ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e2bfa1d0-710f-11dc-9952-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 28, person 119, org 6, work 6
1 masthead
Ročník XXXXIV
2 masthead
V-Praze, v neděli dne 13. března 1904.
VPraha
3 masthead
Číslo 73.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí ner v Praze v administrati na měsíc . . . . . . pa čtvrt leta . . . s dvají denáškou na měsíe SKE kh za čtvit lets ve flialkácht 2 K 90 n na měife . . Poštou: a milnste .. . . kni ns čtvrt leta s dvojí zieilkou na moěsíc. . . . na čtvrt leta . . . . H1 K c0
Praha H 1
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 20 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 12. března. (C. -B. Dopisovatel »Ruské telegr. kance- láře« sděluje z Port Arturu ze vče- rejška: Bombardováním 10. t. m. trpělo ponejvice Staré město. Gra- nát jeden vybuchl nedaleko domu advokáta Sidovského, při čemž cho plukovníka barona Franka, dlieí v bytu Sidovského, byla velikými střepinami obsypána, deeři jeji utržena hlava a Sidovský sám na místě zabit. Jedna slečna zraněna velice na pravé části prsou a ze- mřela v nemocnici za hrozných muk. Mimo to usmrcen jeden Čiňan. jeden kočí a několik Číňanů byli zraněni. Na nádraží poškozeny ně- které vozy. Velitel pevnosti Stesslje a jeho štáb byli, stojíce při jedné batterii, obsypáni střepinami gra- nátů, ale nezranéni. Na Zlaté Hoře utrpěl jeden poručík pohmoždě- niny, jeden voják byl zraněn. Rov- něž v Novém městě zraněni dva střelci. Bylo viděti jasně, jak je- den japonský obrněnec byl trefen střelou, načež se zvolna vzdálil. Kanonáda byla neobyčejně prud- kou. O 41 hod. umlklo hřmění děl. Dnes bylo všude klidno. Z Kolína n. R., 12. března. (C.-B. »Köln. Zeitung« dostal zprávy z čín- ského pramene, dle něhož Japonei přistáli u Tatunkau, že tam pora- zili ruské vojsko a obsadili Kin- cienčau a Autu. »Köln. Zeitung podotýká k tomu, že kdyby osvěd- čilo se to býti pravdou, že by se tím byli Japonci octli v zádech ru- ského postavení. (Událost tak značného dosahu, kdyby pravdou byla, byla by zajisté sdělena již přímo ruskou správou vojenskou a nikoliv teprve oklikou přes »čínské pra- meny«. Pozn. red.) (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Franco Číňan Köln Japonec Petrohrad gra zlatý hoře Kolín Zeitung Port Stesslj
7 article A navzdor všemu zvítězí pravda !
A navzdor všemu zvítězí pravda ! »Kdykoliv slovanský student sletě s rampy, zavzněly z obecenstva výkřiky: Tak je to dobřel Jen ven s nimil« Tak referuje doslovně »Bohemie« nikoli snad z Cařihradu, nýbrž z Vídně dne 12. března 1904 o krvavé řeži tamních něme- ekých universitánů se slovanskými jich kollegy. Na takové výši mravní a osvělné stojí tedy naši národní a političtí protivníci v sídelním městě říše ze dvou třetin slovanské. Mnoho-li schází, aby opět ve Vídni nerozzuřil se proti Slovanům a zejmena proti nám Čechům onen fanatism všeněmecký jako roku 1848, kdy nebyli naši poslanci — zejmena Rieger Havliček — více ve Vídni jisti svými životy, kdy musil být ústavodárný sněm říšský ve Vídn zavřen a přesídlen do Kroměříže. A jako tehda jest to i dnes ona kletá prolhanos zlovolných, nesvědomitých, pan- germánských demagogův a štváčů, jež tiskem i řečmi popouzí německou mládež jako německé massy proti každékoliv oprávně- nější naší snaze národní, jež podeztivá každý
Slovan Čecho Rieger Havliček Cařihrad Vídeň Kroměříž Bohemia
8 article
náš úmysl, každé hnuti našich srdcí, jako by mířilo ke škodě, příkoří a k záhubě německé národnosti, jako by náš vzrůst a zdar byl svrcho- vaným nebezpečím pro budoucnost německého lidu, naše právo a naše svoboda jeho bezprávím a porobou. Co jsme se proti této věčně osočující, nás hanobící, pravdu na ruby obracející prolhanosti německých štváčů od časů Havlíčka, Palackého, Riegra, Sladkovského a Julia Grégra nabránil a naprotestovali! Herekles neměl takové práce s urážením stále narůstajících hlav hydře Lar najské! Kolikráte jsme jim, jako řidícim stát níkům Rakouska důtklivě připomínali hroznou jich zodpovědnost před historií a před svým vlastním lidem z toho díla demonického, zt politiky, jejímž vodítkem jest nepřizeň, zášť nenávist, kterou vštěpují a stále znovu jítří v duši německé mládeže a německého lidu, proti všemu Slovanstvu, přede- vším ale proti národu našemu, poněvadž jim svým obrozením, svým uvědoměním a svým zeměpisným položením nejvíce překáží v jejich velkoněmeckých tužbách a plánech. — Marně jsme jim dávali po celá desitilet na uváženou, jaké následky, jaké po- měry neblahé musí z této dračí setby vzejíti na konec veřejnému životu našich vlasti a budoucnosti říše, z nichž ona se skládá.
Havlíček Palacký Riegr Sladkovský Grégr Lara najský Rakousko
9 article
Zůstali zatvrzelými a nenapravitelnými v pychu svém, zůstali zpupnými a nespravedlivými, lhali a štvali, křivdili a intrigovali dále a stále, až dnes všechen veřejný život pospolitý mezi ná- rody tohoto soustátí jest otráven a zkažen do míry skoro zoufalé. K lásce ovšem nedá se nutit, kdo ji v srdci nemá; ale nespravedlivosti a lži může se uva- rovati každý. A nic jiného než spravedli vosti a pravdy žádali jsme vždy na od půrcích svých. Kdyby dnes ještě k ni se chtěli a dovedli navrátit vůči nám Slovanům — rázem by se dnes ještě navrátila do vlastí našich zmizelá spokojenost, svoboda i blahobyt národův. Pryč s tím brutálním slo- vanožroutským duchem zpupnosti a křivdy, pro- hlašujícím německý živel za povýšený nad živlem slovanským, mluvícím o »Edelvolku« a »Herrenvolku«, jemuž náleží výsady a nadpráví v odvěkých vlastech našich, z nichž nás chce vypíchat jako ten ježek sysla v bájce, pryč s tím výbojných furorem teutonským Mommsenů, Rablů, Přerschův, Escherichův, který zde vy- chovává Wolfy in genere: — pryč s těmi per- fidními lžemi ze sloupcův vaší žurnalistiky, rozčilujícími permanentně německý lid bídnou šalbou, jakobychom my Slované nechtěli se s ním snášeti v dobrém sousedství na zákl adě rovnosti, nýbrž potměšile ukládali o jeho ná- rodnost, svobodu i blahobyt — pryč s tímt anakondským chumelem klevet, křivd a zášti- plných štvanic proti většině šlechetných, praco- vitých, svobody a práva milovných národů slo- vanských a bude rázem po všech bouřícho zmateích a příkořích, vrátí se želaný mír, vrát se slunečné veseli zdaru, svobody a blahobytu nám všeml
Mommsen Rabl Přerschův Escherichův Wolf Slovan
10 article
To máme za svou povinnost vysloviti znovu dnes vůči těm mračnům a chmurám, jimiž za- tažen jest celý obzor Cislajtanska, vůči těm no- vým rozmachům úkladné zloby, vůči té nové štvanici velkoněmeckých demagogův, agitatorův a žurnálův zahájené ve Vídni i po vlastech našich, za trojím patrným účelem: předně, aby nás podráždili a strhli svými vyzývavostmi, za druhé, aby ve svém lidu roznítili hněv a zášt proti národu našemu do té míry, by vždy byl hned na jejich zavolání vzhůru proti každě vládě rakouské, která by i jen dost málo nám chtěla učiniti po právu a spravedlnosti; za třetí pak, aby veškerým tim obracením pravdy na ruby, veškerým tím vyličováním sebe jako ohro- žených beránků, nás pak jako útočících viků, příměli konečně rozhodující kruhy k tomu vy touženému rozdělení Čech a zřízení jim samo- správné německé země v Čechách, aby bylo pro vždy veta po českém království a státu. Ty jsou vlastní obmysly a cíle veškeré té štvanice hříšné, nastrojené proti nám zavilými škůdci nepřáteli jména českého. Rozum dává, kterak naproti těmto jich ob- myslům a úkladným manevrům nám jest brániti se: Klidnou statečností, pevnou zmužilou a neulevující svorno opposicí na půdě práva a zákona, na celé čáře. »Všichní na palubu!« budiž naším heslem; bdělost, chladnou kre a statečná srdee zachovat v boji vy- trvalém, pozorovat opatrně každý krok nepřítele, neposkytnout mu nikde slabiny k ráně a důvě- řovat ve vlastní sílu a ve vítězíci moc práva a pravdy. Toť vše ! Národ shlížející na tak slav- nou minulost, národ, vykázavší se tak čestnou prací v přítomnosti, nepotřebuje se báti o svou budoucnost, pak-li jen sám sebe neopusti. Ve- trvalost mstitel náš a pravda naše na vzdor všemu zvítězíl
Čechy
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- Schůze 240 Z Vídně, 12. března. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Schůze sedmihodinná, zakončena nikoliv, jak chtěla levice o 11. hodině noční, nýbrž o 6. hodině večerní, ale až na několik episod veskrze bouřlivá, plná scen dramatických, opětně přerušena prudkými srážkami pře praesidiem a s předsedou hr. Vettrem samým, na konec pak politická, vyzněla v imponující. nejválečnější proklamaci českou. Celých pět hodin trvala technická obstrukce českých poslanců dnes. Možno však konstatovati dva nové zjevy: Jeden, že nejsou opposiční Slované sami, že s nimi provozují obstrukci také Vlachové, kteří povolali do Vídně na pon- dělek všechno své mužstvo a kteří svým úča- stenstvím v krajním odbojí poslanců českých proti vládě osvědčují svůj odpor proti předloze na zřízení právnické fakulty v Roveredě. Bylo nám sděleno, že mezi poslanci če- skými a vlašskými byla zahájena již akce ke společnému postupu a že dohoda jest již blizkou takřka hotovou. Druhý moment, jenž přibyl, jest faktum, že tak zvaná studená ob- strukce přestala býti tichou, smutnou, mrtvou.
Slovan Vlach Vídeň Rovereda poslanecký sněmovna právnický fakulta
12 article
Došlo dnes nejen za tříhodinné četby podaných. dotazů k opětným sarvatkám, hlasování pak dle jmen o petici, podané posl. drem. Rybou, za- staveno bylo neurvalým atakem K. H. Wolfa na starého poslance městské skupiny olomoucké Eduarda Skálu, atakem, při kterémž útočník dostal, co mu patřilo. Jest starým zvykem, který zahostil se z doby německé obstrukce a budiž konstatováno jakého není snad v žádném jiném parlamentě, že kolem tribuny presidiální za celé schůze, zvláště pak za četby došlých spisů shlukne se čtvrtina, nebo poloviny sněmovny a tam deba- tuje a polemisuje jak s presidiem, tak i se za pisovateli. Dnes užili tohoto práva Čechové hle, hrabě Vetter zle se na ně osopil a přímou výzvou, aby odešli, jinak že schůzi přeruší, je přiměl, že stal se télo zvyklosti konec. Budiž doloženo, že postiženi byli touto změnou také poslanci němečtí, v jich čele pak poslanec dr. Derschatta. Bylo ke 3. hodině již, když přikročeno bylo k četbě podaných petic. Poslanec za ven- kovské obce písecké hned při první řeči své navrhl obvyklé dvojí hlasování dle jmen. Sotva tak učinil, poslanec za trutnovskou skupinu městskou vybízel Němce na levici, by nesnesli takových frašek českých. Tito nesnesli, aby člo- věk tak znamenaný, jakým jest K. H. Wolf, mohl se odvážiti na denní světlo, volali nan
Wolf Skála Čecho Vetter doktor Derschatt Němec
13 article
»Cukr, cukr!« a poslanec Skála kostku cukru držel mezi prsty, kterouž mu ukazoval. Furor teutonicus vjel zase do Heřmana mladšího, hnal se celou šířkou k českým lavicím a chtěl se vrhnouti na poslance Skálu. Duchapřítomností neohrožeností posl. Holanského a Reichstädtra byl sražen se stupně. Dostal od místopředsedy Kaisra důtku, ale chtěl, aby se dala také po- slanci českému; nemohl však na něj udati nic jiného, leč že tento měl známé bílé sladidl v ruce. Dostalo se mu hojného posměchu, když kasal se na velkého moralistu, který ze všech procesů, jež měl, vyšel čist a nevinen. Vysmáli se také poslanci čeští jeho hrozbě, že kdyby nakrásně zhynouti měl, neztrpí, aby byl stejně provokován jako dnes. Lomoz a hluk, který nastal za této pří hody, ztišil se a vykonána 4 hlasování klidně Po nich dostal se na přetřes referát zvláštního výboru o známých výkřicích, jimiž posl. Herzog a Stein vyzývali galerii a jí vídeňské obyvatel- stvo, aby české poslance — tyto lumpy a zlo- děje — na ulicích zbili. Přehojné posluchačstvo provázelo výklad professora Roszkowského, nej- sympatičtějšího to poslance polského, dlouho trvajícím potleskem.
Cukr Skála Heřman Kaiser Herzog Stein Roszkowský
14 article
Velký rozruch, ba možno říci sensaci způ- sobil obrněný projev druhého místopředsedy če- ského klubu dra. Kramáře. Zástupce městské skupiny táborské pronesl pronunciamento na adresu Němců, zvláště vlády, zcela srozumitelnét že poslanci čeští jsou a zůstanou v boji, sobě vnuceném za jazykovou rovnoprávnost a za mo- ravskou universitu povni, neochvějni, vytrvalí neústupní, nedadouce se zastrašiti žádným ap- pellem na galerie a vídeňské obyvatelstvo, nele- kajíce se však také nižádného pokusu tak zv. pracovní majority, nebo nějakého budoucího presidenta poslance české zdolati: My tu jsme a stojíme, nikoliv z vůle vlastní, alébrž z vůle národa a kdybychom ani nechtěli bojovati tak, jak nyní bojujeme, poslušni vůle tohoto národa bojovati budeme nadále. Toto vyjádření nemi- nulo se hlubokým dojmem. Dávno již poslane českému z řad vlastních soudruhů nedostalo se takového souhlasu a tak demonstrativního po- tlesku, jako dnes. Několikráte opakovala se salva souhlasu.
Němec
15 article
Promluvil také první místopředseda české delegace dr. Stránský. Zcela s patra. Mluvii však ohnivě. Ukázal v pravém světle hrozby a výzvy Všeněmců a vyslovil pevné očekávání že vídeňské obyvatelstvo nedá se zvábiti apellem kterým burcují se nejsprostší a nejnižší vášně mass lidových. Také moravskému mluvčímu do- stalo se hojných projevů pochvaly. Řeči, které pronesli poslanci Pernerstorfer a dr. Ofner, toli- kéž pak nešťastná věcná poznámka hr. Stern berga, můžeme pominouti mlčením. Nikoliv však hlasování, které délo se o návrhu výborovém, aby se oběma Všeněmcům za hany a nadávky. vržené na české poslance, vyslovila nelibost. Před hlasováním totiž odešla celá levice, s ní také sociální demokraté a křesťanští sociálové. Obě tyto skupiny jsou v krajním boji se Všeněmci. zvláště pak Herzogem a Steinem, ale obě myslí že tento boj a zápas vede se odchodem do přl šeří kuloarů. »De gustibus non est disputandum« ale k politické reputaci takové chování přispět nemůže. Z Vídně, 12. března. Předseda hr. Vetter zahajuje schůzí v 11 hod 25 min. dopol. Posl. dr. Baxa a soudruzi podávají na ministr vnitra dotaz v příčině poškozování obchodnictvaa živnostnictva Na příkopě v Praze následk em opatření ministra na udržení provo- kací německého studentstva na této třídě. V dotazu se praví, že obchodníci trpcesi stěžují, že byli výtržnostmi silně poškozeni. Byl — místo aby se Příkop od německých studentů vyčistil — zabráněn obecenstvu přístup Na příkop. Dokonc se stalo, že strážník č. 884 nechtěl Na příkop pustili obchodníka, jenž má Na příkopě obchod, za to ně- meckým studentům dána úplná volnost, třeba trpěly obchody. Interpellanti se táží, jak takové jednání
doktor Stránský Pernerstorfer Ofner Stern Herzog Stein Vetter Posl Baxa Vídeň Praha
16 article
v drobném prodejí: rnnní číslo o sobě . . . za B odpolední . . . . na 2h Ve filislkách na venkovš: ranní číslo. . . . . . odpolodní. . . . . . . . Bh Inseráty platí ze hotově rapřel. Přečplscení a lnserty přijťmá sdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce tiskárna a czpedice „ Národnich Listä“. Bakopisy se novracsji.
Národnich
17 article
může ministr se svým svědomím před veřejnostía zákonem omluviti, dále, zda chce své jednání na- praviti a na ochranu obchodníků a živnostníků Na přříkopě učiniti opatření k uvarování dalších škod? Posl. dr. Pacák, Ferjančič. Ivčevič, Kubr a soud podávají tento dolaz: Ve 256. schůzi sněmovny pro- hlásil ministerský předseda, že vláda za příčinou de- monstrací v Praze úplnou osobní bezpečnost každého občana považuje za svou péči. Přes toto prohlášení neněmečtí studenti vídeňské university, kteří 11. t. m shromáždili se před aulou, aby manifestovali svou rovnoprávnost s německými studenty na této vysoké škole, byli insultováni co nejhruběji a vydáni fakti- ckým nájezdům, aniž státní orgány poskylly jim ná- ležité ochrany Bylo neslýchaným pychem, byli-li slovanštía vlašští posluchači vídeňské university, kteří tvořl skoro polovinu frekventantů, vyhlášení jako vetřelci. Svědčí to jen o zdivočilosti, nepřipouští-li se ne- němečtí studenti k mense akademické. Násilné útoky německých studentů podaly důkaz, že neněmečtí po- sluchači na vídeňské universitě mají býti vylučováni z vykonávání práv akademických. Proto tážeme se, co chce ministr učiniti, aby neněmečtí posluchači ví- deňské university byli chráněni a dále, jest ochoten učiniti stejná opatření jako v Praze jsou učiněna?
Posl doktor Pacák Ferjančič Ivčevič Kubr jítmonstrace Praha
18 article
Posl. Černý a soudr. podávají na ministra vy- učování dolaz: V posledních dnech podány byly nové důkazy, kterak správa vídeňské university s rekto- rátem v čele, jedná nespravedlivě. Přehlížejí se toliž poměry jiných národů resp. studentů jejich na těchto vysokých školách. Rektor odporuje spravedlivé zá- sadě jako by tu jen Němci byli domácími pány a ostatní hosty. Jako by to byla universita německáa ne rakouská! Vídeňská universita je pro všechny ná- rody Rakouska a de facto jsou zde neněmecké národy ve většíně: Tážeme se, je ministr ochoten hájili tohoto národně-smíšeného rázu vídeňské university a chce dáti o tom správě universitní poučení? Jiné dotazy podali poslanci dr. Lang a spol. po rozdávání nouzových podpor v táborském okresu; — Černý a spol. po užívání češtlny ředitelstvem státního dluhu při vinkulování jeho dluhopisů: — Choc a spol. po vypovídání českých horníků ze smíšených krajů českých; — Hybeš a spol. v zá- ležitosti leteckého domkáře Ungra: — Soukupa spol. po místodržitelském výnosu o trýznění zvířat; Eisnkol! a spol. po zabavení předmluvy Hönsbröchova díla »Papežství ve své kulturní pů- sobnosti«: — německá strana lidová po vl- deňských nepokojích, jež prý způsobili češlí, jiho- slovanští a vlaští studenti. Je prý svrchovaný čas aby vláda učinila proti demonstrantům nejpřísnější opatření. Za (doslovného) čtení této už dříve oznámené všeněmecké interpellace čeští poslanci protestovali proti jejímu obsahu. Posl. dr. Stránský volá: To nejsou němečtí studenti. 50% jsou vídeňští »strici« ! Naše luza jest aspoň na ulici, ale vaše je v rektorátní kancelaři. (Velký hluk.) Posl. Berger na to: To je drzost! Posl. Pacher: Je to drzost, urážeti naše lidi.
Posl Němec doktor Lang Černá Hybeš Soukup Eisnkol Hönsbröchův Stránský Berger Rakousko
19 article
Hluk neustává; předseda opětně žádá, by bylo ticho a nerušilo se čtení. Hádka mezi posl. Pacherem, drem. Stránským a Klofáčem vede se dále za trvalého hluku. Když se čílo v dotazu, že byl pobodán německý student, Čechové opět hlučně protestovali. Posl. dr Stránský: Je to lež, ale Körbe tomu bude věřiti. Posl Reichstädter: Tak se zachoval uni- versitní profesor Pfersche. Tak se vychovává akade- mická mládež německá. Předseda ustavičně zvoní a žádá, by se uvolnii prostor kolem předsednictva. Vřava neustavá a za ní zapisovatel Albrech začíná čísti Voglerův dotaz po posledních událostech na vídeňské universitě. Vřava a přerušování trvá dále. Předseda k zapisovateli: Prosím, přestaňte chvilku čísti, není možno zastávati svůj úřad, je-li předsednictvo tak obleháno. Račte, pánové, sejíti dolů. Posl. Černý: Musíme kontrolovati všecko, co se zde děje. Zapisovatel Albrecht: To si zapovídám. Prosím předsednictvo, by volalo řečníka k pořádku. Předseda: Protestuji proti tomu, aby mě kdo kontroloval. Ručím, že postupuje se dle jednacího řádu. (Hluk neustává.) Pánové, prosím, odstupte odtud. Neučiníte-li tak, přeruším schůzi. Čeští poslanci odcházejí s tribuny za stálé vřavy, načež pokračuje se v čtení došlých spisů. Další dotazy podali poslanci dr. Šílenýa spol. po svolávání záložníků a náhradníků k bran- nému cvičení mimo žně a po úpravě poměrů poštov- ních praktikantů; — Staněk a spol. po volbách do okr. výboru vlašimského; — Prášek a spol. po nepovolování nákladních slev ředitelstvím státních železnic v Praze za hospodářské potřeby českým krajům, jež jsou stiženy nouzí. Posl. dr. Stránský konstatuje, že slyšel slova: »50 procent jsou vídeňští strici«, ale on jich ne- vyřkl. Doslovné čtení dotazů trvalo do 1.50 hod. odpol., načež četl se podrobný obsah peticí.
Pacher Stránský Klofáč Čecho Posl Posl Reichstädter Pfersch Voglerův Černá Albrecht doktor Šílený Staněk Prášek Praha
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 15. března. 8— [Kronika.] Několik Ibsenovských večerů, jež jsme zažili, poskytlo příležitost nad zvednouti cípek obřadného roucha velikému magovi moderního dramatismu. Není pochyby. ať modernism či antikvism, všecko umění, po- kud vůbec souvisí se životem, vyrůstá z jed- něch zákonů. Také norský věštec »nového ducha« připadá tak velik svým ctitelům, že mohl stanouti na ramenou svých předchůdců. Příroda kultury jako příroda bylin nezná skoků. Nové drama je přímým důsledkem — starého dramatu. Zásluha »nového« umění je vždy jen v tom, dovede-li být pokračovatelem a nikoliv pouhým napodobitelem včerejšího. Oklikou přes Anglii přichází právě velmi vhod potvrzení vývodů, jež se nám namanuly z posledních ibsenovských večerů. Anglický kritik, William Archer, obíral se pilně životem i dílem norského básníka. Studií velmi podrobně vydo- kumentovanou (ve Fornightly Rewiew) dovozuje věc na oko křiklavou, ač jinak zcela přiroze- nou. Tvůrce moderního norského dramatu je přímým žákem a pokračovatelem mistrů — staré francouzské techniky. Nejpřirozenější věci, jak víte, třeba vždy co nejpronikavěji teprv dokazovati. Jednu vlast- nost mají společnou všecky nové »školy« strany uměleckých »převratů«. Všecky se snaží obklopovati nositele svých korouhví a hesel slávozáří legend a pověstí, které pozdějším zase připadá strhovati a odstraňovati. Také o autoru »Nory« a »Divoké kachny« ujala se legenda jakéhosi uměleckého »samoděržaví«, naprostě prý odpoutanosti od vzorů starších a zcela samostatného vykročení cestami nových idel forem. Legenda jako legendal
Archer Nora Praha Anglie Fornightnout Rewiew
21 article
Ve Francii, jak známo, nevyvolal ibsenism hlubšího hnuti. Ibsenův kult zůstal tu obmezen na nejužší »sénacles« zásadních obdivovatelů. Francouzům je norský dramatik příliš zádum čivý svými thematy, nedost jasný a logický svoji »methodou« a svými závěry. Kritice napadlo, individualism Ibsenovýeh hrdin a hrdinek že je vlastně přímým potom- kem francouzského — romantismu. Jeho Nory. Heddy Gablerovy, »paní z mořských dálav«a t. p. že jsou asi v nepochybném krevním styku s hrdinkami kusů a románů paní — George Sandové. Pravověrný ibsenism, rozumí se, nezůstal dlužen odpověď na pronešenou blasfemii. — Francouz je povrchní boulevardier, ne- schopen vážnějšího rozjímání. A co se Ibsen dotýče, francouzská kritika prostě ho nepocho- pila. Porovnání autora Nory s George Sando- vou je k smíchu. Je ostatně dokázáno, že místn kromě jmena nikdy nic od George Sandové nečetl .. Pan William Archer vrací se k otázce. která zdála se tak prostě odbyta. Shledává, že francouzské vlivy u Ibsena jsou nepochybny. Jsou-li příbuzny ideje hrdinek Ibsenových s ide- ami hrdinek George Sandové, nebylo třeba aby Ibsen díla George Sandové sám byl četl. Za to je jisto, že spisy francouzské romancierky emancipace tím horlivěji byly čítány v Norské společnosti, v ústředí, kde Ibsen hrdiny a hr- dinky svých dramat poznával. Jaké už ve sféře idejí platí telepatické zákony, nacházela fran- couzská buřička šosácké morálky let čtyři cátých a padesátých mnohem živějšího ohlasu daleko na půdě skandinavské, než ve svém
Ibsenův Francouz hrdin Gablerův Sand Ibsen George Sanda Archer Francie
22 article
vlastním francouzském okolí. Našemu domá- címu českému ibsenismu svědčilo by ostatně zkusiti malé srovnání idejných pochodů které- koliv Ibsenovy hrdinky, na příklad Nory, s po- divuhodně prohloubenými svéhlavostmi hrdinek románů naší domácí první romancierky indivi- dualismu — Karoliny Světlé. Snad by tu padl mnohý zajímavý paprslek do vzduchu, zamženého dnes tolik oblaky z kaditelnic sektářského, kultu Tu je sice román a tam drama, ale což sejde na formě ve světě idejí! Také »Upomínky« našl české buřičky názorů doby druhého probuzení skýtají dokumenty zcela původního idejného vzletu. vůči němuž myšlenkové popudy norského mo- dernisty nemohou platit téměř za žádnou — novinku. Než, vraťme se k panu Archerovi ! Odpouští-li anglický kritik básníku Heddy Gablerovy ochotně George Sandovou, za to ne- slevuje norskému dramatikovi z jiného francouz- ského předka ani chlup. Tentokrát nejdeo žádného muže »idey«, ale o mistra formy. A sice virtuosa divadelní techniky — nelekejle se jména! — o samého Seriba Ibsen a — Seribe! Jsou takové objevy kříženeckých vlivů! Anglický kritik dovodí svoje trochu ježivé tvrzení výmluvnými doklady ze spolehlivé knihy Dějin divadla v Bergenu. Až do r. 1850 nebylo ani norského dra- matu ani norského jeviště. Bylo sice divadlo v Christianii a v jiných městech, ale hrálo se dánsky. Roku 1849 založil znamenitý norský houslista Ole Bull norskou divadelní společnost. Zařídil ji v divadélku bergenském, postaveném r. 1800, kde do té doby vystupo- valy jenom dánskě společnosti. Ole Bull měl hned napoprvé štěstí. Vyhledal pro svoji spo- lečnost velmi nadané lidičky a v třetím roce svého působení získal za režiséra čiperného stu- denta christianské universitv — Henrika Ibsena
Ibsenův Karolina Světlá Archer Gablerův Sandův Ibsen Seribe Bergen Christiania Ola Bulla
23 article
Přiští autor »Divoké kachny« vytrval ve svém úřadě pět roků, pak se vrátil do Christianie. Místo jeho nahradil jiný mladik, jménem — Bjoernstjerne Bjoernson. Ibsen vstoupil do služeb divadla v Berge nách, jsa dvacet čtyři léta stár, maje úko- lem »spolupracovati jako spisovatel dramatický«. Vyslán na zkušební cestu po Dánsku a Ně- mecku zastával pak úlohu »divadelního instruk tora« s nepatrnou gáží. Scénoval 145 kusů, z čehož přes polovinu francouzských (77), z těch her Seribových 21, ostatek kusy téhož ražení: Bayard, Dumanoir, Mélesvillea pod. Hřeby repertoáru byly Seribovy »Námě- sičnice«, »Ženský boj«, »Adrienna Lecouvreu- rova«, »Povídky královny Navarské«, Denne- ryho »Don César de Bazan«, Sandeauova »Mademoiselle de la Seiglire«, Dumasova Ka teřina Howardova aj. Ibsen byl už autorem dvou divadelníeh pokusů, když zahájil svoji činnost u divadla Mezi prací režisérskou vznikalo velké jeho drama historické »Paní Oestrattova«.
Bjoernstjerne Bjoernson Ibsen Bayard Dumanoir Mélesville Lecouvreu Denne Sandeauův Howardův Oestrattův Christiania Dánsko Dumasův Ka Seribový 21 královna navarský César jít Bazan mademoiselle jít le Seiglire
24 article
— Přes romantický rámec děje a silnou tragickou povahu hlavní hrdinky, praví pan Archer, je to drama v podstatě francouzské zá- pletky, jež sestrojena po způsobu Seribově, podle vzoru »Lecouvreurky« a »Povídek Navarskýche a jiných her tehdy oblibených . Roku 1856 sehrána poprvé se znamenitým úspěchem Ibsenova »Slavnost Solhangská«. — Dalo by se říci »Ženský boj« obrácený na tragický rub, praví o kuse pan Archer. Podoba není tak v látce jako v sledu zá- pletek a vtipných přehmatů. Hry »Paní Oestratt- ská« a »Spolek mládeže« jsou dle výroku an- glického kritika stesány zcela podle pravidel francouzských mistrů počátku 19. věku. » Spolek mládeže« značí vrcholení francouzského vlivu na vývoj norského autora, ačkoliv ještě v následo jících třech kusech »Císař a Galilejec«, »Pod- pory společnosti« a »Nora« je francouzský vliv zřetelný. — Teprve v posledním aktu Nory dopra- covává se norský autor vlastní své osobnosti. Od té doby pracuje už technikou zcela svojí. A ta je už tak prostá, že kritikové zvyklí fran- couzským nmělůstkám, klonily se k názoru, že Ibsen pracuje vůbec — bez techniky . . .
Archer Navarských Ibsenův Solhangská Oestratt Císař Galilejec Nora Ibsen
25 article
Pan William Archer nepodnikl svoji studi, rozumí se, aby významu norského dramatika ubíral. Není úkolem rozboru, dílo rozbírané snižovati, ale vysvětlovati. I po panu Archerovi ústane Ibsen Ibsenem. Naopak, teprv vysvět- lením souvislosti díla s půdou, ze které vyrůstá, objev tvůrčího ducha, kterak obklopen svým ústředím znenáhla se propracovává pletivem vlivů a nakonec vítězně se probíjí k samostat- nému postupu, dává právě náležitě změřiti sllu jeho schopnosti. Ať si má autor »Divoké kachny« svoji sou- vislost s předky, ať si je po stránce dramatické techniky vychovancem francouzské školy ! Seribe byl mistrem v umění sestrojovati vnější situace. Autoru »Divoké kachny« na všechen způsob ná- leží zásluha, že přivedl na znamenitý stupeň umění, scenovati »stavy duše« svých reků, tedy jaksi uváděti diváka v situace — niterné. Není nic »zjeveného«, nic s »nebe spadlého« v umění, jako není nic takového v ostatní — přírodě. Všecko jen po zákonu vývoje vzniká. A jako je jisto, že by bez dramatu fran- couzského nebylo dramatu norského, tak bude asi už nepochybno — jak to zní paradoxně ! — že by bez Seriba nebylo Ibsena.
Archer Ibsen Ibsen Seriba Ibsen