezčí. V 5 liodin odpoledne každá
dáma i pán vlaží lístky, kte é obďržel, do obálky,
k nim vloží i lístek se svou adresou a vloží obálky
do urny vedle pokladny Ú. M. Š. na výstavišti po-
stavené. Tři dámy a tři pánové, kteří docilé největšího
počtu lístků, obdrží pěkné dary a svolí li k tomu,
budou jejich podobizny v illustrovaných časopisech
otisknuty. Také podobizny dalších 7 pánů a dam
budou v listech olisknu y. Hra tato jest první svého
druhu na českém venkově.
Oprava. Ve včerejší zprávě o exposici stedlář
na výstavé hořické má státi: Počnema s exposici
firmy Antonín Járka a nikoliv Antonín Jára
Výstava v Třebíči
od 2. srpna do 8. září 1903.
V Třebíčí, 2. září 1903.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Sikelství.
Ú M Š
Járka
Antonín Jára
Hořice
Bořice
Třebíč
severovýchod
21
article
Pěkných úspěchů dosačeno bylo ve volném kre
slení, jež jest u nás teprve v počálcích. Jak ukázky
asi 3000 kusů, dávají na jevo, da se na tomto pol
dosáhnouti výsledků nad očekávání skvělých. Již na
jdeme mezi četnými tužkokresbami, perokresbami
harevnými výkresy některá čisla, jež svědčí o nema-
lých malířských vlohách svých tvůrců. Perokreshy a
kresby tužkou nálešejí většinou žákyuím, a jsou ve
mnohém ohledu nadmíru zajimavy; ukazují pozoro-
vatali rozdil duší obou puhlaví, ukazuji, že děvčatu
nejvíce dbají všech i těch nejinenších podrobiností při
svých kresbách, kdežto hoši spokojují se ponejvíce
nárysem jen hrubým.
U hochiů převládají krajinky a to s budovami
v dáli nebo úplně bez nich; krajinky druhiého oddílu
jsou rozhodně zdařilejší. Zvláště v některých viděi
jest tak něco kalvodovského; několik barevných skvr
a kalvodovská krajinka hotova. Zvláště škola v Hla-
bokém má dvě charakteristické kresby tužkou, v nichž
zračí se bystrý pozorovací smysl pro jednotlivé oka
mžiky života žákova; jsou tu obrázky »B ezstarosiná
cesta ze školy« a »Nebezpečí«. Nejvíce krescb má
ovšem škola v Židenicích od žactva 8—13letého.
Židenice
22
article
K vlastním pracím žákovským pojí se i četné
publikace, jednak pro žáky, jednak i pro samo uči-
telstvo. Nejlepší publikace jak pro dítky, tuk učitel
zaalalo »Dědictví Komenského« v Praze.
Na prvním místě jest to Alšův »Betlém«, »Zví-
řátka a Petravšti« a »Tátoše: luké znamenitý spia
»Broučci« a »Jaro« jsou pravým pokladem pro žá-
kovské knihovny, jakož i pro jednotlivce. Nejenom.
že dobrá četba se tak zaopatří dětem, ale illustracemi
dán jest též základ k výchově umělecké. Pro učilel
stvo důležita jest publikace »Ideály umělecké výchovy
a půda české skutečnosti« od Patočky, »Úkoly vý
chovy individnální a sociální« od Černého, »Zášlady
psychologie« od dra. Fr. Krejčího. Knihkupectví Ú
bankovo z Prahy má ve školském oddůlaní veškeré
dosud vyšlé svazky »Nové knihovny pro mládež«.
Komenský
Alšův
Brouček
Patočka
Černý
Zášlady
František
Praha
Betlém
knihkupectví Ú bankovo
23
article
»Obecné knihovny učiteiské a »Urbánkovy biblictéky
paedagogické«.
K tomu pojí se i spisy vydané jinými naklada-
teli jako drem. Grégrem, Rohlíčkem a Šieversem, J.
Barvičem z Brna ald. Publikace hudební vystavuje
Josef Kozlik a Fr. Urbánek Smetanovu Vlast, Šárku,
Prodanou nevěstu, Tábor, Hubičku, Zdeňka Fibicha
zpěvohru Šárku, Bouři, Darguna, Helgu a Hedy atd.
Skolu volného kreslení pro školy měšťanské a obecné
vystavuje Josef Dura, ředitel měšťanských škol
Blatné, nové návrhy diagramů Em. Rás, učitel z Li-
tomyšle. Z časopisů vystaveny jsou »Škola našeho
venkova«, »Český učitel«, »Měšťanská škola«, »Časo-
pis učitelek«, »Výchova tělesná«, »Věstník českoslo-
vanských museí a spolků archaeologických« a »Mu-
sejní sborník« ze Soběslaví. Dívči obecná a měšťaut
ská škola v Třebíči vystavuje »Letem českým svě-
teme, »Od Tater k Adrii« a »České albume, p. uči
tel Polar »Die Kaiserstadt Berlin und. Umgebunge
nakladatel Promberger z Olomouce »Sbírka předleh
moravského a uhersko-slovenského ornamentu«, o
Ondřeje Pischa, učitele měšťanské školy v Kojelíně.
Polfvkovu »Názornou květenu zemí koruny české«a
různé učebnice pro školy obecné a měšťanské. Kromě
toho jsou velice zajímavé zvláště některé staré do-
kumenty, jako německé katalogy z let 1830—1869,
protokoly z těchže let, Školní kronika od r. 1788
(Opatov). Zlatá kniha z r. 1826 (Opatov), »Ehrenbuch
für die Namiester Trivialscbule der I. Classe« zr.
1847 (Náměsí). »Pokusy v krásném písmu« z r. 1868
(Třebíč), Kresliny z r. 1859 a 1860 (Třebíč), » D s
Buch der Ehro« z r. 1831 (Předím) a jiné. K pěsto-
vání tělocviku odnáší si krásné exposice firma Jan
Syrový, první česká vlastní výroba ke hrám v Tře-
bíči. Vystavuje míče k házení i kopání, kriket atd.
Urbánkův
Grégr
Rohlíček
Šievers
J Barvič
Kozlik
Urbánek
Smetanův
Šárek
Hubička
Fibich
Dargun
Helga
Heda
Skola
Duro
Adrie
Promberger
Pisch
Polfvkův
Kreslina
Syrová
Brno
Francie
Tábor
Soběslav
Třebíč
Tatry
Olomouc
Opatov
měšťanský škola Blatná
24
article
Veškeré nářadí jest vzorné. Zvláštní světnice věno-
vána jest učebným pomůckám nakladutelství Karla
Janskéha v Táboře, jehož nástěnné obrazy většinou
jsou velmi pěkně; jen ohrazy dějepisné od J. Jene
weina, zvláště pokud jsou kolorované, se naprosta
nezamlouvají. Také přístroje fysikální a pomůcky
k přírodopisu jsou přímo vzurné. Učebnice pro střední
školu vystavuje několik nakladatelů. Různé druhy
tužek, držátek atd. vystavuje Karel Lacman z Uh.
Ostrohu a Národní podnik obchodní a průmyslovýv
Praze; jeho výrohky předčí svou kvalitou i láci
všechny ostatní a doporučují se proto pozornosti na-
šeho učitelstva a obecenstva vůbec.
Výstava v Pardubicích.
Výstava pozdníhe ovoce a zoleniny, klerá se měla
dne 6., 7. a 8. září 1903 pořádati na východočeské
výstavě v Pardubicích, odročuje se na den 20., 27.a
28. září.
Výstava skupiny Worpswedských umšlců. V za-
padlém koutku severoněmeckého pobřeží moře, v kra
jině rašelinaté, usídlila se kolonie umělců, kteří jali
sa ličiti život, kraj i jají obyvatelen Aby i Prah
mohla zřílí jích odlišnost v krajinářství a tím posla-
vení v současném umění, pořádá spolek »Manes« v
svém pavilloně pod zahradou Kinského výstavu jejich
děl, ohrazů i leptů. Výstava Worpswedských slibuje
být nejem řadou požilků pro milce umění a přírody,
ale v mnohém ohledu i poučením. Těžko bude kdys
uzříti Worpswadské v plném jich souboru jako v
výstavě této. Výstava bude otevřena od příšli neděle
dne 6. září do 15. října t. r. denně od 9—6 hodim
Vstupné 1 K. — Sludentské, spolkové a dělnické
listky vydá pokladna výstavní na předložení legit
mace po 60 hal.
Janskéh
J wein
Lacman
Tábor
Praha
Pardubice
Worpswedský
spolek » Stones
25
article
Živelní pohromy.
Živelní pohromy.
KVI. výkazpříspěvků, došlých kamc e-lláře Ná-
rodní jednoty pošumavské ve prospěch
jihočeských menšín krupohitím těžce postíženýcha
Pp.: Karel Leger v Kolfně
Dr. V. Č. zasíla od dvou dárců nejmeno-
vaných z Chlumce n. C. . . . .
Češlí krajané v Kyjevě (na Rusí) zasílají
sbírku, učiněnou při svatbě p. Frant.
Pavlisa se slč. Věrou Helelovon 11
rublů, výměnou
Milrovická továrna na extrakt z dubo
vého dřava v Mitrovici (Slavonie) „
Hradní páni Smiřičtí v Praze III. . .
Jusef Rezek, náj. dvora »Plaffenschlage
Ngn u Rabsu.
Karel Skalák, Przybyszowka u Rzzeszova
Rudolf Haase, stavitel varhan va Lvově
Karel Havlík, Atexandrovsk (Rusko) 12
rublů, výměnou
Adolf Rádí, revideut. zemského výboru
v Praze . . . . . . . . . . .
Nejmenovaný
Kluh českých velocipedistů v Žežkově.
Na táboře lidu v Bližejově bylo sebráno
K 29.73 a doplněno 40 hal., celkem.
K 2513
C k. vrch. fini rada M. Havel v Praze
K 5.—
zasílá sbírku úřadnictva . . —
Celkem do dnes odveduno . . . . . K 5226 45
Další příspěvky přijímás kanceláč N. J. P. v Praze
ve Vodičkové ulici č. 36, v domě Národní kavárny.
Leger
doktor
V Č
František
Helelovon
Milrovická
Mitrovic
Smiřický
Rezek
Rabs
Skalák
Przybyszowka
Rzzeszův
Haas
Havlík
Adolf Rádět
M Havel
Chlumec
Kyjev
Rus
Slavonie
Praha III
Lvov
Rusko
Praha
Bližejov
Vodička ulice
dům národní kavárna
Atexandrovsk
26
article
I. výkaz darů pro krupobitím postížené na Nove
měsisku (na Möravé):
Vladimíc hr. Mitirovský v Dului Rožínce K 500.—
Franltšek hrabě Coudenhove Ionrichs
100 —
v Kunštátě
» 1000.—
Záložná pokladnice v Bystřici n. P. .
Zastupitelstvo města Bystřice m. P. . .
„ 600.—
Cyrillomethodějská zálužua v Brně. . .
» 3005—
Denní hosté u Tejkalů v Dolní Rožínce
» 148.—
Páni z Prstenů v Bystřici u P. . . .
4640
Zastupitelstvo obecní na Moravci . .
Zastupitelstvo obecní v Perštýně. . .
33.60
Labedul Pavel v Praze . . .. . . .
Gabesam Rudolf, lesní na Fryšavě
Linha František, c k. notář ve Žďaře
Willerth Jindřich v Brně
Jedhota katulických mužů a jinochiů ve
Slavkově
Lorenc Joseí v Kynicích . . . . ..
Pásek Karel v Křtinách . . . ..
Hrejsemnou Jan, obuvník v Husovicích
Svatojosefská záložna v Brně . . ..
MUDr. Josef Svítil v Opatuvicích ..
Jirka František, obchodník v Žabovře-
skách
Caha Josef v Rozsochách . . . .
Janovský František, professor v Brně
Sludující ze Štěpánova . . . . . .
Schnertler Ludvík v Praze . . . . .
Občanská zálažna v Hodoníně . ..
Obecní rada v Litovli
Spořitelna města Kroměříže . . . . » 20.—
Šlechetným dárcům vyslovuji tímto jménem po-
stižených upřímný dik.
Oskar Ganzwahl,
c. k. okresní hejtman
předseda výpomocného komitétu.
Coudenhove
Tejkal
Páňa
Rudolf
Linha
František
Lorenc
Pásek
Karel
MUDr
Svítil
Jirka František
Caha
Josef
Ganzwahl
Dului Rožínka
Kunštát
Bystřice
Bystřice m . P
Brno
Dolní Rožínka
Bystřice u P
Moravec
Praha
Slavkov
Husovice
Žabovřít
Štěpánov
Hodonín
Litovel
Kroměříž
Hrejsemný Jan
Schnertler Ludvík v Praga
obecní rada
obecní v Perštýn
Labedul Pavel
Willerth Jindřich v Brno
27
article
Doplňovací volha na Pardubicku
Doplňovací volha na Pardubicku
Pánům voličům do řišské rady
za venkovsknu skupinu Chrudim-Nasavrky-hlin-
sko-Fardubics-Rolice-Přelouč.
Uvážívše veškeré okolnosti, na něž při ny
nějších rozháraných poměrech našich zřetel
bráli nutno, usnesli jsme se, že při nastávající
volbě do říšské rady — která ustanovena jest
na den 10. září 1903 — budeme opělně voliti
svého dřívějšíhio poslanice
p. Františka Uáržala,
rolníka v Dolní Rovni,
Každý, kdo sleduje rozvoj polítiekýeh věei
v posledních 20 létech, musí doznati, že
máme sice dosti stran a stranníků, ale
málo osvědčených, nezištných a svědomitých
zástupců.
Takovým však byl a jest pan František
Udržal; jsa mužem samostatným, poctivým
a všeobecně vzdělaným, má nejen způsobi-
lost, ale i dobrou vůli, tuk těžký a zodpo-
vědný úřad vykonávati. On také vždy s oběta-
vostí, láskou a úspěchem hájil zájmů svého
voličstva a i svou ráznosti a pracovitost
vyrovnal se těm nejlepším. Byli jsme hrdi
na tohoto svého zástupce a obraceli jsme
se vždy a ve všem s důvěrou na něj.
Uáržal
Udržal
Pardubicko
Chrudim
Nasavrky
Fardubics
Rolice
Přelouč
Dolní
28
article
Ani jediný protikandidát jeho nevyrovná se
mu svou způsobilostí k tomuto úřadu!
Nechceme volbou svou sesiliti neb se-
slabiti tu neb onu stranu, nebudeme hlasy
svými strannické boje rozmnožovati — nýbrž
chceme míti způsobilého a vyníkajícího zá-
stupce, který by nejen zájmů našich hájiti chtěl,
ale také toho dovedl!
Kandidatura jeho vznikla ze středu vo
ličstva, bez vědomi p. Frant. Udržala a bez
vůle a i proti vůli vedoueích kruhů našich poli-
tiekých stran.
Chceme ponechati p. Fr. Udržalovi úplnou
volnost, aby vstoupil do kterékoli strany, aneh
zůstal i mimc ně, a tak zájmy naše zastupoval
doufáme pak pevně, že, jsa na tčchto zásadách
zvolen, mandát přijme a ke ctí a prospěchu
okresů našich bude jej vykonávati.
Obracíme se proto na všecky stejně smý-
šlejici, aby kandidaturu tuto účinně podporovali
a hlasy své při nastávající volbě soustředili na
pana
František
Udržal
Francie
29
article
Františka Udlržala
Františka Udlržala
rolníka v Dolní Rovni.
Teprve tehdy, až bude delegace naše se-
stávati jen z mužů opravdu vynikajíeích
nadšených, Ize očekávati nápravu našich po-
měrů: agitace stran a různá hesla jejich k tomu
nepříspějl.
Udlržal
Dolní rovný
30
article
Kt.
Kt.
Za okres holický :
Dolní Roveň: V. Fukna, starosta. Václav Švarc, Fr.
Pycha. — Platenice: F. Lohnický, starosta. J. Barva,
radní. — Komárov: J. Horák, slarosta. — Mora-
vany: F. Štěpánek, starosta. Josel Krátký. — Horn
Roveň: M. Hloupý, starosta. — Litetíny: V. Teplý
starosta. Ant. Danda. — Vysoká: J. Houdek, sta-
rosta. — Ostřetín: František Vlasák, starosta. —
Chvojno: Josef Zima, staosta. — Dolní Ředice:
Habilich, starosta. Václav Horák. — Horní Ředice:
Hron Jan, úřadujicí radní. Koubok Václav. — Z
důvěrníky voličstva: JUDr Vaníček, advokát. Jos.
Tohiáš, majitel realit. MUDr. Brabec, lékař.
V Fukn
Švarc
Pych
Platenice
F Lohnický
J Barva
J Horák
Mor
F Štěpánek
M Hloupá
Litetína
V Teplá
Danda
J Houdek
Vlasák
Chvojno
Zima
Horák
Václav
Brabec
Dolní Roveň
Francie
Komárov
Dolní Ředice
Horní Ředice
Horn Roveň
Hron Jan
JUDr Vaníček
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Počátek politické zaisony. Jakkoliv s
rodí nakladaček té doby ještě na celé vagony.
je doba kyselých okurek již ta tam. Dozvěděli
jsme se toho z Vídně. Pánům Baernreitrovi,
Derschattovi, Luegrovi a Grossovi zlibilo se pře-
rušiti letní pobyt a vydati se na táčky k. panu
dru. Körbrovi. Tím zahájena dle byzantinské
»Nene Freie Presse« opět politická saisona, ten-
kráte ovšem za okolnosti ne právě slibných.
Toť se ví, že byl dr. Körber náramně šťasten,
že se setkal s pány v obapolném dobrém zdrari
a že také je, jako každého, kdo k němu příjdde
a ho navštiví, ujistil svou nevadnoucí přízní a
silbil jim vyplniti všechino, čeho si přeji, poku
se to ovšem za duných okolností splniti di.
Okolnosti jsou, jak zní staré rčení, ovšem
mnohdy silnější než člověk, v situaci takové
ovšem nemůže pan dr. Körber nic jiného, než
ujistíti pány, že má aspoň — dobrou vůli.
Baernreitr
Derschatt
Luegr
Gross
Körber
doktor
Vídeň
Nene Frei Presse
32
article
Tentokráte vypravili se tam k vůli uherským
vécem, poněvadž nemohlí přece klidně snésti,
aby zamilovaní do Körbra němečli nacionálové
hráli ve fantasii na motivy z Rakocze
z »Wacht am Rhein« prim, i příbatolili se ná-
sledkem toho do kvarteta se svou rozvrzanou
basou. »Bohemia« doprovází procesí svých lid
k dru. Körbrovi jako obyčejně tím, že nám čte
levity a že dokazuje — pan dr. Körber patrně
dotknul se při audienci německého souručenstv
struny vyrovnávací — že nikdy nebylo okamžiku
nevhodnějšího pro opětné jednání o smír než
dnes, a my s tímto tvrzením prozíravého listu
tentokráte úplně souhlasíme. Ano, tak jest. Do-
mnívá-li se sesíliti svůj vzdor tím, že prohlašuje,
že dr. Körber v ohledu národním
nesmí nám učiniti ústupků vůbe
a v ohledu hospodářském jenom
takové, k nimž by Němei dali
svě svolení, my již napřed zříkáme se mi-
losti v této formě. My vůbec s Něme
nemáme co činitř ve věcech, o něž
jde. V těchto svých záležitostech je nám výhradně
jednati s vládou Jeho Veličenstva
jiako se zástupkymí dynastie, páni
Baernreiter, Derschatta, Gross a Lueger jsou
nám prachem, který fouknutím odletí. Těší li se
Němci výrokem »přítele ministra českého« dra.
doktor
Körber
Němei
Baernreiter
Derschatt
Gross
Lueger
Němec
Wacht be Rhein
Bohemia
33
article
Engla, že jest mu tucet českých bohatých velko
průmyslníků milejší, než sebe krásnější nařízení
jazykové, v prvním okamžiku překvapuje, však
po bližším a důkladném uvážení neváháme
tvrditi, že by sebe vétší počel millionů zůstal
pro nás bezcenným, kdybychom ve věcech du-
ševních, zbaveni práv a svobod, byli odsouzeni
otročiti Němcům. Takové jest naše mínění, jak-
koliv si horoucně přejeme, aby lid náš také ze
své hmotné bídy co nejdříve se povznesl.
— Pan apatykář a poslanec Nowak, jenž
dnes ještě nečmní dojem, že by byl odkojen ex-
traktem z germánských dubů a kterýžlo extrakt
je prý tak dobrý a chutný, jako kakao, ucitil
opět jednou potřebu představiti se svým veličům
v Děčině a vyložiti jim, čím tato říše churaví
a zároveň jim ze své politicko-národní farmaco-
logie doporučiti medicinu, která by neduh ten
důkladně a poměrně v krátké době vyléčila. Dle
přesvědčení páně Nowakova sluší prý původ
všeho zla hledati v tom, že Rskousko má mezi
svými národy dva ze všech nejdomýslivějšía
sice Maďavy a Čechy. Čím více prý se jim dává,
tím víee chtějí. Je tedy prvním úkolem této říše
s ostatních národů, tyto dva národy důkladně zkrotit.
Němec
Nowak
Nowakův
Čecho
34
article
Proti Maďarům dá prý se to provésti hravě.
Stačí prý pouze důkladně na ně zahřměti: Pryě
od Maďarů! a zkrotnou hned. Nemůže prý býti
pochybnosti o tom, že my Maďary živíme a že
okamžitě vyschnou prameny, z nichž tyjí, jak-
mile přetneme pupeční šnůru, která je k nám
poutá. A učiníli tak Rakousko, tím lépe, nebot
potom nie jiného mu nezbude, než přimknout
se k Německu, s ním se spojiti obchodněa
hospodářsky a učiniti z Cislajtanie a sousední
říše velké celní území, v němž by — německo-
říšský pokročilejší průmysl ubijel nelitostně náš
průmysl domácí a ve kterém bychom svými
agrikulturními přebytky krmili hladového sou-
seda. O, jaký by to byl potom ráj, až by způso-
bem tím nejen Maďar a Čech, nýbrž i Polák
byl »odstaven« a žezlo národní krutovlády po-
loženo výbradně do rukou německých, a Němei
by rázem octli se pobliže svého cíle — po-
blíže středoevropského panství od severního moře
až k moři Černému a od Baltu až po Adrii !
Potom by nic nepřekáželo Němeům prohlá-
siti německou »staatssprache« a rozděliti zemi
ve dvě administrativné části. — — Potud
pan lékárník. Věřime, že ne pouze on, nýbrž
všickni jeho stoupenci i ostatní za Maďary rádí
zaměnili by Němce a že by šťastnými se stali,
kdyby Krkonoši dala se vyměniti Litava. Že
vysocectění posluchačí děčínsko-podmokelští panu
Nowakovi zbožně naslouchali a že ho na
konec applausem odměnili, rozumí se samo se-
bou. Jeden ze zvlášť zvědavých jeho poslu-
chačů byl tak opovážlivý tázati se pana No-
waka, kdy že užto bude? Na to ovšem ne-
mohl pan apatykář odpověděti jinak, než po-
krčením ramen. Věříme, že to pan Nowak neví.
Maďar
Čo
Polák
Černý
Adrie
Němec
Nowak
apatykář
Rakousko
Německo
severní moře
Litava
Krkonoš
35
article
Věříme mu vůbec mnohem více než polskému
panu Gniewoszovi, jenž dovozoval, že Rakousko
nezbytně musí míti pro své vojáky jednolnou
armádní řeč, neboť jinak prý bychom zase pro-
hráli vojnu. Což jsme jednou již k vůli jazyku
prohráli? Toť se ví! Když v roce 1886 Pru-
šáci jali se obcházeti Králové Hradec, pozoro-
vali prý to v pevnosti Josefově i vyslali odtam-
tud k Benedekovi kaprála od husarů. Týž ale
jako Maďar tak špatně prý nejvyššímu voje-
vůdci referoval, že týž tumu nerozuměl a ná-
sledkem toho učinil disposice zeela obrácené.
Jak by to dnes dopadlo — tážeme se pan
Gniewosze — kdyby poslal generál s ústním
sdělením téhož kaprála? Anebo umějh snad dnes
již všichni husarští poddůstojníci německy
Prohráli bychom tedy bitvu opět. Ostatně je to
novinkou nám laikům, že k takovým důležitým
sdělením ústním používají rakouští generálov
— kaprálů! Však nejlepším při tom je, ž
pan Gniewosz touto anekdotou — nic jiného
to není — nejpádnější uvedl argument prot
Gniewosz
kaprál
Maďar
Rakousko
Hradec
Josefov
36
article
27.89
K 100 —
16.30
3036