Periodikum ALTO Viewer

1

TAI OA

TAI

2

Ročník XXXXIX.

3

oV Praze, v pátek 15. října 1909.

Praha

4

madela mžnváb ,leonsluáz állav stálá v oeon se sjno pleae

5

v sov dnala ,ůvoiom dnodtez n ssatte oj olsob vonatv vehbaájogeu d ilovlu ob dro

6

Číslo 285.

7 article

Na ranní a večerní liety přeďplácí se V Praze v adminintracii na měsle, . . . . . 2 K— na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K ežh ve filfálkách; na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsic. . . . . . BB K na stvrt leta . . . . 9 K o0 s dvoji zásilkou Da měsíe. nr čivrki iota Jazykové násilí německých sněmů. Alpští Němci počali již opravdově sla věti kolem sebe hradby. Staví se zatím na severu, proti nám Čechům, aby zabránili domnělému českému vpádu do svého ryzea od pradávna prý německého území. Na jihu zatím na stavbu hradeb nepomýšlejí; naopak tam si upravují cesty, aby sami mohli po- hodlně podnikati výpady do území slovin- ského a zabírati kus po kuse půdu, osazenou a vzdělanou původně lidem slovinským. Celá desetiletí ozývají se z jižních zemí alpských nářky na násilí, páchané nejen samospráv- nými orgány, ale i orgány státními na právech lidu slovinského, ale nebylo dosu ve Vídni vlády, která by poctivě vyslechla tyto žaloby a svým zakročením, k němuž je dle služební přísahy povinna, zjednala prů- chod právu a spravedlnosti i tehdy, když o ně volá Slovan. Ale když si vídeňští šovénové usmyslil popřiti existenci toho, co trvá už celá staletí. když si usmyslili popříti, že v Dolních Ra- kousích a zvláště ve Vídni vedle německé většiny existuje také česká menšina; když dr. Lueger, svléknuv na stará kolena svou poctivou demokratickou kůži, vydal bláhove heslo, že Vídeň musí zůstati ryze německou. ačkoli dobrá většina jejího obyvatelstva je česká: tu první na pomoc přispěchal sám předseda ministerstva a ve spolku s ně meckými členy svého kabinetu poradil pánům. jak to prověsti, aby pravda se stala ne pravdou a bezpráví právem.

Němec Čecho doktor Lueger Praha Vídeň Dolní Ra Slovan

8 article

Všechny vlády, od dra Körbra až po bar. Becka, byly svorny v přesvědčení, že platná v Rakousku ústava nedopouští, aby byla udělena sankce zákonu tak nehoráz nému, jakým jest Koliskův zákon, jenž po- roučí, že se má ve XX. stoleti v jedné provineji právního státu vytrhnouti školním dětem z úst živý český jazyk a nahraditi falešným jazykem německým. Musila přijíti tejrvé sobjektivní« vlada Bienerthova, aby našla způsob, jak se taková operace na českých dětech dá provésti. Způsob úplně hodný národa, kteřý se neštitížie víloukali svou kulturu jiným národům do hlavy mommsenovskými klacky, který se nešlití ná- silně vyvlastňovati půdu poznanských. Poláků. Poněvadž je nemožno ve XX. století trhati z úst živý jazyk jen školním dětem, vytrhne se vůbec všem Čechům, kteří se odváží vkročiti na půdu dolnorakouskou a tím bude vyhověno i úmyslu Koliskovu. A poněvadž by bylo křiklavo, kdyby se Čechům trhal jazyk jen v Dolních Rakousích, usnesou se o podobných zákonech také sněmy Horních Rakous, Solnohradska a Vorarlberku, které sice nechrožuje žádný český ani jiný slovan- ský neb vůbec neněmecký vpád, ale usnesou se o tom z přátelství k Dolním Rakousům. aby šovénská Vídeň mohla pak předstoupiti před udivený vzdělaný svět a zvolati: Ne- divte se, že stavíme hradby proti českým útočníkům; vždyť i našim dobrým Švábům ve Vorarlberku naskakuje před výbojnými Čechy husí kůže a chrání se proti nim jazykovou hradbou. Tak byla za souhlasu bar. Bienertha drem. Urbanem sestavena osnova jazykového zákona, která ve stejném znění podána čtyřem sněmům v alpských zemích a ve třech již příznívě vyřizena. Včera ji schválil sněm solnohradský, dnes sněmy Dolnícha Horních Rakous a zejtra snad dojde zpráv z Vorarlberku, že Urbanova jazyková osnova také tam vyřízena a přijata.

Beck Koliskův vlad Bienerthův Polák Čecho Urbanův Rakousko Dolní Rakousy Horní Rakousy Solnohradsko Čechy Urbano Dolních Horní Rakousy

9 article

Osnova Urbanova záleží ze tří kusů V prvém se ukládá všem autonomním úřa- dům, jich orgánům a ústavům, že smějí úřa- dovati jedině v jazyku německém; v druhém se stanoví němčina jako výhradný vyučo vací jazyk na reálkách a učitelských ústa- vech; v třetím kuse, který předložen pouze sněmům hornorakouskému, solnohradskému a vorarlberskému, ukládá se zemským vý- borům, aby do příštího zasedání připravily návrh zákona, dle něhož na školách obec- ných a měšťanských smí se vyučovati pouze v jazyku německém a za učitele smějí se přijímati pouze takové osoby, které se vzdě- lávaly a učitelské způsobilosti nabyly na ústavech německých. Ve sněmu dolnorakou- ském tento poslední návrh nepodán, poně vadž jest už vyřízen zákonem Kolisko-Axman novým. Pokud běží o tři západní alpské země. nikdo jim nemůže brániti, aby si pro svou autonomii stanovily úřadní a jednací řeč, jaká se jim líbí. Ale stanoviti, předem na věčné časy němčinu za výhradný jazyk vy učovací na všech školách , není dle ústavy dovoleno ani těmto, skutečně čistě německým zemím, poněvadž i v takových zemích mohou časem vzniknouti jazykové ostrovy, které budou potřebovati jiné školy než německé. Nerozhodujeť dle státního zákona o školách obecných o vyučovacím jazyku země, nýbrž v prvé řadě ten, kdo školu vydržuje.

Kolisko Axman

10 article

Zcela jině jsou poměry v Dolních Ra kousích. Země tato nebyla nikdy ryze ně- mecká a není ani dnes. Němečtí hiistorikové sami přiznávají, že původní němečtí osad níci nenašli Dolní Rakousy pusté, nýbrž že tu již před nimi bylo obyvatelstvo slovanské, na jih od Dunaje slovinské, na sever české Jazykozpytci němečtí, shledávajíce, význam různých místních názvů v Dolních Rakou sích, netají se tím, že jmena původním, nej starším osadám v této zemi dávali Slované Němcům se ovšem podařilo Slovince úplné poněmčiti aneb aspoň zatlačiti daleko na jih, až na řeku Drávu; ale na severu od Dunaje jejich útočnost se zarazila na po- mezí českém a moravském, kde se podnes zachovaly české osady s původním českýu obyvatelstvem. Čechové v mistelbašském okrese a na Vitorazsku jsou zbytky onoho národa, jenž dávno před Němci půdu dolno- rakouskou vzdělával a svým potem zkropii a tyto zbytky původního slovanského oby- vatelstva mají na své, od pradědů zděděné půdě při nejmenším tatáž práva, jako po- tomci pozdějších německých osadníků.

Slovan Němec Slovinec Čecho Dolní Ra Dolní Rakousy Dunaj Dolní Raka Dráva Vitorazsko

11 article

Vyjmenovali jsme ve včerejším čísle celou řadu obcí dolnorakouských, které jsou podnes ryze české neb aspoň české velikou převahou. Dodáváme k tomu, že na Vito- razšku žije dosud v osadách, souvislých s če- ským jazykovým územím v království če ském, 4119 uvědomělých Čechů, kteří se roku 1900 přiznali k českému obcovacímu jazyku; v politickém okrese mistelbašském je podnes 8250 Čechů, úřadně zjištěných. V obou těchto skupinách, jež ani vídeř- ští šovéni si netroufají pokládati za německé žije těměř tolik původního, ode dávna osed lého českého obyvatelstva, jako na německém ostrůvku kočevském v Kraňsku. Pro tento německý ostrůvek v moři slovinském stát vydržuje německé gymnasium, země nadbytek německých škol, a aby o jeho politických prá- vech nemohl nikdo pochybovati, byl mu při re- formě říšského volebního zákona zabezpečen dokonce i samostatný německý poslanec České osady dolnorakouské nemají však dnes ani jediné veřejné školy české, neboo

Čecho Kraňsko

12 article

veřejná škola v Poštorné je utrakvistická. t. j. ve vyšších ročnících úplně německá. kdežto soukromá česká škola, vydržovaná v Poštorné spolkem Komenského, marně s bude domáhati veřejnosti, jako se jí marně domáhají české soukromé školy ve Vídni. A právě o Vídeň běží dru. Luegrovi jeho nohsledům, o tu Vídeň, v níž se už před desíti lety přihlásilo k českému obco- vacímu jazyku 102 974 uvědomělých Čechů a po roce při novém sčítání liduj se jieh přihlásí aspoň dvakrát tolik. Ta Vídeň, která žije z českých mozolů, která je aspoň na polovic českého původu, stydí se, že pozbyla dávné assimilační síly a chce násilím prová- děti, co se jindy provádělo bez hluku a řej na neuvědomělých masách českého děl ného lidu. Jest pozoruhodno, že v dnešní schůz dolnorakouského sněmu, když se promrská vala jazyková předloha, nenašel se ani je- diný poslanec, který by byl poctivě řekl, že se osnovou nepřipravuje zákon, nýbrž zjevné násilí. Neodvážil se toho ani sociální demo- krat posl. Seitz, který prohlásil, že so- ciální demokraté ničeho nenamítají proti předloze jako celku, že mají pochybnosti jen co do včasnosti této předlohy. A aby si mohl po hlasování klidně umyti ruce, navrhl dodatek: »Ve styku se stranami, které ne jsou znalé němčiny, obce a zemskému vý boru neb obcím podřízené orgány a ústavy mohou užívati jiného než německého jazyka. když toho vyžaduje praktická potřeba « Do datek Seitzův ovšem zamítnut, osnova schvá- lena v původním znění a zemskému výboru uloženo, aby jí vymohla co nejdříve sankci V ministerské radě nevyžaduje se jedno myslného usnesení, má li některá osnova zá kona býti panovníku předložena k sankci.

Komenský Čecho Seitz Seitzův Poštorná Vídeň

13 article

Bar. Bienerth může tedy jen na základe hlasů německých ministrů jazykové zákony alpských zemí předložiti ke schválení. Smi to však učiniti jako slátník, smí to učiniti jaku zodpovědný ředitel politické správy státu, jehož většina je slovanská? Na tyto otázky odpovídá krakovská »Nová Reforma«. V ní čleme: Bar. Bienert chce utvořiti praecedenc, který může míti v budoucnosti nevystižné následky. Odpo- vědnost za to musí převzíti sám, neboť čle- nove kabinetu nejsou povinni děliti se s ním o odpovědnost za čin, který musí vzbudit v parlamenté neslýchanou bouři. Jest prostě nepochopitelno, jak možno na jedné straně činiti pokusy o dělnost par lamentu a na druhé straně, v samý před večer říšské rady, úmyslně podkopávati za klady ústavního života. Bar. Bienerth nema patrně smyslu, aby chápal, jaká nálada pa nuje v Čechách a v ostatních slovanskýci zemích, když ve chvíli, ve které se schyluje k rozhodnému boji mezi slovanskou většinou tohoto státu a německou menšinou, přestu puje ostentativně na stranu Němců a buduje jim obranné národní tvrze proti Slovanům Tak mohl jednati rakouský chef mini sterstva před r. 1866 Dnes je na to pozdé

Bienert Bienerth Němec Slovan Čechy

14 article Uherská obrana proti rakouským tarliům.

Uherská obrana proti rakouským tarliům. Z Pešti, 14. října. (K. p) V poslanceké sněmovně odůvodňoval posl. Lazn svůj návrh proti rakouským tarifům a pravil, že ne dávno uveřejněná rakouská reforma tarifní dokazuje že rakouská vláda hodlá zasaditi uherskě, výrobe prudkou ránu a že zbraní, které jsou jí k disposici chce používati proti Uhrám nejbezohlednějším zp

Pešť Uhry

15 article

sobem. Jest proto naléhavou nutností, aby uherský poslanecká sněmovna co nejenergičtěji se postavila proti temulo úmyslu. (Hlučný souhlas.) Rakousk připravuje se už dlouho k této akci a se svým úmy- slem se nikdy netajílo, jak už vyplývá z odůvod ňovací zprávy zákona o sestátnění drah. Jest to n kyšlní boj, který Rakousko zahajuje proti Uhrán a který má za účel. aby byl znemožněn vývoz Uher. Zejména jest úmyslem zničiti úpl ně vývoz mlýnských výrobků z Uher- Rakcuské mlýny požívaly doposud 157% bonifikae a tylo bonifikace budou zvýšeny na 25%% ke škod uherského průmyslu mlynářského. Co se týče jižn dráhy, mě uherská vláda vliv na její tarifní politiku a jest proto bezpodmínečně nutno usilovati o to, aby na jižní dráze plalily pro uherskou mouku tytéž ta- rify, jako pro obilí.

Rakousko Uhry

16 article

Rečník musí se už nyní ohraditi proti tomu, že jižní dráha zvyšuje své tarify na rakouských tratích bez souhlasu uherské vlády a konstatuje s uspoko- jením, že ministr obchodu Košut nedal k tomu svého souhlasu. Ačkoliv jsou nám v důsledku vyrovnán svázány ruce až do r. 1917, nejsme přece bezbrann proti těmto útokům. V první řadě musíme vy po vě- děti svazové tarify, abychom dosáhli samo- stalnosti na uherském území a pak dlužno upravite retakce Abychom mohli provezovati tarifní politiku která odpovídá zájmům naší výroby, musíme se statati o to, abychom svá hospodářská zařízení mo- hli úplně samostatně spravovati. (Hlučný souhlas) Rána pěstí, která nám nyní byla dána RRakou- skem, obráti asi nyní také ony, kleří byli až dosu? pro společné celní území. Tento útek jest způsobalý aby spojil všechny Maďary v jednom táboře. Rakou sko zahájilo proti nám hospodářský boj a my mu síme chopiti se co nejrozhodnějších odvelných pro středků. Prostředky tyto dají se snadno nalézti, kdyi vzpomeneme si na to, jak nesmírně veliký jest vý voz Rakouska do Uherska. Třebas í mám také důvěru k nynějšímu ministru obchodu, jes přece nutno, aby návrh byl dán k meritornímu pro- jednání na jednaci pořad, aby tím dán byl budoue vládě pokyn.

Košut Maďar Rakousko Uhersko

17 article

Ministr obchodu Košut praví: Jako ministru který podal svoji demisi, není mi možno ujali se slova k vývodům předešlého řečníka a nemohl byel také požádati sněmovnu, aby moji odpověď pří padně vzala k vědomí, Přes to cilím nulnost učiniti několik krifických poznámek. První jest, že útočný postup Rakovska, který vždy zřejníěji se jeví, ne- zasbal mne jakoministra cbchodu ne připraxena. (Hluěný souhlas a volání „Eljenl v levo.) Učinil jsem až dosud nejroz hednějš opátření, abych bránil naše práva a zájmy. (Živy souhlas vo levo.) Tato opatření nebudu ovšelm. samozřejmě, jmenovati. Nebylo byo to tak radno (Souhlas) Chci pouze poznamenati, že sku tečnosti, jichž očitými svědky nyní jsme, nejlépe dokazují velikou pravdu, že velice nutně potřebuje tato země svoji hospodářskou samostatnost Tak dlouho, pokud spravují ministerstvo ob- chodu, necitím nutnost, aby sněmovna dávala m pokyny, co nám činiti. Zda později bude takový po- kyn nutný, nemohu říci, ale nedovedu si jedi- ného Maďara představiti, který by ne- hájil uheršké zájmy. V každém případě opě tuji, chcc-li Rakousko nějak dosáhnouti, aby cel Uhry hájily v jednom táboru svoji hospodálskou s mostatnost, nechť jen pokračuje v tomto směru. (Ži vá pochvala, potlesk a volání „Eljen!“ v levo.) Posl. L azar po slovech ministra odvolává svů návrh Ministr obchodu Košut děkuje poslanci za to že odvolal svůj návrh, neboť kdyby na svém návrht setrval, vzbudilo by to vždy zdání, jakoby vlastn strana neměla dostatečné důvěry v řečníka, že bude hájiti zájiny země. Na to vykonána byla volba dvou místopředsedů Zvoleni byli: Hrabě Theodor Batthyany (strana neodvislých) 163 a Ludvík šl. Merey (strana neod odel stoh misl dolaltm v ss vi

Košut Živa Maďar Uher Posl Theodor Batthyana Ludvík Rakousko Zvolen

18 article

V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkov * 10 h ranní čislo večerní . . . . . . . . 5 b tnseráty plati se hotově napřed Předplacení, a inserty přijíme adminlstrace v Marlanské ul., . Tam nacházejí se tát redakce, tískárna a expedice „Národnich Llistů“ Rukopisy se nevracejl

Marlanský ulice Národnich Llistus

19 article

vislých) 156 blasy. Hrabě Theodor Batthyany děkuje za volbu a prohlašuje, že ví dobře, že zasedání ne- bude již míli dlouhého trvání. Vyslovuje své pře- svědčení, že i nadále bude panovati ústavnost. Do- stalo-li by se mu cti, říditi jednání sněmovny, sli- buje, že vždy bude postupovati úplně nestranněa přísně ve smyslu zákona. (Živá pochvala.) Za zapisovatele byli zvoleni poslanci Rais (strana ústavní, hr. Mikuláš Thoroč z ka y (stran ústavní), Jiří Szmrecsany i (str. lid.) a Jan Be- nedek (str. neodv.). Předseda navrhuje, aby příští schůze konala se dne 19. t. m. o 11. hod. dopolední s tímío jednacím pořadem: Volba výboru pro kon- trolu pozemkové daně. nr Sněmovna přijímá návrh předsedův, načež schů- ze se končí o 1/412. hod. odpol.

Theodor Batthyana Rais Thoroč Jiří Szmrecsana volba výbor pro kona Jan Benedek

20 title

Tragedie barcelonská.

21 article Poslední hodinka Francesca

Poslední hodinka Francesca Ferrera. O posledních chvilích Ferrerových sdělují se teprve nyní některé určitější podrobnosti Když kaplan o půl 9. hod. k odsouzenci přišel, aby mu udělil poslední útěchu, odmitl to Ferre a odpovědél: Jest čas zemříti ?« Když knéz přisvědčil, opustil kapli, v níž podle předpisů španělských jest vězní noc před popravou trá- viti a kráčel rychle k popravišti v příkopech pevnosti Montjouich, při čemž kněz, kráčeje vedle něho, ruku svou držel na rameni jeho. Na cestě k popravišti pozdravoval Ferrer lidi, kteréž znal. Přibyv na místo určené 3 minuty před 9. hodinou, polibil obhájce svého dvakráte na tvář, sepjal ruce a očekával výstrely vojšků. Jedna kule prorazila mu h dlo, tři trefly jej do lebky Mrtvola pofožena byla ihned do rakve a vojáky odnesena do pevnosti. Dle jiných svědků pravil prý Ferrer oběm kněžím, kteří jej chtěli pohnout k zpovědi : »Nechte mne na pokoji ! Mám svoje ná- zory a hájim jich, jako vy zastáváte svoje. Cheete-li diskutovati se mnou, jsem k tomu hotov. Ne-li, odejděte raději.« Státnímu zástupci, kterýž mu předčítal po- tvrzený rozsudek smrti, Ferrer odvětil: »Čest tomu, komu čest náleží. Já budu zastřelen, ale vy dojdete smrtil« Ferrerovo chování bylo neohrožené a pro- sto jakékoli slabosti. Byl dojat teprve tehdy, když po rozmiuvě s obhájeem tohoto dvakrále obejmul. Poslední jeho slova zněla: » Vojáícl, miřte dobře! — Ať žije moderní škola !« no

Francesca Ferrer Ferrerův Montjouich

22 article

Dojem v Barceloně. Opatření, která byla učiněna na zachován pořádku a dále policejní opatření, učiněná v okol pevnosti montjuichské, bylo pozorovati teprve v tom okamžiku, když Ferrer byl popraven. Ně- kteři zvědavci, kteří se dostali až k samé pe . nosti, musili se vzdáliti. Slyšeli však ještě vý- siřel. Jeden z nich přibližil se pak ke bráne pevnostní a setkal se tam s obhájcem Ferrero vým, Galceronem, kterého Ferrer nechal v po- sledním okamžiku zavolati Gslceron prohlásíl že Ferrer nesdělil mu nic zvláštního. Večerníky, obsahující zprávy o popravě Ferrerově, byly v Barceloně horlivě čteny. Časo pis »D ario«, který uspořádal zvláštní vydánl byl konfiskován. Poprava způsobila v obecen- stvu veliký údiv, ačkoliv se vědělo, že roz- hodnutí, podle něhož má býti Farrero zastřelen, jest neodvolatelně. Pověst, že Galceron byl po- staven před disciplinární soud, zdá se býti bez- důvodnou. Neví se však pořád juště, zdali byl zatčen nebo ne. Jinak nezpůsobila poprava zrovna v Barce- loně, kde lid byl za posledních poprav několika chudých revolucionářů, kteří čelili vojsku resk-

Ferrer Ferrera Galceron Ferrerův Barcelona D ario Barka

23 title

FEUILLETON.

24 title

Literatura.

25 article Našc knih y.

Našc knih y. * Svatopluk Čech. Saliry a různé črly (Sebrané spisy Svatopluka Čecha. Pokračování po smrtné. XXV.) Nakladatel F. Topič v Praze, 1909. Jak pešlivý pořadatel sbírky, pr Ford. Strejčel předem oznamuje, obsahují „Satiry a různ črty“ většinu prací, jež Sv. Čech do čtyř svých svazků povídek a črt nezařadil. Pro úvlnost připoje- ny jsou pak na konec též zlomky prosy, náběhyt k pracím větším i k pouhým teuilletonům, vše z do- by od r. 1869 do konce 1886. Tyto zlomky spíše než denního čtenáře, zvlášt zajímati asi budou literárního historika, neboť v nich zjevně jest patrný způsob uměleckého tvoření Sv Čecha, zcela rozdílný od jemu congeniálního Jar Vrchlického. Sv. Čech, pokud možno ze zlomků těch soudit, neměl oně mohutnosti itaprovisační, která dovoluje mistru Vrchlickému téměř jedním decbem stvořiti dílo celé, umělecky pevně sevřené: za to nelze mu nepřiznati nedosližné seriosnosti v projevu. jenž vždy náležitě je uvážen, než oživne slovem básníkovým. Z pestroty námětů těchto zlomků, jakož i z mo- tivů feuilletonů vypracovaných, možno s podivem ocenit mnohotvárnost produktivního ducha Čechova. Otázky společenské, politické i umělecké propleteny jsou zde, tu stužkou barvy zádumčivé (Jedlo v růže), tu úsměvné (Kočár), zauzleny romanticky (Bask) nebo podloženy satýricko-politickým po- zadím (Klid. Náš vánoční strom a j. v.) Vílaným doplňkem k těmto pracím menšího rozsahu je obsáhlý „Výlel pana Broučka do měsíce“ (Poprvé v „Květech“ 1886), který již sám o sobě postačí, aby i pro tento nový svazek Čecho- vých knih získal zcela čelné a oddané čtenářstvo.

Čo Čecho Ford Satir Vrchlický Čechův Kočár Bask Praha Čecho

26 article

V. K. L. * D. S. Merežkovaký: »Julian Aposlatas »Leonardo da Vinci« Romány. Přeložila Věra Čalou- nová. Nákladem K. St. Sokola. »Julian Apostata« je první dli slavné trilogie Merežkovského »Antikrist«, kterou vydalo Sokolovo nakladatelství v českém překladu. Román hraje v době, kdy vítězný kříž, zatlačiv pohanství, počíná se rozpadati v sekty, vzájemně na sebe útočici. Uprostřed těchto poměrů vyrůstá Julian. snílek a utopista, opojený nádherou starých kultun pohanských, jejichž kouzlo zvyšováno je ještě okol- ností, že jsou mrtvé. Povaha jeho je synthesí dvou prvků, zdánlivě si odporuj cích. S hellénským kraso- eitem, byperkullurností a vznešeností spojuje v sobě prohnanost a farizejství kněží, kteří ho vychovali. »Julian Apostata« je román geniální koncepce je výsledkem obrovských vědomostí historických. Je lo dilo stejně umělecké jako bistorické, román be laciných efektů, které tak časlo u Sienkiewicze nalé záme, bez falešné pósy a s přirozenými vášněmi Úžasná jednoduchost prostředků a veliký výsledek — to je cil uměnl. Merežkovský zřekl se kothurnů a ukázal nán panorama tak, jak se jeho uměleckému duchu p dlouhém studiu zjevilo. Stejně úchvatný je i druhý román: »Leonard da Vinci«. Snad žádné dílo nepodává tak üchvat ného, živého a folograficky věrného obrazu italské renaissance, jako tento román Merežkovského. Dob zachycena skvěle, se všemi svými vášněmi, krásami a hrůzami. Před zrakem vaším vynořují se postavy hlavních representantů jejích nezkreslené, v životn velikosti. Vévoda, papež Alexander VI, Caesare Bor- gis, Macchiavelli, Savonarol a, Míchael Angelo.

V K L D S Aposlatas Vinci Román Čala Apostata Merežkovský Julián Sienkiewicz Leonard Vinci Alexander Macchiavelli Savonarol Míchael Sokolovo Sokol Caesar Bor

27 article

Gen álními tahy je nakreslena poslava Leonarda da Vinci, největšího syna své doby, velikého umělc i učence, mistra indukce, muže s neklidnou duší. jehož genius je hnán ustavičnou touhou započate práre rychle ukončiti, nebo ještě před ukončením jich započíti nové: muže krajné peniálního, nešťast ného a nepraktického, který tak málo děl dokonči pro přílišeou důkladnost na jedné a nesmírnou du ševní pobyblivost na druhé straně, zasvětiv svů život stejné velikému umění, jako mechanice a vy. nálezům. A se studenou hlavou analylika tvoří svá nesmrtejná díla umělecká, právě tak, jako když se- stavuje kostru lélacího stroje, jehož vynalézáníms po celý život zabývá. Mezi nejkrásnějš momenty románu náleží onen kdy všemi opuštěn, vystoupí Leonardo s posledníi svým žalem na vrchol hory a vypouští z klece la- butě. Pohřbil poslední a nejkrásnější svůj sen, vy- nalézti létací stroj a truchlivě dívá se za odlétajícím pláky, nešťastný a schvácený, — osudem do prachu smělený Ikarus, který se chtěl napiti slunce . . . Merežkovský napsal své romány jako holový a ucelený člověk a proto nesou onen rys velkých geniů, kteří dovedou svoji osobnost úplně ve svěm dile pottačiti. Překlad slečny Čalounové je správný a uhlazený. Vydání Merežkovského trilogie »Antikrist«, jehoz deuhým dilemaje »Lebnardo da Vinci«, je důležitým činem v naší literatuře překladové. O třetím dílu, »Pelru a Alex ji« promluvíme no

Leonard Vinci Leonardo Ikarus Merežkovský Čaloun Alex Lebnardo da Vinci

29 article Ze slovanských časonisů,

Ze slovanských časonisů, Dr. MIloslav Hýsek: Modernistyczna lite- ralura czeska. (Šwiat slowiaňski, 1909. Kraków.) Šestnáctistránkový přohled moderní literatury če- ské, tak jak ho účelně zúžil p. dr. Hýsek ve své peč- livé studii, namnoze podává zajímavý doklad, jak při náležitém ovládání materiálu, lze i na málo strán- kách říci téměř vše, co v daném přikladě je pozoru hodně. Autor. žák našeho nejlepšího literárního hi- storika, prof. dra. Jar. Vlčka, kromě bystrého úsudku přináší své práci zvláště úplnou nestrannost, jež umožnila mu povznéstí se nad všeliké ono osobn škůdnictví, jehož jsme — bohužel! — byli přílis často svědky v podobných rozpravách, zvláště v po- slední době Stručným a jasným výkladem podává p. dr. Hy- sek rozvoj noderní literatury, přihlížeje při tom dbale též, jak moderní ty proudy dotýkaly se živola politického i kruhů výtvarných a hudebních. Při tom však seskupuje jednotlivé literární fáse kolem den- ních listů a příznačných časopisů, posuzuje umě- lecké problémy české i moravské jednotným měřít- kem, způsob to pro součašné boje iiterární obou se- sterských zemí stejně vhodný, jako charak ťeristický V přehlodu postrádámne pouze zmínky o písemni- ctví pro mládež. Snad by i ta zasloužila si několika- řádkové spisovatelovy pozornosti

doktor Hýsek profesor Krakov

30 article

jstvo na

31 article Bibliografle.s ýáolii

Bibliografle.s ýáolii nou

32 article

e „Dlvadlo“. Rozhledy po světě divadelním Redakci Bohuslava Kavky v Praze II., 1970 Ročně 20 čísel, předplatné 6 K Dne 5. t. m. vyšlo 1. číslo VIII. ročníku! Zje nad míru polěžitelný. Vždyť potřeba seriosního diva- delního listu pocitována u nás již dávno a tolik slibných pokusů v tom oboru skončilo nezdarem. Zanikly „Divadelní listy“, zanikly „Zájmy českého herectva“, zanikl „Divadelní list Máje“.... když na jaře r. 1903 vydáno 1. číslo nového časopisu nazvaného „Divadlo“, neprorokován mladému pod- niku zdar, ač byl uvílán s nadšením. A hle! V pra- videlných lhůlách vydáno všech deset čísel prvého ročníku, zahájen ročník druhý, který rozšířen na 25 čísel a od té doby pravidelně dvakrát do měsíce — vyjímaje prázdniny — s radosti vítáme úhledně vy- pravené a behatě illustrované sešitky s obsahem vyšoce zajímavýmsaz ole

Kavka Praha II divadlo

33 article

Zájem rostl úžasnou měrou: dnes je „Divadlo listem tak váženým a hledaným, že zakladalel vydavatel jeho může s hrdostí pohlíželi na své díle Nejen že by se mu podařilo z nepatrných začátků vyzdvihnouti svůj list k nynější výši — časopis „Di vadlo“ má nyní svůj nepopíratelný význam v umě leckém našem světě Nehledě k tomu, že je listem povšechně diva delním, nouzavírajícím se žádnému oboru, vyhýba jícím se strannickým a osobním názorům: „Divadlo se stalo oficiálním orgánem nově založené Organi sace českého herectva, instituce zajisté ohromněh kulturního významu; jest i orgánem Ústřední jed noty českého herectva, Ústředního sdružení českýcl pchotníků a Jednoly hudebních umělců. Přináší po drobné zprávy a znalecké posudky o všech uměle ckých událostech, nenechávajíc žádné bez povším nutí. Uveřejňuje články a pojednání z péra odbor níků našich i cizích, reminiscence divadelníků umělců, jejich životopisy. Vydává zajímavá belletri stická díla s divadlem souvisící. Každé číslo vy zdobeno je spouslou illustrací a reprodukcí — mnohů podoba by upadla v zapomenutí, kdyby zde nebylu zachována, mnoho dobrých, poctivých našich umělců zejména ze starších dob vymizelo by z paměti, kdy by „Divedlo“ nepřinášelo jejich podobizny.

divadlo list

34 article

Přehlížime-li obsahy ukončených sedmi svazko (první sešit nového ročníku kromě obvyklých zpráv přináší tři zajímavé články: Divadelní zákon, pře klad Gautierova „O umění divadelní výpravy““ překlad Hoffmansthalova aklového dramatu „Blou a smrt“), shledáváme se krok za krokém se známým jměnem, známou tváří, krok za krokem nalezneme poulavý článek, rozmarnou črtu — věru „Divadlo můžeme pokládati za neucenitelnou pomůcku pr soustavné sludium divadelnictvi. Je to časopis vzor ně vedený, který se může směle po bok poslavit nejlepším divadelním listům ciziny, ba, nám je zaji sté milejší, mnohem milejší, neboť nejen že je dobrý — je nášl Přáti „Divadlu“ na další pouti všeho nejlepšího není, myslím, zapotřebí — co chce, jistě si snadne vybojuje samo, pokud toho dosud nedosáhlo Jarka N.

Gautierův Hoffmansthalův Bla

35 article

* Malice Česká, sbor musejní pro vědecké vzdě- lání řeči a literaturu českou, vydala čtvrlý svazek Časopisu Musea král. českého, roč. 1909 (běž. 83) s velmi zajímavým obsahem: J. Cvrček, Studenti bratrští v cizině: J. Volí, Z činnosti exu- antského kněze Mat. Krocinovského; A. Podlaha. Karla Jogla Prak Davidův 1723: Q. M. Vyskočil Osudná příhoda v mladosti Lad. Stroupežníckého Č. Zíbrt, Epistolae Abgari ad Christum el Christi ad Abgarum, Epistolae Marine; K. Pleskáč. Ze staršt korespondence Julia Zeyera; Č. Zibrt, Bohemiea XIV, a XV. stol. v cizích bibliotekách; dodatky opravy k biegr film starších českých spisovatelů. drobné přispěvky a obsáhlon hlídkou hiterární. * Oltův Malý Zeměpisný atlas. Sešit 9. a 10. po 80 hal. - * Knut Hamsun: Mysterie. Román. Přel. Karel Dyrynk. 3 K. Hejda a Tuček v Praze. * M. Areybašev: Smart Landeho. Román. Pře- ložil Ferdinand Kraupner. 2 K. Hlejda a Tuček Praze. *Emi! Zola: Nana. Přel. dr. J. Petřik. S ilu- stracemi J. Němečka. K 3.50. Jos. R. Vilímek v Praze. * Sebrané spisy Fr Heritesa. IV. Maloměstské povídky 4 K. Nákladem J. Otty v Praze. * Ricarda Huchová: Z Vítěsné ulice. Črty ze života. Přeložila Zdeňka Hostinská. K 2.80.J. Olto v Praze.

J Cvrček A Podlaha Jogl Davidův M Vyskočil Abgar K Pleskáč Zeyer Zibrt Oltův Knut Hamsun Dyrynk K Hejda Tuček M Areybašev Kraupner K Hlejda Zola Nana doktor J Petřik J Němeček R Vilímek Heritesa J Ott Ricardo Huchová Zdeňka hostinský J Olto Č . Zíbrt Praha Vítěsný ulice Malice Český muzeum král Epistolae Abgari Tuček Praga Epistolae Marine Smart Lande

36 article

* Tabias Smollett: Výprava Hamftin Clinkera Přeložil Jos. J. David. Anglická knihovna sv. 28. a 29. J. Otto v Praze. * Cornelius Tacilus: Germanie. Z laliny přeložil Rudelf Schenk. Ottova Světová knihovna 746 za 20 hal. * Jose! Miškovský: Kaclři a první evan- gelíci na Českohredsku. Nákladem Josefa Miškov- ského v Čes. Brodě. * S. K. Boltonová: Chudí hoši, kteří se proslavili. Přeložila A. Fischerová. Nákladem Jana Laichtera na Král. Vinobradech * Upton Sinelalr: Jatky. Přeloži! Zdeněk Franta. Nákladem Jana Laichtera na Král. Vine- hradech. * Das Bandnerlaud in Wozt und Bild. Umschlag Hans Thoma, Karlsruhe. Herau gegeben vom Badi- schen Landesverband zur Hlebung des Fremndenver kehres Karlsruhe. * Rukojať názvosloví femeslnického. Sestavil Karel Vaníček. Nákladem Emanuela Stivína v Praze. * Úrazová pojišfovna dělnická a nové vřadění do nebezpečenských tříd podniků, úrazovému poji- šťování podrobených. O povinnosti věsti mzdové seznamy. O předpisech ku provedení povinnosti k vedení mzdových seznamů v úrazovém pojišťováni S tabulkovými vzory k vedení seznamů. Sestavil dr V. Milota. Nákladem Emanuela Stivina v Praze. * Román »Valenlinovy ženy« od Václava H ha- díka, vydaný nákladem Hejdy a Tučka, vyjde pří štího měsíce v druhém vydánl, k němuž při- pojil autor předmluvu o kritice.

Hamftin Clinker Jos David Otta Cornelius Rudelf Schenk Ottův Kaclř Josef Miškov Boltonová A Fischerová Laichter Král Přelož Zdeněk Franta Thoma Vaníček Stivín V Milota Román Hejda Tuček Tabias Smollett Praha Jos Čes . Brod Karlsruhe Upton Sinelalr Wozt und Bild