ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 d7510500-7673-11dc-8b2d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 45 celkem · entity: person 53, org 11, place 29, work 24
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
4. srpna 1907. Císlo 213.
4 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Porodinec.
5 article
V řadě humanních ústavů, ktoré si společ- nost lidská k umírnění svých běd zřizuje, zaují- má porodinec čelné místo. Porod jest sice při- rozený děj, kterým se pokolení lidské udržuje a rozmnožuje, nicméně tento, ač přirozený děj, spojen jest s význačnou známkou bole- stivosti, která sama již často donutí rodičku. aby vyhledavala rady a pomoci, a takovou najde nejlépe v ústavě k tomu účelu zřízeném, t.j. v porodinci. Vedle -toho stávají se zhusta za těhotenství a porodu takové příhody, kleré vážně ohrožují zdraví a život matky a dítěte, nebez- pečí takové dá se nejlépe zameziti v porodinci. Vedle těchto přímých výhod, které poskytuje porodinec lidstvu, jsou ještě výhody nepřímé. Není totiž vždy možno, aby rodička neb žena těhotná vyhledávala pomoči v porodinei, na př. pro velkou vzdálenost nebo pro nedostatek času; když by na př. nebezpečí pro matku neb plod bylo veliké, že nemožno ztráceti čas dopra- vou do porodince, nýbrž nutno zakročit ihned K takovému okamžitému zákroku je nutno, aby lékař k porodu volaný dobře byl obeznámen s naukou porodnickou. Znalost tuto nelzesi osvojiti z knih, nýbrž častým pozorováním po- rodů pravidelných i nepravidelných.
6 article
Studující i mladý lékař musí jednak za ve dení učitelova, jednak samostatně vyšetřovati ošetřovati mnoho těhotných i rodiček, aby po- zději v praxi věděl si ihned rady ve případech, které odkladu netrpí. Právě pro tuto okolnost, že při porodu často jest se ihned rozhodnouti pro tu neb onu methodu léčebnou, jest lékaři potřebna velká zkušenost porodnická, kterou může nabýti jen v porodinci. Podobně se to má s babičkami porodními, jichž úkol je, aby pečli- vě ošetřovaly ženy při porodu pravidelném okamžitě poznaly, jakmile porod stává se nepra- videlným, aby ihned v pravý čas postaraly se o pomoc lékařskou. Toma uči se kandidátky v kursech v porodnici, kde vidí mnoho porodů, vyšetřují a ošetřují ženy těhotně i rodičky za vedoní profesorova.
Toma uča
7 article
Když uvážíme, jaké mnohdy neštěstí sti- hne rodičku a tím často celou rodinu proto, že nedostalo se jí v čas odborné pomoci, pochopí- me teprve, jakým dobrodiním pro ženy těhotne a rodičky jest porodinec. Do porodince mohou býti přijaty ženy vdané i svobodné. Ženy svobodné musí se nacházeti aspoň ve 32. týdnu těhotenství, kdežto ženy vdané mohou býti již v těhotenství do ústavu přijaty jen tehdy, vyžaduje-li zdravotní stav je- jich ošetřování ústavního. V bolestech porodní:h musí být každá žena, ať svobodná ať vdaná, do porodince přijata. Při vstoupení do ústavu jest se vykázati buď listem domovským nebo knížkou čelední, nebo jest nutno před propuštěním z porodinee takový výkaz si zaopatřiti, jinak by žena bez průkazu odovzdána byla na policii ke zjištění příslušnosti. Chudé ženy vdané i svobodné jsou na klinikách porodnických zdarma ošetřovány, za to jsou povinny dáti se vyšetřiti a ošetřiti studujícími a kandidátkami, ovšem za vedeni učitelova. Ženy svobodné nad to jsou povinny zastávati službu kojných v nalezinci, mohou se však z této povinnosti vykoupiti taxou 63 K. Za to pečuje země prvních 6 let o jejich děti. Děti manželské mohou jen ve zvláštních případech, kdež by matka kojiti nemohla, na čas přijaty býti v ošetření nalezinecké.
8 article
Denní poplatek na klinice jest 1 K 5 h, kte rýžto plat v případě chudoby hradí zemský fond neb u osob vdaných domovská obec. Na platební oddělení přijímají se ženy té- hotné i rodičky ať vdané ať svobodné neb vdovy. Na I. tř. platí se denně 6 K, na II. 4 K, na IIl. 2 K. Mimo to jest nutno zaplatiti poplatek za dítě a sice na I. a II. třídě 400 K, na III. třídé 240 K. Vezme-li si však žena při propuštění z poro- dince dítě své s sebou, vrátí se jí poplatek za dítě, nevrací se pak tento plat za dítě tehdy když bylo dítě již přijato v ošetření nalezinecké I na platebním oddělení jest se vykázati ženám, hledajícím tu útulku, listem domovským, avšal jména matky nikdy se neprozradí, leda v ton případě, když by matka po 6 letech k ditěti se nehlásila, pak se toto dítě dá domovské obe matčině. Vyjma osob, zaměstnaných na plateb- ním oddělení a výjimečně c. k. úřadů, nemá ni- ko přístupu k ženám na platebním oddělení s nacházejícím, tedy ani ne studující, a proto také ženy na platebním oddělení neslouží jako učebný material. Jméno jejich se nikdy nikomu neprj zradi, vyjma c. k. úřadům ve případech nutných a pak když by matka po 6 letech se o dítě ne- přihlásila; pak odevzdáním dítěte domovské ob matčině prozradí se ovšem i její jméno. V tom spočívá celá ta tajnost bývalého tajného od dělení. Návštěvy ošetřovanek dovoleny jsou léka- řem službu konajícím pouze nejbližším dospě- lým příbuzným, ovšem dovoluje-li toho zdra- votní stav ošetřovanky. Ženy, čekající na slehnutí v porodinci, zaměstnávají se, jsou-li úplně zdravé, čistěním místností a nářadí, šilím nového a správkou starého prádla a šatstva.
9 article
Vlastní šat a prádlo po přijetí se uloží, po čas pobytu v ústavě nosí se ústavní prádlo i šat. prádlo je práno v domácí strojní prádelně a ab solutně čisto. Strava vydává se ráno, v poledne a večer Vedle toho nedělkám kojícím podávají se polév- ky neb mléko dopoledne a odpoledne. Jakmile dostaví se bolesti porodní, uvedena jest žena na síň porodní, vykoupá se v teplé lázni, dostane čísté prádlo a uloží se do železné, čisté vystlané postele. Při porodu je svěřenu pěči službu konajícímu lékaři, porodní babičce a mladému lékaři neb kandidátce babictví. Tito ještě 3 hodiny po porodu nad ní bdějí, načež i s dítětem přenesena jest do pokoje ne- dělek, kdež při normálním průběhu šestineděli zůstává 9 až 10 dní, potom se propustí buď do nalezince, nebo zaplati-li taxu 63 K, aneb je-li vdána, neb zemřelo-li dítě, propustí se domů. Vidno z toho, že takového ošetření, jakého se dostává ženám v porodinci, nemůže se dostati žádné ženě v sebe bohatší domácnosti. Jednak zřídka, jen u bohatých, dovolují toho prostředky, aby u ženy po porodu aneb dokonce i po celou dobu porodu byl lékař, ba- bička a ještě obsluha. Ale co zvláště padá na váhu, jest, že v žádné domácnosti nelze udržeti takovou čístotu, jako v porodinci. Tam jest n- Bytek železný, tabule stolní skleněné, podlaha terazzová, a to vše se denně myje a čistí, nikde ani stopa prachu; nástroje jsou tu všechny po ruce a absolutně čisty, ježto se přímo před po- rodem vyváří, v každém případě dobrá assisten ce ihned po ruce, to vše jsou výhody, kterýcl v soukromém bytě často postrádati musíme.
10 article
Známo, že chorobu plodící organismy jsou všude, na podlaze, na nábytku, šatstvu, prádle. ovšem také na těle. Proto si myjeme ruce vyva- řeným kartáčem v mýdlu, v horké vodě, a pol ještě v některém desinfekčním roztoku, po pří padě v alkoholu dříve, než na rodičku sáhneme. proto i žena před porodem má se mýt a desin fikovat, proto má být prádlo čisté, parou steri lisované, a vůbec vše, co s rodičkou ve styk při jde, tedy také postel, živůtky, přikrývky at mají být naprosto čisté. Ale v domácnosti nelze zabrániti, aby se při chůzi nezvedal prach, tam nelze mít prádla sterilisovaného, dostatek při padných mís a nádob na vyvařené nástroje; na stane-li pojednou potřeba asistence, nutno tuto teprve sháněti, zkrátka v domácnosti nuceni jsme vše to, co v porodinci je připraveno k na šim službám, teprve improvisovati, a improvisaee je každá více méně nedokonalá, a nedokonalos jakákoliv při porodu opět může mít vážné ná- sledky pro matku a dítě.
11 article
Nepravím, že jest nebezpečno rodit doma ale tvrdím, že jest bezpečnější rodit v porodinei zvlášť kde lze očekávat těžší porod. Laik obyčejně myslí, že celé učení o nutné čistotě porodnické zvrátí tím, když poukáže na porody, které odbudou se na ulici, ve stájích bídných chatrčích, kde zůstanou žena i dítě zdrávy. Ano, tomu skutečně tak jest. Jsou zná- my případy rozsáhlých zranění, kde rány nebyly zrovna čisté, r nastalo uzdravení. Naproti tomu známo, že malé poranění někdy má v zápětí sm otravou krve. Přijde na to, jaký druh plísní da rány vnikne. A poněvadž plísní viděti nelze, mu síme si vždy a zejména při porodu tak počinati aby infekce pokud možno byla vyloučena, a t se dá docílit jen absolutní čistotou. Ostatně ne smíme zapomenout, že velmi mnoho žen násled kem nedostatečné čistoty, zaviněné buď poměry nebo nedbalostí při porodu a po porodu, hyne a na ty se obyčejně nepoukazuje.
12 article
Přihlédněme k vývoji dnešního kr. zem. poro dince a uvidíme hned, zda jest odůvodněn ná- klad, který země na tento ústav vydává. Roku 1762 nařídila císařovna Marie Terezie zřízení útulny pro těhotné. Tomuto účelu odká zala Augusla hraběnka Kinských ze Vchynie Tetova r. 1763 50.000 zl., načež zakoupen bylo několik domů v nynější Soukenické ulici kdež pak r. 1765 nalezenci a r. 1766 těhotné přijímány byly. R. 1777 umístěn byl tento ústa v domě Šporkově, kdež mohlo 120 nalezenců 20 těhotných nalézti útulku. Ústav tento brzy nedostačil. Proto otevřen 17. srpna 1789 nový porodinec a nalezinec v bu- dově, darovené císařem Josefem II., která posta vena byla Karlem IV. r. 1363 jako budova na dační pro kněze kostela sv. Apolináře. Ale ani tat- budova brzy nestačila, i bylo nutno přikupovali domy okolní a tak ústav rozšiřovati. Ústav ten by podřízen ředitelství všeobecné nemocnice; v něm byly umístěny tehdy jen dvě kliniky a sice pro studující lékařsví a jedna pro kandidátky ba- bictví. Roku 1861 přešel porodinec do správy zemské.
Marie Terezia Auguslo Kinská Šporkův Josef II Karel Iva Apolinář Vchynie Tetov všeobecný nemocnice
13 article
Stálý nedostatek místa přiměl konečně sněm ku povoleni stavby nové, výhradně pro po- rodinec zřízené. R. 1867 počata a r. 1875 do- končena stavba nynějšího porodince, zároven v nové budově zřízeny byly tři kliniky a sice klinika pro české studenty, klinika pro německ a pro babičky utrakvistická klinika Slavba vyžadovala nákladu 954.507 zl 35 kr., provedena jest na staveništi 6080 čtver. sáhů velkém, zastaveno jest však jen 1874 čtve rečních sáhů, 1 stopa, 3 palce, ostatní prostor jest volný, jsou to zahrady a dvory. Celá budova sestává z 11 traktů, trakt správní o dvou patrech s kaplí uprostřed na stra- ně severní, kolmo naň po každé straně jdou dve trakty porodních a učebních síní, na tytc kolmo jdou po každé straně tři křídla, na jih jest nízký trakt kuchyňský, o něco dále jest strojovna a prádelna. Celkem účelu porodnickému slouži 62 místností se 343 postelemi.
14 article
Původně zamýšleno bylo umístiti v této budově pouze dvě kliniky, lékařskou t. j. pro kandidáty l- kalství a babickou. Ale roku 1875 zřízena ještě klinika pro kandidáty lékařstvi německé národnosti, tak že jsou nyní v budově té umístěny kliniky tři; to není nikterak na prosvěch úslavu, jelikož je státe přeplněn nebo aspoň naplněn, nelze dokonale tříditi perody z venkova přicházející od domácích, resp- jeden a týž personál porody venkovské často již in- fikovaně i porody domácí t. j. žen v ústavě delšt dobu již dlícich obstarávati musí, čímž se infekce snadno přenášeti může. Bylo by dobře, kdyby jedna klinika z budovy ubyla. Jelikož Němci stále vedou boj proti dosavadní škole babické, utrakvistické, chlě- jice miti samostatnou školu německou pro německé kandidátky babictví, mohlo by se jim vyhověti tak že by se zřídila budova nová pro obě školy babické t. j. českou a německou, které by byly úplně samo- statné. Pak by bylo možno, aby kurs pro babičky trval 10 měsíců, místo dosavadních 4 měsíců, kandi- dátky odcházely by do praxe mnohem zkušenějšía prakticky lépe vyevičené. Ovšem by rozdilení tě- hotných a rodiček nesmělo se díli podle dosavadního způsobu. Nyní totiž trvá příjem na každou kliniku od 8 hodin večer do 8 hodin ráno, následující dobu 12 hodin přijímá klinika druhá a pak 12 hodin při- jímá klinika třet., tak že vždy po 12 hodinách příjmu je další přijímání žen těhotných a rodiček na dobu 24 hodin zastaveno pro jednu kliniku. Tím jest ovšem počet ošelřovanek příbližně stejný na každé klinice, ale kandidáli a kandidátky české národnosti jsou oproti německým ve značné nevýhodě, ježto jest počet žáků i žákyň českých 2- až Skrát tak veliký jako německých, tedy kandidátka česká na př. vede Skrát měně porodů než kandidátka německá.
Němec
15 article
Také lidštější bylo by, kdyby žena rodiei v utrpení a bolestech aspoň slyšela svůj mateř- ský jazyk a ne cizí, kdyby řádně s lékařema ošetřovatelkou dorozuměti se mohla, a necítila se v těto pro ni těžké chvíli jako chudý prodaný otrok. Mohly by se tedy děliti těhotné a rodičky národnosti české mezi českou kliniku lékařskou a českou kliniku babickou, ženy pak německé národnosti přicházely by na německou kliniku lékařskou a babickou. Mnohým chauvinům bylo by vyhověno, neboť by pak měli jaksi své území čisté, neznešvařované jazykem druhé národ nosti. Kdyby — jak řečeno — trval kurs pro kan- didátky babictví 10 měsíců, byl by takový kura ovšem dražší, babiček bylo by méně, ale byly by vyškolenější. Ovšem musily by se jim zajistit oxistenčn podmínky. Za 4 měsíce se kandidátka mnoho naučít nemůže, resp. jsou mnohé, které mnoho se naučí, ale vědomostí na rychlo získané dlouho se v paměti nepodrží. Ovšem proti dřívějším ba bičkám nezkoušeným jsou nynější, až na dost četné výjimky, přece lepší. Bylo potřeba podati taklo krátký náčrtel rozvoje porodince, aby jednak odůvdněna byl nutnost jeho, jednak odůvodněn i náklad, který země ročně na porodinec nese. Příbližně možno počítati ročně na všech třech klinikách as 3000 porodů, denní náklad na jednu ošetřovan- ku činí příbližně 3 K. Blahodárnost porodince jeví se ve výsled- Kdežto ve starém porodinci od r. 1865 de r. 1874 zmíralo horečkou omladnie 6.66 %, tu v novém porodinci činí toto úmrtí asi 0.467. a tu ještě nesmíme přehlédnouti, že do poro- dince přicházejí rodičky z venku již infikované.
16 article
Jsou leta, že ani jedno úmrti nelze příčísti na účet ústavu, a výsledek byl by ještě lepší, kdyby porodinec měl svůj infekční pavilon. Doufejme že této potřebě také brzy bude vyhověno. Zajímavý jest v porodinci poměr státu k ze- mi. Kliniky jsou totiž státní učiliště pro výchov porodnickou kandidátů lékařství a kandidátel babictví. Přirozeně má stát hradit výlohy, které země s klinikami má, ale to stát nečiní, nýbrž přisp'vá jen poměrně malým obnosem na kli- niky, následkem toho země mnoho sama doplá- ceti musí. Nyní ještě všimněmež si, jaké přízni obe censtva těší se tento, s velkým nákladem vy- držovaný ústav. Jest s podivením, že tak málo rodících žen vyhledává pomoc v ústavě. Většin žen vdaných, které v porodinci rodily, dostala se tam jen, že jiná pomoc nebyla, že zavolaný lékař, nemoha sám porod ukončiti, je do poro- dince poslal. Porod, který se na klinice mnohdy lehce odbude, jest pro nepříznivé poměry v do- mácnosti jako pro nedostatek místa, světla, či- stoty, asistence mnohem těžší, ano i nebez- počný, a přece ženy a celá rodina naléhá na lé- kaře, aby přes tyto nepříznivé poměry ukončil porod doma, a raději se vydávají ženy v nebez- pečí, než by do porodince šly. Rozumí se, že mám na mysli porody ta- kové, které dopravení ženy do porodince dovo- lují. Některé ženy pokládají za sebe nedůstojno aby porodily v ústavě, kde rodí každá oby čejná osoba. Jiné ze strachu, co se s nimi v porodinci bude dít, zříkají se dobrodiní tohoto ústavu.
17 article
Jest otázka, zda by nebylo lépe, kdyby tam kde se dá předpokládat porod obtížný, pravdě- podobně operativní, a jest dosti času k dopravě ženy do porodince, lékař nepouštěl se do žád- ného výkonu operativního a prostě nařídil přene sení do porodince, Při oporaci porodnické jest jistě možnos infekce alespoň tak velká, jako při jakékoliv chi- rurgické operaci, zodpovědnost porodníkova jest zajisté také velká, vždyť jedná se z pravidla o dva životy, a přece s každou chorobou chirur- gickou beze všeho reptání jde se na kliniku nebo do sanatoria, a jen na porodnikovi se žádá, aby těžké a nebezpečné operace prováděl doma na lůžku, na stole a židlich, při nedostatku asisten ce a jiných potřeb. Jest žádoueno, by obecen stvo učilo se dívati se na operace porodnické právě s takovou vážností, jako na výkony chirur- gické; když lékař uzná, že jest výhodno pro ženu, aby porodila v porodinci, má se tato tomu podrobiti v důvěře, že dobře jest jí radéno,a nemá vidět v takovém lékaři člověka pohedl- ného, který se chce jí zbavit a proto posílá jí do ústavu, kde se na ni kandidáti budou učit. Tyto zvrácené názery dosud u lidu slýcháme. Kdyby správné nazírání na porodnické vý- kony u lidu zavládly, pocítilo by se brzy, že jeden porodinec pro celou zemi nestačí, že jes třeba menších porodinců v okresích právě tak, jako okresních nemocnic, jichž blahodárnost Dr. Ant. Chvojka. jistě nikdo nepopírá.
doktor Antonín Chvojka
19 article Vědecké rozhledy.
Vědecké rozhledy. Zjevy zdánlivého života tekutých a kapalných krystalů. Podává dr. Alexandr Batěk z Plzně. Krystaly, toť květy nerostné. Jejich krásné tvary připomínají nám, že celá příroda jest ovlá- dána zákonem rythmu, kter, pozorujeme stejně ve vločce sněhové, jako ve květu sasanky v prostém popěvku našeho lidu venkovského. Kdo několikráte krystaly v ruce měl a jim ně- kolik minut pozorování věnoval, učinil si o nich představu jako o tělesech tuhých, rovnými plo- chami ohraničených, a přirovnal by je spíše k mrtvým kostrám živých tvorů, než k bytostem živým. Kdo však kdy měl příležitost viděti, jak krystaly takové rostou, jak žijí na útraty roz- toku matečného, a jak spolu zápasí o místo, ten jinak se dívá na „neživá“ tato individua. Ve tvoření krystalů leží zvláštní kouzlo a vyučováni vědám přírodním mělo by počínati tím, že by mladí adepti věd těchto krásné tvary krystalické se učili samostatně vyvijeti.
doktor Batěk Plzeň
20 article
Učencům ovšem, kteří celý život svůj vě- novali pozorování přírody, a kteří vyzbrojeni jsou okem cvičeným a úsudkem bystrým, obje- vují se při zkoumání celé světy zázračné, nám ostatním rouškou neznáma zastřené. Zvláště drobnohledem pozorovány nabývají zjevy tyt tvářnosti zcela nové. C. Stryčkovski zkou- mal pod drobnohledem drobounké kapičky rtutl průměru menšího než jedna desetina milimetru, k nimž přidal stopu iodu, a viděl, jak se s iodem tím slučovaly, tvoříce hadovité výrůstky jako při klíčícím obilí. Francouzský učenec Leduc ne- chal z různých kapalin růsti útvary, listům rost- lin vodních podobné. Pisatel těchto řádek kona pokusy s mnoha solemi, které navzájem na se působí, tvoříce ssedliny ve vodě nerozpustné a obdržel za určitých okolností krásné obrazce jemně žilkované, podobné křídlům motýlím Z toho všeho jest patrno, že i ve hmotě zdánlivě mrtvé nalézti můžeme bohatost tvarů, jako kde- koli jinde v přírodě organické. Avšak analogie tyto jdou ještě dále. Poznalo se, že krystaly které byly zkomoleny, poraněny, svého tvaru ná silím zbaveny, dovedou toto poranění zahojit, jsou-li ponořeny do roztoku, z něhož mohou
Leduc
21 article
bráti látky k stavbě scházejících částí potřebné a že v takovém roztoku i pouhým přesunutím částeček těla svého menší poranění si zahojí. Celá řada jiných událostí ze života krystalů byla zkoumána na př. tvary, které povstávají při roz- pouštění krystalů, tvary odbourávací, naprosto rozdílné od tvarů, které vznikají při jich vzrůstu a mnoho jiných podobných zajímavosti. Všechny krystaly, o nichž jsme tuto mluvili. vyznačují se svou tuhostí. Že by mohly existo- vati také krystaly tekoucí, nadané pružností ohebností, kterou se vyznačuje tělo rostlinné nebo zvířeci, zdá se na první pohled věcí ne- možnou. Poněvadž však prof. O. Lebma n z Karlsruhe útvary takové objevil, třeba za to míti, že tuhost není nutná vlastnost krystalů. On ukázal, že existují látky kapalné, mající ve smyslu optickém všechny vlastnosti obyčejných krystalů. První takovou sloučeninou byla modi- fikace iododu stříbrnatého stálá nad 146°. Po- dobnou zkušenost učinil i Reinitzer r. 1888 s látkou, které říkáme cholestrylbenzoat a jíž dáváme vzorec chemický CaHa.C-H.O2. Látka tato, skládající se z krásných, bezbarvých lístků, taje při 145.5° v kapalinu kalnou, hustoty oleje olivového, a vyjasňuje se teprve při 178.5°. Tato okolnost zavdala podnět ke zkoumání látky té a všech jiných, které podobně se chovají, a tu se poznalo, že látky ty mají všechny vlastnosti krystalů, ač jsou úplně tekuté. Do dneška nauka ta jest vypracována již velmi podrobně a více než 21 látek podobných vlastností jest známo.
Lebma Caha Karlsruhe
22 article
Učenci rozeznávají celkem dva druhy takových kapalin. Krystaly, které tekou, ale samy sobě ponechány zachovávají podobu krystalickou a které bychom mohli pojmenovati tekuté krystaly, a krystaly, které se více blíží kapalinám, vytvo- řujíce nejraději útvary kapkovité, chovající se ve smyslu optickém jako krystaly obyčejné, které budeme nazývati krystaly kapalnými. Mezi tě- mito dvěma extremy jest pak velké množství přechodů.
23 article
Takový krystal tekutý jest nadán podivu- hodnými vlastnostmi. Díváme-li se drobnohle- dem na př. na krystaly olejanu ammonatého, vi- díme jehličkovité jehlance se zakulacenými hra- nami. Dotknouli se dva takové krystaly jeden druhého, slejí se v kryštal jediný, větší. Změ- níme-li podobu jejich, snaží se samy podoby pů- vodní opět nabýti. Tento úkaz zvláště lze po- zorovati na látce obšťastněně nehorázným jmé- nem ethylester kyseliny para- azooxybromskořicové. Pozorujeme-li přípravek, skládající se z mnoha krystalů této látky v průvanu u okna, kde následkem kolísání teploty jednotlivé krystaly se tvoří, jiné se roz- pouštějí a dotýkajíce se navzájem, bleskurychle jeden druhý pohlcují, máme před sebou podivu- hodné divadlo boje na život a na smrt těchto neživých tvorů, při němž individua slabší od silnějších jsou sežírána. Důvod tohoto stékání krystalů leží ovšem právě tak, jako na př. u ka- pek vodních a rtuťových v povrchovém napjetí.“) Příkladem nahoře zmíněných kapalných krystalů jest paraazooxyfenetol, objs- vený Gattermannem. Ten skládá se z ku- latých kapek, v jichž nitru spatřujeme, hledíce určntým směrem, temné jádro. Zvláštní však jest, že jádro to nelze uchopiti pincetou, ba že když díváme se směrem o 90° obráceným, jádra vů- bec novidíme. Dotknou-li se dvě takové kapky, splynou nejen samy v jednu, nýbrž po chvlli splynou i jejich jádra. Tyto úkazy lze ještě lépe pozorovati ve světle polarisovaném a v poli ma- gnetickém.
hodný divadlo boj
24 article
Velmi jest zajímavo, že tekuté i kapalné krystaly dovedou v sebe pojímati cizí tělesa,a jest možno způsobem takovým je barviti; na př. alkoholickým roztokem červeni Magdala. Ochlazujeme-li kapky ty shora, ohřívajíceje zdola, počnou se všechny otáčeti ve směru proti ručičce hodinové a to tím rychleji, čím větší jest rozdíl obou teplot. Nejzajímavější jsou poslední pokusy Leh- manno vy. Co nám tuto popisuje, zni jako po- hádka. Podařilo se mu vytvořiti krystaly, které jako poupata jeden z druhého rostou a do- sáhnuvše jisté velikosti, samy odpadávají, vy- tvořil mezi krystaly tyčinky, které krystaly od sebe odstrkávajíce, rostou do délky, červovitě se vinou, do předu a nazad lezou, rostou a také se dělí právě tak, jako živé buňky. Tyto zázraky, jako by potvrditi měly mínění Haeckelovo, který krystaly nepokládá za hmoty mrtvé, nýbrž za jakýsi druh tvorů živých na nejnižším stupni vývoje. Tak stále více se blížíme době, kdy chápati budeme zjevy přírodní a vzájemné jich vztahy se stanoviska jednol- ného, a kdy se překlene i ona nepochopitelná propast mezi přírodou živou a hmotou zdánlivě mrtvou, neživou.
Haeckelův Magdala
25 article
X Na francouzských universilách bylo dle právě vydané statistiky tamního ministerstva vyučování v minulém semestru zapsáno 38.197 posluchačů, z nich 35.638 mužů (33.399 Francouzů, 2239 cizincůl a 2559 žen (1364 Francouzek a 1195 cizinek). Z to- hoto úhrnného počlu právní vědy sludovalo 15.551 (124 žen), medicinu 8297 (796 žen), farmacii 2290 (66 žen), literaturu 5710 (1105 žen), přírodní vědy filosofii, historii atd. 6349 (468 žen). Pařížská un- versita sama o sobě měla 15.789 posluchačů. Za n následují Lyon v 2783, Toulouse (2675). Bordleau (2496), Nancy (1841), Montpellier (1752), Lille (1560). Rennes (1498), Aix-Marseille (1269), Dijen (966), Poi- liers (962), Grenoble (896), Caen (814), Besängon (325) a Clermont (281).
Francouz uno Lyon Toulouse Montpellier Lille Rennes Grenobl Caen Clermont AixMarseille Poi Francouzek Bordleau Nancy Dijen Besängon
26 article
X Náhrada za radium? O důležitém objevu roz- šířly se minulý týden zprávy z Paříže. Dle nich jistý mladý studující mediciny jménem André Lau- rien z Rochefortu nalezl látku, která obsahuje zcela totožně vlastnosli s radiem. A. Laurien, jenž je teprv 21 roků stár, nazval tuto látku „molybdott“, a vý- roba gramu stojí prozatím asi 20 franků. Jaký daleko- sáhlý význam by měl tento objev, kdyby se zpráva tato ukázala pravdivou, možno posouditi již z toho. že náhrada molybdottu za radium není v nižádném poměru s jejich cenou, neboť jeden gram radia stoj doposuď asi 240 tisíc franků. V nejbližších dnech bude se novým výzkumem zabývati prý také Akade- mie věd. Nutno ovšem vyčkati potvrzení zprávy a bližších údajů. X O zrakových přeludech a klamech vydal ne- dávno velmi zajímavou a objemnou studii P. Bader. opíraje se o značnou řadu pramenů a vědeckých prac již dříve věnovaných tomuto předmětu lékaři a psy- chology. Ve své studii dokazuje autor věc celkem zcela jasnou a logickou, že příčina zrakového klamu neleží a nemůže ani leželi ve vadě orgánu samého. nýbrž v chybné představitosti, ve falešném odhadu. jakž se sděluje určitému mozkovému centru. Zcela logicky každý tak zv. klam jakéhokoli smyslu lid- *) Kdo by se zajímal o prostonárodní výklad zjovů sem spadajících, nechť si objedná u Admi- nistrace ilustrovaných přednášek Plzni brožurku „ O zjevech kapillárních“ která byla před prázdninami vydána za 48 hal.
Lau A Laurien P Bader Paříž Rochefort Adm Plzeň
27 article Obnos lze zaslati v poštovních známkách.
Obnos lze zaslati v poštovních známkách. ského jest v podstatě vlastně klamem subjek tivního úsudku. A naše smysly nepodávají úsudku — nemohou tedy samy o sobě klam způse bovati. Tak zvané klamání smyslů spočívá ve faleš- ném promítání vjemů či dojmů a autor vykládá je jako lékařský odborník ve své zajímavé studii psy chologicky i fysiologicky velmi podrobně a s pře svědčující jasností. Číslo 196.
33 article
Partie čís. 271. Hrána v mistrovském turnaji v Ostende 20. června 1907. Damským pěšcem proti královu. Cerný: J. Miesea Bílý: dr. J. Perlis. d7—d5 12. Jgt—e2 Jdaxke2 1. 62—e4 2. e1x«d5 Ddsxd5 0-0-0 13. De5x«e2 Sí8 de 14. 0 0-0 3. Jb1—c3 Dd5 —a5 Vh8—es 4. d2—d4 Jg8—fe 15. Sd3—c4 Ve8xceu 16. Sc4xe6- 5. Sť1—d3 Jb8—c6 Db6 — (el 6. Sci— da e7—e5 17. De2—c4- Dí2— ch 7. Je3—b5 Da5—bo 18. De4—fi a7—a6 Sd6——e5 8. Ddl—e2 19. g2—g3 Ve6 — bel Sc8—gll 9. Jb5—c 20. Dí1—g2 De5—e3- 10. f2— f3 Jcsxk dá 21. Sd2—e1. 11. De2xKe5- Sg4—es 22. Se1—d2 Se5xKcsi
J Mieseus doktor Jb Ostende d 7 e 7 ch 7 Jdaxke 2 1 Sí d 4 Jg 8 e 2 19 Sd 2
36 article
24. Kc1—bí Partie č. 272. Hrána v témž turnaji dne 27. června 1907. Anglická hra Černý: Rotlevy 13, 0—0 Vesxde 14. Jd3—f4 Jb8——ce 15. Jb1—d2 Jc6——e5 16. Dg4—h5 Je5—g6 c7—c6 17. Jf4—d5 18. Jd5xf6-+- Vdexc fe 19. Jd2—e4 Ví6—e6 20. Je4—g5 VeG—e5 21. Dh5h7-+. Kg8—f 22. h2—h4 d7—d 23. h4—h5 Jg6- e7 24. h5—hél a č. še vzd l.
Černá Rotlev Vesxde Jd Vega c 6 17 e 7
39 article
Partie č. 273. Hrána v mistrovském turnaji v Ostende 1907. Otevření pěšcem dámy. Černý Němcoviě Bílý: Shoosmith Dd8—c? 16. Df3—d3 1. d2—d4 Jg8—f Va8—ds d7—d6 17. Kg1—hl 2. c2—c4 b5—b4 Jb8—d7 18. Scz—bl 3. Jbí—es 19. Jc3—dl Sd7—c8 e7—e5 4. Jgl—f Jf6—d7 Sí8—e7 20. Dds—f 5. e2—e4 Jf7—ch 0—o 21. Jd4—f5 6. Sfí—da. Jc5—e6 22. g2—g4 e5xd4 7. 0—0 23. Dí3—g3 Sc8—b7 Ví8—e8 8. JísxKdá 24. h3—h4 de-- d5 Jd7— e5 9. b2—ts c6—c5 25. e4—e5 Sa7—a6 10. Sd3—c2 26. c4xxd5 Vdso«d5 Sc8—d7 11. Se1—b2 Vd5—a2 27. KhI—gt Se7—f 12. h2—ha 28. Jí5— e De7—c6l Je5—ge 13. f2—f47 c7— a bilý se vzdal. 14. Dd1—f b7—b5 15. Va1—eí
Sd Jf Jc jít 7 Ostende Virginie d 7 4 jít- d 5 Jd 7 d 4 Jg 8 c 5 25 c 2
41 article
Brno. Ceny v turnajích II. sjezdu Ú. J. Č. Š. yly podstatně zvýšeny a sice: v turnaji o mistrovství I. 150 K, II. 120 K. III. 100 K, IV. 80 K, V. 60 K a VI. 40 K; v turnaji hlavním: I. 75 K, II. 60 K, III. 50 K, IV. 40 K, V. 30 K a VI. 20 K; v turnaji vedlejším: I. 40 K, II. 30 K, III. 25 K, IV. 20 K a V. 15 K. Turnaje skupinové beze změny. Přihlášky k turnajům zároveň s vklady nejdéle do 10. srpna 1907 přijímá St. Trčala, Brno, Vávrova 47. Na přihlá- šky později aneb bez vkladu došlé nevezme s zřetele. Paříž. V „Café de la Regence“ sehrán byl turnaj o 8 účastnících, jehož súčastnili se Marshalla Tartacower. Pozoruhodno jest, že o I. a II. cenu zápa- sil, s Marshallem mladý amateur M. Antoniady z Řecka, který oba mistry porazil, III. cena Tartaco- wer 5 a IV. M. de Villeneuve 4. Match na 3 partie skončil ve prospěch Marshalla, který první partii vy- hrál, druhou a třetí pak remisoval. Brno. V letním turnaji „Kroužku mladých ša- chistů“ obdrželi ceny: I. a II. Dedrle a Rečka. 8 výh z 9, III. Vindar 6, IV., V. a VI. Bureš, Nettvala Záviška 5 1/2
Marshall Tartacower Marshall M Antoniady M Villeneuv Dedrle Reček Bureš Nettval Záviška Brno St . Trčala Vávrův Paříž Řecko Vindar K , II . 60 K café jít le Regence