Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXxV.

2

V Praze, ve středu dne 20. září 1905.

Praha

3

Číslo 259.

4 article

Na ranní a odpol. 1ísty přesdy lácí se v Praze v administrael a měsíe na tvrt lcta . . . . 8 K — s dvojí donáškoe na a čtvit leta . . . . 7 K 60h ve alialkichl na měsío . . . . . . 2. K. 90h Poštons na miěse n čtvc . . . s drojí zisilko na čivrt leta . . . 11 K a0h na měsí

Praha

5 article Kam a s kým?

Kam a s kým? Blížící se podzimní kampan říšská rady oživuje opět zájem o otázky politické. V ná- rodě českém dostoupilo vnitřní znepokojení od posledního zasedání jejího míry nebývalé. nutný to následek nesplněných slibů a naděj- ného cžekávání. I zápasníci, v politiekých bo- jích tak otužilí a osvědčení, jako jest dr. Ed. Grégr, pozvedají výstražného hlasu svého, uznávajíce, že nynější doba jest, co se týče politických poměrů, velice důležitá. „Mám po- cit,“ volá listem svým k voličům slánskýma zárověň ke všemu lidu českému, „že se blíží okamžik, kdy se mohou státi katastrofální pro národ český osudné převraty,“ a vyzývá nás všecky, bychom byli bděli svých povinností ná- rodních. „Četné příznaky nasvědčují tomu,“ hlásá dr. Herold, „že se ocitáme v době, kdy třeba změniti všecek dosavadní způsob nazírání na záležitosti politické. Kdežto dříve a dosud úvahy ponejvíce směřovaly ku posuzování po- měrů a událostí minulých, nyní větší se jevi petřeba úvah o poměrech přitomných a o pro- středeích, jichž třeba se chopiti, bychom př dalším postupu přiblížili se svým eílům. „Jest zapotřebí,“ píše se ve stati „K si tuaci“, v časopise, blízkém dru. Kramářovi, „v této neblahé situaci politikům českým za- chovati chladnou hlavu a volnou ruku, a to tím více, poněvadž jest zapotřebí aktivního za- sahání ve tvořící se situaci i ve snahy po roz- řešení nynějších zmatků a sporů. Nemůžeť nám býti nikterak lhostejno, kdo rozhodovati bude o příštím utváření poměrů v říšli, jako nám nemůže býti lhostejno, jaké toto konečné roz- hodnutí bude. O důležitosti okamžiku, o vážnosti doby panuje, jak patrno, v názorech všech polit- cky činných našinců naprostá shoda, a ze shody té nutně dospěti musí k sousledné činnosti za společným cílem, po čemž tak přesvědčivě touží dr. Ed. Grégr.

Ed Grégr doktor Herold

6 article

Odkud vznikla nynější neobyčejná, mimo- řádná situace, z níž jest národu našemu vyváz- neuti nejen bez újmy, ale i se všemožným úspěchem Máme za správnou odpověď, díme--li, že v základech soustátí vyskytly se záchvěvy, po- dobné zemětřesení, a ty se přenesly na všechny současné poměry. Jak vznikly záchvěvy ony? Rozpoutáním n vého zápasu o poměr obou polovin soustátí. čili prostě řečeno, o pedíl na moci a vlivu, jež v něm požívaly obě privilegované národnosti, zde německá, za Litavou maďarská. Zápas sám pak jest důsledek porušení rovnováhy sil ve střední Evropě, porušení, způsobeného obrov- ským rozmachem sil spojeného Německa, je- jichž proudění pociťuje i Němectvo v tomto sou- státí! Dva velestáty, převahou německé, ne- snese Evropa — s touto formulkou počítají Ma daři, a hlásí se sami, jakožto státotvorný živel jenž by mohl téte nadbytečnosti odpomoci. Než bychom to připustili, volají Všeněmci, raději úplnou rozluku obou polovin státu, a těsnějš hospodářské přilnutí Cislajtanie k říší německé. V Uhrách dosud mají i v koalici převahu stoupenci vyrovnání rakousko-uherského, ovšem pelepšeného na prospěch Uher jakožto příštn vůdčí poloviny státu, a ti, kdož bezpodminečně jsou pro neodvislost úplnou, ociťují se až dosud v pouhé záloze. V čelo se dostanou, až jestl se Němeům podaří uhájiti své prvenství, a Ma- daři budou hledati obranu na vlastním území. jak toho pro všecky případy míni dosíci v oboru hospodářském.

Uher Něme Evropa Německo Uhry Ma

7 article

Nemusí tedy program konlice znamenati konečné roztržení říše, vždyť není ještě roz- hodnuto po přání Všeněmeů. Těžká a houževnatá krise uherská snad ani nebud. rozřešena za nynějšího panovníka, ale bude jako dosud konečné řešení, pokud možná, oddalováno a odročováno, dokud jen se dá za- chovati zdání ústavnosti a mimořádné případy neurychlí použití jiných prostředků. V tomto rozsahu by snad mohlo dojíti i ku přechodné dohodě s koalicí, třeba ne za formulky tak ostře formulované, jako byla ona, navržená bernským prof. Steinem, jenž vyhradil podrob- nější vymezení jazykových práv uherských — příštímu korunovačnímu aktu. Takto by ovšem 1 v této polovině říše nastala podobná prozatím nost, za jejíhož trvání by se obě strany při pravovaly na konečné řešení. Kdo by aktivně chtěl zasáhnouti do utvá- ření příštích poměrů v říši, musil by jednak míli na mysli případné prozatímní, přechodn dohodnutí s koalici uherskou, jednak ono ko- nečné řešení. Jiný úkol připadá nám po prvý, jiný pro druhý případ. Na říšskou radu tu ovšem nelze spolehati, ona, jak frefně vystíhl dr. Herold. nebude míti žádné příležitosti ke spolupůso- bení při řešení rozporu, když pověstný výbor Derschattův, zvolený k ocenění vlivu krise uherské, sotva se sešel a neměl na vývoj udá- lostí uherských vlivu pražádného.

profesor Stein doktor Herold Derschattův

8 article

Přes to není pochybnosti, že příští upra- vení poměru k Uhrám by dopadlo i prozatímně i definitivně jinak, kdyby dříve se podařilo zjednati urovnání vnitřních zmatků v této polo- vině soustátí, sjednotiti pak celou říšskou radu v jediný tábor a postaviti tak zdejší národyv jednotný šik proti Uhrám! Jest to pro českou pelitiku žádoucí, dokud Němci neodhodlají se uznati nás za rovnocenného a rovnoprávného činitele? A naopak, jest žádoucno, abychomse sami dříve a předem stavěli proti Maďarům, aniž bychom tím nemaďarským národnostem v čem prospěli a sami konec koneů zde vyšl na prázdno? Jest pravda, že Maďaři nikdy nepomáhali nám v našich zápasech v Cislajtanit, ale rovněž jest pravda, že předčasného vyrovnání česko- německého se lekali, bojíce se o vlastní kůži; z toho však nijak nenásleduje, že my samije máme hnáti Němcům do rukou, aby tito pak triumfovali současně nad námi i nad Maďary U nás nedbá se toho, že Maďaři jsou přesvěd- čení, že prospívají všem národům eislajtanským tím, že hájí houževnatě zásadu ústavnosti. Ne- býti toho, byl by prý v Rakousku již dávno úplný absolutism a ten prý jiný ani býti nedo- vede než centralisující a germanisující. Tak napsal nedávno přední orgán uherské opposice; „Zdaliž německé strany nejsou pro ministerstv úřadncké,, t. j. byrokratické? Němei za éry ústavní nozdolali ostatní národnosti, jež za po- sledních čtyřicet let přece jen všeliceos získaly.

Němec Maďar Uhry Cislajtanit Rakousko

9 article

Německý absolutismus však němčil národnosti v minulosti a němčil by je i budoueně . .. My jako sousedé Němců nemáme ovšem ani toho zapotřebí, abychom se činili advokáty Maďarů, stejně upjatých a úzkostlivě střežícíeh vývoj uherských národností, jako to zde čin Němci, osobující si jakýsi vrchni dozor zvláště nad našim národním a kulturním životem Vzdyť enejen s olledem na věk panovníkův pravděpodobná prozatímní dohoda s uherskou kcalicí, ale i hotová již událost, pád volebn opravy v Uhrách ve směru zavedení všeobec- ného volebního práva, způsobený pomocí bar. Gautsche na prospěch koalice uherské, doka- zuje, že v jistých vlivných kruzích ják v této pelovině státu, tak i v Uhrách jest ještě mnoho společných zájmů, jež v dané potřebě dovedou táhnouti v jednom spřežení. To jest spolu důkazem, že krise uherská, přese všecku prudkost svých otřesů, nedospěla ještě tam, kde se na všech stranách odvrhují všecky obledy. A do té doby ani nám Čechům netřeba urychlovati konečné rozhodnutí, ani upouštěti příležitost, uspořádati své vlastní šiky a za- sáhnouti s veškerým důrazem sil vlastních do poměrů daného okamžiku a to s plným vědo- mím, že síly našeho národa padnou rozhodně na váhu, až se přiblíží okamžik konečného ře- šení, a v onom okamžiku že Němci budou nu- ceni s nimi počítati a uznati jejich historickou bytnost. Proto nejprvé pořádek ve vlastní do- mácnosti, a pak se nemusíme lekati toho,eo přijde v Cislajtanii, ani toho, co čeká obě polo- viny státu. Stůjme na svéml

Němec Maďar Čecho Uhry Cislajtanie

10 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 19. září. (Zparlament i so- váním rakouského kabinetu) zabývá se v dnešním »Zeitu« nejmenovaný poslane který vystupuje proti posl. Kaisrovi a jeho při- vržencům, stavícím se vůbec proti přeměně Gautschova kabinetu v parlamentní. Prvé než dojde na rekonstrukci, bar. Gautsch předloží dojista program parlamentní vlády a nebude-li námitek proti programu, nemůže býti důvodu,

Kaisrův Gautschův Gautsch Praha

11 article

aby se Němci zdráhali vstoupiti do takového kabinetu. V dobře zpravených kruzích je prý známo, že bár. Gautsch má vedle důvodů poli- tických také čistě věcné důvody, nutkající k změně vlády. Stroj státní správy vyžaduje prý osvěžení jinými silumi, než jsou sebe schopnější a zasloužilejší úřadníci. Ministr úřadník budese vždy nacházeti pod dojmem obtíží, s nimiž je spojena každá novota, každé osvěžení ve správě. Bude se tedy zdráhati vystupovat jako reformá- tor, poněvadž sám vězí celým svým tělem v dosavadním správním stroji. Sami ministeršt úřadníci nejvyšších hodností netají se prý tím. že ministerstva potřebují parlamentního chefa, nemají-li upadnouti v nebezpečí, že zrézavějí. Proto potřeba iniciativy a svěžejšího ducha v ministerstvech přivede nezbýtně ke kabinetu parlamentnímu. Do těchto faktických poměrů musejí se konečně vpraviti i Němci, neboť ne- žijí v oblacích, nýbrž na jedné půdě s Čechy a Poláky, kteří také mají vliv na státní zaři- zení a proto jim není lhostejno, působíl státní stroj lině nebo živěji. Ale i pisate v »Zeitu« dodává na konci své stati, že re- konstrukce kabinetu není na ten čas aktuálná. V Praze, 19. září. (Uherská krise ) Bar. Fejérváry vrátil se dnes odpoledne opět do Pešti. Nyní dojde na nové vyjednáván s koalicí a jako příští »homo regius« jmenuje se důsledně hr. Jan Zich y. Čeká se, že bude povolán do Vídně ve čtvrtek, až se panovní vrátí z Gastýna.

Němec Gautsch Polák Zich Čechy Praha Pešť Vídeň

12 article

Dle zprávy »Fremdenblattu«, došlé z Pešti. pokládá se tam hr. Jul. Andrássy za nej- vhodnější osobu, která by se mohla postavii v čelo nové vlády. Rozumí se vlády koaliční Teprve kdyby nebylo možno sestavili kabine koaliční, přišli by na řadu jiní státníci, a tu nejprvé Koloman Szell a hr. Jan Zichy. Z Vídně, 19. září. (Hlaholská boh - služba.) Vídeňské listy se dovídají, že papež jednal s nunciem Granitem di Belmonte za jeho pobytu v Římě o otázce slovanské liturgie v ra- kouském Přimoří a v Dalmacií. Nuncius byl prý papežem vybídnut, aby užil všeho svého vlivu, by nejnovější řimské rozhodnutí o slo- vanské bohoslužbě se uplatnilo a přestaly spory mezi slovanským a vlašským obyvatelstvem.

Fremdenblatta Jula Andrássy Szell Zich Pešť Vídeň Belmont Řím Dalmacie

13 article

Přání papežovo nás nepřekvapuje; ale po- chybujeme, že bude rozkazem slovanským kato- likům na Přímoři, kteří — jak učí případ rie- maňský — dovedou již uhájiti svých nepoplra- telných, staletých práv na slovanskou boho- službu. Z Lnblaně, 17. záři (Skovinská »M tice školská«.) Dne 14. t. m. konsla »Družba sv. Cyrilla a Methoda«, která v krajích slovinských plní úkol školské matice, svou dva- cátou výroční valnou hromadu ve Sv. Jiřív jižn. Štyrsku. Na tuto jubilejní valnou schůzi přibylo více než 1000 členů ze všech slovin- ských zemí. Valnou hromadu zahájil Mš. posl. ryt. Berks přiměřeným proslovem, načež jed- natel Ant. Žlogarj přednesl zprávu o čin- nosti spolkové. Od r. 1885, kdy v době tisíci letě památky úmrtl sv. Methoda spolek zřízen. založeno jim 25 škol v krajích ohrožených Němci neb Vlachy. Z nich jsou ve Štyrsku 3. v Korutanech jedna, v Goricku 4, v území terst- ském 6 a v Kraňsku 3. Ve školách těch bylo letos 2600 žáků, kteří by jinak utonuli ve ško- lách německých nebo vlašských. Spolek má 151 odbor a kolem 9000 členů. Přijmů bylo v mi- nulém roce 64 328 K proti 43.365 K v roee předchozím; výdajů bylo 61.096 K.

Lnblana Cyrill Němec Vlach Přijm Štyrsko Korutany Goricko Kraňsko

14 article

Z Krakova, 17. září. (Haličské po- čepné.) Minulý týden meškali ve Vídni halič- ský místodržitel hr. Potocki, zemský maršálek hr. Stanislav Badení, místopředseda finaněníhie ředitelstva Korytowski a správce zemského pro- prnačního fondu Jaegermann, aby skončili s mi- nisterstvem financi jednání o haličském po čepném, jež dle zákona má přestati r. 1910. Počepné, ve všech korunních zemích rakou- ských dávno už odstraněné, zachováno v Ha- liči v té formě, že zemský výbor pronajímá ná- jemcům, hlavně šlechticům právo výčepu ko- řalky a piva a tito zemští nájemci pronajímaji totéž právo — ovšem se značným ziskem — hostinským a krěmářům. Počepné vynáší zemi ročně asi 81/2 mill. korun. Poněvadž .. 1910 počepné musí přestati, šlo zemskému výboru o to, čím nahradí úbytek, jenž zrušením po- čepného vzejde zemským financím. Z nařízení sněmu vyjednáváno s ministerstvem financía soudě dle toho, že vyjednávání zakončeno dne 14. t. m. snídaní u Sachra, kterou dal ministr financí dr. Kosel zástupcům Haliče a téhož dne obědem, jejž v hötelu „Bristol“ dával ministr za Halič dr. Pietak, nalezena jakási formule, která umožní odstranění propinace také v Hla- liči, ale zemským financím zachová důchod.

Potocki Stanislav Badení Korytowski Sacher Kosel doktor Pietak Krakov Vídeň Halič Hla SF Bristol

15 article

jejž měly dosud z počepného. Zdejší „Czasl“ devídá se z Vídně, že nalezena kombinace, dle níž čásť dosavadního zemského důchodu z po- čepného bude uvalena jako zemská daň na vý- čepníky, čásť pak se nahradí zemskou přiráž- kou na pivo. Zajímavo jest, že orgán polského kola, které do nedávna hájilo propinaci, uznává nyní, že počepné jest netoliko zlo, ale i škodlivá instituce, poněvadž jest na úker rozvoji hospo- dářskému. Předražení lihových nápojů násled kem pronájmu práve výčepnického nestojí v ni- jakém poměru k získu, jejž z počepného má země, neboť zemi se dostane solva pětina toho. co z počepného uvizne v kapsách nájemců. Pozn. Vídeňská tisková kancelář rozesílá dnes souhlasnou zprávu o téže věci a dodává. že předběžné vyjednáváni dospělo tak daleko. že haličskému sněmu bude již v nastávajícím podzimním zasedání podána předloha, týkajíee se počepného. Tím dá se zemskému výboru ha- ličskému možnost, rozřešiti snadnějším způso- bem otázku zlepšení zemských financí. Ovšem zbývá vyhověti ještě některým podmínkám, což bude vyžadovati delší doby. V téže zprávě ti- skové kanceláře se praví, že vláda vstoupila ve vyjednávání také se zemským výborem království českého, jehož fmance po- třebují sanace a poukázala na možné z vý- šení zemské pivní daně.

Vídeň

16 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Monarchická strana v Rusku. V Moskvě se orgamisuje, aby již o volbách do hosudarstvenné dumy na jeviště vystoupila. strana, která si dala jmeno „monarchická“ a vyhlásila následující program: 1. Upevnění samodržavné moci ruského cara; 2. povznesení významu pravoslavné církve jakožto jediné církve apoštolské 3. svobodný rozvoj ruské národní a kul- turné idey na všem prostranství ruské imperie bez ohledu na místné národopisné zvláštnosti. nemající politického významu; 4. široký, decentralisovany rozvoj hospodářského a spole- čenského života, netisněného an vládním, ani zemským byrokra- tismem, ale ani nepřekážející politice státu; 5. nastolení přísné spravedlnosti v ruském právním životě, tak aby čestní občané docházeli u soudu bezpečné opory, a vinníci zákonitého pekárání; 6. zveličení selské pozemkov držby organisací stěhování do méně zalid- něných nebo nezalidněných koněin říše.

Rusko Moskva

17 article

„Novoje Vremja“ obdrželo z Vídně ná sledující telegram, Japonské vyslanectví při vídeňském dvoře jež po celou dobu války bylo v neustálýen sty- cích s vlivnými polskými politiky v Haliči, ne- zastavilo těchto styků ani po uzavření míru. Představitel japonské missí navštívil tyto dni předsedu polského „Kola“ hr. Dědušického na jeho statku ve východní Haličí. Na to i sám ja- penský vyslanec ve Vídní, Makino, vypravil se do Krakova, kde měl porady s polskými emi- granty; z Krakova Makino jel do Zakopaného, aby se tam osobně seznámil s polskými osob- nostmi z Ruska. Poláci dávají těmto stykům politický význam. Jak si Japonci vedli na Sachalině. Do Ruska přibyli ruští vojenšti lékaři. kteří byli od Japonců zajati při záchvatu Sa- chalina. Vypravují mezi jiným: Japonský ve- litel přijal ruské lékaře a úřadníky laskavě a prohlásil, že je pustí na svobodu, protože jich nepovažuje za kombatanty. Lékaři a úřadníci vděčně přijali takové nabídnutí. Z Korsakova

Polák Japonec Vídeň Halič Krakov Zakopané Rusko Novoj Vremja Korsakův

18 article

V drobném prodejít rsnní číslo o sobě . . . zas odpolední . . . . . . . za 2h Ve slialkách na venkově ranní čísla. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3h Inseráty platí ze kotově napřel Předplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č.3. Tam nacházejí se téš redakee tlskárna a ezpolise „ Názodnich Listá“. Rakoptsy so navřaenjl.

Názodnich

19 article

byli posláni do Jokohamy a po několika dnech propuštěni na parník „Manžimaru“, jenž plu do Port Saidu, odkudž odpluli do Odessy. — Japonští vojáci na Sachalině drancovali pokojné osadníky-trestance. V nejlepším pří- padě nabízeli jim peníze, ale tak málo, že se to rovnalo ničemu, a kdo nechtěl takto „pro- dati“, tomu majetek skonfiskovali. Kteří osad- níci-trestanci nebo káranci se bránili, byli od Japonců popraveni prachem a olovem.

Japonec Jokohama Odessa Port Said

21 article

Potvrzuje se zpráva, námi již dvakráte uvedená, že místem maročké konference, jek bude svolána koncem ledna, bude Algeci- ras. Francouzský návrh tedy prorazil. Byly různé důvody pro volbu tohoto místa. Jedná se zejmena o ohledy zdvořilosti vůči Španělsku uznání zvlástních zájmů, jež má Španělsko na marocké olázce. Poslední marocká konference. konala se též na španělské půdě v Madridu, odkud snadno budou po dráze dopraveny do Algecirasu dokumenty a akta z předešlé konfe- rence, jichž bude zapotřebí pro nové rokování. Algeciras je v přímém paroplavebním spojení s Tangerem a hodí se tudíž dobře marockým zástupeům. Algeciras leží půvabně na břehu mo- ském a bude členům konference příjemným po- bytem. Je to město historického významu. Zde přistáli r. 711 Arabové a jeho dobitím zahájili své panství ve Španělsku. Maurové byli pány města až do r. 1344, kdy jim je odňal Alfon XI. kasteliský po dvacetiměsíčním oblehání. V červenci r. 1801 bojovalo před Algecirasem dvakráte španělské, francouzské a anglické lod- stvo. Nejdřive zvítězili Francouzí za velení admirála Linaisa, pak ale podlehli se Španěly v bítvě proti Angličanům. Město bohaté histori- ckými vzpomínkami, leží v zátoce gibraltarské a jeho přístav je proti anglické straně hájen batterií dělostřeleckou. Obyvatelstva má 14.000 hlav. Je sídlem velitele vojenského a námoř- ního. Jižně leží opevněný ostrov Yola Verto.

Maurová Francouzet Linaiso Španěl Angličan Yola Verto Španělsko Madrid Tanger

22 article

V Praze, 19. záři.

Praha

23 article

Poplašné zprávy. Nejrozšířenější list jihofrancouzský »Le Petit Marseillais« přináší od svého berlínského dopiso- vatele dlouhý dopis, který je pařížskými listy opětován s akcentem sensace. Je nutno ovšem podobné zprávy přijímati s opatrnou zdrželivostí, často jsou vypočleny na rozmary a citlivost bursy, ale v tomto případě jde o podrobnosti dosti za- jímavé. Podle dopisovatele marseilleského žurnálu nevěří v Berlíně, že záležitost marocká se chýl již ke konci. V okolí císařově jsou přesvědčeni, že Francie není dosti silná, aby mohla prosaditi své nároky zbraní a tak je možno vynutiti na ni všechny ústupky přes to, že ji Anglie podporuje a Španělsko jí chce pomáhati. Je též známo, že Velká Britanie radí Francii válečné rozluštění, ale i nejodvážnější v úřadních kruzích pařížských bojí se možnosti války. V Anglii jsou nespokojeni o nerozhodnosti francouzské vlády vůči Německu a podporují Francii dále jen proto, poněvadž jsou přesvědčeni, že marockou záležilostí přiostří s jistě nedorozumění mezi Německem a Francií.

Petit Berlín Francie Anglie Španělsko Velká Británie Německo

24 article

Velká Britanie věří, že z konfliktu marockého vzejde válka. Naproti tomu jsou v okolí císařově jisti, že Francie je odhodlána za každou cenu vyhnouti se válce. Francie se jeví rozháranou a slabou. Nemá síly, jednoty ani velkého muže. Proto jsou v Německu etižádostivci, kteří sní o »pokračování roku 1870«. Němci jsou pře- svědčeni, že Vílém II. svým zasáhnutím do věcí marockých učinil mistrovský skutek a že způ- sobil Francii těžkou újmu na její vymoženostech v koloniální politice. Moc Francie klesla též následkem porážky jejího ruského spojence. Vilém II. věří, že Francie sestoupila na moc druhého řádu tím, že přijala revisi svých do- hodnuti ohledně Marokka s Anglií a Španělskem. Cisař nemecký je prý odhodlán jíti ještě dále ve svém přesvěd- čení, že francouzská vláda ne- zvedne nikdy rukavicí jí jím ho- zenou. Spekuluje na bojácnost vlády pařížské a na veřejné mínění, jež je absolutně proti válce. Chtěl by prý dohnati Francii až k válce, kdyby byl jist, že Rusko ostane neutrálním. Kdyby nebyl uzavřen mír v Portsmouthu a kdyby nesnáze ruské pokračovaly, bylo by Německo

Němec Vílý II Vilém II Velká Británie Francie Německo Maroko Anglie Španělsko Rusko Portsmouth

25 article

Japonci a Poláci.

Japonec Polák

26 article

mnohem vyzývavěji jednalo vůči Francii. Ale

Francie

27 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Va fuora d'Italia .... Tridentské momentky. Píše Zeman. Modrá, poloitalská obloha, šedé horstv s obílenými sněhem vrcholy, v jehož bocích tulí se jako hnízda alpské vísky s kostelními vížkami, jako majáky vztýčenými nad zelené moře vinohradů, roprostřené širokým údolím po obou březích Adiže ... Taková je scenerie ko- lem Tridentu, metropole tyrolských Vlachů Trento, staroitalské Tridentum. Malebné alpské město s křišťálovým vzdu- chem, s ulicemi vysokých domů, pokrytých sta- rými freskami, s okny chráněnými dřevěnými závěsy proti úpalu letního slunce, se špinavou dlažbou uzounkých uliček, kde snědí Vlachové v obrovských sudech, po kraj naplněných boha- tými hrozny, máchají své nikoliv alabastrové Vino je živel, v němž se Ital cítí jako ryba se vodě . .. V okolí pěstují nádhernou révu v rozsáhlýeh vinicích. Za jízdy vlakem provázejí vás vinné zahrady již daleko od Bolzana. Slunce se sklání někam k Rivě za vysoké Eory, mlhy se táhnou nahoru k zasněženým hro tům a dole v zeleni vinic rozlehá se melancholi ruce.

Zeman Vlach Ital Bolzano Virginie Trento Riva d ' Italia Trident

28 article

cký zpěv, houfy dívek a hochů, česajících víno. Někde z osamělé osterie uprostřed mišpulových keřů teskně zní drnkot kytary, doprovázejíc- nějakou barcarollu, přednášenou hrubým a pře tak jímavým tenorem. Nad Monte Palouem zatřpytla první hvězda Nebe se zatemnilo, zablýskly červené skvrny matně osvětlených oken v alpských chatách po vysokých stráních . .. Po všech silnicích, jež ke Tridentu se sbí hají, táhnou za sebou malé, ploché vozíky, ta- žené malými muly, nebo zvláštní spřežení volů. naložených vždy po dvou obrovskými koši révy. Někde v daleku zašveholila trubka vojska, vra- cejícího se ze cvičení. Veselá píseň hlaholl. Čeští hoši si zpívají do pochodu ... Trident je pevností. Arci ne pevnost sta- rého slohu, ne hromada nevkusných, kasárni- ckých barabizen, obklopená do kola zelenými náspy a kamennými valy. Nic nepřipomíná stře- disko branné síly, leda pestrý rej důstojníků, procházejících se po Via Longa neb Os Mazzu- rema, kde je tepna společenského korsa . .. Bližší prohlídka města a zvláště okolí ovšem vám ukáže podivné stopy činnosti neunavného militarismu. Na každém význačnějším místě kol dokola na horách bělá se po malé pevnůstce, výtečně vyzbrojené. Jdete tichou silnicí, milou- čkým alpským údolím; divoká bystřina dole pod vámi hučí a láme svoje peřeje o obrovské bal vany ... Zamyšlení shlížite dolů do třeskotu

Monte Palou Longa Mazz Trident

29 article

vod... Tu se před vámi zašklebila vysoká, ka- menná stěna s obrovskými železnými vraty. Jicny děl jako příšerná oka vám se začernaly v ústrety,.. Takovým způsobem azavřeny vše- cky silnice, vedoucí do města ... Rozloženo tu vůkol na třinácte tvrzí. Silné procento obyvatelstva tvoří vojsko a — kněží. Jest zde sídlo biskupa, dvojí seminář. několik soukromých škol kněžských. V ulicíeh střídají se vojenské čety s řadami kněží nebo alumny. Potkáte holuhlavého františkána, jak bes, bez klobouku, v hnědém hábitě, s bílým rancem přes záda dům od domu žebrá. Co se týče chudoby, zdá se, že plní věrně slovo Kri- stovo... Hůře jest u něho s čistotou .. . Histo- rie hluboko zaryla vzpomínky do mysli Italů. Náboženská mysl u nich kloní se k mysticismu.

Italos

30 article

Jsou to staré pomníky kněžské slávy. Ca- stell, nádherná budova, zakončuje prospekt mě- sta. Nad ním vysoko Monte Calisio, bývalé sídlo biskupovo. Chrám St. Maria Maggiore, kde se konal památný koncil, kostel St. Apollinare vy- stavěn z obrovských balvanů nějakého amfi- teatru doby Augustovy. Na sloupech dosud zře- telny nápisy římské. V neděli táhnou ulicemi města procesíz chrámu do chrámu. Od šesté ranní hlaholí zvony zladěné v různé akkordy. Lid je nábožný jako nikde. Zvláště ženské. Stráví při bohoslužbách snad třetinu života. Pobožně, ano! Zdaž mravně silné? Pravda, s vojákem ji nespatříš. Aspoň ne ve dne, kdy slunko boží vnikne do každé skulinky... Večer, kdy měsíc zablýskne nad Piazza d'Armi, v útulném stromořadí bavi se snědé Italky už bez okolků se syny Marto vými ... Jinak nechuť k vojenské uniformě je zde okázalá, národní. Co voják, to Němec. A není snad větší nenávisti, než jakou cítí Ital vůč Němci. Jde z hluboka. Ital od Němce nekoupí a Němci neprodá. Jsou případy, že německy žá- dajícímu vojáku víno nepodali. A stejně se vám přihodí i v obchodech. Německého nápisu, vy- jma na kasárnách a státních budovách, na pošte (a tu hodně v podruží, pod nadpisem italským) vůbec nespatříš... Ulice tridentská jako politi- cký činitel je žhavá deska. Všecka povaha Itala je ohnivá, planouci. Jakoby ohnivá šťáva jeho rodného vína tavil krev v žilách a bouřila duši chvílemi k melan- cholii se klonící, jindy zas divokou až zvířecky. Rád si zademonstruje. V „Popolu“, socialisti- ckém, ale přísně nacionálním listě, objeví se dráždivá noticka a večer vali se ulicemi širáky osmáhlých mužů, černé širáky na hlavách a plá- štěnky přes ramena fantasticky přehozené a mě- stem bouří divoká hymna: „Va fuora d'Ttalie,“) va fuora ch' ě F'ora, va fuora d'ltalia, va fuora, o stranier.

Stanislav Marius maggiore Apollinare Augustův Marta vý Němec Ital Italos Popol d ' Ttalie Ca Monte Calisio Virginie Lido Piazzo d ' Ar

31 article

*) Ven z ftalie (cizinče!) dokuč čant Co neděli hraje na význačných místech města městská kapela. Hudebně Italie jde v po- předí civilisace. Každý dělník hraje si obstojně na kytaru nebo mandolinu. V hostinci, ve vinárně, u holiče, všude kytara nebo mandolína. Prostý dělník zpívá celé arie z Verdiových oper slušně a dovede vás doprevázeti na kytaru. Stabilních hudeb hostinských není. Sejdou se soudruzi, je- den chopí kytaru, druhý mandolinu, ostatní zpi- vají a koncert je hotov. Něco má Ital společného s námi. Náruživě rád — oslavuje. Slaví kde jakou událosť. Zvláště události náboženské. Nějaký svátek marianský! Zimní den. Ráno se lilo jako z konve, proudy se valily po chodnících, bystřiny v kanálech hrčely pod dřevěnou podlahou. Divoké vody z hor splachují všecku nečistotu z ulic do Adiže, na metr vysoká vrstva včera napadlého sněhu zmi- zela z ulic jako když utne. Odpoledne déšť ustal. A za chvíli už město obživlo. Hlava na hlavě, hudba, rány z hmoždířů! Ztemnilo se, začíná velkolepá illuminace. Kde který kostel poset ba- rovnými lampičkami, staroslavný dóm tridentský dokonce elektrickými žárovkami. V průčelí dómu obrovské transparenty bohorodičky, všecka okna osvětlena lampiony a svíčkami. A všude hudba, ruch a šum. Lid se baví, potáhne z kostela do kostela, veselí se v osteriích a bíreriích a zá- bava končí hřímáním hymny: Va fuora d'Italia, va fuora, o straníer,

Verdiový Ital Adiž Virginie