2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
10. září 1904. Císlo 250
4
article
na mír. »Novoje Vremja« s hrdým klidem tyto
nabídky odmítá a pravi, že Rusko nepovažuje
dosavadní událostí na bojišti za ukončení prvého
oddílu války, po kterém by druhý následovn
až v přištím roce, nýbrž že bude bojovat
i v zímě.
Bitva ljaojanská se vyjasňuje. Není už
nikoho, kdo by opakoval, že bitva tato zna-
mená pro Rusko katastrofu, kterýmžto slovem
v prvém záchvatu radosti tak štědře plýtvaly
listy německé. Dnes se bitva ljaojanská posu-
zuje klidněji a věcněji.
»Reichswehr«, jenž do označené kategorie
vídeňského tisku nepatří, praví: »Japonské ví-
tězství u Ljaojanu sevrká se pořád víc. Řadíl
se Rusové, jak maršál Ojama oznamuje, u jan-
tajských ubelných dolů opět k bitvě, pak
vlastně nebylo u Ljaojanu žádného vítězství
strategickém smyslu, nýbrž pouze získání pro
storu a »vymanevrování« nepřitele z jeho posie
V každém připadě japonské pronásledování chy.
bilo, a není-li bitva vykořistěna pronásledová
nim, nikdy nemůže býti nazvána rozhodnou.
Proto v Tokiu příliš záhy vítězství oslavovali
také gen. Kuropatkin byl příliš záhy zařaďován
mezi vojevůdce, kteří bitvy prohráli. Rusové
nebyli poraženi, neboť poražené armády nestav
se hned zas k nové bitvě. Ještě méně může
býti mluveno o úplném vítězství Japonců, nebot
vítězství se dokonává teprve pronásledováním
bez pronásledování není vítězství. Poznámka
Ojamova ze dne 7. t. m., že uhelné doly jan-
tajské jsou jediné v Mandžurii a že jejiel
držení jest Rusům nevyhnutelno k provozován
železničně vozby, jest úplným převrácením po
měru. Japonci nedrží dosud na bojiští žádnýeh
uhelných dolů a musejí pro svou železničn
vozbu dovážeti uhli přes moře; Rusové al
mají bohaté uhelné doly ve Vladivostokua
jinde a nejsou nikterak odkázání na Jantaj.
Rus
Ojama
Ljaojan
Japonec
Ojamův
Rusko
Tokio
Novoj Vremja
5
article
Držení Jantaje je tedy životní otázkou pro Ja-
ponce, ne však pro Rusy.
Také »Oest. Volksztg.« dnes jinak soudí
bitvě ljaojanské. Praví: U Ljaojanu byla bitva
přerušena a Rusové musili si draze vybojovati
ústup. Ale nebyla to žádná porážka, k niž
patří panika, útěk, nekázeň. Kdyby Rusové byli
poraženi, nebyli by měli schopnost překročiti
Tajeíhe a postaviti se proti nepříteli, jenž se
chystal obejiti je. Ústup Rusů udál se v úplném
pořádku.
»Varšavský Dnevník« píše, že úmysl opu-
stiti Ljaojan uzrál v Kuropatkinovi mnohem
dřive. Důkazem toho jest, že Ljaojan ja ko
operačná base byl vyklizen dlouho
do 20. srpna. Rozhodnuti toto nevyplývalo
z toho, že by se Kuropatkin cítil slabým proti
návalu Japonců, nýbrž pouze z přání, aby moh
při srážce použiti všech svých sil. A v bitvě
ljaojanské nebyly daleko všechny sily ruské
armády. Kuropatkin zahájil ústup již 2. září a
poslal napřed dlouhé chvosty obozů, jež pohy
bují se pomaleji.
»Svět« myslí, že v bojích bude pokračováno
po krátkém oddechu, protože září nejlépe s
v Mandžursku hodí k vojenské činnosti.
Zaujetím Ljaojanu mění se operačná base
Japonců, jež dosud se opírala o Koreu. Koren
bude dodávati spíži pro japonskou armádu, al
zásoby její nebudou se dovážeti po souši, nýbrž
po moři. Hlavní zásobnou basí Japonců bude
Inkou u ústí Ljaohe. Japonci hodlají utvořiti na
této řece flotillu, určenou ji k dopravě spíže
do Ljaojanu, jejž Japonci chtějí učiniti svou
ústřední basí na Ljaodunském poloostrově. Flo-
tilla na Ljaohe bude opatřena lehkým brněním
a rychlopalnými děly. Pomocí její Japonci ho-
dlají dělati ruské armádě velké nesnáze a při-
nutiti ji odstoupiti k Charbinu, aby neměliv
týle řeku s obrněným japonským loďstvem.
Rus
Ljaojan
Japonec
Inka
Flo
Korea
Charbin
6
article
Japonci byli by si posloužili rozhodně lépe
kdyby byli za Rusy po jejich ústupu z Ljao-
janu netáhli, nýbrž zůstali seděli v Ljaojaně.
zde si odpočali, opravili poškozená opevněnía
čekali, aby Rusové nyní skusili odtud je vy-
pudit.
Rusové myslí, že Kuropatkin, až obdrž
posily, nebude déle otáleli a přejde k nástupu,
načež že Japonei, aniž přijmou bitvu, dají se
na ústap na Koreu. Na tuto cestu se již při
pravili zbudováním řady obranných posie.
Rusové jsou připraveni, že Japonei vyko
řistí slabost jejich loďstva a co nejdříve obsadí
Sachalin a Komandorské ostrovy a snad
Kamčatku. V tom jim Rusové prozatím nebudou
s to zabrániti.
Generál Gejsman v »Birževých Vědomo
stech« přivádí vzpomínku na tažení proti Tur
kům r. 1877, jehož byl účastníkem. »Nikdy
nezapomenu, co jsme tehdy musili číst a slyšet.
Japonec
Rus
Kuropatkin
Gejsman
Birževý
Ljao
Korea
Sachalin
Kamčatka
Tura
7
article
Postačuje si připomenouti, co se u nás mluvilo
po prvém, druhém a třetím útoku na Plevno
pořád až do jeho pádu. Bylo to totéž, co s
mluví dnes. Význam tureckých úspěchů byl
právě tak zveličován jako se nyní zveličuje vý-
znam úspěchů japonských. O jedné a téléž
bitvě těžko bylo slyšeti vypravování dvou účast
níků, aby si neodporovali. Málo toho, dosud
ješté specialisté se prou mezi sebou, očerňujíce
události nejen z války 1877—78, nýbrž i všech
jiných už prostudovaných válek. Vojna, anoi
každá bitva jest jev neobyčejně složitý. Většina
osob, které ji mohou pozorovati, ráda soudlo
celku podle té poměrně malé části, kterou se
jim událo viděti. Přihodilo se, že pozorovatel,
ano třeba i účastník viděl něco, co nevzbuzo-
valo veselé myšlenky; ihned usoudil, že totéž
děje se všude, na celém bojišti, a již letěla
zpráva, že je všechno ztraceno. Také opačné
připady bývaly. Pozorovatel anebo i účastník
z částečného úspěchu ihned usoudili, že jsme
vyhráli velkou bitvu, které snad vůbec nebylo.
Plevno
8
article
Tekový je člověk a s tím dlužno počílati. Roku
1877 na př. nás ubezpečovali, že gen Gurko
jest obklíčen od Turků a divili se, že jsme té
zprávě nepřidávali žádné váhy. A co bylo?
Toto »obklíčení« dalo Gurkovi možnost vepsati
nová skvělá vítězství v letopisy naší vojenské
historie. Ano, gen. M. I. Dragomirov, jenž s
nacházel při pruské armádě r. 1866, uzname-
nal a zaznamenal, že na bojišti těžko bývá
rozeznati vítězná vojska od poražených. Z toho
nenásleduje, že bychom pochybovali o úspěchu,
kterého Japonci dobyli u Ljaojanu; avšak je
třeba, aby byl oceněn spravedlivě, aby neby!
ani podceňován, ani přeceňován.«
V »Novém Vremeni« A. S. Suvorin obraeí
se proti těm, kdo řeší veliký spor, o který jde
na dálném Východě a který už nyní stojí sta-
tisíce lídských životů, doma, v kavárně, v ho-
stinci, při kartách. Výtka tato netýká se jen
Petrohraďanů.
Japonec
A S
Petrohraďan
Nový Vremit
9
article
Llgra-
Boje o Port Artur.
Z Londýna, 9. září. (C.-B.) »Reuterově
kanceláři« sdělují se z Čifu podrobnosti o ne-
zdařeném útoku Japoneů dne 3. záři na Por
Artur. (Viz včerejší odpoledník. Pozn. red.) Ja
ponci postupovali údolím mezi Dlouhým a Divisij-
ním pahorkem. Údoli bylo Rusy čtrnáct dní na
11 km. zdělí opatřeno podkopy. Na třaskaviny
byly navaleny skály a pokryty vrstvou země
Z činnosti Japonců dalo se souditi, že podniknou
na toto místo útok. Když v noci hlídka ozna-
movala útok Japonců, Rusové nezahájili střelbu.
nýbrž ozářili nepřitele reflektory a na střelbu
Japonců ani neodpovídali. Když kolona
Japonců dospěla na podminovane
pole, byly podkopy elektrickou
jiskrou zapáleny. Účinek byl stra-
šný a pocltěn ina straně ruské, ne-
boť ruští vojíni byli na zem po-
valeni. Japonské ručníce a utržené
části těla lítaly kolem. Následujícího dne
Rusové pohřbili mrtvoly. Japonské ztráty ne-
mohly býti zjištěny, poněvadž jen kusy mrtvol
byly nalezeny.
Artur
Divisij
Rus
Japonec
Londýn
Rusová
Reuterův kancelář
km
10
article
Z Londýna, 9. záři. Z Tokia se sděluje
Dle neúřadních (!) zpráv tvrdí se tu, že posádka
portarturská pozbývá již valně odvahy. Lodi za-
kotvené v přístavu neodporují prý již zhruba
japonským lodím výzvědným, jimž podařilo prý
se teď zjistiti, že »Sebastopol« nehodí se již
vůbec k boji a že i ostatní lodi více méně jsou
porouchány. Japonci potopili dne 2 září několik
džunek, vezoucích z Čífu do Port Arturu střelivo
a potraviny, jakož osm člunů s 300 civilisty
z Port Arturu a dali je dopraviti do Dalného.
Rusové nekladou teď už ani miny do zátoky, tak
že se zdá, že vzdali se veškeré naděje v zá
chranu zbytků svého loďstva. Dne 4. září za
hnali kozáci portarturští 1500 japonských jezdců,
kteří blížili se k pevnosti.
Z Londýna, 8. záři. Zpravodaj »Daily
Telegraphu« podává z Tjencinu na
prosto bezpečnou zprávu o opevněnícha port
nrturských. Tvrze dle všech moder-
ních požadavků vybudovane
vypínají se nad rovinou ve výš
400—600 stop, základy jsou z ce
mentu a děla chráněna důmyslnou
konstrukcí pancéřovou. Řada děl
lehkých obrácena je směrem opáčným, ke mě
stu, aby po případě mohlo býti čeleno útoku,
podniknutému s této strany. Veškeré tvrze jsou
výborně zřízeny, opatřeny děly, zpravidla
11paleovými a 6palcovými, navzájem spojeny
telegrafem a odděleny drátěnými ohra-
dami a příkopy. Odborníci pokládají
pevnost za nedobytnou, ač-li je posádk
správně rozložena a dostatečně zásobena.
Japonec
Artur střelivo
Artur
Rus
Londýn
Tokio
Tjencin
Daily Telegraph
11
article
Po ústupu Rusů z Ljaojanu.
Z Londýna, 9. září. (C. B.) »Reuterově
kanceláři« oznamuje se z hlavního stanu Kuro-
kiova: Strašný dělostřelecký boj, jenž počal 30.
srpna na úsvitě před Ljaojanem a trval až
do noci, byl nejůchvatnější podí-
vanou v dějinách moderní války.
Kombinované japonské armády.
vyjma armáduKurokiovu, soustře-
dily palbu svých baterii na voj
Kuropatkinovy. Plných 12 hodin
páleno nepřetržitě ze set děl, z nichž
aspoň 300 na každé straně pracovalo.
Ani nastavši noc, ani strašná bouře
která se snesla, neučinily přítrž boji,
Ruské granáty praskaly nad pahorky obsaze-
nými Japonci neustále. Po několik hodin zuřila
tato palba, při níž za minutu průměrně vystří-
leno 60 granátů, zřídka méně než 20.
Většina ruských baterií byla rozestavena ve
tvaru podkovy na rovině jižně a západně od
Ljnojanu. Jiné baterie byly rozděleny 5 mil od
města a jiné ještě podél skupiny pahorků, o něž
opíralo se nejkrajnější pravé křídlo ruské. Dalšt
čára byla obsazena bateriemi za městem na pa-
horcích proti pravému břehy řeky. Baterie ty
měly chrániti železnici a zadní voj armády. Ja-
ponské baterie rozestavily se v nepravidelném
oblouku zšíří asi 20 anglických mil. Útvar
územi stěží připouštěl bezpečný přehled posta-
vení vojska. Na některých mistech ruské ba
terie byly postaveny stupňovitě
výtečně kryty. Bylo viděti vždy
jen záblesk ohně. Nad japonským
posicemi vznášel se bilý mrak,
způsobený praskáním ruských
granátů. Hlomoz bitevní byl děsný. 2 až 3
baterie časem pálily současně. Během dne po
stavení nepřitele podstatně se nezměnilo. Každé
hodiny bylo viděti vlaky odjiždějící z nádraži
ljaojanského na sever.
Rus
Londýn
Reuterův kancelář
12
article
Z Berlína, 9. září. Válečný zpravodaj zdej
šího »Local-Anzeigru« posílá dodatkem
k prvé zprávě své o bojích u Ljaojanu tento
telegram: 1. září o polednách zabita byla ne-
daleko nádraží ljaojanského milosrdná sestra.
Že Japonci bombardovali vnitřek města, stalo se
při velké vzdálenosti patrně jen omylem. Lyddi-
tovými granáty byly domy pobořeny. 2. zář
podnikl viborský pluk, jehož majitelem je císa
Vilém II., útok na vesnici Sykvantun. Ve-
litel pluku před útokem poručil vojsku defilovati
před německým vojenským attachem, majorem
z Runklův a provolal slávu německému císaři.
Při útoku byl velitel raněn do ramene,
vytrval však v čele pluku, z něhož 2 důstojníci
a 50 mužů zabito a 2 důstojníci a 150 mužů
zraněno. — 3. září japonšti střelci podnikli
útok na ruský střed a to na jih od řeky Tajci.
kde jsem také zahlédl porůznu rozestavené ba-
terie. Patrně nechali je lam Japonci na oko,
aby armáda Nodzuova mohla bezpečněji vydat
se za vojem Kurokiovým. Proto asi také z čista
jasna objevily se tam tři japonské divise. As
26 km. od Ljaojanu na jih viděl jsem též dva
pontonové mosty, po nichž přecházelo japonské
vojsko na druhý břeh. I to byl bezpochyby jen
úskok, jímž kryl se pochod hlavního jádra
armády japonské po druhém břehu řeky. Pa-
trně dělo se tak na rozkaz maršála Ojamya
proti vůli obezřetnějšího Kurokia. Byl jsem po
jistou dobu také u ruských baterií 17. armád-
ního sboru při menších dělostřeleckých zápa-
sech. Pluk viborský teprve odpoledne na vyšší
rozkaz vzdálil se z posic, jež byl do té chvíle
Japonec
Vilém II
Kurokiův
Ojamya
Berlín
LocalAnzeigra
km
13
article
zaujímal. 4. záři v noci zaslechl jsem palb
z děl a ručnic na severní, jižní a východní
straně Jantaje. Tušíme již, že dojde k hrozí-
címu rozhodnému bojí. Od 1. září již přidělen
jsem štábu 17. armádního sboru, jenž doposu
tvořil zadní voj ruské armády. Ve středu vy
klizeli již Rusové Mukden. Řeku Hun
ještě Japonci nepřekročili.
Z Londýna, 9. září. (C.-B.) »Times« ob
držely od svého zpravodaje při levé japonské
armádě tuto zprávu o bitvě u Ljaojanu: Dne
29. srpna zahájila japonská pěchota útok, který
se však nezdařil. Dne 31. srpna o 2. hodině
ranní obnoven znovu útok, při němž třet
japonská divise byla pravým ru-
ským křídlem odražena. 5. divise,
která odstraňovati musila drátěné ohradya
utrpěla hrozných ztrát, byla levým
ruským křídlem zahnána. Při úsvitu
byli pak Japonci střelbou ruských
granátů přinuceni dobyté poslce opu-
stiti. Tvrdí se, že do Japonců střílelo
jich vlastní dělostřelectvo. Druhý útok
5. divise, při němž užito bylo i ručních houfnie,
se nezdařil, podobně i třetí útok o 7. hodin
večerní. K dalšímu útoku, jenž měl býti pro-
veden v noci, nedošlo, poněvadž Kuropatkin
o půlnoci nařídil ústup druhé ruské divise.
Rus
Mukden
Hun
Japonec
Londýn
Times
14
article
Útoky tyto stály Japonce 10 000 m.
Ztráty jejich v dalších bojích byly
ještě větší. Den 1. záři byl dnem odpočinku
Dne 2. září napadli Oku a Nodzu ruské posta-
vení v šíři 19 km.
Třetí japonská divise učinila pokus obejí
ruskou posici. Čtvrtá postoupila západně od
železniční trati. Dvě jině divise měly napad
nouti nepřítele z předu. Generál Stackelberg
učinil protiútok na pátou divisi, který se však
nezdařil. Jakmile nastal soumrak, zahájili Ja
ponci prudkou palbu dělostřeleckou. Všeobecný
útok ustanoven byl na den 3. září. Útok.
podniknutý za ranního soumraku,
se nezdařil. Dopoledne sveden byl napřed
prudký dělostřelccký boj, načež kolem
10. hod. proveden byl nový útok pě-
choty, který však byl ruským dělo
střelectvem odražen. Posléze poda
řilo se Japoncům umlčeti dělo-
střelectvo na levém ruském
křídle, avšak Rusové drželi se
ještě po celou noc za svými okopy.
Stackelberg
Japonec
Rus
km
15
article
Dne 4. záři o 3. hodině ranní obnovili Japonei
útok a zmocnili se železničního mostu teprve
potom, když generál Kuropatkins
posledními sibířskými střelci už o
1 a půl hod. ustoupil.
Z Paříže, 9. září. Ze Šanchaje do-
chází tato zpráva, klerou se doplňují podrob
nosti o bitvě u Ljaojanu. Maršálek Oja ma
měl k disposici armádu Kurokovu, záležející
z 2. a 12. divise a eísařské gardy, dále z 3
4. a 6. divise generála Oku, a konečně z 5.
a 10. divise generála Nodzu. Telegrafické
spojení Ojamy s Kurokem a Nodzuem výborně
se osvěděilo. S generálem Okuem, od něhož
byl hlavní stan Ojamův jen nepatrně vzdálen.
udržovali styky poslově. Postavení Rus
bylo potud výhodně, že oněch 5 pahorků.
které obsadili, hodilo se výborně k hájení. Avšak
proti novému způsobu útoku Okuovy pěcholy
který nebyl dosud znám sni Rusům, ani vojen-
ským přidělencům, bylo téžko obstáti. Japone
v pestré směsici, ve skupinách po 15 muží ch
vrhali se bez výstřelu v před a pak kladli se
na zem, přes ně nebo po stranách hnali se jiní
a tak dělo se napořád, až pěchota ocitla se na
bezpečný dostřel od ruské posice, bez ohledu
na ztráty důstojníků a mužstva, jež střely ruské
pobily za zmíněného manévru. Na bojiště
byl pohled děsný. Ve příkopech le
želo na sta Rusů i Japonců, obět
to hrůzného zápasu na bodáky.
Dopisovatel pařížského listu vzdává plnou
chválu ruskému dělostřelectvu
podotýká, že by byl boj měl jistě ji ný
výsledek, kdyby bylo silnějsí by
v alo.
Povýšení nového velitele portartur-
ského loďstva.
Kuropatkins
Oja ma
Kurokův
Nodza
Ojama
Kurok
Nodzu
Oku
Ojamův
Rus
Japonec
Paříž
Šanchaj
16
article
Z Petrohradu, 9. září. (C.-B.) Carským
úkazem ze dne 7. září byl jmenován kapitán
Virenius, velitel křižáku »Bajana«, kontre
admirálem.
Poláci gratulají — Japoneům?
Ze Lvova, 9. záři. Svaz všech polskýel
spolků v Haliči zaslal včera japonskému vele
vyslanci ve Vídni francouzsky sepsaný telegram.
v němž gratulují k japonskému vítězství(
u Ljaojanu.
Generál Kuropatkin — poraněn?
Z Londýna, 9. září. »Morning Leader
sděluje z Nučvanu: V zasvěcených kruzích roz
šířila se zvěst, že generál Kuropatkin
v bitvě u Ljaojanu vážně byl zra
něn. Byť mu i doposud bylo možno, řídiu
svoji armádu, přece stižen bývá občas po-
vážlivými záchvaty mdloby.
Z Petrohradu, 9. záři. (C. B.) (Úřadně.
Hlavní štáb prohlašuje pověst, že generál Ku
ropatkin byl raněn, za zcela bezpodstatnou
zlomyslnou smyšlenku.
Virenius
Bajan
Polák
Kuropatkin
Ljaojan
Petrohrad
Lvov
Halič
Vídeň
Londýn
Nučvan
17
article
Bratr srbského krále na bojišti.
Z Bělehradu, 9. září. Král Petr obdrže
od bratra svého, prince Arsena, z bojišt
východo-asijského dopis, jímž mu prine sděluje
že ve služební záležitosti odebírá se do Vladi-
vostoku, že však za nedlouho vrátí se zpět na
bojiště.
Rakouský důstojník raněn.
Z Vídně, 9. září. Dle zpráv sem došlýeh
setník generálního štábu hrabě S zeptycki
který byl rakouskou vládou vyslán do ruského
hlavního stanu na bojiště, byl v jedné z nedáv
ných bitev, za kterých sledoval boj v družině
generála Miščenka, poraněn. Hr. Szep
tycki je bratren. lvovského metropolily.
Včera — žádná srážka-
Z Petrohradu, 9. září. (C- B.) [Úřadně
G.-l. Sacharov telegrafoval dnes hlavnímu štábu
že včera nebylo žádné srážky s nepřítelem.
Ruské ztráty.
L. Z Petrohradu, 9. září. V 8 hodin
40 min. (Původní telegram zvláštního dopisovatele
»Národních Listů«.) Z bojiště mandžurského se
sděluje, že za posledních bitev utrpěl velk
ztráty zvláště armádní sbor, jehož částí je 37
divise pěchoty a tato ztráty ohromné.
Petr
Arsen
Miščenka
Sacharov
Bělehrad
Vlad
Vídeň
Hradec
Petrohrad
18
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 8. září. (C.-B.) Situacev
sandžacích pečském a prizrenském v posledn
době dle všeho se zhoršila, zejmena pro mír-
nost a chabé chování se vlády ke Ljumanům
Albáneům. Křesťanské obyvatylstvo je znepoko
jeno pověsími o nastávajícím povstání a jednot
livými násilnostmi. Na zakročení vyslanectev
ruského a rakouského u Porty a civilních agentů
u generálního inspektora byly vyslány z Mitro
vice a ze Soluna posily do Prizrenu. Zdá se
že Porta vydala rozkaz, aby se užilo zbraně
nelze-li přiměti demonstranty, aby opustili město
a okolí. Porta ujišťuje, že není nijakého nebez
pečí; pokoj bude prý brzy opět zjednán. V kru-
zích zpravených o situaci má se za to, že jes
nalehavě žádoueno, aby Porta změnila své dosa
vadní chabé chování a počala vůči Albáneůn
pevně vystupovati.
Z Cařihradu, 9. září. (Pol. Corr.) Do krají
solunského, monastýrského, kosovského a drino
polského vrátilo se dosud 11.362 bulh ar
ských uprch lí ků.
Ljuman Albáne
Port
Pol
Corr
Balkán
Cařihrad
Prizren
19
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Coudenhove a Körber.
Z Vídně, 9. září. Místodržitel království če
ského hr. Coudenhove měl dopoledne a též odpo
ledne dlouhou poradu s ministerským předsedou.
která věnována byla jednak státní akci k úlev
nouze, způsobené v království českém živelním
pohromami, jinak kampani sněmu krá
lovství českého, Po žádné stránce ne
stalo se žádné rozhodnutí. Ve přičině
akce k úlevě nouze jednak není skončeno šetření
zejmena pokud se týče cukrovky, kromě toho pak
chee vláda vyčkati, až — sejde se říšská rada
by dala sumy, které chce k úlevě nouze a ho-
spodářské tisně povoliti, schváliti si parlamentem.
Místodržitel hr. Coudenhove večer odjel zase do
Coudenhove
Körber
Vídeň
20
article
Prahy.
Prahy.
Boj o českou školu.
Z Vídně, 9. září. Ministerstvo vyučován
povolilo v dubnu minulého roku českou obec-
nou školu v Růžodolu u Liberce, zemskou
školní radou nařízenou. Proti tomuto rozhod-
nutí vyučovací správy podala obecní rada růžo-
dolská stížnost ke správnímu soudu, který dnes
o ní jednal za předsednictví presidenta hr.
Schönborna. Zástupce slížnosti posl. Wolfhara
dovozoval, že není prý školy té třeba, ježto ve
vzdálenosti, kratší 2 km., totiž v Liberci, jest
veřejná i soukromá škola česká. Zástupce min-
sterstva, tajemník Žampach, p zevrubné pole-
mice proti německé stížnosti žádal, aby tato
byla zamítnuta. Správní soud přidal se po celo-
hodinné poradě k jeho stanovisku.
Chobští Všoněmci.
Z Víduě, 9. září. Všeněmecká korrespon
dence oznamuje: Včera konali všeněmečt důvěr
níci v Chebu a Chebsku poradu o posledních udá
lestech v městské radě chebské, zejmena pal
o resignaci Sehönerera na čestné měšťanství
Byly přijaty tyto resoluce:
1. Všeněmecká strana v Chebu a Chebsk
odmítá všelikou zodpovědnost za usnesení měst
ské rady ze dne 3. července. Jako dosud, tak
nadále trvá při známém programu všeněmecké
strany ve východní marce. Důvěrníci litují, že
událostem chebským způsobeno bylo přechodn
zkalení cílů strany. Důvěrníci vítají co nejradost
něji, že přívrženci srazili se ihned, přísně za-
chovávajíce diseiplinu strany i jednotu její. Od
suzují záludné rejdy ministerského předsedy dra.
Schönborn
Praha
Vídeň
Růžodol
Liberec
Žampach
Vídu
Cheb
Chebsko
km
21
article
Körbra, které provozoval s vedoucími osobam
obecního zastupitelstva chebského co nejrozhod-
něji a vyslovují se v ten rozum, že nynější poli-
tické poměry rakouské mohou býti Němeům
méně než kdykoliv jindy příčinou, aby pro-
půjčovali se k loyálním projevům s hořejška ob-
jednaným.
2. Všeněmečtí důvěrníci z Chebu a Chebsk
trvají ve staré věrnosti při svém vůdei Schöne-
rerovi, který jim ve dnech nedávných podal opěí
příklad, jak dlužno všeněmeckou zásadu zacho-
vávati také vůči nejvyšším mocem tohoto pe-
strého státu a jak osvědčovati ryze germánskou
hrdost mužskou před trůnem královským. Dů
věrníci litují, že takový železný charakter byl
donucen poměry vzdáti se hodnosti čestného mě-
šťana města Chebu, které druhdy bylo svobodným
městem říšským. Důvěrníci užívají této příleži-
tosti, by projevili osvědčenému vůdci Schöne-
rerovi opětnou naprostou svou důvěru. Tolikéž
pak schvalují chování se posl. Ira, kterého prosí.
aby jako dosud, také i nadále město Cheb ve
všeněmeckém smyslu na sněmě království če-
ského zastupoval a vezdy hájil zaručeného zvlášt-
ního práva Chebu a užšího Chebska a jeho ne-
odvislosti na království českém. Všeněmci v Che
bu a v Chebsku bojovati budou dále za starého
hesla: jistotou k jednotě.
Mezinárodní novinářský kongres.
Z Vídně, 9. září. Obecní zastupitelstv
města Vídně povolilo mimořádný příspěvek
40.000 K na mezinárodní kongress novinářský
Ale nikoliv bez debaty a také nikoliv bez o
poru. Proti povolení sumy té mluvili oba so
ciální demokraté řišský posl. Schumeier a Reu
mann, pro povolení příspěvku mluvili býv. posl
Bielohlawek a Seiler. Při hlasování povolen by
všemi hlasy proti hlasům obou sociálníeh
demokratů.
Chebsk
Schön
Ir
Schumeier
Bielohlawek
Seiler
Cheb
Chebsko
Che bu
Vídeň
Reo mann
22
article
Ministorská rada.
Z Vídně, 9. září. Zejtra koná se po dlouho
době zase ministerská rada. Bude věnována nej
spíše hlavně kampani zemských sněmů. Roz
počtem na rok 1904 zabývati se ještě nebude
protože není ještě v podrobnostech hotov.
Slovanské parallelky ve Slezsku.
Z Vídně, 9. září. Ministerský předseda dr
Körber měl dnes poradu s ministrem vyučování
který provázen byl referentem, o zřízení če-
ských a polských parallelek při paedagogiích
Opavě a Těšíně.
Opavský purkmistr dr. Rochovanský uve
řejňuje ve příčině těchto parallelek obšírný list.
ve kterém konstatuje, že posl. Fr. Hofmann
sice o Velikonocích oznámil, že něco se děje
že se bojí, že dojde ke zřízení polského samo-
statného paedagogin v Těšíně a požádal tenkráte
za informace, avšak neoznámil, že vyjednával
s hr. Thunem, zemským presidentem a že tente
poradil dru. Körbrovi, aby zřídil pouze pa-
rallelky. Prof. Hofmann — tvrdí Rochovansk
— nám sdělil dále, že rozhodujíeí osoby jsee
srozuměny s plánem tím, ale neřekl nám, k
vláda s nimi vyjednává.
Z Vídně, 9. září. Jest nyní zjištěno, žept-
vodně byl jen úmysl, zříditi parallelkypř
paedagogiu těšínském a že plán, zříditi čest
parallelky také v Opavě, byl pojat teprve pe-
zději. Se strany německých radikálů tvrdí s
že ku příslušnému aktu, který se nalezá v mini-
sterstvu vyučování, připojeny jsou čtyři lis
německých poslanců slezských, ve kterých dá-
vají souhlas se zřízením parallelek, aby zabr-
nili zřízení samostatných slovanských paeda-
gogia ve Slezsku.
Körber
doktor
Rochovanský
František
Hofmann
Thun
profesor
Vídeň
Slezsko
Opava
Těšín
23
article
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 9. září. (Zvl. telegr. »Ni.
Listů«.) Sedmnáctý den narození následnlk
Jiři má slavnostní průběh. Bělehrad ozdobe
prapory. Po bohoslužbě v eírkvi král s násle
níkem, ministerským předsedou, min. vojensl
a generály odebral se do Topčideru, kdej
posádkou 18. pěší pluk následníkův. Zde pl
čten králův vlastenecký denní rozkaz armádé
kterou nazývá nadějí a oporou Srbstva, o por
šení následníka po jednoleté službě v řadác
armády za »podnaredníka« (četaře). Rozlu
přečte se ve všech posádkách. Potom uspoli-
dána hostina vojínům. Po návratu z Topčiden
ve dvoře byla hostina mínistrům a vojenským
hodnostům. — Některé opposičné listy přinášej
zprávu, že vláda hodlá uzavříti půjčku 30 mil.
dinarů na vyzbrojení.
Z Bělehradu, 9. září. (C.-B.) Ministersh
rada povolila úvěr 50 000 dinarů na potlačen
vzmáhajícího se lupičství.
Srbsko
Bělehrad
Topčider
24
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 9 září. (C.-B.) Řecký prine
Jiří byl odpoledne delší návštěvou u ministn
zahraničných věcí hr. Goluchowskéh
a 11. září odcestuje nejspíš do Petrohradu.
Nástupce ministra Pleva.
Z Londýna, 9. září. (C.-B.) Jmenován
hlavního guvernéra vilenského kn. Svjatopolk
Mirského ministrem vnitra bylo nyní úřadnl
oznámeno.
C. Z Vídně, 9. září. (»Pol Corr.«) Volb
kn. Svjalopolka Mirského ruským ministrem
vnitra považuje se za šťastnou. Je to muž ve
lice nadaný. Na dosavadních svých místec
osvědčil znamenitý administrační talent. O jeb
povaze lze říci to nejlepší; je to gentlema
pravdymilovný, jenž má smysl pro spravedlnos
Lze doufati, že jako ministr vnitra bude mírn
a rozvážný.
Anglická návštěva v Caříhradě.
Z Cařihradu, 9. září (C.-B.) Po dnešnín
selamliku konala se vojenská přehlídka na poctn
anglického admirála sira Domvilla a po ní přija
sultán v audienci admirála, angliekého vel
vyslance O'Connora, dva kontradmirály a náče
níka lodního šlábu.
Admirál Domville s komonstvem odcestov
odtud včera.
Francouzské řehole.
Z Lavalu, 9. záři. (C. B.) Soud a policejní
úřad prohlédly včera klášter kamelitek,
zavřený dle ustanovení kongregačního zákona
Nalezeno 60 jeptišek v řeholním šatě; jen pře-
vorka měla svělské šaty. Jeptišky budou po-
hnány nejspíš před policejní soud.
Instalace papežského delegáta.
Z Paříže, 9. záři. (C.-B.) Dle jeru sa
lemské depeše »Ag. Havase instalován tam
včera nový papežský delegát v chrámu božího
hrobu. Francouzský konsul zúčastni
se slavnosti jako při jiných příležitostech.
Jiří
Pleva
Pol Corr
Svjalopolka Mirský
Domville
Laval
Aga
Havas
Vídeň
Petrohrad
Londýn
Cařihrad
Paříž
boží hrob
25
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Nový ředitel české báňské společnosti.
Z Vídně, 9. září. Ředitelem české báňsk
společnosti zvolen byl, jak se „N. Fr. Presse“
dovídá, p. J. Luckmann, syn presidenta krai-
ské průmyslové společnosti železářské, jenž byl
činným při předních průmyslových podnicích
v Německu.
Nové provisorium obchodní smlouvy rakouske-
italské.
Z Vídně, 9. září. „Neue Fr. Presse“ se do-
vídá, že došlo opět k novému provisoriu obchodni
smlouvy mezi Rakousko-Uherskem a Italií a sice
od 1. října do 31. prosince 1905. V provisorin
jest otázka vinná nově upravena s tou podstat-
nou změnou, že úprava tato nemá platiti pro
celou dobu uzavřeného provisoria, nýbrž tolik
na zcela krátkou periodu. Hlavní odehylka spo-
čívá v tom, že clo na bílé mísivé víno jest zml-
něno (asi 18 K na metr. cent) a že výhoda tato
pro vývoz vína pomine dnem 31. prosince.
V ostatních bodech smlouvy nenastaly žádne
změny a dosavadní stav zachován. Pokud s
týče definitivní smlouvy, dovídá se týž list, ž
bude obsahovati různá zmírnění cel. Tak ze.
jmena nebudou v Rakousko-Uhersku podleha
elu citrony, ovoce a zelenina, elo na olej, olivy
a jiné italské produkty bude pak zmírněno. N -
proti tomu zaručuje Italie svobodný dovoz kon
a dříví a různé polevy pro průmyslové výrobky-
Na konec dodává „N. Fr. Presse“, že uzavřen
definitivní smlouvy, jejíž trvání jest na 10l
rozpočteno, jest zcela blízké.
J Luckmann
Neue
Vídeň
Německo
Francie . Presse
Rakousko
Uhersko
26
article
Zdražení likérů.
Z Vídně, 9. září. Následkem podražení libn
a cukru rakouští výrobci likérů podražili ceey
všech likérů a lihovin dle jakosti resp. dle o-
sahu lihu a cukru o 5—10 proc.
Z obchodní komory dolnorakouské.
Z Vídně, 9. záři.. Člen panské sněmovny
Max sv. p. Mauthner vzdal se dnes své hod-
nosti jako president a člen obchodní komor
vídeňské pro trvalou nemoc. »Neue Fr. Presse
se dovídá z kruhů obchodní komory, že nástup
cem jeho stane se Jul. ryt. Kink. Volba vy-
konána bude v prvé schůzi po prázdninách.
Tarifní boj mezi zámořskými dopravními spoleě-
nostmi.
Z Vídně, 9. září. Vyjednáváni mezi zámoř-
skými dopravními společnostmi ve příčině úprav
otázky tarifové bylo přerušeno, poněvadž nebylo
možno docíliti dohody. Proslýchá se však, ž
budou se strany německé učiněny nové prope-
sice, na základě kterých pak bude v jednání pe-
kračováno. Generální ředitel Adrie Curanda dl
ještě v Londýně r jest ve stálém spojení s oněmi
Max svatý
Mauthner
Neue
Jula
Curanda
Vídeň
Francie . Presse
Londýn