1
masthead
29. listopadu 1908
2
masthead
H. Příloha „Národnich Listůk
Národnich
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Josef UIImanu.
= Zrovna tolik obrazů v Topíčově Salonu
kolik jest umělci let. Sedmatřicet. To je věk.
v němž pracují obyčejně schopnosti a dovedno-
sti vyspělé, kdy dny nejistoty, hledání a nebez
pečných zápasů bývají už překonány, kdy jsou
eíle upevněné a cesty k nim dobře namířené.
V těch letech a po nich už jen vzácnou výjim-
kou udávají se zásadní změny a obraty, z pra-
vidla jen upevňování v sedle a prohlubování
v nitru. Jos. Ullmann ve své první souborne
výstavě vše to znova a na sobě osvědčuje. Nen
tu ovšem nic z toho, co předcházelo v díle
umělcově nežli sem dospěl. Ačkoliv tu není je-
diného data, nelze míti jakou pochybnost o tom,
že vše je poslední, nedávno uzrálou úrodou.
Thema i provedení, tu rozvinutější, onde shrnu
tější, jsou jako pojednou načerpány. Thema je
dost úzké; provedení stejně vzdáleno neobyčej
nosti jako běžnosti a všednosti.
Byl jsem několikráte ve výstavě sáma
sám. Ani zvědavců nebylo, ani interesentů. Ob
vrstvy tím vykonávají akt nespravedlnosti vůč
umělci, jehož zjevová hodnota měla by být
aspoň tak všímána a ceněna jako se děje jiným
mnohdy daleko pod ním stojícím. Ullmann je
velmi platnou jednotkou v řelězci našich kra-
jinářů, už proto, že má svoji tvářnost. Dne
více než kdy jindy, ačkoliv, rozpomlnám-li se
na roztroušenou jeho minulost, ano i na samé
jeho začátky, nebýval v základech a podstatěo
mnoho jinakým. Od prvopočátku objevoval se
s mírou hotovosti, která se až přiliš podobala
zručnosti. A to zaráži, nebo a-poň budí nedů-
věru a napomíná ka opatrnosli při odhadu a
soudu. Ulimannova dovednost sídlila ve štětcia
záležela v přihotovenosti barvy. Vézela v n
mnohá nebezpečí pro mladého umělce. Nejprve
nebezpečí soběslačnosti a to vede už srázem
k ostatním. Překáží každému rozvinu a vzrůstu.
Josef UIIman
Ullmann
Ulimannův
Topíčov
6
article
Je-lí tu vskutku pravé nadání, roztřepí se
v drobné, rychle a pohodlně ražené minci,
kterou se vyplácejí běžná vydání, jejíž výrobu
však zamezuje, aby se přistoupilo k ryti nových
vzácnějších matric, jimiž by se vybijel kov
dražší a trvanlivější, třeba ne vždycky jen těžké
pamětní medaile, než loliko mince větší pla
tební hodnoty. I takových je třeba; jimi se vy-
znamenává silný proud umělecký
Něco této překvapující povrchové dovedno
sti zbylo v ruce Uilmannové ovšem až po dnes.
Poznáte to na oněch míslech v obrazích, kde
sedí na př. pěkná sic larva, ale nesprávného
tonu, kde kresba, třeba oprávněně uvolněná
zůstává na pouhé přibližnosti, poněvadž se ne-
rodl z pevné posilivnosti základní kostry
Jos. Ullmannovi však sotva kdo smí předha-
zovat, že by byl zhýčkán. a tim zkažen,
přívalem nějaké přízně. Právě proto postu-
poval. Vnitřně a z vlastního pudu, vlastní
praci a silou. Nemlním, že by jeho nadání
bylo fenomenální a překonávající neobyčejnosti
nejspíše že také proto nevydá žádného, ani je-
diného květu výjimečného a omamující vůně
Souborná výstava u Topiče a několik děl před-
chozích, z nichž nějaké můžele kdykoli viděti
v Moderní galerti, za to ukazují jinou zvláštnost
a ne obyčejný příběh. Ullmann davedl vypěstiti
svoje nadání k celé jeho plnosti. Vyvodil z něho
vše, co obsahuje, k »formě«, jak řikají artisti,
to jest přivedl je ve své práci umělecké k míře,
již je vůbec schopné. Sám staví se vůči němu
jako neuprosný věřilel, který vší právní mocí se
domahá, aby nezůstalo jeho neplatícím dlužní-
kem A to je připad jistě dosti vzácný, nebo
kolem něho leží přečetně náběhy a rozběhy,
třeba i vulkanické výbuchy nepopěrných talento-
vaností, jež polovují mnohem dřive, nežli jsou
sily vyčerpány
Ullmann
Topič
7
article
Kdybyste se zabořilí do starých a prasta-
rých pražských kritik výstavních, až padesát
sedmdesát, osmdesát let nazpět, dočetli bystese
vždy a všade, že všechny lepší naše krajino-
malby nesou se poetickým chodem Jejich bás
nický obsal snaží se referenti poctivě přenést
ve slovní propověď. Mnohdy arci, položíte-
obraz vedle referátu a kritiky, přichází za těžko
vaším očím a myslím objeviti v něm poesii
v těchto vypsanou. Nie nevadí. Nadání nebo
technické prostředky byly nedostatečné, cll všsk
anebo aspoň zámysl byl vždy týž: z pohledu
vyvinout báseň. A nejlepší naši krajináři jsou
také vskutku básníky, dojatými a dojemnými.
pohnutými a tklivými: Navrátil, Kosárek, Ma-
řák, Chitussi, Švabinský, Kalvoda, Hudeček,
Engelmüller a Slavíček. Nutno to doplniti: ly
rickými básníky. Heroická forma, epický styl je
jim cizí. Buď je česká krajina lyrickou básní
písní, anebo není vůbec. Kořen a přičina leži
v důvěrnosti, intimitě styků a poměrů, v sub-
jektivnosti citu. Umělec není překonán zjevem
krajovým, nýbrž se cítí s ním za jedno. Neabstra-
huje, nýbrž proniká, proliná, Měli jsme roman-
tiky mezi svými krajináři, ale žádného klasi-
ckého nebo heroického stylistu. I alpské scene
rie Navrátilovy jsou převedeny v lyrickou píseň
Navrátil
Kosárek
ma
Chitussi
Švabinský
Kalvoda
Hudeček
Engelmüller
Navrátilův
8
article
Tak už vlastně dávno bylo české krajinářslví
připraveno k modernosti a nejsplše proto se
s ní dalo, nejdříve ze všeho ostatního, do stej-
ného kroku a při tom podrželo svoji rasovou
zvláštnost a odlišnost, kdežto jiné obory stále
se pohybují na okraji propasti »internaciona-
lismu«, do níž mnozí střemhlav padají. Také
Jos. Ullmann básní o kraji, z něho maluje sv
lyriky. Jejich citově rozpjetí není valké; spíše
je úzké. Vydává krátké, stejně zabarvené, lehkou
chmurou podbarvené popěvky. Jenom ne frag-
mentarní, nýbrž zaokrouhlené a ucelené jako
uměle sestrojená a zústrojněná báseň. Co je
v této sloka, u něho je teren, horizont a nebe
s oblaky; co v oné rým, to u něho jakoby
skandovaný tón. Základní toninu tvoří barevné
přichmuřenost. Slunce zde nevěvodí a objeví-l
se přece i v tělesné podobě, pak, jako ve
»Vřesovišti«, jež patří k předním čislům vý-
stavy, není ani s to protknouti mlhy před ním
měkkce rozestřené. Krajinářské motivy Ullman-
novy mají až nápadnou jednoduchost. Jiné
starší kusy byly tvarově mnohem bohatějšl.
Půda je plochá a skoro prázdná; mimo to
na ni všechno se rozplývá a splývá. Formy
pouze lze tušit v barevných skvrnách a tylo
zase nepůsobí rozehody, kontrasty, ba ani
zvláštní energil; jsou jen tony tak zalome-
nými, aby se od sousedního co nejméně odrá
žely. Roztékají se v hustém vzduchu v tanouci,
ne rozvířené harmonie. Jsou tu obrazy, pěkně
vyrovnané ve všech svých složkách formových
a barevných, jež dobíhají v této harmonisae
málem až k monochromii — »Před vsí«; »To-
várny« — ale mají v sobě stále ješté tolik to-
nového, vnitřně barevného života, že nikde se
nedolýkají abstrakce.
Ullmann
Ullman
Jos
9
article
Tato tonová hra Ullmannova, základ jeh
Iyrismu, má dvojí tvářnost: svědčí o osobité
zálibě umělcově i o jeho už zmíněné doved-
nosti. »Poslední paprsky,« zavěšené prostřed
výstavy, tvoří vskutku její vrchol a jsou jejím
nejsilnějším, protože nejenergičtějším a nejza
okrouhlenějším číslem. Jiné jsou třeba hebčí
snadnější. Slěny chalupy svítí, výzařují ton
doškové střechy sprostředkuje mezí nimí a
nebem s ozářeným oblakem; vržené stiny se
měkce rýsují a celý barvitý střed rozchází se
dokola v koloritně protkané příšeří. Tytěž cha
lupy objevite, s malými změnami pohledovými.
ještě čtyřikráte na výstavě. Slouží umělei za
kanavu k novým barevně tonovým kombinacím.
Zření i technika Jos. Ullmanna jsou jm
presionistní. Vypovídají ne o realistním obraze
kraje, nýbrž o poetickém dojmu, který se v uměl í
probouzí. Anebo přichází on k němu s holovou
lyrikou, kterou naň jako měkkou roušku pře
hazuje? Plastika a kresba objektů jsou rozměl
něny, rozvedeny v splývavou směs barevných
tonů, které nanejvýš jen velké odstupující a do
prostoru ubíhající plochy vlny terenu modelují
Tento teren pak ať zřetelný ve hmotě,
v dýmné mlze se ztrácející, nejčastějí posky
tuje půdici hře oblaků nad ní se rozvinující.
»Před bouřkou«, »Z Polabí«, »Ovesné pole«,
»V polích« a četné jiné jsou vlastně jakýmisi
lyriekými dramaty oblačného nebe. Pravím-i
lyrickými, mám na mysli, že ani bouřlivé vichry
mraky zmílající nedostupují dramatické sily
tragického výrazu. Za to tam, kde se drži mírne
toniny v podobě i barvě patří k číslům nej-
lepším. Po většině jsou Ullmannova oblaka živá,
zajímavá, v barevném efektu silná i poutavá
Už svojí hojností napadají a přivabují. Je
Ullmannův
Ullmann
Polabí
Jos
10
article
zřejmo, že nejeden obraz je jen k vůli nim
malován. Vedle tonového vlnění na zemi, tvoří
ony hlavní podstatu maleb a jindy jsou vůbee
jako jedinými aktéry. Mají pohyb i vzruše
nost; drží v sobě celý organismus barevný
Jejich linie je určitější nežli na pevných
tvrdých hmotách. A přece churaví nemocí
kterou trpí i u jiných krajinářů. Také Ullmann
ja ještě přílis často vidí v zorném uhlur účin
ných barevných skvrn a velkých rofloktorů svě
telných. Vzdušná hebkost jejich rysů mu uniká
jejich úžasná vzdušná plastika a modelace s
jeho smyslu nedotýká a tím porušuje přiro-
zený poměr hmotnosti, jaký vidíte a cítíte mezi
pevnou zemí a její konkrelní tvárnosti a fan
tastikou vznášejíejch se oblačných hradů nadni
=Nové publikace, redakci této rubriky zaslané
Ottůvkapesní slovník naučný. Iilu
strovaná encyktopedie obecných vědomostí. Se 7 pří
lohami a na 3000 vyobrazeními v textu. — Praha
J. Ollo.
Drží v sobě na 50 000 hesel. Na tolik nejrůz-
nějších otázek stručně odpovídají. Mezi nimi ovšem
laké zodpovídají krátkým vysvětlením skoro každý
dotaz z oboru umění po osobách, věcech i terminecí
a kde je třeba a možno, ještě jej malou ilustraci do-
plní.
Ullmann
Praha
Olla
11
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Ošetřování automobilu v zimě.
V zimě vyžaduje automobil zvláštní péče, poku
se týče vodního chlazení, mazání, splynování a ko-
nečně i pneumatik. Voda mrzne v pláštích válců.
v rouroví, pumpě a chladiči. Poněvadž se při tom
voda roztabuje, jsou jmenované části v nebezpeč
prasknutí. Zvlaště vážnou škodou jest prasknutí válce.
poněvadž jedinou bezpsčnou opravou jest vy měna z
nový, což ovšem jest spojeno s velkými výdaji.
Meznuti vody lze zabrániti různými prostředky.
z nichž ovšem třeba voliti jen takové, kleré nepo
škozují kovu a z nichž se nesrážejí soli, které pře-
kážejí ohěhu vody. Hojně se užívá na př. roztoku
200 gr. glycerinu v 1 litru vody, k němuž se do
poručuje přidali ještě asi 150 gr. dvojuhličitanu sod-
natého, aby se zabránilo tvoření se kyselin. Uživati
nutno pouze chemicky čistého glycerinu spacifické
váhy 1.25. Tento roztok snese temperaturu — 10
stupůů Celsia, aniž mrzne. Tuto směs si připravíme
v nádobě a nalejeme do chladiče. Přidati více glyce:
rinu, než talo udáno, abychom ještě snížili bo
mrznutí, za našich poměrů tepelných není třeba.
Jiní užívají roztoku 200 gr. chlorového vápna na
1 litr vody. Tento prostředek jest méně hoden do-
poručení, poněvadž při dalším užívání sůl vykrystali
suje a ucpává roury.
Celsius
gr
12
article
Vánoční dar
Vánoční dar
nejlevněji nakoupíte v obehodním domě flrm,
13
article
.Novák, skova ulice s4.
.Novák, skova ulice s4.
Neužíváme li vůbec ochranného prostředku,
musíme pečlivě vypustiti chladici vodu. Nesmíme se
však spokojiti prostým otevřením kohoutu na chla-
diči, nýbrž kontrolovali zejména pumpu a výdulě
rour a po případě odmontovati jednotlivé roury. Ze-
jména v pampě zůstane často něco vody, takže za-
mrzne. Automobilista, který toho neví, spustí moto
a poláme pumpu. Nežli tudíž spustime motor, který
dlouho stáí v zimě, musíme se přesvědčiti, je-li
pumpa volna. Což nejlépe činíme tím, že růkou ji
uvádíme v pohyb.
Dlší věci, vyžadující za mrazu zvláštníh
zřetele, jsou mazání a splynování. Olej mrazem
tůbne a neleče pak vůbec nebo jen chvilemi úzkým
róurami. Proto u moderních vozů nádržka oleje jesk
ták umistěna, že jest ohřívána motorem. Není
tomu lak, (řeba olej zřediti petrolejem. Doporučuje
se vůbec užívati dvou druhů oleje, hustšího v letěa
řidšího v zimě. Třeba však na počátku zimy náležitě
vyčist t všechy otvory pro olej, aby ztuhlý letní
olej nebránil volnému průchodu řídkélio zimního.
Novák
14
article
VN UENA
VN UENA
naproti „Národnímu divadlu“
Pojišťuje ve všech možných komblnacich za pevnou preml
= Žádejte prospekt. =
vypa-
Za studeného počasí se benzin netečněji
tuje a proto i motor se nesnadněji spouští. Také
jsou často ve válci staré zbytky oleje, které překá-
žejí pohybu pístů. Doporučuje se tudiž před spuště-
ním motoru nalíti kompresními kohoutky do vá c
trochu ohřátého (slačí obřatí v láhvičce v kapse
benzinu nebo petroleje, jenž rozpusti starý olej.
Rovněž učiníme z počátku směs bohatší na benzin.
Pláště pneumatik trpí neobyčejně jízdou na
drsných, zmrzlých cestách. Leží-li hodně sněhu,
Ueno
národní divadlo
15
article
není poškození tak značně; pak však klouže
smýká se vůz tak, že obyčejné antiderapanty ne-
stačí.
Opatrný aulomobilista vozí s sebou tenký řetěz
který oplete kolem pneumatiky. Ovšem nabízí se ke
koupi celá řada protiskluzačů, které neničí tolii
pneumatiky a uspoří automob listovi mnoho práce
a zlosti.
16
article
Rychlost
Rychlost
- přes-
jakou stejně silný motor až donu
otficielně nejel, docílil za kontroly
R. A. K. 4cylindrový motor o BBmm.
17
article
Karel B. Mádl.
vrtání.
Mádl
18
title
Laurin Klemene
Laurin
20
article
MI. Boleslav. Sklad: Praha, Jasefské nám
MI. Boleslav. Sklad: Praha, Jasefské nám
Vzájemné pojištění aulomob
listů. Následkem zákona o povinném ručení auto
mobilistů stouply neobyčejně pojišťovací premie
Tento krok pojišťoven vzbudil reakci v táboře auto-
mobilovém, jejímž cílem jest založení vzájemn
pojišťující společnosti. V neděli konána
ve Vídni schůze, kde mimo svolavatele Rakouský
automobilní klub bylo zastoupeno svými delegáty 17
klubů z mocnářství, mezi nimiž Český klub auto-
mobilistů. Usneseno jednomyslně bez průtahu zahájit
připravné práce k založení vzájemně pojišťující spo
lečnosti, aby mohlo býti zahájeno na základě před-
ložené oferty vyjednávání o zajištění. Tato chystani
společnost nemá zůslati omezena pouze na organi-
sovanét. j. v klubech sdružené automobilisty
motocyklisty rakouské, nýbrž mohou u ní nalézt
pojištění všichni bez rozdílu.
Premiové sazby jsou navrženy tyto:
Automobily řízené majilelem samým
na příhodu 100.000 K
200.000 K
na osobu . 25.000 K
50.000 K
Síla do
škodu věcnou 10. 000 k
20.000
200 K
6 Ks . . . . . . 160 K
9 » . . . . . . 175
220 K
250 K
16 » . . . . . . 200
20 » . . . . . . 240 K
30 „ . . . . . . 280 K 350 K
40 » . . . . . . 320 K 400 k
60 » . . . . . . 400 K 500 K
Automobily, řízené majitelem neb
jeho chauffeurem:
na osobu 20.000 K 50 000 K
na nehodu 100.000 K 200.000 K
škodu věcnou 10.000 K 10.000 k
224 K
280 » 350 »
336 » 420 »
448 560 »
560 » 700
25.000 K 80.000K
osoba
200,000k
Boleslav
Praha
Vídeň
Český klub auto
22
article
Slla do
6 k. s.
23
article
Praha—I1., Vodi-
Praha
I 1
24
article
příhoda 100.000 k
věcná škoda 10.000 K 10.000k
do 25 km nad 25 km do 25 km nad 25 kn
chlosti
km
27
article
všeobecná ake.
společnost pro
29
article
v Praze.
Praha
30
article
nejlepší jakost dopornčuje firma 2000
31
article
20003
E. E,
Praha-II., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847.
** Automobil
pro pražskou zá
chrannou stanici. Ve valné hromadě Praž
ského dobrovolného sboru byl učiněn návrh na
*) Při pojištění 10 drožek léhož majitele alev
10%, při 30 drožkách 15% a při 50 drožkách 2090
E E
Praha
štěpánský ulice
32
article
opatření autemobilu pro záchrannou stanici. Městský
radní p. Peterka slíbil za návrh ten se přimluviín
v městské radě.
** Vídeňský salon zabezpečen. Ve
člvrtek konána v místnostech Rakonského automob.
klubu schůze zástupců klubu a průmyslových i ob-
chodních kruhů, na níž usneseno pořádati v druhé
polovici března výstavu automobilů ve Vídni. Misto
pro ni nemohlo býti dosud stanoveno, poněvadž ne -
došlo dosud povolení ministerstva vojenství k stavbě
výstavní budovy (dřevěná) na pozemcích vojenského
eráru na Stubenring
Fotografické aparáty, dalekohledy.
triedry, binoklg, frem Zelss, Bocrz, Volst
jak
i vánoční dárky
doporučuje V. oddélení velkozávodu firmy
Ladislav Švestka a spol.
(majitel Ladislav Šrestka)
21812
Praha, Václavské námí. 53.
Švestka
Šrestka
Vídeň
Praha
33
article
kilometrů
za hodinu
34
article
Athletika a sportovní hry-
Dnešní zápasy.
Slavia A v. Jižní liga amateurská; s. Charles
Slavia Jop. — S. K. Meleor; s. Myrkalous. S. S. k
Olympia v. Smíchov; s. Saidl. Čechie, Karlín I.v
Sport Favorit I.; s. Čejnar. Čechie, Karifn II. v. Sport
Favorit II.; s. Cejnar. Bivoj (Nusle) v. Karlín; s.
Hlypša, invalidovna, ve 2 h. Praha—VII. Ia. v. Bu-
beneč I; s. Slanička. Praha—VII. II. v. Bubeneč Il.
s. Hereyk. Smíchov II. v. Letná I.: s. Kadliček (1 1
hod.). Č. A. F. C. I. v. Olympia VII.; s. Šmucr. Č
A. a F. C. II. v. Olympie II.; s. Š nucr. Meteor (Rad-
lice) v. Alberlov; s. Lemermann (na Santošce).
Charles Slavia
Meleor
Myrkalous
Saidl
Cejnar
Bivoj
Slanička
Šmucr
Lemermann
Smíchov
Nusle
Karlín
Praha
Bubeneč
Letná I . : s . Kadliček
1 1
Č . A
Č A
Olympie
Slavia
Olympia
Čechie
Karlín
Karifn II
Smíchov II
Meteor
sport Favorit I
Favorit II
36
article
Lankasterky, Hobertky.
revolvery a Browningy
doporučuje firma
Lndislav Švestka a spol. (majitel Ladislav
Švestku) Praha, Václavské náměstí 53. — Úvěru
hodným osobám mírné platební podmínky
S. K. Slavia v. London Nomads 6:3.
Zápas přinesl Slavii pěkné vílězství, které bylo
usnadněno několika okolnostmi. Nejlíže handikapo-
váni byli hostě ovšem únavou po cestě, která s ma-
lým přerušením trvala od čtvrlka večer do včerej-
šího poledne. Oběma stranám vadil také kluzký ter-
rain ve slředu hřiště a před brankami; hosté s bo-
tami bez kolíků všek trpěli jím více než Češi. Třetl
okolnost už má povahu slabiny technické. Kombinc-
vaná mužstva málokdy dosahují slandard klubů prvé
třídy, neboť mezi lidmi, kteří se poznávají teprve
na hřišti, nemůže býti souhry. Že přece během zá-
pasu se objeví náběhy nebo dokonce ukázky oprav-
dové souhry, děkují tato kombinevaná mužstva mi-
strovské technice míčové svých členů. Převedeno na
včerojší zápas, znamená to: Angličané byli lepšív
jednollivoslech, Slavia v celku. Hra byla asi stejně
rozdělena na obě polovice; Angličané přenášeli mí
útoky jednotlivců, Slavia spořádanými, kombinova-
nými úloky. Odtud větší nebezpečnost její hry a ko-
nečně i vílězství. Češi zahájili boj v prudkém tempu
v útoku a s náležitou ostražitostí v obraně; než se
anglické řady vzpamatovaly, vedla Slavia 2: 0. Mi
nulu po druhém českém úspěchu dovedli Angličané
získati první svou branku. Náhlý úspěch zviklal sebe-
důvěru Čechů a když ve 24. min „kočovníci“ vyrov-
nali, byla hra Slavie vyšinula na dlouhou dobu z po-
čátečního klidu. Teprve, když Bělkův míč zjednal
Browning
Švestka
Čech
Angličan
Čecho
Bělkův
Praha
Václavský náměstí
Lndislav Švestka a společenský
Slavia
London Nomad
37
article
Slavii opět vedení, zlepšila se její hra tak, že urvala
hostům opět kus půdy. S pěkným náskokem 4 2
přešla hra do druhé polovice, ale v 6. min. hoste
už zase získali zlracené, davše 3. branku. Na štěstí
Češi odvrátili nejbližší úloky povzbuzených hostí
o nichž se záhy ukázalo, že svůj prach vystříleii
V poslední půlhodině ovládaly řady Slavie bojiště
těměř úplně a zvýšily vítězství svých barev o dalsí
dva úspěchy. Definitivního úsudku o výkonnosti Lon-
don Nomads podle včerejší hry nechceme pronášeti
jislo však, že na kombinované mužstvo, kters
3 hodiny před zápasem ukončilo dlouhou ceslu, po-
dali včera výkony znamenité. Jako zajímavý přispě-
vek k psychologii sportovního boje zaznamená váme.
že hostě si stěžovali na trapné rozrušení, které u nich
způsobila (blíže nepopsaaná) nehoda u Kralup, kde
prý jejich vlak přejel člověka.
Čech
Kralupy
Slavia
don Nomad
38
title
K. ISERSTEIN, u
K Iserstein
40
article
Anglické a franc uzské
modní zboží pro pány. Odbornik výbav pro pány
K průběhu zápasu uvádíme: Za soudcování
Sadila, před 1500 diváky, za počasí příznivého, na-
slupují hostě v lomlo sestavení: Barnes (g.); Tilbrook
a Alexander (b.): Abraham, Bastard a Lewis :h.)
Coulthurst, Whitley, Ashton, Roberts a Beardshav
(1.) Slavia v sestavě včera oznámené až na to, že
Jeník přes indisposici zaujal své místo v bráně. Sla-
via podniká z výkopu útok, který koněí oulem, na-
čež se rozvinuje střídavá hra, v níž Slavia jest ne-
bezpečnější. V 6. min. odvrací Barnes včasnou ro-
blnsonádou míč na roh S. K S., z něhož Malý získá
hned 2. roh. Alexander odráží hlavou míč, který
Široký vrací a Bělka vstřeluje — 1. brankaS
K. S. Opět slřídavé úloky. V 11. min. záchycuje bran
kář špatně centrum Širokého, zfalsovaný míč se
Sadil
Barnes
Tilbrook
Alexander
Abraham
Coulthurst
Whitley
Ashton
Roberts
Beardshav
Jeník
Bělka
Slavia
Široký
42
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Každoročně touhle dobou ztřácí se v Praze
velmi mnoho kocourů, zvláště černých kocourů
a záhy na to objeví se veliká ouroda čertů.
o nichž ani netřeba připomínati, zvláště černých
čertů. Úbytek čtyřnohých a příbytek dvou-
nohých na svědomí má starý svělec Mikuláš,
který od dob nepamětných zcela zvláštním
způsobem oslavoje předvečer svých jmenin;
kdežto každý jiný běře present ke svému
svátku, on presenty dává.
Jsem přesvědčen, že také letos spanile
čtenářce nasype do punčošky obvyklou dosi
cukroví, datli, fíků, ořechů a jablek, bude-i
zvlášť štědrý, snad ještě něco lepšího .. . dle
toho, jak byla hodná.
Ale mně nenaděli ničeho, protože — no,
přiznám se — jsme trochu fašé. Už delší čas
a myslím, že se nemýlím, když řeknu asi od
té doby, kdy začal jsem chodit do primy.
Tehdy byl jsem k vůli Mikuláši bil, metlou
jako a tempo od něho nadělenou ... a to
uznáte, že ztratí pak člověk z takových důvodů
i pro nejhodnějšího svatého sympatie. A nie
jsem nezavinil, než že plet' jsem se mu do
řemesla.
Sousedovic služka Máry byla totiž ten-
kráte tak neprozřetelnou, že na společné našt
pavlači odpoledne před mikulášskou nadilkou
rozvěsila prádlo a mimo jiné také asi desel
párů punčoch. Když jsem kolem nich táhlz
školy, kmitla nezvedenou hlavou moji myšlenka.
jež záhy uzrála v čin, když v koutě pavlač
se krčila putna s uhlím a truhlik s popelem.
Tma zastřela v podvečer mě darebáctví, ale
druhého dne z rána bylo lání, bylo nadávánía
k měmu hezounkému jménu zcela zřetelné
přidáváno epitheton uličník. Jiný v domě toliž
neby! a tak se stalo, že všechny důkazy alibi
nic nespomobly a zlato z metly třpytilo se na
jistých mlstecl mého šatu, asi tam, kda pře
stává kříž a zasazeny jsou nohy.... Slyším
Mikuláš bít
Mára
Praha
Sousedovice
43
article
lichotivou poznámku, tak něco o zveduném
hošlčkovi a to že by byl nikdo do mne neřekl
Klopím stydlivě očí, slzy se mi derou do
nich, no, a když už jsem tak v té předvánočn
zpovědi, ať to všechno praskne najednou
I spoluvinníka svého prozradím ... slul Jule
Verne a dvě léta už je nebožtíkem.
Tento genialní muž bohužel se nikdy nedo
věděl, že v národě, který ještě dosud zaměňo
ván bývá občas jeho rodáky s Maďary, žil hlou-
ček nadšenců, jenž nejen hltal jeho fantastické
romány, ale také z každého aspoň kousek pro
vedl. Třeba hned »Ceslu do středu země,« její
vetchou skořápkou se prokopati, stanoveno bylo
na jedno sebotní odpoledne. Odhodlaných drubů
bylo v naší třídě dost a ti se do jednoho do-
stavili... do našeho sklepa, kde měla být země-
koule navrtána.
Nevím už, kdo si získal zásluhu přinesením
motyky; mou slarostí bylo zaopatřit doma kliče
a kus svičky, abychom si do podzemí posvítili.
Stalo se tak tajně, neboť bylo velmi pravdě
podobno, že starostlivá matka byla by nám
cestu do středu země jak náleží rozmluvila.
Verne
Maďar
44
article
Než i bez té rozmluvy se stalo, že výzkumná
cesta zakončila fiaskem a jenom k vůli rýmu
dodám: výpraskem. Už byl obal země navrtán
tak na půl lokte a my od mouru uhelného za-
mazáni jako kominíci, když nějaká bezbožná dě-
večka strhla po domě pekelný rámius, že ve
sklepě jsou zloději! My — nohsledové Arne
Saknusema zloději !!
Nerozumná řeč poděšené kuchařky měla
v zápětí, že nejdříve objevil se ve sklepě do-
movník s výmluvným klackem v ruce, potom
domovnice s koštětem a konečně ještě několik
postav, z nichž jedna popadla mě za ucho
nepustila až ve druhém poschodí, kde byl mů
drahý domov.
To byl jeden román Verneův
Druhý »Dvacet tisíc mil pod mořem« za
čali jsme provádět nedlouho na to a to tím
způsobem, že především starali jsme se o ma
teriál pro stavbu podmořského člunu Nautilus
Rozumí se, jen železný materiál, jako skoby
hrebtky, staré zámky a později i sem tam ukrou
cené kliky. Když jsme posléz ve své sběratelsk
Saknusem
Vernův
Nautilus
45
article
manii kovových předmětů dospěli tak daleko
že tahali jsme ze zábradlí na schodišti mosazné
knofliky, opět vynořila se příšera domovnika, jež
nastávajícího kapitána Nemo a přislušnou ž
lobou dodala rodičům . . .
Než ještě do třetice všeho zlého bylo nám
zakusiti trpkých chvilek za nadšení pro Vernea.
Kteréhosi nedělního odpoledne, když rodiče
vyšli na procházku, s několika kluky rychle
umluvena plavba na severní točnu. Stačily nám
k tomu necky, které pluly ve středu kuchyně
odstrkovány smetáky a popoháněny fantasií rych-
losti stokilometrovou za minutu. Už potkával
jsme velryby, sem tam i ledovou kru, jen po-
lární medvěd žádný se ještě neukazoval . ..
Polární medvěd? To je to nejmenší ! vzkřik
jsem vítězoslavně a ve chvíli donesl jsem z jisté
místnosti tři polární medvědy, nádoby to bílé.
ale do kterých květiny se nedávají.
Myšlenka byla dojista skvělá, ale křehiká
Neboť když hra naše skončena, s hrůzou zji
štěno, že v ohni boje přišli polární medvěd
o ucha (nelze dobře říci uši), jež byť na ryehle
přilepena chlebem, přece nedržela . .
Nemo
Verne
46
article
Tuším, že tentokráte nadobro vytlučeny ze
mne verneovské nápady, aby ustoupily jiným,
domácím.
A těmi bylo: falšování rukopisů. Aby dobře
bylo rozuměno, ne snad otcovských rukopisů
na censurách a domácích trestech — ty falso-
vali jsme už dávno před tím se zdarem i ne-
zdarem — nýbrž rukopisů starodávných. Svá-
dény tehdy právě boje o rukopis Zelenohorský
a Královédvorský — nu a tu bylo svatou po
vinností naší kvartánskou, přispěti obhájeům ku
pomoci objevy nových listků některého z ruko-
pisů. Ovšem, měl-li náš falsiflkát činiti nárok
na stáří několika stoleti, bylo nutno nejen písmo
a tvary gramatické, nýbrž i pergamen učinit
starým.
Z toho důvodu připravy naše byly roz-
sáhlé. Zatím co náš uznaný básník ve třídě
zápasil se skládáním historické básně o Širce.
jiný černokněžník vařil doma inkoust z kolo-
maze, vixu, sazí a tušim rebarhory, aby žádný
chemik na světě tu slouteninu nepoznal. Staro
českým tvarům gramatickým pilné učilt jsme
Širc
47
article
se v rozhovorech s dráteníky a kde nám schá
zely, tam utvořil se jednoduše tvar tak zá
hadný, že celý filologický svět mohl jím být
uveden do strašlivých rozpaků. Konečně, poku
pergamenu se týče, tato věc vložena na moje
bedra. A myslím, že svědomitě jsem ji provedl
Především vzal jsem doma arch porgamenového
papíru na zavařeniny, rozstřihal ho na osmerky
právě tak veliké, jako byl rukopis královédvor
ský a pak jsem jej praeparoval. Podnes se di
vím, jak to všechno ten ubohý papír vydržel
Především byl máčen a to ve vodách hodně
špinavých, aby dostal starobylou barvu. Pak
byl opět sušen, poněvadž na mokrém papíru
psát je za těžko, Pak bylo nutno, aby na okra-
jích byl od myší okousán. Tedy jsem jej na
okrajích okousal. Konečně musil býti zvalchován
a zvráštěn. Dlouho jsem přemýšlel, jak byse
to dalo prověst, ale i na to jsem případl
čtrnáet dní nosil jsem ho v botě
48
article
Když jsem ho konečně odevzdal komisi
pro falšování rukopisu — byli kolegové u vy-
tržení. Pergamen vypadal, jakoby byl právě na-
lezen v některé pyramidě, kde tisíce let odpo
čival. Šťastně provedeno i přepsání básněo
Šárce, trochu znetvořeným švabachem, pak ještě
všelijak praeparován popelem a cihlovým prá
škem, načež zaslán »Museu království českéhoe
s poznámkou, která tehdy připadala nám ge-
niální, ale dnes zdá se mi trochu neprozřelel
nou. Že totiž tento rukopis nalezen byl ve
skále v Divoké Šárce. Několik dní s horečným
napjetím brali jsme noviny do rukou a hledali
v nich zprávu o sensačním nálozu rukopisu
ještě staršího, než oba známé.
Ale noviny nepsaly nic, na Museu také
nevystrčili prapor — zkrátka nějaký odpůrce
rukopisů nález stopil a připravil tak literaturu
naší o vzácný skvost. Srdce nám tehdy usedale
nad zmařenou prací, ale časem jsme se s po
tlačováním nejen starých, nýbrž i nových ruko-
pisů smítili. To bylo už v septímě a v oktávě
— kdy, bůh a páni redaktoři zábavných přílo
a feuilletonů nám ty hříchy odpusťtež — zapla-
vovali jsme redakce rukopisy, psanými sice
novečešinou, ale přece ještě gramatickými chy-
bamí se hemžící — asi jako ten staročeskí
bůh
49
article
rukopis. Dnes už vím, proč zminění redaktor
tak záhy šediví a liubnou! Je to zlostí, pobou-
řením žluči — zkrátka následky trapné povin-
nosti, číst všechna la slohová evičení, nad nimiž
páni profesoři češtiny zoufale lomí rukama.
když dvakrát do měsíce dostanou písemné práce,
jaké každodenně dostává redaktor
Zvláště přijemnou zábavu připravují p.t.
spisovatelé a abych nezapomněl také spisova-
felky, redaktorům zábavných hlídek před Váno-
cemi. Snad je to počasím, snad že je brzo
tma . . . ale v té době kde kdo píše, a roz-
umí se samé vánoční, náladové a sentimentální
věci, ve kterých láska a zmrznutí hrají hlavní
roli. Nie nevadí, že je třeba o Vánocích teplo
a bláto jako na jaře; je-li hrdinovi nebo hrdi
nům takové povídky souzeno za padnout po uši
do sněhu a zmrznout, nikdo na světě jim nepo-
může a zmrznou třeba při desíti St. Reaumura
nad nulou.
Jsou autoři ovšem, kteří uznávají, že tra-
gieký konec toho druhu není už tak zcela novým
proto k vůli variaci nechají nešťaslné milence,
jimž smri souzena, bruslit na rybníce, který má
ukrutné hluboké dno, ale tenký led.
50
article
Přečetl jsem si také lelos dostavivší se vá-
noční povídky a mohu říci, že docela nics
neliší od loňských, ba zdá se, dle různých zná-
mek, že byly od loňské vánoční kampaně
snad i déle odloženy k blahovolnému použite.
A jen jediná mě potěšila z brusu novou pointou,
ač začínala jako ty jiné: cestou milenců do
závěji.
Ale už už se zdálo, že spisovatel se nad
ními smiloval, neboť vracejíce se za sněhové
bouře, zahlédli ozářená okna domů . . . když
v tom, osude přeukrutný, kde se vzal, tu se
vzal, ale vzal se, zbloudilý turista, letící slřem-
hlav na lýžích, s nesmírného kopce. A jakoby
nikam jinam nemohl uhnouti, vletěl rovnou do
milenců . . . a všichni tři byli v tu ránu na
maděru. Ještě že ten sportovní konec trochu
člověka smířil s lou tragikou! Ale přištiho roku
už je musí přejet aspoň automobilové saně, ne-
urazí-li jim hlavu padajíci aěroplanl
Zevloua