5
article
cká sněmovní většina se konečně přesvědčily
že nesměji přes slovinské požadavky přecházei
k jednacímu pořadu a jsou povinny vyhovět
aspoň nejskromnějším slovinským požadavkům
Slovinci žádali na podzím, aby v jižním Štyrsku
byla zřízena aspoň jedna jednotřídní slovinská
hospodářská škola. Zemský výbor tehda žádost
slovinských poslanců zamitl. Ale dnes podána
sněmu výborová zpráva, v níž se doporu-
čuje zřízení slovinské hospodář-
ské jednotřídky. Ve zprávě se dopo-
ručuje, aby se také v jižním Štyrsku zřídily po-
dobné praktické kursy chovu dobytka, mlékař-
ství a jiných hospodářských odvětví, jaké se již
osvědčily v severním Štyrsku. Od přijetí tohoto
návrhu závisí, dopustí-li Slovinci aspoň nyn
projednání rozpočtu na rok 1905.
Z Pešti, 4. ledna. (Ex-lex. — Bez
černožlutého praporu a císařske
hymny.) Poněvadž dnem 1. ledna v Uhrách
nastal opět stav ex-lex, za něhož žádný uherský
občan není povinen platiti státních daní, vydal
ministr financi dr. Lukacs pešťskému finanční-
mu ředitelství nařízení, v němž upozorňuje, že
na rok 1905 není schváleného rozpočtu, ani pro-
visoria a proto přestává právo berních úřadů,
vymáhati exekučně daně a poplatky, splatné po
1. lednu. Stejné nařízení vydáno i všem fi-
nančním ředitelstvům na venkově. — Dnes
stalo se poprvé, že s budínského hradu, když
král četl trůnní řeč, rozpouštějící uherský říš-
ský sněm, nevlál černožlutý prapor. Nevyvěšeny
ovšem ani prapory uherský a chorvatský, jež
jindy vlály po stranách praporu černožlutého.
Slovinec
doktor
Lukacs
Štyrsko
Pešť
Uhry
6
article
Také po Tedeum, jež slouženo po přečten
trůnní řeči, nehrána již na varhany efsařská
hymna, nýbrž maďarský „Hymnus“. Tedy opě
nová vymoženost Tiszoval
Ze Záhřeba, 4. ledna. (Chorvatský
sněm.) Odročený počálkem prosince, svolává
se opět na 12. ledna. Má vyříditi rozpočet na
rok 1905.
Ze Záhřeba, 4. ledna. (Istrijská škol
ská matice.) „Družba sv. Cyrilla a Me-
thoda“, jež koná v povlaštěných krajích Istrie
službu české „Školské Matice“, vydala počát-
kem roku zprávu o své působnosti ve prospěch
chorvatské školní mládeže. „Družba“ vydržuje
národní školy a opatrovny v dvanácti chorvat-
ských obeích a zaměstnává 10 učitelů a 9
učitelek. Školy a opatrovny zřízeny ve vesnicích
poblíže větších vlašských měst, jež působí
zvláště zhoubně na národní vědomí okolního sel-
ského obyvatelstva. V nejbližších dnech otevře
novou školu ve Sv. Marině nedaleko Labina a
stavi se dvě nové školní budovy v Sv. Luciia
Zreni. Chorvatské obce v Istrii jsou ve vzhledě
školním nejzanedbanější. Čistě vlašská zemská
školní rada istrijská nejen že sama chorvatských
škol pro chorvatské obce nezakládá, ale činí
všemožné překážky, chce-li obec sama si školu
opatřiti. Proto činnost „Družby sv. Cyrillaa
Methoda“, jež není závislá na blahovůli zemské
školní rady, jest pro istrijské Chorvaty nanejvýš
blahodárná.
Cyrill
Cyrillaa
Chorvat
Záhřeb
Istria
Istria
školský Matica
národní škola a opatrovna
Ithoda
7
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Rudý prapor v Lodi v Ruském Polsku.
(Dop. » N. L. )
Od šesti neděl opakují se zde porůzne
protivládní demonstrace, majíel socialisticky-
revolučnou povahu. Prvá uspořádána zdejším
polským revolučním komitétem před kostelem
na Starém městě. Tenkráte po ukončení boho
služby někteří Poláci, vyhrnuvše se z kostela,
rozvinuli rudý prapor a začali provolávati různá
revolučná a protivládná hesla. Policie ihned za-
kročila a prapor sebrala, při čemž došlo k
srážce, v níž raněn pomocník komizařův a stráž-
mistr. Potom se chopili pořádání demonstrae
Židé. Ti již použili revolverů a dlou-
hých dvojbřitkých nožů a při rozhá-
nění a zatýkání bránili se, lak že na obou stra-
nách byli ranění. Na katolické Vánoce učiněna
rozsáhlá opatření k ochraně pořádku.
Zde ležící 37. pěší pluk byl pohotově,
jakož i 70. dělostřelecká divise a dvé sotně
kozáků. Od štědrého večera procházely ulicemi
větší a menší vojenské hlídky, provázené vždy
jedním, buď jizdným nebo pěším strážníkem.
Myshilo se již všeobecně, že tyto veliké svátky
ve vší tichosti se skončí, ale bohužel, nesplnila
se naděje.
V den sv. Štěpána po 12. hodině polední
začalo se shromažďovati na Horním náměsti
(takořka za městem) mnoho Poláků různého
povolání a věku. Asi v jednu hodinu srazili se
v průvod a hnuli se ku předu do ulice Zářev-
ské. V čelo průvodu postavil se jistý asi 22letý
mladik, rozepnul svrehní kabát a tu objevil se
na červeném poli nápis: »Polska nasza«. Potom
vyňal 2 revolvery a drže v každé ruce jeden,
vedl průvod, jenž provolával různá hesla a
hrozil každému, kdo by se mu do cesty postavil.
Dop
Polák
svatý . Štěpán
Polsko
Zářev
8
article
Právě v tu dobu předejel průvod vůz elektrické
tramwaye. Celý průvod vrhl se na něj, rozbi
kameny okna a zranil několik osob v něm.
jakož i řidiče a kondukléra vozu; zvonek utrhli
a vůz více méně poškodili. Přes to řidič vagonu
měl tolik duchapřítomnosti, že uvedl vagon
v pobyb a ujel. Dav za ním běžel s ohromným
křikem a hulákáním. Na Horním náměstí kona-
jíci službu policejní zřízenec oznámil telefonicky
policii, co se děje. Průvod stále rostl a na ná-
roží ulice Vidrevské čítal již několik tisíc hlav.
Odlud dal se nahoru k městu. Policisté, kona-
jící na křižovalkách ulie službu, před ohrom-
ným zástupem se schovali. Mezitím ale již ry-
chlosti blesku přiklusali kozáci a za nimi v pa-
tách policisté na konlch, dále pak vojíni 37.
pěšího pluku po 4 v drožkách, i policejní stráž-
níci; z druhé strany pak policejní zřízene
v tramwayovém voze, asi 60 osob a policejní
komisař. Vojsko a policisté v zadu průvodu
seskákavše rychle s vozů, vrazili do zá-
atupu, kdežto kozaci prodrali se až ku předu
zástupu k vůdci demonstrace, jemuž se
již ze předa na rohu ulice Vedrevské a Emnilije
stojíeí strážník v cestu postavil. Vůdce průvodlu
nerozmýšleje se, namířil na strážníka, rána
třeskla a strážník trefen kulí do čela svalil se
na zem a za krátko na to zemřel. Dále obrátil
se vůdce demonstrace se svými revolvery proti
vojínům a i na tyto vypálil několik ran, při
čemž 2 vojíny lehce zranil, jakož i mistra
z továrny Scheiblerovy (tohoto těžce), jenž se právě
tou dobou domů ubíral. Vystřílev všechny své
náboje, hrdina dne chtěl se potázati s Vaňkem.
Vaněk
Horní náměstí
Vidrevský
9
article
dal povel, aby utíkal kdo kam může a sám
začal pelášit také, v tom ale ze zadu podejel
k němu jeden kozák, uchopil ho za límec ka-
bátu a vyzdvihl jej jako loutku k sobě na
koně; načež jej odevzdal policii, která jej od-
zbrojila a svázala. Vše toto odehrálo se ve
velmi kraličkém čase a tento čas stačil policii,
která se u velikém počtu na místo činu dosta-
víla, jakož i mnoho se všech stran vojska.
Nastalo všeobecné zatýkání podezřelých osob,
při jichž prohlídce na místě bylo nalezeno
mnoho revolverů, na obě strany broušenýeh
dlouhých nožů, býkovců, palcátů, gumových
klaeků a pod. Spoutaní byli naloženi do tram-
wayového vagonu a na drožky, pod silnou
eskortou odvezeni do vojenské trestnice v ka-
sárnách 37. pěšího pluku, kdež s nimi zavedeno
vyšetřování, po němž patrně následovati bude
zatýkání ještě jiných účastníků výtržnosti. Vinu
těchto všech zdejších i varšavských demonstraci
má hlavně zdejší Židovstvo, jemuž slouží revo-
lučné komitéty v Krakově a ve Lvově. Odlamtud
přiváží se tajně do zdejšího kraje na tisfee
revolučných proklamací a brožur. Rozumní vla-
stenci polští v Ruském Polsku, v Rusku i Pru-
sku varují národ ode všeho nepřátelství k ruské
vládě a státu. Ruská vláda od nastoupení ny-
nějšího cara vychází ve všech příčinách pol-
skému národu stříc. Polákům povolují se školy,
vyučování v polském jazyku, dovoluje se jim
nositi polské národní kroje, každému na žádost
dovoluje se nositi zbraň a jiné ústupky se jim
činí. Neuznají-li Poláci této ochoty, nebude
ovšem v ní pokračováno a nastane obrat proti
nim, jenž potom bůh ví jaké konce bude mii
pro jejich jazyk a národnosť. Nespokojencům
žádné ústupky nestačují. Odmitají je, prohlašu-
Bohem.
jíce, že chtějí miti »svého krále«.
Polák
Krakov
Lvov
Polsko
Rusko
10
article
Choroba italského ministra.
Z Říma dochází překvapující telegram, sdě-
lující, že ministr zahraničných věcí, Tittoni,
náhle na výletu loveckém ochuravěl. Stav jeho
jest prý vážný, ale nezavdává příčin k obavám
a v posledních hodinách prý se i polepšil. Jeso
ale nápadno, že první depeše tyto mlčí o tom,
jakého druhu choroba jest, ač nebylo to zajisté
tak nesnadno zvěděti. A přece může jiti o
chorobu — velice zajímavou.
Z Říma, 5. ledna. (C B.) Tittoni jast ode
středy na honě na Isolu Maggiore. Dnes došla
zpráva, že onemocněl, avšak jeho stav se zalím
zase zlepšil. Paní Tittonova jest u svého chotě.
Z Říma, 5. ledna. (C.-B.) Ministr měl ná-
valy krve k mozku a omdlel, ale začíná se ze
mdlob probírati. Pravá čásť plic je také za-
chvácena.
K marockým záplelkám.
K akci pretendenta marockého Buamory
sděluje depeše pařížského »Figara«, že vojsko
sultána marockého bylo pobliž Udže v severo-
východním Marokku vojem pretendentovým úplně
poraženo. Četné zajalce pretendent opět pro-
pustil, když byl jim odňal šat a zbraně. Pre-
tendent zahladil dle toho záhy následky porážky,
způsobené mu krátce před tím, jak jsme včera
oznámili, posádkou udžijskou, jež jest řízena
francouzskými instruktory
V Praze, 5. ledna.
Tittoni
Tittonův
Figar
pretendentův
Řím
Maroko
Pre
Praha
Isola
11
article
Paní Syvetonová obviněna z vraždy.
Vyšetřující soudce pan Brunart konfronte-
val včera svaka Syvelonova, lékaře dra. Bor-
naye, s paní Syvetonovou. V Paříži se vypra-
vuje, že dr. Bornay choť Syvetonovu
přímo z jeho zavraždění obvinil.
Velice zajímavé odhalení v ařéře učinil
podle »Patrie« republikánský poslanee
Flaudin. Poslanec tento za departement
Calvados odebral se 8. prosince, v den skonu
Syvelonova, ve 2 hod. odpol. k němu. Z vo-
nil u bytu několikrát marně. Se-
stoupil do bytu domovníkova a tázal se:
»Není nikdo u Syvetonů ?«
»0, ano !«
»Ale nikdo na zvonění neodpovídá !«
»Toť podivné! Budu telefonovati nahoru.«
Mezi bytem domovníkovým a Syvetonovým
bytem jest lotiž telefon, jehož přístroj n ale zá
se v Syvetonově pracov ně.
Syvetonová
Brunart
doktor
Bornay
Syvetonův
Paříž
12
article
Domovník tedy zazvonil. Sotva ale položil
prst na knoflik, již ozvala se odpověď, bez-
prostředně, bez nejmenší přestáv-
ky. Byl tedy někdo v pracovně Syvelonově
v tomto okamžiku. I rozpředl se hovor mezi
domovníkem a — služkou, pověstnou už v této
afféře důvěrnicí pani Syvelonové, Belgičankou
Spilmakerovou.
Tato také odpověděla, že návštěvník mů-
že jíti nahoru.
Pan Flaudin vystoupil tedy znovu k bytu.
Zazvonil a tentokrát služka přišla otevříti.
Tázal se po panu Syvetonovi. Není prý do-
ma. Pak po paní Syvetonové. Také ona neni
prý doma. Překvapen a zaražen, anať dříve
služka ho vyzvala k vystoupení do poschodí,
pan Flaudin odešel, ale hned na to ještě o
dveří slyšel uvnitř mluviti paní Sy-
vetonovou.
Tato byla tedy doma. S kým?
To vše událo se — píše Flaudin vý
slovně — ve 2 hod. odpol. a po 2. hodině
odpol. i odporuje to zůplna tomu, co dosud
paní Syvetonová i služka Spilmakerova tvrdily.
Obě prohlásily totiž před soudcem původně, že
od 1 hod. odpol. do 3 hod. zůstal Syveton ve
své pracovně úplně sám a že dlouhé právě
této osamocenosti použil k zdánlivým přípra-
vám sebevraždy, jež teprve za hodně dlouhou
dobu vdýcháním plynu mohla nastati a že se-
bevraždu svou mohl vykonati tím nerušeněji,
anoť i paní Syvetonová prý dlela mimo d ů m.
Opravdu afféra tato stává se čím dále tím za-
jímavější a tím škaredější. Snad se dovíme
určitějších o ní věci, až nastávající mandát Sy-
velonův za Paříž bude znovu obsazen a boj
volební rozhodnut.
Syvelonová
Belgičanka
Spilmakerová
Flaudin
Syveton
Syvetonová
sa vetonová
Spilmakerův
Paříž
13
article
W. T. Stead proti rusofobskému tisku
anglickému.
Proslulý anglický publieista W. T. Stend
uveřejnil v prosincovém sešitě »Reviw oi
Reviews« ostrý článek o zhoubném vlivu
jistých chauvinistických a bojovných žurnálů
anglických. Velmi trefně karaklerisuje Stesd
velký tisk londýnský od »Times« a » Westminster
Gazelte«, vážných orgánů politických, až k po-
pulárním a bezvýznamným žurnálům »Daily
Mail« a »Daily Express« a poukazuje na vliv,
jaký má tisk na vládu i na krále. Vedle 250
členů »důvěrné rady« královy staví »veřejnou
radu« královu, sestávající z 24 ředitelů hlavních
žurnálů londýnských, kteří nemají sice nijakých
hodnosti, ale mají obromný vliv, jímž pracují
ve špatném neb dobrém smyslu.
Stead posuzuje chování se těchto chef
londýnských žurnálů v době afféry hullské, kdy
veřejnost anglická byla do krajnosti rozechvěna.
Stead
Stend
Westminster Gazelte
Daily Express
14
article
Statečný publicista neváhá prohlásiti, že většina
téchto faktorů veřejného mínění zachovala se
nedůstojně, nevhodně a škodlivě. A praví asi:
»Zasluhoval-li v očích splašených Angličanů
admirál Rožestvenský, aby byl pověšen na stěžni
své admirálské lodi, celá řada anglických
»editorů« zasluhovala by z důvodů milfionkrát
četnějších houpat se vedle něho.« Stead nej-
prudčími slovy obviňuje tyto novinářské pobu-
řovatele, kteří štvali Anglii do války s Ruskem.
A jmenuje je bez okolků: Sir Alfred Harms-
worth, majitel žurnálů »Daily Mail«, »Erenings
Newa« a »Daily Mirror«, G. E. Buckle, chef-
redaktor »Times« a jeho pobratim Morberley
Ball atd. Všichni tito jako posedlí zuřili proti
Rusku a šiřili zášť a pomstychtivost. Tito stře-
štěnci žádali, aby Rusko dalo zadostučinění
během 24 hodin, jinak ať se ihned vypoví
válka
Stead pokládá tyto štváče protiruské a
bojechtivé za škůdce lidstva a vystavuje je
opovržení kullurních lidl. Ličí tento »tisk pomi-
nutých paů« jako velké nebezpečí pro budoue-
nost a ptá se, zdali se nedá učiniti nic, aby se
zabránilo příště takovému skandálu, jako byly
protiruské výbuchy tisku londýnského.
Angličan
Rožestvenský
Stead
Harms
Erenings Newa
G E Buckle
Morberley Ball
Anglie
Rusko
15
article
Politická schůze ve Vršovicích.
Politická schůze ve Vršovicích.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
Politický spolek pro okres vinohradský
uspořádal včera ve Vršovicích členskou schůzi.
která věnována byla po většině rozpravěo
vládním pamělním spise o reformě správy ve-
řejně.
Předseda politického spolku vinohradského,
poslanec dr. Herold, použil přiležitosti, při za-
hájení schůze se naskytnuvší, aby stručně, ale
obrazně u významně promluvil o situaci, která
nastala pádem dra. Körbra.
Ostatní čásť schůze věnována byla veskrze
promyšleným výkladům o obsahu návrhu na
reformu veřejné správy. Kritika všech řečníků,
pevnými důvody opřená, zavrhla návrh ten na-
prosto a na celé čáře.
Za velice čelného účastenství občanstva
vršovického, které sál »Měšťanské besedye
nikterak nestačil pojmouti do svých prostor,
zahájil schůzi předseda spolku poslanec dr.
Josef Herold takto: Zahajujeme v novém roce
svoji činnost. Dovolte tedy, abych úvodem kn
pronesl několik slov.
Na Nový rok odstoupil od řízení záležitost
státních v této polovině říše ministerský před-
seda dr. Körber a na jeho místě ujal se úřadu
toho bar. Gautsch.
Touto změnou minfsterstva 'nastala nová
situace. Nelze však ještě říci, že by tím byo
nastal nový kurs. Tato nová situnce umožňuje
klubu českých poslanců uvažovati o tom, mají-li
změniti svou dosavadní taktiku na říšské radě.
doktor
Herold
Josef Herold
Körber
Gautsch
Vršovice
16
article
Zdali ji změní, to záviseti bude od dalšího vý-
voje událostí a od rozhodnutí klubu. Kdyby
snad klub poslanecký změnil dosavadní taktiku,
je třeba již předem konstatovati nahoru i dolů,
že by tak neučinil ani z ochablosti, ani že by
se tím nevzdal zápasu za oprávněné své poža-
davky. Naopak: změna taktiky by mobla zna-
menati jenom volbu nových prostředků, přímě-
řenějších době, a účinnějších ve výsledeích.
My naproti novému ministerskému předse-
dovi bar. Gautschovi nejsme předpojati, avšak
důvěry může si nová vláda získati pouze skutky
Nesmíme si zapírati, že žijeme v době ob-
zvláště těžké a že poslanci, mají-li splniti úkoly
na ně vložené, musejí všechny události posuzo-
vati s velkou opatrnosti a sdružovati rozhod-
nost s náležitou rozvahou. Hlavní podmínkou
úspěšné jejich činnosti politické je však harme-
nické spolupůsobení poslanců s občanstvem
národem. Jen v tomto harmonickém spolupů-
sobení může spočívati pevný základ pro povzne-
sení a rozhojnění politické moci českého národa.
Není pochybnosti, že události nynější doby
vyžadují toho, bychom zejmena ve Vídni za-
pomněli na všechno strannictví a stáli tam jako
jeden muž. S potěšením lze konstatovati, že
toto přesvědčení již proniká do širokých vrstev
národa. A to, čeho nejvíce přeji našemu národu
v novém roce, jest, aby poznání potřeby té
proniklo do vrstev nejširších, tak abychom plnou
váhou celého národa českého mohli hájiti všech
práv a požadavků českých. (Výborně ! Hlučný,
dlouhotrvající potlesk.)
Po tomto úvodu posl. dra. Her ol da
uvítal účastníky schůze bývalý starosta města
Vršovic V. Drobný, jakožlo důvěrník krajského
výkonného výboru vinohradského, vysloviv po-
vděk z tuho, že právě město Vršovice jest ml-
stem prvé letošní schůze Politického spolku vi-
nohradského.
Gautsch
V Drobná
Vídeň
Vršovice
17
article
Místopředseda Politického spolku stavitel
J. Holeček vítal pak opět účastníky schůzea
udělil slovo posl. dru. Heroldovi, by promluvil
o vládním pamětním spise o reformě správy
veřejné.
Posl. dr. Herold pravil, že může se sice
mysliti, že pádem ministerského předsedy dra.
Körbra odstraněn je také pamětní spis vládní
o reformě správy veřejné, za posledních dnů
Körbrových veřejnosti podaný, ale věc v něm
na přetřes uvedená je tak důležita, že je třeba
i nyní o ní uvažovati, zejmena v našich obeích
a vůbec všech samosprávných dborech a v kru-
zích, jichž projekty reformy se dotýkají.
Otázka oprav v našem zřízení samospráv-
ném, o nichž vládní pamětní spis z valné části
jedná, nebyla vyvolána teprve uímto vládním
projektem, otázka ta není nová, nýbrž dlouho
již mezi námi přetřásaná na základě přesvědčení,
že moderní život občanský vytvářil se tak, že
občanstvo žádá si a také opravdu potřebuje
zvýšené účasti při správě veřejné. Občanstvu
českému jednalo se při této otázce o to, dostei
nových zákonů a také nových prováděcích pro-
středků k vůli zdokonalení samosprávy. Proto
musilo české kruhy tím více překvapiti, když
J Holeček
Herold
Posl
doktor
Körbrový
18
article
pojednou vyskytl se z vládních kruhů podaný
návrh na změnu správy veřejné, takový, který
směřuje k cílům docela jiným.
Jest tedy především na snadě otázka, jal
a pokud vládní projekt ten jest srovnalý s po.
sláním a úkoly moderního státu. Směr doby
naší pili k takové působnosti státu, by pokrok
času a úspěchy bádání lidského uplatňovala ve
všem občanstvu, tedy v celém zákonodárství
správě veřejné. Tuto povinnost státu odvozuje
občanstvo z toho, že stát dovedl cestami zákono-
dárnými soustřediti v rukou svých veškeré
směrodatné prostředky hmotné, jichž ke zmíně-
ným úkolům jest třeba Sbory samosprávné na-
proti tomu z pravidla neměly prostředků, jichž
ku provádění působnosti své potřebovaly. Obce
naše na př. zřídily střední školy, ale následkem
finaněních obtíží nezbylo jim nežli žádati, by
ústavy ty byly převzaly do správy státní. Ze
stanoviska samosprávného je to škoda a ze
stanoviska národního může to býti i nebezpečno,
ale finanční nedostatky způsobily, že vlastní
součinnost občanstva byla zde ochromena a že
bylo třeba dovolávati se státu. Nejinak dělo s
v oborech jiných. Tak ale stalo se, že občan-
stvo vlastně samo dává státu víc a více pro-
středků práce veřejné ze svých rukou do rukou
jeho, a stát za to žádá od něho víc a více oběti
finančních, které ze svého přece nerozděluje.
Je zvláštním zjevem, že občanstvo při tom
svým nejbližším, zastupitelstvu obecnímu, ne-
poskytuje prostředků k práci veřejné tak klidně,
jako je poskytuje státu. Je psychologicky zají-
mavým zjevem, že občanstvo proti činitelům
vzdálenějším vyvinuje menší odpor, nežli prot
činitelům bližším a nejbližším. Tak asi se usnad-
nila snaha centralistů, hlavní finanční moc sou-
středili na stát na újmu samosprávy.
19
article
Tento úkaz patrně tanul na mysli spiso-
vateli vládního pamětního spisu o reformě správy
veřejné a vedl jej k myšlence sestátniti naší
samosprávu. Kdyby myšlenka ta byla uskuteč-
něna, musili bychom největší čásť práce ve-
řejné, která obsažena jest v naší samosprávě,
prostě odevzdati do rukou, jichž řízení má sídlo
mimo naši zemi, mimo naši vlast a mimo náš
národ. Jaké národní nebezpečí v tom vězí, je
na bíledni.
Naproti tomu zkušenost učí, že úspěch
státu zaručen je v první řadě přímým spolupů-
sobením občanstva při řízení státu a tím, že vý-
konná moc správy veřejné je netoliko orgánem
státu, nýbrž také orgánem správně řízené vůle
občanstva.
Svým pamětním spisem chtěla vláda od-
straniti dosavadní dualismus ve správě veřejné,
totiž rozdíly mezi správou zeměpanskou a sa-
mosprávnou, Ohojí je zřízení, kterým se plní
nebo plniti má zákon a jímž se vykonává a
provádí zákonná moe.
Řečník uvádí pak v řadě příkladů různé
nesrovnalosti mezi právy a povinnostmi správy
zeměpanské a samosprávné, vesměs na ujmu
samosprávy zavedené v ten smysl, že povinnosti
náležejí autonomii, kdežto práva správě země-
panské, a dospívá k úsudku, že hlavní záva-
dou samosprávy je, nedostatek moci výkonné.
Při tom trvá u zeměpanských úřadů tradice,
přestávati pouze na provádění a dodržování da-
ných předpisů.
Ale na tom nemůže nyní zpráva veřejná
utkvěti. Soeiální, hospodářské i osvětové úkoly
státu, jakož i moderní názory a přesvědcení
občanstva nezbytně vyžadují toho, aby stát byl
prostřednictvím orgánů svých pomocníkem práce
občanstva a takto vykonavatelem řádně proká-
zané vůle občanů.
20
article
Výkonná moc státu nesmí směřovati prot
lidu tak, aby ona byla činitelem jedním a lid
proti ní činitelem druhým, výkonná moe nesmí
v občanstvu hledati a viděti poslušné poddané
státu, nýbrž součinitele, jichž celek právě tvoř
celý stát. Tam směřuje vývoj vzdělání občan-
stva a zrcadliti se má ve státní podpoře živ-
ností, vůbec při podpoře veškeré hospodářské
i kulturní tvořivosti občanstva, tedy při všem
tom, co znamená prospěch státu.
Tohoto účelu svého nemůže dosfci veřejná
správa, obstarávaná a prováděná výhradně úřad-
nictvem. Toho dosíci může pouze trvalá sou-
činnost lidu, t. j. jeho zástupeů.
Největší podíl na úspěchu státu náleží ini
ciativě, podnětům z řad občanstva. Řečník do-
vozuje tuto poučku na ústavech a zařízení h
okresu vinohradského. Bez iniciativy občanstva
neměl by okres vinohradský to školství a ty
humanitni ústavy, které dnes má.
21
article
Všeobecně plyne z toho myšlenka: použí-
vati tvůrčí síly pokročilého občanstva pro správu
veřejnou. Opak, vylučování této síly občanstva
ze správy veřejné, jak je chce vládní pamětní
spis o reformě správy veřejné, nemůže vésti
k povznesení správy veřejné ani k pokroku
státu. Prospěch může nastati tak, že by se
tvůrčí síla, v občanstvu obsažená, sloučila se
správou zeměpanskou tak, aby byla podstatnou
její součástí. To je ovšem otázka, která sotva
bude brzy rozřešena.
Než se tak stane, musíme především dbát
toho, co je v našich rukou: je to vzrůstajíeí
vzdělanost občanstva a jeho ochota, věnovati se
práci v úřadech samosprávných. Momenly osobní
musejí při tom ustoupiti úplně do pozadí, ale
skutečných duševních sil občanstva dlužno co nej-
úplněji využiti k největšímu možnému zvulebení
samosprávy dosavadní a k vyvrcholení její čin-
nosti. A občanstvo musí k samosprávě míli ná-
ležitou úctu u vědomí, že samospráva přesně sou-
vist s celým našim životem národním.
22
article
Řečník poukázal pak vřelými slovy na ve-
liké úspěchy, za něž národ český děkovati má
rozvoji samosprávy, pojednal o krajských za-
stupitelstvech a krajských výborech, vládním
projektem osnovaných, na nečeské zámysly,
v nich ukryté a skoučil vřelým appellem, aby
všecky české obce ze všech sil se přičiňovaly.
přivésti samosprávu svoji k vrcholu dokonalosti.
Řeč dra. Herolda, začasté souhlasem
provázená, odměněna byla na konec bouřlivým,
dlouho trvajícím potleskem.
Říšský poslanec Václav Karbus dovodil, že
vláda dra. Körbra nahražovala veřejnou správu
namnoze zvůli nejvyšší byrokracie a že všechno
úsilí svoje v oboru správy veřejné soustředo
vala na ulužení centralismu. Důkaz provedl na
příkladech z oborů živnostenského a na otázee
reformy pojišťování nemocenského a zaveden
pojišťování invalidního a starobního,
Za všeobecného souhlasu a potlesku do-
vodil pak řečník, že vláda dra. Körhra náležela
mezi nejhorší, které v Cislajtánii byly u vesla.
Ředitel měst. úřadů ve Vršovicích V. Řez-
níček probral pak řadu nejkřiklavějších návrhů
z vládního projektu o reformě správy veřejné
a dovodil, křerak je při vývinu autonomie ne-
zbytna pronikavá součinnost uřadnictva samo-
správného. Také řeč řed. Řezníčka byla odmě
něna hlučným potleskem.
Na to poslanec dr. Herold znovu položil,
stejně jako ředitel Řezníček důraz na potřebu
odporu proti vládnímu projektu reformy veřejné
správy, načež předsedající stavitel J. Holeček za-
končil schůzi poděkováním poslancům dru. He-
roldovi, Karbusovi, dále řed. Řezníčkovi a všem
účastníkům vysoce zdařilé schůze.
Herold
Karbus
Řezníček
doktor
J Holeček
Cislajtánie
Vršovice
He
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Povážlivé zjevy na Moravě. Poměry
v Konicích a Lošticích na Moravě, před dvěma
dny v našem listě vyličené, naplňují národní
tisk moravský nemalými obavami do budoucnosti.
Vstup dvanácti Němců do obeeního zastupitelstva
loštického jest vážnou upomínkou vůči lhostej-
nosti a sousedské shovivavosti našich většin
oproti německým menšinám na Moravě nejná-
padnější, poněvadž nejzhoubnější. Při tom všem
ani v Hranicích, kteréž jinak velmi statečně vy-
hnuly se úskalí, uchystanému jim novými vol-
bami potud, že uhájily skutečně ryzí karakter
svého zastupitelstva, nevěje nejzdravější vítr,
neboť podařilo se to, jak z dodatečných zpráv
vysvílá, za cenu roztrpčující roztržky, která byl
jakž takž zacelena tím, že 13 českých voličů
podrobilo se vůli tří, kteří nominovali své vlastní
dva kandidáty a také jich zvolení vynutili. Není
pochyby, že právě talo vělšina i oba odstoupl
členové obecního zastupiťelstva osvědčili nemalé
sebezapření a disciplinu v okamžiku největšího
nebezpečí, ale české veřejnosti, kteráž k Hra-
nicím na Moravě pohlížela jako ke vzoru vy-
trvalé, obětavé práce národní v celku i v jedno-
tliveích, do jisté, byť nepatrné míry pokaženu
tato až dosud nezkalená představa. Výtečnému
tamnímu vedení ovšem podaří se semknouti zas
pevněji český kruh, na jehož trhliny z radnice
vyhození Němci tak spoléhali. Právě škodolibost
německé veřejnosti v německém tisku nijak
netajená, poslouží snad k tomu velmi vydatně.
Němec
Morava
Konice
Loštice na Morava
Hranice
24
article
Olomoucký německo-liberální denník na příklad
píše o hranické volbě s velkou prostoduchostl,
která by měla hranickým secionistům v českém
táboře oči do kořán otevřít. Posmívá se jim,
že v řadách jejich panuje nesvár a rozkol, a
doznává přímo, že kdyby nebyla česká většina
své trojělenné opposicí uprázdnila žádaná místa,
byla by abstinencí, kterouž hrozila, dopomohla
Němcům k vítězství. »Bude úkolem hranických
Némců«, píše v olomouckém časopise dr.
Němec
doktor
25
article
Plachky, bývalý hranický starosta, »aby
obecní správě i událostem v tamní radnici vě-
novali pozornost tím větší, čím
více trhlin bude se jeviti v protiv-
nické organisaci, kteráž neschopným
lidem na radnici vatup umožňuje.« Tento citát
měl by se v zasedací síni hranické radnice vy-
věsiti na nápadném místě jako stále zřejmá vý-
straha. Za takových dob očkuje se Moravě ve-
liký politický rozkol agrární, a zatím co česká
periferie národní — nehoří-li — aspoň chytě,
vedou se nechutné spory o národní centra
celek demoralisuje se smiřovačkami, nejnověji
a nejtrefněji nazvanými »hnusnou komedif«.
— Německé školství v obcích českých
nemůže si naříkati na nepřátelství jejich neho
odstrkování. Při nejmenším musí uznati Němei,
že jejich školským potřebám je zcela sprave-
dlivě vyhověno. Ovšem od Němců není nám
měřeno stejnou měrou. Naše školy v německých
obeích jsou ubohé Popelky, nejmizernějšími
zbytky odbývané. A mnohdy nejedná se oe školu
české menšiny, nýbrž české většiny v obci,
ovládané Němci. Za takých okolností maji naše
Jednoty, Severočeská i Pošumavská, mnoho sta-
rosti, aby odpomolily aspoň nejnalohavějším
nedostatkům na veřejných školách menšinových
Mezi největší úkoly patří ošacení chudé mládeže
škol těch, neboť ani jediná obec zněmčená ne-
věnuje dítkám českých škol sebe nepatrnějšlho
dárku milosrdenství. A nejsou to jen sta, nýbrž
tisíce dítek, čekajících v zimě od Jednot nej-
nutnější kus oděvu nebo obuv, aby umožněna
jim byla v krutých mrazech návštěva školy.
Letošní bída počet malých prosebníků valně
rozmnožila, takže jednoty jenom s největším
napětím sil mohly aspoň nejkrutěji dotírajíeí
bídu zahnati. Tím překročen rozpočet, však ne-
jen to — na chladných cifrách by konečně málo
záleželo — nýbrž i obnos doslých dosud sbírek.
Němec
Popelka
Plachka
Morava
26
article
Hrozí tedy Jednotám nevítaný a obávaný deflcil
z vánoční nadílky. Aby deficit tentu nedetkl se
přiliš krutě pokladen obou Jednot, nesmí zasta
vena býti obětavost české veřejnosti. Přátelé
české mládeže i českých menšin, kteři dosu
nepřispěli na vánoční nadílku jednot Severočeské
i Pošumavské, rozpomeňtež se ještě nyni n
důležitý tento úkol a věnujte peněžitý příspěvek
Jednotám. Bude přijat s dikem i po. Vánocich.
— Krajský sjezd důvěrníků národní strany
svobodonyslně z kraje jičínského koná sev
Jičině v neděli dne 8. t. m. v místnostech Sd.
kolovny s tímto pořadem: O 10. hod. dopol
důvěrná rozprava důvěrníků, ve které rozhovo,
o potřebě národní organisace zahájí zemský
řišský poslanec JUDr. Ferd. Pant ůjč ek
Odpoledne o 2. hod. schůze politická, ve které
zemský i říšský poslanec JUDr. Jo s. F o rt
promluví o nynější politické situsci.
— Klub národní strany svobodomayslné.
Členská schůze konati se bude zle jit ra
dne 7. ledna o půl 8. hod. večerní v místno-
slech klubovních. Ve sehůzi té pojednáno bude
»o zužitkování regulovtanýtch tok
českých a zejmena Labe.« Rozhovor
zahájí inženýr p. Frant. Křižík, po němt
se stránky zemědělské promluví p. Rlilcih a r
Šantrůček, vrchní inženýr z. r. Hosté členy
uvedení mají volný přístup.
— Manifestační schůze náredni skrany
svobodomyslné v Jičíně, spojená se sjezdem
krajských důvěrníků, koná se v neděli dne 8.
t. m. Na veřejné manifestační schůzi, jež zahá
jena bude ve 2 hodiny odpoledne ve dvoraně
jičínské Sokolovny, přednese referát »O politické
situaci« poslanec dr. Josef Fořti Při důvěr-
nické poradě zaháji rezpravu o orgunisaci strany
posl. dr. Ferd. Pantůček. Do schůze do-
staví se též posl. Jindřich M a š tál ka.
JUDr
Ferd
Jo s
František
Křižík
Šantrůček
doktor
Fořt
Pantůček
Jičín
Sd
klub národní strana
O 10