2
masthead
V Praze, ve středu dne 20. září 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. 1ísty
přesdy lácí se
v Praze v administrael
a měsíe
na tvrt lcta . . . . 8 K —
s dvojí donáškoe
na
a čtvit leta . . . . 7 K 60h
ve alialkichl
na měsío . . . . . . 2. K. 90h
Poštons
na miěse
n čtvc . . .
s drojí zisilko
na čivrt leta . . . 11 K a0h
na měsí
Praha
5
article
Kam a s kým?
Kam a s kým?
Blížící se podzimní kampan říšská rady
oživuje opět zájem o otázky politické. V ná-
rodě českém dostoupilo vnitřní znepokojení od
posledního zasedání jejího míry nebývalé.
nutný to následek nesplněných slibů a naděj-
ného cžekávání. I zápasníci, v politiekých bo-
jích tak otužilí a osvědčení, jako jest dr. Ed.
Grégr, pozvedají výstražného hlasu svého,
uznávajíce, že nynější doba jest, co se týče
politických poměrů, velice důležitá. „Mám po-
cit,“ volá listem svým k voličům slánskýma
zárověň ke všemu lidu českému, „že se blíží
okamžik, kdy se mohou státi katastrofální pro
národ český osudné převraty,“ a vyzývá nás
všecky, bychom byli bděli svých povinností ná-
rodních.
„Četné příznaky nasvědčují tomu,“ hlásá
dr. Herold, „že se ocitáme v době, kdy třeba
změniti všecek dosavadní způsob nazírání na
záležitosti politické. Kdežto dříve a dosud
úvahy ponejvíce směřovaly ku posuzování po-
měrů a událostí minulých, nyní větší se jevi
petřeba úvah o poměrech přitomných a o pro-
středeích, jichž třeba se chopiti, bychom př
dalším postupu přiblížili se svým eílům.
„Jest zapotřebí,“ píše se ve stati „K si
tuaci“, v časopise, blízkém dru. Kramářovi,
„v této neblahé situaci politikům českým za-
chovati chladnou hlavu a volnou ruku, a to tím
více, poněvadž jest zapotřebí aktivního za-
sahání ve tvořící se situaci i ve snahy po roz-
řešení nynějších zmatků a sporů. Nemůžeť nám
býti nikterak lhostejno, kdo rozhodovati bude
o příštím utváření poměrů v říšli, jako nám
nemůže býti lhostejno, jaké toto konečné roz-
hodnutí bude.
O důležitosti okamžiku, o vážnosti doby
panuje, jak patrno, v názorech všech polit-
cky činných našinců naprostá shoda, a ze shody
té nutně dospěti musí k sousledné činnosti za
společným cílem, po čemž tak přesvědčivě
touží dr. Ed. Grégr.
Ed
Grégr
doktor
Herold
6
article
Odkud vznikla nynější neobyčejná, mimo-
řádná situace, z níž jest národu našemu vyváz-
neuti nejen bez újmy, ale i se všemožným
úspěchem
Máme za správnou odpověď, díme--li, že
v základech soustátí vyskytly se záchvěvy, po-
dobné zemětřesení, a ty se přenesly na všechny
současné poměry.
Jak vznikly záchvěvy ony? Rozpoutáním
n vého zápasu o poměr obou polovin soustátí.
čili prostě řečeno, o pedíl na moci a vlivu, jež
v něm požívaly obě privilegované národnosti,
zde německá, za Litavou maďarská. Zápas sám
pak jest důsledek porušení rovnováhy sil ve
střední Evropě, porušení, způsobeného obrov-
ským rozmachem sil spojeného Německa, je-
jichž proudění pociťuje i Němectvo v tomto sou-
státí! Dva velestáty, převahou německé, ne-
snese Evropa — s touto formulkou počítají Ma
daři, a hlásí se sami, jakožto státotvorný živel
jenž by mohl téte nadbytečnosti odpomoci. Než
bychom to připustili, volají Všeněmci, raději
úplnou rozluku obou polovin státu, a těsnějš
hospodářské přilnutí Cislajtanie k říší německé.
V Uhrách dosud mají i v koalici převahu
stoupenci vyrovnání rakousko-uherského, ovšem
pelepšeného na prospěch Uher jakožto příštn
vůdčí poloviny státu, a ti, kdož bezpodminečně
jsou pro neodvislost úplnou, ociťují se až dosud
v pouhé záloze. V čelo se dostanou, až jestl
se Němeům podaří uhájiti své prvenství, a Ma-
daři budou hledati obranu na vlastním území.
jak toho pro všecky případy míni dosíci v oboru
hospodářském.
Uher
Něme
Evropa
Německo
Uhry
Ma
7
article
Nemusí tedy program konlice znamenati
konečné roztržení říše, vždyť není ještě roz-
hodnuto po přání Všeněmeů.
Těžká a houževnatá krise uherská snad ani
nebud. rozřešena za nynějšího panovníka, ale
bude jako dosud konečné řešení, pokud možná,
oddalováno a odročováno, dokud jen se dá za-
chovati zdání ústavnosti a mimořádné případy
neurychlí použití jiných prostředků. V tomto
rozsahu by snad mohlo dojíti i ku přechodné
dohodě s koalicí, třeba ne za formulky tak
ostře formulované, jako byla ona, navržená
bernským prof. Steinem, jenž vyhradil podrob-
nější vymezení jazykových práv uherských —
příštímu korunovačnímu aktu. Takto by ovšem
1 v této polovině říše nastala podobná prozatím
nost, za jejíhož trvání by se obě strany při
pravovaly na konečné řešení.
Kdo by aktivně chtěl zasáhnouti do utvá-
ření příštích poměrů v říši, musil by jednak
míli na mysli případné prozatímní, přechodn
dohodnutí s koalici uherskou, jednak ono ko-
nečné řešení.
Jiný úkol připadá nám po prvý, jiný pro
druhý případ. Na říšskou radu tu ovšem nelze
spolehati, ona, jak frefně vystíhl dr. Herold.
nebude míti žádné příležitosti ke spolupůso-
bení při řešení rozporu, když pověstný výbor
Derschattův, zvolený k ocenění vlivu krise
uherské, sotva se sešel a neměl na vývoj udá-
lostí uherských vlivu pražádného.
profesor
Stein
doktor
Herold
Derschattův
8
article
Přes to není pochybnosti, že příští upra-
vení poměru k Uhrám by dopadlo i prozatímně
i definitivně jinak, kdyby dříve se podařilo
zjednati urovnání vnitřních zmatků v této polo-
vině soustátí, sjednotiti pak celou říšskou radu
v jediný tábor a postaviti tak zdejší národyv
jednotný šik proti Uhrám! Jest to pro českou
pelitiku žádoucí, dokud Němci neodhodlají se
uznati nás za rovnocenného a rovnoprávného
činitele? A naopak, jest žádoucno, abychomse
sami dříve a předem stavěli proti Maďarům,
aniž bychom tím nemaďarským národnostem
v čem prospěli a sami konec koneů zde vyšl
na prázdno?
Jest pravda, že Maďaři nikdy nepomáhali
nám v našich zápasech v Cislajtanit, ale rovněž
jest pravda, že předčasného vyrovnání česko-
německého se lekali, bojíce se o vlastní kůži;
z toho však nijak nenásleduje, že my samije
máme hnáti Němcům do rukou, aby tito pak
triumfovali současně nad námi i nad Maďary
U nás nedbá se toho, že Maďaři jsou přesvěd-
čení, že prospívají všem národům eislajtanským
tím, že hájí houževnatě zásadu ústavnosti. Ne-
býti toho, byl by prý v Rakousku již dávno
úplný absolutism a ten prý jiný ani býti nedo-
vede než centralisující a germanisující. Tak
napsal nedávno přední orgán uherské opposice;
„Zdaliž německé strany nejsou pro ministerstv
úřadncké,, t. j. byrokratické? Němei za éry
ústavní nozdolali ostatní národnosti, jež za po-
sledních čtyřicet let přece jen všeliceos získaly.
Němec
Maďar
Uhry
Cislajtanit
Rakousko
9
article
Německý absolutismus však němčil národnosti
v minulosti a němčil by je i budoueně . ..
My jako sousedé Němců nemáme ovšem
ani toho zapotřebí, abychom se činili advokáty
Maďarů, stejně upjatých a úzkostlivě střežícíeh
vývoj uherských národností, jako to zde čin
Němci, osobující si jakýsi vrchni dozor zvláště
nad našim národním a kulturním životem
Vzdyť enejen s olledem na věk panovníkův
pravděpodobná prozatímní dohoda s uherskou
kcalicí, ale i hotová již událost, pád volebn
opravy v Uhrách ve směru zavedení všeobec-
ného volebního práva, způsobený pomocí bar.
Gautsche na prospěch koalice uherské, doka-
zuje, že v jistých vlivných kruzích ják v této
pelovině státu, tak i v Uhrách jest ještě
mnoho společných zájmů, jež v dané
potřebě dovedou táhnouti v jednom spřežení.
To jest spolu důkazem, že krise uherská, přese
všecku prudkost svých otřesů, nedospěla ještě
tam, kde se na všech stranách odvrhují všecky
obledy.
A do té doby ani nám Čechům netřeba
urychlovati konečné rozhodnutí, ani upouštěti
příležitost, uspořádati své vlastní šiky a za-
sáhnouti s veškerým důrazem sil vlastních do
poměrů daného okamžiku a to s plným vědo-
mím, že síly našeho národa padnou rozhodně
na váhu, až se přiblíží okamžik konečného ře-
šení, a v onom okamžiku že Němci budou nu-
ceni s nimi počítati a uznati jejich historickou
bytnost. Proto nejprvé pořádek ve vlastní do-
mácnosti, a pak se nemusíme lekati toho,eo
přijde v Cislajtanii, ani toho, co čeká obě polo-
viny státu. Stůjme na svéml
Němec
Maďar
Čecho
Uhry
Cislajtanie
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 19. září. (Zparlament i so-
váním rakouského kabinetu) zabývá
se v dnešním »Zeitu« nejmenovaný poslane
který vystupuje proti posl. Kaisrovi a jeho při-
vržencům, stavícím se vůbec proti přeměně
Gautschova kabinetu v parlamentní. Prvé než
dojde na rekonstrukci, bar. Gautsch předloží
dojista program parlamentní vlády a nebude-li
námitek proti programu, nemůže býti důvodu,
Kaisrův
Gautschův
Gautsch
Praha
11
article
aby se Němci zdráhali vstoupiti do takového
kabinetu. V dobře zpravených kruzích je prý
známo, že bár. Gautsch má vedle důvodů poli-
tických také čistě věcné důvody, nutkající k
změně vlády. Stroj státní správy vyžaduje prý
osvěžení jinými silumi, než jsou sebe schopnější
a zasloužilejší úřadníci. Ministr úřadník budese
vždy nacházeti pod dojmem obtíží, s nimiž je
spojena každá novota, každé osvěžení ve správě.
Bude se tedy zdráhati vystupovat jako reformá-
tor, poněvadž sám vězí celým svým tělem
v dosavadním správním stroji. Sami ministeršt
úřadníci nejvyšších hodností netají se prý tím.
že ministerstva potřebují parlamentního chefa,
nemají-li upadnouti v nebezpečí, že zrézavějí.
Proto potřeba iniciativy a svěžejšího ducha
v ministerstvech přivede nezbýtně ke kabinetu
parlamentnímu. Do těchto faktických poměrů
musejí se konečně vpraviti i Němci, neboť ne-
žijí v oblacích, nýbrž na jedné půdě s Čechy
a Poláky, kteří také mají vliv na státní zaři-
zení a proto jim není lhostejno, působíl
státní stroj lině nebo živěji. Ale i pisate
v »Zeitu« dodává na konci své stati, že re-
konstrukce kabinetu není na ten čas aktuálná.
V Praze, 19. září. (Uherská krise )
Bar. Fejérváry vrátil se dnes odpoledne
opět do Pešti. Nyní dojde na nové vyjednáván
s koalicí a jako příští »homo regius« jmenuje
se důsledně hr. Jan Zich y. Čeká se, že bude
povolán do Vídně ve čtvrtek, až se panovní
vrátí z Gastýna.
Němec
Gautsch
Polák
Zich
Čechy
Praha
Pešť
Vídeň
12
article
Dle zprávy »Fremdenblattu«, došlé z Pešti.
pokládá se tam hr. Jul. Andrássy za nej-
vhodnější osobu, která by se mohla postavii
v čelo nové vlády. Rozumí se vlády koaliční
Teprve kdyby nebylo možno sestavili kabine
koaliční, přišli by na řadu jiní státníci, a tu
nejprvé Koloman Szell a hr. Jan Zichy.
Z Vídně, 19. září. (Hlaholská boh -
služba.) Vídeňské listy se dovídají, že papež
jednal s nunciem Granitem di Belmonte za jeho
pobytu v Římě o otázce slovanské liturgie v ra-
kouském Přimoří a v Dalmacií. Nuncius byl
prý papežem vybídnut, aby užil všeho svého
vlivu, by nejnovější řimské rozhodnutí o slo-
vanské bohoslužbě se uplatnilo a přestaly spory
mezi slovanským a vlašským obyvatelstvem.
Fremdenblatta
Jula
Andrássy
Szell
Zich
Pešť
Vídeň
Belmont
Řím
Dalmacie
13
article
Přání papežovo nás nepřekvapuje; ale po-
chybujeme, že bude rozkazem slovanským kato-
likům na Přímoři, kteří — jak učí případ rie-
maňský — dovedou již uhájiti svých nepoplra-
telných, staletých práv na slovanskou boho-
službu.
Z Lnblaně, 17. záři (Skovinská »M
tice školská«.) Dne 14. t. m. konsla
»Družba sv. Cyrilla a Methoda«, která v krajích
slovinských plní úkol školské matice, svou dva-
cátou výroční valnou hromadu ve Sv. Jiřív
jižn. Štyrsku. Na tuto jubilejní valnou schůzi
přibylo více než 1000 členů ze všech slovin-
ských zemí. Valnou hromadu zahájil Mš. posl.
ryt. Berks přiměřeným proslovem, načež jed-
natel Ant. Žlogarj přednesl zprávu o čin-
nosti spolkové. Od r. 1885, kdy v době tisíci
letě památky úmrtl sv. Methoda spolek zřízen.
založeno jim 25 škol v krajích ohrožených
Němci neb Vlachy. Z nich jsou ve Štyrsku 3.
v Korutanech jedna, v Goricku 4, v území terst-
ském 6 a v Kraňsku 3. Ve školách těch bylo
letos 2600 žáků, kteří by jinak utonuli ve ško-
lách německých nebo vlašských. Spolek má 151
odbor a kolem 9000 členů. Přijmů bylo v mi-
nulém roce 64 328 K proti 43.365 K v roee
předchozím; výdajů bylo 61.096 K.
Lnblana
Cyrill
Němec
Vlach
Přijm
Štyrsko
Korutany
Goricko
Kraňsko
14
article
Z Krakova, 17. září. (Haličské po-
čepné.) Minulý týden meškali ve Vídni halič-
ský místodržitel hr. Potocki, zemský maršálek
hr. Stanislav Badení, místopředseda finaněníhie
ředitelstva Korytowski a správce zemského pro-
prnačního fondu Jaegermann, aby skončili s mi-
nisterstvem financi jednání o haličském po
čepném, jež dle zákona má přestati r. 1910.
Počepné, ve všech korunních zemích rakou-
ských dávno už odstraněné, zachováno v Ha-
liči v té formě, že zemský výbor pronajímá ná-
jemcům, hlavně šlechticům právo výčepu ko-
řalky a piva a tito zemští nájemci pronajímaji
totéž právo — ovšem se značným ziskem —
hostinským a krěmářům. Počepné vynáší zemi
ročně asi 81/2 mill. korun. Poněvadž .. 1910
počepné musí přestati, šlo zemskému výboru
o to, čím nahradí úbytek, jenž zrušením po-
čepného vzejde zemským financím. Z nařízení
sněmu vyjednáváno s ministerstvem financía
soudě dle toho, že vyjednávání zakončeno dne
14. t. m. snídaní u Sachra, kterou dal ministr
financí dr. Kosel zástupcům Haliče a téhož dne
obědem, jejž v hötelu „Bristol“ dával ministr
za Halič dr. Pietak, nalezena jakási formule,
která umožní odstranění propinace také v Hla-
liči, ale zemským financím zachová důchod.
Potocki
Stanislav Badení
Korytowski
Sacher
Kosel
doktor
Pietak
Krakov
Vídeň
Halič
Hla
SF
Bristol
15
article
jejž měly dosud z počepného. Zdejší „Czasl“
devídá se z Vídně, že nalezena kombinace, dle
níž čásť dosavadního zemského důchodu z po-
čepného bude uvalena jako zemská daň na vý-
čepníky, čásť pak se nahradí zemskou přiráž-
kou na pivo. Zajímavo jest, že orgán polského
kola, které do nedávna hájilo propinaci, uznává
nyní, že počepné jest netoliko zlo, ale i škodlivá
instituce, poněvadž jest na úker rozvoji hospo-
dářskému. Předražení lihových nápojů násled
kem pronájmu práve výčepnického nestojí v ni-
jakém poměru k získu, jejž z počepného má
země, neboť zemi se dostane solva pětina toho.
co z počepného uvizne v kapsách nájemců.
Pozn. Vídeňská tisková kancelář rozesílá
dnes souhlasnou zprávu o téže věci a dodává.
že předběžné vyjednáváni dospělo tak daleko.
že haličskému sněmu bude již v nastávajícím
podzimním zasedání podána předloha, týkajíee
se počepného. Tím dá se zemskému výboru ha-
ličskému možnost, rozřešiti snadnějším způso-
bem otázku zlepšení zemských financí. Ovšem
zbývá vyhověti ještě některým podmínkám, což
bude vyžadovati delší doby. V téže zprávě ti-
skové kanceláře se praví, že vláda vstoupila ve
vyjednávání také se zemským výborem
království českého, jehož fmance po-
třebují sanace a poukázala na možné z vý-
šení zemské pivní daně.
Vídeň
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Monarchická strana v Rusku.
V Moskvě se orgamisuje, aby již o volbách
do hosudarstvenné dumy na jeviště vystoupila.
strana, která si dala jmeno „monarchická“ a
vyhlásila následující program:
1. Upevnění samodržavné moci ruského
cara;
2. povznesení významu pravoslavné církve
jakožto jediné církve apoštolské
3. svobodný rozvoj ruské národní a kul-
turné idey na všem prostranství ruské imperie
bez ohledu na místné národopisné zvláštnosti.
nemající politického významu;
4. široký, decentralisovany
rozvoj hospodářského a spole-
čenského života, netisněného an
vládním, ani zemským byrokra-
tismem, ale ani nepřekážející politice státu;
5. nastolení přísné spravedlnosti v ruském
právním životě, tak aby čestní občané docházeli
u soudu bezpečné opory, a vinníci zákonitého
pekárání;
6. zveličení selské pozemkov
držby organisací stěhování do méně zalid-
něných nebo nezalidněných koněin říše.
Rusko
Moskva
17
article
„Novoje Vremja“ obdrželo z Vídně ná
sledující telegram,
Japonské vyslanectví při vídeňském dvoře
jež po celou dobu války bylo v neustálýen sty-
cích s vlivnými polskými politiky v Haliči, ne-
zastavilo těchto styků ani po uzavření míru.
Představitel japonské missí navštívil tyto dni
předsedu polského „Kola“ hr. Dědušického na
jeho statku ve východní Haličí. Na to i sám ja-
penský vyslanec ve Vídní, Makino, vypravil se
do Krakova, kde měl porady s polskými emi-
granty; z Krakova Makino jel do Zakopaného,
aby se tam osobně seznámil s polskými osob-
nostmi z Ruska. Poláci dávají těmto stykům
politický význam.
Jak si Japonci vedli na Sachalině.
Do Ruska přibyli ruští vojenšti lékaři.
kteří byli od Japonců zajati při záchvatu Sa-
chalina. Vypravují mezi jiným: Japonský ve-
litel přijal ruské lékaře a úřadníky laskavě a
prohlásil, že je pustí na svobodu, protože jich
nepovažuje za kombatanty. Lékaři a úřadníci
vděčně přijali takové nabídnutí. Z Korsakova
Polák
Japonec
Vídeň
Halič
Krakov
Zakopané
Rusko
Novoj Vremja
Korsakův
18
article
V drobném prodejít
rsnní číslo o sobě . . . zas
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve slialkách na venkově
ranní čísla. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí ze kotově napřel
Předplacení a inserty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nacházejí se téš redakee
tlskárna a ezpolise „ Názodnich Listá“.
Rakoptsy so navřaenjl.
Názodnich
19
article
byli posláni do Jokohamy a po několika dnech
propuštěni na parník „Manžimaru“, jenž plu
do Port Saidu, odkudž odpluli do Odessy. —
Japonští vojáci na Sachalině drancovali
pokojné osadníky-trestance. V nejlepším pří-
padě nabízeli jim peníze, ale tak málo, že se
to rovnalo ničemu, a kdo nechtěl takto „pro-
dati“, tomu majetek skonfiskovali. Kteří osad-
níci-trestanci nebo káranci se bránili, byli od
Japonců popraveni prachem a olovem.
Japonec
Jokohama
Odessa
Port Said
21
article
Potvrzuje se zpráva, námi již dvakráte
uvedená, že místem maročké konference, jek
bude svolána koncem ledna, bude Algeci-
ras. Francouzský návrh tedy prorazil. Byly
různé důvody pro volbu tohoto místa. Jedná se
zejmena o ohledy zdvořilosti vůči Španělsku
uznání zvlástních zájmů, jež má Španělsko na
marocké olázce. Poslední marocká konference.
konala se též na španělské půdě v Madridu,
odkud snadno budou po dráze dopraveny do
Algecirasu dokumenty a akta z předešlé konfe-
rence, jichž bude zapotřebí pro nové rokování.
Algeciras je v přímém paroplavebním spojení
s Tangerem a hodí se tudíž dobře marockým
zástupeům.
Algeciras leží půvabně na břehu mo-
ském a bude členům konference příjemným po-
bytem. Je to město historického významu. Zde
přistáli r. 711 Arabové a jeho dobitím zahájili
své panství ve Španělsku. Maurové byli pány
města až do r. 1344, kdy jim je odňal Alfon
XI. kasteliský po dvacetiměsíčním oblehání.
V červenci r. 1801 bojovalo před Algecirasem
dvakráte španělské, francouzské a anglické lod-
stvo. Nejdřive zvítězili Francouzí za velení
admirála Linaisa, pak ale podlehli se Španěly
v bítvě proti Angličanům. Město bohaté histori-
ckými vzpomínkami, leží v zátoce gibraltarské
a jeho přístav je proti anglické straně hájen
batterií dělostřeleckou. Obyvatelstva má 14.000
hlav. Je sídlem velitele vojenského a námoř-
ního. Jižně leží opevněný ostrov Yola Verto.
Maurová
Francouzet
Linaiso
Španěl
Angličan
Yola Verto
Španělsko
Madrid
Tanger
22
article
V Praze, 19. záři.
Praha
23
article
Poplašné zprávy.
Nejrozšířenější list jihofrancouzský »Le Petit
Marseillais« přináší od svého berlínského dopiso-
vatele dlouhý dopis, který je pařížskými listy
opětován s akcentem sensace. Je nutno ovšem
podobné zprávy přijímati s opatrnou zdrželivostí,
často jsou vypočleny na rozmary a citlivost bursy,
ale v tomto případě jde o podrobnosti dosti za-
jímavé. Podle dopisovatele marseilleského žurnálu
nevěří v Berlíně, že záležitost marocká se chýl
již ke konci. V okolí císařově jsou přesvědčeni,
že Francie není dosti silná, aby mohla prosaditi
své nároky zbraní a tak je možno vynutiti na ni
všechny ústupky přes to, že ji Anglie podporuje
a Španělsko jí chce pomáhati. Je též známo,
že Velká Britanie radí Francii válečné rozluštění,
ale i nejodvážnější v úřadních kruzích pařížských
bojí se možnosti války. V Anglii jsou nespokojeni
o nerozhodnosti francouzské vlády vůči Německu
a podporují Francii dále jen proto, poněvadž jsou
přesvědčeni, že marockou záležilostí přiostří s
jistě nedorozumění mezi Německem a Francií.
Petit
Berlín
Francie
Anglie
Španělsko
Velká Británie
Německo
24
article
Velká Britanie věří, že z konfliktu marockého
vzejde válka. Naproti tomu jsou v okolí císařově
jisti, že Francie je odhodlána za každou cenu
vyhnouti se válce. Francie se jeví rozháranou
a slabou. Nemá síly, jednoty ani velkého muže.
Proto jsou v Německu etižádostivci, kteří sní
o »pokračování roku 1870«. Němci jsou pře-
svědčeni, že Vílém II. svým zasáhnutím do věcí
marockých učinil mistrovský skutek a že způ-
sobil Francii těžkou újmu na její vymoženostech
v koloniální politice. Moc Francie klesla též
následkem porážky jejího ruského spojence.
Vilém II. věří, že Francie sestoupila na moc
druhého řádu tím, že přijala revisi svých do-
hodnuti ohledně Marokka s Anglií a Španělskem.
Cisař nemecký je prý odhodlán
jíti ještě dále ve svém přesvěd-
čení, že francouzská vláda ne-
zvedne nikdy rukavicí jí jím ho-
zenou. Spekuluje na bojácnost vlády pařížské
a na veřejné mínění, jež je absolutně proti
válce. Chtěl by prý dohnati Francii až k válce,
kdyby byl jist, že Rusko ostane neutrálním.
Kdyby nebyl uzavřen mír v Portsmouthu a kdyby
nesnáze ruské pokračovaly, bylo by Německo
Němec
Vílý II
Vilém II
Velká Británie
Francie
Německo
Maroko
Anglie
Španělsko
Rusko
Portsmouth
25
article
Japonci a Poláci.
Japonec
Polák
26
article
mnohem vyzývavěji jednalo vůči Francii. Ale
Francie
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Va fuora d'Italia ....
Tridentské momentky. Píše Zeman.
Modrá, poloitalská obloha, šedé horstv
s obílenými sněhem vrcholy, v jehož bocích
tulí se jako hnízda alpské vísky s kostelními
vížkami, jako majáky vztýčenými nad zelené
moře vinohradů, roprostřené širokým údolím po
obou březích Adiže ... Taková je scenerie ko-
lem Tridentu, metropole tyrolských Vlachů
Trento, staroitalské Tridentum.
Malebné alpské město s křišťálovým vzdu-
chem, s ulicemi vysokých domů, pokrytých sta-
rými freskami, s okny chráněnými dřevěnými
závěsy proti úpalu letního slunce, se špinavou
dlažbou uzounkých uliček, kde snědí Vlachové
v obrovských sudech, po kraj naplněných boha-
tými hrozny, máchají své nikoliv alabastrové
Vino je živel, v němž se Ital cítí jako ryba
se vodě . ..
V okolí pěstují nádhernou révu v rozsáhlýeh
vinicích. Za jízdy vlakem provázejí vás vinné
zahrady již daleko od Bolzana.
Slunce se sklání někam k Rivě za vysoké
Eory, mlhy se táhnou nahoru k zasněženým hro
tům a dole v zeleni vinic rozlehá se melancholi
ruce.
Zeman
Vlach
Ital
Bolzano
Virginie
Trento
Riva
d ' Italia
Trident
28
article
cký zpěv, houfy dívek a hochů, česajících víno.
Někde z osamělé osterie uprostřed mišpulových
keřů teskně zní drnkot kytary, doprovázejíc-
nějakou barcarollu, přednášenou hrubým a pře
tak jímavým tenorem.
Nad Monte Palouem zatřpytla první hvězda
Nebe se zatemnilo, zablýskly červené skvrny
matně osvětlených oken v alpských chatách po
vysokých stráních . ..
Po všech silnicích, jež ke Tridentu se sbí
hají, táhnou za sebou malé, ploché vozíky, ta-
žené malými muly, nebo zvláštní spřežení volů.
naložených vždy po dvou obrovskými koši révy.
Někde v daleku zašveholila trubka vojska, vra-
cejícího se ze cvičení. Veselá píseň hlaholl.
Čeští hoši si zpívají do pochodu ...
Trident je pevností. Arci ne pevnost sta-
rého slohu, ne hromada nevkusných, kasárni-
ckých barabizen, obklopená do kola zelenými
náspy a kamennými valy. Nic nepřipomíná stře-
disko branné síly, leda pestrý rej důstojníků,
procházejících se po Via Longa neb Os Mazzu-
rema, kde je tepna společenského korsa . ..
Bližší prohlídka města a zvláště okolí ovšem
vám ukáže podivné stopy činnosti neunavného
militarismu. Na každém význačnějším místě
kol dokola na horách bělá se po malé pevnůstce,
výtečně vyzbrojené. Jdete tichou silnicí, milou-
čkým alpským údolím; divoká bystřina dole pod
vámi hučí a láme svoje peřeje o obrovské bal
vany ... Zamyšlení shlížite dolů do třeskotu
Monte Palou
Longa
Mazz
Trident
29
article
vod... Tu se před vámi zašklebila vysoká, ka-
menná stěna s obrovskými železnými vraty.
Jicny děl jako příšerná oka vám se začernaly
v ústrety,.. Takovým způsobem azavřeny vše-
cky silnice, vedoucí do města ... Rozloženo tu
vůkol na třinácte tvrzí.
Silné procento obyvatelstva tvoří vojsko a —
kněží. Jest zde sídlo biskupa, dvojí seminář.
několik soukromých škol kněžských. V ulicíeh
střídají se vojenské čety s řadami kněží nebo
alumny. Potkáte holuhlavého františkána, jak
bes, bez klobouku, v hnědém hábitě, s bílým
rancem přes záda dům od domu žebrá. Co se
týče chudoby, zdá se, že plní věrně slovo Kri-
stovo... Hůře jest u něho s čistotou .. . Histo-
rie hluboko zaryla vzpomínky do mysli Italů.
Náboženská mysl u nich kloní se k mysticismu.
Italos
30
article
Jsou to staré pomníky kněžské slávy. Ca-
stell, nádherná budova, zakončuje prospekt mě-
sta. Nad ním vysoko Monte Calisio, bývalé sídlo
biskupovo. Chrám St. Maria Maggiore, kde se
konal památný koncil, kostel St. Apollinare vy-
stavěn z obrovských balvanů nějakého amfi-
teatru doby Augustovy. Na sloupech dosud zře-
telny nápisy římské.
V neděli táhnou ulicemi města procesíz
chrámu do chrámu. Od šesté ranní hlaholí zvony
zladěné v různé akkordy. Lid je nábožný jako
nikde. Zvláště ženské. Stráví při bohoslužbách
snad třetinu života. Pobožně, ano! Zdaž
mravně silné? Pravda, s vojákem ji nespatříš.
Aspoň ne ve dne, kdy slunko boží vnikne do
každé skulinky... Večer, kdy měsíc zablýskne
nad Piazza d'Armi, v útulném stromořadí bavi
se snědé Italky už bez okolků se syny Marto
vými ...
Jinak nechuť k vojenské uniformě je zde
okázalá, národní. Co voják, to Němec. A není
snad větší nenávisti, než jakou cítí Ital vůč
Němci. Jde z hluboka. Ital od Němce nekoupí
a Němci neprodá. Jsou případy, že německy žá-
dajícímu vojáku víno nepodali. A stejně se vám
přihodí i v obchodech. Německého nápisu, vy-
jma na kasárnách a státních budovách, na pošte
(a tu hodně v podruží, pod nadpisem italským)
vůbec nespatříš... Ulice tridentská jako politi-
cký činitel je žhavá deska.
Všecka povaha Itala je ohnivá, planouci.
Jakoby ohnivá šťáva jeho rodného vína tavil
krev v žilách a bouřila duši chvílemi k melan-
cholii se klonící, jindy zas divokou až zvířecky.
Rád si zademonstruje. V „Popolu“, socialisti-
ckém, ale přísně nacionálním listě, objeví se
dráždivá noticka a večer vali se ulicemi širáky
osmáhlých mužů, černé širáky na hlavách a plá-
štěnky přes ramena fantasticky přehozené a mě-
stem bouří divoká hymna:
„Va fuora d'Ttalie,“) va fuora ch' ě F'ora,
va fuora d'ltalia, va fuora, o stranier.
Stanislav
Marius maggiore
Apollinare
Augustův
Marta vý
Němec
Ital
Italos
Popol
d ' Ttalie
Ca
Monte Calisio
Virginie
Lido
Piazzo d ' Ar
31
article
*) Ven z ftalie (cizinče!) dokuč čant
Co neděli hraje na význačných místech
města městská kapela. Hudebně Italie jde v po-
předí civilisace. Každý dělník hraje si obstojně
na kytaru nebo mandolinu. V hostinci, ve vinárně,
u holiče, všude kytara nebo mandolína. Prostý
dělník zpívá celé arie z Verdiových oper slušně
a dovede vás doprevázeti na kytaru. Stabilních
hudeb hostinských není. Sejdou se soudruzi, je-
den chopí kytaru, druhý mandolinu, ostatní zpi-
vají a koncert je hotov.
Něco má Ital společného s námi. Náruživě
rád — oslavuje. Slaví kde jakou událosť. Zvláště
události náboženské. Nějaký svátek marianský!
Zimní den. Ráno se lilo jako z konve, proudy
se valily po chodnících, bystřiny v kanálech
hrčely pod dřevěnou podlahou. Divoké vody z hor
splachují všecku nečistotu z ulic do Adiže, na
metr vysoká vrstva včera napadlého sněhu zmi-
zela z ulic jako když utne. Odpoledne déšť ustal.
A za chvíli už město obživlo. Hlava na hlavě,
hudba, rány z hmoždířů! Ztemnilo se, začíná
velkolepá illuminace. Kde který kostel poset ba-
rovnými lampičkami, staroslavný dóm tridentský
dokonce elektrickými žárovkami. V průčelí dómu
obrovské transparenty bohorodičky, všecka okna
osvětlena lampiony a svíčkami. A všude hudba,
ruch a šum. Lid se baví, potáhne z kostela do
kostela, veselí se v osteriích a bíreriích a zá-
bava končí hřímáním hymny:
Va fuora d'Italia, va fuora, o straníer,
Verdiový
Ital
Adiž
Virginie