Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

20. září 1905

4

Číslo 259.

5 article

uzavřením míru japonsko-ruského změnilo Ně- mecko taktiku a na oko se jeví mírumilovným, ale přeje si vlastně nové komplikace. Ujišťuje se, že elsař Vilém II. hrál po svém způsobu při uzavření míru dvojí hru. Na jedné straně radil k míru a na druhé podněcoval cara, aby kladl co největší požadavky. Jednalo se mu prý o zamezení míru. Vilém II. je zehytralý diplomat, jenž chce vodit celý svět za nos. Jeho vzorem je Bedřich II., který byl nejfalešnějším mužem své doby, a jeho oblibenou knihou je »Kníže« Macchiavela. Podle něho zájem státu dovoluje všecky lži a podvody. Kdyby válka závisela od něho, byla by sltuace hrozivou. Francie má v něm nejnebezpečnějšího odpůrce a musí vůči němu být ostražitou, připravenou a silnou doma i svými spojeneckými styky.

Vilém II Bedřich II Kníže Macchiavel Francie

6 article

Sjezd socialistický v Jeně. Ve včerejší první meritorní schůzi sjezdu socialistické strany Německa podával posl. Voll- mar zprávu o organisační osnově strany Na- vrhuje se, aby základ organisace socialistickě v říšských volebních okresích tvořily spolky sociálně-demokratické, jimž každý stoupenec strany musí náložeti. Spolky ty spojují se pak v okresní svazy a v zemské organisace- Za účelem propagandy mezi ženami mají se ve všech místech dosazovati důvěrníci ženšti. Předsednictvo strany má míti právo dosud po- strádané, rozhodovati ve sporech o kandidatuře do říšského sněmu. Znova se upravuje i smírč soudnictví při vyloučení členův ze strany. Opposice podala návrhy, kterýmiž má býti obmezena účast říšských poslanců na sjezdech, ač dosud mandát v říšském sněmu opravňoval již k účasti na sněmu. Vollmar vystoupil ostře však proti těmio návrhům. Četní herlinští delegáti žádali dále, aby »Vorwärts« byl pouze orgánem berlínské sku piny u nikoliv orgánem celé strany. Tomu opřel se prudce Bebel; žaloby berlínských soudruhůr na to, že mají příliš malý vliv na »Vorwärts«. jsou prý neoprávněny, protože dva redaktoři, od nich zvoleni, sami odbočili v pravo.O náležité změny redakční postará prý se Bebel časem sám, ale »Vorwärts« musí prý zůstat orgánem celé strany. Na konec byly pozdě večer i organisační osnora opposiční i návrhy k ní učiněné odká- zány zvláštní komisi.

Vollmar Bebel Jena Německo spolek sociálnodemokratický Vorwärts

7 article

Ústavnost v Americe. Vyšetřování o novoyorskýeh společnostech pojišťovacích odhaluje věci stále skandálnější dokazujíci, jak čistý a neporušený jest len ústavní život americký, jejž někteří theorefičih knihomolové staví Rusku a jeho příštímu roz- voji ústavnímu — za vzor. Jediná pojišťovna »New York Life Insurence« vyplatila v posled- ních třech volebních kampaních přes 700 000 korun do — volebních fondů republikánské slrany. Správa omlouvá se nyní, že vítězství demo- kratické strany bylo by prý bývalo proti zá- jmům — pojištěnců. Avšak i místopředseda pojišťovny, Parkins, musil doznati, že politické úplatky tyto jsou zavržení hodné a že je třeba proti nim přisných zákonodárných opatření. »Now York Times« praví, že takými dary do fondů volebních velkokapitalistické společ- nosti vlastně presidenta republiky kupují a to že značí v podslatě — konec republiky. Přes tyto denni těměř a nepřetržité skandály k odha- lení nepochybujeme, že i americký tisk bude na dále korrupci a úplatnost politického a ústar- ního života západního doporučovati ruským stát- níkům jako — skvělý vzor a vábný přiklad »lidové« správy- Politická schůze v Drahanech na Moravě.

Parkins Amerika Rusko New York Life Drahany Morava

8 article

V neděli dne 17. t. m. uspořádala »Selská jed- nota« v Brně veřejnou schůzi lidu v Drahanech, ve středu to známé vysočiny drahanské, jež rovinu Hané dělí od krásného Krasu moravského. Schůze četně navšlfvená rolnictvem a učitelstvem tří sounedicích tu okresů zajímavá jest svým původem i průběhem K charakteristice politických poměrů moravských podotýkáme, že jmeno »Selská jednota« patřilo známé organisaci rolnictva moravského se sídlem v Olo- mouci, v jejímž čele po dlouhá leta stál svobodo- myslný poslanec rolnický na sněmu zemském i na radě říšské p. Jos. Vychodil, který ovšem poctivě se snažil, aby »Selská jednota« postupovala ve shodě se svobodomyslnými. poslanci z Čech a Moravy jak na radě říšské, tak i na moravském sněmu zemském. Když pak pod známými vlivy ustavila se samostatná agrární strana moravská a »Selská jednota« dosa- vadní v ni byla zabrána, ustavila se v Brně nová »Selská jednota« s programem staré a k sdružení tomu, v jehož čele stojí opět posl. Vychodil a jeho náměstek posl. J. Pospíšil, připojili se lidoví poslnnei za obce venkovské na sněmu moravském. Sdružení to, jehož význam tedy nedá se podceňovati, pořádí na venkově moravském schůze politické k poučení lidu, úplně vyhýbajíc se zbytečným polemikám. Průběh schůze nedělní lze právem prohläsiti úplně zdařilým. Prošla klidně, ačkoliv vedle řečníků pozvaných, poslanců za tento kraj JUDra. Václava Perka a F. R. Reichslädtera činně se rozhovoru zů- častnili jak příslušníci moravské strany lidové (svo- bodomyslně), tak i strany agrární a klerikální. Řídil ji nestranně a přesně starosta drahanský p. Soldán.

Vychodil J Pospíšil Perk F R Reichslädter Soldán Brno Drahany Ola Čechy Morava Haná

9 article

První řečník poslanec dr. Perek promluvi o časovém právě thematu — o zemském ho- spodářství německém na Moravě, bledě k zamýšlenému zvýšení přirážek zemských (o před- mětu tomto přineseme pojednání zvláštní); rostoucí zatížení země ve směru finančním dle vývodů jeho má pramen svůj v tom, že zemské hospodářství jest v rukou relativně skrovné menšiny německé, která ničeho nešetří, aby i na dále nepřirozenou nadvládu svoji udržela jak na poli osvětovém, zřizujíca udržujíc zcela zbytečné úslavy německé (většina ně- meckých reálek, škol obecných i měšťanských), tak na poli hospodářském (zemské úslavy s hrozným hospodářstvím, zástupy přebytečných, skvěle poslu- pujících úřadníků německých) a konečně též v oboru politickém. Poměry ty udržovány jsou nejen vlivy cizími — přízní vlády vídeňské a státních úřadů v zemi i váhou německého velkokapitálu na Moravě — nýbrž také s naší strany nedostatečným a chatr- ným zastoupením v zemském výboru a roztříštěnosti politických činitelů našich; marnotratnost německá a spojená s tím germanisační činnost může býti za- ražena jen tím, dobudeme-li většiny na sněmě zem- ském; bychom účelu toho dosáhli, vadí nám přede- vším rozdrobenost naše. Druhý řečník poslanec Reichstädtier po ukázal rovněž časově na význam reskriptu záříjového a promluvil o boji našem za poli tickou samoslatnost zemí českých. Obě řeči s pochvalou přijaté zavdaly podně k čilě debatě. Řečník agrární projevil souhlas s vý vody poslance Perka, jenž se zastával tvoření no- vých stran, zejmena agrární, poněvadž prý by to jinak bylo fádní (D); rolnický stav prý neměl způso bilých zastanců (Hlučný odpor.), strana agrární must míti své poslance; řečník k ní má důvěru, ač do znává, že dosud nepodala důkazů o své zdatnosti.

doktor Perek Reichstädtier Perk Morava

10 article

Mluvčí klerikální tvrdí též, že roztříštěnost býti musí a neškodí, ale v národních věcech třeba jíti jednotně. Oproti tomu za všeobecného souhlasu po- ukázal posl. Reichstädler na dosavadní práci lido- vých poslanců za venkovské obce ve prospěch rol- nictva a na národní nespolehlivost moravských poslanců klerikálních, kteří často s Němci se spojují i v důležitých věcech národních jen z nenávisti oproti straně lidové. Na to na podnět posl, dra. Perka promlouváno různými řečníky z řad rolnictva a učitelstva o ná- rodních a hospodářských nedostatcích hornatiny drahanské; zvlášlě stěžováno si, že tomuto kraji ryze českému (právě proto!) daleko nedostává se takové podpory na zvelebení dobytkářství, jako krajům horským, Němci obývaným, jak tu nelze do- síci spojení železničního, načež byla přijala reso- luce, v níž protestuje shromážděný lid proti lomu. aby příjmů zemských, bylo i na dále používáno k účelům germanisačním; v dalším zvyšování břemen zemských hrozí zkáza celému hospodářství zem- skému. Shromáždění žádá poslance své, aby se při- činili o spravedlivou opravu volebního řádu na sněm zemský a aby se domáhali, aby v zemi ze tří čivrtin české obsazena byla českými muži“ řídící místa správy státní, z nichž nyní nemáme ani jediného Země a stát ať konečně českým hornatým krajům vybudují nezbytné spojení železniční, jakému se již dloubou dobu těší kraje německé. Přítomným po- slancům projevuje shromáždění úplnou důvěru Na to schůze klidně zakončena.

Němec Perk Němec obývaný

11 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Jest rozdíl ve věci. Se všech stran koutů, kde vedle německé většiny žiti chce skromným životem národním česká minorita, docházejí zprávy o násilnietví, jež se páše tam zejmena na odvislých českých lidech, kteří bud své děti do české zapsati dali školy, neb jinak osvědčují příslušnost ke svému národu. Z Mostu, z Teplic, z Trufnova ald. odevšad ozývajise stesky na německou bezohlednost a raffinované týrání českých lidí, kteří za kus chleba zdrá- hají se zaprodati národnímu odpůrci svou krev Zdá se, že dán byl v tomlo směru opět porel k pronásledování českým menšin, neb týrání děje se soustavně a je v něm pozorovati určitou methodu a plán. Německé listy ovšem pouka- zuji na ojedinělé případy, z nichž dovo- diti se snaží, že s naší strany děje se Němeům nejinak, zejmena však poukazují, jak prý se z naší strany nepřátelsky vystupuje na- proti německému školství. Obžaloba ta je ale naprosto neodůvodněna. Je velký rozdil v tom, co děláme my a eo Němci. Němci tvoří u nás v boji národním, pokud jde o školství, stranu útočnou, my se bráníme. Se strany české nikdo ani slovem nevzpíral se tomu, aby dítěti něme- ckému dostalo se v německé škole německého vychování. Naproti německým dětem v něme- ekých školách není a nikdy nebyla obrácena zbraň, kterouž hájíme národní majelek svůj. my vedeme boj naproti německému úsili, na- plniti německé školy českými dětmi. Bráníme prostě dorost svůj před poněmčením a přizná váme Němcům plné právo, činiti na národní prospěch svých dětí totéž. Jako ale my nikdy a nikde dosud prstem nehnuli, abychom dné německé vylákali z německé školy a nasadili je do české, týmž právem žádáme, aby

Trufnův Němec Most Teplice

12 article

Němci nečinili překážky českým dětem navštěvovati školu českou. Usilujeme-li o to, aby v kraji smišeněm zřízeny byly pro děti naše školy české, máme k. tomu na základě platných zákonů plné právo, zrovna tak jako Němci mají právo žádati, aby pro jejich děli v území českém zřízeny byly školy. Jestli děti německých v dostatečném počtu v českém kraji není, za to nemůžeme my, zrovna tak jako není naší vinou, že Němci maji zapotřebe českých dělných sil. Kde s důstatek dělí něme- ekých, tam obce české plnou měrou plní po- vinnosti své, jak tuho dokladem Praha a města na jejím obvodu. Boj náš o školu má tedy zcela jiný réz, než týž boj německý. — Daň z piva, Přinesli jsme včera zprávu o officiálním sdělení, dle něhož by finanční mini- sterstvo nekladlo již odpor proti zvýšení pivní dávky na obnos, jaký původně byl sněmem tohoto království zamýšlen. Je známo, že projektována byla původně dávka 2 K z hektolitru, však pan Böhm-Bawerk přes všechno úsilí zemského výboru českého, přes všechny cesty do Vídně a konané tam porady trval na svém a byl vůbec nepří- stupný důvodům, jejichž oprávněnost uznati musil každý, kdo mysliti a počítati dovede. Bylo zjevno, že zanáší se finanční ministr nějakým tajným zámyslem a v provedení jeho, že by mu dávka 2 K překážela. Nezbylo nic, než že země spokojiti se musila dávkou menší, konsumenti ale že nuceni jsou připláceti od zavedení jejl na 1 K 30 haléřů na hektolitr ale celé 2 K, ba v drobném prodeji na mnoze 4 koruny

Němec Böhm Praha Vídeň

13 article

Napsali jsme tehdy do slova: »Urputná odmí- tavost ministra finanei divně se srovnává se sladkými slovy, jimiž ujišťují nás orgány vládní, že ve Vídni ochotni jsou všechno učiniti n uzdravení financí zemských. Rakoušti ministři vůbec si počínají, jakoby měli své portefeuilly assekurovány, při tom zapomínají na to, jal viklavá jsou křesla, na nichž sedí a jak po- míjející je ta jejich ministerská sláva. Jakkoli zemská dávka z piva je prý jen dočasná, děle trvati bude dojista, než páně Böhmovo mini- sterstvo.« A měli jsme pravdu. Oč ale zatím země neustupností lohoto drsného odpůrce na- šeho a zemských zájmů vůbec byla připravena Kdyby se sestavily všechny hříchy finančníeh ministrů rakouských, užasl by svět nad ško- dami, jež z úzkoprsosti neb ze strannické ne- vraživosti způsobeny byly průběhem let tétc říši a jejimu obyvatelstvu. Finanční ministr Němec znamená v Rakousku negaci všech kul- turních a hospodářských požadavků národů ne- německých. To hlavním je úkolem německýeh finančních ministrů, podlamovati a mařiti ve- skeré snahy neněmeckých národů po povzne- sení. Nynější finančni ministr Kosel je ostatně z téhož dřeva, jako jeho odpůrce a není na- prosto tajemstvím, že kdyby směl ve svém res- sortu jednati výhradně dle své vůle, pro nás Čechy byly by prameny finanční z velké stální nádržky vedouci úplně uepány. Bylo by také klamnou domněnkou za lo míti, že obrat, pokud stal se v nazírání vlády na dávku pivní, příčisti sluší vzmáhající se snad přízni k nám. Nikoli.

Böhmův Němec Čecho Vídeň Rakousko

14 article

Obrat stal se k vůli Polákům. V několika lé- tech bude v Haliči po propinaci a že Poläci dávno již se zabývají myšlenkou, učiniti potom z proprinace dávku zemskou, je známo. Prot pojednou ta ochota Vídně také oproti této zemi. — České a německé školy v Prostějově. Zápis do obecných a měšťanských škol v Pro- stějově jest bez odporu nejvýznačnější událosli

Polák Halič Vídeň Prostějov Poläce

15 article

na poli národním za celý rok; sebe rušnějšía okázalejší zjevy politicko-národní, jež strhávají pozornost povrchního stopovatele našeho národ- ního vývoje, musí v očích vážného pozoro- vatele ustoupiti před faktem: tolik a tolik na- šich dětí zapsáno jest do škol našich a tolik zase uvrženo do přelejváren německých (výraz přelejvárna hodi se zde ve městech moravskýeh znamenitě, neboť zde nelze mluviti o »školách německých«). Počet českých děti, jež každého roku zapsány jsou do škol německých, toť fakt, který má trvalé dalekosáhlé účinky do budouc- nosti a jest jednou z nejmohutnějších sil, kterě určují dráhu našeho rozvoje národního. Z dů- vodu toho též upozorňujeme na výsledek zápisu do škol v Prostějově. Zapsáno bylo celkem 4349 dítek z obce školní (proti loňsku jich přibylo 154), z nichž bylo 2046 chlapců a 2303 děv- čata. Z nich patří 1702 chlapci do škol českých a 344 žáci jsou ve školách německých; děvčat bylo zapsáno 1759 do obecných a měšťanských škol českých a 544 do škol německých. Z roč- ního přírůstku 154 dítek získaly školy české 129, školy německé 25 a sice jen školy dívčí, kdežto na německé škole chlapecké dokonee žáků ubylo. Výsledek celkový jest: 346 1 dílko ve školách českých, 888 ditek v německých.

Prostějov

16 article

Ovšem ještě dosud můžeme čílati, že na 800 ditek českých zavlečeno bylo do škol německých, ale jaký to pokrok od nedávných ještě dob, kdy německé školy v Prostějově vykazovaly téměř tolikéž dítek co české, mívalyť až 48% všech školních dítek, kdežto dnes resultuje pro ně jen 203; před 13 léty měly německé školy v Pro- stějově tolikéž tříd, co české a dnes maji jich jen 15, kdežto české školy musí míti 54 třídy. Pokrok náš tu nepřichází jen tak sám tísnivá moc německo-židovského velkokapitálu, přízeň úřadů a nedostatečná uvědomělost národní u širších vrstev obyvatelstva ve městech morav- ských zaváděla by mnohem čelnější řady do- rostu českého do škol německých, kdyby nepře- tržitá, dobře organisovaná činnost s naší strany nestavěla pevně hráze oproti záplavě germani sační: ne dobře sic míněnými, ale naprosto ne účinnými provoláními, ne hlučnými schůzemi nýbrž praci od muže k muži zachraňují se tal ročně sta našich dětí; národnímu vedení v Pro- stějově přisluší za práci tu plné uznání.

Prostějov

17 article

— Město Písek a jeha národni vědomí. Píše se nám z Písku: Od návštěvy krále če- ského v Čechách uplynulo čtrnácte dní a proto nyní veřejnost česká musí býti upozorněna na národní poměry v Písku, jak se jevily za této návštěvy. Očekávali jsme, že král český bude slavnostně přijat, avšak slavnostní úprava při jeho návštěvě v městě českém nemusila být takového zůpsobu, aby při ní český národní ráz byl zatlačován, jako se stalo u nás dne 3. září t. r. V tom směru zmiňujeme se o ná- sledujícím: 1. Asi před pěti roky bylo vyše- třeno, že prý městská barva písecká jest modro- žlutá. Od té doby, ač proti správnosti toho vy- šetření jsou různé pochybnosti, zejmena při po- vaze města Písku jako města královského, dává obec písecká různé nápisy a nátěry sloupů, zá- bradli, žerdí a pod. prováděti v barvě modro- žluté, odstraňujíc dosavadní nápisy a nátěry v národních barváchi bílo-červené provedené.

Písek Čechy

18 article

Ač obecenstvo písecké nebbě neslo toto od- straňování dosavadních národních barev na růz- ných objektech obecních, přece ještě mlčelo, přihližejíc k tomu, že se jedná o předměty sou- kromého majetku obce písecké. Ale za příčinou návštěvy krále českého v Písku vydán byl roz- kaz, aby kovové, teprve před několika málo léty zřízené a dosud zeola zachovalé úřadní uliční tabulky, provedeně v národních barvách českých, pěkné, význačné a jasně čitelné, pře barveny byly na modrožluté. A těmto ne- harmonickým a méně význačným barvám mu- sily ustoupiti české barvy národni! Toto od- stranění národních českých barev v českém mě- stě s úřadních uličních tabulek těžce nese naše — díky bohu, dosud četně — česky smýšlejíet a cítící občanstvo písecké. Dále ještě dodá- váme, že slavnostní úprava radnice a četných veřejných budov, nad nimiž obec písecká dispo- nuje, a úprava ulic pořízena byla o návštěvě krále českého taková, že převládaly v ní barvy; černožlutá a modrožlutá a jen v menšmně je- vila se barva česká, bíločervená. Znak zemský království českého na nejhlavnějším místě slav- nestním ustoupil říšskému orlu. Tento způsol úpravy slavnostní, při níž při návštěvě krále českého v českém městě Písku zatlačen byl sa- meu správou téhož města český národní ráz, vzbudil pocít hořkosti jak v domácím obyvatel- stvu píseckém, tak i v přečetných eizích, do

Písek

19 article

Písku tehdáž zavítavších hostech, kteří tento tuze málo národní ráz úpravy slavnostní ihned postřehli a podiv svůj nad ním projevili. 2. Dále musíme uvésti ještě toto: V radnici pisecké nalézají se již několik let zejmena na stěnách chodby, z níž je vchod do zasedací síně obec- ního zastupitelstva, ohrazy českých knížata králů v nadživotní velkosti. Tyto obrazy če- ských knížat a králů před návštěvou krále če- ského byly odklizeny. Při takovémto jednání musí národ český nutně ztráceti vážnost na všech místech; neboť vznešená mysl váží si projevy úcty lidu sebe vědomého. Lid, který své národnosti si neváží, a ji sám potlačuje musí přirozeně postrádati uznání a vážnosti Všude na světě respektován jest jen charakter.

Písek

20 article

— „Máme té české pakáže bezloho dost!“ K naučení mravů pro české rodiče, zavádějící děti do německých škol, sděluje se z Českýeh Budějovic příkladný příběh. Jistá paní z če- ské společnosti tamní dala zapsati dcerušku na zkoušku prý, aby se „naučila německy“, do 1. třídy německé měšťanky budějovieké. Po roce přineslo děvče dvojku z mravů, a když se matka poptávala ve škole po příčinácn, vyšlo něco tak naprosto nicotného na jevo, že matka žnčky prohlásila, že vysvědčení nepřijímá děvče do německé školy více nepošle. Odpověd. jaké se jí dosthlo, zněla: „Jen si ji dejte, kan chcete, my té české pakáže tu máme beztoho dost.“ Kulturníkem, který zlo- lajná slova pronesl, je učitel Langhans. Roz čilovat se nad nizkostí, z jejíchž hlubun tatc surovost německého paedagoga, který snad ne zůstane neztrestán, vyvřela, bylo by zbytečno tolik však dlužno připomenouti, že výrok bu dějovického nestoudnika nemá jenom místní platnost, a že by měl býti slyšán všude, kde čeští oteové a české matky tak dalece se zapo- mínají nad svým a svých dětí původem, že do dávají německým školám materiál, jinak vítaný ale přes to nazývaný — českou pakáží. Také v Praze jsou tisíce českých rodičů, jimž se takto dodává látka ku přemýšlení. — Velký úspěch imposantního českéh tábora v Olomouci strašně páli moravské Němce a olomoucké především. Přes »druhé hlavní město« Moravy převalilo hanácké moře vlnu 14.000 lidí a spláchlo aspoň pro neděli tak dů- kladně německý jeho karakter, že vůči elemen tárnímu účinku takově slovanské lázně, klerá bohdá vykoná na Olomouci svůj očišťující úkoh v čase nejkratším, zůstali radniční representáto německého karakteru úplně bez rady a pomoci

Langhans Roza Němec Českýeh Budějovice Praha Olomouc Morava

21 article

Jest známo, jakými prostředky chtěli zastavit český proud táboritů, hrnouci se na Olomoue i podařilo se jim, vymoci si zákaz průvodu pře město, co zákaz byl platen, ukázalo se v den tábora. Vydal asi tolik, jako deštník proti Ni- gaře. Tisíce šly, sta vozů jelo průvodem, neprů- vodem, ale nepřetržitě a městské policii ani ne- napadlo pokusiti se o nějaké zasáhnutí do řeky slovanského lidstva, hrnoucí se nezvyklým řeči- štěm »německého« města. Policisté stáli na svých stanovištích a nehnuli ani brvou. Jiné chování bylo vůbec nemožnosti a také bylo jedině správ- ným, jak ukázal výsledek. Spolky prošly podle zakázaného programu klidně městem a podle svě- dectví českého tisku olomouckého nebyl vzdou přítomnosti českých tisíců pořádek nikde poru šen. Má se za to, že starosta Brandhuber po- staral se o to, přes všechny obecní pohrůžky že třenicím nebude možno zabrániti a že zastu- pitelstvo vzdává se veškeré zodpovědnosti, aby účastníci tábora nebyli rafinovaně přichystaným provokacemi drážděni. Genialní nápad veřejného cvičení olomouckých hasičů na střeše radnice při němž měla prý býti vyzkoušena donosnos všech olomouckých střikaček, byl zmařen vzka zem z radnice do výborové schůze spolku hasičů, kdež po prudké debatě upuštěno od úmyslu přivítati účastníky tábora zamýšleným pozdra- vem z obecních střikaček. Veliký účinek na toto konečné rozhodnutí mělo nepochybně i sdělení že na tábor přitáhne šest set českých hasičů

Brandhuber

22 article

Také buršácká pohotovost, na české täbority svelaná, úplně selhala. Olomoucký kulérový spolek „Libertas“ sezval si na neděli kde ja kého komilitona, projeli se dopoledne v kočá rech po Olomouci v nejúplnějším viksu a od půldne už nikdo na buršácký karneval ani ne vzpomněl. Po táboře bylo v Olomouci ještěži věji. Ohromný zástup český za hřímavého zpě vu národních pisní prošel náměstím až k Ná- rodnímu donu a odtud odcházel z města smě rem k Úřadnické čtvrti v nejlepším pořádku jejž neporušilo ovšem ani bujaré prozpěvován písní; policie, vidouc marnost každého znepo- kejování českých zástupů, chovala se z nutnosti slušně. Starosta města Brandhuber, jda pro- cházkou, octl se v nejhustším českém davu a vyvázl, ejhle, úplně bez závady a pohromy. To- liko u Poettingea, takřka za městem, došlo k rozmíšce, jejímž výsledkem bylo zatčení — německého opilco, který spílal „Böhmische Pakage“. Čeští demonstranti vrátili se za zpě- vu obávaného „hrom a peklo“, k Národnimu domu, kdež se uklidnili k napomenutí dra.

Národni Olomouc Brandhubry Böhmische Pakage

23 article

Eicchera, klerý vyšel na ulici. Dříx naž nastal úplná tma, byl klid nejůplnější. Důkaz, kde hledati příčiny nepokojů, jimiž české mani- festace v městech smíšených, provázejí — Němci. Po ohromném jich rozčilení, které se dá pověstně regulovati jako americká kamna, nebylo v neděli am nejmenší stopy, ani stinu. Vědíť olomoučtí Němci, že by jim přespřílišné rozohnění proti Hanákům nebylo nikterak zdrá- ve a že přihodit se něco vážného, zle by to od- pykali na hospodářských následeích. Dodati sluší, že byl učiněn pokus sčítáním účastníků pemocí pokladniček u tří vehodů na závodiště, kde se tábor konal. Přijímáno výhradně po dvouhaléři na Národní jednotu, a sebráno 13.900 dvouhaléřů, podle toho páčí se úča- stenství, ježlo nebylo možno vybrati od každého, na 15.000 osob. Německý tisk kromě několika nadávek, z nichž „bramborové tváře“, Haná- kům zajisté blahodárně utkví v paměti, utěšo- val se tím, že udával počet účastníků na 2000 ...

Eiccher Němec Hanák Haná

24 article

— Jihlavský »Sokol« vypovězen z Česk besedy. Lidový denník brněnský přináší zprávu, že sokolská jednota v Jihlavě byla vypovězena z tamního Besedního domu přičiněním ředitel- ství schwarzenberského pivovaru v Protivíně jeho pomocníků v Jihlavě. Činem tím octls jihlavský »Sokol« úplně bez přístřeší. — Ústřední výbor Národní rady česk konal dne 16. záři svoji IX. řádnou schůzi z předsednictví dra. Herolda, kterýž podal především zprávu předsednictva rozsáhlé činnosti Národní rady české v posled- ním období, mimo jiné o provádění rovnopráv nosti, zejmena vůči českým menšinám a ochraně jich proti neustávajícím útokům agilace něme- cké, pro získání průmyslových podniků do ru- kou českých, ve věci respekťování zemských barev čoských, ve věcech školských a zápist do škol, v příčině obsazování míst úřadnickýe i míst zřízenců státních, o styku korporaei samosprávných s úřady vojenskými atd. Zprávu o horlivé činnosti Národní rady české ve všeci téměř směrech její působnosti také i v posled- ním období letním přijata na vědomí. Rovněž přijat dodatečný referát pana dra. Šámala o in- tervenci jeho jako delegáta Národní rady česko spolu s posl, prof. Čiperou z Plzně při leteš- ním zápisu do české školy v Prachaticích o podniknutých akcích na obranu práva. Potom vyřízena po návrzích referenta p. Jindř. Ne- chanského a prof. dra. Čelakovského dlouhá řada záležitosti menšinových, národohospodář- ských, samosprávných a osvětových, při čem učiněno sdělení také o přípravných krocích z ustavením »Osvětového svazu« a uvedením jeho v činnost. Zprávy pana dra. Seheichla o stavu pokladním a z odboru kolkovního a pana dra.

Herold Šámal profesor Čipera Jindřichův doktor Čelakovský Jihlava Protivín Plzeň Prachatice Sokol Česk beseda národní rada osvětový svaz

25 article

Dvořáka z odboru jazykového, jakož i návrhy ve věcech informace ciziny o národě českém ponechány do schůze příští. Když byly ješte schváleny návrhy pp. Jindř. Nechanského dra. Podlipného, týkající se výkonné kanceláře Národní rady české, byla schůze po tříhodin- ném rokování skončena. — St. Z Brém, 19. září. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Navrátiv se přes severní Ame riku z nové své cesty po středpí a jižní Ame rice, proslulý cestovatel český Vráz přijel sen večer lodí »Císař Vilém Il.«. — Osobní. Okrašlovací spolek v Potštýně jme noval pana Karla Hostinského, místopředsedu spolku, členem čestným. — Rodinné zprávy. Slečna Marie Hrdá a pan Jos. Martinek z Libáně u Jičína slavili sňatek svůj dne 19. t. m. ve hlavním larním chrámu u sv. Jindřicha v Praze. — Úmrtí. V Dolních Kralovicích zemřel ve věku 74 let pan Josef Nevařil, nolář, čestný měšťan dolno-kralovický, člen obecního zastupitelstva, býv. předseda četných hospodářských a vlastenecký ch ústavů a korporací. Tělesná schránka zesnulého bude ve čivrtek o půl 11. hod. dop. v Dol. Kralovicích vy- kropena, do ústřední kaple v Olšanech převezenaa dne 22. září o 5. hod. odpol. do rodinné hrobky k věčnému odpočinku uložena — Pohřeb nejslazšího učitele pražského ...

Dvořák Jindřichův Podlipný Vráz il Karel hostinský Hrdá Jos Martinek svatý . Jindřich Josef St Brémy Libáň Jičín Praha Dolní Kralovice Dolo Kralovice Olšany národní rada obecní zastupitelstvo

26 article

Smuteční průvod, rázu zcela mimořádného, vyšel včera z basiliky karlínské, aby provodil na cestu po- slední učitele-dědouška, nejstaršího z legií učitelstva vůbec, pana Jana Klimenta. Málokdy pozornost pieta a vděčnost k zesnulému shromažďují řady truchlících v kondukt tak čelný a z tolika různých vrstev složený ! Universitní professor a dělník, léka a řemeslník, učitel a obchodník, stařec i mladík — všichni přišli rozloučit se s bývalým učitelem. Byl mezi ními léty bohati mužové, jimž zvěčnělý vště- poval první základy všeho vědění, slovem vlídným a srdečným; proto nescházelo vzpomínek, zaléta- jících hluboko do let minulých, o celá desítilete zpátky, vzpomínek, vypravujících vesměs jen o krás- ných bodech dlouhého života sťařečkova. A pře- mnoho jich týkalo se neunavné jeho činnosti uči- telské, jež dosáhla plných šedesáti let, z nichž půl století v školách pražských ... Kolik generací se tu

Klimenta

27 article

vystřídalo, vyrostlo i semřelo, než došlo také na vzácného kmeta, jehož hlava sklonila se až pod tihou osmdesáti a sedmi let? Nejen žáci škol — i přední pražské rodiny s vděčností vzpomínají jeho působnosti vychovatelské a učitelské. Po mnoho let býval paedagogem v rodině Josefa Huleše, bývalého starosty pražského, kde vyučoval rovněž zvěčnělou již první choť dra. Julia Grégra, paní Annu Gré- grovou roz. Hulešovu, a v létech pozdějších byl opět učitelem dílkám jejím. I z jiné, vlastenecké čin- nosti a působnosti znám byl téměř celé Praze roz- milý ten slařeček, jako zakladatel Hlaholu, Měšťanské besedy, člen České Matice a podobných. Pohřeh, jak již podotčeno, konán z chrámu karl nského. Rakev s lělesnými ostatky spočívala v hlavní lodi na katafalku uprostřed bohalé zelené věnců a kytie v záři přečetných voskovic. Rozsáhlá loď byla vy- plněna smutečními hosty, mezi nimiž byli prof.

Huleš Grégr Anna Grý Hulešův Hlahol Český Matica

28 article

O. Sehrutz, ředilel »Nár. Listů« Prokop Grégr členové městské zady pp. Schrötter, Brož, Sy řiště a Mellan, mag. rada Kubín, kom. rada Relinwart, škol. doz. Bulíř, rada Malfe theiner, ředítelové a učitelé pražských škol obec- ných i měšťanských, tajemník klubu strany svobodo- myslné p. Kretší, říd. učitel v. v. Ouvalský. ředilel sirotčince učitelského M ojž1š, četné ducho- venstvo, učitelky a j. v. Za zpěvů členů operníh sboru Národního divadla vykonal obřady církevní dp. farář Houlek, načež černá kovová rakev sne- sena do čtyřspřežního pohřebního vozu. Průvod zabočil od hranic karlínských ulicemi žižkovskýmí na hěbitovy olšanské, kde rakev s tělesnými pozů- statky učitele - veterána uložena byla do rodinné hrobky. — Z městské zady pražské. (Co je s jízdním řádem?) M. r. pan dr. Holubovský tázal se po PraherrStarostar po Gr. Sri uech policejní ředitelství bylo již opětovně urso- váno o vydání řádu a i prostřednicivím místodržitel- ství, ale dosud marně. Usneseno podati urgenei novou. (Dle našich informací jest jízdní řád hotov ale jeho uskutečnění naráží na netušené překážky. — (Nové stanoviště drožek.) Usneseno ne- činiti námitek proti zřízení nového stanoviště drožek před „Pařížským hotelem“. — (Stavební zále- žitosti.) Panu V. Romováčkovi povolena parcelace pozemku čp. 414—II. ve třídě Vyšehradské. Novo- stavby povoleny: p. V. Romováčkovi stavba čtyř- patrového domu ve Vyšehradské třídě, p. Jos. Van- hovi stavha čtyřpatrového donu na čp. 414—II. tam- též; p. V. Havlovi povoleny stavební změny v novo- stavbě na Palackého nábřeží; p. dru. Schneidrovi sděleny čáry v ulici Jeronýmově. Generál řádu křižov- níků žádal za schválení regulační čáry a rovinné výše pro čp. 191—I. Usneseno konati místní komis

O Sehrutz Prokop Grégr Schrötter Brož Mellan Kubín Bulíř Malfe theiner Ouvalský Houlek doktor Holubovský PraherrStarostar V Romováčk Jos V Havel Schneidr Olšanský Vyšehradský třída Palacký Jeronýmův Relinwarta klub strana svoboda národní divadlo

29 article

ve smyslu § 6. stav. řádu. — (Poštovní závad na Vyšehradě.) M. r. pan Kovařovič předloži žádost národního klubu na král. Vyšehradě, směřujíeí k odstranění poštovních nedostatků v této části mě- sta. — (Obmezený vstup na galerii a do lože ve velké zasedací síni.) Vzhledem ku přání, projevenému v minulé schůzi sboru obec- ních slarších p. ob. st. Soukupem, aby vstup na galerii a do lože ve velké zasedací síni staroměstské radnicé nebyl obmezován, schválila rada městská sta- novisko již dříve při stejném požadavku zaujaté, že z důvodů bezpečnostních nelze připustiti neobme- zený počet posluchačů vzhledem k únosnosti stavby galerie a z ohledů požárních (v úpravě východů).

Kovařovič Soukup Vyšehrad

30 article

Usnesení to stalo se na základě dobrozdání úřadu stavebního a ředitele hasičského sboru. — (Vý- stava v Londýně.) Na základě žádosti Vývoz ního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko ohledně účastenství obce pražské na rakouské výstavě v Lon- dýně r. 1006, usneseno sděliti spolku, že rada měst- ská usnesla se již dříve zásadně na tom, zúčastniti se této výstavy, poněvadž jest pro král. české za- jištěno samostatné oddělení. Otázka subvence pří- pravnému komitétu bude řešena při projednávání roz- počtu. Do komitétu za delegáty vysláni pp. cís. I. Jahn a m. r. dr. Pinkas. Ke schůzím bude poskytnuta míst- nost na radnici. — Vyhověno bylo 75 žádostem za přiznání práva domovského ve smyslu zák. z r. 1896; 18 žádostí téhož druhu bylo zamítnuto. — Slib měšťanský vykonal v této schůzi p. Jan Vodička, majitel domu. — (Poplalků a mostného) bylo vybráno v týdnu od 3. září do 9. září: na silmici podolské 614 K 62 h, na lávkách železničníhe mostu mezi Smíchovem a Vyšehradem 401 K 78 h, na mostě Palackého 3004 K 98 h, na můstku Žofinském 394 K 10 h, na novém mostě kamenném 6158 K 6 h. na řetězové lávce 912 K 12 h, na mostě Františka Josefa 4742 K 22 h, na pilotovém mostě přes Štva- nici 3215 K 76 h, na mostě libeňském 526 K 74 h. V lázních přijato: v parních a vanových na Žofíně 932 K 70 h, ve slatinných 293 K, v uhličnatých 15 k. v řičních 17 K, v lidových v Holešovicích 145 K 57 h — Dělníků zaměstnáno při obci 3382, z nichž 211 mimořádných.

I Jahn doktor Pinkas Vodička Londýn Čechy Morava Slezsko Lon podolský Smíchov Vyšehrad Palacký Žofín Holešovice rada město František Josef 4742

31 article

— Školní záležitosti obce pražské. Ve včerejší schůzi městské rady pražské byly schváleny návrhy na přestavbu dívčí obecné a měšťanské školy u Mal- tézů na Malé straně, na zřízení nového oddělení při opatrovně v Nové Libni a na opětné zavedení kursů pro dítky s porušenou mluvou. Kromě těchto zále- žitostí přišly na pořad také žádosti obcí Bubenče. Troje, Dejvic a Břevnova-Tejnky za příjímání dětí z těchlo obcí do měšťanských škol v Praze III., IV. a VII. z domů v dolejší Tejnce též do školy obecné na Hradčanech. (O tčehto záležitostech referovali jsme již v minulých dnech.) Debaty zúčastnili se pp. stav. rada K. Vlček, jenž lázal se, byla-li ve školním od- boru tato otázka řešena i pro léta budoucí, aby obec pražská byla ušetřena značných obětí finančních, které přináší obaím sousedním přijímáním jejich dítek do svých škol; p. dr. Holubovský, jenž poukázal, že z ohledů paedagogických je záhodno, aby dítek ve třídě bylo méně, na prospěch jich vzdělání; p. dr. Baštýř, jenž se dotazoval, jaké finanční oběti tím obci pražské vznikají a p. starosta dr. Srb, jenž k uveoeným interpellacím podával vysvětlení, že Praha tim vskutku přináší oběti finanční obcím sou- sedním, ježlo je nucena zřizovati pobočky tříd » že jest nutno, aby působilo se k tomu, aby dotyčné obce nákladem zemským samy zřizovaly potřebné školy, čímž by obec pražská byla sproštěna nákladu. jí nenáležejícího. Po dalším ještě vysvětlení návrhu

K Vlček doktor Holubovský Baštýř Srb Mala Nová Libeň Bubeneč Trója Dejvice Břevnov Tejnka Praha III Hradčany Praha