Číslo 51

ZENSKÝ LIS.

Strana 3.

sahuje vydaná statistika a kdyby nebylo než těchto suchých cifer, poznáme z nich, jak utiskováno a vy- kořisťováno jest dělnictvo, ženy i děti v práci vý- dělečné, a tyto cifry nutí nás uvažovat a přemýšlet. Dle statistiky zlepšila se konjunktura, ale dělnictvo ve svých požadavcích zásadně jest zamítáno. Zají- mavo jest, že dle statistických udajů inspekčních do značné míry ohrožena jest životní úroveň dělníka nynější stoupající drahotou. Není pravda, že zvýše- ním mzdy dělnictva stoupla drahota, neboť jest mnoho oborů pracovních, kde mzdy zůstaly stejné, nezvýšené, vzdor stoupající drahotě.

I v r. 1910 byla v mnohých závodech v Rakou- sku prodiužována doba pracovní, a to se neděje v době malé prosperity. Dělnictvo k takovémuto jednání zaměstnavatelů mělo by zaujati své stano- visko, neboť jest dost pracovních sil, jež se mohou při práci vystřídat. Pokud vláda a úřady budou pod- porovati prodlužování doby pracovní prací přes čas, potud bude těžko dostat se k uskutečnění osmt- hodinné doby pracovní. Ani vláda, ani parlament ne- dbají, aby pracovní doba byla upravena, aby prodlu- žování její bylo odstraněno — a to v zájmu neza- městnaných a v zájmu zdraví dělnictva jest nutné Co na úpravu doby pracovní nečiní vláda ani par- lament, to musí vykonat dělnictvo mocí a silou svých odborových organisací. Vlastní silou, mnocía energií musí pracovat, aby zkrácenou dobou pra- covní byl chráněn jediný majetek dělníka, jeho ka- pitál — schopnost ku práci. Ženy proletářské, ženy dělnické musí věnovat zprávě inspekční nále- žitou pozornost, neboť ukazuje na stinné, vykoři- sťující stránky práce jejich i dítek. Musí všímati si této a spojenými silami bojovat o řádné vybu- dování ženské živnostenské inspe- kce. Pozoruhodno jest, že teprve nyní vydána jest zpráva inspekční za rok 1910. Šlendrián ve všem ukazuje vláda, které zavčas musí býti odvedena, ovšem v řeči německé, a za rok teprve v řeči české Že inspekce živnostenská nevyhovuje svému dů- ležitému úkolu a dělnickým požadavkům, netřeba ani dokládat. Stát nestydatě i tu spoří a pro obsáhlou činnost věnuje ročně jen milion korun. Není peněz pro sociální povinnosti státu proto, že život dělníka je tak laciný. Dělnictvo bude nuset vynutit na státu, aby i tu konal svou povinnost.

O omezení počtu dětí v dělnických rodínách. Slabí a mnohdy nemocemi stížení rodiče jsou pří- činou velké úmrtnosti novorozenců. Všeobecně má se za to, že budoucnost státu spočívá v jeho zdravé a zdatné mládeži — ale při dnešním zdravotnm stavu mládeže viděti jest, že ona čím dále tím více jest degenerována. Matky hladové je vychovaly nenalézajíce času, aby jim mohly věnovati nále- žitou péči, otcův výdělek nestačí k obhájení život- ních potřeb a proto výdělečná práce matek jest ne- postrádatelná. A jaké starosti nastávají rodině, když pečlivá matka zemře aneb když dlouholetou cho- robou upoutána jest na lože. Stále churavících žen přibývá a proslulí lékaři ženských chorob odhadují, že 50 procent žen zatí- ženo jest vnitřními chorobami ženskými, nepočítaje v to ženy z tříd dělnických, proletářských. Ženám té třídy scházejí peníze i čas podrobiti se řádnému léčení lékařskému. Mnohé ženy z neznalosti těla nej- potřebnějšího léčení v počátcích choroby si nevší- mají. Kdyby v počet byly brány i tyto ženy, musilo by procento chorobných býti ještě větší. Tak ale zůstává veliké procento žen bez lékařské péče. Ženy a dívky pracují, jsouce těžce skleslé na svém zdraví, v továrnách, dílnách neb v práci do- mácké.

Největší procento chorob ženských zaviňuje še- stinedělí a umělý i přirozený potrat i časté obtěžkání. Zákonná doba odpočinku pro šestinedělky se ob- chází a v práci domácké se nedodržuje vůbec A přece pro zdatnost příští generace měla by platit a prakticky být prováděna snaha, šetř it matky, aby rodily se zdravé děti! Mezi každým porodem měla by být tříle tá přestáv ka, aby se žena mohla úplně zotavit a věnovat svou péči do čtyř let dítěti naroze- nému. Zdraví dítěte i matky, lepší výchova jsou po- hlavni zdrželivosti výslednice. Mnozí lékaři tvrdí, že pohlavní abstinence jest příčinou ochuravění, ale zdraví a klidní lidé mohou i tu bez nebezpečí obstáti. Přechodnou nebo úplnou abstinenci, když toho poměry vyžadují, snášejí ethické povahy z vlastního přesvědčení. Kde není na obou stranách pevné vůle, kde dán náruživostem plný průchod, tam ovšem jest třeba jinak počítati. Dosud většina lékařů a pomocnic ku porodu jsou pro větší počet dětí v rodinách a proti zdrželivosti. Jsou lékaři i pomocnice ku porodu, kteří jsou proti užívání ochranných prostředků i irrigator u, a přece v zájmu tělesné čistoty jsou irrigatory ženě potřebné. Příčiny vážných ženských chorob jsou i tyto: 1. Časté porody v poměrech zbědovaných, při hladu, bídě a sesláblém těle.

2. Nedostatek klidu v šestinedělí, starost o četnou rodinu a brzké opuštění lože. 3. Nedostatečná péče o tělo jeho neznalostí, ne- dostatek času a nemožnost, věnovati pozornost cho- robám. 4. Používání prostředků abortativních (vyháně- jících plod), umělé vyhánění plodu lékaři a pomocni- cemi porodními a nyní šířící se malthusianismus. Pohlédněme ku stránce právní. Umělé zbavení se plodu trestá zákon, ale provádí tu pštrosí politiku, neboť nejen u chudých, ale i u bohatých jest bázeň před velkou rodinou, a v Rakousku nestačily by trestnice k potrestání těch, již od plodu si pomáhají. Od nejnižších až k vyšším kruhům, všude chápou se nejnesmyslnějších prostředků — proti početnosti dětí v rodině. Byla by další otázka, má-li se žena chránit před početím a jak? Obě tyto otázky zodpověděti může věda lé- kařská. Po našem soudě všechny umělé prostředky k za- mezení plodnosti, tak v nynější době vychvalované, nelze považovati za nic jiného než za prostředky násilné, jimiž trpí nejvíce zdraví ženy. Štěstí mnohé rodiny bylo by zachováno, kdyby byl v lidstvu vypěstován cit zodpovědnosti při plo- zení. Přihlédněme jen, kolik mužů a žen uzavírá sňat- ky, jsouce zatíženi těžkou chorobou tělesnou nebo