ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 01fb41d0-70d9-11dc-a231-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 58, person 79, org 8, work 6
1 masthead
Ročnik XXXXII
2 masthead
V Praze, v pátek dne 4. září 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 241.
4 article
Na rapní a odpol. listr předrlšeí sem v Praze v alminisíraei na měsl n čtvět leta . . . . 6 K — s dvojí čonáškou na. mmšel na činit. Jetal ? . ve sliaěch a K no Pa te. Peštou: ei rěste na ktvrt lota . . .. s dvojí zšrilkou sa nřeí va čivrt lel -
Pešta Praha
5 article Zajímavý projev Košutův.
Zajímavý projev Košutův. Od včerejšího večera mešká panovník ra- konsko uherský opět ve starém hradě budínském. aby pokračoval v pilném vyjednávání s čelnými politiky maďarskými o míře koncessí, jakými bylo by lze usmířiti opposici, mající za sebou většinu národa maďarského. — Neshředá si tuaci polepšenou, doslechne, že »duše davu« jest ještě podrážděnější a troufalejší nežli byla. A zhoršení to způsobil šťastně — cislajtánský regenschori — dr. Körber se svým německo- levičáckým kvartettem! Veškeren neodvislý ma darský tisk žaluje naň, že prý popichuje a pod- něcuje německé strany k nepřátel skému útoku proti Maďarům, což prý je nedovoleným zasahováním do svěprávnosti a svězákonnosti Uher. »Nový cislajtánský ten manévr — píše »P. Napló« — jen povzbudí madarskou opposici, aby neupouštěla od národ ních požadavkův, nýbrž pokračovala vytrvale v boji!« — »Takového vměšování se do uher ských záležitostí, jaké nyní Němci v Cislajtani tropí, Maďaři strpěti nemohou!« — horli Appe- nyův peštský »Tagblati«: Rozřešení krise bude nyní dráže zaplaceno, nežl mohlo býti ještě včeral« Strana neodvislosti jest pak dnes v jednom pla- meni. Proslýchalo se poslední dobou, že prý k domluvám Wekerlovým a Apponyovým za- víádá při vůdcích její nálada poněkud mírnější a povolnější. Však dnes, vděk německé proti maďarské štvanici, kterouž dle přesvědčení Ma darův spískal proti nim sám cislajtánský před seda ministerstva, oba vůdcové opposice K ošu i Barabáš jednomyslně hlásají neústupný boj až do posledka, až do plného vítězstv maďarského jazyka ve vojště uherském.
Košutův doktor Körber Maďar P Napló Němec Wekerlův Apponyův Barabáš Uhry
6 article
Spravil to tedy pan dr. Körber se svými milými německými pomocníky v Uhrách málem tak šikovně jako výtečník Szapáry. Stejně po- slouží jen věci opposice maďarské, ažs v Uhrách rozhlásí, že tolikéž vnuk generála Windischgrätze sepsal obrněné memo randum proti požadavkům Maďarův. — Na místě oblevy nadešlo tedy naopak při- tužení a zhoršení krise, kterou poznamenávaj i nejstřízlivější státníci maďarští za jednu z nej vážnějších a nejriskantnějších, cokoliv jich národ maďarský ve svých bouřných dějinách prožil »Jedná se pro nás o bytí a nebytí« pronesl se z vládní strany vystouplý hr. Eugen Zichy ke korrespondentu »Patrie«: »Až dosud byla neodvislost králov- ství uherského uznána toliko na papíře . . . a s jakou nechutí Ve skutečnosti však nalezáme se dosud pod svrchovaným panstvím Rakouska. Jest vskutku věcí neuvěřitelnou spatřovati silný a svorný národ, kterak nieměně schýlen jest pod panství říše o polovinu menší Dvůr zavítá, může-li, jedva na několik dní na budínský náš hrad. Naši vojáci jsou poslušní německého komanda, jakoby jazyk Aranyův, Vörösmartův a Petöfův nebyl než pouhým idiomem!« Toho prý si národ maďurský déle líbiti nedá. »Chvíle té« — ujišťoval br.
doktor Körber Windischgrätz Maďarův Zich Petöfův Uhry Patria Rakousko
7 article
Zichy francouzského zpravodaje — »stala se opposice těměř všeobecnou. Po ven kově odpírají se daně, poněvadž panuje nezá- konný stav, ježto daně nejsou pro letošek sně- mem uherským povoleny, jako rekruti. Ve mě stech konají se veliké tábory lidu, na nichž tisícové žádají korunu za splnění požadavko národa. Slovem, nevím, co by se stalo, kdyby rozpuštěním sněmu národ byl dohnán do kraj nosti.« — Dne 2. t. m. vyzvídal opět dopisovalei »Neue Freie Presse« na samém vůdci opposice Fr. Košutovi, možno-li v Uhrách doufati v poklid bez povolení ma ďarského velení plukům uherským »Naprosto ne!« odtušil Košut velmi roz- hodně. »Toho by veřejný duch ná- roda nesnesl. Každýkoliv rádee koruny musí králi navrhnou ti aby při nejmenším aspoň pr jisté taktické jednotky (prapory?) bylo povoleno maďarské velení. Neboť bez tohoto jest obnovení spořádaných
Zich Košut Francie Uhry Neue Frei Presse
8 article
poměrů nemožným. Čím rychleji bude král o této velké pravdě přesvědčen, tím lépe bude, a to i pro velmocenské postavení říše a její styky s cizinou: neboť velmoc, jejíž vojáci by s myslí vzrušenou trvali pod prapory, posky- tovala by zvláštní pohled.« — K námitce,ž by zavedením jiného než německého velení armáda utrpěla na své síle, Košut odtušíl »V celé lidské společnosti nenalezl by se roz- umný člověk, jenž by chtěl někomu veleti jazykem, jemuž dotýčný by nerozuměl. A v Uhrách mezi 19,254000 obyvateli solva 2,135.000 občanů znají německy Jakž by se tedy v tom cizojazyčném, muž- stvu nesrozumitelném velení moh kdy spatřovat jakýs moment síly ?« Naopak, cizí nesrozumitelné komando jest záv a dou, obtlží a př'ekážkol u rychlého a zdatného výcviku vojska. Němčina není kromě toho a n v Uhrách, ani v ostatních zemích mocnářství státní řeči. Proč by měla tedy míti výhradní právo a samopanství ve spo- lečné armádě dvou států převahou neně- meckých? V další rozpravě své Košut hájil a dovo- zoval legitímní stanovisko strany svě, varuje důtklivě rádce koruny, aby nepod- ceňovali její sílu v národě maďarském a ne- chtěli přes ni přecházet pohrdlivě jako přes stranu výstředníkův a živlů podvratných, s nimiž nelze dynastii paktovat.
Uhry
9 article
»Strána neodvislosti stojí na základě ústavy z r. 1848, kteráž byla zákony z r. 1867 jako sankcí koruny uznána. To jest úplně konstituční a úplně státoprávní základ. Není správné stihat jej ostračismem, ani moudré ignorovati ho Nelze tvrditi, že program strany neodvislosti za nynějších poměrů nedá se prověsti. Nebot on, dalek jsa toho, aby byl protidynastickým, spočívá na osobní unil, které dne již mnozí vRakousku přejí a která by mohla býti ihned ve skutek uvedena, jakmile by v Rakousku dosáhl pře vahy silný a starý proud federali stický. Poměry doženou dříve či po- zději císařství rakouské v tento směr, heboť jen federacf lze p mém soudu sjednati trvalého míru mezi Němci, Čechy a Poláky. S fe deralistickým Rakouskem mohly by Uhry velmi dobře trvati v poměru osobní unie, kteráž by úplně od- povídala pragmatické sankci z r. 1723, tvořící podklad uherského trůnu pro panující dynastii. — Pragmatická sankce zavazuje Uhry a královský rod nikoliv k jednolné, alebrž ke v zá- jemné obraně, kteroužto povinnost by zajisté také federativní Rakousko budouenosti vyplnilo.« — To jest po drahných letech první projev značné maďarské strany pro federaci Ra kouska. Zaznamenáváme jej s pochopitelným zadost učiněním jako zasloužený hold vzdaný pravdivé a zdatné myšlénce, za niž národ náš ode dávn tolik se byl nabojoval a natrpěl
Němec Polák Uher Rakousko Čechy Uhry
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. září. (Uherská kris e.) S návratem panovníkovým do Pešti počíná se druhá perioda v řešení uherské kríse, v němž návštěva krále Eduarda způsobila bezděkou pře- stávku. Poněvadž nynější pobyt panovníkůvv Pešti potrvá nejděle do 9. t. m., možno očeká- vati, že do té doby krise bude rozřešena. Jakým způsobem však bude rozřešena, o tom nelze až dosud nic určitého pověděti. Jako před týdnem, tak i nyní jmenují se jen dr. Wekerle a hr. Apponyi jako osoby, které by byly s to, posta- viti se za nynějších poměrů v čelo uherské vlády a vpraviti parlamentní stroj do pravých koleji. Rozdil jest jen ten, že košutovský „Függetl. Ma- gyarorszag“ posuzuje vyhlídky obou těchto státníků dnes mnohem chladněji, než před tý- dnem. Tento opposiční list píše, že hr. Apponyi jest dosud nemožným nahoru proto, že se domáhá maďarského velení, Wekerle však se stal nemožným dolů, poněvadž od maďarského
Eduard Wekerle Praha Pešť Ma
11 article
velení upouští. Proto list varuje před optimisti ckými názory, poněvadž jakési překvapen není dosud vyloučeno. V peštských kruzích liberálních drží se však dosud názor, že dr. Wekerle, převezme-li sesta vení kabinetu, bude přijat s uspokojením jak na straně většiny, tak i na straně opposiční men- šiny. Z tohoto důvodu pokládá se v liberální straně takměř za jisté, že sestavení kabinetu bude svěřeno dru, Alex. Wekerlovi a za stejní jisté se má, že hr. Apponyi přijme v jeho kabi netě některý významnější portefeuille, bezpo chyby ministerstvo vnitra. Hr. Apponyi měl b v novém kabinetě zajisté rozhodující postavení ježto je známo, že dr. Wekerle sdílí nejen ho spodářský, osvětový a sociální program Appo nyův, nýbrž blíží se mu značně i v otázkách vojenských.
doktor Wekerle Alex Hradec
12 article
„Fremdenblatt“ dovídá se z Pešti, že bojov nost opposičních stran v poslední době značně vychladla, tak že na maďarském velení stojí bez podmínečně pouze přívrženci Ugronovi a někteř členové strany lidové. Ve straně Košutově vzmáhá se prý touha po pravidelné činnosti par lamentní a proto budě v nejbližších dnech svo lána konference, jež má zaujati pevné stano visko k otázce maďarského velení. V Praze, 3. září. (Domnělé zbrojen Rakouska.) Maďarský agrárnický „Hazank“ a po něm některé vídeňské listy přinesly zprávu že se v poslední době konaly ve Vídni důležite vojenské porady stran opatření, jež musí učinit Rakousko vzhledem k událostem na Balkáně Porady byly prý důsledek úmluv, uzavřenýeh s rumunským králem Karlem za jeho návštěv v Išlu. Běží prý o mobilisaci tří jižních armád ních sborů, sibiňského, temešvárského a zá hřebského, jimž rozeslány již tajné pokyny Dnešní „Fremdenblatt“ prohlašuje však všechny tyto zprávy za pouhou smyšlenku. Z Krakova, 2. září. (Býv. posl a ne dr. Winkowski .) V neděli dne 30. m. m skonal v Podguři u Krakova bývalý říšský po slanec a advokát dr. Frant. Winkowski, jeden z nejhorlivějších přívrženců polské strany lidové Winkowski, syn polského rolníka, věnoval se p vodně stavu učitelskému a byl nějaký čas suplen- tem na tarnovském gymnasiu. Maje však v úmy slu věnovati se na sociálním poli práci na pro spěch lidu, vystudoval práva a otevřel advokátn kancelář v Tarnově. Jako obrance utlačenýeh a nuzných krajanů získal si brzy dobrého jmen a lásky po širém okolí. Když se v Haliči ustavila strana lidová, vstoupil ihned do jejích řad a pra- coval v ní nezištně ve prospěch polského lidu.
Košutův Karel doktor Winkowski František Pešť Praha Rakousko Vídeň Balkán Išlu Krakov Podgur Tarnov Halič strana lidový Winkowski
13 article
R. 1892 byl v okrese, tarnovském zvolen do říš- ské rady, kdež byl velmi nepřijemným odpůrcem vedoucích kruhů polského kola. Těžká chorob nedovolila mu však ucházeti se o mandát při nových volbách r. 1901; přinutila ho vzdáti se i advokatury a tytc dni ho sklátila do hrobu. Z Terstu, 3. září. (Vojenská demon strace.) Dle „Piccola“ shluklo se včera večen asi dvacet vojáků 27. pěšího pluku, kteří prochá- zeli ulicemi, zpívajíce socialistickou „písen práce“ a volajíce občas: „Nechceme po 30. září dále sloužiti!“ Zástup lidu projevoval vojákům své sympatie. S demonstrujicími vojáky setkal se šikovatel téhož pluku a vyzval je, aby přestali zpívati. Vojáci zprva poslechli; ale když zpozo- rovali, že lid je na jich straně, počali opět de- monstrovati a protestovali proti ministru vojen- ství. Jeden voják odhodil bodák a čapku na dlažbu, jiní vyzvali šikovatele, aby demonstrova s nimi. Šikovatel obnažil šavli, ale vzhledem k hrozivému chování vojáků a obecenstva musel rychle se vzdáliti. Došel do kasáren a odtud se po chvíli vrátil se stráží s nasazenými bodáky Tu se teprve vojáci rozprchli a hleděli se ukrýti po domech. Šikovateli se však podařilo šest z nich zatknouti. Ostatní se vrátili sami do ka- sáren. Místní velitelství zavedlo v té věci přísné vyšetřování a policie zatkla již několik osob. (Vlastenectví na prodej. učitelě. — Censurní sbor dram atický — Postátnění polského gymnasia v Tě šíně. — Národopisná výstavka polsk v Těšíně. Živelní pohromy v Čechách, v rakouském a pru- ském Slezsku nutí porovnávati. V Čechách české rol nictvo postiženo škodou do millionů a vláda dává
Terst Těšín Čechy
14 article
na tuto hroznou ránu náplast 600.000 K. Ve Slezsku rakouském odhadnuta škoda od 40 do 50 mill. K stát pomohl napřed 40.000 potom 500.000 K. V pruském Slezsku hned po hrůzách povodní stát poskytl obyvatelstvu 10 mill. marek, asi 12 mill korun. A 10. srpna německá císařovna projela vylo- pené území a v Cignhalsu, na samých hranicích ra- kouských, věnovala 10.000 marek poškozeným. Německé listy od Opavy po Vídeň okuřují chvá- lou německou císařovnu, jak její návštěva a výdatná pomoc vytopeným v Pruském Slezsku posílila a znov oživila patriotismus, lásku k státu, k němuž oběti po topy náležejí. Rakouští Němci mohou z toho vyčísti jenom nemilujme Rakousko, které nám tak málo dává Ovšem: oni ho nemilují již dávno. Za plný hrne egyptský prodávají svou lásku. Německé listy píšt. že vytopení Němci v rak. Slezsku s plným práven mohou očekávati a žádati od státu větší podporu Jsou to tytěž listy, které z německých listů severo- českých otiskují sprosté lání na české rolnictvo v Če- chách, které, v dvojnásob horším položení, nemůže se spokojit s almužnou 600.000 K, při tom však s př- chylnosti svou ke státu s patriotismem nekramaří.
Němec Slezsko Cignhals Opava Vídeň Rakousko marka
15 article
Patriotismus slezských Němců toulá se vůbec po div ných cestách, vedle nichž bují jen hloží nadável a urážek pro Čechv. V Opavě němečtí učitelé vojáci 12. t. m. pořá- dali „U tří kohoutů“ zábavu, k níž vydali lištěně pro gramy s písničkami o „povidlbémech“ a „venelslau sích“. Přes to měli pořadalelé tolik smělosti, že na tut zábavu pozvali vojákující kollegy Čechy. Tito projevil ochotu, jiti na zábavu, bude-li z programu vše, co b jejich národní cli se dotýkalo, vyloučeno, což němečt učitelé slíbili. Poněvadž nad pořádáním zábavy mě dozor zvlášť ustanovený důstojník, předpokládali češt učitelé s jistotou, že bude vůči nim zachována sluš nost. Dostavili se na slavnost a vstupné od nich při jato. Jaké však bylo jejich překvapení, když vystoupilo na podium kvartetto ušpiněných olrhanců, představu jících Čechy a spustilo sprostý zpěv, překypující uráz kami české nárdonosti. Zdvihli se a demonstrativn opustili místnost. Případ tento charakterisuje nejen německé učitelstvo ve Slezsku, nýbrž, a te ještě více vojenské kruhy, které cos podobného dopustí.
Němec Opava Čechy Slezsko
16 article
S urážlivostí německou patrně počítati musíme ve Slezsku všude a při všem. Tak do slezského cen- surního poradního sboru pro divadelní hry české po- volání byli zemským presidentem c. k. zemský vládní rada v Opavě Vojtěch Chmel, c. k. soudní tajemni v Opavě Roman Herlinger a dr. Bedřich Vrzal, c.k řaditel gymnasia v Bílsku. Přes Čechy se přešlo, jako by jich nebylo ve Slezsku, a jmenováni tři Němci o jejichž odborně i jazykové způsobilosti s panem zemským presidentem se rozcházíme v úsudku Jake věrný služebník svého vídeňského mistra a pána, zemský presidení slezský neučiní Čechům ričeho, než jak to chtějí Němci. My ovšem v takové spravedlnosti vidíme jen výsměchea cítíme jen urážku své národnosti. Vzdali jsme se již všech nadějí, že by správa zemská ve Šlezsku beze změn osobních mohla vybřednouti z bahna, do něhož ji zatáhla cha- padla němčourských polypů. Postátnění polského gymnasia v Těšíně pozdra- veno bylo od Čechů slezských jako by se jednalo o je- jich nejvlastnější zájem. Š litostí však vzpomínáme že tisk haličský opomenul uvésti na pravou míru in- vektivy a rekriminace před tím vypuštěné, jako by Češi v posledni chvíli dilo postátnění gymnasia tě- šínského mařili kladením překážek ve Frýdku. Fakly dementováno nepravdivé obviňování a v tom hledám svou satisfakci. V Těšíně pořádá právě „Tovařistvo ludoznavče národopisnou výstavku polskou. Otevřena byla 30 m. m. a potrvá do 8. září.
Chmel Herlinger doktor Vrzal Němec Jake Čecho Čech Slezsko Opava Bílsko Čechy Těšín Frýdek
17 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné V Praze, 3. září. Otázka rakonského vyslanectví v Londýně, které jsme před nedávnem věnovali stručné po jednání na tomto místě, zaměstnává též zahra niční tisk. Pařižský list »Le Voltai re« ci loval náš článek. Londýnský »Daily Mai!« znovu přines zprávu o zamýšleném jmenování hrab. Jindřicha Lůtzowa, sekčního chefa v ministerstvu zahra- ničních záležitostí, vyslancem rakouským v Lon- dýně. Dovídáme se ze spolehlivé strany, že slarší bratr tohoto dr. hrabě František Lü- tzow, dlíel nyní na Žampachu a známý jak svou spisovatelskou činností v Anglii, tak i svým upřímným českým vlastenectvím, protestoval prot dosazení svého bratra na místo hraběte Deyma v Londýně a uvedl mimo jiné jako důvod své dávné spory osobního i národního rázu s mlad ším bratrem. Spory tyto vedly před 12 lety, kdy oba bralři žili v Londýně, k sensačním událo stem v tamější aristokratické společnosti. Ob bratří žili v Londýně. Hrabě František Lützow od té doby, co opustil diplomalickou i politi- ckou dráhu — byl nějaký čas též poslancem řišským — zvolil za své zimní sídlo Londýn. kde jeho palác v Park Lane street je střediskem společnosti umělecké, literární, politické i aristo
Lůtzowa František Lü Deym Lützow Praha Londýn Lon Žampach Anglie Daily Mai park Lane Street
18 article
Ze Slezska. — Němeči
Slezsko
19 article
kratické a je zejmena znám skvělými slavnostmí
20 article
V arobném prodejii naasi čislo o nobě . . . za s . . . na zb Ve Blialkách na veskorě n0. ranní čhsl. . . . .. odpslední . . . . . . . . Bh Iusera t plati se hotové zapřel Přadplacení a inserty přijímá sdmini- strane v Marianské ulici č. a. Tam nacházají se též redakee tiskárnn a expedice „ Národnich Lietáe Hakopisy se novraceji. sspaledni
Národnich Lietá Hakopisa
21 article
hudebními. Hrabě Jindřich Lützow byl tehda se kretářem vyslance hr. Fr. Doyma. Mezi oběma bratry, kteří jsou tak rozdílní v národním smýšlení, neboť hrabě Jindřich Li- tzow je fanatický Němec, panovalo napjetí, jež se stále přiostřovalo a mladším bratrem byl do sporů zavlečen i hr. Frant. Deym, s nímž pak měl hr. František Lützow souboj ve Vídni. Ač- koliv se jednalo o čestnou afféru vlastního bratr s vyslancem hr. Deymem, setrval přes to hrabě Jindřich Lützow v Londýně na svém místě, což nebylo zajisté korrektní a vysvětluje jen jeho vášnivé nepřátelství k dru, hr. Františku Lützo- wovi. Tehdejší ministr zahraničních záležitostí, shledávaje nemístnost setrvání hr. Jindřicha Lů- tzowa v Londýně po všech skandálních přího- dách, odvolal jej z Anglie. Nyní, přes tuto svou minulost londýnskou chce se hr. Jindřich Lützow vrátit do Londýna jako vyslanec a snad utkati se v nových ne- svárech se svým bratrem, který na žádný způ- sob nehodlá opustiti své londýnské sídlo a chee pokračovati ve své literární i polilické propa- gandě české. Zdá se, že se tu jedná jen uminěnost rakouského ministra zahraničních zá- ležitosti, jemuž články o české věci uveřejněné drem. Frant. hr. Lülzowem v angliekých re- vuích, obsahující ostré posudky prušáckého ducha vládnoucího ve vídeňském paláci hr- Goluchowského, byly velmi nepříjemné a jenž by následkem toho chtěl co možná znechutit svému odpůrci pobyt a další činnost v Londýně.
Lützow František Doyma Jindřich Němec Deym Lützo Jindřich L Goluchowský Vídeň Londýn Anglie
22 article
Proto chce poslati do Londýna hr. Jindřicha Lülzowa. Kdyby jakýmkoliv způsobem měl býti dr. František hr. Lützow vypuzen z Londýna, což se bohdá nestane, neboť neustoupí před nikým, znamenalo by velkou ztrátu pro věc českou slovanskou. Literární práce dra. Františka hr. Lützowa odhalila Anglii obraz české historie českého znovuzrození a vzbudila pro nás velké sympatie, jež stále vzrůstají. A vedle hr. Fr. Lůtzowa působí jeho vysoce vzdělaná a umění milovná choť horlivě pro šíření slávy české hudby a čeští umělci Frant. Ondříček, Kubelik, Kocián, sl. Ella Správkova, České kvartettoa sl. Heritesova děkují jejímu příčinění za své úspěchy londýnské Týráni mužstva v německém vojsku. Říšský sněm německý bude se v příštím za- sedání zabývati vedle jiných věcí opět týrá- ním vojínů, k čemuž poskytne se mu mnohem více látky, nežli v zasedáních minulých. Jak německé listy dosvědčují, udál se v po- sledních týdnech politováníhodný počet případů této brutálnosti, které musily býti soudně stl- hány; že se jich mnohem větší počet zatajil, jest ovšem samozřejmo.
Lülzowa František Lützow Lůtzowa Ondříček Kubelik Kocián Správkův Heritesův Londýn Anglie Český kvartettoa
23 article
Nyní oznamuje se nový, neslýchaný případ ztýrání vojína z Düseldorfu. Bydlici v něm Julius Abel požádal dne 3. srpna druhý prapor pěšího pluku čís. 98 v Metách, by mu podána byl bližší zpráva o zdravotním stavu bratra, muške- týra Štěpána Abela, který dle sdělení správy ne- mocnice onemocněl poruchou nervov soustavy. Dne 6. srpna dostal žadatel struč- nou odpověď, že jeho bratr trpí „akutní pomate- ností“ a že stav jeho se dosud podstatně ne- zlepšil. Na opětný dotaz obdržel vojínův bratr dne 18. srpna následující plukovní zprávu: „Jest pravda, že váš bratr byl poručíkem svého pluku Schillingem tělesně z tý- rán a sice, že za vyučování udeřen byl do obli- čeje. Trestní řízení proti jmenovanému důstoj- níku jest zavedeno. Váš bratr byl po tomto vý- stupu dne 15. července pro otřesení mozku přijat do vojenské nemocnice a po 10 dnech byl z ní jako vyléčený propuštěn. Dne 31. července musil však býti pro duševní pomatenost znovu do nemocnice přijat udal v ní, že dne 30. července mezi . . . (další slovo je nesrozumitelné)... bylo mu šlapáno po hlavě. Bližšího o tom nebylo vyšetřeno ničeho (1). Dle lékařského dobrozdání není do- sud ještě možno udati, zda váš bratr byl na svém zdraví trvale poškozen a zjistí se to te- prve dalším ošetřováním v nemocnici. Düseldorfská „Volksztg.“ ku plukovní této zprávě dodává, že poručík Schilling ztýral Abel
Julius Štěpán Ábel Schilling Ábel
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Do propasti Macochy. Z výpravy výzkumné sděluje R. A bsolon. (Přípravy.) Dávno, jako malý hošik, po- prvé jsem nahlížel, kterak ve hlubokém žlebu horském, rozložitou branou vyvěrá tajemn Punkva. „Zde Mánes sedával! V zadumání sle- deval do vnitř skal se ztrácející, zelenavé vody a kombinoval obraz, který, bohužel, pro- veden nebyl,“ vypravovali mně. S tím větš pietou vystupoval jsem lesní stezkou do přikrého kopce, abych uzřel jieny podzemních dutin ve- likolepé propasti Macochy. Léta uprchla, než s hloučkem věrných přáte umínili jsme si, pronikuouti do neznámého je- *ynuího labyrinthu sloupsko-macošského. Ko nali jsme přípravy, ponenáhlu pořízen materiá technický, potřebný ke zdolání propastí. Postup v propastech sloupských byl naší školou i prvním výsledkem našich, z počátku velmi obtižných prací. Propasti pozbývaly ponenáhlu pro nás na své lvozivosti. Tak připraveni, přikročili jsme konečně letos k rozsáhlé výpravě do Macochy. Byli jsme připraveni, ztráviti v propasti víc dní i nocí, až by všecky práce byly provedeny. Se- stavili jsme si předběžný program Již r. 1900 sestoupil jsem na den do Macochy, abych jednak vyzkoušel zdatnost lanových žebříků i lan, jed- nak abych z autopsie poznal přirozené poměry macořské a zvěděl tak, čeho třeba žaříditi pr výpravu
Mánes Macocha Punkva
25 article
Musili jsme počítati s faktem, že sestou- pivší do propasti, bude naše výprava, v počtu 12 osob, náhle a v pravém slova smyslu od- říznuta od ostatního světa, že v kůře země bu- deme odloučeni úplně od povrchu. Vždyť ze dna Macochy jen z určitých míst a z největší ná- mahou lze se dorozuměti s povrchem a tam, kam stěží svoje tělo, na laně visíce, dopravíme, tam nelze za obyčejných okolností ani pomýšleti na dopravu choulostivých apparátů vědeckých.A nešlo tu jen o toto. Abychom chráněni byli před nepohodou, mělo býti rozbito hlavní ležení v je- skyni, která na opačné straně dna Macochy až za potokem se rozevírá, jejíž jíeny jistě každému iuristovi v dobré paměti utkvěly. Odtud nelze již s povrehem se dorozuměti voláním, dosta- neme se tam od místa sestupu jen po velikém balvanitém svahu. Dno Macochy není, jak se s hora zdá, rovné, tvoří ohromný kopec ka- mení pod příkrým sklonem 45°. Kdybychom i šťastně věci dolů dostali, jak dopravíme je přes dno Macochy na opačnou stranu? To byly úhlavní překážky expedice zamý- šlených rozměrů. Proto usneseno, poříditit 1 dokonalé telefonické spojení, abychom každé chvilky přímo z ležení se strážemi nahoře se mohli dorozuměti; 2. napnouti z dolního můstku obrovské lano přes propasť až za potok; na laně aby běhala železná kladka, se solidní karabinou a silným, dráty propleteným košem, ve kterém by se pomocí druhého, slabšího lanka, potřeby spouštěly resp. vytahovaly. Vše zavčas poří- zeno (telefony od firmy Deckert a Homolkovy. lana od firmy Faltin a Hechtovy, kladka od firmy
Macocha Homolkův Hechtův Deckert Faltin
26 article
Prokopeovy, vše v Praze) a dráhou do Sloupu dopraveno. Zde složen byl již od dřívějších le všechen ostatní materiál: lanové žebříky, dře věné skládací žebříky, čluny kaučukové, star atd. atd. Konečně bylo nutno postarati se o bez pečnost naši na dně Macochy. Byla obava, aby při spoustách turistů, kteří právě v této dob denně k Macoše putují a při dlouhém našen pobytu v propasti nebyl některý z nás zasažen kamenem, s hora vrženým. Ač jsme všemožně utajovali datum sestupu, nebylo pochyby, že zpráva o expedici hned krajem se rozšíří a vzá- pětí bude míti nával ku propasti, jak skutečně se stalo. Proto postaveny stráže a kolem propast po stromech přibyty plakáty s nápisem: „Po- zor! Na dně Macochy jsou lidé! Neházet ka- meny!“ Plakáty dala bezplatně k disposici firma p. Wiesnerova. Dán též rozkaz, abychom chodii po volném dně Macochy, pokud možno, jen při stěnách skalních. Jak nutná byla všecka opatření ukázalo se později. Chladné noci měli jsme ztráviti ve velikém stanu vojenském, kde pro 6 členů expedice bylo místa, 6 dělníků mělo si upraviti ležení v zemi těsně při stanu. Stan i ležení vystláno slamou která s hora v otepích i s houněmi dolů vržena. V Macoše je brzy tma; osvětlování proveden pomocí již osvědčených přenosných apparátů acetylenových. Ztravovati se budeme konser- vami; přes to budou každého poledne i večera dolů dopravovány v koši teplé pokrmy. O nápoje je postaráno. Tato žaludková otázka byla důle- žita. I odhodlaný člověk záhy jest deprimován delším pobytem v chladném podzemí. Nejlepšín
Wiesnerův Dán Praha Sloup Macocha
27 article
lékem je tu práce, veselý rozhovor, hlavně alo řádná výživa a občerstvení. Člen expedice JUC Přibyl ustanoven stewardem a měl úkolem jedině se starati o denní naše potřeby. Dostál své povin nosti příkladně. 7. srpna shromáždili jsme se všichni v Sloupu. Byli to: JUC. Přibyl, Phst. Straňák Phst. Šafař, fotograf Pešina, inž. Dembrovský já a 6 osvědčených dělníků, kteří již v minulýel létech prací jeskynních, zejmena objevných po chodů se zúčastnili. Výprava ustanovena na pon dělek 10. srpna. Zbývající dva dni věnovány pří- pravám. Bylo potřebí nejdříve vyzkoušeti prak- ticky zdatnost komunikačního lana i kladky. Po- kusy konané na vysokých skalách sloupských s hora do údoli, podařily se úplně; třebas 160 m dlouhé lano šlo pod sklonem pouze 25°, sjela kladka, obtížená 30kilogr. závažím hladce dolů ; v Macoše byl sklon odhadnut na 50—60°. Na přístrojích a materiálu dopraveno: theodolit s příslušenstvím, nivelační latě, hornický pří stroj, měrné šňůry, 15metrovka, kompas, po- třeby zoologa a botanika: cestovní mikroskop. lupy, torby, lahvičky, sítě atd., 2 fotografické apparáty, jeden veliký, druhý menší, osvětlovací apparáty: magnesium a hodinový přístroj mag- neslový, 12 ručních lamp acetylenových, 2 pře- nosné kotly acetylenové, reflektory, 30 m. trubice kaučukové a 50 kg. karbidu, 2 telefonické staniee a 1 km. drátu kabelového, 1 lanový žebřík 60metrový, jeden 40metrový, lana spouštěcí i ko- munikační, 2 pásy spouštěcí, 6 žebříků dřevě- ných skládacích, 2 dřevěné, velikými háky ukon- čené, kaučukové čluny skládací, plachtový sta
Přibyl Phst Straňák Pešina Ing kg km
28 article
pro 6 osob, náčiní délníků, jako: motyky, krum- páče, dláta, páčidla, kladiva, sekery atd., denní a různé potřeby: konservy, 5 láhví koňaku, 3 láhve rumu, 3 kg. cukru, balík čaje, 1 kg. mleté kávy, 1/2 kg. soli, 300 cigaret, sirky, reservní šat- stvo i prádlo, ochranné plovací pasy, signálové píšťaly atd. atd. atd. — Vážilo vše přes 600 kg. Rozvržen i předem průběh sestupu osob, pak protáhneme kabelové vedení i komunikační lano Macochou a všechen materiál počne se spouštěti Vše bylo hotovo i připraveno. Nelrpělivost zmocňovala se všech. V ponděli, den sestupu byli jsme se slunce východem na nohou. Nebe z počátku zachmuřené, brzy se probralo z mrá- kot a slunko zasvitlo nám v cestu. Vše bylo na- loženo na vůz a vesele jsme se vybrali k Macoše. Tam nás již uvitala četná společnost a záhy roz- vinul se kolem čilý život. Dlouho jsme se ne- zdržovali. Lanový žebřík rozvinut a spuštěn do propasti. Starý soudruh, massivní kožený pás upevněn mi kolem prsou, na jeho hák připovněno lano. Všichni stáli kolem ve veselé náladě. To mne velmi těšilo, neboť přiznávám, že jsem byl nemálo stísněn, obávaje se, aby při sestupu to- lika lidí neštěstí se nepřihodilo. Horní můstek i výšiny obsazeny byly hustě diváky, pode mnou ležela Macocha v celé své hrůzné kráse. Pře- houpnul jsem se přes zábradlí, Přibyl pustil mé rameno a visel jsem již ve volné prostoře; jed- nou jsem se otočil, ale pak počal jsem klidněa jistě sestupovati,
Přibyl kg Macocha
30 title
Ve Slo u p u, 16. srpna 1903