ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d8fa2cc0-75a5-11dc-96cf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 38 celkem · entity: place 51, work 1, person 41, org 5
1 masthead
ol olevo
2 masthead
8001 ponovne
3 masthead
Ročník XXXXVIII.
4 masthead
loq oznle tmre
5 masthead
V Praze, v neděli 26. července 1908.
Praha
6 masthead
vmib nak dos sologa lobolieů aa ound lnslsno0 sb aellenanole vH a onyhnuq
7 masthead
onliaez Bmslnogao tiánovatízu V mto šla n lsáa ond
8 masthead
10 1 tironl vi vántan
9 masthead
Číslo 204.
10 masthead
ěvonnnla
11 masthead
zlasbinnn
12 masthead
olmě
13 masthead
nndleb
14 article
Na ranní a odpol. lIst, předplácí se v Prazé v admlniotrael na mtale . . . . . . 2. K na čivrt leta . . . . 6 K —k s dveji donšškou 1. . . . . 7 K 50 h ve slislkick na měsíe . . . . . . 2 K 30h P'oštout a přoi čtvrt lsia. . . . 9 K eo s dvojí zásilkou na palal t. l K ei
P ' oštout
15 title
Onešní čísle pro Prahu Je o 18 stranách.
Praha
16 article Sensační obrat v Turecku.
Sensační obrat v Turecku. Východ připravil Evropě netušené pře kvapení. Turecko stalo se státem ústavním Nově jmenovaný veliký vezír Said, pro svou malou postavu Küčskük zvaný, ujal se tento kráte těžkého úřadu kormidelníka spuchřele státní lodi turecké, s podmínkou, že obnovena bude ústava, v roce 1876 Mithadem pašou dle vzoru západoevropského vypracovaná, ale v samých svých počátcích sultánem opět opuštěná. Veliký vezír Said náleží k nej proslulejším státníkům tureckým, nynější svou hodnost zastává již po šesté Jest to muž povahy velmi sebevědomé, podnikavé, samo- statné, jemuž na mysli tanou velicí vezírové z dob zašlé slávy turecké. Právě pro tyto své osobní vlastnosti jest při dvoře sultán- ském mužem málo oblíbeným, a bývá volán na pomoc ve chvílích, kdy ostatní rádčí sul tánovi nevědí, kudy kam. Sotva že se mu podaří jakž takž vyvésti Turecko z množícíeh se nesnází, bývá opěl propuštěn. Nesnáze Turecka nabyly nyní opět hrozivé podoby a sestárlý již valně Said má opětně zkusiti. zdali zachoval ještě dosti sil, aby i tento- kráte vytrhl sultána a říši jeho.
paša Turecko Evropa Said Said
17 article
Do posavadních zmatků, trvajících zvlášté v evropské části Turecka, na Balkáně, za sáhlo i tak zvané hnutí mladoturecké; stou penci jeho rozmnožili se v posledních letec zvláště v kruzích mladších tureckých důstoj níků, a dovedli v nedávných dnech zorgani sovati četné vzpoury vojenské. Hnutí to o hranic albánských rychle uchvacuje turecké posádky, po dobrém neb po zlém odstraňuje velitele, pokud se mu vzpírají, zmocnilo se i osoby slavného tureckého maršála Osmana paši, a rozšířilo se dle nejnovějších zprá na všecko území až téměř po samy brány Cařihradu. Zvláště pozoruhodno jest, že i část mohamedánského duchovenstva podporuje toto hnutí; jsou to většinou chovanci slavné v mohamedánském světě vysoké skoly př mešitě el Azhar v hlavním městě egy ptském Kahýře, kdež za vrchní vlády auglické za- vládí svěžejší duch. Tato okolnost, jakož dále i to, že hlavní stan ruchu mladotureckého nalezal se v Londýně, kdež trvá též zrláštn anglická společnost pro záležitosti balkánské vzbuzuje v jedné části veřejného míněn dojem, že i za výbuchem mladolurecké vzpoury vojenské stojí vlivy anglické.
Osman paš Turecko Balkán Cařihrad Londýn
18 article
Avšak podobné mladoturecké organisae jako z Londýna působily i z jiných západo- evropských středisk, zvláště z Paříže a Švý carska, takže domněnka vyslovená není pro zatím náležitě zdůvodněna, a opírá se zvlášt o ostřejší stanovisko Angličanů ve věcech tak zvaných oprav v Makedonii. Oproti tomu se dá především uvésti, že mladoturecké hnutí doposud ničím nedalo na jevo, že by chtělo napomáhati rozkladu Tu- recka, naopak v provolání prozatímníh vůdce vzpoury vojenské majora Naza vý slovně se prohlašuje: Makedonie patří Tur kům, a dokud bude živ jediný Turek, ne dopustí, aby tu někdo jiný než Turci dá- vali zákony; a zároveň hrozí záhubou všem, kdož by s Turky nešli. Slovy »dávati zákony« míří se patrně na návrhy oprav pro Makedonii evropským mocnostmi činěných a žádaných, a k močho- stem těmto náleží především Anglie sama Pravdě nejpodobnější se zda býti, ze mladoturecké hnutí, nevyjímaje ani poměrně nekrvavé vzpoury vojenské, má posloužit vládě turecké za prostředek, pomocí jeho by se mohla i tentokráte vymknouti opravdo vému provedení oprav na prospěch křesťan- ského obyvatelstva. Obnovení ústavy Mithada paši, jež si vyžádal nový veliký vezír Said uznáno patrně za krok, jenž k cili tomu nejjistěji povede, protože »zavedená konsti tuce« bude lesklým štítem proti požadavku
Angličan vý Turek Mithada Londýn Paříž Makedonie Tura Anglie Said
19 article
oprav, kteréž dle všech zpráv, jak dosud o výsledcích schůze revelské a návrzích Anglií a Ruskem sdělených došly, jsou povahy velmi mírné a zdrželivé a tudiž zdají se býti přetrumínuty nynějším odhodláním sul tána dáti konstituci. Jak se ústava osvědčí v praksi a osvěd- čí-li se vůbec, tím dle všeho Turci nebudou se valně trápiti; majíť v tom ohledu již své zkušenosti, že všecky okamžitými nesnázemi na nich vynucené reformy, všecky hatišeriíy a hatihumajuny, počínaje od let 1839, 185 a 1878 zůstaly celkem pouze na papíře, tak jako ústava z r. 1876 nyní obnovená. Z tohoto hlediska spíše by se mohlo vy- voditi, že Turecko, pokud se týče opětný jeho veliký vezír Said, nemá obnovením ústavy na mysli nic, mimo zmaření úmluv revelských a mürzstégských.
Anglie Rusko Turecko Said
20 article
To plyne i z výkladu jednoho z vůdeů mladotureckého hnutí Achmed Rizy, jenž žije ve vybnanství v Paříži. Týž se prozatím spo kojuje s danou ústavou a hlásá, že Mlado turci žádají opravy pro celou říši a ne pouze pro tu neb onu provincii, trvající na jednote a celistvosti Turecka Odmitají cizí zasahování do vnitřních poměrů tureckých, zvláště ná- vrhy anglo ruské a složí prý ihned zbraně. jakmile se ustaví parlament O vojenské vzpouře samé praví, že již po dlouhou dobu se připravovala, protože n sedm tisíc pokročilých Turků úpí ve vězeních aneb žijí ve vyhnanství a tu chtějí zjednati nápravu. Záviseti bude tedy vše na tom, dove- dou-li strůjcové vojenskou vzpouru v čas za držeti a podaří-li se nověmu velikému vezíru danou ústavou získati všecky mohamedány. t. j. jestli lavina jednou v pohyb uvedená se dá také skutečně zastaviti. Ne li, pak by ny nější obrat v Turecku stejně sklamal jak Mladoturky, tak mocnosti reformní, ale i moc nosti trojspolkové, pokud dle zpráv stále pro- skakujících uzavřely s vládou fureckou za předehůdce Saidova zvláštní vojenskou kon venci; neníť vyloučeno, že vzpoura vojenská se vyšine z kolejí a — vojsko turecké pře stane býti vážným činitelem pro politiku troj spolkovou.
Achmed Riza Mlada Turek Paříž Turecko
21 article
Proto nelze dosud mluviti o tom, které vlivy při nynějším obratu zúčastněné dosá- hnou konečného vítězství a které utrpěly po rážku. Jak jsme ukázali, jest tato věc proza tím naprosto pochybna, čímž se i vysvětlui- povšechná zdrželivost kruhů diplomatíck ýci vobu velikých skupenstvích evropských vel mocí To doznávají i v Berlíně, kdež se kon statuje, že evropské kabinety bohužel přiliš dlouho se ociťovaly v nevědomost a neznalosti pravé povahy a dosahu vojenského hnutí, jež považováno za obvyklé v tureckých posádkách výbuchy nespokoje- nosti pro špatné zásobování a neplacení gází důstojníkům, což prý ovšem vrhá podivné světlo na diplomatické zpravodajství z oněch končin, jež přece již po několik měsíců na se soustřeďují pozornost politiky evropské. Ba vyskytují se i názory, že za vzpourou stojí mocnosti, kteréž si připravuji vhiodnou záminku — ke brannému zakročení na Bal káně, a jež jsou přesvědčeny, že široke vrstvy mohamedánů vzeprou se proti nyněj šímu ústavnímu obratu. Vídeňské časopisy vítají tureckou ústavu jakožto bernou minci a jsou u vytržení nad »mladou svobodou, jíž se staré Turecko těší«, a jsou přesvědčeny, že v říší sultá nově nastanou pravidelné pořádky. Meziná rodní politika zaznamenává prý v Turecku historickou událost, jež se asi stane pa mětnou pro další klidný vývoj na Balkáně — Věří tomu, co píšou? da Na konec připojujeme hlavní rysy ústavy Mitbada paše. Prohlašuje nedílnost říše z nezodpovědnosti a nedotknutelnosti sultánovy jemuž náležejí práva panovníků evropských Islam je náboženstvím státním, ale poskytuje lse
paš Berlín Bala Turecko Balkán
22 article
se volné vykonávání všech uznaných vy znání. Rovnost všech obyvatelů před zákony přístup ke všem úřadům, rovnoměrné zda nění, svoboda tisku, spolčovací a petiční Ministerské radě předsedá veliký vezír. Zři- zují se dvě sněmovny; do prvé se členové povolávají, do druhé se volí; zasedají ročné po čtyry měsíce počínaje 1. lislopadem. Na 100 000 obyvatelů připadá jeden volený po slanec; volí se na čtyry roky. Sněmovna volená má právo povolovati rozpočet, jinak má hlas poradní. Dále slibuje úslava aulo- nomii provincií, okresů a obcí. Na veřejných školách se vytčuje tureckým jazykem. Ústava Mithada paši byla oznámen Anglii dne 25. listopadu r. 1876, aby učinila opravy mocnostmi tehdy žádané bezpředmět nými. Slavnostně vyhlášena byla 23. pro since, dne 5. února 1877 byl tvůrce její po- slán do vybnanství a v dubnu vypukla rusko turecká válka
Ruska Anglie
23 article
Spiknuti proti knižeti černohor- skému a „Cas“. ni log sž (Páv donia „Nár Listů.O ed vbz n Jako ostatní české listy, prohlásil se také „Čas“ pro slovanskou solidaritu u přiležitost slovanského sjezdu, ale provádí ji velmi špatně poněvadž jí rozuní po svém způsobu a podně cuje nenávist proti slovanským zemím, které se mu nelibi, poněvadž nechápou „svobodu“ tak, jako „Čas“. Tak jest naplněn záští proti Černé Hoře a jejímu knížeti, snad prolo, že se mu zdají příliš, mitilsristickými. Nikdo zajisté nebude popírati význam pokojné civilisace, ale touto eivilisací nelze se brániti proti válečným útokům. Sami staří Římané, jejichž civilisnee nám zbyla jako drahocenný stafek, říkali: „Inten arma silent nrusne“ a Černá Hora nalézá se po- sad v situnci, kdy nutno býti ozbrojen na stráži Ale přes veškerou zášť k někomu nutno býti spražodlivým. Na posledním slovanském sjezdu se stále tvrdilo, že Slované jsou sprave- dlivi i vůči svým nopřátelům a že nikdo, kdo za- chovává spravedlnost, nemusí se báti jejiel sjednocení. „Čas“ praktikuje již ode dávna tentc smysl pro spravodlnost vňči Němcům, někdý do konce i na úkor Čechů, proč tedy nechce za chovati aspoň stejnou spravedlnost vůči někte rým Slovanům? Ujímá se horlivě Poláků v Ru- sku, kteří si stěžují na útisk politický, ale nechce připustiti, že Černá Hora si může stěžovali,, že na ní chtěli způsobití krveprolití a pumové ale láty. Tak rozumí „ěns spravedinosti. Nikd nemá práva, choe-li býti spravedliv, vytýkat Černé Iloře stížnosti na to, co bylo proti nt pod niknuto, povinností Slovanů jest sdíleti její roz hořčení, mírniti je a působením na Bělehra přispívati k zapomenut minulých chyb a upřím nému smíru, jak jsme uvedli v poslednín článku.
Páv Říman Slovan Němec Čecho Polák Casa Černá Hora Slovan
24 article
Co se týče pomluvy, že pumy byly zhoto- veny na účet cetyňské vlády a přineseny jejím zřízenci, není pouze směšná, nýbrž po cetyn ském procesu také zlomyslná. Nechme stranou výpovědi Rajkovičovy, o němž nepřátelé kní žete a Černé Ilory tvrdí, že byl podplacen vlá dou, přihlédněme pouze k výpovědem lidí noto rieky nepřátelských knížeti a jeho režimu, stu dujících, rodičů obžalovaných a spikleneů běle hradských a nikdo nebude moci pochybovati že pumy přišly z Bělehradu a že tem byly roz děleny studujícími spiklenci z Černé Hory. D kazují to také listy Dakoviče a Bojovíče i jinýel spiklenců bělelradských, přinesené soeialisti ckými studujícími a u nichzabavené. Abyse mohlo řici, že vše to bylo nastrojeno vládou musilo by se připustiti, že vláda a spiklenci s dobodli, že hrají pouze komedii, vystupujíeo proti soběla že jejich účelem jest kompromito vati některé osobnosti v Bělehradě, jež se po stavily proti vydání studujících, za něž žádala cetyňská vláda a ktoří dostávají podporu o jistých kruhů bělehradských. Musilo by se sou- diti, že lidě, kteří se podnes veřejně stýkají s majorem Jašou Nenadovičem, jsou ngenty ce fyňské vlády.
Rajkovičův Dakovič Jaša Nenadovič Bělehrad Černá Hora
25 article
Tak studující Djonovič, rovolucionář vlastní bratr Jovana Djonoviče, hlavního spiklen ce s Dakovičem a Bojovičem v Bělehradě, do- znal, že Dakovič mu v Kotoru řekl, aby zpravi vůdee oposice o příchodu pum a hrozil, že sám způsobí výbuch na Černé Hoře, nebudou-li chti dále mu pomáhati. Odvolal to pak, ale když by zachycen jeho list, psaný ve vězení, jak sám doznal, v němž slibuje, že všechno odvolá, při- znal se znova, že byl pověřen tímto posláním od Dakoviče k vůdcům oposice. Studující Da mian Damianovič, rovněž revolucionář, jenž stu- duje v Bělehradě, byl zatčen na Černé Hoře když nesl lisly od Bojoviče a jiných, kde byl plán atentátu částočně naznačen. Doznal sám, že tylo listy obdržel od Bojoviče a tvrdi, že ne- znal jejieh obsahu. Jiný nladík, rovněž silno revolněního smýšlení, celní úřadník v Bělehradě, byl zalčen na Černé Hloře s pumami v zava zadlech. Hájil se jen tím, že pumy ty nonáložej jemu, že jeho přítel je uschoval v Indií v Chor vatsku nedaleko Zemuna a že major Jaša Nena- dovič s nini jel až do tohoto města, takže se zdá že je sám donesl až do Indic, aby oklaneal ra kouské celníky a odevzdal je studujíeím. By také zabaven list srbského důstojníka Vukotiče zaslaný jeho beatru do Cotyně, v němž mluv o nstnosti, odstraniti knížete a tento důstojník byl přijat králem Petrem a dostail od něho 1000 franků se slibem dalších darů. Nechceme všal pokračovati v tomto smutném seznamu, jejž otevříti nás donutila polemika „Času!, nechn raději zahojiti rány, jež tato aféra zasadila Jiho slovanům.
Djonovič Bojovič Jaša Indic Vukotič Petro Bělehrad Kotor Černá hoře Indie Chor Cotyně
26 article
„Čas“ hledí proti cetyňskému dvoru vy- užiti aféry Nastičovy a mluví o jistých schůz kách v Sarajovu mezi ním a lidmi z Cotyn v srpnu minulého roku, aby dokázal, že kow plo byl se strany oficiální Čorné Hory zosnován v této době. Nastič, jak prohlásil ve své výpo vědi, nepotřeboval se v té době umlouvati s Čer nou Horou o důvodech obžaloby, poněvadž sdě lil vše, co udal před soudem, již z jara, bezpre- středně po svém odjezdu z Bělehradu, kdyžse byl rozešel se svými někdejšími přáteli, kteř mluvili o nutnosti zavražditi knížete černobor ského. Vyprávěl tehdy vše, co věděl, černohor- skému důstojníku Jovičevičovi, jenž dlel v Ze muni, aby střežil emigranty revolucionáře v Be lehradě, jak bylo jeho vlasteneckou povinností Důkaz, že Nastič mluvil již tohdy a ne teprve potom, podávají telegramy, zaslané hned Joviče- vičem do Cetyně, jak možno se přesvědčiti na lelegrafním úřadě v Zemuni i v Cetyní. Obdržel-!
Nastičův Nastič Čorný Hora Bělehrad Cetyně
27 article
Nastič od Černé Hory nějaké peníze, je to při rozeno, kdyžtě odhalil spiknutí a na základě jeho údajů se podařilo zatknouti některé vinníky. Ob- držel ponize také v Bělebradě jako všude, ka konal podobné služby. Ostatně proces nezaklá- dal se pouze na výpovědech Nastičových, nýbrž i na doznání obviněných samých, jež v mno- hém měnilo povalu spiknutí, ježto obvinění do- kazovali, že spiknutí mělo původ v Cetyni a do- znání odhalovalo jen účastenství jistých osek Bělehradě a právě ta část udání Nastičova. jež směřovala proti bělebradskému dvoru, ne byla v žalobním spise dolčena. Nastič byl tedy zaplacen ne že mluvil proti bělehradskému dvo ru, nýbrž poněvadž pomohl odhaliti vinníky v procesu obžalované. Mnoho se mluvilo o Nastičovi jako vyzvě dači sarajevské vlády. Nechceme se dnes do- týkati télo otázky, poněvadž jest poněkud složit- a bylo by nutno zmíniti se o věcech, o nichž diskrelnost přikazuje zachovati mlčení. Ale i kdyby se Nastič byl stal rakouským vyzvědr čen, nemohlo se to sláti leč po jeho odchodu z Bělehradu do Sarajeva, tedy potom, když byl v Zemuni již vše sdělil černohorské vládě. Joh vyzvědäčstvi v Sarajevě, k němuž mohla zavdat pednět touba po pomstě vůči Srbsku, neměl přece nic společného s jeho úlohou na Černé Hoře. Že Nastič nebyl vyzvědačem dříve, doka zuje již jeho nedostatek prostředků v Běle hradě. Rakousko by nevyslalo někoho do Běle- hradu, aby mu nedalo ani na živobylí, třeb skrovné. Opakuji však, že záležitost Nastičova není posud vyjasněna a že se o ní dá ještě a ejn
Nastičův Nastič Ob Bělehrad Sarajevo Srbsko Černá hoře Běla hradit Rakousko Bělahrad
28 article
V drobném predejti raaní číslo o zobě. . . . za 9 oddpeledni . . . . . zs 2h Ve šlialkich na veskově ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4k Inserát plati se hotevě napře. Fřečplaesní a inserty přijíná »ěnlnl- steace v Marianské ulici č. a Tam nacbázejí se ték ražakce vskirna a szpadice „Národnich Listá“ Rukopisy se nevracsji
Národnich
29 article
mnoho říci. List setníka Fornera dokazuje pou- ze, že Rakousko mu učinilo nabídku, aby zradil své někdejší soudruhy, ale není důkazu, že je skutečně zradil, neboť soudím, kdyby Nastič řekl to nejmenší proti lidem z redakce „Na- roda! a „Musavatu“, že by byli dávno ve vě- zení. Dosti o tom a doufejme, že tato nemilá aféra nebude ještě více rozněcována slovanský- mi listy.
Forner Nastič Rakousko
30 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 25. července. (Politiko ve o slovanské k onferenci.) Dnes je tomu týden, co byla uzavřena pražská slovanská kon- ference, ale zprávy a úvahy o ní ve slovanském tísku nejen neustávají, nýbrž s každým dnem se množí. A právě v těchto úvahách, psaných v klidné chvíli po sjezdovém ruchu, jest tak mnoho zajímavého, že jich nelze pominout mlčením. Nelze otisknouti všechno, co se nyní píšc o slovanské konferenei a slovanském ruchu, ale aspoň stručné výňatky nutno zaznamená- Krakovský „Czas“ otiskuje rozmluvu s drem.
Praha
31 article
Kramářem. Předseda konference přiznává se tu opětně, že zahájiv porady, měl obavu, ne- bude-li to vše opět marně. Překážek rázu osob- ního se nebál, ale chápal, že nesblížíme-li se my Slovaně v nynější situaci a rozejdeme se opět s ničím, jako už mnohokrát, anebo de- kones ještě s vělším roztrpčením v duši, pak bude těžko pomysliti, dojde-li kdy ještě na po- dobnou smiřovací poradu. Nyní po uzavření kon- ference je tím více rád, že se jeho obavy ne- splnily. Zůstali jsme pohromadě všichni až do kance a rozcházíme se v lepší náladě, než jsme se sešli. Schválení programu a vše to, co se dálo kolem něho, jsou věcí významné, jichž cenu ukáže budoucnost. Nejvýznamnějším zdá se mu to, že o všech Slovanech jednáno stejně, jak o těch, kteří byli přítomni, tak o těch, kteři přijeti nemohli nebo i nechtěli. Očekávám s určitostí — pravil dále dr. Kramář — že po této konferenci musí nastati změna poměru pol- ske-ruského. Hesla v Praze vyhlášená naleznou široký ohlas v obou národech, polském i ruském a připojíli se k oněm heslům práce lidí, kteři byli v Praze, musí věe slovanská vstoupíti na zdravou, normální dráhu. Rozumí se, že iden slovanská musí býti vybudována na podkladě rovnosti, volnosti a bratrstva všech slovanskýeh národů. Jedině na takovém základě může na- stati dorozumění mezi Poláky a Rusy a mezi návody, navzájem se potirajícími v Ialiči. Usne- sení pražského sjezdu mohou se státí skulkem za poněrů, které nyní nastanou. Budeme praco- vati ze všoch sil a o své práci budeme zpravo- vatí veřejnost. Jostliže nám někdo tuto práei nebude mařiti, jsen jist, že příštím rokem před- stoupíme před konferenci s hotovými výsledky.
Slovan Polák Rus Praha
32 article
Ruský delogát Vasil Alexějevič Makla- kov v rozmluvě s rodnktorem téhož listu praví: Jel jsem na poradu pln pessimismu a boz víry v jakýkoli úspěch. Myslil jsem, že konference bude buď bezobsažná a skonči mnohokrát už opakovanými frázemi, aneb pokusí-li se někdo vložiti do ní obsnh, ruzbije se jako pokus, jenž nedozrál ku projednávání. Dnes radostně po tvrzuji, že mě obavy se nesplnily. Průběh po- rad předěil nad mé očekávání. To, čeho jsmo se my, lovice ruské delegace, nejvíce báli, pro- razilo si mocí faktů cestu na jednací pořeaid a bylo vyřízeno, jak se mi zdá, na obapolné uspo- kojení. „Mimoprogramová“ část sjezdu byln vlustním a nejvážnějším jádrom porad a může-l býti už dnes řeč o výsledcích, dosaženo největ- šího výsledku aspoň z části právě v této věci. Osvědčení, jež v Praze prohlášeno, hesla vol- nosti a rovnosti, na něž položen důraz v čet- ných řečech, jsou věci, které nás mravně zá- vazují před naším obecenstvem i před eelým světem, stejně jako je pro Poláky závazno to, co prohlásili oni. V těchto mravných závazeích vidím největší úspěch pražského sjezdu. Polský delegát Ioman Dmowski v roz- mluvě s rodaktorem „Rěči: Poláky přiměly
Polák Ioman Dmowski Praha Vasil Alexějevič Makl
34 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 25. července. 6— (Kronika.) Je li národ — organism či není? Neposmívejte se otázce. Je-li vzduch hmola anebo pouhé nic? Stojí-li země aneb se točí? Zcela prosté pravdy třeba někdy tepre nákladně dokazovat. Národ, živý organism Mnohým se zdá, že není. Milují národ, ale slovo se jim nelibí. Organism! Protivné slovol Páchne pojmem zákona, pravidla, řádu. Nelá- kavé pojmy, starosvětské, nemoderní! Národ, osobnost, individualism? To by už znělo lépe. moderněji! Individuálnost je moderní hesl Především vzbuzuje představu svobody. Ach. svoboda! Jen svobodu chceme! A organism je zakuklená — podřízenost ! Mor na ni ! . .. A přece je třeba zjistit — pravdu Národ, živý organism! Je li či není? Je známo, kterak Kolumbus ve sboru kar dinálů hájil svoji ideu. Byla tak nová a zněle tak proti všem názorům běžné zkušenosti! — Jsem přesvědčen, země je koule! Vy jedu-li do moře jedním směrem, doufám jistě druhým směrem se vrátím ! .. Kardinálové se usmivali naivnému názoru. — Kdyby země opravdu byla koule a plaveo s lodí by jednou zmizel za obzorem, jakživ by se nevrátil! To je zřejmé! Nemožno přece plovat — do vrchu ! . .. Tak nová pravda sprvu vždy odporuje obecnému — zdání
Mor Kolumbus Praha
35 article
Rozhlédněte se kolem sebe! Vidětli v ná- rodě nějaký — organism? Ani řeč! Leda žství osob různého stavu, stáří, pohlaví. Co je český národ? Šest milionů osob, ktere mluví českým jazykem! Jiní národové mluv jinými jazyky, to je vše! .. Takhle ještě stát, kdyby se řeklo! Stáe je obecně uznáván organismem. Tu je vše zřejmo, viditelno! Vidět hlavu, tělo i podřizeno orgány. Každý zná úkoly státu, zákony, ústavu a p. Což stát! O tom není sporu! Ale — národ? O sletu sokolském, jak táhly řady od musea dolů po Václavském nám. a po Přikopech, četa za četou, prapor za praporem, župa z župou a nebylo konce, měli v diváctvu mnoz své myšlenky. — Tak se podivejte! Co dělá organisace ulevil soused k sousedu svému podivně. Ale soused byl skarohlid. — Jaká pak organisace? namíll. Proste množství lidiček stejně oblečeno a postaveno do řady! Kolik? Pét, deset, dvacet tisíc ? . .. A dále ? . .. — Ale, kterak je dostat do řady Dvacet tisle! Klerak? O to běží ! . .. — Nu, nejmenší starost! Heslo se vydá, rozletí se, rozhodí do všech končin a lidé se sjedou ! To je vše ! . .. — A proč se jich tedy před desiti lely sjelo jen polovic? A před. dvaceti sotva čtv tina? A proč před třiceti nebo čtyřiceti lety sjezd vůbec nebyl ani — mežný ? . . Proč? Chcete vědět proč? Prolože jde tu o těleso vskutku organické. A organism je by- lins. má svůi zárodek. roste. mohutnl. arinss
Prost Václavský já
36 article
květy a ovoce nebo zakrsává a hyné. Jaké jsou právě okolnosli! Dnes je organisace Sokolstv hotový stroj. Má sroje péra a kolečka. Stál třicet let práce a připrav než byl stroj doveden k dnešní své výkonnosti. Ale z venku na pohle nic není vidět, ani pěra ani kolečka, ani tři- cetiletou práci, ani ducha, který vše pronikl a oživil. Jen řady mužstva, jak za sebou táhnou A stejnokroje a standartyl V organickém životě je vám věc zcel jasna. Cávami probihá živná šťáva a rodí živou sílu organismu! Jaká síla, jaká šťáva proudí žilami a co vami společenského tělesa? Jakou moe tajemnou množství lidí stává se zvláštním — organismem — Moci — idey 1 . .. Řadami Sokolsiva proudí, těleso oživuje idea sokolská! Téleso národa proniká org- nicky — idea národ al Národ, bylina z věku do věku žije. Lid se rodi, umírají, národ zůstává, Má svoji půdu svůj ráz, svého ducha, svůj úkol dějinný ! Sán ze sebe, z vlastních sil stále se obnovuje, sku- tečná bytost ústrojná! Jenže staletá a tisíciletá — A vědomí národa? Jeho idea ! Kde je Kdo má vědomí národního úkolu? Celek snad Nikdy! Leda některý — jedinec! Uvědomělee jak řikáme. Kde zůstal pojem — erganic nosti? . .
37 article A tu právě vězí!l elb z
A tu právě vězí!l elb z Organičnost! Ústrojenství ! Dělba úkolů funkei! Nemohou a nesmějí všichni orat, všichni filosofovat. všichni pracovat v dílnách a dolech. všiehni přemítat a sedět s pérem a kružitkem nad bilou blánkou! Máli úkol národa, kultur národa spěli k vreholu, má li bylina uzráti do svého květu a plodu, třeba každé částici při dělit polřebný úkol — v celku Obdoba ústrojnosti dokonalá. A vědomí národa vsk jediný pocit jediná myšlenka za- chváli všecky mysli. Jako elektřina projede organismem. Všichni jsou dolknuti, rozechvěni kdo palří k celku. Nejsou všichni stejného smý šlení, stejných sehopností a vědomosti, stejnýeh potřeb a názorů života, ale v určité věci všichn stejně cíií, mysli jedno, chtějí jedno Národní divadlo shořelol — Třeba poslavit nové ! Třeba sebra síly, třeba přispět! A rychle! .. Nebylo různosti názorů v té věci! Milio hlav a srdei! A všecka cítila jedno, chtěla jedno Skulečný celek A celek, ústrojná bytost, živý organism má svoji potřebu projevu, svoji potřebu s uplatnil, projevit svoji vůli Klerak organísm národa projeví svoj v ůli? Nemůže přec milion úst zároveň se ujat slova! Ani milion hlav zároveň připadnout na stejnou myšlenku. Jsou idey prosté, velké, spo- lečné všem, ale vyjádřit je, není každému A zase! Dělba schopností a úkolů Jsou osobnosti silného cítění a výrazu. Idea u nich rychle vtěluje ve šťastné slovo, u vhodný čin- dánol A alovo vyřknuto, ryehlostí mluna stává se majelkem všech. Už je zachváceno všecko těleso a šťastný přiklad, který se zrodil v duchu idey orgenismu, strhne všechen Experimentálný důkaz nade vši pochybu po- vznešen: národ přirozený organický celek národ.
38 article
— Je-li všecko tak jasno a národ vskulku organickým tělesem, proč volat ještě po nějaké národní — organisaci? . . . Prostá odpověď: potřeba — kulturyl Kde je přirozená schopnost, síla, smě sklonu a pohybu, třeba stav věci přirodních kulturně — upravit. Kde řeka se žene kra- jinou, třeba upravit břehy a hráze, kde větry mocně vanou, třeba nastavit lopatky a lapadla, připojít kola a přistroje, třeba účelně zasahovat v ústrojí živlů, shrnovat jejich sily, upra- vovat jejich hru ve prospěch kultury. Národ má přirozené sehopnosti a upravit je účelně, přirozenému organismu opatřit vhod- nou — organisaci, je národní ůkol kul- turný. Čím vyšší je kultura, čím složitější úkoly, tím dokonslejšího ústroje třeba. Národ, který síly a schopnosti svého přiroze- ného organismu nedovedl účelně ustroji, snad pílí a prací svých lidí pomáhá někde účinně tlačit na cizém stroji, ale na sv vlastní kulturný úkol — nedo zrál.