2
masthead
V-Praze, v neděli dne 13. března 1904.
VPraha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí ner
v Praze v administrati
na měsíc . . . . . .
pa čtvrt leta . . .
s dvají denáškou
na měsíe
SKE
kh
za čtvit lets
ve flialkácht
2 K 90 n
na měife . .
Poštou:
a milnste
.. . . kni
ns čtvrt leta
s dvojí zieilkou
na moěsíc. . . .
na čtvrt leta . . . . H1 K c0
Praha
H 1
5
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 20 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 12. března. (C. -B.
Dopisovatel »Ruské telegr. kance-
láře« sděluje z Port Arturu ze vče-
rejška: Bombardováním 10. t. m.
trpělo ponejvice Staré město. Gra-
nát jeden vybuchl nedaleko domu
advokáta Sidovského, při čemž cho
plukovníka barona Franka, dlieí
v bytu Sidovského, byla velikými
střepinami obsypána, deeři jeji
utržena hlava a Sidovský sám na
místě zabit. Jedna slečna zraněna
velice na pravé části prsou a ze-
mřela v nemocnici za hrozných
muk. Mimo to usmrcen jeden Čiňan.
jeden kočí a několik Číňanů byli
zraněni. Na nádraží poškozeny ně-
které vozy. Velitel pevnosti Stesslje
a jeho štáb byli, stojíce při jedné
batterii, obsypáni střepinami gra-
nátů, ale nezranéni. Na Zlaté Hoře
utrpěl jeden poručík pohmoždě-
niny, jeden voják byl zraněn. Rov-
něž v Novém městě zraněni dva
střelci. Bylo viděti jasně, jak je-
den japonský obrněnec byl trefen
střelou, načež se zvolna vzdálil.
Kanonáda byla neobyčejně prud-
kou. O 41 hod. umlklo hřmění děl.
Dnes bylo všude klidno.
Z Kolína n. R., 12. března. (C.-B.
»Köln. Zeitung« dostal zprávy z čín-
ského pramene, dle něhož Japonei
přistáli u Tatunkau, že tam pora-
zili ruské vojsko a obsadili Kin-
cienčau a Autu. »Köln. Zeitung
podotýká k tomu, že kdyby osvěd-
čilo se to býti pravdou, že by se
tím byli Japonci octli v zádech ru-
ského postavení. (Událost tak značného
dosahu, kdyby pravdou byla, byla by zajisté
sdělena již přímo ruskou správou vojenskou
a nikoliv teprve oklikou přes »čínské pra-
meny«. Pozn. red.)
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Franco
Číňan
Köln
Japonec
Petrohrad
gra
zlatý hoře
Kolín
Zeitung
Port
Stesslj
7
article
A navzdor všemu zvítězí pravda !
A navzdor všemu zvítězí pravda !
»Kdykoliv slovanský student sletě
s rampy, zavzněly z obecenstva výkřiky: Tak
je to dobřel Jen ven s nimil«
Tak referuje doslovně »Bohemie« nikoli
snad z Cařihradu, nýbrž z Vídně dne
12. března 1904 o krvavé řeži tamních něme-
ekých universitánů se slovanskými jich kollegy.
Na takové výši mravní a osvělné stojí tedy
naši národní a političtí protivníci v sídelním
městě říše ze dvou třetin slovanské. Mnoho-li
schází, aby opět ve Vídni nerozzuřil se proti
Slovanům a zejmena proti nám Čechům onen
fanatism všeněmecký jako roku 1848,
kdy nebyli naši poslanci — zejmena Rieger
Havliček — více ve Vídni jisti svými životy,
kdy musil být ústavodárný sněm říšský ve Vídn
zavřen a přesídlen do Kroměříže. A jako tehda
jest to i dnes ona kletá prolhanos
zlovolných, nesvědomitých, pan-
germánských demagogův a štváčů,
jež tiskem i řečmi popouzí německou mládež
jako německé massy proti každékoliv oprávně-
nější naší snaze národní, jež podeztivá každý
Slovan
Čecho
Rieger Havliček
Cařihrad
Vídeň
Kroměříž
Bohemia
8
article
náš úmysl, každé hnuti našich srdcí, jako by
mířilo ke škodě, příkoří a k záhubě německé
národnosti, jako by náš vzrůst a zdar byl svrcho-
vaným nebezpečím pro budoucnost německého
lidu, naše právo a naše svoboda jeho bezprávím
a porobou.
Co jsme se proti této věčně osočující, nás
hanobící, pravdu na ruby obracející prolhanosti
německých štváčů od časů Havlíčka, Palackého,
Riegra, Sladkovského a Julia Grégra nabránil
a naprotestovali! Herekles neměl takové práce
s urážením stále narůstajících hlav hydře Lar
najské! Kolikráte jsme jim, jako řidícim stát
níkům Rakouska důtklivě připomínali hroznou
jich zodpovědnost před historií a před svým
vlastním lidem z toho díla demonického, zt
politiky, jejímž vodítkem jest nepřizeň, zášť
nenávist, kterou vštěpují a stále
znovu jítří v duši německé mládeže a
německého lidu, proti všemu Slovanstvu, přede-
vším ale proti národu našemu, poněvadž jim
svým obrozením, svým uvědoměním a svým
zeměpisným položením nejvíce překáží v jejich
velkoněmeckých tužbách a plánech. —
Marně jsme jim dávali po celá desitilet
na uváženou, jaké následky, jaké po-
měry neblahé musí z této dračí setby
vzejíti na konec veřejnému životu našich vlasti
a budoucnosti říše, z nichž ona se skládá.
Havlíček
Palacký
Riegr
Sladkovský
Grégr
Lara najský
Rakousko
9
article
Zůstali zatvrzelými a nenapravitelnými v pychu
svém, zůstali zpupnými a nespravedlivými, lhali
a štvali, křivdili a intrigovali dále a stále, až
dnes všechen veřejný život pospolitý mezi ná-
rody tohoto soustátí jest otráven a zkažen do
míry skoro zoufalé.
K lásce ovšem nedá se nutit, kdo ji v srdci
nemá; ale nespravedlivosti a lži může se uva-
rovati každý. A nic jiného než spravedli
vosti a pravdy žádali jsme vždy na od
půrcích svých. Kdyby dnes ještě k ni se
chtěli a dovedli navrátit vůči nám
Slovanům — rázem by se dnes ještě navrátila
do vlastí našich zmizelá spokojenost, svoboda
i blahobyt národův. Pryč s tím brutálním slo-
vanožroutským duchem zpupnosti a křivdy, pro-
hlašujícím německý živel za povýšený nad
živlem slovanským, mluvícím o »Edelvolku« a
»Herrenvolku«, jemuž náleží výsady a nadpráví
v odvěkých vlastech našich, z nichž nás chce
vypíchat jako ten ježek sysla v bájce, pryč
s tím výbojných furorem teutonským Mommsenů,
Rablů, Přerschův, Escherichův, který zde vy-
chovává Wolfy in genere: — pryč s těmi per-
fidními lžemi ze sloupcův vaší žurnalistiky,
rozčilujícími permanentně německý lid bídnou
šalbou, jakobychom my Slované nechtěli se
s ním snášeti v dobrém sousedství na zákl adě
rovnosti, nýbrž potměšile ukládali o jeho ná-
rodnost, svobodu i blahobyt — pryč s tímt
anakondským chumelem klevet, křivd a zášti-
plných štvanic proti většině šlechetných, praco-
vitých, svobody a práva milovných národů slo-
vanských a bude rázem po všech bouřícho
zmateích a příkořích, vrátí se želaný mír, vrát
se slunečné veseli zdaru, svobody a blahobytu
nám všeml
Mommsen
Rabl
Přerschův
Escherichův
Wolf
Slovan
10
article
To máme za svou povinnost vysloviti znovu
dnes vůči těm mračnům a chmurám, jimiž za-
tažen jest celý obzor Cislajtanska, vůči těm no-
vým rozmachům úkladné zloby, vůči té nové
štvanici velkoněmeckých demagogův, agitatorův
a žurnálův zahájené ve Vídni i po vlastech
našich, za trojím patrným účelem: předně, aby
nás podráždili a strhli svými vyzývavostmi, za
druhé, aby ve svém lidu roznítili hněv a zášt
proti národu našemu do té míry, by vždy byl
hned na jejich zavolání vzhůru proti každě
vládě rakouské, která by i jen dost málo nám
chtěla učiniti po právu a spravedlnosti; za třetí
pak, aby veškerým tim obracením pravdy na
ruby, veškerým tím vyličováním sebe jako ohro-
žených beránků, nás pak jako útočících viků,
příměli konečně rozhodující kruhy k tomu vy
touženému rozdělení Čech a zřízení jim samo-
správné německé země v Čechách, aby bylo pro
vždy veta po českém království a státu. Ty
jsou vlastní obmysly a cíle veškeré té štvanice
hříšné, nastrojené proti nám zavilými škůdci
nepřáteli jména českého.
Rozum dává, kterak naproti těmto jich ob-
myslům a úkladným manevrům nám jest brániti
se: Klidnou statečností, pevnou
zmužilou a neulevující svorno
opposicí na půdě práva a zákona,
na celé čáře. »Všichní na palubu!« budiž
naším heslem; bdělost, chladnou kre
a statečná srdee zachovat v boji vy-
trvalém, pozorovat opatrně každý krok nepřítele,
neposkytnout mu nikde slabiny k ráně a důvě-
řovat ve vlastní sílu a ve vítězíci moc práva a
pravdy. Toť vše ! Národ shlížející na tak slav-
nou minulost, národ, vykázavší se tak čestnou
prací v přítomnosti, nepotřebuje se báti o svou
budoucnost, pak-li jen sám sebe neopusti. Ve-
trvalost mstitel náš a pravda naše na vzdor
všemu zvítězíl
Čechy
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
Schůze 240
Z Vídně, 12. března.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Schůze sedmihodinná, zakončena nikoliv,
jak chtěla levice o 11. hodině noční, nýbrž o
6. hodině večerní, ale až na několik episod
veskrze bouřlivá, plná scen dramatických,
opětně přerušena prudkými srážkami pře
praesidiem a s předsedou hr. Vettrem samým,
na konec pak politická, vyzněla v imponující.
nejválečnější proklamaci českou.
Celých pět hodin trvala technická obstrukce
českých poslanců dnes. Možno však konstatovati
dva nové zjevy: Jeden, že nejsou opposiční
Slované sami, že s nimi provozují obstrukci
také Vlachové, kteří povolali do Vídně na pon-
dělek všechno své mužstvo a kteří svým úča-
stenstvím v krajním odbojí poslanců českých
proti vládě osvědčují svůj odpor proti předloze
na zřízení právnické fakulty v Roveredě. Bylo
nám sděleno, že mezi poslanci če-
skými a vlašskými byla zahájena
již akce ke společnému postupu
a že dohoda jest již blizkou
takřka hotovou. Druhý moment, jenž
přibyl, jest faktum, že tak zvaná studená ob-
strukce přestala býti tichou, smutnou, mrtvou.
Slovan
Vlach
Vídeň
Rovereda
poslanecký sněmovna
právnický fakulta
12
article
Došlo dnes nejen za tříhodinné četby podaných.
dotazů k opětným sarvatkám, hlasování pak dle
jmen o petici, podané posl. drem. Rybou, za-
staveno bylo neurvalým atakem K. H. Wolfa
na starého poslance městské skupiny olomoucké
Eduarda Skálu, atakem, při kterémž útočník
dostal, co mu patřilo.
Jest starým zvykem, který zahostil se z
doby německé obstrukce a budiž konstatováno
jakého není snad v žádném jiném parlamentě,
že kolem tribuny presidiální za celé schůze,
zvláště pak za četby došlých spisů shlukne se
čtvrtina, nebo poloviny sněmovny a tam deba-
tuje a polemisuje jak s presidiem, tak i se za
pisovateli. Dnes užili tohoto práva Čechové
hle, hrabě Vetter zle se na ně osopil a přímou
výzvou, aby odešli, jinak že schůzi přeruší, je
přiměl, že stal se télo zvyklosti konec. Budiž
doloženo, že postiženi byli touto změnou také
poslanci němečtí, v jich čele pak poslanec dr.
Derschatta.
Bylo ke 3. hodině již, když přikročeno
bylo k četbě podaných petic. Poslanec za ven-
kovské obce písecké hned při první řeči své
navrhl obvyklé dvojí hlasování dle jmen. Sotva
tak učinil, poslanec za trutnovskou skupinu
městskou vybízel Němce na levici, by nesnesli
takových frašek českých. Tito nesnesli, aby člo-
věk tak znamenaný, jakým jest K. H. Wolf,
mohl se odvážiti na denní světlo, volali nan
Wolf
Skála
Čecho
Vetter
doktor
Derschatt
Němec
13
article
»Cukr, cukr!« a poslanec Skála kostku cukru
držel mezi prsty, kterouž mu ukazoval. Furor
teutonicus vjel zase do Heřmana mladšího, hnal
se celou šířkou k českým lavicím a chtěl se
vrhnouti na poslance Skálu. Duchapřítomností
neohrožeností posl. Holanského a Reichstädtra
byl sražen se stupně. Dostal od místopředsedy
Kaisra důtku, ale chtěl, aby se dala také po-
slanci českému; nemohl však na něj udati nic
jiného, leč že tento měl známé bílé sladidl
v ruce. Dostalo se mu hojného posměchu, když
kasal se na velkého moralistu, který ze všech
procesů, jež měl, vyšel čist a nevinen. Vysmáli
se také poslanci čeští jeho hrozbě, že kdyby
nakrásně zhynouti měl, neztrpí, aby byl stejně
provokován jako dnes.
Lomoz a hluk, který nastal za této pří
hody, ztišil se a vykonána 4 hlasování klidně
Po nich dostal se na přetřes referát zvláštního
výboru o známých výkřicích, jimiž posl. Herzog
a Stein vyzývali galerii a jí vídeňské obyvatel-
stvo, aby české poslance — tyto lumpy a zlo-
děje — na ulicích zbili. Přehojné posluchačstvo
provázelo výklad professora Roszkowského, nej-
sympatičtějšího to poslance polského, dlouho
trvajícím potleskem.
Cukr
Skála
Heřman
Kaiser
Herzog
Stein
Roszkowský
14
article
Velký rozruch, ba možno říci sensaci způ-
sobil obrněný projev druhého místopředsedy če-
ského klubu dra. Kramáře. Zástupce městské
skupiny táborské pronesl pronunciamento na
adresu Němců, zvláště vlády, zcela srozumitelnét
že poslanci čeští jsou a zůstanou v boji, sobě
vnuceném za jazykovou rovnoprávnost a za mo-
ravskou universitu povni, neochvějni, vytrvalí
neústupní, nedadouce se zastrašiti žádným ap-
pellem na galerie a vídeňské obyvatelstvo, nele-
kajíce se však také nižádného pokusu tak zv.
pracovní majority, nebo nějakého budoucího
presidenta poslance české zdolati: My tu jsme
a stojíme, nikoliv z vůle vlastní, alébrž z vůle
národa a kdybychom ani nechtěli bojovati tak,
jak nyní bojujeme, poslušni vůle tohoto národa
bojovati budeme nadále. Toto vyjádření nemi-
nulo se hlubokým dojmem. Dávno již poslane
českému z řad vlastních soudruhů nedostalo se
takového souhlasu a tak demonstrativního po-
tlesku, jako dnes. Několikráte opakovala se salva
souhlasu.
Němec
15
article
Promluvil také první místopředseda české
delegace dr. Stránský. Zcela s patra. Mluvii
však ohnivě. Ukázal v pravém světle hrozby
a výzvy Všeněmců a vyslovil pevné očekávání
že vídeňské obyvatelstvo nedá se zvábiti apellem
kterým burcují se nejsprostší a nejnižší vášně
mass lidových. Také moravskému mluvčímu do-
stalo se hojných projevů pochvaly. Řeči, které
pronesli poslanci Pernerstorfer a dr. Ofner, toli-
kéž pak nešťastná věcná poznámka hr. Stern
berga, můžeme pominouti mlčením. Nikoliv však
hlasování, které délo se o návrhu výborovém,
aby se oběma Všeněmcům za hany a nadávky.
vržené na české poslance, vyslovila nelibost. Před
hlasováním totiž odešla celá levice, s ní také
sociální demokraté a křesťanští sociálové. Obě
tyto skupiny jsou v krajním boji se Všeněmci.
zvláště pak Herzogem a Steinem, ale obě myslí
že tento boj a zápas vede se odchodem do přl
šeří kuloarů. »De gustibus non est disputandum«
ale k politické reputaci takové chování přispět
nemůže.
Z Vídně, 12. března.
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzí v 11 hod
25 min. dopol.
Posl. dr. Baxa a soudruzi podávají na ministr
vnitra dotaz v příčině poškozování obchodnictvaa
živnostnictva Na příkopě v Praze následk em
opatření ministra na udržení provo-
kací německého studentstva na této
třídě. V dotazu se praví, že obchodníci trpcesi
stěžují, že byli výtržnostmi silně poškozeni. Byl —
místo aby se Příkop od německých studentů vyčistil
— zabráněn obecenstvu přístup Na příkop. Dokonc
se stalo, že strážník č. 884 nechtěl Na příkop pustili
obchodníka, jenž má Na příkopě obchod, za to ně-
meckým studentům dána úplná volnost, třeba trpěly
obchody. Interpellanti se táží, jak takové jednání
doktor
Stránský
Pernerstorfer
Ofner
Stern
Herzog
Stein
Vetter
Posl
Baxa
Vídeň
Praha
16
article
v drobném prodejí:
rnnní číslo o sobě . . . za B
odpolední
. . . . na 2h
Ve filislkách na venkovš:
ranní číslo. . . . . .
odpolodní.
. . . . . . . Bh
Inseráty
platí ze hotově rapřel.
Přečplscení a lnserty přijťmá sdminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a czpedice „ Národnich Listä“.
Bakopisy se novracsji.
Národnich
17
article
může ministr se svým svědomím před veřejnostía
zákonem omluviti, dále, zda chce své jednání na-
praviti a na ochranu obchodníků a živnostníků Na
přříkopě učiniti opatření k uvarování dalších škod?
Posl. dr. Pacák, Ferjančič. Ivčevič, Kubr a soud
podávají tento dolaz: Ve 256. schůzi sněmovny pro-
hlásil ministerský předseda, že vláda za příčinou de-
monstrací v Praze úplnou osobní bezpečnost každého
občana považuje za svou péči. Přes toto prohlášení
neněmečtí studenti vídeňské university, kteří 11. t. m
shromáždili se před aulou, aby manifestovali svou
rovnoprávnost s německými studenty na této vysoké
škole, byli insultováni co nejhruběji a vydáni fakti-
ckým nájezdům, aniž státní orgány poskylly jim ná-
ležité ochrany
Bylo neslýchaným pychem, byli-li slovanštía
vlašští posluchači vídeňské university, kteří tvořl
skoro polovinu frekventantů, vyhlášení jako vetřelci.
Svědčí to jen o zdivočilosti, nepřipouští-li se ne-
němečtí studenti k mense akademické. Násilné útoky
německých studentů podaly důkaz, že neněmečtí po-
sluchači na vídeňské universitě mají býti vylučováni
z vykonávání práv akademických. Proto tážeme se,
co chce ministr učiniti, aby neněmečtí posluchači ví-
deňské university byli chráněni a dále, jest ochoten
učiniti stejná opatření jako v Praze jsou učiněna?
Posl
doktor
Pacák
Ferjančič
Ivčevič
Kubr
jítmonstrace
Praha
18
article
Posl. Černý a soudr. podávají na ministra vy-
učování dolaz: V posledních dnech podány byly nové
důkazy, kterak správa vídeňské university s rekto-
rátem v čele, jedná nespravedlivě. Přehlížejí se toliž
poměry jiných národů resp. studentů jejich na těchto
vysokých školách. Rektor odporuje spravedlivé zá-
sadě jako by tu jen Němci byli domácími pány a
ostatní hosty. Jako by to byla universita německáa
ne rakouská! Vídeňská universita je pro všechny ná-
rody Rakouska a de facto jsou zde neněmecké národy
ve většíně: Tážeme se, je ministr ochoten hájili
tohoto národně-smíšeného rázu vídeňské university
a chce dáti o tom správě universitní poučení?
Jiné dotazy podali poslanci dr. Lang a spol.
po rozdávání nouzových podpor v táborském okresu;
— Černý a spol. po užívání češtlny ředitelstvem
státního dluhu při vinkulování jeho dluhopisů: —
Choc a spol. po vypovídání českých horníků ze
smíšených krajů českých; — Hybeš a spol. v zá-
ležitosti leteckého domkáře Ungra: — Soukupa
spol. po místodržitelském výnosu o trýznění zvířat;
Eisnkol! a spol. po zabavení předmluvy
Hönsbröchova díla »Papežství ve své kulturní pů-
sobnosti«: — německá strana lidová po vl-
deňských nepokojích, jež prý způsobili češlí, jiho-
slovanští a vlaští studenti. Je prý svrchovaný čas
aby vláda učinila proti demonstrantům nejpřísnější
opatření.
Za (doslovného) čtení této už dříve oznámené
všeněmecké interpellace čeští poslanci protestovali
proti jejímu obsahu.
Posl. dr. Stránský volá: To nejsou němečtí
studenti. 50% jsou vídeňští »strici« ! Naše luza jest
aspoň na ulici, ale vaše je v rektorátní kancelaři.
(Velký hluk.)
Posl. Berger na to: To je drzost!
Posl. Pacher: Je to drzost, urážeti naše lidi.
Posl
Němec
doktor
Lang
Černá
Hybeš
Soukup
Eisnkol
Hönsbröchův
Stránský
Berger
Rakousko
19
article
Hluk neustává; předseda opětně žádá, by bylo
ticho a nerušilo se čtení. Hádka mezi posl. Pacherem,
drem. Stránským a Klofáčem vede se dále
za trvalého hluku.
Když se čílo v dotazu, že byl pobodán německý
student, Čechové opět hlučně protestovali.
Posl. dr Stránský: Je to lež, ale Körbe
tomu bude věřiti.
Posl Reichstädter: Tak se zachoval uni-
versitní profesor Pfersche. Tak se vychovává akade-
mická mládež německá.
Předseda ustavičně zvoní a žádá, by se uvolnii
prostor kolem předsednictva.
Vřava neustavá a za ní zapisovatel Albrech
začíná čísti Voglerův dotaz po posledních událostech
na vídeňské universitě. Vřava a přerušování trvá dále.
Předseda k zapisovateli: Prosím, přestaňte
chvilku čísti, není možno zastávati svůj úřad, je-li
předsednictvo tak obleháno. Račte, pánové, sejíti dolů.
Posl. Černý: Musíme kontrolovati všecko, co
se zde děje.
Zapisovatel Albrecht: To si zapovídám.
Prosím předsednictvo, by volalo řečníka k pořádku.
Předseda: Protestuji proti tomu, aby mě kdo
kontroloval. Ručím, že postupuje se dle jednacího
řádu. (Hluk neustává.) Pánové, prosím, odstupte
odtud. Neučiníte-li tak, přeruším schůzi.
Čeští poslanci odcházejí s tribuny za stálé vřavy,
načež pokračuje se v čtení došlých spisů.
Další dotazy podali poslanci dr. Šílenýa
spol. po svolávání záložníků a náhradníků k bran-
nému cvičení mimo žně a po úpravě poměrů poštov-
ních praktikantů; — Staněk a spol. po volbách
do okr. výboru vlašimského; — Prášek a spol.
po nepovolování nákladních slev ředitelstvím státních
železnic v Praze za hospodářské potřeby českým
krajům, jež jsou stiženy nouzí.
Posl. dr. Stránský konstatuje, že slyšel slova:
»50 procent jsou vídeňští strici«, ale on jich ne-
vyřkl.
Doslovné čtení dotazů trvalo do 1.50 hod. odpol.,
načež četl se podrobný obsah peticí.
Pacher
Stránský
Klofáč
Čecho
Posl
Posl Reichstädter
Pfersch
Voglerův
Černá
Albrecht
doktor
Šílený
Staněk
Prášek
Praha
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 15. března.
8— [Kronika.] Několik Ibsenovských
večerů, jež jsme zažili, poskytlo příležitost nad
zvednouti cípek obřadného roucha velikému
magovi moderního dramatismu. Není pochyby.
ať modernism či antikvism, všecko umění, po-
kud vůbec souvisí se životem, vyrůstá z jed-
něch zákonů. Také norský věštec »nového ducha«
připadá tak velik svým ctitelům, že mohl
stanouti na ramenou svých předchůdců. Příroda
kultury jako příroda bylin nezná skoků. Nové
drama je přímým důsledkem — starého dramatu.
Zásluha »nového« umění je vždy jen v tom,
dovede-li být pokračovatelem a nikoliv
pouhým napodobitelem včerejšího.
Oklikou přes Anglii přichází právě velmi
vhod potvrzení vývodů, jež se nám namanuly z
posledních ibsenovských večerů. Anglický kritik,
William Archer, obíral se pilně životem i dílem
norského básníka. Studií velmi podrobně vydo-
kumentovanou (ve Fornightly Rewiew) dovozuje
věc na oko křiklavou, ač jinak zcela přiroze-
nou. Tvůrce moderního norského dramatu je
přímým žákem a pokračovatelem mistrů — staré
francouzské techniky.
Nejpřirozenější věci, jak víte, třeba vždy
co nejpronikavěji teprv dokazovati. Jednu vlast-
nost mají společnou všecky nové »školy«
strany uměleckých »převratů«. Všecky se snaží
obklopovati nositele svých korouhví a hesel
slávozáří legend a pověstí, které pozdějším zase
připadá strhovati a odstraňovati. Také o autoru
»Nory« a »Divoké kachny« ujala se legenda
jakéhosi uměleckého »samoděržaví«, naprostě
prý odpoutanosti od vzorů starších a zcela
samostatného vykročení cestami nových idel
forem.
Legenda jako legendal
Archer
Nora
Praha
Anglie
Fornightnout Rewiew
21
article
Ve Francii, jak známo, nevyvolal ibsenism
hlubšího hnuti. Ibsenův kult zůstal tu obmezen
na nejužší »sénacles« zásadních obdivovatelů.
Francouzům je norský dramatik příliš zádum
čivý svými thematy, nedost jasný a logický svoji
»methodou« a svými závěry.
Kritice napadlo, individualism Ibsenovýeh
hrdin a hrdinek že je vlastně přímým potom-
kem francouzského — romantismu. Jeho Nory.
Heddy Gablerovy, »paní z mořských dálav«a
t. p. že jsou asi v nepochybném krevním styku
s hrdinkami kusů a románů paní — George
Sandové.
Pravověrný ibsenism, rozumí se, nezůstal
dlužen odpověď na pronešenou blasfemii.
— Francouz je povrchní boulevardier, ne-
schopen vážnějšího rozjímání. A co se Ibsen
dotýče, francouzská kritika prostě ho nepocho-
pila. Porovnání autora Nory s George Sando-
vou je k smíchu. Je ostatně dokázáno, že místn
kromě jmena nikdy nic od George Sandové
nečetl ..
Pan William Archer vrací se k otázce.
která zdála se tak prostě odbyta. Shledává, že
francouzské vlivy u Ibsena jsou nepochybny.
Jsou-li příbuzny ideje hrdinek Ibsenových s ide-
ami hrdinek George Sandové, nebylo třeba
aby Ibsen díla George Sandové sám byl četl.
Za to je jisto, že spisy francouzské romancierky
emancipace tím horlivěji byly čítány v Norské
společnosti, v ústředí, kde Ibsen hrdiny a hr-
dinky svých dramat poznával. Jaké už ve sféře
idejí platí telepatické zákony, nacházela fran-
couzská buřička šosácké morálky let čtyři
cátých a padesátých mnohem živějšího ohlasu
daleko na půdě skandinavské, než ve svém
Ibsenův
Francouz
hrdin
Gablerův
Sand
Ibsen
George Sanda
Archer
Francie
22
article
vlastním francouzském okolí. Našemu domá-
címu českému ibsenismu svědčilo by ostatně
zkusiti malé srovnání idejných pochodů které-
koliv Ibsenovy hrdinky, na příklad Nory, s po-
divuhodně prohloubenými svéhlavostmi hrdinek
románů naší domácí první romancierky indivi-
dualismu — Karoliny Světlé. Snad by tu padl
mnohý zajímavý paprslek do vzduchu, zamženého
dnes tolik oblaky z kaditelnic sektářského, kultu
Tu je sice román a tam drama, ale což sejde
na formě ve světě idejí! Také »Upomínky« našl
české buřičky názorů doby druhého probuzení
skýtají dokumenty zcela původního idejného vzletu.
vůči němuž myšlenkové popudy norského mo-
dernisty nemohou platit téměř za žádnou —
novinku.
Než, vraťme se k panu Archerovi !
Odpouští-li anglický kritik básníku Heddy
Gablerovy ochotně George Sandovou, za to ne-
slevuje norskému dramatikovi z jiného francouz-
ského předka ani chlup. Tentokrát nejdeo
žádného muže »idey«, ale o mistra formy.
A sice virtuosa divadelní techniky — nelekejle
se jména! — o samého Seriba
Ibsen a — Seribe! Jsou takové objevy
kříženeckých vlivů! Anglický kritik dovodí svoje
trochu ježivé tvrzení výmluvnými doklady ze
spolehlivé knihy Dějin divadla v Bergenu.
Až do r. 1850 nebylo ani norského dra-
matu ani norského jeviště. Bylo sice divadlo
v Christianii a v jiných městech, ale
hrálo se dánsky. Roku 1849 založil znamenitý
norský houslista Ole Bull norskou divadelní
společnost. Zařídil ji v divadélku bergenském,
postaveném r. 1800, kde do té doby vystupo-
valy jenom dánskě společnosti. Ole Bull měl
hned napoprvé štěstí. Vyhledal pro svoji spo-
lečnost velmi nadané lidičky a v třetím roce
svého působení získal za režiséra čiperného stu-
denta christianské universitv — Henrika Ibsena
Ibsenův
Karolina Světlá
Archer
Gablerův
Sandův
Ibsen
Seribe
Bergen
Christiania
Ola Bulla
23
article
Přiští autor »Divoké kachny« vytrval ve svém
úřadě pět roků, pak se vrátil do Christianie.
Místo jeho nahradil jiný mladik, jménem —
Bjoernstjerne Bjoernson.
Ibsen vstoupil do služeb divadla v Berge
nách, jsa dvacet čtyři léta stár, maje úko-
lem »spolupracovati jako spisovatel dramatický«.
Vyslán na zkušební cestu po Dánsku a Ně-
mecku zastával pak úlohu »divadelního instruk
tora« s nepatrnou gáží. Scénoval 145 kusů,
z čehož přes polovinu francouzských (77),
z těch her Seribových 21, ostatek kusy
téhož ražení: Bayard, Dumanoir, Mélesvillea
pod. Hřeby repertoáru byly Seribovy »Námě-
sičnice«, »Ženský boj«, »Adrienna Lecouvreu-
rova«, »Povídky královny Navarské«, Denne-
ryho »Don César de Bazan«, Sandeauova
»Mademoiselle de la Seiglire«, Dumasova Ka
teřina Howardova aj.
Ibsen byl už autorem dvou divadelníeh
pokusů, když zahájil svoji činnost u divadla
Mezi prací režisérskou vznikalo velké jeho drama
historické »Paní Oestrattova«.
Bjoernstjerne Bjoernson
Ibsen
Bayard
Dumanoir
Mélesville
Lecouvreu
Denne
Sandeauův
Howardův
Oestrattův
Christiania
Dánsko
Dumasův Ka
Seribový 21
královna navarský
César jít Bazan
mademoiselle jít le Seiglire
24
article
— Přes romantický rámec děje a silnou
tragickou povahu hlavní hrdinky, praví pan
Archer, je to drama v podstatě francouzské zá-
pletky, jež sestrojena po způsobu Seribově, podle
vzoru »Lecouvreurky« a »Povídek Navarskýche
a jiných her tehdy oblibených .
Roku 1856 sehrána poprvé se znamenitým
úspěchem Ibsenova »Slavnost Solhangská«.
— Dalo by se říci »Ženský boj« obrácený
na tragický rub, praví o kuse pan Archer.
Podoba není tak v látce jako v sledu zá-
pletek a vtipných přehmatů. Hry »Paní Oestratt-
ská« a »Spolek mládeže« jsou dle výroku an-
glického kritika stesány zcela podle pravidel
francouzských mistrů počátku 19. věku. » Spolek
mládeže« značí vrcholení francouzského vlivu na
vývoj norského autora, ačkoliv ještě v následo
jících třech kusech »Císař a Galilejec«, »Pod-
pory společnosti« a »Nora« je francouzský vliv
zřetelný.
— Teprve v posledním aktu Nory dopra-
covává se norský autor vlastní své osobnosti.
Od té doby pracuje už technikou zcela svojí.
A ta je už tak prostá, že kritikové zvyklí fran-
couzským nmělůstkám, klonily se k názoru, že
Ibsen pracuje vůbec — bez techniky . . .
Archer
Navarských
Ibsenův
Solhangská
Oestratt
Císař
Galilejec
Nora
Ibsen
25
article
Pan William Archer nepodnikl svoji studi,
rozumí se, aby významu norského dramatika
ubíral. Není úkolem rozboru, dílo rozbírané
snižovati, ale vysvětlovati. I po panu Archerovi
ústane Ibsen Ibsenem. Naopak, teprv vysvět-
lením souvislosti díla s půdou, ze které vyrůstá,
objev tvůrčího ducha, kterak obklopen svým
ústředím znenáhla se propracovává pletivem
vlivů a nakonec vítězně se probíjí k samostat-
nému postupu, dává právě náležitě změřiti sllu
jeho schopnosti.
Ať si má autor »Divoké kachny« svoji sou-
vislost s předky, ať si je po stránce dramatické
techniky vychovancem francouzské školy ! Seribe
byl mistrem v umění sestrojovati vnější situace.
Autoru »Divoké kachny« na všechen způsob ná-
leží zásluha, že přivedl na znamenitý stupeň
umění, scenovati »stavy duše« svých reků, tedy
jaksi uváděti diváka v situace — niterné. Není
nic »zjeveného«, nic s »nebe spadlého« v umění,
jako není nic takového v ostatní — přírodě.
Všecko jen po zákonu vývoje vzniká.
A jako je jisto, že by bez dramatu fran-
couzského nebylo dramatu norského, tak bude asi
už nepochybno — jak to zní paradoxně ! —
že by bez Seriba nebylo Ibsena.
Archer
Ibsen Ibsen
Seriba
Ibsen