ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 f1b0ed70-8d70-11dc-bc68-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 33 celkem · entity: person 30, place 59, org 14, work 25
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělstvi
3 masthead
Pr čmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 164. ze dne 16. června 1909.
4 masthead
Obchod
5 masthead
Finaněnictví
6 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Jednání se záslupci patrolejových rafinerií Z Vídně, 15. června. (N. Fr. Pr) Souběžně n poradami, kterě měly rafinerie spojené v Olexu, konána dnes ve finančním ministerstvu konference se zástupen velkých vývozních rafinerií, aby v do- hodě s vládeu určila cestu k durozumění s vý- robci surového oleje a znemožníla vniknutí Stan- dard O Company do rakouského průmyslu suro- vého oleje a petroleje. Konference se zúčastnili jako zástupci vlády sekční chef šl. Bernatzky a Pöschl z finaněního ministerstva, Brosehe z ministerstva obchodu, Homann z ministerstva práce a ministeriální rada Joas z ministerstva fiaancí. Sekční chef šl. Bernatzky sdělil, že v čtvrtek má býti definitivně podepsána smlouv výrobců surového oleje se Standard Oil Com- pany. Jest tedy nejvyšší čas provésti sjednocení rafinerii, Vláda přeje si, aby neuskutečmila se do- hoda se Standard Oil Company a má také mo zabrániti provedení smlouvy.
Bernatzek Pöschl Broseh Vídeň Francie spojený v Olexa Oil Company Oil Como
7 article
Ravnéž měly by rafinerie učiniti usnesení o dohodě, pokud se týče ústavu odbenzinov eího a jiných v úvahu přicházejícíeh bodů Rafinerie prohlásily s výhradou souhlasu svých mundantů, že jsou ochutny dohodnoutis o ústavu odbenzinovacím. Ve sehůzi rafineri byla konstatována jistá zásadní ochota k dohodě s výrobci surového oleje. Jak se proslýchá, za- mestí se zalužiti pro pravozuvání odbenzinova- cího ústavu vlastní provozovací společnost, pro kterouž bylo by potřebí 3 milionů, pro zálohy na surový olej 12 mil. K, tak že měly by finsnční ústavy, rafinertím blízké, dáti tuto sumu k disposici, k čemuž, jak se proslýchá, jsou orhotny. Rozdíly, které vznikly vzhledem n kvetu kartelovou, budou také pravděpodobně překonány. Jest možno, že se skupina úvěrníh ústsvu a pozemkového úvěrníbo ústavu usjednot také na množství práce na 450 000 q. Koneční zásadně usneseno převziti odbenzinovzel ústav za podmínek, které jsou přiznivější než ame- rieké a event. také rozděliti zálohy. V poradách rafineril bude se zejtra pokračovati.
Ravnéž
9 article
Z Vídně, 15. června. Dnes dopoledne i od poledne pokračovalo se v poradách rafinerií, sdružených v »Olexu«. Rozhodnuti se stane snad zejtra. Nálada jest dohodě celkem příznivá ale nedá se ještě v tomto stadiu vyjednáván nic předvídati. Lloydovy plavby Z Terstn, 15. června. (K. k.) Vypluly par níky: »Arcikníže František Ferdinand« 13. t m. z Kohe do Šanchaje, »Marie Valerie« 14. z Ma drasu do Colomba a »Semiramis« 15, z Brin disi do Denátek a Terstu. Z obchední komory terstské. Z Terstu, 15. červnu. (K. k.) Obchodní komora usnesla se ve včerejší schůzi vzhledem k nepřiznvým vyhlídkám na letošní žně zaslati vládě pamětní spis o zrušení dovozné b ela na pšenici a kukuřicí až do konce 1910. jekož i učiniti kroky na povolaném míste proti přeložen! Lloydového arse- nálu, což bylo by velkým poškozením Terstu Krupobilí v Uhrách. Z Pešti, 15. června. (K. k.) Ministerstv orby ohurželo zprávy, že 12. a 13. června událo se větší krupobit. Vídeňský trh na vepřový dobytek. Z Vídně, 15. června. Přivezeno 13.047 prasat 279 tučaých těžkých a 8916 prostředních a lehkých a 6402 masných, Mezi později dodanými bylo 2nt tučných a 80 masných. Tučných prasat přivezeno bylo skoro o 1400 méně než minulý týden. Trh by čilý; ceny Ia zboží stoupiy o 2 k, prostředního lehčiho o K 2—3, Masných prasat bylo as o 400 vice, ale ledva stačita, tak že jim připlatily 2 a 4 koruny. Znamenala: prasata tnčná těžká Ia. K 128 —130 také K 131, prostřední K 114 - 126, lehká a špat nější K 104—112, masná K 100—124, také až 127 za 100 Hg. Tusům připlatilo pro jejich nedostatek 50 až 1 K. Znamenalo: sádlo vídeňské městské zboží Ia. K 80.50 až 81.. Ila. K 79 až 79.50. Slanina těžká nedosolená byla po K 73.— až 74.—, těžká bilá tabulová K 73.— až 74.—. Ceny ve velkém za 50 k skutečné výlohy bez nádoby resp. obalu.
Lloydův František Ferdinand Valerius Semiramis Brin Tus Slanina Vídeň Terstn Šanchaj Ma Colombo Denátek Terst Uhry Pešť K 2 Hg
10 article
st Z Pašti, 15. června. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se za zdrželivost misnů 2600 q. Nálada beze změny. Platila za 50 kg: pšenice kalošská 76.5 kg K 16 10 stolno-bělehradská 76 3 kg K 16.20, horňácká 78 kg K 16 45, bačská 78.5 kg K 16 65 rumunská 77 kg K 16.30; 21to (+- 10 h K 10 30; oves (+ 20 h) K 9 25 až 9. 35 ječmen K 865; kukuříce K 7 75 n2 7.80. Termimový obehod byl vzestupný na pohizení místní spekulace, ale potom záhy všecek zisk se ztratil. K večoru znamenala: pšeniee na říjen K 13 49, na duben 1910 K 13 83; žito n ren K 1029; uvss na tíjen K 7 71; k kurice na červenec K 7.59, na květen 1910 K 7.14; řepka na srpen K 14 60 Sádlo smlouváno po K 160.—; jin zboží beze změny. Pochmurno. Z Paříže, 15. června. (K. k.) Závěr. Oves —— na červen —.— na červenec —., na červenec-srpe —.—, na září-prosinec —.—, žito klidné, na červen 17.65, na červenec 17.90, na červenee srpen 17.90), na záší-prosinec 17.75, pšenie stálá, na červen 26.—. na červenec 26.15, na červenec-srpen 25.60, na září- prosinec 24.30, mouka stálá, na červen 33.50, na červenec 33.60, na červenec-arpen 33.65, na září- prosinec 32.05 Počasí: krásně. Z Pažive, 15. června. Závécek. (K. k.) Řepkev y olej klidný, na červen 63.50, na na červenec 63.75. na Červenec srpen 64.—, na zájí-prosinec 65.25 z Paitás, 15. června. (. k.) Závérek Lih n červen 40—, na červenec 40.50, na červenec-srpen 40.50, na září-prosinec 39.—. Smýdlení klidné. Surové železo. Z Glasgova, 15. června. Surové železo (závě rečné smýšiení) stálé. Middlesborough pohotové 48 sh 8l/2d Middlesborouga na 3 měs. 48 sh 111/2 d.
Platil Závérek 60 Sádlo Paříž kg
11 article Drobný úvěr na Rusi JUDr. K. Polák
Drobný úvěr na Rusi JUDr. K. Polák Málo komu je známo, jakou ohromně roz- větvenou síť ústavů v oboru drobného úvěru má Rusko, země, kde právě na středních vrstvách národa také nejvíce úvěru je zapotřebí. Velmi záslužná činnost mezinárodního svazu ke studiu středostavovských otázek v Brusselu poskytla vhodnou příležitost panu řediteli Borodajevskému z Petrohradu možnost, aby francouzsky psaným výkladem velmi poučným: »Le petit erédit en Russie« komisi speciální, jíž v čele stojí v tom směru velmi zasloužilý dvor. rada dr. Schmied- land z Vídně, předložil dílo, které i pro širokou veřejnost těch, již se otázkami středostavovskými zabývají, je velmi zajímavým a povzbuzujícím příspěvkem k poznání ceny drobného úvěru i ve vlastní zemi a za docela jiných poměrů. Jakožto instituce drobného úvěru považuj se na Rusi ty, které zabývají se kredilem střed- ních stavů a to živnostníků bydlicích v městech a na venkově a pak rolníků, držitelů půdy Možno si učiniti snadno ponětí, co znamená drobný úvěr tento v zemi, kde je více než dvacet- tři miliony rolnických živností. Bylo by snad možno domnívati se, že t byly poslední ohromné vlny politické, které za- ložily velikou organisaci ruského úvěru drobného, ale tomu tak není. Některé z nich vznikly již před 66 lety, přemnohým byl základem zvláštn zákon z r. 1904. Zákonodárství ruské v tomto směru je velmí pestré, počínajíc zákonem ze dne 7. května 1840 jemuž pak následovaly zákony z r. 1864, zákon o polských gminach z r. 1868 a jiný ruský z téhož roku, zákon ze dne 21. ledna 1883 a 7. prosince 1901. Nejhlavnějším zákonem organisačním jes zákon ze dne 7. června 1904, který je úhel- ným kamenem nynějšího ohromného rozvoje pozoruhodného.
Rus JUDr doktor Schmied Rusko Brusel Petrohrad Vídeň Rus
12 article
Nejrůznějších ústavů celkem patnáctero- násobného druhu existovalo dle Borodajavského celkem 10.109 a celková bilance činila okruh 500,000 000 rublů. Některé druhy těchto ústavů nesou ráz družstevní, jiné z nich nejeví se býti koopera- cemi zúčastněných a jsou řízeny obcemi a úřady a slouží výhradně držitelům půdy. Některé z těchto ústavů slouží tedy jenom venkovu, jiné pracují v městě i na venkově. Ústavy rázu úřadního silně převládají počtem nad ústavy rázu družstevního, které při- jimají za členy obyčejně všecky třídy občanstva. Základem dnešních ruských snah na půdě drobného úvěru je shora citovaný zákon ze dne 7. června 1904. Zajímavo jest, že nepečuje se jenom o úvě jednotlivcům, ale také o úvěr sdružením, artě- lům a jiným korporacím rolníků a živnostníků za účelem rozumně záročitelných půjček pro živnost k opatření předmětů hospodářských za účelem přiměřeného prodeje výrobků. Zajímavo je, že tento zákon neplatí pro starší polskou kreditovou organisaci.
13 article
Zákon předpisuje podrobně, jakými druhy obchodu smí se organisace dotčené zabývatia vyhražuje jim proti starým předpisům sestupo- vati se v unie a svazy. Organisace samy pod- léhají státnímu dozoru. Půjčky jsou buď krátkodobé na 12 měsíců nebo dlouhodobé, nejdéle na 5 roků a sloužit mají jenom účelům, jichž provedení organisace kontroluje. Hlavní řízení drobného úvěru spadá v kom- petenci ministeria financi. Za tím účelem zřízena byla mimo státní banku správa pro věci drobného úvěru, vedle které existuje ještě zvláštní radu zřízená ze zástupců všech ministerstev. Správě pro věci drobného úvěru stoji v čele ředitel. V každé gubernii zřízen jest k účelům drobného úvěru zvláštní komitét celkem autonomního rázu. Pokladny rázu ne- družstevního, které slouží jenom rolníkům, stojí pod správou zemského náčelníka. K účelům snadnějšího zakládání nových ústavů slouží vzorné stanovy, vydané správou pro věci drobného úvěru.
14 article
Zakládání nových ústavů podporuje se dále energickou bmotnou podporou státní. Není úkolem stručného pojednání sledovati vysoce zajimavý výklad pana Borodejevského o úvěru městském i o úvěru venkovském, jakož i speciální věnovati pozornost jednotlivým kategoriím přečetných organisačních forem. Při- pomínáme jenom, že pozoruhodným je zejmén výklad o organisacích vyššího řádu, jakoži o součinuosti zemstev a státní banky. Dne 1. května minulého roku bylo celkem osm jednot, z nichž byla nejstarší jednota berdjanská. Účelem jednot jest revise zúčastněnýeh ústavů a podpora jejich prosperity zejména společným nškupem hospodářských potřeb prodejem výrobků. Členy jednot mohou býti nejenom koope- rativní ústavy, nýbrž i ostatní. Nečiní se také rozdllu v tom sméru mezi organisací raiffeisen- skou a ústavy systému Sehulze »Delitsche«. Správa jednoty povolává se volbou členě. ale škodou je, že nesmí působiti jako ústřední pokladna, neboť tím za ruských poměrů vzniká právě nedostatek činnosti, který působ nost tří jednot úplně ochromil. Dobře se osvědčuje jednota v Kyjevě v Jekaterinburce. Značné pozornosti těší se poslední dobou otázka drobného úvěru se strany zemstev. Již před dlouhým časem začala některá zemstv půjčovati rolníkům peníze na nákup koní. Nejvíce v tom sméru kvete činnost zem stva gubernie vjatecké, které mimo nákup kon začalo podporovati nákup strojů a dobytka. Některá zemsiva půjčují rolnikům prot zástavě obilí, buď za tím účelem, aby tu bylo dostatek semena, anebo aby rolník vyčkal při znivějších cen. Tim započali v gubernií novgo
Borodejevský Kyjev Jekaterinburka Sehulha Delitsche
15 article
rodské již r. 1860. Průběhem roku zapůjčil těmito způsoby zemstva celkem 16 mihion rublů. V jednom případě (Perm.) založena byla i zvláštní zemská banka. Po rozumu zákona z roku 1904 začale zemstva organisovati poklady pro drobný úvě za silné podpory správy pro věci malého úvěru. Velmi pozoruhodnou je také činnost státn banky, která, počínajíc r. 1895, opstřuje pro počátek sdružením potřebný kapitál. Počátkem roku 1908 činily propůjčené kapitály obnos 3 miliony rublů. Pomoci těchto kapitálů zřízeno bylo 2000 Raiffeisenek. Současně poskytuje státní banka krátkodobé zápůjčky všem mstitucím pro drobný úvěr. Cel ková suma těchto obnosů činila 11,000.000 rublů. Banka napomáhala však i jednotlivcům ke zvelebení hospodářství, což ovšem bylo čin- nosti podřízenější. Banka půjčovala zemstvům k opatření ži- vého inventáře pro rolníky. Celkový obnos čini vysoko přes milion rublů.
Perm Raiffeisenek
16 article
Zajímavo je, že banka od r. 1895 má právo půjčovati také živnostníkům a průmyslníkům domáckým. Že se ovšem doporučuje v posledním směru ponenáhlý rozvoj, rozumí se samo sebou. Pr domácl průmysl zapůjčeno bylo nejvíce v r. 1898 a to celkem 858.100 ruhlů. Ko konci pojednání zdůrazňuje se, že tedy drobnému úvěru na Rusi slouží více než 10.000 ústavů. V ústavech družstevních je 1,150.000 členů a 1,785 000 rolníků má styk s ústavy ne- kooperativními. V Polsku má účast na tamním zařízen 350.000 osob Celkem je tedy drobný úvěr pří- stupný 3,280.000 osobám na Rusi. Vlastní kapitál zúčastněných institucí činí 75,200.000 rubla. Jakkoli je tedy rozvoj velmi značný, ne- sluší stav věci vzhledem na poměry Ruska po- važovati za dostatečný. Vzhledem na ohromný počet malých živnosti ve městě i na venkov je také více ústavů a více prostředků. Zde bud míti zejména hlavní slovo státní banka, s níž posud veliká většina ústavů není ve spojení, které v tamní organisaci raiffeisenské se tak vý- borně osvědčilo.
Rus Polsko Rusko
17 article
Při tom nesmí se zapomínati, že ruské země dělství je právě v přerodu, v němž je potřeb nejvíce peněz. Je třeba zejména také zřizo- vati nová hospodářství, opatřovati stroje atd. Další vývoj káže, aby za účasti státu, bez něhož věc na Rusi vůbec provedena býti ne může, zřízena byla zvláštní centrální banka pro drobný úvěr, která by se opírala o státní po- klad a o spořitelny. Že jednotám ústavu pro drobný úvěr musí býti vyhraženo právo, aby staly se centrálními pokladnami, to ukazuje posavadní zkušeno s příslušným výkazem. Mistrně sepsaný spis Borodajevského uka zuje jasně, kterak i za poměrů velmi obtížných drobný úvěr je schopen netušeného rozvoje co znamená rozumná, ovšem po léts sledovaná středostavovská politika. Z trhů peněžních, 15. června. (Zvl. zpr. »Nár. L Dnešní bursa minula při klidném smýšlení bez ob chodu a došlo pouze k uzávěrce akcil Živnostenské banky za K 244.50. Akcie České společnosti pro průmysl cukerní poklesly v záznamu o 1 K násled- kem čehož podáváno za ně pouze K 187.50. Dále podáváno za akcie: České průmyslové banky K 416.— Hospodářské úvěrní banky K 402.—, Pražské úvěrní K 606.—, »Merkuru«, směn. akc. spol. K 612.—. České banky »Union« K 245.—, Zajišťovací banky K 200.—, Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.— Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv a l- čebnin v Kolíně K 390.—, Kolínské továrny n kávové náhražky K 780.—, Podolské cementárny K 199.—, pivovaru v Českých Budějovicích K 900.— První českomoravské strojirny K 200. —, Škodov ých závodů K 280.50 (-+ K —.50), První české akciové továrny orientálských cukrovinek K 225.—, Západo- českých továren kaolin. a šamot. K 495.— peníze.
Rus Kolín Český Budějovice Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka Český banka Králohradecký úvěrní ústav K 444
18 article
Vídeň. Jako v minulých dnech i dnes na začáteční burse byl obchod velmi malý. Spekulace se zdržuje podniku vzhledem na udalosti v Uhrách a nejistotu finančních předloh v Německu. Trvalý zájem jest pro petrolejářské akcie, které zase stouply. Poptávku měly také akcie uherské hypo. leční banky, králodvorské cementárny. Tabákové akcie a priority jižní dráhy povolily. Na polední burse alpinky byly živější, jinak bylo chabé smý šlení. Ve šraňku paroplavební značně se zotavily speciální stoupnutí vykazují pak akcie uhelné spo lečnosti rosické. Renty trpěly realisacemi, valuty s celkem nezměnily. Peníze nezměněny 21/24— 3/4 % Letošní deficit státní činí 73 mil. korun Včerejší zpráva rozpočtového výboru o státním rozpočtu na rok 1909 rozvinuje velmi nepří znivý obraz nynější situace státních finanel Dřívější přebytky, jimiž rozpočty státní uzaví- raly, jsou rychle ty tam, dnes konstatuje oficiální zpráva výborová zcela nepokrytě defici státní. Formálně početně arci schodek tento není značný; potřebu stanovil výbor, jak jsme již uvedli, na 2406 55 mil. K, proti tomu úhradu na 2404.65 mil. K, činí tedy neuhražený scho- dek již dle tohoto postupu téměř 2 milio ny korun. Ve skutečnosti je však deficit tento neskonale větší: gener. referent rozpočtový dr
Vídeň Uhry Německo
19 article
Steinwender vypočítává jej na neméně než 126 mil, korun, a také když se odečtou náklady výnosných investicí, na př. stavby druhých ko- lejí, konečné práce na turské dráze, haličský ústav odbenziňovací, zvýšení hodnoty vozového parku a pod., činí schodek skutečný vždy ještě 73 mil. korun. K tomu však přistoupí již v tomto roce nová potřeba záročení půjček, které nutno vydati na úhradu nákladů spojenýeh s válečným zbrojením, činící asi 10 min. kor. takže na příští rok, kdy nebudou k disposici již žádné přebytky z dřivějška ani zisk mincovní bude nutno postarati se o podstatné z vý šení příjmů státnlch i v tom případě, když potřeba na nové investice železniční, stavby přístavní, vodní cesty a regulace řek bude uhra- žena cestou nových půjček. Při tom — dodáv zpráva dále — nebyl brán při určení číslie roz- počtových ještě zřetel k sestupnému vývoji ho spodářskému, jenž dochází výrazu v oslaben konjunktury. V rozpočtu není tedy respektováno že následkem zhoršení konjunktury přijmy státní v různých oborech, zejména státních drah, do znají citelného poklesu. Naopak v rozpočtu pr- liminován u státních drah příjem větší o 48 mil. K, jehož ve skutečnosti nebude dosaženo.
20 article
Ve zprávě nalézáme také zajímavý přehled tom, jakou měrou během posledních 10 let stouply některé hlavní výdaje a jakou důležité příjmy státní. Výdaje rozpočtené 1899 1909 v mil. kor. říšská rada . . . . . . 2.5 39.0 společně záležitosti . . . 252.0 310.0 polit správa v kor. zemích 15.2 22.0 veřejná bezpečnost . . . 11.5 19.2 silnice . . . . . . . 13.7 23.1 14.5 vodní stavby . . . . . 8.7 zeměbrana . . . . . . 34.5 563 četnictvo. . . . . . . 14.0 27.8 kultus . . . . . . . . 15.7 vysoké školy . . . . . 12.8 24.6 střední školy . . . . . 15.8 33.9 živnostenské školství . . 6.3 17.9 obecné školy . . . . . 49 8.2 ústřední správa finanční . 2.1 59 finanční správa . . . . 59 5 100.0 zvelebování živností . . 0.4 1.5 přístavní služba . . . . 2.3 135 osobní platy pošty a telegr. 48..9 92.1 věcná potřeba pošty a teigr. 35.8 63.3 justice . . . . . . . 584 92.5 pense . . . . . . . . 48 6 91-6 zúročení státního dluhu . 345-1 411.2 zemědelství . . . . . .
39.0 veřejný bezpečnost silnice 23.1 vodní stavba zeměbrana 27.8 kultus vysoký škola 24.6 střední škola 33.9 živnostenský školství obecný škola přístavní služba
22 article
1899 1909 v mil. kor. domovní daně. . . . . 59.4 105.0 dané společností . . . . 39.2 59. úroková daň . . . . . 7.2 9.5 osobní daň důchodová . . 41.0 64.7 daň z vyš. služného . . 0.8 celní přijmy . . . . . 113.5 1443 95.6 daň lihová . . . . . . 690 daň z vína a moštu . . 10.8 12.5 daň pivní . . . . . . 77.4 785 daň cukerní . . . . . 27 2 134.0 daň petrolejová . . . . 18.0 20. výnos tabáku . . . . . 127.0 154.5 kolky a poplatky . . . . 145.5 1727 výnos soli . . . . . . 35.6 30.4 Ze srovnání toho viděti, do jaké míry po- dařilo se již utáhnouti známý šroub berní bě- hem poměrně krátké doby, a volá-li generáln referent po nezbytném zvýšení příjmů státních, bylo by na čase uvážiti také závratně stoupajíeí číslice výdajů státních a také v té příčině z číti jednou s pronikavou reformou. Aspoň to, co již sama zpráva rozpočtového výboru prav o nedostatečné výnosnosti podniků státních, dáví dostatečnou příčinu k vážným úvahám.
celní přijem danit pivní
23 article
Ankety na Moravě. Z Brna, 14 června. Včera a dnes zasedaly výbory Zemědělské rady moravské (čes. ooboru) a sice výbor zákouodárný, družstevní polního hospodářství, školský, průmyslového hospo dářství a subvenční. Mezi jiným jednáno o ankete stran vybudování cukrovarnického (českého) prů myslu na Moravě a usneseno svolati anketu o pod- porování ovocnářství a mel oračních pokusů na Va lašsku. Zajímavá byla také schůze odboru zákono dárného, kdež jednalo se o krupobitním pojišťování reorganisaci kontribučenských fondů, zřízení důchod ních sborů, sprostředkování práce, pozemkové dant a tak dále. Z obchodní a živnostenské komory v Praze V poslední době vyskytují se, zejména v zahranič- ních denních listech, z Krakova pocházející reklamn oznámení o neobyčejně levných prodejích obuvi Oznámení ta opatřena jsou lákavými nadpisy, jako „Okasní prodej“, „Výprodej“, „Čtyry páry bot za rublů“ a pod. a nabízí se v nich obuv za neobyčejně nízké ceny, hluboko pod cenou obvyklou. Oznámen obsahují z pravidla též doložku, že nehodící se zbo- ží vezme se bez námitek zpět a peníze se vrát Jak krakovská obchodní komora zjistila, jedná se těchto případech skoro vždy o zboží bezcenné, nej- horší jakosti. Též doložce o vrácení peněz za ne hodící se zboží nelze přikládati žádného významu V nejlepším případě vrátí se peníze teprve po delším písemném vyjednávání, resp. po pohrůžce soudním zakročením. Obecenstvo varuje se proto před po- dobnými oznámeními co nejdůtklivěji.
Morava Brno Krakov výbor zemědělský rada moravský živnostenský komora v Praga
24 article
Svaz rakousko-uherských závodů manipulač ních oboru bavlnálského ustavil se ve Vídní 14. t. m svou první valnou hromadou. Bylo usneseno zřídit ústřední kancelár, jež by provedla zkoumání suro- vého zboží a zastupovala členy svazu před rozhod čím soudem bursy na zboží. Dalším úkolem svazu je úprava onchodu s kartelovanými tkalcovnami, bě lidly, tiskárnami, barvírnami atd. Ve valné hromado zastoupeny byly závody frýdecké, vídeňské a pešt ské, Sdružení varnsdorfské vstoupí teprve do svazu Dopravní příjmy jižní dráhy činily od 1. do 10 června 3,647.482 K, o 157.218 K méně než za po- slední třetinu května. Od 1. ledna do 10. června či- nily 55,112.461 K, o 1,173.236 K méně, než v lon ském soudobí. V Německu zvyšují ceny mýdla. Cenové sdru žení středoněmeckých továren mýdla chce násled kem zdražení tuků a olejů zvýšiti ceny mýdla o až 6 marek za 100 kg. Definitivně není věc ještě roz hodnuta. Představenstvo Říšského svazu všeobecných průkazů pracovních v Předlitavsku mělo 12. t. m schůzi ve Vídni a usneslo se svolati na některý der v říjnu t. r. třetí všeobecnou konferenci pro průka práce. Ve schůzi té má se projednati otázka učňovská a význam všeobecných průkazů pracovních pro vel koprůmysl.
Vídeň Německo Předlitavsko svaz rakouskýuherský sdružený varnsdorfský svaz všeobecný průkaz kg
25 article
Nové dopravní spojení mezi Německem a Skan dinavii bude 1. července t. r. uvedeno v činnost nová trať parník bárek mezi švědským Trelleborgen a německou Rajanou. Od tohoto dopravního spojení jež bude přímo dopravovati vozy, očekává sr v Vídni zvětšení i předlitavského vývozu do zem skandinavských. Obchodně polilická ústředna obchodních komo proti agrární agilaci. Obchodně politická ústředna obchodních komor a ústředí korporací obchodních a průmyslových svolávají na den 24. t. m. do Vídně velikou schůzi, aby v ní vyhlásily své stanovisko proti agitaci německých agrárníků, ryt. Hohenblu- mem vedené proti připraveným obchodním smlou vám se státy balkánskými. Rumunské velkojatky. Vláda rumunská sestavila již komisi technických jakož i hospodářských od borníků v čele s ministrem orby Ant. Karfem pro zřízení velikých pohraničních jatek. Jak známo, by při vyjednávání rakouských a rumunských zástup- cův o obchodní smlouvě rakousko-rumunské povolen Rumunsku dovoz masa do monarchie rakousko- uherské a to z jatek, zbudovaných dle sjednané do hody. Vláda rumunská zahájila tedy přípravy pro stavbu jatek těch, bez zřetele na lakt, že říšská radi ještě obchodní smlouvu rakousko-rumunskou nevy tídila.
Antonín Německo Vídeň Rumunsko
26 article
Prolestní schůze pivovarníků z obvodu obchod- ní a živnoslanské komory liberecké proli zvýšení daně z piva. V Litoměřicích, 14. června 1909. (Pův. zpr.) Za předsednictví cís. rady p. Frant. Z vě- řiny, ředitele Ochranného svazu pivovarů v král. českém v Praze konáno zde 12. t. m. četně obeslané shromáždění sládků obvodu liberecké obchodní a živ- nosterské komory a sice prvý díl. Po sděleném re- ferátu předsedově o nynějším stavu této otázky ujal se slova pan dr. Winternitz (Frýdland) a dota- zoval se předsedy, zda-li se srovnává s pravdou, že vláda hodlá spokojiti se 6 K daně místo 7 K při hl. což předsedající potvrzuje. Potom osvětluje pan dr. Wunternitz poměry, které nastanou pro stát a zemi po provedení finančních plánů p. dra, ryt. Bi- liňského a soudí, že stát ztěžka bude ochoten p- veliti i nadále provisorní vybírání zemské dávky z píva. Pan Gradisch (Bohosudov) dovolává se účinnějšího zastoupení zájmů malosládků v těch korporacích, ve kterých se řeší otázky průmyslu pi- vovarského a vyzývá ke spravedlivému ohledu na malosládky ve příčiné odměrné nádoby. Pan ředitel Melkus stěžuje si na stálé znepokojování průmy- slu pivovarského, který konečně určitým ustálením poměrů klidnému vývoji přivoděn býti má. Řečník má za to, že se zvýšením daní počítati se musí zce- la určitě. Stížnosti pana Kradische jménem ma- losládků jsou panem drem. Winternitzem předsedou na správnou míru uvedeny. Oba páni kla- dou důraz na to, že všude a v každém směru n malosládky patřičný ohled se béře a vždy brán byl.
František doktor Winternitz Frýdland Wunternitz Gradisch Kradisch Litoměřice Praha Bohosudov ochranný svaz pivovar v král
27 article
Na to jednomyslně se přijímá ze dvou bodů pozů- stávající resoluce, kterou zemská organisace se vy- zývá, aby se všemi po ruce jsoucími prostředky proli obmýšlenému zvýšení daně z piva bojovala rovněž aby se postavila proti každému zvýšení zem- ské dávky z piva. Dále se zemské organisaci naři- zuje, by se k tomu působílo, aby též konkurenční nápoje, jako víno a minerální vody k doplnění fi- nančních plánů vlády připojeny byly. — Potom ují- má se slova opětně pan ředitel Zvěřina; vysvě- tluje založení „Banky pro průmysl pivovarský“ a upezorňuje obzvláště na její význam pro společný nákup uhlí a placení daně potravní z piva pomocí šeků banky. Řečník líčí podrobně organisační plán těchto obou úkolů banky a dokazuje na základě urči- tých tarifuvých relací, že se dnes již pro určité pivo- vary společným nákupem uhlí tolik uspořiti dá, mnoho-li těmto pivovarům povstanou zvýšením na- rifů větší výdaje. Řečník doporučuje tudíž urychlené vybudování organisace průmyslníků pivovarských, aby tito pokud možno úplně využili výhod banky. Na návth pana ředitele Melkusa vyslovuje se pa- nu řediteli Zvěřinovi za jeho dosavadní ná- mahu ve prospěch pivovarského průmyslu za hluč- ného souhlasu přítomných dík a schůze skon- Z c. k. ředilelství státních drah v Praze. Ve stanici Tábor místní dráhy Tábor—Bechyň zadá s přístavba na stávající elektriekou centrálu nákladem as 5000 K. Vadiam činí 250 K. V příslušné ofertní formuláře a podmínky stavební lze u oddělení pro stavby a udržování trati c. k. ředitelství státních drah v Praze nahlédnouti Lhůta pro podání nabídek končl 1. července t. r. o 12. hod. polední.
Zvěřina K Vadiam Praha Tábor dráha Tábor
28 article
Německá statistika lihu za květen v hl.: výrobs 297.203 (loni 300.699), spotřeba pitná 195.944 (197.872), spotřeba průmyslová 113.694 (127.550), vý- voz 1211 (75), zásoby koncem května 1,573.811 (loni 1,421.714). Z rýnsko-vestfálského syndikátu uhelnélio. Ve včerejší scbůzi rýnsko-vestfálského syndikátu uhel- ného bylo nejprve referováno o vyjednávání v otáz- ce obmezení výroby koksu, které se vede se závody mimo syndikát jsoucími a se smíšenými hutěmi. Dále usneseno dosavadní číslice podílové pone- chati také pro červenec a srpen t. r. na dosavadní výši, ledy při uhlí na 80%, při koksu na 609% av briketách 80%. Účetní odbyt uhlí činil v květnu při 24 (loni 25) pracovních dnech 5.244.155 (loni 5,606.991) tun čili denně 218.506 (loni 224.280) t. Z ceikové účasti odbyto tedy 84.13 (loni 86.85) proc. Zásilky činily: uhlí při 24 (25) prac. dnech 4,468:132 (4,748.000) L., koksu při 31 (31) prac. dnech 1,157.598 (1.066.668) t. a briket při 24 (25) prac. dnech 235. 971 (262.609) t. V původní zprávě uvádí se dále, že v odbytových poměrech nestalo se proti dubnu podstat- nějších změn. Kdežto odbyt uhli a briket proti měsí- cům dřívějším se nyní o něco lepší, horší se odby- tové poměry u koksu stále, Vývoz hnědého uhli žeského. Saskými drahami bylo od 6. do 13. t. m. vyvezeno 68.669 tun hnědého uhlí českého, o 1388 tun více, než za stejnou dobu
29 article
Dodávka pro dráhu. C. k. státní dráhy v Praze zadají pro dílny v Lounech, Budějovicích a Florids- dorfu po jedné hřiži na kola s pohonem elektrickým, jichž na vyvazování jednotlivých dvojkoli i celých podvozků vozidel upotřebiti možno. Ofertní formulát a podmínky vydá ředitelství c. k. státních drahv Praze, které také přijímá oferty do 1. srpna 1909 do 12 hodin pol. (Sdělení obchodní a živnostenské ko- mory v Praze.) Slavba při železnicl. C. k. ředitelství státních drah v Praze zadá provedení různých doplňovacích slavebních prací ve vozovce stanice Nusle— Vršovice (trati Cmunt—Praba) v ceně 10.000 K. Olertní for- muláře a podmínky vydá ředitelství, které též při- jímá oferty do 26. června 1909 do 12. hod. polední. (Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze.) Dodávka pro dráhu. I. c. k. ředitelství státních drah v Praze zadá dodávku 18 různých obraběcíeh pracovních strojů (soustruhy, vrtačky a pod.). Ofertní formuláře vydá ředitelství a přijímá oferty do I července 1909 do 12. hod. polední. II Totéž ředi- telství zadá na rok 1910 dodávku různých stavebních hmot. lučebnin, rohožek atd. Ofertní formuláře a pod- mínky vydá ředitelství a přijímá oferty do 30. června 1909 do 12 hod. pol. (Sdělení obchodní a živnosten- ské komory v Praze.) Hospodálsko-občanská beseda v Mratíně pořádá dne 20. června v místnosti spolkové přednášku pana Čeňka Havelky, ředitele zimní hospodářské školy v Brandýse nad Lab. »O škůdeích hospodář- ského rostlinstva«. Začátek o 3. hodině odpolední. Trhy Příští trh koňský, zároveň výroční a do- bytči v Německém Brodě konati se bude dne
Nusl Havelka Praha Louny Budějovice Florids Vršovice Cmunt Praba Mratín Brandýs nad Laba německý Brod živnostenský komora v Praga polo Hospodálskýobčanský beseda
32 article
22. června 19. 9. Tržní zprávy z venkova. Z Třeblče, 14. června. Pšenice K 32 56, žite 21.42, ječmen 14.—, oves 20.34, brambory 3.80, vše za 100 te.
Třeblč
33 article
rny poněžní. Vídeňská bursa. x. Z Vídně, 15. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Po burse. Kreditky 637.50 po —.—, uherské kre- ditky 751.50, anglobanka 299 50, bankovní jednota 527 50. unionka 548.75, Jänderbanka 453.25, státní dráha 724.—, jižní dráha 110.50, polabská dráha 163 —, severozáp. dráha 463.—, turecké tabákov 374.—, rýmavsko mpráňské 575.50, alpinky 642.75 p —.—, květnová renta 96.25, uherská korunová 93.05. turecké losy 184.25, marky za hotové 117.51, ultimo 117.41. Smýšlení klidné. x Z Vídně, 15. června. (Telfgram. »Nár. Listů «.y Devisy. (První číslo znací peníze, druhé zbažío) Amsterodam sek a krátké lh. 100 hol. zt. K 198.75. 199.—, Bukurešť na krátké lhůty 94.80, 95.— Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. 95.021/2, 95.171/2. Brussel na delší th. —.—, —.—, Německo šek ne krátké ihůtv za 100 mk. 117.471/2, 117.671/2, Němecho
Vídeň Bukurešť Brusel Německo Jänderbanka 453.25