ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 e2d302c0-710f-11dc-af10-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 40 celkem · entity: person 110, place 72, org 15, work 11
1 masthead
13. března 1904.
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listůl“
Národnich
3 masthead
k čislu 83.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné uměni.
Výtvarné uměni. Musejní publikace. = Možná, že mi onehdy leckdo vykládal ve zlé, že jsem užil poněkud trpkých slovo všeobecných momentech, našich musel se týka- jících a nebylo by ani divu, kdyby leckdev Čechách, kde se někdy sdružilo několik oprav- dových horlivců v musejní spolek, který snad dosud dle sil svých slušně a poctivě pracuje, mračili se na velkoměstského písaře, který zdán- livě úkosem, nebo, jak se i domnívají, dokonce závistivě a pohrdavě pohlíží na jejich činnost rychle ji odsuzuje. Známo však, že zdání klame. Ne proti horlivosti a snaživosti jsem mluvil, ný. brž dával jsem v úvahu, mnoho li je s to řád- ného a úrodného vykonati; na přespřílišné roz- drobování musejní instituce a nehospodárné tři- štění a maření sil výkonných jsem ukázal, aniž by mi na mysl při tom vstoupilo podceňovati, co kde skutečně dobrého se občas vykonalo. Jsem však přesvědčen, že ne drobné síly malé prostředečky, nýbrž zdatné a cele zabrané odborné síly a značné prostředky hmotné a mo- rálné jsou s to instituci museí uvěsti v koleje veřejných škol umělecko - historického ná- zoru a vkusu a na nich ji udržovati. Poslední sešit prvního ročníku »Českoslovanských leto- pisů musejních«, v Čáslavi vycházejícíeh, obsa- huje seznam, nepochybně úplný, musel a mu- sejních spolků v Čechách, pouze českých, a tam se jich dopočítáte do pětašedesáti. Velkou větši- nou byly založeny v letech osmdesátých a de- vadesátých. Není k tomu zapotřebí vyšší ma tematiky, máteli vypočítati, mnoho-li každé z nich při nedostatečných místnostech a prostředcích je s to vykonati, v jak daleký okruh může smí působiti, jaké sbírky může shromažďovati. I jejich zájem lokální v obojím směru musí být omezen na město a městečko, na náhodné dary a některou dobrovolnou, nesystematickou a netrvalou práci na venek se obracející.
Čechy Čáslav
6 article
Vskutku také z valné části nemohou tato pře- četná musea nic jiného činiti, nežli své sbírky kus po kusu skládati a občas dveře k nim otvírati. Jeden, dva kusy dobré a, zvláště pozoru- hodné snad se všude najdou, ale také dusí v množství méně cenném nebo i mezi bezcennými kuriosilami. Kterak také potom pomocí jich pobádati a poučovati? A muse um, které nedo vede být v pravdě ústavem veřejným, není schopno v širší vrstvy přitažlivě a poučivě pů- sobiti, míjí se svého životního účele. Potřebuje dobré, obsažné, hojné, dobře roztříděné, sesta vené a pěkně vystavené sbírky, musí míti úřad nictvo odborné i praktické, které je dovede vy brati a jejich poučnost zvyšovati, které vedle sbírek také obecenstvo má na zřeteli. Museum musí slovem poučení, výkladu a povzbuzení, mluveným i tištěným být živé. K tomu ke vše- mu je víc času, sil a peněz potřebí, nežli má převážná většina musel k disposici. Protoje lépe míti v zemi několik málo velkých ústav musejních, nežli množství malých a drobných. Jest dojista omylem, domnivati se, že i jejich působení je jen na město a okoli jednohodino- vého průměru omezené. Odborné přednášky a výstavky jsou snadno ambulantní a rakouské museum pro uměni a průmysl dává teď dobrý příklad svými pocestnými kollekcemi, jež i po českých museích putují. Takové zajisté shrnují víc a silněji interes na sebe, jednak svým in- struktivně vymezeným obsahem, jednak jako usi svátečnosti svého občasného vystupování. K po- dobným expedicím, k takové musejní extensi měla by naše velká musea obrátiti svůj zřetel; jsou tím povinna už svým zakladatelům a hlav- ním podporovatelům, totiž okresům a hlavně obchodním a živnostenským komorám. Nepo chybuju, že k tomu dříve či později dojde.
Nepa
7 article
Zatím se tato extense omezuje na činnost publikační. Ne všady ovšem a ne stejnou měrou. Arci že i k té je třeba dobrých sila prostředků a také, abych tak řeki obchodního ducha. Vyšly už mnohé a cenné publikace mu- sejní, aniž by pronikly všude tam, kde by mohly zdárně působit a pražský trh knihku- pecký buď o nich neví, nebo jich nedbá. Mám na př. před sebou dnes velmi slušnou hromádku různých publikací »Průmyslového musea pro vý- chodní Čechy v Chrudimi«, roční výkazy, spe- ciální monografie, katalogy výstav, tištěné před nášky, sbírkové publikace. Poskytují velmi pěkný pohled na činnost musejní za posledňích deset let, činnost, která očividně rok od roku roste. Pokud čísla mluví, uvažme, že za minulý rok pořádalo museum doma čtrnáct odborných, zvláštních výstav průmyslových, umělecko prů- myslových a uměleckých, jež navštívilo přes sedmdesát tisíc lidí a deset přednášek poslechlo přes pět tisíc. Toto museum pracuje zvláštním kursy technickými, knihovnou, veřejnou čítár- nou, kreslírnou, tržnicí, fotografickou laboratoř a také jakousi archaeologicko konservatorskou komisí, jež svoje tykadla, jednatele, má rozlo- žená po celém okresu. Jeho výstavy a přednášky, svým výběrem a uspořádáním, snaží se býti takořka sprostředkovateli mezi minulosti a pří- tomností, očividně usilují o to, aby v okresu působnosti musea nové vymoženosti technické moderní proudy umělecké byly poznány, oce- něny a z nich aby bylo těženo, a pokud jsem byl informován, obecenstvo, všechny vrstvy jeho přijímají tato poučení s rostoucím zájmem. To ještě není vše. Mnohé přednášky v museu konané byly vytištěny. 1) Ty ovšem mají hlavní zřetel k vlastnímu obvodu musea snad tam také nalezají. čtenáře, jichž si zaslouží Jejich obsah je dobrý, jejich slovo je přistupné Miním, že by v tomto oboru mohlo být zde
Čechy Chrudim
8 article
1) Svoboda Karel: O museích průmyslových vůbec a úkolech chrudimského musea průmyslového zvlášť. — Souček Jindřich: O strojích v malém průmyslu. Publikací musea chrudimského č. III. a Iv V Chrudimi. St. Pospíšila zeť 1896 — 8o. Souček Jindřich: O strojích obuvnických (Pobl. č. VI.) — Týž: Názvosloví nástrojů truhlář- ských. (Publ. č. V.) Schmoranz Gustav: Uvedení do výstavy ke- ramických studií (akvarelů). — V Chrudími, St. Po- spíšila zeť 1900 — 8-. (Leisching Jul.): Výslava moderních medaill a plaket mistrů francouzských a rakouských, pořá daná svazem rakouských musel umělecko-průmyslo- vých. — V Uhrudimi. M. E. Holakovský 1901 — 8- Ve zprávách kuratoria Průmyslového musea 1900: Adámek K. V., O pamálkových komisích okresních. — Svoboda K., O pořádání výstav učed nických. 1902: Svoboda K.: O novém směru uměleckém řemesle a průmyslu. při jiných museích soustavněji a vydatněji pra- cováno. O každou poutavou a poučnou přednášku měla by musea naše se starati ještě i po jejím proslovení a snad by bylo s výhodou, kdyby se musea sjednotila na jich společném, pravidel- ném vydávání brožurovém. Museum chrudimské se nad to honosí ještě publikacemi, jimž právem náleží pozornost studium daleko mimo jeho vlastní okruh. Jsou to cenné, ano i vzácné přispěvky k dějinám umění v Čechách, vytěžené z památek v chru- dimském obvodu zachovaných a sebraných.
Karel Souček Jindřich Iva Stanislav Pospíšil Schmoranz Gustav Výslava M E Holakovský Adámek K V chrudimský Chrudim St Čechy Leisching Jula průmyslový muzeum O muzeum
9 article
Předčasně zemřelý Ant. Šolta byl svědomitý a při tom skromný pracovník v oboru lidového umění. Měl lásku k věci a vytrvalost sběratele, byl zaujatý svým předmětem a při tom obe- zřetný a rozvážný, prost všelikého diletantského přepínání. Sám vše potřebné si kreslil a foto- grafoval. K světlotiskovým a barevným repro- dukcím svých souborů psal pěkné informujíe vysvětlivky, věcné a vyčerpávající. »Lomenice chalups*) jsou dobrou snůškou této tesařské do- vednosti ve východních Čechách, jichž si naši archilekti pomalu počínají všímat, kancionály psané vesnickými kantory*) obsahují zajímavé doklady, klerak tradice českých miniatur a měst ské slohové umění přešly v krasopisnou kresbu a sloučily se s ornamentikou lidovou, a nejvý- znamnější a nejzralejší publikací Šoltovou je snůška fotografických reprodukcí kostelních rouch a šatek“) lidového původu buď uměleckého buď technického, z nichž mnohé jest možno aspoň přibližně dalovat a tak jich pro chro- nologii lidového vyšívání k bezpečným bodům východním užíti.
Antonín Šoltová Šolta východní Čechy
10 article
Pýchou Chrudimi je právem graduál býva lého literáckého bratrstva. K. Chytil se svému rodišti zavděčil jeho publikací 5). Přistoupil kní s touže pěknou vědeckou výzbroji, s jakou byl zpracoval české miniatury doby jagelonské, kte rouž obohatil naše vědomosti o této pýše českého umění na všech stranách, historicky i umělecky »Český graduál« je vzor monografie knihy mi niatur. Kolem dokola prozkoumává autor půdu klade si otázky po osobách umělce i nákladníků, hledá k nim odpovědi v městských knihách a zastavuje se tam, kde nemá positivní jistoty Podává popis stručný a jasný, oceňuje uměn s velkým rozhledem a znamenitou soudností. Poslední dobou kuratorium musea ustalo v monografiích a zahájilo sbírkovou publikaci, vedenou K. V. Adámkem, uměleckých památek na Chrudimsku ). Světlotiskové nebo barevné reprodukce jednotlivých předmětů sťarého a li- dového umění, tedy ve stejném rámci, v němž se ukazují publikace předchozí. Všechno zvláš pozoruhodné nebo význačné tu, v pestrém sou boru, přichází na řadu s malým slovním výkla dem. Pokračuje se tedy, aspoň co do látky, ve směru předchozích monografil a doplňuje svazek »Soupisu historických a uměleckých památek«, Chrudimsku věnovaných. Kdo pozorně probeře a prostuduje tuto ma lou biblioteku, sezná, doufám, jedno: že totiž taková práce a výkonnost musejní, s touto lá skou, zdatností a nákladností vykonaná, nese užitek dvojnásobný: budí, živí a udržuje zájem o umělecké památky svého okresu a rozmnožuje bezpečně a závažně naši mladou vědu historicko uměleckou. Slouží svému okoli a tím vší naš kulturní práci,
K Chytil K V Adámek Chrudimsko Pýcha Chrudim
11 article
=Nové publikace, redakci této rubriky zaslané Českoslovanské letopisy musejní. Sborník věnovaný zájmům muscí a archivů v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Redaktor a majitel Václ Vl. Jeníček. V Čáslavi 1903. Ročník L. a roč. I sešit 1. Dílo. List věnovaný původní tvorbě české, hlavně dekorativní. Nákladem Jednoty výtvarných umělců Praze 1903. Ročník I. Volné Směry. Měsíčník umělecký. Vydává »Ma nes«. Rok VIII. č. 4. (G. Treu: Constantin Meunien s 30 reprodukcemi děl tohoto sochaře). Münsterberg Hugo: Poměr vědy k životu a umění Přeložil Fr. Merta. V Praze. J. Pelcl. (40 hal.)8 Muther R.: Dějiny malířství. Přel. L. Bllý. V Praze J. Laichter. Seš. 3—6. Lehner F. J.: Dějiny národa českého. V Praze »Unie«, sešit 25. Hipmann Karel: Za českou slávou. V Praze.J. R. Vilimek. Sešit 10. a 11. B. Kočího Obrazárna pro českou školu a rodinu. V Praze. B. Kočí. Sešit 33—40. (G. Reni: Matka bo- lestná. — V. Jansa: Belvedere — J. Věšín: Mlácení — J. Nowopacký: Watzmann. — H. Schwaiger: Ant- werpy. — A. Kalvoda: Skály na baště. — L. Marold Na závodišti. — F. Engelmůller: Spustlý mlýn).
Václ G Treu Meunien Merta J Pelcl L Bllý J Laichter Karel Vilimek B Kočí G Ren Matek V Jansa J Nowopacký Watzmann H Schwaiger A Kalvoda Skála L Marold F Engelmůller Čechy Morava Slezsko Slovensko Čáslav Ma Münsterberg Hugo Francie Praha Belveder Věšín Anta Jednota výtvarný umělec Praga Muther
12 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Obecné školství v našem králov- ství ve šk, roce 1902- 3. C. k. zemská školní rada vydala svou „Vý- roční zprávu“ o stavu národního školství v krá- lovství českém jako přílohu první části „Věst- níku vládního“ ze dne 31. ledna 1904. Tento- kráte poprvé je „Výroční zpráva“ téže úpravy jako „Věstník vládní“, takže lze ji s ním v jedno svázati a v archivu školním uchovati. V dřívějších referátech byly Výroční zprávě vytýkány mnohé nedostatky; dnes s potěšením uznáváme, že v mnohém stala se náprava. Obsa- huje letošní Výroční zpráva některé doplňky, jichž dřívější zprávy neměly. Jsou to hlavně: Přehled měšťanských škol dle počtu tříd a žactva ve všech školních okresích, udávání per- centuálního počtu jednotlivých kategorií škol, vý- kaz o činnosti polévkových ústavů, přehled sti- pendií pro nemajetné chovance učitelských ústavů. Na některé nedostatky musíme však opět
národní školství v krá
13 article
1) Šolta Ant.: Lomenice chalup na Chrudim- sku. Příspěvek k seznání stavitelství lidového ve vý- chodních Čechách. Popsal a nakreslil —, (S 10 obrazy světlotiskovými). Publikací musea chrudimského č. 1. — V Chrudimi. St. Pospíšila zeť 1894 — in 49. *) Šolta Ant.: Kancionály psané vesnickými kantory z Chrudimska. Se třemi obrázkovými tabul- kami. Publikací musea chrudimského čís. VIIII. — V Chrudimi. St. Pospíšila zeť 1899 — fol. 4) Šolta Ant.: Památky starobylého vyšívání českého na rouchách kostelních z Chrudimska. Pří spěvek k seznání českého ornamentu výšivkového (S 21 světlotiskovou tabulkou.) Obrazy reproduko- vány byly dle fotografil atelieru musejního. Publi- kací musea chrudimského čís. 11. — V Chrudimi. St Pospíšila zeť 1896 — fol. ) Chyti! Karel: Český graduál literátů chru dimských z doby kol r. 1570. S 10 tabulkami světlo tisku. Publikaci musea chrudimského č. VII. V Chru dimi. St. Pospíšila zeť. 1898 — fol. *) Památky východočeské. Sbírka umělecko prů myslových a národopisných památek českého vý chodu. Vydáno péčí Památkové komise chrudimské při Průmyslovém museu pro východní Čechy. (3 seš. list I.—XXX.) V Chrudimi. St. Pospíšila zeť 1900 1902. — 8.. upozorniti. Zpráva neuvádí nikde vzájemný po- měr českých a německých škol v percentech, a právě z toho poměru dají se mnohé důsledky vy- voditi, jak ukážeme. Při přehledu měšťanských škol měl by býti udán také počet obecných škol. jak to má Zpráva moravská; ještě zajímavějším by se stal tento přehled, kdyby při každém okrese byl udán počet obyvatel dle posledního sčítání lidu. Při výčtu disciplinárních trestů budiž tako uváděna národnost postižených, jako při pochval ných uznáních se děje. Počet škol: Ve šk. roce 1902—1903 byl- v království českém 5713 škol a to 481 měšťan ská a 5232 obecné.
Šolta Antonín Stanislav Pospíšil Karel Chrudim Čechy chrudimský Chrudimsko východní Čechy S 21 český 5713 škola Český graduál literát
14 article
Českých bylo 3314 t. j. 58.01%% (28e měšťan. a 3025 obec.), německých 2399 t. j. 41.99 (192 měšť. a 2207 obec.). Mč- šťanskýchškol bylo 481 a to 289 českýeh t. j. 60 08% (chlapeckých 109, dívčích 83) 192 německé t. j. 39.92% (chlap. 109, dívčích 83). Měšťanských přibylo 28. Českých 2 1 (11 chlap. a 10 dívčích), německých 7 (5 chlap. a 2 dívčí). Nově otevřeny na měšťan. ško- lách 83 třídy a to 61 česká (31 chlap. a 30 dív.) a 22 německé (10 chlap. a 12 dív.). Za- vřeno bylo 6 tříd vesměs českých (4 chlap. 2 dív.) Výroční zpráva uvádí, že měšťanské školy těší se oblibě obyvatelstva, „což je patrným svě- dectvím, že školy ty vyhovují lidu.“ Do mě šťanských škol pilně docházejí i děti přespolní. které místní rady školní bez oblíží přijímají, po- kud mistnosti stačí. Že měšťanské školy dochá- zeji stále většího porozumění v nejši - ších vrstvách lidu, vysvítá i z toho, že mnohé obce nejen školy ty vydržují, nýbrž přijímají ná- klad s vydržováním školy spojený i za přiškolené obce na sebe, jen aby se domohly měšťanskýeh Ze žactva, jež vycházelo ze III. třídy mě- šťanských škol přestoupilo 8588 dětí t. j. 73.51 do praktického života. 3084 děti postoupily do učitel. ústavů, škol středních a odborných; z těchto čísel patrno, že by pokračovací kursy (IV. ročníky) měly se zříditi se zřetelem k po- třebám života a nikoli se zřetelem ke školám jiným. Z přehledu měšťanských škol je jasno, že největší počet děti měla jediná měšťan. škola chlap. na Smíchově a to 684, dívčí tamtéž 666.
Smíchov Český 2 1 německý 7
15 article
Obě školy měly po 3 třídách postupných a 7 po- bočkách! Patrně nejhůře je postaráno o mě- šťanské školy ve šk. okresu smíchovském. Ve šk. r. 1902—1903 měl celý tento okres se 140 tisíci obyvatel toliko 2 měšťan. školy ato 1 chlap. a 1 dív. na Smíchově; ve venkovské části okresu byla neúplná (1. a 2. třída) mě- šťanská škola chlap. na Zbraslavi. Počet tento je naprosto nedostatečný. Na Smíchovsku jsou velké obce v samém sousedství Prahy, z nichž ani jediná nemá měšťan. školy. Jsou to- Břevnov s 7766, Košíře s 7247, Bubenč s 5528, Dejvice s 5098, Radlice s 3418, Hlubočepy 3803 obyvateli (r. 1900). Velký počet dětí měly chlap. měšťan. školy: na Kladně 675, v Plzni 500 (II.), v Žižkově I. 500, II. 459, v Nuslích 431, v Přibrami 411. Dívčí: kladenská 687. smichovská 666, žižkovská I. 498, II. 412, při- kramská 476, vinohradská I. 424. Z německých měla nejvíce dětí škola v Teplicích-Šanově 503 chlap., dív. 550. Měšťanské školy německé jsou i v místech s malým počtem obyvatelstva; na- proti tomu velká česká místa a to zvláště v sousedství města Prahy, nemají měšťanské školy, spoléhajíce se na blahovůli obce pražské která teprve vloni poněkud obmezila přítok ža etva předměstského do svých škol měšťanských
Smíchov Zbraslav Praha Břevnov Košíře Dejvice Hlubočepy Kladno Plzeň Žižkov Nusle Přibry Teplice Šanov šťanský škola chlap
16 article
Německému jazyku vyučovalo se na všech 289 měšťanských školách českých; na kolika měšťanských školách německých učilo se českému jazyku, není ze zprávy zjevno. České- mu jazyku učilo se pouze na 137 měšť a n. obecných školách německých. Němci ne- uznávají potřeby a zákonitého předpisu, učit „druhému jazyku zemskému“ na školách měšťan- ských. Jazyku francouzskému vyučo- valo se na 116 českých (loni 110) a na 114 (112) německých školách měšťanských. Jazy ku anglickému vyučovalo se pouze na něme- cké měšťan. škole v Jablonci. Hře nahousle vyučovalo se na 71 české a na 35 německých školách měšťanských. Těsnopisu vyučovalo se na 16 školách německých, ale ani na jediné (Pokrač.) škole české.
Němec Jaz Jablonec
18 title
Karel B. Mádl.
Mádl
19 article
Svépomoc a kreslení na našich školách. I z našeho časopisu známo, že dávne již vy- učování kreslení na našich školách obecných měšťanských nevyhovuje potřebám nové doby. Náprava však příliš volně se vleče, ano zdá se, že na mnohých místech ještě ani ne- začala. Podobá se, že navrhované a jednomyslně zemskou konferencí učitelskou již před dvěma léty schválené reformy zcela zastaralých osnov method v kreslení, které měly přinésti mládež- vykoupení z dosavadní trýzně kopírováním li- niových předloh v sítích tečkových a obrácení se ke kreslení věcí skutečných, vypěstován ducha a ruky pro potřeby života praktického ně- kde na úřadní cestě uvázly neb docela zanikly U nás již tak bývá, že po prvém úsilném zá- chvěvu následuje dlouhá pomlčka, ne-li docela úbití myšlenky pokroku v nějaké komisi! Že v učitelstvě tomu tak není, nejnověji dokládají Paedagogické Rozhledy obšírnějším článkem, kde jednotlivec (řed. Leop. Nejedlý) samostatné podniká úkol, o který měla komise se děliti.
Nejedlá
20 article
Jsme toho náhledu, že nebylo potřebí dvě léta ztratiti, kdyby se bylo hned tímto způso- bem začalo pracovati! Jen tím, že učitel- stvo samo své náhledy pronese a vytříbí, vy- nutí si, aby při upravování osnov jeho z ku še- nosti byly respektovány v opravě úřadní, ke které přece jednou dojíti musí! Výše uvedený článek L. Nejedlého uvádí: Snesli jsme se jednomyslně v zemské konferene učitelské, aby byla zřízena k vypracování re- formních návrhů pro kreslení komise, záleže- jící z 5 členův učitelstva obecných škol, 5 čle- nův učitelstva měšťanských škol a po jednom zástupci středních škol, ústavův učitelských, techniky, uměl.-prům, školy a každého ze tří samostatných spolků umělců. Komise ať vypra- cuje návrh: Co a jak kresliti? Avšak: když již tolik času uplynulo od te doby, proč déle ještě čekati, až se zlíbí při- pustiti někoho ku práci? Proč nezřídí s učitelstvo komisi takovou samo? Vždyť bez- toho pracovati bude nejvice jen ono; nač
L Nejedlý
21 article
má čekati, by byl někdo ustanoven, kdo by prác spíše utahoval, nežli povzbuzoval? A kdož ví jak dopadne výběr členů komise ?! Proto, když to již bez komise vůbec nejde ať učitelstvo ustaví samo podobnou komisi. ať užije pěkné příležitosti, různé spolky učitelské sloučiti ke společné práci, posloužiti českým školám svépomocí, vlastní silou! Proč by nemohly se dohodnouti Zemský ústřední spo- lek, Jednota měšťanských škol a Spolek učitelek a vyslati ze sebe 10 členů do komise pro opravu ubohého kreslení? Že by umělecké spolky také svými pracovníky přispěly, jsme přesvědčení a také nepochybujeme o školách odborných; snad by ani učitelské ústavy a školy střední přispění neodřekly — ostatně bez nich již dávno zvykly si školy obecné a měšťanské své zájmy obstará- vati. A tak při trochu dobré vůle může býti v ži- vot uvedeno v několika dnech, na co po tolik měsíců marně čekáme! Rovněž druhý návrh, zemskou konferene jednomyslně schválený, nedošel svého uskuteč- nění. Aby totiž: zřízeny byly kursy pro učitele obecných škol, kde by se prakticky ukázalo vyučování samo. Do kursů těchto vysláni buďtež vynikající učitelé jako zá stupci všech okresů. Tito potom nechť ukáž stejným způsobem prakticky vyučován v domácích (okresních, okrskových) kursech ně kolikadenních na některé škole obecné, k účelu tomu se hodící.
učitel obecný škola
22 article
Misto kursu, žádaného pro obecné školy kde by na některé škole pražské mohli učitele sledovati praktické provádění tohoto moderníhe vyučování — vzkříseny k životu pouze kursy pro učitele měšťanských škol, pro učitele kteří již různé kursy prodělali — učitelé obec ných škol, kteří nejvíce si toho žádali, zůstal beze vší pomoci. Právem uveděný článek řed. Nejedlého klade důraz na to, že podminkou zdaru reformy vyučování kreslení je společná činnos obecné i měšťanské školy — že opome nutím obecné školy v nových kursech celkovému výsledku neposlouženo. I tu zase nejlépe počítati na svépomoc- Město Praha mohlo by si snadno zjednati zásluhy o věc tu, kdyby na některé ze svých obecných škol výběrem zvláště způsobilých pro ten obor učitelů zřídilo si vzornou školu, kde by ostatní učitelstvo mohlo hospitovati. Tak by nové směry prakticky šířily se rychlým tempem na základech vyzkoušených. Doporučujeme toto opatření komisi, která o opravě kreslení na praž- ských školách se radi. Není možno, by nové kre- slení k náležitým výsledkům dospělo ve tříleté škole měšťanské, bude-li tato musiti se zdržovati prvou průpravou, která sluší pětileté škole obec- né! Je osudnou pošetilostí v naší soustavě škol- ské, že každá škola začíná u prvopočátků: mě- šťanská nepokračuje na základech školy obecné, ale buduje a po případě musí je budovati sama, ústav učitelský nepokračuje v učivu školy měšťanské, ale podává je znova atd.
Nejedlý Praha obec ný
23 article
Česká škola v únoru 1904. Dne 1. „Učitel“ přináší čl. „Nervosita dětí.“. v „Život“ přináší čl. O. Kádnera „Pokus v pacdagogice V. Nezmara „Věda a vychovatelství“ a F. Krčka „Vý chovné funkco“. Samostatnou přílohou překlad k Havla „Základy přirozené výchovy“. — „Paedagogické rozhledy“ přinášejí čl. V. Alferiho „Všeobecné dějiny ve službách paedagogiky“, z paedopsychologie „Roz- hledy po studiu řeči dětské“ a dra. Heverocha „O dě- tech chorobně lhavých.“ — „Měšťanská škola“ morav- ská přináší čl. „Naše sdružení“, A. Jandla „O me- thodě pragmatické při vyučování dějepisu“ a K. v Prokopa „Měšťanské školy v Haliči“. — „Časopia učitelek“ přináší úvahu (pochybovačnou) L. Pölzel bauerovy „Pomůže nám strana národně sociální k vo- lebnímu právu?“ Dne 2. valná hromada Jednoty učitelstva měšťan- ských škol českých schvaluje zprávy výroční (příjmů 7371 K, vydání 6836 K, členů 904, na Kalendář 1965 K příjmů a 1819 K vydání, z pojišťování členů 501 - 1003 K) a snáší se na protestu proti „osobním“ uči- telům; na vědomí bere zprávu o nakladatelském druž- stvu „Komenium“; přijíma návrh na změnu slanov, čle něhož bude Jednotu zpravovati zastupitelstvo jchož 1 člen a 1 náhradník připadá vždy na 10 členů vzdává díky odstupujícímu předsedovi J. Vlachovi jmenovanému c. k. okr. šk. inspektorem; schvaluje dotazník k projednání konkretálního statutu učitelstva měšťanských škol: snáší se žádati za zemský zákon pro kursy (IV. ročníky) při školách měšťanských.
O Kádner V Nezmar F Krčka Vý Havel V Alferi Heveroch A Jandl L Pölzel J Vlach Prokop Halič Komenium všeobecný dějiny O I
24 article
Dne 3. „Posel z Budče“ přináší politisující úvahy „Zkusíme-li neužité sily?“ a J. Bačkovského „Duch a život v jednotách a okrscích“ a črtu zapadlého učitele „Exislence“ Dne 4. „Beseda učitelská“ přináší dopis starého učitele „Více ideálů“. V „Methodické příloze“ čl. „Den a noc“ a „O volném slohu“ Dne 5. „Komenský přináší učitele zemské ochra- novny v Brně J. Starnovského „Úryvky z oboru mrav- ních vad citových“. — „Učitelské noviny“ přinášejí čl. B. Ráze „Náboženské přesvědčení učitelstva a jeho příslušnost k církvím“ a úvahu „Definitiva inspekto- rů“ (proti). — „Školský obzor“ přináší čl. „Dědou škové“ a dopis o učitelských poměrech ze Žižkoa „Účel svělí prostředky“; ve feuilletonu rozjímání „llu- mor a vtip. Dne 10. „Posel z Budče“ líčí „Nejvyšší povinnost“ v samočinnosti a přináší vzpomínku „Jan Bohumír Herder“. — „Učitel“ přináší čl. „Prvá výchova dět- Dne 11. „Beseda učitelská“ přináší „List k mlad- ším kollegům“ a překlad V. Sládka z Dionysova neb Longinova spisu „O vznešenu slovesném“ Dne 12. „Komenský“ přináší úvahu K. Kálala „o Zdraví“. — „Učitelské noviny“ přinášejí čl. F. Sed- láčka „Zařízení škol pomocných“. — „Skolský obzor přináší úvahu o přebytcích z daně pivní „Bez ode- zvy?“ a feuilleton „Chvála knih.“ V „Moravské Elídce úvaha „Chceme žíti lidsky!“ o dietních třídách učitelských
J Bačkovský Komenský J Starnovský Jan Bohumír Herder List V Sládek Longinův K Kálal Budeč Brno Dionysov Exislence
25 article
Dne 15. „Život“ přináší čl. „Škola a vzdělání“ .— „Příroda a škola“ přináší čl. G. Smolaře „Morfologie, systematika a biologie při vyučování přírodopisu“, V. Pořiny „Klimatologický rok 1903“, dále „Radium“ B. Řezníka „Něco o mikrofotografií“, F. Bartoše „Sně- ženka“, J. Gregora „Naše pomůcky k učbě přírodo- pisně“ atd. — „Časopis pro veřejné zdravotnictví“ při- něší referáty „Měření únavy duševní“, z Výmarska obsah tabule pro školy „Co máme činiti, abychoms zdraví zachovali“: doporučuje dra. Navrátila makro- biotiku „Jak žíti dlouhý živol.“ — „Věstník národní jednoty severočeské“ přináší čl. F. Řeza „Čechové Trutnově“ a „Menšinové školství na severu královstv českého dle letošního zápisu.“ — „Časopis učitelek“ přináší kapitolu M. Vítkové „Naše práce ve škole“ čl. F. Pyšvejce „O světové elektrodynamické soustav prof. Zengra“ a K. Nevšímalovy „Žena vychovatelkou ná roda.“ Ve „Škole ženských ručních prací“ čl. „První počátky ručních prací ve školách“ a „Melhodya osnovy“- Dne 17. „Posel z Budče“ snaží se dokázati, že „Ne opravit, nýbrž odstranit“ sluší nynější discipli- nární řád učitelský. Dne 18. „Beseda učitelská“ přináší čl. V. Pr- cházky „Národní školství v království českém. Dne 19. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „Kate- cheti a učitelé“, příspěvek k dějinám menšinového školství „Osudy české školy v Mostě“ a vzpomínku „Imanuel Kant“. — „Školský obzor“ přináší čl. „Po svienem Ima“ ze Žižkovska a feuilleton „Rytíři tmářství.
V Pořina F Bartoš J Gregor Navrátil Řeza Vítko F Pyšvejc profesor Zengr K Nevšímalův Melhodya Kate Kant Budeč Imo Žižkovsko Čech Trutnov národní školství v království český škola v Most učitelský novina
26 article
Dne 20. na Smíchově u věku téměř 60 let umírá Híd. uč. Ferdinand Drůbek, člen obecního zastupitel- stva, muž pro dobro školy a obce velmi učinlivý, vy- davatel nejrozšířenějších zpěvníků pro školy obecné. Dne 24. „Posel z Budče“ přináší povzbuzení „Po- vyšme spory!“ a vzpomínku „K stoleté památce úmrií I. Kanta. Dne 25. v Praze u věku 62 let umírá městský rada JUDr. Jan Vojtěch Kühn, inspektor opatroven a škol mateřských obce pražské. — „Školský obzor“ přináší čl. „Reforma školství“ k jubileu Haecklovu, „Náboženské přesvědčení učitelstva“ a feuilleton „Kant, náboženství, idea boha.“ — „Beseda učitelská“ přináší čl. „O povinnostech učitele ve škole“ Dne 28. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „Orga- nisace?“ a zprávu „Obecné školství v Čechách roku 1902—3.“ — „Komenský“ přináší trudné „Tři kapi- toly o té naší shodě,“ úvahu „O ceně pohádky pro školu“ a besedník „K psychologii velikých lidí. Časopisy učitelské i politické podněcují k oslavo- vání narozenin Komenského (28. března) ve školách českých. České časopisy a korporace vzpomínají 90. nae rozenin pýchy Jihoslovanstva (4.) převýtečného bi- skupa Jiřího J. Strossmayera. Paedagogické časopisy přinášejí vzpomínky k sté- mu dni úmrtí 1. Kanta. U E. Beauforta v Praze vychází 57. sešit „Struč- ného Slovníku Paedagogického“ s hesly: Spanilost mysli — Stará škola-
Drůbek I Kant JUDr Jan Vojtěch Kühn Kant Komenský Jiří Strossmayer E Beaufort Smíchov Budeč Praha Čechy učitelský novina
34 article
jehož dosud vyšly tři knihy o 5 svazcích. Praví „Ačkoli je to čistá literatura, nemělo by býti jediného slovanského, demokra- tického, kulturně-soclálného politika, který by tohoto díla neprostudoval. z něho se uvidi, jaká je v českém lidu hluboká, silná i pokročilá duše. Kdo toto dílo prostuduje, ani okamžik ne- 5771 bude se báti o český národ.“ Svědectví toto je tím významnější, že Štěpán Radiě je politickým odpůrcem antora „Našich
Štěpán
38 article PozdravzRuska.
PozdravzRuska. Fantasle na ruské národní písně. Pro piano na 2 ruce složil Alois Jiránek. Jako u našich vrat. — Jel kozák za Dunaj. — Ne- buďte mládence. — Podél říčky vedle mostu. — Třísko, třístičko břízová. — V poli stála bříza. — Ach! ty síňko moje. — Cena 2 K 50 h i poštou. 4874 Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec v Praze, p5 vedle Národního divadla. — Prvý český závod hudební. — Rak. zákony o společenstvech výrobních, hospodářských a horních, válanu a nusené pasí Sualačanst au zakoný meně revsí spoleeenstei s výkonnými předpisy- Zem. zákony o okresních hospod. záložnách a penět. fondech kontribučenských. (Vydání r. 1904 v jednom svazku.) Brožované 3 K. Vazba v plátně K 3.50. Ob- jednávky přijjímá: Společná knihtiskárna v 5556 Pardubicích.
Jiránek Tříska A Urbánek Dunaj Praha Ob Pardubice národní divadlo