Periodikum ALTO Viewer

1

20. září 1905

2

Příloha „Národních Listi

3

k číslu 2559.

4

Strana 9

5 article

Německý volkstag v Těšině. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Těšíně, 17. září 1905. Hora porodila myš. Sami nefalšovaní Němci ne- taj. e tím, ze dnešní shromáždění Němců z východ- ního Slezska jest čirou komedií, nedůstojnou a bez- cennou. Již z lé kolnosti, že volkstag odložen z 3. září na dnešek, bylo přiznáno od aranžerů morální liasko a laktické dostavilo se dnes. Začátek schůze položen na neobvykle pozdní hodinu, 1/45. hod. odpo- ledne, aby účast mohk býti omluvena nevhodnou dobou. Vskutku také těšínský volkstag německý, ač dnes k zahájení všeobecné výstavy včelařské mnoho přespolních i vzdálených Němců zavítalo do Těšína. vykazoval největší podíl účastníků ze řad a vrstev oněch, jež před 14 dny wiecu polskému hafáníma pískáním dodaly glorioly, jež dnes pány Němce ve- lice mrzl. Dnešní shromáždění Němců z východního Slezska vTěšíně daleko pokulhává za wiecem polským a s českým táborem o ylešovickým nesnese vůbec ani mnohostně ani jakostně nejmenšího srovnání a o jeho významu nemohlo by se vůbec psáti, kdyby te nebylo shromáždění — německě. Tím však, že v Rakousku každý hlásek německý nadouvá se na událost veliké váhy, jest předem zajistěno, že i tato německá rána do vody bude vyzdvižena na politický projev prvního řádu, abychom nejprve a nejvíce my Češí byl omráčení. Kromě toho jediného snad, že bude pro východní Slezsko založena německá národní rada. volkstag nebude míti žádného jiného posilivního vý- sledku. Také myšlenkově nepřinesly řeči poslaneů dra. Demla, dra. Bukowského a dra. Ed. Tůrka nie nového. To všecko jsme od nich již slyšeli nebo čelh vícekráte.

Němec Deml Bukowský Těšín Slezsko Rakousko

6 article

Měšťanosta těšínský a poslanec říšský za Těšín dr. ryt. Demel mluvil o pobočkách slovanských př německých učitelských úslavech. Uprel jim všelikou potřebu. Požaloval, že způsob boje Němců opavských proli pobočkám českým siluaci nezlepšil, poněvadž Češi dostali samostatný úslav na P. Ostravě a polsko pobočky zůstaly v Těšíně. Genesiš polských pobočel odhalil až ve Varšavě, vyčell Polákům slezským ku- tálející se rubl, propagandu expansivních snah velko- polských, obvinil vládu vineňskou, ze zřízením po- boček umožnila Polákům) používati varšavských a haličských subvencí k výbojům národnostním na jiné straně. Líčí poměr mezi Poláky a Němci jak« přá- telský r uvádí na důkaz toho, že v německých ško- lách těšírských jest 700 polských dětí, kdežto v polské soukromé jen 300. Ve všech třech německých střed- ních ústavech v Těšíně učí se všem třem jazykům, zkoušky mohou v nich býti skládány. Jestli vláda přes to Polákům povoluje, stává se vykonavatelem velko- polské myšlenky. Tu třeba zvolati: Ruce pryč od Slezska. Navrhuje v resoluci, aby polské pobočky byly zrušeny a jest-li již třeba polského učitelského ústavu, aby byl připojen k českému v P. Ostravě. Zem. posl. dr. Bukowski mluvil jázykové olázco ve Slezsku. Dokázoval, že Slovanům posavadní praxí je dostatečně vyhověno v jejich jazykových ná- rocích a tvrdí, že každá změna otřásá základy státu To vidět nyní v Uhrách. Prolo prý Němci slezští obra- žují se proti stálým nájezdům sokolským. táborůma i. p. hrám. Resolucí výslovuje protest proli jakékoli změně jazykových poměrů ve škole, v úřadě a v veřejné správě.

doktor Demel Němec Čech Polák Bukowský Slovan Ostrava Těšín Varšava Slezsko P . Ostrava Uhry

7 article

Zem. posl. dr. Tůrk slýská ši na rozlříšiěnos Němců ve strany. Žaluje na posavadní vůdce německé že si počínajt ve všem samovládně a z konkurenění vůdcovské rivality bez ohledu na skutečný prospěch německého lidu. Žádá zřízení společné organisace ně- mecké, národní rady, ukazuje na úkoly, jimiž by se měle obírati, tak postátnění severní dráhy, obsá zbvání míst, hrozící jazyková nařízení, volební oprava do sněmu slezského a j. Co do sestátnění se.. öráhy praví. že na to naléhá polské kolo, aby famosnímu galician- skému průmýslu a různým šlachcicům s prázdnou kapsou bylo pomoženo na nohy. Resoluce: Buď ještě lelos zřízena národní rada a polřebné k tomu peníze buďte od povolaných činitelů ochotně poskylnuty. Po schůzi odebrali se předáci do Německého domu na posilnění. Projevů na ulici nebylo, nebot bylo předem ujedná no, že býti nemají.

doktor Tůrk Němec

8 article

Nejbojovněji mluvil měšťanosta dr. Demel vy- slovený nepřitel radikalismu. Svědčí to jen, jaké oběi musí přinášeli zlým duchům, které zde sám pomáhal vychovávati, a dokazuje to, že politický charakter jeho jest pevný jako větrná korouhvička na těšínské radnici. Také proti vládě jedině dr. Demel zahromžil. Ale mírněji než jindy, vzhledem k proměnlivým úkazům na vídeňiském nebl. Obviňování Poláků, že berou podpory z Ruska a Haliče, působí zde divně, když na Těšínsko val se přes celé severní hranice zemské pruská podpora zdejšímu němectví. Řeči dozněly. Konce budou lákově: Poláci budou míti v Těšíně svůj samo-talný ústav učitelský. A změna jazykové praxe u soudů a úřadů přijde těž. poněvadž již si ji české obce ve Slezsku vynucuji čímž bude vybojována i pro Poláky. Aranžéři dnešního volkstazu v Těšíně to věděli nelají toho. Bylo by proto čirou bláhovostí, kdyby česká politická veřejnost pod vlivem vídeňské a jině německé žurnalistiky dnešnímu projevu Němců z vý- chodního Slezska v rěšíně příkládala větší význam než mu přikládají jeho pořadatelé. Byla to komedie.

doktor Demel Polák Němec Rusko Halič Těšínsko Těšín Slezsko

9 article

X. mezinárodní sjezd proti alkoho lismu v Pešti. Releruje dr. K. Bul!ř, městský okresní lékař v Praze. V Pešli, 14. září 1905. (III. den rokování.) Obsah diskusi čtvrtečního jednání tvořilo obsáhle thema: Výchova a škola v boji proti alkoholismu (Hlavní referenti: Mrs. Eliot Yorke, Southamplon Fr. Háhnel, Brémy, primář dr. Fischer. Preš- purk) Nevědomost je největším a nejmohutnějšín pilířem, na němž spočívá nestřídmost: bude tedy uči- něn nejdůležilější krok, podaří-li se nám ho zbořiti anebo aspoň jim otlásti. Více osvěty a více vč dění v tomto směru musí býti tudíž přáním všech oněch zemí, jež staraji se o blaho svého lidu, a hlas vědy, ktcrá tak důrazně prohlašuje se pro hnutí stříd- mosti vůbec a úplné abstinence zvláště, pozdraví ra- dostně všichni ti, jimž věci ty na srdci leží. Výchova k abstinenci musí býli, pokud ovšem to možno, individuální a musí působiti bezpro- středně z osoby učitelovy na osoby žáků i jejich ro- dičů. Doporučuje se, vésti o dětech i jejich rodinných poměrech charakteristické záznamy a poznámkya s rodiči často konati „rodinně konference“ Výklady o jednotlivých připadech akkoholových otrav hodí se nejlépe k tomu, aby děti — samy o sebe! — slíbily, že se zcela odříkají nápojů opojných Sliby takové nutno ovšem konirolovati Děti z rodin pijáckých mají se delší čas zaměst- návati ve volné přírodě, hrami, výlety, pracemi př zahradnictví i jiných řemeslech. Polepšení životních podmínek u chudých děto jest také se stanoviska alkoholismu důležito. — Místo tu a tam stále obvyklých doušků kořalky, mělo by se jim podávati hojně mléka, ovšem velmi lacino, aneb ještě lépe zcela zdarma. V zimnich měsících šíří se stále víc a více olěšitelný zjov, poskylovati dětem

doktor Eliot Yorke Háhnel Fischer Pešť Praha Brémy Southamplon Francie

10 article

chudých dělníků v různých útulnách a opatrovnách teplý oběd Každý předmět vyučování poskytuje s dostatel vříležitosti dolknouti se otázky aikoholově: zvláště předměty věd přírodních (přírodopis, fysika, chem e hygiena, domácí hospodářství) jsou k tomu účelu vhod- ny. Čitanky a učebnice měly by tudiž v tom směru býti rozšíreny a jednoduché letáky proti alkoholismu poskytly by také s dostatek látky k výkladům i pře- mýšlení. (Podobně stručně a věcně sepsaně letáky o ochraně proti tuberkulose rozlětly se letošního roku u velikém množství po školách pražských. Pozn. ref. Ve školách měšťanských, středních a odborných kde hygiena jest již zavedena jako stálý předmět, nu- no otázku alkoholovou probrati důkladněji. Názorně obrazy, proti alkoholismu namířené, ma- nifesty a čelby nesmějí býti postrádány na školách pokračovacích, v beskdkách učednických a spolcích vzdělávacích; jsouť podobné obrazy pobí dkou,, ee v mladých, vznětlivých srdcích náklonnost ke stříd- mosti bývá způsobována samostalně, bez všelikých pobidek a ludíž trvaleji zakořeniti se může. Důležitý účel spolků a besidek učednického do rostu budiž spatřován ve snaze, mládež oddalovati od hospod. Aby mládež nebyla přitahována hlučnými zábavami hospodskými, měl by v každě obči — dle možnosti za vedení učitelova — založen býti „Klul střídmýck“. „Lidově besídky“ a pod., v nichž by do- spělí účinně ujati se mohli další činnosti vzdělávac a dělili se s mladším dorostem o ušlechtilé zábavy.

11 article

Ve školách stiedních, odborných i vysokých mož- no — jelikož ústavy ty mají většinou školní lékaře — (v Praze jsou školní lékaři již na školách obecných. Pozn. referenta) obzvláště výhodně zaváděti pro- pagandu antiaikoholickou. Dobře by bylo uspořádat pro sbory ústavů, jež školních lékařů dosud nemají zvláštní kursy o alkoholu i alkoholismu a knihovny školní i veřejně opatřiti hojným počtem brožur, po- jednávajících o předmětu tom. (Čilý náš český spoll pro veřejné zdravotnictví vydal výbornou a lacino knížku o alkoholismu s názornými obrázky. Pozn referenta.) Ve skolách středních dobře by zapadl boj proli alkoholismu do rámce osnovy veřejného zdravolnictví.

Praha

12 article

Také by žádoucno bylo a zajisté by se také osvědčilo kdyby členově spolků protialkoholických ročně měli na středních školách několk přednášek, ovšem za podpory a souhlasu řídících kruhů. Na ústavech učitelských a universitách přínadni dala by se obsaditi stolice pro hygienu lékařem pro nervové nemoci, který by dovedl olázku akkoholovon důkladně probrati. (Tento návrh školního inspektor p. K. Oetvě a zdá se nám přece jen býti trochu z ruky! Pozn. rel) Vůbec na školách těchto (ústavech učitelských akademiích, universitách), kde poměr mezi učitelen a žákem vždy bývá volnější i přátelštější, nutno klást hlavní váhu na účelnou propagandu mezi posluchači ktéří mají přímo vyzývání pýti k zúčastnění se boje proti moru alkoholovému. — Zvláštní pozornosta důkladnest (jak se rozumí samo sebou!) má se vě- novati otázce alkoholové na fakultě lékařské, aby tu jednou pro vždy přítrž učiněna byla onomu předsudku jakoby pravidelně poživaná, skronná (2!) dávka alko- holu a vůbec nápojů opojných byla pro lidský orga- nismus vhodnou požitinou i prostředhem síllvým. (Tu dosud mínění nejsou shodna a jak z celku patrno značně se rozeházejí. Pozn. ref.)

ústav učitelský akademie

13 article

Výchova mládeže může však jen tenkráte s úspě- chem se potkati, předchůzejí-li vychovatelé sami do- brým příkladem, mohou-li na své vlastní osobě do- svědčiti, že alkohol je věci zbytečnou, bez které lidský organismus může zcela dooře obstáti, a že ono po- kolení, jež radosti životní s čistým nezastře- ným rozumem požívati může pokolení, jež s jasnou myslí vstupuje do boje se strastmi a sta- rostmi života jest lepší, zdravější “ mravně výše stoji nežli onen zástup. jenž hožduje pro prchavý požite akkoholu a v těžkém boji o živol zalěžován bývá jiným bojem, bojem vlastního organismu proti vlivu alko- holových výparů. Význam takové alkoholu prosté vý- chovymládežedomaiveškole shrnul trefně F. Hähnel do tří odstavců 1. Požitek nápojů alkoholových u mládeže všech kruhů cbyvatelstva zabraňuje účelné výchově doma í ve škole nápadným způsobem. Zmenšená schopnost výkonná (produklivnost), předěasná netvosa a po- horšení charakteru jsou hlavními a bezprostředním následky. 2. Panu“í obyčeje a názory o pití ve škole i doma podkopávají však, jak určitě dokázáno, ve mnoha př- padech pozdějšt štěstí životni u mnoha dětí. Životní dráha člověka ulvářila by se přívětivěji i účelněji kdyby výchova a působy životní nebyly tolik ohro- žovány obvyklými způsoby pijáckými.

14 article

3. Podporovati tudiž, a to důtklivě podporovai alkoholu prostý způsob živola jest nutnou a nad jině povznešenou povinností výchovy v domě otcovském i ve všech školách obecných, středních a vyšších Výsledku kladného možno však nadíti se teprve tehdy ustoupí-li také všichni faktoři, jichž se to týče, úplně od platných dosavad názorů a obvyklosti. Chce-li rychle dobrou žeň míti, musí zasévač Býti také dobrým hospodářem. — Této možnosti nejvíce s přibližily „Tolal Abstinence Unicn“ žen ( Angliů) a před několika roky organisované adruženi učitelů pro přísnou abstinenci. Z těchlo učitelů mnoho jich věmuje každou volnou chvili k zužitkování na- bytých zkušeností, zvláště ve vrstvách lidu pracují- cího, stávajíce se lak dobrovolnými agitátory z vlast- ního přesvědčení pro věc důlež'tou celému národu. IV. den rokování.) Pátek byl vyhražen sociální a národohospodářské stránce olázky alkoholové. — Slova chápe se známá polská propagatorka demokratismu, dr. S. Daszyn- ska-Golinska (Krakov) ke (hematu: Průmyslové zužilkování alkeholu jako prostředek k potírání alke- holirmu. Odpůrcům alkoholu vyvstává neočekávaný společník; jest to denaturovaný alkohol, který jako pramen světla, tepla i síly motorické dochází stále víc a více upotřebení. Dík svému effektu užitkovému čistotě, jednoduchosti i nepatrným rozměrům při za- řízeních pálících i svíticích, může nejen konkurovati s benzinem, petrolejem a svítiplynem, ale může i látky ty — o kamenném uhlí ani nemluvě — velice předčiti.

doktor S Daszyn Golinska Krakov

15 article

Při současném vzrůstu továren na ocet, uměl barvy, při rozpjetí průmyslu celluidinového má pro- dukt libovarů i vinopalen zajištěný odbyt na dlouhou budoucnost, i pro ten případ, že by konsum alkohol nečekaně poklesl. Piják zajisté nepomýšlí při pití aa povznesení industrie své vlasti a nabude-li přesvědčení o škodlivosti piti, nebude se zajisté také starati o osu- dy lhovarů a budoucnost oněch vrstev lidu, na pod nicích podobných závislých Až dosud nejsou to abstinenti, nýbrž producent alkoholu a jejich mocné syndikáty, které podporuj průmyslové zužitkování alkoholu a pídí se po nových technických vymoženostech. Jedná se totiž producen- tům o možné rozpjetí nynějšt produkce alkoholové. jelikož posud toliko nepatrné množství bramborů jes přeměňováno v alkohol (v Německu na př. 7 %% celé žně). Jelikož však brambory jsou jedním z nejdůle- žitějších i nejrozšířenějších předmětů zemědělství ve střední i západni Evropě, poněvadž výnosnost jejich rychle stoupá a průmyslnictví i v hospodářství mocně postupuje, mus hospodář hleděti k tomu, aby měn cenný produkt (brambor) výhodně zužitkoval přemě- nou v dobře placený lih. Dá se tedy předpokládati že zájem o rozkvět lihovarů, jenž téměř do dnešní doby zloložňován byl pouze a zvláště s prospěchem velkostatků, v nejbližší době bude se lýkati i malého rolníka a zemědělce. — A tyto mohutné zájmy národo- hospodářské, které již nyní nepřipouštějí žádné energi- cké úpravy zákonodárství ve smyslu antialkoholickém budou i značně ztěžovati hnutí proti alkoholu, pokuč nebude dán jiný dostatečný směr pro vlny alkoholově Zvláště industrie může absorbovati takové spousty alkoholu, že vedle nich připadne jen nepatrná úloha alkoholu jako nápoje.

Německo Evropa

16 article

Patrno tedy, že na zvýšení produkce lihové mo četné zájmy nejen stát sám, ale i hospodáři a továrníci jakož i ony četné zástupy dětnictva, jež vydělávaj sobě chleba při lihovarnických podnicích vůbec. Jal statistická data dokazují, jest převážný díl produko vaného alkoholu upotřebován pouze k přípravě nápoj lihových. K vyrovnání naznačených bodů morálníc a materiálních zbývá jediná cesta a sice nalézti jiné upotřebení alkoholu a to, pokud možná, zvláště k úče lům průmyslovým. To lze provésti jedině lehdy, oo státi-li může lih, co se jeho kalorické působnosti týče v boji se svými konkurenty, a to vláště s petrolejen a benzinem. Dle vzorů a výpočtů Eerlínské centrály jestt možno: alkohol 24 se pro účely průmyslově také la

Jal

17 article

ciněji získati, ano laciněji, nežli jsou výlohy výrobní naproti lomu možno týmž poměrem cenu alkoholu za nápoj sloužicího, značnou měrou zvýšiti. Tím dalo by se také snížiti stoupání produkce v konsumu ná- pojů lihových při současném zvýšení spotřeby lihu pro zájmy průmyslové Má-li býti lih způsobilý k účelům průmyslovým musí obsahovati asi 90% čistého lihu. (Rel. prol.C Klemr z Pešli. U nás v Rakousku stiženo jest industrlální zužit- kování lihu dosud výlohami, jež spojeny jsou s dena- turováním. Nejdůležitější způsoby upotřebení lihu v prů- myslu jsou a) Osvětleni pomocí lihu. (Dosůd však se ne osvědčily lihové hořáky, knotem opatřené. Pozn. ref b) Upotřebení lihu k vaření a topen . c) K napájení a pohonu různých motorů. (T však hraje značnou úlohu dosud dostí značná cena lihu.) Jelikož však dostatečně z řečeného dokázáno. v jak těsném spojení stoji lih s hnutím anti alkohclo- vým a jelikož možno doufati, že zvýšeným použitím alkoholu k účelům technickým zmenší se konsum alkoholu nápojového, navrhuje referent, aby učiněny byly důrazné kroky, směrující na jedně straně k tomu. by zlevněn byl lih. průmyslový, na druhé straně však, aby draženy byly nápoje lihově.

Rakousko

18 article

Necht vypsány jsou konkurenční ceny: 1. vhodnější prostředek k denaturování lihu, 2. na li- hovou lampu stelní, která py fungovala bez knotu za jednu hodinu (dle svíčky — jak obvykle — počítaje) nespotřebovala více ežli-1—2 g 902% lihu Vysvitají tedy z předchozího (Řtel. B. M alco mes. Pešť) zvláště tyto tři body: 1. Průmyslové zužitkování lihu umožňuje; že produkce lihu nebude ve svých mezích — vzdor obmezení konsumu nápojů lí- hových — nikterak obmezena a tím tak zachován bude zemědělci tento vydatný pramen příjmů a fisku — důležitý objekt ke zdanění 2. Jelikož průmyslové zužitkování alkoholu v velkých dimensích jen tehdy může se vyvíjeti, bude-l zdanění (a tím i cena) nápojů lihových dostatečně vy- soká, a takto získaný přebytek příjmů bude-li použ k bonifikacím lihu industriálně spotřebovaného: má technické zužitkování alkoholu přiro- zeně za následek zdražení kořalky(i ostatních nápojů lihových) a tím i obmezení kon- sumu lihovin vůbec. Oproti tomuto přiroze- němu poklesnuti konsumu lihovin odškodnil by se státní erár patrně zvýšením daní nápojů takových.

B M Pešť

19 article

3. Průmyslové upotřebení lihu vyvolává zájm eminenině národohospodářské a zvláště rolnické; na- lezne tudíž boj proti alkoholismu (při hnutí, zavede- něm v zájmu upolřebení alkoholu v průmyslu) hojně přivrženců ve velkém a mocném kruhu interessentů, což přispěje jen ke zdárnému vý- sledku celého tažení. Z těchto důvodů patrna tedy nulnost účinné pod- pory i agitace pro zvednutí konsumu lihového k zá- jmům průmyslovým; jest to mocný prostředek v boj proti alkoholismu. — Referent (Malcomes) na- vrhuje také tute resoluci: 1. Budiž bedlivě studována otázka průmyslového zužitkování se stanoviska anti- alkoholismu. 2. Návrhy, pokusy a výsledky, v tom směru docíleně, buďlež šířeny tiskem i cestou sociální agilace. 3. Budiž podporován dle možnosti vývoj a rozkvěl nového tohoto odvětví průmyslového. (Dokončení.)

20 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z pražského trhu obilního. Včerejší plodinová bursa byle hojně navštívena a sestupný směr chlebo- vin, v němž bylo ještě minulý týden pokračováno vzal včera za své. Nabídky pšenicé jsou jen skrovně. mírně obraty děly se za cen posledních. Tyléž po- měry jsou u žita, jenže tota jdle na odbyt do severních Čech a prolo byl smýšlení příznivější. Prodeje ze slanic vykazují tu a tam cemy o 5 hal. vyšší. Do- mácí konsumenti povolovali pouze ceny poslední Z Prahy znamenala pšenice 76—80 kg těžká K 8.35 až 8.80, z Čelakovic 78 kg K. 8.30, z Volic 77 ke K. 8.20. Žito znamenalo z Práhy 72—75 kg K 7.30 až 7.65, z Votic 73—74 kg K 7.20 až 7.35, z B- nešova K 7.25 až 7.40, z Ouval 72 kg K 7.30, z Řev- nic 73 kg K 7.20, z Koštic 75 kg K 7.60, ze Suda- měřic 70 kg K 7.05, z Tábora 72 kg K 7.15. Ob- chodu s ječmenem hledělo se vstříc s jislým napjelím Z vídeňské bursy byly oznámeny vyšší ceny, ná- sledkem čehož majitelé zboží své požadavky pod- statně zvýšili. Reflektanti povolili ceny o 10 až15 hal. vyšší, vzpírali se však přípu tkům vyšším a prolo na konec prodavači musili povoliti a spokojiti se touto koncessí cenovou. Poněvadž pak nabidka byla značně vydatná, koupěchtivost posléze citelně ochabla a ke konci bursy byl odbyt obtížný a musily býti pevolovány i slevy. Placen byl vybíraný K 8.25 až 8.40, první jakosti K 8.— až 8.15, pro- střední jakosti K 7.75 až 7.95, merkantilní zbož K 7.50 až 7.70. Jinak byl prodáván z Cerekvice za 7.60, z Chlumce za K 7.50, z Chrudimi za 7.65 až 8.—; z Dušníků za K 8.— až 8.20, ze Staré Boleslavi K 7.90, z Čelakovic K 7.90 až 8. 25, z Čes.

Čechy Praha Votice Bnešov Koštice Suda Tábor Ob Cerekvice Chlumec Chrudim Stará Boleslav kg 8.80

21 article

Brodu K 7.70 až 8.40, z Kolína K 7.50 až 8.20. z Pardubic K 7.60, 7.85 a 8.15, z Čáslavi K 7.30 a 7.60, z Poděbrad K 7.50 a 7.80, z Přelouče K 7.55 a 7.75, z Křince K 7.65, z Kouřími K 7.80 a 8. 20, z Nymburka K 7.95, 7.75 a 8.—, z Třebechovie K 7.60, ze Sadské K 7.80, ze Satalic K 8.— a 8.30. z Kralup K 8—— a 8.15, z Měšic K 8.10 a 8. 25, z Králové Měsíce 7.55 a 7.65, z Jičína K 7.45 a 7 65, z Velvar K 8.25, z Nuslí K 8.20, z Milevska K 7.70, z Jistebnice K 7.90, ze Sedlčan K 7.65, ze Zákolan K 7.75, ze Zvoleněvsi K 8.20, z Mor. Bu- dějovic K 7.70, z Benešova K 7.60 a 8.— a z Tá- bera K 7.70 a 8.05. Odbyt ovsa byl dobrý. Smý- šlení zůstalo pevným, ceny o 10 hal. stouply. Z Prahy byl placen K 7.35 až 7.60. O řepce jest smýšlení pří- znivější, ceny zůstaly nezměněny K 13.25 až 13.40 Kukuřice znamenala z Prahy K 8.05 až 8.10. Mák šel hladce na odbyt za cenu K 27. — až 29.— z Prahy.

Kolín Pardubice Čáslav Poděbrady Přelouč Křinec Nymburk Satalice Kralupy Měšice Jičín Velvary Nusle Milevsko Jistebnice Sedlčany Zákolany Zvoleněves Morava Benešov Tá Praha

22 article

Ceny jetele klonily se na prospěch kupců. Jak červený tak i bílý zlaciněl o 1 až 2 K. Červený znamen K 61 až 65, bílý K 50 až 66 za 50 kg- Mezinárodní sjezd pro pojišťování dělnictva. V včerejší meritorní schůzi předsedal Millerand. Re feráty lýkaly se všeobecných otázek o dělnickém po- jišťování, načež následovala debata o stanovisku jed- notlivých řečníků. Ku předmětu tomu mluvili zejmen Hjelt z Finska o pensijním pojištování zavedeném ve Finsku, commendatore Madalgi z Říma o no- vém italském zákoně o pojišťování úrazovém z r. 1903. Paulet z Paříže o francouzském zákono- dárství ve příčině pojišťování dělnictva, národní rada Steiger z Bernu o pokusecn všeobecného pojišťo- vání lidového ve Švýcarsku. Rokování zúčastnili se četní řečníci. Po referátu Paulet a povstal tajný rada Bödiker z Berlína a poděkoval srdečně předsedovi včerejší schůze Millerandovi jménem kongresu za to. že uposlechnuv pozvání komitétu, přijel na sjezd do Vídně a propůjčil mu své vzácné sily. — Odpoledne podnikli účastníci sjezdu společnou exkursi na pro- hlédnutí lidových bytů.

Millerand Steiger Paulet Finsko Řím Paříž Bern Švýcarsko Berlín Vídeň kg

23 article

Zmařený projekt stavby železniční. (K průmyslov politice rakouské vlády.) Píše se nám: Před třináct lety utvořila se zde komise pro stavbu železné dráhy která z Horního Slezska měla věsti na Hronov, Úpici Králové Dvůr n. L., Hořice, Nový Bydžov, Poděbrady až na Pečky, kde by se pak spojila s tamní tratí rak státní dráhy. V těto komisi zastoupeny byly okresn výbory, města, venkovské obce, velko- a maloprůmysl obchodní gremia i jině korporace, jichž pomoci opa- třen byl dostatečný fond z něhož se pořídil řádný projekt stavební a ten byl ministerstvu obchodupo zději pozměněný též min. železnic ke schválení před ložen zároveň se žádostí o povoleni stavby této nově projektované lokální dráhy. Ačkoliv ministerstve ne- mohlo proti projektované dráze té ničeho vážněh. namítati, kladlo přece v cěstu mnohě překá žky. z nichž zejmena ta okolnost, že by talo nová dráha činila konkurenci drahám státem garantovaným jiho- německé spojovaci a severozápadní, zasluhuje zvlášt povšimnutí, neboť ministerstvo ve svých důvodech mezi jiným uvádí: „dříve než by stavební povolen uděliti mohlo, musil by býti urovnán poměr vozby mezi nově projektovanou drahou a drahou státem ga- rantovancu — buď by prý se musila vozba děliti — nebo by koncessionáři nové dráhy musili dáti plnou náhradu za možný úbytek příjmů, jenž by touto kon- kurencí vzešel tratím státem garantovaným.“ Úvedená podmínka jest naproste neodůvodněna, neboť při po- držení takověto zásady nesměl by se povoliti žědný nový obchodní, průmyslový ani živnostenský závod

Slezsko Hronov Úpice Králové Hořice Nová Bydžov Poděbrady Pečky

24 article

každý takový nový podnik jest konkurencí starému závodu. Na tepto závazek nemohli ovšem konces- sionáři přistoupiti a proto se tato záležitost odročila nr dobu pozdější. Z toho vidno, jak podporuje vídeňská vláda zemědělství a obchod, zejmena ale průmysl a živnostnictvo nejpoplatnějšíhe království českého, z jehož přebytků stavějí se ná- kladem ohromných set millionů korun zbytečné a pro poplatnictvo bezúčelné dráhy alpské. Jest na čase, aby si vláda důtklivě připomenula, že jen tenkráte může od občanstvá požadovati zaplacení daní, když tolo bude při výrobě i prodeji svých tovarů náležitě podporováno. Toho lze docíliti, když poskytne jemu dostatek vhodných a levných dopravních prostředků Proto jest povinností každé vlády, které na finanění zdatnosti poplatnictva záleží, aby nejen stavby ne- vých drah povolovala, ale aby je také i finaněn podporovala, zejmena tam, kde desítitisíce dobrého pracovitého občanstva zaniknulím ručního Ikalcovstv o svoji výživu příšlo a nucen jest za hranicemi R- kouska v továrnách, k ukojení hladu chléb svůj vyhle- dávati. Tak se denně stěhují mladí lidé z Hronovska. Červenokostelecka, Úpicka, Německé Brusnice, Koe beře, Králové Dvora, Miletína, Hořicka ald., protože nemají zde zaměstnání, a to naše vláda nevidí, ona snad to nahlédne, až už bude pozdě, až se továrny a následkem toho i ostatní živnosti pro neschopnost konkurence zavrou.

Hronovsko Červenokostelecko Úpicko Králové Dvůr Miletín Hořicko

25 article

Pledlitavské státní dráhy. Dopravní příjmy stát- ních drah předlitavských činily v srpnu t. r. 25,138.50 K (+ 770.096 K) a od 1. ledna t. r. 171,120.800K (+ 4,716.044 K). Konečně stanoveny příjmy do května t. r. Dle prozalimního slanovení činily dopravní příjmy západních státních drah v srpnu 1905 při dopravě osobní 6.542.000 K 4.676.000 cestujících) a nákladov 11,975.400 K (2,406.700 L.); východních pak při do- pravě osobní 2,196.200 K (1,092.800 ceslujících), př dopravě nákladově 4,424.900 K (660.600 1.). Úhrnné zatimní příjmy srpnově vykazují oproti konečným přijmům téhož měsíce loňského co do osobní dopravy úbytek o 145.987 K (—21.300 cestujících), co do ná- kladově pak přírostek o 916.083 K (+ 154.200 t.) Zmenšení příjmové prvé skupiny spadá na účet drah západních, ze vzrůstu příjmů nákladových připadá na státní dráhy západní 756.073 K a východní 160.010 K Úbytek zmíněný přivoděn nepříznivými poměry po- větrnostními Proti americkému trustu petrolejářskému. Z Nov Yorku se oznamuje, že učiněn právě vážný pokus prolomiti monopolistní postavení amerického trustu petrolejářského (Standard Oil Company). Mocný syn- dikát s kapitálem 240 míil. doll. založen za tím úče- lem, aby soutěžil s trustem. Následkem toho tak v Americe ceny petroleje klesly. Nestává se poprve že se činí v Amerce pokus, aby bylo ochromeno mo- nopolistní postavení amerického trustu, a nutno vy- čkati, povede-li se novému podniku lépe, než jeho předchůdcům. Zatím ani jediný z nich nesnesl soutěže fruslu.

Nova York Amerika Oil Company

26 article

Hibernia. Čtenáři naši znají děje, provázející sna- hu pruského fisku, zakoupiti „Hiberni!“ a dosáhnout takto rozhodujícího slova ve vestfálském syndikátu uhelném. Jak se nyní z Berlína oznamuje, dojde prý mezi fiskem pruským a uhelným syndikátem, jehož vůdčí osobnosti rozhodují součašně v trustu dispo- nujícím většinou akcií Hibernie, k dohodě. Zpráva o dohodě přichází opětně. K tomu uvádí „B. Tgbl.“ Zpřáva tato jest nám opětným dokladem, že by kruhy. stojíci v úzkém vztahu k syndikátu, rády sjednaiy s fiskem mír. Nebot zatím jest pouze přání otcem myšlenky. Na něčem podslatném zprávy dohodové se nezakládají. Ministr obchodu dli na dovolené, k úča- sti na rýnských kutištích rýnsko-vestfálské meziná- rodní společnosti nutným by byl souhlas sněmu. Na- pjetí mezi fiskem a uhelnými barony trvá od afféry Hibernie. Průmyslníci a velké banky postavil se proli snahám fisku nabyti Hibernie a učinili ochrannou hrází společenstvo Herne, které má v držení značnou část akc, kapitálu Hibernie. Tím mněl se fiskus býti dostatečně chráněn. Leč uhelná stávka a zákonodárně důsledky její staly se syndikátu výstrahou, aby luku nepřepínal. Mimo to vyskytly se nové kombinace s průmyslem železářským. Aby je bylo možno usku- tečniti, k tomu polřebuje syndikát přízně fisku Ministr obchodu totiž dosti jasně naznačil, že se postaví proti eventuálním trustovním snahám po vzoru americkém

Hiberni Berlín Hibernia Herne Hibernia

27 article

Tak vyskytla se již v červenci dosti určitě zpráva že dojde co do Hibernie k dohodě. Ministr projevil ochotu k ní, leč dodal současně, že by zvýšení ceny za dosavad nezakoupené akcie Hibernie pokládál za nelovální oproti dřívějším akcionářům Hibernie. Na to prohlásil syndikát, že zprávy o dohodě jsou vy- myšleny. Na to zprávy o dohodě zmlkly. Potom pro- dána však kutiště mezinárodní vrtaci společnosti sku- pině blízké syndikátu a velkobankám. Fisku nabídnuta účast 10%. Vláda nebyla ochotna přijmouti nabídku tuto. Účast tato měla by pro ni ostatně jen tehdy vý- znám, když by se vládě dostalo současně rozhodují- cího vlivu v uhelném syndikátu. Směr fisku s uhlář- skými barony byl by verejnosti jen tehdy vítán, když by nebyl jím utvořen souktomý monopol. Nejnovější zprávy o dohodě jsou zatím jen batlon dlessni.

Hibernia Hibernia

28 article

Německé záložny v Rakousku za r 1903. Dle statistiky Všeobecného svazu německých výrobníeh a hospodářských společenstev v Rakousku za r. 190 bylo v Předlitavsku všech společenstev 9813, z toho společenstev úvěrních 6512, potravních 841 a jiných 2460. Ze společenstev úvěrních bylo: s ručením ob- mezeným 1693, s ruč. neobmezeným 4752, starýci spolků společenských 67, v celku 6512, odečtou-li se spolky raiffeisenské 4125, zbude záložen starého sy- stému 2387. Z toho bylo dle statistik speciál ních: českých záložen 655, haličských 642 slovinských 255, celkem 1551, takže na záložny německé by zbylo 836. Vzhledem k tomu však, že po zavedení povinné revise všeobecný svaz něme- ckých záložen čítá mezi členy svými pouze 426 spo lečenstev úvěrních, ke zvláštní Jednotě revisní ně- meckých společenstev v Čechách pak jen asi 50 zá- ložen za členy přistoupilo, a předpokládati nelze, že by tak značný počet ostatních záložen pro revis soudní se byl rozhodl, zdá se počet 836 pro záložny německé vybývající býti příliš velký. To vysvětlit lze tím, že centrální statistická komise ze seznamů

Rakousko Předlitavsko Čechy svaz německý výrobníeh spolek společenský 67

29 article

svých zaniklá společenstva škrtne teprve následkem úřadní vyhlášky o výmazu jich z rejstříku společen- stev, kdežto stran mnohých tiše likvidovavších anei v konkurs upadlých nikdo se nepostaral, aby z rej- střiku byly vymazány. Statistický ročník 1903 něme- ckého svazu neobsahuje ještě výkazy všech záložen k němu za člena přistouplých, neboť některé přistou pily až po skončení prací statistických, jiné zase teprve v roce 1904 činnost započaly a tedy účetní závěrku za r. 1903 ještě nevydaly. V celku obsahuje ročník 1903 výkazy 358 záložen oproti 161 záložnám v r. 1902. Těchto 358 záložen čílalo 138.337 členů a byl jejich úhrnný stav bilanční následující : Pas- siva: Závodní podíly K 35,075.020, fondy reservní K 10,641.753, fondy speciální K 3. 165.773, vklady K 263,955.699, výpůjčky K 38,286.922, úroky předem vybrané K 1,307.667, jiná passiva K 2.324.590, zisk K 2,862,429, úhrn passiv K 357.619.853. Aktiva Půjčky na směnky a účty K 149,992,432, půjčky na zástavy a účty běžné K 13,773 605, půjčky na bypo téky K 129,256.250, uložené přebytky 21,728. 222

cký svaz fond reservní K 10,641

30 article

cenné papíry K 23,592.354, nemovitosti K 7,378.132 různá: úroky, nedopl. inventář atd. K 7,040.652, hotovost pokladní K 4,858.146, úbrn akti v: K 357,619.853. S kapitálem tím vytěžily záložny hrubě na úrocích, provisích a jiných příjmech K 18,642.112, z toho hradily: úroky passivní K 11,368.174, daně a poplatky K 783.423, výlohy správní K 1,734 339, ztráty a odpisy K 1,132.166. takže po vyloučení úroků přeplacených K 1,066.104, zbyl čistý výtěžek K 3,080.848, v němž ovšem obsa- žen je i přenesený zisk z roku 1902 v obnosu K 454.302. Tři záložny neměly žádného zisku, 12 záložen mělo ztrálu, která dohromady obnášela K 68.646. Čistý zisk rovná se 6.3% kapítálu vlast- ního aneb 0.95% užitku celého kapitálu provozova- cího. Poměr vlaslního jmění k cizímu je v celku jako 1 : 5.88, v Čechách však jako 1: 10. Z veškerého stavu půjček na konci roku bylo pouze 28% půjček bypotečních, v Čechách však bylo půj- ček lěch 61.6% a na Moravě 43%, lakže v lom směru záložny německé v lěchto zemích neliší se nikterak od záložen českých. (V. Zal. Kanalisační anketa obchodní a živnostenské ko- mory v Praze koná se již dnes ve středu (počátek o 9. hod. dopol.) ve velké zasedací siní komory. Jo- sefské náměstí, I. poschodí. Dle došlých přihláše lze očekávati velmi četnou účasť interessovaných kruhů obchodních a průmyslových. Lukařský kurs, pořádaný k podnětu okrasního výboru v Hlinsku, byl dne 20. srpna t. r. zahájen p. starostou Karlem Adámkem a dne 17. zaří ukončen. Práce kursu řídil na slovo vzatý odbornik prof. Bolech za spolupůsobení professora G. Burghausra z Chrudimi a odborného učitele L.

Adámek profesor Bol G Burghausr Čechy Morava Praha sefský náměstí Hlinsko Chrudim

31 article

Špičky z Vys. Mýta. Učastníků kursu bylo 48 z okresu hlineckého, jakož i okresu skutečského, nasavršského, poličského, novobydžovského, mlado- boleslavského a táborského. Také ze Slezska se zů- častnil kursu hospodářský správce pan“ Bultasa Milostovic. Praktické práce kursu byly konány« na velké louce obce blinecké, kteráž osvédčila dokonalé porozumění důležitosti tohoto podniku, povolivší při svých stísněných finančních poměrech 2000 korun na práce dělnické a j., aby tato meliorace pokud možno byla rozšířena. Tento meliorační podnik jest tím větší důležitosti, protože je prvým v okresu hlineckém, jehož rolnictvo může býti zachováno především racionálním chovem dobytka, jehož zá- kladem jest dokonalá úprava luk. Kurs se těšil hojně návštěvě rolnictva a byl mimo jiné navšliven zem- ským inspektorem hospodářského vyučování drem. Sitenským, státním inspektorem drem Lamblem, po- slancem Udržalem, řediteli hospodářských škol Bauerem, Nečasem, Eckertem a j. odborniky, kteří jednomyslně uznali velkou důležitost tohoto podniku, vyslovivše také plné uznání vzorně prováděným rozsáhlým pracím. Před rozdáním vysvědčení účastní- kům kursu, sbromážděným v úřadovně okresního výboru, za účastenství členů okresního výboru vy- slovil pan okresní starosta Karel Adámek potěšení nad zdátným výsledkem kursu, projeviv zárovet naději, že účastníci na základě získaných přis kursu zkušenosti ve svých oblastech stanou se průkopniky opravdového hospodářského pokroku, založeného na dokonalé organisaci svépomocné. Na rozchudnou uspořádán byl učastníkům společný oběd, při němž pronesl pan prol. Bolech přípitek panu okresnímu

Špička Vys Sitenský Lambl Udržal Nečas Eckert Adámek Mýto Slezsko Bultas Milostovice hospodářský škola Bauer

32 article

starostovi Kariu Adámkovi, jehož zásluhou a přiči- něním provedení jeho bylo umožněno. V odpověd připil pan okresní starosta panu prof. Bolechovi, jehož odbornou znalostí a vzorným řízením kurs tak zdárným výsledkem byl korunován a pozdravil na rozloučenou všechny účastníky kursu a mezi nimi zvláště zástopce ohroženého Slezska pana Bultasa, kdež naší krajané zápasí v nerovném boji s odvě- kým nepřítelem, dotvrdiv, že celý český národ stojí za nimi. Po ukončení hostiny konal p. prof. Bolech přednášku »O zvelebení luk« poulavým, populárním způsobem za velkého účastenství rolníků z okresu hlineckého i okresů okolních, která byla sledována se živým zájmem a odmněněna bouřlivým, pochval- ným potleskem. Pan okresní starosta Karel Adámek vylíčil zevrubně příčiny dosavadních neůspěchů při provádění meloraci luk v chudých horských okresich a naznačil pravý způsob jich provádění. Na to ode- bralo se posluchačstvo na meliorované louky obecní, kde vykonané práce podrobně vysvětlil návštévnikům pan prof Bolech, kdež také zároveň staly se po- kusy s Deylovým sharífikatorem s výsledkem přímo překvapujícím

Karia Adámek profesor Bolech Bultasa Bol Adámek Deylův Slezsko

33 article

Z pražské bursy. Ve schůzi bursovní komory. dne 16. září konané, usnešeno podle žádosti Akcio- vého spolku řelězové lávky zastaviti další kotuvání akcií t holo podniku, ježto lávka převzata byla ve vlastnictví obce pražské. Jako zástupce komory v an- ketě, kterouž pořádá obchodní a živnostenská ko- mora v Praze o olázce kanalisace Labe, jakož io vystrojení holešovického přístavu, byl jmenován bur- sovní tajemník dr. Leipen. Jeltkož ministerstvo fi- nancí povolilo kotování základních dlužních úpisů zemské banky bukovinské na burse pražské, zavede se počínaje dnem 25. t. m. znamenání těchto úpisů v kursovním listě. Během příštího týdnu přikroči bursovní komora k vydání nových usancí pro obchod s lihem, které vstoupí v platnost dnem 1. října.

doktor loupen Praha Jeltkož ministerstvo fi

34 article

Pád olšanské papírny. Akciová společnost olšan- ské papírny v moravském Šumperky byla jednou z hlavních opor německého postupu na Zábřežsku. Nepoctivosti ve správě továrny odhalené ukazují nyní, na jak vratkých nohou spočívalo celé to hospodářství. Německým listům, kterě z každé sebe menší záložen- ské nehody vyvozovaly nezdravost našeho peněžnictví, může býti případ olšanský poučením pro budoucno.

moravský Šumperk Zábřežsko Olšanský papírna

35 article

My cestou jimi vytknutou nepůjdeme. „Pozor“ sdě- luje z podrobností úpadku: „V továrně, jež byla ohni- skem všech zermanisačních akcí a agilací na severu Moravy, se objevily hrozné nepořádky; schodek již dnes zjištěný přesahuje 2 mill. kor. Vrchní ředitel to- várny Strobach s celou rodinou uprchl, účetní továrny Plertner v úterý dne 11. L m. na hřbitově šumperském se zastřelil, technický ředitel továrny, Strobach ml., syn vrchního ředitele továrny, byl propuštěn. To- várna, jež po většině vyhotovovala cigaretový papír. vyplácela poslední dobou stále 25% dividendu. Akcio- nári byli spokojeni a nestarali se blíže o hospodářství v továrně. Strobach a Pferlner dovedli akcionáře omra- čovati přímo knížecími hostinami. Při tom Strobach i Pfertner podnikali a z peněz továrních podporovali německé akcie národnostní. V Rudě „Něm. dům“ a tamější přelejvárna vydržovány byly z peněz továrny olšanské. Volby v Olšanech, při nichž Němci za ve- dení Strobachova a Pfertnerova chtěli se zmocniti dvuu sborů, stály též továrnu veliké sumy peněz. K tomu všemu loni pro továrnu pořízeny byly nové stroje. Závodni kapilál musil býli zdvojnásoben. Valně hro- madě letos nemohla býti účetní závěrka předložena, poněvadž nebyla — hotova! Místo 25% dividedy. jako léta minulá, mělo býti letos vypláceno jen 5 7%. Nad lím mezi akcionáři povstal rámus a zakročeno o revisi knih. Revisí zjištěn již nyní schodek 2 mill. K.

Strobach Pferlner Němec Strobachův Pfertnerův Morava Akcio Německo Olšany

36 article

Ještě dříve, než revise skončena, skončil účelní Pfert- ner ranou z revolveru na hřbitově šumperském svůj život. Po 25 let byl úřadníkem továrny a zanechai zde vdovu s 5 dětmi. Před smrti svou prohlásil, že musí pykat za vinu jiných. — Defraudace v papírně olšanské působi nejenom veliký poplach mezi Němci na sev. Moravě, zvláště v Šumperku i Zábřeze, nýbrž způsobuje též velmi značný národohospodářský otřes mezi nimi. S papírnou olšanskou spřaženo bylo aě- kolik čelných předáků německých v Šumperku i Zá- březe, v jichž rukou po většině akcie papírny se na- lézaly. — Výprava do Habeše. Na podzim vyšle Vývozn spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze do Ha- beše odborníka, který s tamními poměry z dřívějších svých cese předobře obeznámen jest a též přízni vlád- noucícb kruhů se těší. Vývozní spolek pro Čechy. Mo- ravu a Slezsko zve proto české obchodníky, vývozce, průmyslníky, aby se výpravy této, která mnoho za- jímavého i poučného pro vývoz náš v sobě chová, osobně zúčastnili. Dotazy, jakož i přihlášky na cestu tuto přijímá Vývozní spolek pro Čechy, Moravua Slezsko v Praze, Spálená ulice č. 24 Hospodářské společenstvo pro soudní okres lito- myšlský pořádá 24. září 1905 o 1/23. hod. odpol. v hostinci p. Huráně v Cerekvici valnou schůzi. „O li- dovém vzdělání“ referují pp. F1. Dostál, zem. poslanec, a J. Kožíšek, říd. učitel v Zapech Kapesní kalendář „Sdružení českých zemědělců“ na rok 1906 právě vyšel s bohatým obsahem. Vedle obvyklého kalendaria a praktických, nezbytných po- kynů, přináší schematismus agrární a zemědělský vůbec. Vedle svého rozširení byl leto“ obohacen i ži- votopisnými nástiny agrárních poslanců. Z hospodář- ské části uvádíme zviáště. Škodlivé, vlivy krmiv. =

Němec Huráň Dostál J Kožíšek severní . Morava Šumperk Zábřeh Olšanský Zá Habeš Morava Slezsko Praha Cerekvice Vývozn spolek pro Čechy spolek pro Čechy Moravua Slezsko Zap