1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
s stel
ch o
bc c ee
c pe o l
oT n
5
masthead
Obohod — Průmysl
6
masthead
Finančnictví
Finančnictví
nas
7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 208. ze dne 30. července 1909.
9
article
Telegraflcké zprávy.
Bankovní výkazy.
Výkaz banky francouzské ze dne 29. července. (K. k
v tomto týdou v minulém roz dui
v tisících francích
Zásoba zlata . 3.700.064 2,697 241 +
2911
Zásuba ttibra 899.181 902.094 —
Portel. hi. banky
a filálek . . 667 784 650707 + 17 077
Dběh bankovek 5,001 666 1 990.509 + 11.157
Běž. účet soukr. 827.412 714.512 + 112.900
Na účet st. pokl. 218.171 202.600 + 16.87i
Uhrnně zálohy . 493.206 501.237 — 8031
10
article
Výnos úroků a eo-o o6s9 + 302
Výnos úroků a eo-o o6s9 + 302
Poměr oběhu bankovek k hotovosti 91..95.
Výkaz banky anglické ze dne 29. července. (K. k.)
v tomto týdnu v minutém rozdí
v tisících lib. šterl.
Celková zásoba. . 27.857 2920 — 146.
Oběh bankovek. . 29 848 29.876 —
Zásoba hot. peněz. 39 256 40.746 — 1490
Portefenille . . . 29019 2975 — 55t
Na účet soukr mý. 45.744 47.952 — 2208
Na účet stát. pokl. 8525 8.323 + 192
Zásoba bankovek . 26.328 27.831 — 1503
st Z Pešti, 29 července (Zvl. telegr. » Nír.
Listů«.) Na trhu prodalo se 60 000 q o 5
až 5 h dráže. Platila za 50 kg: pšeni ce
fisská 81 kg K 14 90, 78 kg K 14 80, 76. 5 k
K 14.30, stolno-bělebradská 79 5 kg K 14 65
na srpen, 78 kg K 14 55, 77 kg K 14 45.
pešťská 81 kg K 14.95, 79.5 kg K 14..35, 78
kg K 14.60, 77 kg K 14.50, 74 5 kg K 14.—.
srémská 76 5 kg K 13.75 snětivá, 80 kg k
1470, 775 kg K 14.50, banátská 80 kg k
14 90, 79 5 kg K 14.85, 78 kg K 14 60,
77.5 kg K 14.50, biharská 76. 5 kg K 14. 40,
rumunská 80 kg K 14.60 na srpen, 80 kig k
14.50; žito K 975; kukuřice K 7 90
ječmen K 7.55; řepka K 13 60.
Terminový obchod byl z počátku
pevný na vyšší záznamy smerické, ke konei
mdlý na velkou nabídku cizozemské pšenice.
K večetu znamenain pa- nc- na říje
K 13 65, na duben 1910 K 14.90; žito n
říjen K 9 87; ovss na říjen K 7 60; ku ku-
řlce na srpen K 7.81, na květen K 7. 05.
řepka na srpen K 14. —
Sádlo po K 167.—: jiné zboží bez
změny-
Chladno.
odní debytěí kh ve Sv. Marku.
Platil
Sádlo
Marek
Pešť
29 červenec
kg
11
article
(Týdenní zpráva od 26. do 29. července.)
Na hovězí trh přihnáno naproti minulému týdnu
— 349 kusů krmného, — 120 kusů slabého skotua
přímo jich dodáno + 75. Hojnější byl příhon pouze
z Horních Rakous o 66, Solnohradska o 14a
z Bosny o 16 kusů. Pro skrovný přihon byla naděje
v lepší ceny, ale zklamala První chvíli nasadily
kepší ceny, ale k 11. hod ochabla koupěchlivost tak,
že ceny drobily se tak, že ke konci trhu, zvláště
Ia zboží a prostřední voli, byli lacinější než minulý
týden. Také býkům a slabému skotu spadlo.
A eiprima barevní voli z českých, moravskýcha
uberských továren placeni o 1 K dráž než minulý
týden.
Ia voli barevného haličského a uberského ple-
mene docilovali nižších cen (zvláště ke konci trhu)
než minulý týden.
Prostřední voli placení zprvu o K 1—2 dráže.
ale pozdějí byli muobem lacinějšl.
Špatnější a kehčí zboží zůstalo v cenách bez
změny.
Býci statni udrželi své ceny, lehčím spadly 2 K
naproti minulému týdnu.
Slabému skotu spadly 2 K na 100 kg.
Buvoli udrželi poslední ceny.
Z příhonu, v němž bylo z Čech 90 a z Moravy
147 kusů, prodalo se jich do Vidně 3309, do Doln.
Solnohradsko
Horní Rakousy
Bosna
Čechy
Morava
kg
12
article
Rakous 1076, do Čech 5, na Moravu 51, do Vorari-
bergu 125 a 211 kusů nedoprodato se.
Na trh s veplovým dobytkem bylo přihnáno
proti minulému týdnu o 13 tučných vícn a o 48
maných vepřů méně. Dovezy tučných vepřů byly
menší z Chorvalsko-Slavonska o 1205, větší z Uhe
a Sedmihradska o 1673. Celkový dovoz lnuičných
vepřů byl 8043 a sice 3462 těžkých a 4561 pro-
středních a lehkýeh. Přívoz byl celkem sice jano
několik kusů většl, avšak přima a těžké jakosti byly
vůbec hojněji zastoupeny než minule. Vzhledem
k tomu i pro zmenšenou spotřebů zahůjen trh za
chabého smýšlení a zprávy ze sádelného trhuo
stonpnutí cen zůstaly bez vlivu. Majítelé byli nuceni
u prima a nejlepších středních druhů 3, u leběicha
slabších 4 h na kg sleviti. Za snížených cen se roz-
vinul celkem živý obchd, kterého se zúčastnili silně
i čeští kupci, kteří činili větší koupě. Dovozy šly do
českých měst: Kraslic, Mostu, Pisku, Pizně,
Praby, Král. Vinohradů, Ústí n. L. Do
Vídně zakoupeny 6394 kusy proti 6432 min. týdnu
a 635 kusů zůstalo neprodáno.
Na ověl trh přihnáno bylo o 340 kusů víc
než v týdna m nulém; tentokráte se však dostavilo
více českých kupců a také venkovští fezníci.
Praby
Král
Rakousy
Čechy
Morava
Vorari
Slavonsko
Most
Pisco
Pizno
Vídeň
kg
13
article
Jeřikož kupei chovali se s nákupem velmi zdrželivě.
byl obchod bez chuti, ale povšechně zůstaly ceny
beze změn. Kupováno bylo pro česká místa Prahu
Vršovice, Diberee, Cheb asi 700 kusů. Také něeo
se naložilo do Švýcar.
Na trh s telaty přihnáno bylo o 70 kusů méně.
než v týdnu minulém. Nicméně nabidka postačila
úplně poptávce a při klidném obchodu udržely se
ceny minulé.
V poražených vepřích dopraveno bylo as
o 101 kus méně. Jelikož vedra ustoupila chladněj
šímu počasí, byl obchod dosti uspokojivý a upevnil.
se ceny z minulého týdne.
Na vedlejší teh se živými vepři přihnáno byle
1352 kusů mladých a 624 kusů tučných vepřů. P
masných vepřích byla celkem dobrá poplávka a prote
zůstaly úlerní ceny beze změny. O tučné vepře by
však malý zájem,
Na vedlejší trh s hovězím dobytkem přihnán
bylo 533 kusů (260 krmného a 273 pastevního). Trl
obestán byl nad potřehu a bylo také s dostatek do
brých kvalit. Kupci, kteří se chovali zdrželivě, kupo
vali pod cenou pondělní.
V ovcích poražených zůstal obchod bez chut
při cenách nezměněných. V jehňatech byla nabídke
slabá: ceny stejné.
Švýcar
Cheb
Praha Vršovice
Diberee
14
article
Přívozy masných vepřů byly slabší z Moravy
84, z Bokoviny o 29, z Haliče o 10, z Chorvatska
Siavonska o 63. Větší z Krajiny o 29, z Uber
Sedmihradska o 88. Celkový příhou byl 58228 kusů-
z loho bylo 2822 z Haliče a Bukoviny, kteréž na
odpovídajícím trbu min. reku zastoupeny 4470 kury.
Vzhledem k dostatečně nabídce zabájen trh zal klid
ného smýšlení a majitelé docilili v prvních hodi
nách, zejmena v prvních jakostech, cen minulých
Poněvadž vídeňská spotřeba stále ještě klesá a ciat
kupci nezasáhli tak čile jako minule, cchablo smý
šlení později a ceny klesly o 2—4 b na kg.
Jemná moravská prasala docilila až 142 haléře
za 1 kg. Pro česká města Prahu, Holešovicea
Kraslice nčiněny byly větší nákopy; nep rodáno
zůstalo 576 kusů masných vepřů. Z přihonu bylo
z Moravy 217 kurů; pro Vídeň prodáno 10.704 kuee
znn
Morava
Halič
Chorvatsko
Sedmihradsko
Bukovina
Praha
Vídeň
kg
15
article
proti 10.786 v týdnu minulém; do Čech 599 kusá
proti 651 v týdnu minulém, pro Horní Rakousy
344, pro Dolní Rakousy 475, pro Moravu 185
1211 kusů zbylo neprodáno.
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepšl
jakosti, barevní 94—102, nejlepší jakosti uberští
84- 90, haličstí I. 90—94, voli I. jakosti ba-
revní 88—92, uberští voli 76—82, haličtí 84 88,
voli prostřední, barevní 78—87, uber. 70 —74, haličt
72—82, voli IIL. jakosti barevní 70—76, uherští 44
až 68, haličtí 66—70. Voli z pastvin od 46—70, I. ja-
kosti 71 až 76, bosenští voli od — až —, I. jakosti
—, býci od 58 do 78. I. jakosti 80 až 84
krávy 57.-72, krávy I. jakosti 73—88, buvoli 30.-42
buvoli I. jakosti 44—50, drobný dobytek 30—50
vepři uherští I. jakost 120—126, prostř. 114—119
lebčí 106—113, staří 102 —118, podsvinčata haličská
100—122, I. jak. 121—132, podsvinčata mor. 120— 142
ovce živé 46 až 58, ovce živé I. jakosti 60— 6.
ovce poražené 80 94, ovce první jakosti 96
108, telata poražená 76—128, telata poražená
I. jakosti 130—140, telata živá 72 až 110, telata živá
I. jakosti 112 až 120, vepři poražení 120—138, vepři
poražení I. jakosti 140—154, selata 124—154, lehči
150 až 154, jehňata 14 34, nejlepší jakosti —.—
korun za pár. Veškeré ceny rozuměji se za 100 k
mimo daň pulravní.
Čechy
Horní Rakousy
Dolní Rakousy
Morava
16
article
Z Paříže (la Vilette), 26. července. (Ovčf tr b.y
Přihnáno na trh 16.247 kusů. Smýšlení příznivé;
ceny beze změny. Nedoprodáno asi 1500 kusů. Zna-
menaly: ovce francouzské 90—114 etm., ovce uherské
od 90—102 ctm., ovce africké od 87 do 103 ctm.
za půl kg másné váhy. Přímo do jatek dopraveno do
26. t. m. 9627 kusů, z nichž zbylo tam 25. t. m
4982 kusů.
V sanatoriu bylo 26. t. m. asi 150 kusů uben
ských ovel.
Itás
Videňský trh na drobný dobytsk.
a29. červsnce, ssaroa
Přivezeno 4067 telat, 1976 prasat živých a 921
zabitých, 1287 ovcí živých a 148 zabitých a 213
jebňst. Telat bylo skoro tolik jako minulý týdena
ceny za klidného trhu beze změny. Po živých pra-
satech byla malá poptávka a prodávala se lak jako
na hlavním trhu úterním. Mezi tučnýmí prasaty (624)
nebylo Ia zboží. Zabitá prasata platila při skrovněj-
šm přivozu jako předešlý týden. Oveí bylo ++- 350
než minulý týden, trh těžkopádný a ceny beze změny.
Znamenala telata živá K 0.70, 1.16, telata zabilá
K 076, 1.40, prasata tučná živá K 1.22, zabita
K 1.20, 1.40, prasata masná živá K 0.96, 1.30, za-
bitá K 1.28, 1.52, ovce živé K 46—64 a zabitá
K 0.87, 1.12, vše za kg; jehňata K 18—34 za pár.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního due) b
Z Nového Yorku, 29. červeuce. (Peněžní bursn.
Závěrečné smýšlení peněžní bursy pevné.
Obrat akelí 600.000 (610.000).
Union Paeifie 1997/2 (199 251.
Kanada Pneille 1861/2 (186.25).
Steel commons 711/2 1711/2).
Oveum
Paříž
Nový York
Kanada
Union Paeifie
17
article
Baltimore aud Ohia 122 (91.2
Baltimore aud Ohia 122 (91.2
Káva.
29. července 28. července
7.50
7.50
Rlo fair čls. 7 . . . ..
7.05
na červenec . . . . .6.75
ua září . . . . . . . 5.65 6.70
Cukr.
nasetieaeno zu
29. července 28. červene
3 48
Cukr
Baltimore
Ohio
rlův fair čl
18
article
Cukr (Fatr Muse.) . . .9 11.35
Cukr (Fatr Muse.) . . .9 11.35
Tuky Westeru Stenm
Tuky známka Wileox
Pšentee.
Z Nového Yorku, 29. července. (Obilní bursu.)
Smýšlení obllní bursy ustálené.
29. července 28. červenc
116.25
pohotová nová sklizeň . . 116.50
134.—
na červenec nová skllzeň 124 —
113.— 112.70
na září nová sklizen
Fatr
Pšentee
Nový York
Tuka Wester
19
article
Kukuřice.
Kukuřice.
na červenee. . . . . . 80.—
na září . . . . . . . 75.——
74.50
na prosinec . . . . . .
ieseB slo
rafluovaný, kesouový . . 10.65 10.65
rafinovaný Stanďard Whilte
8.25 8 25
Kovy.
nso žervence 28. červenee
Měď. . . . . 13.25 13.50 13.213.50
CIn . . . . . 29.15 29 30 29.20 29.40
Želexo čís. 2. . 16.75 17.25 16.75 17.—
Barlná. e Has-nodta
Z Nov. Yorku, 29. července. (Barinářsks buras.)
Lhůty zahájeny za nižších kursů zlepšily se pal
v prutěhu účastí obeceustra soukromého, načei
opet ochably. Zavěrek stály.
29. července 28. července 27. července
pohotová . . . . 12.80 12.75 12 65
na červenec . . . 12.38 12.31 12.17
na říjen . . . . 12.3912.32 12 19.
na prosinec . . . 12.43 12.36 12.22
.—12.34 12.22
ua březen . .
Zavěrečné smyšlení ustálené.
Z Nov. Urteanu, 29. července. Na červenee 12.35
(12.27), na říjen 12.31 (12. 25).
k vzovinA
York
Urtean
8 25
13.50 13.213
16.75
12.31
12.36
ua březen
20
article
Ústrojení bosensko-hercegovské
obchodní komory v Sarajevě.
Za několik dni již přikročí bosenští a heree-
govští živnostníci a obchodníci k osudí voleb-
nímu, aby zvolili své zástupce do první obchodní
a živnostenské komory v annektovaných nyn
zemích zasávských.
Bude brzy 26 let, co pisatel této stati v člán-
ku, pojednávajícím o výhodách obchodníchaa
živnostenských komor a vytištěném v sarajevské
„Bosnisehe Post“*), dovozovul nutnost zřízen
takového ústavu pro Bosnu a Hercegovinu. Po-
rod byl tedy těžký, když bosensko-hercegovská
zemská vláda potřebovala 26 roků, aby uznala
nezbytnost instituce, o jejíž účelnosti v zájmu
rozvoje obchodu, průmyslu a živností je v ce-
lém civilisovaném světě jen jeden soud.
A nebylo ani žádných obtíží, jež by byly
zavdaly oprávněný důvod ku průtahům řešení
tak důležílé otázky. Vždyť ani za turecké vlády
nebylo bosenské a hercegovské živnostnictvo
bez organisace. Byli organisováni v esnafy, kter
lze přirovnati ke starým cechům v naší vlasti.
S dobrou vůli mohla tedy zemská správa v Sara-
jevě již v prvním deselileti okupace ustrojiti ob
chodní a živnostenskou komoru. Ale té dobré
vůle nebylo a nemohlo býti, když zemská správa
ob —1 bo 9coia
*)Bosnische Posť“, list založený chorvatským
vlastencem, policejním lékařem v Sarajevě, drem.
Makascem, v r. 1883, za účastenství K. Hörmanna,
tehdejšího komisaře pro město Sarajevo, nynějšího
přednosty odboru vnitra zemské bosensko-hercegov-
ské vlády. List později změnil debrou tendenci, ple-
svd —
šed v německé ruco vládní.
K Hörmann
Sarajevo
Bosna a Hercegovina
Sara
živnostenský komora
Bosnisehe Post
21
article
sama téměř od počátku „vladaření“ Kállayova
činila vše, aby přirozenému — za daných. po-
měrů — rychlému rozvoji živností v zemích
svěřených zabránila.
Je nyní na čase, aby vyšlo na jevo, jak se
pracovalo v Bosně-Hercegovině za okupace na
„zvelebení živnostnietva“. Tak na př., aby dů-
vtipní, Bosňáci neprovozovali sami v městech
živnost povoznickou, fedrovala vláda dlouhá léta
fliálky vídeňských fiakristů v Sarajevě, v Banja-
luce, v Mostaru a t. d. Nasídleným z mocnářství
řemeslníkům, na příklad truhlářům, nezadávala
práce při novostavbách a větších opravách při
zemských stavbách, nýbrž objednávala vše ve
Vídni. Ještě v r. 1883, tedy v pátém roce po
okupaci, platila vláda 60—100 K denně víden
ským fiakristům, kteří vozili rozličné „inspekce“
od města k městu. Jednoduché dvéře, z Vídni
dodané, stály 80—100 K, okna 40—60 K atd
ještě v létech devadesátých, kdy v Bosně samé
bylo již dobrých truhlářů dosti.
V obchodu nebylo lépe, ač domácí obyva
telstvo má vrozené schopnosti pro obchod. Ob
chod solf, velmi čilý, byl domácím odňat, a mo-
nopol prc prodej soli dán filiálce vídeňské
„Unionbank“. Aby Bosňáci nezmoenili se úvěn-
nictví, nebylo jim po dlouhá léta dovoleno za-
kládati spořitelny a záložny, a když vláda ko-
nečně podnikání toho již zabrániti nedovedla
tu činěny při každé jednotlivé koncesi průtahy
i několikaleté. Kdyby nebylo takové zvláštní
praxe, byl by dnes místo několika spořitelen
několikeronásobný jich počet, a taktéž by byly
vzrostly i vklady. Obchod malých obchodníků
podnikatelů dřívím ničen byl soustavně tím způ
sobem, že vláda, spravující ohromné zemské
lesy, diktovala a diktuje domácím malým ob
chodníkům ceny, jež jsou v zemi lesem tak bo-
haté jako Bosna a Hereegovina přímo báječné.
Kállayův
Bosňák
BoseňHercegovina
Sarajevo
Banja
Mostar
Vídeň
Boseň
Bosna
Unionbanka
22
article
Naproti tomu prodává dříví a lesy několika vel-
kým cizím firmám za babku. Budiž uveden při-
klad tohoto hospodářství. Dle zemských roz
počtů prodala vláda dříví obchodníkům:
roku malým domácím za K velkým za k
1895 360.000 700.000
1896 280.000 572.000
ost
1897 220.0 in.
nrr
1899 220.0
1900 220.000
2,080.000
Dnes Bosňák a Hercegovec musí platit z
dřívi z vlastních lesů úžasné ceny, nemá
z obchodu dřívím žádného užitku; celé bohat-
ství odvážejí mu cízí firmy s ohromným ziskem
do eiziny, kde konkurují ovšem úspěšně s vlast-
ním dřevařským obchodem z mocnářství. Po-
dobně má se věc také s obchodem s ovocem
dobytkem: vězí ze čtyř pětin v rukou bank
cizinců.
nr
Právě tak jadná somaká sprána va malá
obchodu místním. Sarajevské filiálce uherského
obchodního musea zaplatila celé zařízení a plati.
nebo platila mu i nájemné a zřízence závodu
toho, ačkoli je to podník čístě výdělke vý.
Jednání takové jest nejen obchodní nepřísto
ností musea toho, ale zároveň nespravedlivost
vlády sarajevské proti obyvatelstvu domácímu
i proti Předlitavsku, jehož podniky podobných
výhod nedostávají.
Nyní tedy zřízena je pro Bosnu a Hlercego-
vinu obchodní a živnostenská komora.
Nová obchodní a živnostenská komor
v Bosně a Hercegovině bude však tak geniálně
složena, že se proti bývalé a dosavadní akci
vlády na poli národohospodářském sotva kdy
ozve. Převahu budou míti vládní nohsledově.
Hercegovec
Předlitavsko
Boseň a Hercegovina
23
article
Živnostenského řádu v annektovaných ze
mich ještě není. Na kvap byla vydána aspon
následující nařízení: o výkonu koncesovaných
a svobodných živností; předpisy o záštité život
a zdraví živnostenských pomocníků; o úpravě
poměru mezi zaměstnavateli a zaměstnanými
v závodech živnostenských; o úpravě dovolení
pro práci přes čas; o závazném pojišťování pro
případ nemoci pomocníků. Dne 10. ledna 190
prohlášen zákon, kterým se konečně odstraňuje
osobní vězení pro dlužníky.
Dle popisu živnostenských závodů ze dne
25. dubna 1907 bylo v Bosně a Hercegovině
46.593 erárních a soukromých živnosti
s 101,664 osobami, při nich zúčastněnými. Při
padá tedy jedna živnost na 38 osob a na 1.095
km2. Hlavních závodů bylo 45.188, vedlejších
1405; z toho bylo 64 závodů erárních, 44.327
soukromých, a 2202 domácího průmyslu. Zem-
ské erárn závody jsou vesměs velkozávody, jež
čítají úhrnem 14.848 zaměstnanců. Velko-
závody jsou jen v odvětví hornickém, v prů-
myslu dřevařském a hutnictví, v průmyslu po
žívatin, nápojů a tabáku a v průmyslu lučebním
Doufejme, že pomocí vlastního zákonodár
ství se nové obchodní a živnostonské komoře po
daří zdárně působiti k rozkvětu domácího oh
chodu a živností v Bosně-Hercegovině.
J. Dragutinevič.
J Dragutinevič
Boseň a Hercegovina
BoseňHercegovina
km 2
24
article
12—12.—
29. července 28. červenc
25
article
Petrolej 7
Petrolej 7
29. července 28. červene
27
article
Nový zákon vystěhovalecký
Nový zákon vystěhovalecký
V Urách.re
e a
(Pův. zpráva »N. Lo) sv e
Dne 1. září t. r. nabude za Lilavou plat
nosti nový zákon vystěhovalecký, jímž uherský
vláda čelí úžasně stoupajícímu vylidňování Uher
Uhry mají špatnou zkušenost s vystěhovalci
na př. za známé finanční krise Spojených státč
severosmerických musila vláda uherská odhodlat
se ke vnitřní koloniesci, aby umístila vystěho-
valé svoje příslušníky, houfně vracející se domů.
Ve statistice rakousgo-uherského vystěhovalectví
mají Uhry čelné místo. Neobyčejná touha Ma-
ďarů, zjařmiti nacipnálně i hospodársky nema-
ďarské příslušníky uherské, zaviňuje, že cbudý
lid se odtud houfně stěhuje za ocean, čímž se
znenáhla jednotlivé kraje a obvody vylidňují
V Uhrách následkem malého uvědomění nejšir-
ších vrstev lidových a následkem vystěhovale-
ckého ruchu rozkvetl jeden z nejhnusnějšíeh
obehodů lidských, t.ja obchod vgentů“ s lid-
ským štěstím. Vláda byla nucena sama ostte
ohraditi se proti nelidskěmu obchodu »gento
N Lo
svatý e den
Lilavá
Uher Uher
Uher
Uhry
Maďar
28
article
různých paroplavebních společností, kteří brali
provisi z lapených duší lidských a hnáni touhou
po výdělku, dopouštěli se věcí přímo zločinných,
užívajíce pro svou agitaci prosiředků, zapověze-
ných trestním zákonem. Dr. Gabriel Louis Jaray.
francouzský národohospodář, před časem jal s
řešiti uherskou krisi agrární a ve svých člán-
eích novinářských dotkl se i otázky vystěhova-
lecké, konstaluje obromný vzrůst vystěhovale
ckých číslic uherských. Ke všemu ještě Ubry
jsou státem zemědělským, velkostatkům nedo-
stává se dělných sil, jak o tom svědědly četně
stávky zemědělské, při nichž vláda počinalas
jako středověký vládce.
doktor
Jaray
29
article
Vláda uherská konečně vypracovala nový
zostřený zákon vystěhovalecký, který za měsíe
nabude platnosti. Jakkoli je velice těžko zame-
ziti stoupající vylidňování země bez nějakého
silného ustanovení ochranného, přece nový zákon
o vystěhovalectví z Uher překonává i nejzazší
mez zákonodárné přípustnosti. V prvém oddílu
zákona vystěhovaleckého zajistila si vojenská
vlada uherská předně svůj vlastní zájem. Dle
předpisu tohoto propouští se občan uherský,
mající brannou povinnost, jen do 17. roku svého
za hranice země svobodně a volně. Překročill
rok ten, tedy již tři léta před odvodem smí se
vystěhovati pouze na základě ministerského po-
volení a složí-li kauci od 100 do 1000 korun
Ministerstvo vnitra určuje výše kauce, krajské
úřady přijímají žádosli vystěhovalecké a vyše-
třují, čeho při tom třeha.
Pouze mužští, kteří již třikrát byli u od
vodu, jsou od vystěhovalecké kauce osvobozeni
Je tedy velice stiženo vystěhování mladíků před
odvodem nebo k vojsku odvedeným. Valná čásí
žívlu vystěhovaleckého je naprosto nemajetna
jiná část uznána je při odvodu za způsobilou
ke službě vojenské. Oběma jim je vystěhován
zákonem stiženo a ve skutečnosti namnoze zne-
možněno výší kauce; u vojáků, i když si odbu
dou presenění povinnost, trvá toto stížení do
42 roků, tudy až do věko, klerý znamená skore
dvě třetiny života.
Uhry
30
article
Dle nového zákona vystěhovaleckého mimo
to vláda uberská, jakmile se v některém komi
tátu objeví silnější odliv obyvatelstva, m
právo stěhování zakázati. Kauce slo-
žené vystěhovalci připadnou vystěhovaleckému
fondu, jakmile se vystěhovalec po vyzvání nedo
stavi na místo, aby učinil zadost povinnosti vo
jenské. Nevrátil-li se v čas, jest nejen považo
ván za sběha, nýbrž pozbude také složen
kance.
Na jiném místě zalíženo je zákonem vy-
stěhování se oteů-živitelů rodin, kteří v zemi zů
stavují svě děli. Aby v takovém případě vystě-
hovalec-olec rodiny byl propušlěn a mohl od-
at prakánati. aa mA dastataňnů na
jetek, který by uživil děti i ženu, že déti má
buďto zaopatřeny, na př. zabezpečeny v něja-
kém ústavě, nebo je nucen zavázati se, že i z
eiziny bude se o ně řádně starati, a že má tam
zabezpečeny potřebné k tomu pracovní pod-
mínky. Vyšetřování toto svěřeno jest obecním
představenstvům. Je na jevé, že žádný skoro
vystěhovalec nemůže tomuto požadavku zákona
učiniti zadost. Zákon předpisuje dále, že ne-
plnoletí vystěhovalci musejl míti zvláštní písemne
svolení otcovské, nebo úřadu sirotčinského,
v obou případech však přece smějí jen tehdy se
vystěhovati, prokáží-li, že mají výdělek zabez
pečený na místě, kam odjiždějí.v enen
Nehledě anik ostatním předpisům uher-
ského zákona o vystěhovaleciví, již uvedené zde
oddíly jeho nasvědčují, že úkolem zákona jest
radikálním způsobam zaslaviti vlnu vystěhova-
leckou. Ale jisto je, že způsob ten, jak je ra-
dikální, tak je také přísný, ba krutý.ie M.
Kauc
31
article
Z trhů peněžních. 29. července. Praba. N
dnešní burse mělo převahu smýšlení klidné a zájmu
těšily se akcie, z nichž placeno za akcie České banky
Union K 215.50 a akcie České průmyslové banky
K 416.—; z hodnot ukládacích, jež zůstaly dnes za-
nedbány, polevily 31/o zástavní listy české hypo
teční banky o 50 h a znamenány K 89.25 až korun
90.25. — Jinak podáváno bylo za akcie Hospa-
dářské úvěrní banky K 402.—, Pražské úvěrní
banky korun 629—, »Merkuru«, směnárenské akciové
společ. K 614.—, Zajišťovací banky K 200.—, Živna-
stenské banky K244.75, Akc. továrny na vyrábění ume
lých hnojiv a lučebnin v Kojíně korun 390.—
Kolfnské továrny na kávové náhražky K 780.—, P-
dolské cementárny K 198.—, České společnosti pro
průmysl cukerní K 197.75 ( kor 2.25), pivo-
varu v Českých Budějovicích k 925.—, strojírny Dan-
kovy K 413.—, Škodových závodů K 276 —, Prvnl
české akciové továrny orient, cukrovinek K 225.—.
dan
Škodův
Český Budějovice
Český banka
Union
Český průmyslový banka
úvěrní banka
32
article
Západočeských továren kaolin. a šamot. K 495.—
peníze.
Víďeň. Údálosti ve Španělsku a silnější jejiel
vliv na trhy, jež jsou s nimi ve spojení, nepůrobiiy
zde značnějším dojmem. Ranní bursa počala sice
poněkud roservovaně, ale kursy se dobře udržely
Teprve v dalším průběhu nastaly malé lokální reali-
sace a tím klesly poněkud kursy Relalivně více by y
prodávány alpinky. Ve šraňku byla pevná tendene
v akciích Perimooserských, Siglových a veitschských
magnesitových, z nichž poslední byly speciálně uvá-
děny ve spojení se vzrůstem amerického železář
ského trhu. Naproti tomu akcie paroplavební spoled-
nosti byly slabě. Na polední burse byl všeobecný
klid, poněvadž z Paříže se oznámilo nové klesnut
španělské renly o 344%, avšnk přece kursovní úroven
se udržela, poněvadž z Beriína byly ozpámeny lepš
zprávy. Ve šraňku akcie lloydové po posledním vze-
stupu opět klesty. Naproti tomu stoupiy kromi
veitschských magnesiřevých také trebuvijské ubelné.
Siglův
Španělsko
Paříž
Perimooserský
33
article
Renty byly klidny, 3o prietity jižni dráhy zname-
naly poněkud níže Valaty se mnoho nezměnily. Na
eskomptním trhu peníze nezměněny 390.
O činnosti „Ochranného svazu pivovarů v král.
českém“ (kartelu českých pivovarů) svědčí výmluvni
zpráva, kterou 27. t. m. vydal ve svém orgánu. Dle
zprávy té vyzval svaz asi před 14 dny pivovary, n
smlouvu o ochraně odběratelstva přistoupivší, aby
případě, že hodlají získati dodávky piva do ho-
stinců, do kterýeh pouze na čas dodávaly pivovary
smlouvou nevázané Gež dodávky tyto získaly od
pivovarů smluvených), o poměrech těchto hostiheů
od Ochranného svazu vyžádaly sobě zpráv; touto
výzvou svazu řídily se čelné pivovary a prostřed-
nictvím svazu docíleno bylo smírně dohody ve znač-
ném počlu případů, čímž zabráněno bylo eventuál-
ním sporům mezi smluvenými pivovary a seslabeny
u značné míře dodávky piva nesmluvených pivo-
varů, které na úkor sdružených pivovarů sitnaci
využivají, samy nemajíce však z dodávek takových
nijského prospěchu. — Z obdrzených odpovědí na
rozoslané dolazníky o zlracenýeh dodávkách piva do
svaz pivovar v král
34
article
hostínců vychází na jevo, Že akce falo zahájena Byl
v pravý čas a setkala se s úspěchem. Nejprve pivo-
vary smluvené navzájem se posilují e zároveň v in-
tencích smlouvy pracují, přenechávajíce sobě do-
bravolně dodávky piva, čímž útoky nepřátel oprotí
smluveným pivovarům stávají se zcela bezáčinnými,
Trvá-li ještě tu a tam nějaká neeprávněná řevnivost
se strany nesmířitelných činitelů, doufá svaz, že
v dohledné době úplně zmízí. Získal-li některý ne-
smluvený pivovar dodávku piva na úvěr za nezvý-
šené ceny, za starých podmínek neb za jiné různá
nové bonifikace do hostinců mnohdy velice vzdále-
ných, tedy se značnými obětmi, nejsou ovšem ta-
kové dodávky záviděníhodny a důsledek obchodo-
vání takového objeví se v konečných bílancích. Por
něvadž pak mnohé z těchto nesmluvených pivovarů
nejsou na větší výrobu zařízeny, dostavují se z pří-
činy té při nynější zvýšené letní spotřebě mlads
piva, a proto hostince takové opět se vracejí k do-
davateli dřívějšímu. Aby nesmluvené pivovary k
vůli nejistým, chvilkovým a časovým a jen ze vzdoe
ru přišedším odběratelům nákladná zařízení a pří
padná zvětšení podnikaly, což vyžaduje velké finán-
čni investíce s problematickým zúročením, toho ani
nepřítel smlouvy svazové na ochranu odběratel-
stva, chce-li počítat a je-li dobrým obchodní kem,
nepřipustí. — Tak zní zpráva svazu. Nemusíme
snad dále vykládati, že se s ní nikterak neztotož-
ňujeme a že ji uveřejňujeme pouze ze zřetelů in-
formačních.
35
article
O vyjednávání syndikálu němeských fováren na
draslo vyktádá »B. B. C.«, že po známé onehdejší
schůzi, jíž byl syndikát provisorně sestaven, vyjed-
návalo se s podnikatelstvem zv. »Einigkeit« o do-
hodu, k níž se pak dospělo. Toto podníkatelstvo s
potem připojilo k syndikátní smlouvě. Vyhražena zt-
stala pouze otázka dobody o smlouvě a cenách
podnikatelstva »Emigkeit«, pokud jde o jeho smle-
venou již dodávku pro americký jižní trust. Tata
dedávka byla totiž smluvena za nižší ceny, než jsou
nynějšl syndikátní a k dobodě se dospělo, když jižn
trost americký se zřekl podmínek, podnikatelstvem
»Einigkeit« přijatých v období bezsyndikátním, ale
nyní syndikátu nepřijatelných. Dohoda směřuje prot
severnímu trustu americkému, který je ve spojení s
Scbmidtmannovou skupinou německou (o jejíž přístup
do syndikátu se také jedná) a má se jí ukázati, že
by protr oběma postupoval syndikát spolu s již ním
trustem a že by boj zahájil tím způsobem, že by
prodaval své zboží za ceny nižší, nežli má severní
trust americký. Tím má býti na skupinu Schmidt-
mannovu vykonán nátlak, aby se dohodla ve smyslu-
požadavků syndikátních se severním trustem, s nímž
je v trvalém obchodním spojení, t. j. aby své smlouvy
s ním zrušila potud, pokud jsou z úmluvami syndi-
kátními neslučitelné. Vše má býti rozřešeno do 25.
září t. r.
Schmidt
36
article
Evropská stafistika cnkru byla právě vydána
Ostředním spolkem pro průmysi cukerní. Týká se mě-
síců září až června nynější kampaně a obsahuje zá-
znamy výroby, spotřeby, vývozu a o zásobách. V
třech hlavních výrobních zemích cukru vyrobeno
bylo od září do konce června surového cukru
tu n
1908/09 proti 1907 /0e
v Rakousko-Úhersku 1.377.112 — 26.994
v Německu . . . . 2,035.798 — 53.283
ve Francii . . . . 802.324 + 73.628
dohromady 4,215.294 — 6.549
Vývoz znamenají v září až červnu (tun):
1909,09 proti 1907/08
Rakousko Uhersko . 725. 165 — 24.264
mapk
— 152.408
Francie . . . . . 182.270— B2.L9u
dobromady 1,606.400 — 238.720
Dodati dlužno, ve zmenšeném vývozu zaujímá zmen-
šení vývozu raffinád 62.300 tun a zmenšení vývezu
surového cukru 169.000 tun. Zmenšeta francoutského
vývozu týká se výbradně cukru surovélo, zmenšení
vývozu německého týká se většinou sorovav. zmen-
šení vývozu rakousko-uherského týká se z Váí časti
raffinády.
Pro spolřebu bylo zdaněno (tunj:
1908/09 proti 1907.09
v Rakousko Uhersku 474.707 + 28.768
987.818 + 38.718
v Nemecku.
Rakousko
Německo
Francie
Rakousko Uhersko
Uhersko
37
article
ve Francii . . . . 555.753 + 22.256
celkem 2,018.278 + 89.742
v Anglii (surov. cukru
i ratfinády) . . . 1.432.900 +. 94.500
dohromady 5,451.178 +. 184.249
Zásoba skladišť 1. července obnášela tun:
r. 1909 r. 1908
v Rakousko-Uhersku . . 327.300 374 200
v Terstu . . . . . . 10.700 16.900
v Německu . . . . . 509.000 479.100
v Hamburku . . . . . 93.100 83. 200
ve Francii . . . . . 322.300 33 1.800
celkem 1/262.400 1,284.2 00
zásoby 1. června . . 1,557 300 1,641 900
tedy zásob ubylo o. . 294.900 357.700
O kursovních ztrálách předlitavských pojišťovan
vydala nedavno zprávu obehodní a živnostenska ko-
mora dolno rakouská. Autorem zprávy té je sekretát
Francie
Anglie
RakouskoUhersko
Terst
Německo
Hamburk
38
article
»Riuniene Adriatica« cís. rada Zikmund Reich. Ve
zprávě se konstatuje, že pojišťovny utrpěly loní při
svých cepných papirech opět značné ztráty kursovní,
ač ovšem byly menší než ztráty předloňské, činivsí
(roku 1907) téměř 18 mil. K. Loňské ztráty dotkly
se tíživě zejména ústavů, jež své loudy pro kursovní
ztráty vyčerpaly úhradou kursovních ztrát předloň-
ských, budou tedy nyní musit kursovní rozdíly své
zásoby cenných pspírů uhradit z běžného účiu. Ve
zprávě řečeně navrhuje se z lé příčiny, aby vláda
dovolila pojišťovnám, aby hodnoty pupilárni jístoty,
při kterých se odpočitává kursovní srážka, mohíy
býti do bilance brány za kupní cenu, ač ne za cenu
vyšší než nommnální, pokud bursovní rozdíly ne-
mohou býti uhražovány z reservního foudu, nebo
když ta která pojišťovna vůbec nemá fondu pro kur-
sovní rozdíly. Tento návrh odůvodňuje se snahou,
aby zejména mladší podniky pojišťovací nebyly vy-
dany v nebezpečí, že jejich finanční rovnována bude
porušena. Tento návrh odůvodňuje se též úvahou, že
na příklad v době válečné by pojišťovny mohly
utrpěti děsné ztráty při cenných papírech, jež míti
musejí a jichž hodnota se páčl nejméně na 800 mil.
korun. Některé pojišťovny jaly se své holové peníze
ukládati ve způsobě půjček na hypotéky, jen aby s
vyhauly možnosti kursevních ztrát; tak roku 1907
poskylly na 300 mil. K bypotekárního úvěru. V ně-
kterých případech vyplatily pojišťovny peníze na
hypoteky půjčcné cennými papíry a nikoli boto v ými
penězi a tim způsobem se nabradily kursovní ztraty,
ježtotakovým ennným papírům počitaly vyšší kurs.
Reich
Riunien Adriatico
39
article
Následkem toho všeho kupovaly pak pojtšťovny méně
cenných papírů než dřve, což značí též snížení od-
bytu státních hodnot emisních. Tato újma by ple-
stala, kdyby pojišťovuy směly své cenné papíry pupi-
lární jistoty seřaditi do bilance za kupní, resp. nomi-
nální kurs.
Mozi Mělníkem a Lileměřicemi bude dle zprávy
»N. W. T.« zřízena drubá kolej severozápadní dráhy.
Správa státních drah učinila již opatření pro zabá-
jení prací těch; rozděleny jsou na 2 roky a finanční
náklad rozpočten je na 3,500.000 kor.
Vzestup cen obili na poštské barso, jejž vykazuj
záznamy ze dne 28. t. m. (pšenice byla znamenána
a 17 h dráže, na říjen po K 13.66, žito pak o 4h
dráže) vysvětluje se zprávami, že uherská sklizeů
není taková, jaká se očekávala.
Na stavbu silnic a moslů v Černé Hoře povolila
skopstina černohorská úvěr 1,611.000 kor. Za peníze
ty bude postaveno 8 silnic a přinich 7 mostů. e
O vzrůstu elektráren na Moravě přinesli jsme
onehdy zprávu se. sdělením, že sa nově zřizuj
obecní elektrárny ve Frenštálě a v Boskovicích a pai
některé elektrárny soukromé. O měsťské elektrárnt
v Boskovicích sděkl nám p. inženýr Emnil Kopecke
2e
Kopecke
Černá hoře
Morava
Boskovice
Mozi Mělník