1
masthead
26. července 1908. Císlo 204.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl.
Retrospektiva krajinářství.
= Chci ještě napsati několik slov o kra-
Jinách v retrospektivě. Neobsahují žádných pře-
kvapení, zrovna jako ostatní části tohoto oddě
leni, žádné nové a znalcům neznámé jmeno
nevynořilo se zde neočekávaně na povrch a také
díla se známými a někdy také ještě běžnými
jmeny spojená nejsou a nemohou býti nějakým
zjevením, z neznámých tajů pojednou zářícím.
Kdo něco takového v retrospektivě v Rudolfinu
hledal neb očekával, mluví za úplné neznalosti
toho, co bylo a žádá věci, jež nemožno usku-
tečnit dříve, dokud nebude vykonána veliká
všestranná práce studijní a průpravná. Jinak je
známo, že k dějinovému přehledu a vývoji no-
vodobého našeho umění nejsou ještě ani nej-
nutnější kameny sneseny, natož deflnitivně ote-
sány. Dějiny literatury novodobé, jakkoli stále
ještě v počáteích, jsou jistě mnohem dále.
Chci psáti o krajinách právě zde, mim
výstavu, mimo Prahu, v rozkošném koutku če-
ského kraje, kudy denně chodím, jeho půvabné
panorama stále před očima. Rozvinuje se a svi-
nuje — podle toho, jak kráčím, nebo kde
usedám — své vysoké a přikré stěny šumných
borů, do jejichž širokých zelených sluh vetkány
jsou pně lehce se do výše rdící a jejíž houšt
protlačují se těžká skaliska jako zafaté pěst
v podzemí ukovaných obrů. S obou stran hll-
dají hladinu hadité řeky, ležicí hluboko na dně
údolí. Za jitra bělostně a oslnivě planou stěny
kláštera, kostela, zámku a vil zvědavě až na
samý okraj údolu přiběhlých a z večera prodí-
rají se jejich měkkou šedí zlatové roušky ro-
zestřeně tu onde na zdech budov a také zavě-
šené na tlumech borovic nebo rozsochách skal.
Praha
Rudolfinum
5
article
Kraj města na strmé stěně nahoře pod samým
něbem nabízí oku romantický obraz a dole,
údolí každou chvíli s obou stran zavřené, se
svým tichým šumem, s odlehlými mlýny, se
světlou silhuetou dívčí na lehké kocábce, po
vodě se táhnoucí, rovněž tak. Vyhlížíme-li
z dálky k těmto místům z našich procházeka
zastávek, z tak daleka, že jen šeptanou symfonii
borů ucho zachytává, proloženou tu onde krátkou
aril ptačí, z večera klinkáním klášterního zvonce
a v noci houkáním hlásného nad spícím městem,
působí tyto obrazy jen tajemným místem
sečleněním části, svými liniemi v nehlasném
chodu, svými massami přírodními a cesuram
lidských stavení v nich. Ani staré sídlo Rožm-
berků a Štemberků, ani domov kazatelského
řádu, ba ani veselé věžičky lázeňských budov
nevymykají se z celku přírodního obrazu. Vrů-
stají doň jako kterýkoliv tlum stromů.
Štemberk
6
article
Hrad, zámek, klášter na skále; věžea
arkýře; chory a kaple; tarasy a zbytky měst-
ských zdí na skalních zdech stejně svislých,
v toku řeky se shlížejících; černé lesy a rudá
skaliska, vše zdánlivě nepřistupné, kus daleké
minulosti, který zapomněl v čas ustoupiti při-
tomnosti; sídla rytířů a mnichů, osady skutečné
či jen domnělé heroičnosti, obruz spojujíeí
zdánlivě včerejšek s dneškem, vybudovaný z pro-
tilehlých polů pokojnosti a způrnosti — po
kolik decennií vábil a živil fantasii a práci kra-
jinářů romantiků! A dole v náladě podvečera
v intimitě ticha — kolik romantických idyliků
a sentimentalistů! Starý K. Portel měl obě zá-
liby, ale na výstavu se nemohl dostati, ani jeho
žák Ant. Mánes, ačkoliv na jejich ramenou
stojí pokolení následujíeí. Nedožili se roku, kde
dnešní retrospektiva v Rudolfinu počíná. Za t
je tu Aug. Plepenhagen a Josef Navrátil. Dva
romantičuí snilkové, jejichž bohaté a roztomilé
sny o kráse strží, o velkolepých bouřích, o vo-
dopádech a těžce ohnutých stromech, o duma-
vých barvách, o parách a mlhách i v pracích
drobných vyprávějí o dvou poetických dušícha
prostoduchostí dojímavých uměleích. Navrátil,
Portel
Antonín
Mánes
Aug
Plepenhagen
Navrátil
Rudolfinum
7
article
bohužel, dosud v dějinách našeho umění nestojí
na svém místě. Současníci jej příliš pře-
hlíželi a my k němu zase nedohledáme a přece
stačí už i jen »Na vysokých horách« (č. 64),
obrázek, jehož barvy jsou naplněny radostí,
jehož tony mají hebkost ruky ženy, jehož ko-
lorit skoro stydlivě vykládá své bohatství, aby
poznán byl umělec až do dna duše, oka jas-
ného a dobrého, ruky hravé dovednosti a srdeč-
nosti, která dojímá svojí skromností. Byli to
divní lidé. Žili takřka v komůrkách, jejich
ateliery byly zastrčené světnice, jejich zevní
život úzký a nepovšimnutý a Navrátil dokonce
platil jen za lepšího malíře pokojů, ale v jejich
představách rodily a rojily se obrazy a obrázky
nasycené krásou básnické nálady, v duši roze-
hrané kouzlem přírody, která se kořínků srdce
umělcova dotýká.
Krajinářů romantiků měli jsme mnoho. Co
však značí E. Herold se svými hrady vedle Na-
vrátila, na něhož pohlížel s vrchu jako na ma-
liře malé inteligence? Co Havránkova akuratesa
drobnovidné subtilnosti, jako v pohledu na
Krumlov z r. 1882 se vším svým realismem
Bylo mnoho malířů a málo poetů. M Hans-
hofer vycvičil jich většinu. Měl cit krajinový
velmi pěkný a rovněž smysl barevný, obojího
však užíval přes příliš k efektům divadelních
dekoraci. Vedle scenerie alpské hraje u něho
osvětlení hlavní a dost samolibou úlohu. Chodí
po tomto jevisti jako v uměle vřásněném plášti
královské princezny. Dlouho před ním žilv
Praze čiperný a teď už docela zapomenutý kra-
jinář, soudruh velmi milý, mysl velmi veselá.
ano bujná, který mnoho v průvodu svých šlech-
tiekých mecenášů cestoval: Frant. Kučera.
Navrátil
Havránkův
Hans
František
Kučera
vysoký hora
Praha
8
article
Maly obrázek (č. 102) odněkud z Podunají
silhueta hradu do zlatého západu se vrývající
— je pěknou ukázkou iluminačních efektů doby
předbřeznové. Romantika jeho je upřímná, prostá
sentimentalnosti a melancholie a bodrost malí-
řova mluví z každého rysu této poctivé, svědo-
mité a roztomile solidní malby. Ovšem že i tu
je vše jaksi přehnáno. Vzduch je přílis čistý.
osvětlení příliš jasné, kraj příliš hezký ve své
křehkosti. Nebylo jinak tehdá. Obraz musil být
hezký, musel být ušlechtilý. Nešlo o pouhou
pravdu a malíř se cítil uměleem, dovedli-li miti
básnický vzlet. Poetika jejich byla vlastně na-
ukou o kráse, jakou potřebovali, jak jí roz-
umáli. Jejich mysl byla sic jednoduchá, jejich
cítení bylo rovné, obojí však se vzněcovalo na
slozitých zjevech, nevšedních, svátečních.
Adolf Kosárek, kterého souchotiny schvátily,
nežli dospěl tricltky, souvisí ještě s timto poko-
lením. 1 jeho základ byl romantický právě tak
Kosárek
Podunají
9
article
jako jeho soudruha Jul. Mařáka. Vyšel z lesů
a miloval les. Vlastně miloval strom smutnýa
krásný. Borovici, jedli, smrk, jejich temný
smutek, monumentální formu a půdu, ze které
rostly, skálu, strž, kde žije poustevník a kudy
chodí myslivec. A pak šero v hlubokém boru.
První u nás vnesl do krajinového obrazu ši-
roký, melancholicky zvučivý ton. Tesknota před
tuchy mu jej vpouštěla do štětce, i když vyšel
do širého kraje, když hleděl na daleké lánya
vyhledával v nich suché, píačité cesty. Neruda
jej zvláště chválil a měl také proč. Kosárek měi
smutnou duši a tou objímal všechen kraj:I
jako malíř byl znamenitý, široký, statečný a
silně uchopující každý zjev.
Co tu bylo prospektistů vedle něho. V Karlu
Würbrovi ještě doznívaly ohlasy tradic osm-
náctého věku, založených na Holanďanech; Ant.
Liehm, postivý, ale suchý; L. Stephan diva-
delní jako jeho učitel; V. Kroupa neméně a
jenom Alois Bubák se od ních liší svým milým
upřímným tónem, v němž prostota zápolí s po-
zoruhodnými cily dekorativními. Jejich krajiny
mají geografická jména. To značí úzké motivy.
A jakkoli jsou úzké, přece tvoří zevní i vnitřní
obsah obrazu. Jde jen o to opravit a upravit
je v obrazovou uzavřenost a zaokrouhlenost.
Malíř tlumočí, užívaje překladatelské volnosti.
Urovnává, doplňuje, zsokrouhluje.
To také činí do jisté míry ještě Jul. Mařák
ale zase jako u Navrátila a mnohem výše, spíše
však hlouběji u A. Kosárka, nechává duši, roz-
položení mysli, karakter srdce, cit básníka vejít
do kraje. Vnitro umělcovo je měkké a zamžené.
Jula
Mařák
Borovik
Neruda
Kosárek
Würbr
Holanďan
Antonín
Liehm
V Kroupa
Alois
Navrátil
A Kosárek
10
article
Hlavně je dojaté, něžné rozechvělé. Toto svoje
psychické já promitá v obraz krajiny. Ona s
stává nositelem jeho načeřené dumavosti. Ne-
hledá v ní víc vhodné motivy obrazové, nýbrž
se uchyluje k ní jako k posluchačce svých
vnitřních chvil. Zpovídá se jí z toho, jaké krásné
a ušlechtilé city a nálady dovede v něm k ži-
votu probuditi. V Mařákově díle, z něhož dva
»Lesní karaklery« jsou na výstavě, obráží se
velmi světle onen podivuhodný koloběh, který
proudí mezi krajinářem a krajem, mezi umělcem
a přírodou; mezi touto a uměleckým výtvorem
Příroda, věčná inspiratorka, dotýká se teplou
rukou srdce umělcova a tento, líče její obraz,
vyznává jejími tvary, co v nitru jeho k hybua
ohni přivedla. Maluje pro nás sebe v nl.
Sem do lesů, jimiž z rána a večer cho-
dím, jejichž rythmicky se vlnící vrcholky o
svého stolku přehližím, teď právě zářivéa
jiskřivé v lesku líbajícího slunce, právě sem
vodil Mařák své žáky mezi šedavými, přirud-
lými, omšenými pni, pod smaragdovým sítem,
jímž bodaly paprsky až na drobný pokry
půdy a zde jim hleděl otevříti nejen oči, také
mysl a srdce. Nestačilo mu vychovati z nic
jen maliře. Chtěl v nich probuditi člověka
básníka — oba bystré pozorovatele a vřelé my
slitele. Proto od něho počíná se nové obdob
českého umění krajinářského-
Bechyně, Libušiny lázně.
Mařákův
Mařák
Bechyně
Libušin lázeň
11
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Postátnění nebo znárodnéní?
Otázka nacionalisace školy a výchovy je
právě velmí časovou — v Německu! Projednává
se literárně, píše se o ní v listech, je předmě-
tem studií paedagogiekých, rokují o ní praktictí
učitelé, ba vydává se i časepis pro otázku ně-
mecké výchovy, počíná se tvořiti organisace
mužů a žen za účelem propagace německé vý-
chovy atd. Známě i u nás Gurlittovy spisy,
Můnchovy články o nacionální výchově, knihy
Dahnovy, Lichtwarkovy, Cauerovy, Försterovy,
Ohlertovy a mnohé jiné dokumentují, že reform
školské výchovy a školského systemu na pro-
spěch ideje národní, je potřebnou a nutnou na
prospěch výchovy německého národa.
Takový ruch v hlavách o budouenost svého
národa a zvelebení jeho kultury myslících je —
v Německu, v tom Němocku, které je národ-
nostně zeeleno, kde zájmy státu a národa se
kryjí, kde všechna školská organisace od nej-
vyšší správy státní až do nejmenších školských
obcí vedena a řízena jest vlastními, německý mí
lidmi a kde nacionalismus německý je vodivou
myšlenkou všech vrstev od eísaře a generality
až do rozsáhlých řad sociální demokracie . .
U nás naproti tomu stává se modním heslo
— postátniti školství národní. Stačilo.
že dvě generace prošly nynějším útvarem škol-
ství, ovládaného systemem centralisticko-byro-
kratickým, aby seslabeno bylo národní svědom
naše, aby ochably naše národní city, aby zapo-
menuty byly idealy Havličkovy, Tyršovy a jiných
úplně našich propagatorův myšlenky nacio-
nalní, a dnes stává se jakousi nejmodernějši
modou ironisovati snahu nacionální v oboru vý-
chovy školské.
Gurlittův
Můnchův
Dahnův
Lichtwarkův
Cauerův
Försterův
Ohlertův
Havličkův
Tyršův
Německo
12
article
Co je úkolem škol ve smyslu národní kul-
tury? Aby sloužily prospěchům národa. Má-l
býti jim umožněno dostáti tomuto velikému své-
mu kulturnímu poslání, jest nutno veškeru je-
jich organisaci, jich zřízení, obsah i formu je-
jich práce, jejich správu i jejich niterný život
uvésti ve shodu s uznanými potřebami národa
a působiti k tomu, aby školy veškery celým
svým organismem, rozvrstvením i veškerou svou
prací připinaly se životu národnímu, společným
celonárodním idealům a snahám. Mají-li školy
účinně a výhradně sloužiti národu, jest nutno,
aby svou práci připinaly k dějinnému vývoji
národa, aby mládež byla v uvědomělém duše-
vním spojení se snahami svého národa v minu-
losti, ale jest rovněž potřebnou, aby školy opa-
třovaly dorostu našemu trvalé citové i snahové
spojení s přítomnou kulturou národa, s jeho ny-
nějšími vůdčími idealy národními.
Má-li tak naše školství býti dílnou, v niž
tvoří se český člověk, má-li vskutku býti pra-
vým odleskem kultury celonárodní, musíse
zúplna znárodniti, t. j. musí nejen vše-
chno učivo naplniti obsahem národu vlastním.
svérázným, ale tuké po stránce správní a orga-
nisační je třeba upraviti školství tak, aby svo-
bodně mohlo napomáhati k zachování a vy-
pěstění individualně národního svérázu a ná-
rodní samostatnosti.
Toto potřebné znárodnění škol arci se ne-
uskuteční a uskutečniti nemůže, bude-li školství
naše nadále ovládáno škodlivým systemem cen-
tralistickým. který ovšem i svou povahou, me
thodou i svým účelem je naprosto protinárodni
neboť jeho cíle jsou jiné než cíle vý-
chovy národní.
národní kouttur
13
article
Dosavadní system ceníralisticko-byrokra
cký založen je na principu sestejnění, nivelli-
sace několika národů pod stejnou správou sto-
jících, kdežto znárodnění škol chce dbáti in
dividuality národních kmenů. Centralismus
snaží se postaviti školu do služeb svých zájmů
politických v zájmy národa, ovšem málo sou-
běžných, princip znárodnění škol chce postaviti
školu do výhradných služeb národa.
Nynější system přenáší šablonovitý mecha-
nismus z byrokratického centra do živoucího on-
ganismu našeho školství, kdežto system, zalo-
žený na principu znárodnění chce školu z tohoto
mechanismu osvoboditi, uvolniti a chce nahra-
diti jej výchovou individualní, připinajíc
se k živé kultuře a skutečným po
třebám národa.
Jsou-li školy nejdůležitějším a nejvlivnějším
činitelem, zachovávajícím ráz a individualitu ná-
roda, nemůže býti pochybnosti, že jen ten směr
školské politiky je správný a národu prospěšný
který směřuje k tomu, aby školství dáno byle
národu do vlastní správy a samo
statného řízení, neboť národu školství
náleží, aby jím vládl a v něm a o něm si sám
samostatně rozhodoval jako o nejpůsobivějším
prostředku k pěstování národních sil, jako o nej-
účinnější zbrani moderní v boji o získání a
udížování národní svobody.
Proto z nejupřímnějšího přesvědčení a ni
koli z pouhého jakéhos eitového „vlastenectví
musíme se opříti škodlivému systemu centrali
stickému, který ovládá naše školství byrokraci
po většině německou a našemu národu nepřátel
skou, proto nemůžeme souhlasíti s principem
postátnění škol, byť i proň mluvily některé dů-
vody rázu finančního, pramenící v nynější pře
tížeností zemí.
národní svoboda
14
article
Školství je instituce pro národ tak důle
žitá a má proň takovou cenu životní, že by ve-
doucí činitelé neměli nikdy dopustiti, aby někdo
cizí z účasti na společném nákladu mohl pro
sebe vyvozovati právo spolurozhodovati o for-
maci a niterném životě a duchu našich škol.
Žádá-li se, a to zajisté právem, aby stát
přispíval na výdaje zemské, možno vždy nalézti
příslušnou formuli a vhodný způsob, aby stát
v jiných, pro individualitu národa méně roz-
hodujících oborech poskytl zemi pomoci a tak
umožnil, aby náklad na školství mohla si lépe
hraditi.
Avšak vyvolávati a připravovati situse
v tom smyslu, aby odevzdán byl všechen vliv
na školství do rukou státu tím, že by mu při-
kázána byla všechna povinnest úhrady školskýeh
výdajův, toť počínání, s nímž souhlasiti nemůže
nikdo, kdo jest si vědom hrozných škod, jakých
centralisticko-hyrokratický, převahou německý
system napáchal již ve školské kultuře našeho
národa.
Proto stavíme se rozhodně proti snaze po-
státňovací. Namitá-li se, že rostoucí a zmáhajíe
se lidová vzdělanost a uvědomělost národní vy-
nutila by jednoduše na státu, aby sice vešker
výdaje školské sám hradil, ale svojí centraln
správou do kulturních oblastí našich samovolně
nezasahoval a ve školství vždy naším potřebán
ochotně vyhovoval, pak možno zajisté s naděj
aspoň rovně oprávněnou obrátiti se k naší ná-
rodní samosprávě a věřiti, že totéž probuzení
a uvědomění lidové vynuti si na ni, aby lépo
než dosud o školství národní dbala.
15
article
Nám brání zřetel k národní politice a samo-
správným i státoprávním tradicím souhlasiti, aby
stát svoji právomoc ve školství ještě více utužil
a namitá-li se, že beztak již školství střední
odborné v rukou nynějšího vládního systemu
jest a že se nám v ústavech těch mládež ne-
odnárodňuje, pak musíme jen litovati, že ochabl
naše národní citlivost a připamatovati si, jak
mnohem více než dosud by byly střední i od-
borné školy s to vykonati na prospěch výchovy
národní, kdyby právě nebyly svírány systemem
nenárodním, který — a to teprv v nejposled-
nější době trpí, ale nepodněcuje a nepovzbu-
zuje — aby učitelé škol těch z vlastní vůle
někdy i na úkor svých osobních prospěchů slou-
žili ideám národním.
Při rozhodování o tom, zdali postátniti nebo
znárodniti naše školství, může nám býti rozhodu-
jící jediné jen vodítko, zdali totiž ten nebo onen
způsob lépe umožňuje, aby lid náš k zápasu za
naši samostalnost a za dostižení našich národ-
ních idealů více byl uschopněn. A tu nemožno
ani okamžik býti v pochybnostech o tom, který
system je našemu školství příznivější, zdali se-
státňovací nebo znárodňovací.
16
article
Tedy ne sostátniti školství naše, ale na
opak zbaviti se nynějšího bědného systemu, kte-
rým opředla centralní správa svoji mocí naše
školství tak, že v něm dnes skoro výhradně
sama za mičelivého souhlasu našeho autonom
ního světa rozhoduje, toť náš úkol, toť naše de-
visaí
Vyprostiti i to školství, které až dosud v ru-
kou centrální moci vládní se nachází a od-
státniti veškero školství, to jest pří-
kaz zdravé a rozumné a sebevědomé české
politiky školské.
Vzdávati se dobrovolně i té trošky práva,
které dosud národ náš ve svém školství máa
volati pro nápravu naši nejdůležitější instituce
národní, jakou je škola, cizí pomoc, toť politika
jistě zoufalá.
Pravda-li, že školství je politicum, pak
nutno nám si uvědomiti, že není jen politicum
státu, ale že je politicum také nám,
národu...
A již proto, že školstvím možno nejúčinněji
působiti na vůli národa a tudíž na utváření
jeho budoucích osudů, nemůžeme se smí-
řiti s novým heslem: postátnít
školy.
Ted
17
article
Karel B. Mádl.
Mádl
18
article
Mísla učitelská ve školním okresu smíchov-
ském: říd, učitele s nábož. způsobilostí v Modřa-
nech: učitelky pro III. odbor na divčí na Zbraslavi;
učitelky 1. tř. ve Střešovicích a 2. tř. na Smíchově
při I. dívčí; učitelů 1. tř. v Liboci, Štěchovicích
Tuchoměřicích, 2 tř. v Davli, Horoměřicích, Slapech,
Střešovicích a Zákolanech. Žádosti od 25. července.
Konkurs na místa učitelská ve škol. okresu no-
voměstském n. M. úřadně se opravuje, že uči-
telské místo 1. tř. je jen ve Sněžném, ostatní jsou
2. třídy-
Zbraslav
Střešovice
Smíchov
Liboc
Štěchovice Tuchoměřice
Davle
Horoměřice
Slapy
Zákolany
19
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Olympioké hry.
** Marathonský běh přinesl faktické ví-
tězství outsidera Vlacha Doranda. Favority pro ví-
tězství byly Anglie a Kanada; na místa tipovány
Australie a Švédsko. Dorando vyhrál Marathon
(42 km. 263 m.) v čase 2 hodin 54 min. 46 vteř., za
ním doběhl Američan Hayes, třetí Jihoafričan Heffe-
ron. Hayes prolestoval proti vítězi, poněvadž mu při
pádu v stadionu byla poskytnuta pomoc; Hefferon
podal protest hned proti oběma rovněž pro poskyt-
nutí jim pomoci. Protest Hayesův uznán a on pro-
hlášen vítězem, Hefferon posunut na druhé a Ame-
ričan Forsban na třeti místo.
Vlach
Dorando
Marathon
Američan
Hayes
Jihoafričan
Heffe
Hefferon
Hayesův
Anglie
Kanada
Austrálie
Švédsko
km . 263
20
title
MODNÍ ZÁVOD PRO DÁMY
21
article
NOLFE SCHLEI
NOLFE SCHLEI
**Cena měsla Prahy, věnovaná meziná-
rodnímu výboru pro hry olympické, je po čas her
olympických v Londýně vyslavena ve franko-britské
výstavě v paviloně pro umění (Fine arts building)
těší se všeobecné pozornosti tím spíše, jelikož umě-
leckým svým provedením vyniká vedle cen ostatních.
jež věnovali: zástupci Řecka (Umírající vojín mara-
tbonský), britští šermíři (bronz. vása), paní de Mont
gomery (socha diskovržce ze dřeva řezaná), Hurling
ham Ant. (stříbrný pohár pro polo), franc. vlád
(sevrěskou vázu), hrabě Brunstta d'Usseanx (socha
Athény), Gold Silversmith Company (zlatý pohár)
Lord Westbury (pohár pro zápas řecko-římský). Cena
pražská připadne letos gymnastovi italskému, jak
z minulých referátů o hrách olympických jest již
známo.
všeobecná ake
společnost pro
pojišťování
aproti „Národnímu divadlu“
Pojlšťuje ve všech možných kombinacich za pevnou premll
12046
= Žádejte prospekt. =
Fine
jít Mont
Antonín
Westbura
Praha
Londýn
Řecko
Atény
Gold Silversmith Company
zlatý pohár
národní divadlo
Hurling ham
hrabě Brunstta d ' Usseanx
22
article
PRV CES
PRV CES
Olympické hry v Londýňiě.
(Původní zpráva našeho zvl. zpravodaje)
Podáváme další podrobné výsledky v šermu
mužstev v kordu i šavli. Zápasy počaly 21. t. m.
Kord. První kolo: Čechy vítězi nad Uhry
(walkover), Anglie nad Holandskem 9:7; v druhém
kole: Italie nad Čechy 9:4, Belgie nad Švýcarskem
10: 6, Fruncie nad Dánskem 10: 6, Anglie nad Ně-
meckem 12 14.
Šavle. První kolo: Francie v. Belgie 10: 6.
Dne 22. rozhodnuty pak další utkání následovně
Šavle: První kolo: Čechy v. Holandsko 8:7
Italie v. Angiie 10: 6, Uhry v. Německo 90 (wal-
kover); druhé kolo: Čechy vítězí nad Francií 9 :7
Uhry nad Italii 11: 5.
Kord. Trelí kolo: Belgie poráží Italiř 10 6
Francie poráží Anglii 11: 5.
Umistili se tedy do finalu mužstev v kordu
Belgie a Francie, v šavli Čechy a Uhry.
Do finále jednollivců v šermu šavlí, kleré vy-
bojováno 23. t. m., umístili se v I. skupině: Werkner
(Uhry). Notley (Anglie), Bertinetti (Italie), De Lesseps
(Francie), Szantay (Uhry). De la Falaise (Francie)
Fuchs (Uhrv), Földes (Uhry). V II. skupině: Cecche-
rini (Italie), Gerde (Uhry). Voodt (Belgie). Toth
(Uhry), Zulavsky (Uhry), Doormann (Holandsko
Goppold z Loobsdorfů (Čechy) a Ostrup (Dánsko).
Čecho
Šavel
Uher
Bertinetti
Lesseps
Falais
Fuchs
Uhrv
Toth
Zulavsky
Goppold
Uhry
Anglie
Holandsko
Italia nad Čechy
Belgie
Švýcarsko
Dánsko
Francie
Německo
Čechy
7 Italia
7 Uher
Italia
Szantay
Földes
Ceccherini
Gerd
Doormann
Loobsdorf
up
23
article
Vylosování jednotlivců pro šerm kordem nebylo
v době odeslání této zprávy dosud publikováno
Úspěch Čechů v šermu mužstev šavlí byl těžce
vybojován zvláště proti Holandanům, kde do posled-
ního assautu byl výslodek nerozhodný
Mužstvo české seslaveno proti Holanďanům bylo
náslodovně: O. Lada (3 por., 1 vít.), V. Lada 2 por.
2 vít.), Goppold z Loobadorfu (1 por., 3 vít), Schejha
(2 por., 2 víl.), celkem 8 porážek.
Mužstvo Holanďanů: Doormann (2 vít., 2 por.)
De Jong (3 vít., 1 por.), Van Rossem O víl., 4 por.)
Van Loben (2 vil., 2 por), celkem tedy 9 porážek.
Goppold s Doormannem překročilí stanovenou do-
bu a proto přiznáno jim po 1 porážce.
Mužstvo české proti Francii: O. Lada (3 por.
1 vit.), V. Lada (1 por., 3 vít.), šl. Goppold (1 por.
3 vít.), Schejbal (2 por., 2 vil.), celkem 7 porážek.
Mužstvo francouzské: De la Falaise (2 por., 2
vít.), De Losseps (2 por., 2 vít.), Perrodon (2 por.
2 vít.), Renaud (3 por., 1 vít), colkem 9 porážek, —-
Dle došlého nás telegramu umístil
se ve finale v šermu šavli jednetlivcu
Goppold z Loobsdorfu jako třelí. (4 por.
3 vItězství
V běhu marathonském doběhl Ne-
jedlý jako 18 za 3 hod. 26 m. 261/% v teř., c oz
etí jeho stalečnost.
Čecho
Holanďan
Goppold
jít Jong
Ross
Doormann
Schejbal
Falais
Losseps
Holandan
Francie
O . Lada
lada 2
Loobadorf
Schejh
Doormann
lada
Perrodon
Renaud
25
article
Praha-lI., Štěpánská ul. č. 629 Založeno 1847.
Praha-lI., Štěpánská ul. č. 629 Založeno 1847.
Automobilism.
** Návrh řádu franeouzského Gran
prix. Mistopředseda technické komise francouzskéh
automobilního klubu Arnoux navrhuje řád Gran
prix, jenž vrcholi v úplné volnosti konstruktérům
Vývody Arnouxovy jsou tak zajímavy, že zasluhují
aspoň stručného uveřejnění. V roce 1908 dosáhl Ga
briel na čtyřválcovém voze Mors o 65/70 k. s.
vrtání 140 mm. v závodě Pařiž.—Madrid Gjenž přeru-
šen v Bordeaux) průměrné rychlosti hodinové 105 km
Letos průměrná rychlost vítěze v Grand prix voitu-
ret (jednoválcový motor 100 mm. vrtání) byla 80 km
posledního ještě umístěného velkého vozu v Granu
prix pak 81.5 km. Arnouxovi jest patrno, že není
vhodno zvyšovati ještě sílu motorů, neboť vozy jsou
handikapovány pneumatikami. Dokazuje to zkušenost
v letošním Grand prix, kde první čtyři závodníci mě
nili pneumatiky: Lautenschlager (vítěz) 9krát, Henry
(druhý) 17krát, Hanriot (třetí) 19krát, Rigal (čtvstý)
21král. Při tom třeba vzili v úvahu, že závodní vozy,
pokud se motoru týče, všechny byly takořka stejne
a že všechny, pokud se nestaly obětí nehody, po zá-
vodě byly v bezvadném stavu. Závod letošní byl zá-
vodem pneumatik. Nelze tomu odpomoci?
Když v r. 1904 navrženo poskytnouti továrníkům
úplnou volnost, odbyt návrh obavami, že by se vy-
skytly vozy ve váze 2500 kg. a s motory o 300 k. s.
Obava tato byla zbytečna. Arnoux očekává, že při-
jetí jeho návrhu by způsobilo, že mezi závodními vozy
a voituretami by se objevil nový typ, prostředník
mezí oběma krajnostmi, kterému lze s velkou pravdě
podobností prorokovati vítězství.
Arnouxův
Arnoux
Henry
Praha
štěpánský ulice
Madrid
Bordeaux
Grana
Mors
mm
km
Rigal
kg
27
article
F. V. Moravec.
F V Moravec
28
article
Víčz
Grand Prix 1908.
Víčz
Grand Prix 1908.
„A-ALA lphan k zpol., zpol. k r. o
ve Vídni, I, Augastlnerstrasse 8, telefon č. 10625.
Dilna pro správky:
Vídeň, II., Engerthstrasse 202, telefon č. 12707.
Garáž: Videň, IX., Schlickgasse 3, telefon č. 15337.
Vůz, který váží 700 kg. a má motor, jehož vrtání
jest o málo vyšší než ono, které předpisuje letošní
řád Grand prix voituret, mohl by dosíci hodinového
průměru 120 km., aniž by mu hrozilo nebezpečenství,
že »zahyne« na pneumatiky. Takový vůz mohl snadno
vyhráti letošní Grand prix. Už před léty v jednom
ze závodů Paříž—Bordeaux Charron mezi závodními
vozy startoval na rychlém cestovním voze a dobře
se umístil. Auto připojuje, že návrh Arnouxův by
podporoval pokrok automobilové konstrukce a po-
skyti chance i jiným typům motorů než jenom těm,
které dnes jsou obvyklé.
Al
Arnouxův
Vídeň
Engerthstrass
Schlickgass
Paříž
Bordeaux
Grand Prix
II
Videň
Grand prix voituret
Grand
kg
km
30
article
14/16 HIP 4 e
10 HP 2 el.
Sportovní vůr
Laurin Klement
1289
akc. spol.
MI. Boleslav. — Sklad: Praha, Josefské nám
Z oyklistského ruchu.
** Mistrovství zemí koruny čelské
na 100 km pořádá Č. Ú. J. V. v neděli 6. září t. r.
na trati Praha—Poděbrady—Kolín —Praha. Závod
tento, jehož proposice vydány budou v nejbližších
dnech, tvořiti bude první z podniků, na pamět
pětadvacetilstého trvání Jednoty pořádaných. Ve
dny svatováclavské (26. až 28. září) konati se budou
v Praze velké jubilejní slavnosti (slavnostní valná
bromada, bankel, návštěva jubilejní výstavy, spor-
tovní akademie na výstavišti, pracovní sjezd a j.).
Vše bližší v 1. čísle časopisu Jednoty »Cyklista«
(redakce na Král. Vinohradech), jenž počne vychá-
zeli v srpnu a bude vydáván 25. každého měsíce.
**Česká Ústřední jednota velocipe-
distů zve veškeré cykliststvo české, zejména členy
klubů župy pražské k velké manifestační
schůzi všesportovní, již pořádají veškeré
ústřední české svazy sportovní ve středu 29.
července t. r. v 8 hodin večer v sále obchodn.
jednoty »Merkur« v Praze (Mikulášská tř). Schůze
ta má pojednati o odmítavém stanovisku ciziny
záležitosti samostalnosti českého sportu a vyzníti
v mohutný projev za naprostou jeho neodvislost. K
schůzi zvány jsou městské rady Prahy i předměstí,
poslanecké kluby všech stran, veškerá žurnalistika
jest tudíž povinností, zejména správních výborů
našich klubů, postarati se o účast co největší.
Laurin
Klement 1289
Král
Boleslav
Praha
Poděbrady
Kolín
km
31
article
Dalekostelne raenlce
Dalekostelne raenlce
lovecké a zbraně obranné dodává za ceny konlu
renční J. Nowotný, c. k. výs. továrna na střel-
né zbraně v Praze, Ferdinandova tř., 38 n. Velký
katalog 50 h. malý cenník zdarma. Na jub. výsta-
vě bohatá exposice v pavilonu č. 109 před pravým
vchodem do pavilonu obchodu. Zástupce firmy
11142
přítomen na výstavě v neděli i ve svátek.
Střelectví-
** Závody Českého svazu střele-
ckého (Praha II., Ferdinandova tř, »u Choděrů«)
budí živý zájem. Nejen ve svazu, nýbrž i v klubech
a jedňotách se k nim horlivě činí přlpravy. Přibývá
přihlášek jednot do svazu i přiblášek střelců k zá-
vodům. Dnes jest poslední neděle zkušební střelby
hostivařské, spojené ještě se staročeskou královskou
střelbou pražského sboru střelců. Generální zkouška
našich českých střelců bude 9. srpna u terčů, při-
pravených již zcela k závodům. Pořadatelstvo ne-
šetřilo nákladu, aby střelnice hostivařská byla dů-
stojně připravena k I. mezinárodním závodům, ko-
naným již 15.—16. srpna t. r., k nimž zvány slo-
vanské známé spolky střelecké. Závody budou
J Nowotná
Choděra
Praha
Ferdinandov třída
Praha II
11142
Český svaz střela
32
article
zahájeny slavne stním způsobem ráno 15. srpna
střelbou do slavnostního terče, zvlášť k tomu účelu
opatřeného br. J. Matouškem; předcházeti budou jen
krátká oslovení starosty »Č. sv. stř.« a zástupce pří-
tomných hosti. Potom nastupují závodníci v pořadu
přihlášek. Užito bude přesných normálních tarců
světových svazů: každý závodník střilí do svého
terče. Vedle závodů nepodští Svaz se zřetele další
svůj úkol, získati ke společné práci všechny
české spolky střelecké zemí koruny
české, v prvé řadě ovšem korporace až dosud osa-
mocené. Činnost tato získala svazu již v prvém
roce 1 klub, 4 spolky, 5 sborů a 6 jednot! I vše-
národní úkoly, jako podpora Ústřední Matice školské,
vedle matičního závodu v měsíci září, i přímé návrhy
k jednotlivým spolkům, jsou předmětem cilevědomé
práce »Č. sv. stř.«. Jest jen na našem obecenstvu.
našich spolcích střeleckých, aby urychlili rozv
českého střelectví v takové míře, jako u ostatních
svobodných národů.
J Matoušek
33
article
Ručnice lankasterky,
Ručnice lankasterky,
světoznámé výrobky prvého řádu, dalekostřelné
na léta trvaulivé, ladného zevnějšku, v mírných
cenách, doporučuje puškařská firma
Ladislav Švestka a spol., Praha
Václavské nám. 53.
Vlastní výroba. — Úvěruhodným osobám
mírné platební podminky. — Obsáhlý i
lustr. cenník za 80 h v pošt. známkach.
Velký výběr FLOBERTEK a REVOLVERů
moderních soustav. — Prodej c. k. střel-
ného prachu, nábejnic a broků.
12908
Levné ceny-
** Jednota českých středců »Tyrše
přesídlila do Pařížsé velkorestaurace p. Syrovátky
v Ječné ulicu. Veškeré dopisy budlež řízeny na bra.
star. Sokolo, Žilná ul. č. 31. Cvičení ve střelbě koná
še ve jmenované místnosti každou neděli od 9—12
hod. dopol., cvičení pořadová, pochodová a šerm
každé pondělí od 8—9 hod. večer v pondělí 27. l. m.
schůze výborová, účastenství všech členů žadoucno.
Athletika a sportovní hry.
** S. K. Slavia. (Of. zpráva.) Ve výborové
schůzi, dne 23. t. m. konané, projednána žádost vý-
boru Karlínského Memoralu a dáno k disposic
hřiště na den 80. srpna za loňských podmínsk.
S povděkem vzato na vědomí vítězství kolegy Třísiy
v turnaji Sportu a Her na výslavě ve fleuretn.
— Ú. M. Š. a Nár jednota pošumavská daly svůj
souhlas k pořádání turnaje ve dnech 6., 7. a 8. zaří.
— Členstvo se vybízí k hojnému účastenství na vše-
sportovní schůzi ve středu v »Merkuru«
Švestka
Tyrš
Ú M Š
Praha
Václavský já
Slavia
34
title
Hlasy z obecenstva.
35
article
Výtečný dietetický stolní nápoj-
Otažte se o cennost Bilnské domáciho lékař
1194a