Strana 4.

NÁRODNÍ LISTY

15. října 1909. Číslo 285

Sokolský věstník. Pražský »Sokol« pořádá v neděli 17. t. m. vy cházku ku prohiidce kláštera blahoslavané Anežký s výkladém. Schůzka o 3. hed. odpol. u mostu Svato pluka Čecha (na sťraně staroměstské)

Ze soudní sině. Skandální proces z vídeň- ského jubilejního průvodu. Catone železářského kartelu, kde jsir ..Čím dále, tím krásnější věci vycházejí v skandálním procesu proti posl. Schuhmeierovi na jevo a zdá se, že žalobcové vž asi dnes litují, že dali se strhnouti k podání žaloby. Svědkové vypo- vídají věci, jež dle všeho neměly přijíti na světlo. a které na celé čáře osvětlují korrupci, jež řádila mezi pořadatelstvem jubilejního průvodu. Soudce téměř každému svědkovi klade otázku. ví-li něco o provisích a — každý něco ví a jmenuje Neschází ani na veselých episodách. Tak při včerej- ším výslechu vyšlo na jevo, že jakýsi vychytralý Pinkes, za dobrou provisi ctižádoslivcům aspirantům na nějaký řád pomáhal do slavnostního komitétu. Dnes ovšem všichni ti, kdo se tam drali a ještě draho za tu „čest“ platili, zahrabali by se nejraději ostudou na sto metrů pod zemi. Tak svědek Rud. Winternitz, chéf ateliéru na výrobu kostymů firmy Blaschke a Comp. sděluje, že objednáno bylo u firmy za 426.000 K kostymů. K dotazu, zdali ví něco o provisích, sděluje, že za „opatření“ tohoto obchodu dostal Holbitzer 3000 korun, Horwitz 6000 K, Urban 6000 K — tedy provise velmi slušně. Než nejen pánové — také dámy praly see provise. Továrník Gibian sdělil, že jistá dám z komitétu slibovala mu zadávku rukavic, dostane-l z kupní ceny 10 procent! Zaslal tedy 100 párů ru- kavie komitétu na ukázku, dodávku nedostal ... a rukavice zpět nedostal rovněž. Zmizely. Svědek Keul dodal za 3000 korun zbraně. Ne- dostal však podnes ani za ně peníze, ani zbraně zpět. Zmizely rovněž.

Jako další svědkové měli býti vyslýcháni čle- nové městské rady, všichni však vzdali se svědeckých výpovědí, poněvadž prý pří- terni byli důvěrné schůzi, na které zavázali se čest- ným slovem, ženic nevyzradí. Byl tudiž vyslýchán aspoň v příčině subvence města Vídně náměstek starostův Hierhammer Sděluje, že Vídeň dala původně 200.000 K jak suhvenci. Po juhilejním průvodu dal však komite městu seznam nezaplacených požadavků živnostníků což činile opěl přes 200.000 K. Jelikož mezitím došle ke skandálním sporům mezi dodavateli a komitétem usneseno za účelem zamezení dalších skandálů vě- novati obnos 100.000 K. Dodavatel odznsků Robert Schneider vy pravuje, že komitétu dodal za 45.000 K zboží. P marném upomínání byl nucen žalovati a vyrovnai se na 50%. Také on musil dáti vzpomenutému již Pinkesovi, který za provisi sháněl členy do komitétu. odměnu 700 korun. Městský rada dr. Klotzber? vypovídá o sub venci Vídně stejně jako Hierhammer a líčí celou or- ganisaci komitétu. Původně prý se nemyslilo na „velkolepý historický průvod“. Měly býti uspoř- dány jen bistorické hry po způsobu chebských. Po- zději však nátlakem jistých pánů (zde opět vázán prý je důvěrností) přikročeno k jubilejnímu průvodu „Všecko bylo by dopadlo dobře, kdyby „Neu Freie Presse“ nebyla svými zprávami prodej vstu penek pokazila. Vyslovila totiz obavy, že tribuny nesnesou tolik diváků a že může dojíti k velikému neštěstí. Ač do té doby poptávka a objednávka vstu- penek byla veliká, od té chvíle prodej byl zaražen

Utrpěli jsme tím ztratu na 600.000—700.000 korun (Večerní „N. Fr. Presse“ se za to do něho dů- kladně pouští a čte mu následující levity: „Pan dr Klotzberg, dříve člen strany liberální, v době, kdy měla v městském zastupitelstvu většinu, nyní hor- Hivý člen strany křesťansko sociální — když zase tato má většinu, snaží se fiasko jubilejního průvodu jehož příčiny tak drasticky v procesu vynikly, svěst. na zprávu v našem listě. Te je ovšem dětinské Bylo naší povinností upozorniti na možně nebezpeč atd.“ Dd Klotzberg ovšem odchází z tohoto procesu jako těžce zraněný.) Proces, původně na dva dny rozpočtený, potrvá ještě zejtra — celkem tedy čtyři dní. Zajímavo je, že během líčení v několika bodecl žaloba na Schuhmejera byla vzata zpět. Původně měla žaloba 12 bodů, výňatky to z řečí Schuhmele- rových, kterou se cítili uraženými městští radové dr. Klotzberg a Dolezal(!), architekt Urba a spisovatel Horwitz. Původně z řeči Schuhmeierovy žalována tato místa: 1. Několik pánů komitétu se všude vydávalc za zástupce Vídně, za lidi, za nimiž v záležitost jubilejního průvodu stojí velká většina městské rady Bylo to beze sporu zneužití důvěry, která těmto pá- nům byla věnována, že pánové porušili nejhrubšín způsobem svou povinnost, že postavili město Vídee před blamáž, jaká jest jediná v dějinách tohoto mě- sta, že pánové ve špatnou pověst vydali Vídeň přec celou Evropou, to jest uloženo v soudních sporecl o zaplacení různých pohledávek dodavatelů.

2. Vzpomínám tu na tiskovou půtku, na boj který rozvířil se mezi předsedou slavnostního komi tétu průvodu a městským radou, kde přeďsedovi ko mitétu vytčeno a dokázáno, že napřed příjde všech no jiné, jen ne vídeňšlí obchodníci. Jeden se hnal jen za tím, co víděl před sebou, nikoli za korunou občana, ne za korunou věvody, ne za korunou krá- lovskou, nýbrž za železnou korunou. A za touto že- leznou korunou, za tímlo řádem se všichni honili. 3. Musil bych mluvili o cenách za sedadla, klamání veřejnosti, které podle mého mínění v tom spočívalo, že dali veřejnosti v novinách oznamovati. že všechna sedadla jsou již vyprodána, že už nic nelze dostati, kdežto zatím sedadla byla prázdná. Mnozí lidě si řekli, že člověk je také dobrým obča- nem, aniž viděl tento slavnostní průvod a nechal jednoduše vysoce vážený komitét seděti ve vlastním svindlu, který komitét s falešnou, vylhanou reklamou učinil. 4. Konečně byli všichni ti, kteří si ve vlastene ckém nadšení koupili drahá sedadla napáleni, poně- vadž později sedadla, za která dali 40 korun, byle za korunu k dostání. Pan předseda slavnostního výboru by o tom mohl více vyprávěti. 5. Slavnostní průvod minul a některé osoby to- ho dne zažily své nejvyšší štěstí. Předseda tohoto slavnostního výboru zdržoval se tehdy v blízkost císařově a dával inlormace mnohdy také zcela fa- lešné.

6. Aniž bych někoho osobně urazil, mohu vzhle- dem k hospodářství, které v tomto slavnostním vý- boru se objevilo, dobře říci, že celý slavnostní prů- vod, tak jak byl pořádán, není ničím jiným než podvodnickým podnikem.ene 7. Bylo prohlášeno, že v slavnostním výboru jest muž, který vydělá přes sto tišíc korun na pro- visích. Celý slavnostní výbor k tomu mlčel: také jeho předseda, který byl přece k tomu povolán, aby aspoň trochu dbal na pořádek a čistolu. Jmenuj vám jméno Ludvík Dolnay, který šel k arch. Urba- novi; to jest muž, který se chtěl státí stavebním ra- dou — v Anglii byl s tím již jednou odpálen — který věřil, že dostane titul stavebního rady, Je to architekt, který bude vědět, proč titul v Anglii ne- dostal: architekt Urban, který žádal od Dolnave 4000 korun provise za zadání práce, kterou převzala firma Schneider. Dolnay jest obchodní sprostředko- vatel a upadl v konkurs, tak zle ho slavnostní výbor strhl. Dolnay šel a řekl firmě: Musite dát Urbanovi 4000 K, pak dostanete práci. Firma prohlásila, že nic nedá, nedala nic, také nic nedostala, ale také nic neztratila. Ptám se: Co při tomto hospodářství vydělal Urban v slavnostním komitétu a jak bylo možno, že komitét někoho nechal takhle řádit. Jak mohl dr. Klotzberg, jako předseda slavnostního vý- boru, nevěděti, co se tu děje 8, Faklum, že někteří obchodníci už dostali za- placeno, faktum, že obchodníci tak úzkostlivě se starají, aby dostali zbytek svých peněz, utvrzuje mé mínění, že také jiní lidé musili zaplatit provisi. Bylo by velice zajímavo se tázat, zda ti, kteři už dosta své peníze, nemusili, jako ostatní, vypolit provisi Kde byl dr. Klotzberg v komitétu, kde přece každý jest spoluzodnovědným, když se stane svinstvo?

9. Jest třeba buď zaplatit všechno nebo nic. T jest obchodní usance a kdo jinak jedná, páše pod- vodnou kridu, o kterou, jak se mi zdá, v fomto pří- padě jde. Když měslo Vídeň dalo 200.000 K, bylo přímo oklamáno. Dyly předloženy falešné seznamy obchodníků, vy, pánové, jste byli také napálení. Vaší důvěry bylo zneužito, byli jste podvedeni. A tímto neslušným způsobem bylo vzato 200.000 K z kapes poplatnictva. 10. Tím, myslím, jest tak asi dokázáno, že ne- jen na venek, nýbrž také uvnitř jest skandál, nebot hůře nelze hospodařiti, než když se žádají od živ- nostníků provise a pak se jim zůstane dlužen i jejich poctivý výdělek 11. Jiný jistě bral! To jsou včci, že se člověk musí divit, že tenhle komitět ještě se nechá někde vidět. Svědčí to o bezpříkladné nestydatosti. 12. Při vyslovení jména Klotzberg ještě dlouho se bude vzpomínati skandálu, který na tomto jméně visí. Pravím vám, kdyby se mně stalo (akové fiasko. nikdy více byste mne neviděli ve veřejné korporaci Jsou však také tlustokožci, kterým možno říci všech- no, co člověk chce. Nezachraňují se tím, co vykona l nýbrž jen tím, že dovedou přilézt a učinit se obl“ benými, poněvadž umí na jistých místech hráti rol víčka u fajíky a to s virtuositou nepřekonatelnou. Osvobozený demonstrant. (Před čtyřčlenným senátem.) Nejvyšším soudem zrušen byl před časem roz- sudek senátu z. trestního soudu, jímž, ze zločinu ve- řejného násilí obžalovaný mladík, Antonín Kodet odsouzen byl pouze pro přestupek dle § 411. Případ vrácen byl první instanci k novému pro- jednání, jež konáno včerejšího dne před týmž sená- tem za předsednictví vrch. r. z. s. p. Květa. Po dohajovací řeči dra. Hübscbmanna byl. Kodet nejen žaloby ze zlačinu veřejného násilí, nýbrž iz přestupku dle 8 411. tr. z. úplně osvobozen.

Zemské sněmy. Sněm markrabství moravského. Z Brna, 14. října. (K. k) Němečtí agrárníci Felzmann, Luksch a sp podali pilný návrh, aby vláda upustila od dalšího povolování dovozu dobytka a masa z bal- kánských států do Rakouska a dovolila prů- voz dobytka a masa z Rumunska a Srbska do Ně- mecka pouze v plombovaných vozech a za šetření nejrozsáhlejších ochranných opatření. V odůvodnění posl. Luksch líčil obtíže rakou- ského zemědělství. Přes uzavření obchodních smluv nestane se Srbsko naším přitelem a nesníží se cena masa v Rakousku, ale ovšem zhorší se jeho jakost. Průmysl nezíská na Balkáně nijakých výhod. Žádá na ochranu rakouských agrárníků ochranná cla. Prů- myslu přeje rozkvětu a dobře platících kupců. Za Lukschovy řeči došlo k výměně názorů mezi ním a zástupci průmyslu, jmenovitě však sociálními demokraty. Když několik agrárníků obrátilo se proti těmto, udály se hlučné scény, při čemž zemský hejtman volal ku pořádku posl. Prokeše. Posl. Prokeš (soc. dem.) soudí, že agrární politika, inaugurovaná ryt. Hohenblumem, prospěti může pouze oligarchii, vládnoucí v Uhrách. Posl. Albrecht (něm. klub) doulá, že ra- kouský průmysl zůstane přece jen schopným kon- kurence. Posl. Eldersch (soc. dem.) pochybuje, že sněm je tu kompetentní a opřel se, aby veškeré ven- kovské obyvatelstvo považovalo se za sedláky.

Posl. bar. Chlumecky (ústavácký velkostat- kář) opřel se pilnosti návrhu. Souhlasil by s ním kdyby jen hájil hospodářské zájmy. Annexe Bosny Hercegoviny byla by ranou do vody, kdyby nevedla k zahájení nové rozumné obchodní politiky na Bal- káně. Srbsko je hospodářsky odkázáno na Hakousko a nevyjdeme-li mu vstříc, bude se tím podporovati jen jeho protirakouské smýšlení a velkosrbské hnutí nepřirozené (?) sbližování Srbska s Bulharskem dále náběhy k utvoření spolku balkánských států za vedení Ruska, což by bylo koncem rakouské politiky na Balkáně, koncem velmocenského postavení Ra kousko-Uherska. Také donutili by se Srbové k hospodářskému politickému sblížení s Italif (Jaderská dráha) s nej- mladším, ale nebezpečným konkurentem Rakousko na Balkáně. Později mohla by se řešiti srbská otázká pouze mečem. Také v ostatních balkánských stá- tech, ano i v Rumunsku vzmáhá se nevrlost násled- kem rak. obch. politiky. Dává přednost zájmům státu a proto bude hlasovati proti návrhu Posl. Olbrich (něm. agr.) přimlouval se z pilnost, — Grůnfeld (něm. klub) jí odporoval.

Posl. Staněk (čes. agr.) zastával se agrár ních zájmů. Ke konci však prohlásil jménem parla mentní komise české agrární strany, že této pro sty lisování návrhů nelze hlasovati pro pilnost, přes to že zásadně zasadí se vždy o ochranu a podporu ze mědělství. Po doslovu, za něhož byl posl. Elderseh pr výkřik volán ku pořádku, propadla pilnost ná vrhu všemi proti hlasům německých agrárníků (13) načež schůze přerušena na 21/4 hod. Po jejím obnovení byl zvolen členem kuratorie moravsko-slezské musejní společnosti jedno- myslně posl. dr. Bulin v Brně a jednací pořae vyřízen bez debaty. Pozměněná předloha o organisaci zdra votní služby v moravských obcích byla schvá- lena a zemský výbor ve vlastním oboru působnosti zmocněn prověsti stylistické a formální změny v té- to osnově, jež by snad vláda žádala. Příští schůze bude zejtra.

Přijetí protičeských osnov sněmem dolnerakouským. Z Vídně, 14. října. Na dolnorakouském sněmu promrskali dne všechny tři jazykové osnovy protičeské. Jak velke jest v obyvatelstvu vídeňském rozhořčení prot Čechům a jak velký jest skutečně zájem pro tuto Luegrovskou akci probčeskou, která není ani kře- sťanskou, ani sociální, nýbrž pohanskou, surovou a bestiální, dosvědčuje faktum, že lože a galerie zasedací sině byly úplně prázdně. Jest tedy mrzkou lží, jest neslýchaným pod- vodem na celé veřejnosti tohoto státu, tvrdí li křesťanští sociálové a němečtí nacionálové, že tyto protičeské předlohy jsou krajní nezbytností a obranou, není pravda, že podnět a hlas po nich vyšel z obyvslelsiva. Jsou to jedině pokusy. které hozeny byly dru. Luegrovi, aby se jimi po- chlubil před svým voličstvem a tomuto se blýskao on, že něco jiného svedl a dokázal, nežli jeho předchůdeové liberálové. Sociální demokraté (všech 6) hla sovali pro tyto sveřepé osnovy, které jsou v číročirém odporu nejen s celým programem a se všemi zásadami sociálně-demokratické strany které jsou nejen aktem protikulturním, ale také aktem protihumanním. Ale také když sociální demokraté nebyli pamětlivi nejprostších příkazů lidskosti, snášelivosti a rovnoprávnosti, když ne- byli pamědlivi platných zákonů, zaručujících do- sažitelnost všech veřejných míst každému občanu a svobodnou stěhovavost, měli býti pamětlivi, že děkují za své mandály na dolno-rakouském sněmu a na říšské radě tisícům a tisicům če- ských voličů, zvláště dělnických, nebožáků ve dvojím smyslu: protože musili opustiti, jdouce za chlebem, svou rodnou vlast a protože v této nehostinné Vídni, jejíž paláce vystavěny jsou jejich mozoly, jsou pronásledování jako litá zvěr jedině proto, ze troutají si mluviti na schůzíeh

česky a posílati děti své do soukromé české školy. Co dnes jocrální demo kraté na sněmu dolno rakouském se Sertzem a Rennerem v čele spáchali, jest činem neomluvitelným a myslíme že soud o něm vynesen bude náležitý českými sociálními demokraty samými. Na dolnorakouském sněmé za dalšího rokování o známých jazykových předlohácb posl. hr Colloredo prohlásil, že bude hlasovati pro návrh. protože nyní nelze více dosáhnouti; — Leithne (křesť. soc.) pokládá předlohu za splátku na účet minimum v ochranném národnostním zákonodárstv a opřel se dodatečnému návrhu Seitzovu: — K am mann (něm. nac) bude hlasovati pro nedostatečný zákon, žádaje zároveň jeho rozšiření na samosprávné korporace; Niklas (křesť. soc.) prohlašoval, že ny- nější akce není koncem akce měšťanských stran k zabezpečení německého rázu Dolních Rakous. Předloha přijata konečně s dodatečným ná- vrhem Kammannovým. Dále přijat po krátké debatě návrh, resp. pře loha o stanovení vyučovací řeči na ústa vech pro vzdělání učitelů a učitelek a resoluce o jme- nování učitelů na veřejných obecných a měšťansk ých školách ve Vídni. Návrh byl výborem rozšířen v tom smyslu, že budoucně budou na veřejných obec měšť. školách Dol. Rakous, mimo Vídeň, jmenování nejprve učitelští kandidáti a kandidálky, k eří pří slušní jsou do některé obce dolnorakousié a absol vovali ústav pro vzdělání učitelů neb učitelek v Dol Rakousích s německou řečí vyučovací a odbyli na ústavu tom zkoušku dospělosti a teprve potom uči telští kandidáti a kandidátky německé nářodnosli kteří absolvovali ústav pro vzdělání učitalů neb uči- telek s německou vyučovací řečí v jiné korunní zemi a na ústavu tom složili zkoušku do spělosti.

Ze Salepurku, 14. Híjna. (K. k) Selnohradský sněm přikázal finančnímu výbaru návrh Stözelův, aby nadaci Petra Rossegera německého Sebulvereinu bylo ze zemských prostředků věnováno 200 K a schválil se návrh Letmajrův, aby zemský výbor příčinil se o rozšlření inter- urbanní solnohradské telelonní sítě Přiští schůze bude zejtrs. Z Lince, 14. října. (K. k.) V hornorakouském sněmu bylo k návrhům posl Schlega a Jägra o užívání němčiny v Hor- nícb Rakousích, po dvouhodinné debatě, jíž zúčastnil se též posl. Hatner (soc.-dem.), jedno- myslně učiněna tato usnesení: 1. Uděliti ústavní souhlas ku předloze o stanovení německé vyučovaeí řeči na reálkách i na ústavech pro vzdělání učite ů a učitelek, dále osnově o užívání zemské řeči na sněmu a u samosprávných úřadů. 2. Urožiti předsed nictvu, aby oba zákony neprodleně podalo vládě s prosbou za elu. sankci. 3. Přikázati zemskému vý- boru návrhy o užívání pouze německé vyučovací řečí na obecných a měšťanských školách a uložiti mu, aby snesenou látku zevrubně prostudoval resp. opatřil si informace o tom, vyjednával s vládou podal potom o té věci co nejdříve zprávu sněme spolu s návrhem. 4. Uložiti zemskému výboru, aby ustanovoval na veřejných obecných a měšťanských školách jen učitelské sily němerké národnosti, které byly vzdělány na německých včitelských ústavech na těthže složily zkoušku způsobilosti.

Z Bregence, 14. Híjna. (K. k.) Vorarlberský sněm přijal jednomyslně návehy dra. Drexela a sp. o uživání němčiny ve sněmě a samosprávných úřadech, dále o stanoven vyučovací řeči na školách reálných a učitelských ústavech, načež byl odročen. Ze Lvova, 14. října (K. k.) Haličský sněm rokoval dál o resolučních ná vrzích stran obchodnich smluv. Posl. Marszalko wicz (střed) soudí, že p kles cen dobytka následkem dovozu masa z Ru munska, byl by katastrofou pro zemědělce, Pro při- pad, že bude odmítnuta minonitní resoluce, navrh dodatek k resoluci většíny, dle něhož považuje se dovoz masa z Rumunska za odporující zájmům země a lento dovoz masa do Lvova a Krakova prohlašuje se za škodlivý. Posl. sv. p. Battaglia (nár. dem.) dovozova přesnými výpočty, že údaje odpůreů obchodno smlouvy o dovozu rumunského masa jsou silně pře- hnány. Maďaři nepovažujíce obchodní smlouvu tu za nebezpečnou, zdržují se veškeré akce proti ní. Poslanec Witos (pol. strana lid.) soudí, že be ohledu na zahraniční politiku třeba hájiti zájmy ba ličských zemědělců. Místodežitel dr. Bobrzynski problástl, že ne bezpečí z rumunské obchodní smlouvy nesmní byt odpůrci této smlouvy lak přeháněno. Kdyby se brai zřetel pouze na zájmy jednotlivců a ne na zájmy celku, byla by spáchána politická chyba, poškozujíci celou zemi. Jedná se o udržení celkového směru, který jest po 40 let podporou politiky země a jest ludíž nutnu zrale uvážiti, zda nájení zájmů dobytkařství v tak důležitém ohledu hospodářském připusti celý směr který po desetiletí byl sledován a politické posta vení, kterému se zemé až dosud těšila, učiniti po- chybným. Na konec vyslovil řečník očekávání,že aněm v budoncnosti neupustí od cesty, po níž až do- sud kráčel. Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů Situační.

Z Vídně, 14. října. Na pondělí svolána jest opěť ministerská rada. Zabývati se bude zvláště rozpočtem a finančním plánem, které nejsou do té chvíle hotovy. Zdali dojde také na jazy kové osnovy, přijaté dosud proti Čechům na sněmu dolnorakouském a hornorakouském, nenl ještě jisto. Záviseti to bude na tom, zdali bude hotov s předlohami těmi také sněm vorarlberský a bude-li votum všech čtyř t. zv. německých sněmů vládě oficiálně dodáno. „N. F. P.“ a s ní jiné listy usilují stlačiti krisi, ve které se octl celý kabinet, na pouhou krisi v českém ministerstvu krajanském. Ne hledě k tomu, že dr. Bráf jest a bude ve všem solidárním s drem. Žáčkem pokud jde o spo- lečné zájmy národní, jest záhodno připomenouti toto historické faktum: Když bylo v prvních dnech únorových t. r. bar. Bienerthoví uloženo korunou, by sestavil kabinet skoro výhradně úřadnický, dán mu — jak víme, bezpečně — přímý rozkaz, aby do tohoto svého kabinetu vzal nejméně dva Čechy — tolik, kolik jich měli v kabinetě Beckově. Víme dále, že mini- strem resortním navržen byl a na původní listě ministerské, která vůbec lišila se podstatně od hotové, jiný český člověk, nežli dr. Bráť a tako pro jiný resort. Po domluvách dra. Žáčka, který schválně zajel tenkráte do Prahy, dr. Bráf při- jal portefeuille orby. Podle toho, co jsme pově- děli, demise obou českých ministrů znamená. že jsou nejen posunuty, ale také zbořeny zákla- dy, na kterých spočívá kabinet bar. Bienertha.

Kromě toho můžeme oznámiti, že demise celého kabinetu jest aktem, který sice nezávisi na vůli a na odporu dra. Žáčka a dra. Bráfa, který však uznáván jest nezbytným a neodvratným v kru zích, které jsou nad ministerstvem. Verse o domnělých výhrůžkách proti Bienerthovi. Z Vídně, 14. října. Zdojším listům dodána byla vládou o dnešní rozmluvě šestičlenne deputace dolnorakouské s bar. Bienerthiem zprá- va (viz o tom zprávu ve večerním vydání „Nár- Listů“), ve které se sděluje, že prý redaktor „Vídeňského Denníku“, Janča, který byl čle- nem deputace, řekl prý bar. Bienerthovi, že ve Vídni, bude-li sankce proti českým zákonům zemským udělena, vypukne obrovský ruch dojde k událostem, jakou bylo zavraždění hr. Potockého ve Lvově. Všichni členové deputace. když odešli ze síně ministerského předsedy, ne tajili prý vůči redaktoru Jančovi, že jeho mluvu a hrozby co nejrozhodněji odsuzují. Činili mu prý prudké výtky, že užil tónu, který nebyl úče lem ani programem deputace. Je věcí red. Janči, aby sdělil, užil-li oněcl slov do úst mu kladených. Bylo-li jich skutečně užito, jednal na svůj vlastní vrub a za nesou hlasu ostatních členů deputace, která domáhá se práv českých menšin cestou zákonnou.

Intervence v záležitosti české školy v Poštorné Z Vídně, 14. října. Posl. prof. Drtina uved dnes na místodržitelství deputaci obce pošloren ské, ve které byl starosta Havliček, radní Bará- nek a řídící učitel Klimeš. Deputace domáhal se odstranění pečetí na místnostech dosavadn veřejné školy, které obec poštorenská pronajal jak známo soukromé škole české. Mluvčí posl Drtina poukázal na to, že mistnosti ty dal za- pečetiti o své újmě okresní hejtman. Ministr vy učování sám uznal, že veřejná škola poštoren ská není výlučně německého rázu a že dle ujed nání v r. 1877 má se vyučovati ve třidách niž ších také češtině. Toho ustanovení se ovšem nedbá. Za nepřítomnosti místodržitele přijal de- putaci vicepresident Tills, který slíbil, že re věci té bude učiněno co nejdříve rozhodnutí. Současně interpeloval posl. Drtina v záležitost zavření českých škol ve XII. a XX. okrese upozornil, že byla podána dohlédaci stížnost jak k místodržitelství, tak k ministerstvu. Na kone zpravil vicepresidenta o tom, že spolek Komen- ský dodnes nemá písemné vyrozumění, kterýmž okresní školní rada nařidila zavření obou jmeno vaných škol.

Samospráva pro království polské. a. Z Petruhradu, 14. října. (Zvl. telegr. „N. L.“) Ty dni budou zde zahájeny porady vla dy s představíteli občanstva z království pol- ského. V poradách bude vzat na přetřes vládni návrh městské samosprávy pro království pol- ské. Občanských poradců bude 21, z nichž 10 Rusů a 11 Poláků. Židé polští se horší, že nebyli k poradám přizváni, ačkoli půl druha milionu obyvatelstva král. polského přináleži národnosti židovské. Z té příčiny podali vládě žádost, aby se porady nekonaly be jejich představitelů a chtějí, aby byl k nim povoláni aspoň tři Židé, a to po jednom z Varšavy, Lodi a Lublína. Gar do Italie. Z Říma, 14. října. Odjezd cara do Italie jest dle zdejších zpráv definitivně stanoven. Ca odjede v pondělí neb v úterý z Livadie a při- jede po dvou neb třech dnech do Italie, kde se zdrží celkem 3 dny.

Uherská kabinetní krise. Snahy o »dohodovací minislerstvo«. Z Pešti, 14. října Velké vzrušení způso bila dnes v politiekých kruzích zpráva, že pre- sident správního soudu, bývalý ministr vyučován Vlassics, konferoval skoro dvě bodiny s minister ským předsedou drem. Wekerlem a ministr Košutem, Andrassem a Apponyem. Jedná prý se o utvoření dohodovacího ministerstva, jehož předsedou by byl dr. Vlassics. Výsledku docílene nebylo, poněvadž prý Vlassies nabídku odmitl Odpoledne měl dr. Wekerle poradu s presi dentem panské sněmovny Dessewífpem. Také tomu prý nabízel dr. Wekerle sprostředkování krise, ale on zamltl, Z Pešti, 14. řijna. (K. k.) »Magy ar Hlirlape oznamuje, že včera konaly se s předsedou panské sněmovny hr. Dessewffyem poradu o utvoření přechodného kabinetu, byly věal bezvýsledny. Z Pešti, 14. října. (K. k. uh) Presiden správního soudu sl. Viassíes dostavil se dnes za schůze do poslanecké sněmovny a me tam poradu s mp. drem. Wekerlem a ministry Kosutem, br. Apponyem, hr. Andrassyem. Dle »Pest. Ll.« Košut, hr. Apponyí a hr. Andrassy učinili ve své poradě s drem. sl. Vlassicsem návrh, aby zřízen byl zatímný kabinet a při- slibili mu svoji podporu. Vlassies sice defini- tivné neodmitl, ale vysvětlil obtíže, které ho zdržují, aby pracoval pro tuto ideu. Následkem těchto vyjednávání byla odložena projektovaní cesta Wekerlova do Vídně. Po skončené porade odpovědél Vlassies žurnalistovi, který se jej vy- ptával: Více nemohu říci! Na jednu otázko odpověděl dr. šl. Vlassics: O tom nemůže být řeči, že bych seslavil mimoparlameutní vládu. Z Pošti, 14. řijna. (K. k. uh.) Naproti růz ným pověstem o rozřešovací akci, která uvád se ve spojení s osobou někdejšího ministra ob- chodu Langa, prohlašuje se z dobře informova- ného místa, že je to bezpodstatná kombinace.

Telegramy korresp. kanceláře. Ministr dr. Žáček Z Brna, 14. října. (K. k.) Ministr dr Žáček, jenž zůčastnil se dnešní schůze morav ského sněmu, vráti se zejíra do Vídně. Reforma trestního práva. Z Vídně, 14. řijna. (K k.) Předloha trest ního zákona spolu se zaváděcím zákonem jes hotova. Ministerstvo spravedlnosti připravuje ješte osnovu, kterou má býti trestní soudní řád uve- den v souhlas s novým materialním právem, ze- jména má ji býti upravena rozsáhlým způsobem trestní exekutiva. Považuje nyní dobu za vhod- nou, aby hlavní osnovu trestuího zákona před- ložilo ku posouzení. Vypracování této osnovy setká se s men- šlmi obtlžemi, ježto důležitější části jsou již v komisí a ve výboru projednány na základě návrhů prof. Lenza a min, rady Schobera. Mi- nisterstvo spravedinosti vykonávalo vliv na jed- notlivá ustanovení, nezaujalo však konečného stanoviska k osnové. Na lvovské universitě. Ze Lvova, 14. října. (K. k.) Dnes konala se ve zdejší universitě inangurační slavnost. Rektor dr. Glabiňski vzpomněl mimo jine příprav ke stavbě nové universitní budovy. Pa vyslovil naději, že ruské studentsivo vynasnaže se působiti ke zřízení samostatné ruské univer- sity důstojným, ne však násilným a lomozným způsobem. Pochopitelny jsou „nahy ruské spo- lečnosti a zejména ruské omladiny, aby měly vlastní ruské ústavy. Dokud tomu však tak ne- bude, mohou Rusové i nadále spoléhati na spra- vedlivé a blahovolné přijetí na dosavadní lvov- ské universitě.

Rušli důstojníci u rumunského krále. Z Poleše, 14. října. (K. k.)Generál Kaul- bars a j. ruští důstojníci přibyli ráno do Sinaje. O hostině v pelešském zámku král Karer pro- nesl tento připitek: „S živou radostí vítám své bývalé válečné druhy jako hosty v Sinajía jsem šťasten, že naskytla se mi příjemná pří- ležitost, abych obnovil ubezpečení svou příchyl- ností a upřimnou oddanosti k J. V. carovi. Ve- šemu vznešenému panovníkovi. Vyslovuje nej- vřelejší blahopřání jemu, carevně i slávě enr- ské armády, k níž druží se tak mnohé krásné a měmu srdci drahé upomínky, připíjím n zdraví a blaho J. J. V. V., cara Mikuláše a ca- revny Alexandry Feodorovny.“ — Slova krá- lova přijata byla s nadšentm Po snídani rozmlouvalo panstvo srdečněse všemi důstojníky. Odpoledne podáván čaj u ná- sledníka Večer vrátí se generál Kaulbars přes Oděssu do Ruska. Ostatní důstojníci navštíví ještě rimnicko-saratské bojiště. Srbská skupština. Z Bělehradu, 14. říjno. (K. k.) Skupštinase dnes sešla. Staroradikál Andra Nikoli č byl zvolen předsedou, mladoradikál Jovan Zuj vič I. a nacionalista Popovič II. místopřed- sedou. Ministr zahraničních věcí Mílovanovi odjel odpoledne do Vídně. Puma v Barceloně. Z Paříže, 14. října. (K. k.) „Ag. HIavas“ oznamuje z Barcelony, že tam vybuchla puma Podrobností neni. Z Pešti, 14. října. (K. k. uh.) Večer shro- máždilo se blízko španělského konsulátu na 200 osob, které se pokoušely demonstro- vati zpívajíce internacionálu. Rychle přikva- čivší policie rozptýlila demonstranty.

Telegrafické zprávy hospodářské Demenli. Z Vídně, 14. října. (K. k) Bezpodstatná je ne dávná novinová zpráva, že ministerstvo železnie hodlá po statně omezit jízdní slevy pro per- sonál správy státních drah a také bylo prý něiněno příslušné rozhodnutí v nedávné konfe- renci ředite l0. Pokud jde o domněle zamýšlené zvýšení osob- ních jízdních cen na tratích statních drah, jsou cen- níky, jež nabudou platnosti 1. lednem 1910, takové jako dosavadní cenníky pro ceny osobní jizdy ze dne 1. ledna 1903. Nenastane tudíž ani po této stránse na staré síli statních drah změna cen od 1. ledna 1910. Z obchodní komory vídeňské. Z Vídně, 14. října. (K. k.) V dnešní plenárn schůzi předseda sl. Schoeller vytkl, že polilická situace není dos d vyjasněna a národnostní rozpory pocituí se již silněji v hospodářském oboru. Kdežto jinde jeví se snaha vpatřiti si veliké výrobiště a od- bytistě, vystupuje u nás tendence zjednati národ- nostní obraničení. Proti tomu třeba zakročiti jako proti návrho, učiněnému v haličském sněmu na zavedení haličské statistiky o meziohchodu, jež slouží jen ho- spodářským speciálním tendencím jedné koronní země. Politováníhodný národnostní boj objevuje se také nyní ve Vídni, lze však doufati, že hospodářské zájmy zatlačí zájmy národní a bude zachován ně- mecký ráz naší korunní země (t. j. Dol Rakous)a aspoň snesitelnější národnostní klid. Kritické poměry v Uhrách poškozují obchodně-politické otázky, jako vyřízení zmocňovaclho zákona a balkánských a ob- chodních sminv.

Spolačnost východní dráhy. Z Cařihradu, 14. října. (K. k.) Ministerstvo staveb doporučilo Portě, aby dovolila stavbu druhé koleje společnosti východní dráhy pro místní dopravu Cařihrad -San Stefano. Dnes obdržela společnost východních dra prostřednietvím otomanské banky 19 mil. franko za část východních drah, zabavenou Bulhar- skem. Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního due.) Z Nového Yorku, 14. října. (Peněžní burse.) Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné. Obrat akelí 950 000 (880.000). Uslou Paelile 204/2 (2021/2). Kunada Paeilie 186.25 1189.—). jal Sterl eommous 911/2 87.25). Baltimore and Ohlo 116.25 (116.—). Kára. 14. října 13. října Rio falr čla. 7 . . . . . 8.— 8.— na říjen . . . . . . . 5.85 5 85 5.35 na proslnec . . . . . . 5.90 Cukr 14. října 13. řGjna 3 80 3.80 12.50 Tuky Westeru Steam . . 12.70 Tuky známka Wlleox . . 13.— 13.— Pšenlce. Z Nového Yorku, 14. října. (Obilní bure Smýšlení obliní bursy pevné. 14. říjua 13. řüjna pohotová nová sklizeň 1107 na prosinec nová sklizeň. 112.30 na květen nová sklizeň . 113.— 1119. kukuřice. 14. října 13. října 68.75 na proslnee . . . . . . 681% na květen . . . . . . . —.— na červenec . . . . . . —.— Petrolej 14. října 13. října 10, 65 10. 6 ralinovaný, kesonový ralnovaný standard Wálte 8 25 8 25 kovy. 13. října 14. října Měď. . . . . 12.25 12.50 12.25 12.50 . . 30.32 30.42 30.20 30.25 Cín .

Železo čís. 2. . 18.20 19.— 18.50 19.— Bavlna. Z Nov. Yorku. 14. října. (Bavlnářská bursl.) Bavlněné lhůty seslabily následkem útoků balssen a realisací, ke konci stálé. 14. října 13. října 11. října 13.85 13.65 pohotová . . . . 13.95 13.56 13.24 na říjen . . . . 13.56 13.61 13.32 na prosinec . . . 13.62 13.62 13.34 na leden. . . . . 13.66 18.71 13.42 na březen . . . . 13.75 Závěrečné smýšlení stálé. Z Nov. Orleanu, 14. října.

Na prosinec 13.51 (13.49), na leden 13 63 113 61